K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
Dušnost se vyznačujeme namáhavým a ztíženým dýcháním, při němž dotyčný pociťuje dechovou tíseň či nedostatek vzduchu. Příčinami jsou různé poruchy. Dušnost se může dostavovat v záchvatech, nebo trvá dlouhodobě. Často se ještě objevuje s dalšími příznaky (dle konkrétní choroby).
Zhodnocení stupně dušnosti nám poskytne okamžité a bezprostřední informace o naléhavosti situace a o nutnosti léčebných opatření:
Fyziologická dušnost se objevuje u zdravých osob při pobytu ve vzduchu chudém na kyslík – ve velkých nadmořských výškách nebo v uzavřených prostorách. Ventilace je zvýšená a udržuje se zvýšenou stimulací dechového centra v mozku. Dechové centrum je drážděno buď poklesem hladiny kyslíku v krvi (hypoxémií), nebo nadměrným vzestupem hladiny kysličníku uhličitého v krvi (hyperkapnií). U většiny lidí je hypoxémie mnohem slabším podnětem ke zvýšení dechového úsilí než hyperkapnie. Hypoxémie může mít kromě dušnosti i jiné projevy, a to zmatenost, neurčitý nepříjemný pocit, až i bezvědomí. Po vstupu do uzavřeného prostoru, který neobsahuje kyslík (například prostředí obsahuje 100% dusík), může člověk ztratit vědomí již během 30 sekund, tedy dříve, než je varován dušností. Nepatrná dušnost provází také otravy kysličníkem uhelnatým.
Námahová dušnost je pociťována, překročí-li dechová práce klidovou hodnotu asi 5krát. Pociťují ji i zdravé osoby během nebo bezprostředně po ukončení nezvykle velké tělesné námahy. Tělesně trénovaní lidé tolerují bez dušnosti větší námahu než netrénovaní. Chronickým příznakem se dušnost stane teprve tehdy, objevuje-li se už při běžné denní tělesné aktivitě. Námahová dušnost bývá počátečním příznakem onemocnění dýchacího a srdečně-cévního systému.
Klidová dušnost vzniká již bez tělesné námahy. Je vždy příznakem onemocnění a vždy vyžaduje objasnění příčiny.
Ortopnoe znamená dušnost v poloze vleže, mírnící se v poloze vsedě. Je zvláštní formou klidové dušnosti. Svědčí o těžkém stavu. Je charakteristická zejména pro dušnost srdečního původu.
Asfyxie („dušení“) je stavem ohrožujícím život, nutícím k okamžitému zhodnocení stavu a léčení. Jde o akutní dechovou tíseň s nedostatkem kyslíku a hromaděním kysličníku uhličitého v krvi, ohrožující činnost životně důležitých orgánů. Může mít řadu příčin: útlum dechového centra v mozku (otravy, poranění mozku, „mozková mrtvice, záněty a nádory mozku), nervosvalové poruchy (dětská mozková obrna, tetanus), akutní uzávěr dýchacích cest (zapadlý jazyk při bezvědomí, vdechnutí cizího tělesa, akutní zánět hrtanu u dětí – „laryngitida“, nádor dýchacích cest, nádor štítné žlázy stlačující průdušnici, záchvat průduškového astmatu, těžký akutní zánět průdušek).
Záchvatovitá dušnost je charakteristická pro astmatický záchvat při průduškovém astmatu a pro akutní plicní otok (edém) při selhávání levé srdeční komory (takzvané srdeční astma).
Trvalá dušnost se vyskytuje především u chronických onemocnění levé srdeční komory a u plicních chorob. Pro stanovení diagnózy je nutné zhodnocení doprovodných příznaků.
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Dušnost může postihnout všechny z nás, když cvičíme, zvláště pokud máme nadváhu nebo nejsme v kondici. Dušnost, která se objeví náhle nebo neočekávaně, může však být signálem vážného onemocnění.
Akutní dušnost:
astma – dušnost může být vyvolána infekcí nebo alergickou reakcí
pneumonie – dušnost vyvolána infekcí
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN) – jedná se o dlouhodobý plicní stav, který způsobuje poruchy dechu a kašle a může vést k akutní dušnosti
srdeční onemocnění – u srdečního selhání může dojít k akutní dušnosti
plicní embolie – sraženina v plicích, která způsobí náhlou a život ohrožující dušnost
úzkost – pocit paniky, zrychlení dechu může vést k akutní dušnosti
léky – některé léky mohou způsobit akutní dušnost, například užívání betablokátoru (propranolol) nebo aspirinu může způsobit dušnost, pokud máte astma
jiné příčiny – bolesti a anémie
Chronická dušnost:
obezita a nedostatek zdraví
astma, které není dobře kontrolované
chronické obstrukční plicní onemocnění (CHOPN) – plicní onemocnění obvykle kvůli kouření
srdeční selhání – postupný nástup dušnosti a otoky; postihuje většinou starší lidi, a to kvůli tomu, že srdce čerpá neefektivně
problémy se srdečním rytmem – například nepravidelný srdeční tep až fibrilace síní
anémie – v krvi není dostatek hemoglobinu k přenosu kyslíku do buněk, což způsobuje únavu a dušnost
Další možnosti:
gastroezofageální refluxní nemoci
pleurální bolest – jedná se o tlak na hrudi doprovázený bolestí, která se mění dýcháním nebo vyzařuje do zad
anafylaxe – život ohrožující alergická reakce
tachykardie až po infarkt myokardu a nepravidelný srdeční rytmus (arytmie)
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Ve svém příspěvku VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frantisek.
