Smuteční řeč je velebení řeč obvykle pronesená při pohřbu, která má za cíl vzdát poctu zemřelému a připomenout jeho život a skutky. Může být přednesena rodinou, přáteli nebo dokonce duchovním, ale výjimkou není ani přednes člověkem, kterého si určil zesnulý před svou smrtí. Jejím účelem je vzpomínka na zemřelého, vzdát poctu jeho životu, charakteru a odkazům. Smuteční řeč obvykle obsahuje příběhy a vzpomínky na zemřelého, jeho úspěchy a osobnost. Je to forma pietního projevu, který má poskytnout útěchu pozůstalým.
Napsat smuteční řeč je velmi složitým slohovým úkolem, protože řečník v něm musí vyjádřit pocity pozůstalých. Náš článek může sloužit jako takový vzor, jak je možné napsat svůj smuteční projev.
Smuteční řeč na pohřbu babičky
Drahá rodino, zarmoucení přátelé, smuteční hosté,
Dnes nás sem do těchto smutných míst přivedla ztráta blízké osoby. Náš svět opustila žena, která celý svůj život zasvětila své rodině a péči o druhé. Stejně jako naše oči se zalévají slzami při vzpomínce na paní Alenu Černou, tak i její oči plakaly v jejích posledních chvílích při pomyšlení, že nás navždy opouští. Až do poslední chvíle měla na srdci jen naše blaho, a stejně jako celý svůj život, tak i před smrtí myslela jen na druhé. Teď nás navždy opustila a její místo v našich srdcích je na jednou tak prázdné. Vzpomínky, které nám na ni zůstaly, jsou naší jedinou útěchou. Každý, kdo ji znal, se mnou bude jistě souhlasit, že by si nepřála, abychom nad jejím odchodem prolévaly potoky slz. Byla by raději, kdybychom se usmály při vzpomínce na ni. Náš úsměv jí byl vždy bližší než naše slzy, a proto i teď provázejme její rozloučení úsměvy při připomínce jejího života.
Má milovaná babička se narodila v roce 1940. Většinu dětství se starala o svých pět mladších sourozenců, které měla velmi ráda. Po skončení základní školy si zvolila svůj životní směr, přála si být květinářkou. Květiny milovala od dětství a neuměla si představit, že by pracovala v jiném oboru. Po dokončení školy si našla práci v oboru a snila svůj sen o tom, že jednou si otevře i vlastní podnik. Svůj sen nakonec také uskutečnila, i když jí to stálo mnoho úsilí, vynaložené práce nikdy nelitovala. Pro mnoho práce neměla příliš čas na zábavu, a tak uvítala, když jí nejlepší kamarádka seznámila s mladým zedníkem. Z jejich vztahu se vyklubala pravá láska, která s sebou přinesla i velké radosti v podobě tří synů Václava, Karla a Josefa. Má babička spolu s dědečkem usilovně pracovali, aby se jejich děti měly dobře, bohužel jim ale na samotné děti moc času nezbývalo. Synové jim rychle odrostli a založili vlastní rodiny. Nikdo nemohl být pyšnější než má babička, když viděla, jak její synové dosahují úspěchu v pracovním i osobním životě. Radovala se, když jí postupně vkládali do náruče další a další vnoučata. Nakonec se z ní stala sedminásobná babička vnoučat Alenky, Jozífka, Martinky, Davídky, Filípka, Matýska a Vašíka. O vnoučátka se babička starala vzorně, užívala si je a velmi milovala, vynahrazovala si, co jako maminka zameškala. I pro nás, vnoučata, byla někdy více matkou než babičkou. Pomáhala nám se vším, co nás trápilo, utěšovala nás při různých bolístkách, učila nás číst i psát, pomáhala nám vyrovnat se se všemi problémy dospívání, učila nás jak jednat s lidmi a jak sestarat o přírodu tak, aby nám to jednou vrátila,
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ HOUBA A INTOLERANCE LAKTOZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Procházková.
Mám dotaz. Mám doma houbičky, dělám denně kefír pro manžela a zajímalo by mne, zda mohu kefír t=ž užívat, když mám prokázanou intoleranci laktozy. Bojím se, abych si tím nějak neublížila.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena.
Součástí přírodní medicíny je celá řada bylinek a dalších produktů. Mezi „nejzvláštnější“ z nich nepochybně patří tibetská (kefírová) houba. První zajímavostí už je skutečnost, že se vlastně vůbec nejedná o houbu, ale o společenství bakterií a mléčných a octových kvasinek. Svým vzhledem ovšem právě houbu připomíná, což tedy vysvětluje samotný název.