je mi 76 let dlouhodobe se lecim na vysoky tlak jiz druhym rokem se citim velmi unaven bolest stehennich a lytkovych svalu otoky nohou dusnost voda na plicich obcasna tupa bolest na hrudi zrejme nedostatecna srdecni cinnost hlavbe neustale sucho v ustech celkova unava celeho tela vyzaduje nekolikrat denne ulehnout shrnuti otoky slabost spatne dychani unava pri chuzi neustale sucho v usech o cem to svedci dekuji preji prijemny den
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
Ve svém příspěvku OPERACE KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ales.
Dobrý den.zitra nastupuji na operaci kolena.vadi ze jsem nachlazeny,mel bych byt v celkove narkoze diky za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Hrdlička.
Jsem 6 týdnů po výměně levého kolenního kloubu .
Podle posledního RTG je vše OK.
Vyskytl se mi problém: při chůzi se mi v koleně ozývá poměrně silné klepaní při každém kroku. Nejsem si jistý proč ?
Mám obavu, jestli se mi něco neuvolnilo a t.d.
Pan doktor (můj operatér mne ujistil, že je vše v pořádku)
Muže mi prosím někdo sdělit podobnou zkušenost ?
Jednou možností při náhlé dušnosti je úder mezi lopatky, takzvaný Gordonův manévr, který může být doplněn předklonem dotyčného nebo jeho přehnutím přes koleno zachránce hlavou dolů. Většinou se tak cizí těleso uvolní. Malé děti můžeme chytit za nohy a obrátit hlavou dolů s opakovanými údery do zad. Kojence si položíme na předloktí horní končetiny, opět hlava směřuje dolů k zemi a doplníme polohu údery do zad.
Jiným řešením je Heimlichův manévr, kdy stojíme za postiženým a svými spojenými pažemi mu prudce a opakovaně zatlačíme na nadbřišek směrem k hrudníku, čímž se snažíme vypudit vzduch z plic a proudem vzduchu tak vypudit cizí těleso z dýchacích cest. Heimlichův manévr se neprovádí u dětí do tří let a u těhotných žen. Jinak jak Heimlichův, tak Gordonův manévr můžeme opakovat a střídat, dokud nedojde k odstranění tělesa, popřípadě při neúspěchu k bezvědomí. Pokud nastane druhá situace, pak se budeme snažit umělými vdechy překážku posunout v dýchacích cestách dál, aby z průdušnice byla protlačena do jedné hlavní průdušky, druhá tak zůstane volná, čímž bude zajišťovat ventilaci alespoň jedna plíce do doby definitivního odstranění cizího tělesa v nemocnici odborným zákrokem.
Při psychogenní dušnosti odstraníme pokles hladiny oxidu uhličitého v krvi tím, že necháme dotyčného dýchat do igelitového sáčku, aby se zvýšilo vdechování oxidu uhličitého, čímž odezní křeče.
Pokud je dušnost způsobena otokem dýchacích cest (zánět hrtanu, záklopky hrtanové nebo otok při alergické reakci), dotyčného musíme uklidnit a co nejrychleji zavolat odbornou pomoc (tel. 155). Je nutné si uvědomit, že dušnost, ať je již jakéhokoli charakteru, je vždy dramatickou událostí, která vyžaduje urychlené řešení, protože postiženého velmi rychle vyčerpává.
Při dechové nedostatečnosti je potřeba postiženého uklidnit, posadit a nejlépe otevřít okno, aby měl pocit svobodného nádechu. Pokud se dušnost do pár minut nezlepší, volejte ZZS. Můžete podat léky na rozšíření bronchů (plic), pokud dotyčný trpí alergií nebo onemocněním plic. Dušnost velice vysiluje postiženého, je proto potřeba postupovat rychle a snažit se jej uklidnit. Pokud se jedná o dušnost způsobenou psychickou zátěží, musí postižený dýchat do igelitového pytlíku.
Nebojte se poskytnout první pomoc, než se pokusíte o záchranu života, nadechněte se a snažte se myslet na základní věci, nevymýšlejte složitosti, které vás kdysi učili ve škole. V jednoduchosti je krása, a to platí i v první pomoci. Jestliže si nebudete vědět rady, při volání ZZS vám dispečeři vše srozumitelně povědí, nemusíte nic vědět, stačí jen vytočit tel. 155 a naslouchat.