Tato kefírová kultura a její příznivé účinky na lidské zdraví je přitom známa odedávna. V oblasti Kavkazu a Tibetu se mohla používat již před cca 5 tisíci lety. Tamější lidé ovšem její tajemství dlouho střežili, takže se informace o ní začali dostávat na Západ až v 19. století, kdy ji popsali ruští lékaři. Dnes se o ní mluví jako o elixíru zdraví. Jaké jsou tedy její účinky?
Příznivé účinky tibetské houby
Mnoho zdrojů uvádí až zázračný vliv na lidské zdraví. Tibetská houba má příznivé účinky na srdce, pomáhá lépe rozkládat cholesterol v cévách a pozitivně reguluje krevní tlak. Její konzumace je tedy mj. prevencí infarktu myokardu. Kladný vliv má ovšem i na další orgány. Doporučována je např. při různých nemocech ledvin, sleziny, žlučníku, slinivky či jater.
Kefírový nápoj navíc odkyseluje organismus, zabraňuje shromažďování a hnilobným procesům potravy ve střevech, takže působí pozitivně také na trávící soustavu. Opomenout nesmíme ani stimulaci imunitního systému, zpomalení stárnutí, zvýšení vitality a zabránění únavě způsobené stresem. Navíc dokáže brzdit vývoj metastáz a je cenným zdrojem vitamínu B12 a kyseliny listové.
Jak si doma připravit kefírový nápoj aneb tibetská houba do mléka
Nejedná se o nic složitého. Dvě či tři lžičky tibetské houby dáte do sklenice a zalijete cca půl litrem nesvařeného mléka. Dále necháte odstát 24 hodin, poté této době důkladně zamícháte a scedíte skrze sítko. Tímto způsobem si vlastně vytvoříte základ pro domácí kefír. Směs, jež zůstane na sítku, propláchnete a vrátíte do umyté sklenice. Pamatujte ale, že by vůbec neměla přijít do styku s kovem.
Celý proces lze zopakovat hned několikrát, než se vám bude zdát, že je kefír hotový. Až tomu tak bude, konzumujte jej 20 dní , a to ideálně před spaním. Pak si je nutné dát na 10 dní přestávku, během níž je potřeba tibetskou houbu opět přelévat mlékem a čistit, aby si zachovala své účinky. Po čase byste se měli cítit zřetelné lépe, neboť se jedná o skutečně účinnou přírodní medicínu.
Doporučujeme: mikroorganismy tvořící tibetskou houbu se živí zejména mléčnou laktózou. Kefírový nápoj proto mohou konzumovat i lidé, kteří jsou na ni alergičtí.
se smutkem v srdci jsme se tu dnes sešli, abychom zavzpomínali na báječnou ženu, která vnesla mnoho dobrého do životů nás všech. Moje maminka Jana Adamcová celý život dělala vše proto, aby se lidé kolem ní měli dobře, vždy myslela více na druhé než na sebe. A nyní my jí to oplácíme a naše slzy jsou důkazem, že svou láskou a přátelstvím si navždy získala naše srdce. Maminka by si jistě nepřála, abychom tu dnes po ní truchlili, naopak by si přála, abychom oslavovali její život. Řekla by nám, abychom pro ni neplakali, přestože ji nevidíme, vždy bude s námi a bude nad námi bdít, jak to dělala doposud. A my jsme se tu dnes sešli, ne proto, abychom truchlili nad její ztrátou, ale abychom jí vzdali čest za to, čím pro nás byla. Pro nás, své děti, manžela i vnoučata byla srdcem i duší rodiny, pro své přátelé byla vrbou, utěšitelkou i rádkyní... Každý z nás, kdo tu dnes jsme, u ní alespoň jednou hledal pomoc, radu, nebo jen prostou útěchu v objetí. Dovolte mi, abych zavzpomínala na pár okamžiků z jejího života.
Životní pouť mé maminky začala před 55 lety v Havlíčkově Brodě. Její dětství nebylo jednoduché kvůli nepříjemnému rozvodu rodičů, ale přesto ho vždy považovala za šťastné období svého života. Velmi milovala svou babičku, u níž žila po rozvodu svých rodičů a jež ji přivedla k zahradničení, které se stalo její vášní. Tato vášeň jí vydržela až do smrti, až do poslední chvíle svého života se nepřestávala ze své lásky ke květinám těšit. Díky své babičce prožila krásná a bezstarostná léta svého dětství, během nichž si uvědomila, že velmi touží pomáhat lidem jako lékařka. Její sen se splnil a po náročném studiu, které s sebou neslo řadu pocitů zklamání a zoufalství, ale i pýchy a hrdosti, maminka dokončila školu a stala se lékařkou na chirurgickém oddělení ve fakultní nemocnici v Hradci Králové. Svou práci vždy milovala, nikdy nezaváhala, když mohla svým pacientům jakkoliv pomoci. Dělala, co mohla, aby lidé kolem ní netrpěli. Díky svému povolání se také během osudového večera seznámila se svým budoucím manželem, naším tatínkem, který do nemocnice přivezl svého nejlepšího přítele se zlomenou nohou. Když se v ordinaci spatřili, věděli, že patří k sobě. Byla to osudová láska, která dokázala překonat mnoho zlých životních okamžiků a přitom neztratit nic ze svého kouzla. Maminka i nadále pracovala jako lékařka a přitom se snažila splnit i největší tatínkův sen: dát mu velkou rodinu. Jejich snažení, víra i vytrvalost nakonec zaznamenaly úspěch a během několika let přivítali na světě nás, své děti Alenu,
Ve svém příspěvku BLEFARITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Sedláková.
Dobrý den,
objednala jsem se do Vinohradské nemocnice a tam
na oční ambulanci mi dal doktor letáček jak se mám
každý den starat o svoje oči. Ráno a večer provádět
nahřívání očí 2 až 5 minut aby se změkčily žlázky které
jsou kolem očí a potom si na dva čistící tamponky které
jsem namočila v převařené vodě nakapu dětský šampon
s heřmánkem - stačí jedna kapka - tamponky o sebe
otírám, aby se šampon napěnil - zavřu oči
a potom jemně namasíruji dolní víčka obou očí
a směrem k řasám dolního víčka jemně prstem
a tamponky vytlačuji sekret z žlázek dolního víčka
směrem nahoru. To samé provedu i u horních víček,
tam sekret ze žlázek tlačím směrem k řasám horního
víčka, tedy dolů. Pak si vezmu čistý tamponek, poliju
převařenou vodou a očistím nejprve jedno oko, zase
nejdříve hranu spodního víčka a pak hranu horního víčka
(a případně mezi řasami).
Na další oko použijte opět čistý tamponek.
Návod jsem si trochu upravila - vodu převařím
v konvici a pak jen naliju na tamponky a trochu je
vyždímu - lepší je mírně teplá voda. Též dětský šampon
je lepším řešením než Blephagel, ten je zbytečně drahý.
Oči si nahřívám gelovým polštářkem ze zdravotnických potřeb
a pod něj na oči dám čistý vyžehlený kapesník.
Po tomto očištění očí si nakapu zvlhčující kapky Hyal-drop multi.
Tyto kapky jsou bez chemie a doktor mi říkal, že si je mohu
kapat každou hodinu . člověku se v oku trochu uleví.
Tuto hygienu víček jsem prováděla 3 týdny a pomohlo
mi to. Dokonce jsem byla u moře a tam jsem čistila
víčka už jen večer a používala jsem balenou vodu i na
ranní očistu očí. Na sluníčku jsem si oči radši zakryla
tamponky nebo přeloženým kapesníkem - buď látkovým
nebo jednovrstvým papírovým kapesníkem z Globusu, který
jako jediný nemá chloupky které by oko dráždily.
Obličej si teď dlouhodobě mažu vazelinou, protože se bojím
podráždění očí. Dávám si slabou vrstvičku i na spodní víčka,
která tím masírováním dostávají dost zabrat a ještě si natřenou
vazelinu odsaji papírovým kapesníkem okolo oka, aby tam nebyla
moc silná vrstva.
Musím se ještě přiznat : toto čištění očí jsem začala provádět
až po použití kapek a masti TOBRADEX, které se mi nejlépe
osvědčily ale po několika dnech od ukončení kapání se mi vše
po nich zase vrátilo. Takže jsem nečekala a po dobrání Tobradexu jsem
hned začala s čištěním víček. A pomohlo to.
Komu by tento postup jako mně nepomohl, tak ten oční lékař
mi řekl, že jsou ještě dvě možnosti, které mohou od zánětů víček
pomoci. Já jsem se na ně neptala, ale myslím si, že to bude používání
kortikoidů nebo antibiotik. A pokud někomu nezaberou tyto 3 možnosti,
tak už jinak nic není. Je to opravdu běh na dlouhou trať. Ještě jsem
ani nenašla odvahu si udělat alespoň pod dolními víčky linku svou
novou měkkou oční tužkou.
Ohledně používání kontaktních čoček - tam bych ještě rozhodně dlouho
počkala až se oči zklidní.
Jinak pro mne platí pravidlo - nesahat prsty do očí, ani když svědí,
maximálně maličko zatlačit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sam.
Děkuji za odpověď, to s tím zčervenáním oči mám přesně také a pokud je oko bílé, je to ok, ale stačí už nepatrné zrůžovění kolem duhovky a oči nepříjemne pálí. Také si oči nelicim, mám z toho strach a pečlivě selektují kosmetiku i šampony. Byla jsem zoufalá že čočky už nebudu moct mit nikdy, ale takhle mi dáváte nadeji, že to třeba za pár let ještě půjde :))) Jsem objednaná do VFN ale čekací doby jsou kolem 5 měsíců.... Děkuji, S.
Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množství nervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivou erotogenní zónu, která se nazývá „bod G“ – jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímu orgasmu.
U miminka
Maminky by měly být v porodnici poučeny o tom, jak sestarat o genitálie miminka. Nedůsledná hygiena může být u děvčátek příčinou zarůstání poševního vchodu, což se odborně nazývá synechie. Je to onemocnění, které se vyskytuje u holčiček nejčastěji ve věku 2 až 5 let, v takzvaném klidovém období, kdy dítě nemá normální hladinu ženských pohlavních hormonů jako dospělá žena.
Typy synechie
Srůst zadní – je nejčastější. Sliznice protilehlé strany poševního vchodu postupně srůstá a uzavírá vchod do pochvy odzadu dopředu.
Srůst přední – je méně častý a jedná se o skutečný srůst malých stydkých pysků směrem od klitorisu, který zakrývá zevní vyústění močové trubice.
Srůst střední – je ojedinělý. Vytváří se při něm můstek mezi levou a pravou stranou poševního vchodu. Prostor mezi stydkými pysky nabývá tvaru osmičky.
U zadní části poševního vchodu se začne vytvářet zprvu průsvitná blanka, která nejprve zakrývá samotný poševní vchod a následně i močovou trubici. Postupně s růstem synechie dochází ke změně toku proudu moči a vy můžete pozorovat, že dítě přečurává nočník. Při velkém srůstu může mít děvčátko problém s močením a musí vynaložit veliké úsilí. Současně zatéká moč do pochvy a postupně může proniknout dělohou a vejcovody až do dutiny břišní. Pokud jsou v ní bakterie, může infikovat pochvu a dítě si bude stěžovat na svědění a pálení.
Co s tím
Stačí jednou za den, nejčastěji po koupání, oddálit od sebe stydké pysky a namazat poševní vchod čímkoli mastným, co se standardně u dětí používá. Je důležité řádně genitál omývat a zbavovat ho smegmatu, což je bílá hmota obsahující produkt mazových žláz a oloupané buňky. Pokud se rodidla nedostatečně ošetřují, srůst vzniká velmi rychle, třeba v průběhu 7 až 14 dní.
Poševní vchod po porodu
Některé ženy mají po porodu subjektivní pocit zvětšení poševního vchodu, což se někdy řeší plastickou úpravou poševního vchodu. Operace se provádí v celkové narkóze a trvá asi 60–90 minut. Často je nutné tento zákrok spojit s plastikou poševní zadní nebo přední, která řeší uvolnění podslizničního vaziva a tím pádem pocit příliš volné pochvy. Doba pobytu v nemocnici je 3 noci a doba pracovní neschopnosti minimálně 14 dnů. Sexuální abstinence kolem 6 týdnů. Cena za operaci se pohybuje v rozmezí 12 000 Kč až 18&n
V naší poradně s názvem JAK DOSTAT PIGMENTOVÉ SKVRNY Z OBLIČEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan.
Prosím můžete mi poradit jak odstranit pigment na čele už jsem stoho u navenej a vychybam se společnosti stidimse mezilidma Prosím prosím prosím o pomoc dekuji Kandrač také jsem zaregistroval ze se mito mění zmenšuje se a pak zase z věči.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle vaší fotografie není problém v pigmentu na vašem čele, ale ve vás, jak vy sám vnímáte sám sebe, potažmo své tělo. Stydíte se za sebe, a to je špatně. Každý člověk je svým způsobem krásný. Musíte se snažit zbavit se toho hrozného pocitu studu. Nepůjde to hned, ale když budete trénovat, tak se to časem podá a vy budete moc žít krásný život, bez zbytečných negativních myšlenek.
V první řadě si založte seznamku. Například seznamka Badoo je nejlepší. Najdete ji zde: https://badoo.com/cs/
Naplňte ji svými fotkami a nechte posoudit ostatní. Jestli jste nebo nejste zajímavý, se zanedlouho dozvíte. Budete se divit, kolika lidem se budete líbit. Mnoho lidí se nelíbí sami sobě, je to úplně normální, ale když budete otevřený okolí, dokážete to porazit.
Choďte na schůzky a seznamte se s někým přitažlivým. Pak zapomenete na všechny kolem a budete si užívat společných chvil. Nebudete tak mít čas starat se o to, jestli jste dostatečně atraktivní.
Pokud si myslíte, že to sám nezvládnete, tak můžete požádat o pomoc odborníka na psychologii. Na internetu najde mnoho klinických psychologů, kteří vám mohou pomoci zvládnout vaše sebepřijetí. Můžete se například podívat sem: https://www.google.cz/maps/…