Dušná osoba velmi často sama od sebe zaujímá úlevovou polohu vsedě na židli s horními končetinami opřenými o široké bázi o stůl. Jedná se o takzvanou ortopnoickou polohu, při které může postižený lépe zapojit pomocné dýchací svaly, a proto se mu v této pozici lépe dýchá.
Pacientovi s astmatickým záchvatem podáme jeho léky, pokud je u sebe má. V případě akutní dušnosti urychleně voláme lékařskou pomoc.
Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití – dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.
Celková anestezie musí zahrnovat:
hypnotickou složku – zajišťuje ztrátu vědomí, umožní nevnímat bolest; k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika
analgezii – odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat
svalovou relaxaci – potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace
vegetativní stabilizaci – zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku
Po probuzení se připravte na vedlejší účinky, jako je sucho v ústech, bolest, nevolnost a škrábání v krku způsobené intubací. Počítejte minimálně s dvoudenním pobytem na jednotce intenzivní péče.
Narkóza vyžaduje důsledný půst. To znamená, že před operací se nesmí jíst ani pít. Při celkové anestezii, kdy má pacient vyřazeny obranné reflexy, by hrozilo nebezpečí zvracení a vdechnutí zvratků. Následky by mohly být tragické.
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Maru.
Moc děkuji za odpověď, dnes už je to zase mnohem lepší, skoro už to nebolí, spíše takové svědění nutící ke kašli. Díky a hezký den Maru
Alkohol se bezprostředně po narkóze nedoporučuje, protože by mohlo dojít k interakci a vzniku nežádoucích účinků. Alkohol je možné pozřít nejdříve 48 hodin po operaci, kdy lékaři mají jistotu, že organismus zcela metabolizoval léky související s narkózou. U starších pacientů je tato doba ještě prodloužena, neboť mají pomalejší metabolismus.
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luky.
Dobrý den,
mám dotaz : náš 11 měs.chlapeček byl během dvou měs.pod narkozou celkem 5x, po posledních dvou narkozach,ktere byly během 6dní, nechtěl vůbec jíst ani pít. Po poslední narkóze je to už měsíc a stále má problém s pitím, odmítá flašku (máme několi druhů, pítko...), musím mu cpát pítí dávkovačem.Jídlo lžičkou už nám jde trochu lépe, ale celkově je to bída, jídlo stále odmítá, když se to podaří, je to nucením. Prosím moc o radu, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem CO MŮŽE ZPŮSOBIT NARKÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Tyto problémy nejspíš nesouvisí s anestéziemi. Nechutenství může spíše způsobovat zmatenost, strach, rozladěnost vašeho chlapečka z jeho dosavadního vývoje. Poraďte se o jeho chování s pediatrem, protože on nejlépe může zjistit příčiny odmítání a o to rychleji pak můžete reagovat a pomoci mu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luky.
Díky za odpověď. Naše dětská dr. radí - vydržet. V nemocnici jsem slyšela názory, že se tohle může stát po narkoze, ale opravdu už je to dost dlouho od té poslední...
Ztráta paměti po narkóze je opravdu velmi výjimečná, spíše se jedná o zmatenost, která může být vyvolána i léky k tišení bolesti a zklidnění u starších pacientů. Většinou se jedná o přechodný stav, který se v průběhu hospitalizace upraví.
Ve svém příspěvku ZELENÝ PRŮJEM PO NARKÓZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Chudák.
Dobrý den, manželce (60 let) vyoperovali nádor prsu, dostala ale druhý den po prvním jídle
(půl suchého rohlíku) zelený průjem. Může to mít souvislost s narkózou nebo stresem ?
6 týdnů po diagnóze karciomu se velmi bojí, navíc má 2 roky potíže s trávením, dosud
ale lékař nic nezjistil. Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Škodlivost narkozy je díky vědeckému pokroku snížena na minimum. Tudíž jsou vedlejší účinky a problémy po narkóze i u starších lidí minimální. Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří u starších lidí nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů. Starší pacienti se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.
V naší poradně s názvem ZUBNI VYSETRENI POD CELKOVOU NARKOZOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Kapková.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat kolik by me stálo vyšetření zubů v celkové narkóze. Potřebují vytrvat zbytky dvou zubů a vyvrtat pět nebo kazů. A po vyšetření bych uvažovala o rovnátkach na pevno.Jsem z Chebu.Děkuji za odpověď Kapková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze vyšetřit a pak vyvrtat zuby v celkové anestezii. Jde aplikovat injekci s anestetikem do dásně a tím znecitlivět ošetřovanou oblast. Taková injekce stojí do 500 Kč.
Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.
Operační zákrok, který proběhne v celkové narkóze, je možné podstoupit s menstruací. Doporučuje se používat tampon, nikoli antikoncepční pilulky. Jediná operace, při které je důležité oddálit menstruaci, je výměna kyčelního kloubu. Při narkóze a menstruaci se spíše jedná o pohodlí pacientky.