Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Dyshidrotický ekzém, často označovaný také jako pompholyx, je typ ekzému, který umí člověka překvapit svou prudkostí. Na prstech, po stranách prstů, v dlaních nebo na ploskách se objeví drobné hluboko uložené puchýřky na rukou – fotografie. Vypadají někdy jako malé kapičky vody pod kůží, bývají napjaté, svědí, pálí a po několika dnech mohou zasychat, olupovat se a zanechat citlivou popraskanou kůži. Zkušenost z praxe je velmi typická: člověk nejdřív říká, že „se mu udělaly potničky“, pak že ho to „nesnesitelně svědí“ a nakonec přijde chvíle, kdy ho bolí vzít do ruky houbičku, propisku, volant nebo mobil.
Z klinického hlediska nejde o infekci, kterou by člověk chytil od druhého. Jde o poruchu kožní bariéry a přehnanou zánětlivou reakci kůže. Kůže na dlaních a prstech je silná, ale zároveň denně vystavená vodě, mýdlům, dezinfekci, kovům, rukavicím, potu a mechanickému tření. Když se bariéra naruší, imunitní systém v kůži začne reagovat citlivěji. Vznikne zánět, který se u dyshidrotického ekzému projevuje právě puchýřky. Praktický dopad je jednoduchý: čím víc člověk ruce dráždí, tím hůř se ekzém hojí. Typický příklad je žena, která pracuje v kuchyni, ruce má opakovaně ve vodě, myje nádobí bez rukavic a večer má pocit, že jí prsty „hoří“.
Důležité praktické pravidlo: dyshidrotický ekzém se často nezlepší jen tím, že se namaže jedna mast. Je potřeba současně zklidnit zánět, obnovit kožní bariéru a odstranit opakované dráždění, jinak se puchýřky vrací.
První klinický scénář vídám u lidí, kteří často používají dezinfekci. Zpočátku mají jen suché ruce, potom svědění mezi prsty a nakonec puchýřky po stranách prstů. Když pokračují ve stejném režimu, kůže popraská. Druhý scénář je člověk se sklonem k alergii na nikl nebo jiné kontaktní alergeny. Po práci s kovovými předměty, bižuterií, nářadím nebo některými pracovními materiály se ekzém rozjede opakovaně na stejných místech. Třetí scénář je zhoršení v létě při pocení. Pacient říká: „Jakmile se mi zpotí ruce v rukavicích, večer mám nové puchýřky.“ Čtvrtý scénář se týká stresu. Neznamená to, že je nemoc „v hlavě“, ale stres mění imunitní reakce, spánek, škrábání i vnímání svědění. Když člověk nespí a škrábe se, zánět se udržuje.
V diskuzích se opakují tři vzorce. První je záměna s plísní: lidé si kupují antimykotika, ale puchýřky se nelepší, protože příčina není houbová. Druhý vzorec je strach z kortikoidů: pacient dostane mast od lékaře, použije ji dva dny, lekne se, vysadí ji a ekzém se vrátí ještě silnější. Třetí vzorec je neustálé testování domácích rad: ocet, bylinky, agresivní koupele nebo vysušující přípravky mohou krátce změnit pocit na kůži, ale bariéru často ještě více poškodí. Pacienti v diskuzích typicky píší věty jako: „Nejhorší je svědění v noci“, „puchýřky se mi udělají vždy po úklidu“ nebo „když prasknou, mám prsty jako odřeniny“. Tyto zkušenosti dobře odpovídají tomu, co víme o zánětu a poškozené kožní bariéře.
Tři konkrétní pacientské zkušenosti ukazují praktický rozdíl. Jedna paní měla ekzém na prstech vždy po víkendovém úklidu. Když začala používat bavlněné rukavice pod ochranné rukavice a po každém mytí ruce promazávat, vzplanutí byla slabší. Druhý pacient, řemeslník, měl puchýřky a praskliny na kůži rukou – fotografie hlavně v zimě. Pomohlo mu spojení léčby od dermatologa, ochrany před chladem a pravidelného mastného promazávání. Třetí pacientka měla opakovaná zhoršení po gelových nehtech a práci s čisticími prostředky. Až epikutánní testy ukázaly kontaktní alergii, takže samotné mazání nestačilo.
Praktické shrnutí je tedy jasné: dyshidrotický ekzém je potřeba brát jako signál, že kůže nezvládá kombinaci vnitřní náchylnosti a vnější zátěže. Mezi rizikové vzorce chování patří práce ve vodě bez ochrany, časté střídání mnoha krémů a škrábání puchýřků. Bezpečnější přístup je klidnější: jemné mytí, důsledné promašťování, ochranné rukavice při mokré práci, sledování spouštěčů a včasná návštěva lékaře, pokud se stav šíří, bolí, mokvá, hnisá nebo se opakovaně vrací.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč vzniká dyshidrotický ekzém a co ho zhoršuje
Dyshidrotický ekzém vzniká nejčastěji jako kombinace oslabené kožní bariéry, zánětlivé náchylnosti a vnějších spouštěčů. Kůže na rukou je sice odolná, ale pokud ji opakovaně namáčíme, odmašťujeme, dezinfikujeme nebo uzavíráme do neprodyšných rukavic, začne ztrácet ochranné tuky. Praktický dopad je velký: i běžné mytí nádobí, práce s čisticím prostředkem nebo celodenní nošení pracovních rukavic může spustit svědění a nové puchýřky.
Častější a méně nebezpečné spouštěče
- Časté mytí rukou a dezinfekce narušují ochranný film kůže, takže ruce více pálí a svědí.
- Pocení rukou nebo nohou může zhoršit puchýřky, hlavně v létě nebo při práci v rukavicích.
- Stres a nedostatek spánku zvyšují vnímání svědění a podporují škrábání.
- Kontakt s dráždivými látkami, například saponáty, rozpouštědla, cement, kosmetika nebo čisticí spreje, může udržovat zánět.
- Suchý vzduch a zima zhoršují praskání a olupování kůže.
Neškodné neznamená nepříjemné. Třeba člověk, který pracuje v obchodě a celý den manipuluje s kartony, mincemi a dezinfekcí, může mít tak bolestivé prsty, že večer nezvládne zapnout knoflíky. Klinicky se zde spojuje mechanické dráždění, vysušení a zánětlivá reakce. Prakticky pomáhá sledovat, po čem se puchýřky objeví: po úklidu, po rukavicích, po sportu, po práci v zahradě nebo po stresovém týdnu.
Vážnější příčiny a záměny
- Kontaktní alergie na nikl, chrom, konzervanty, parfemaci, gumové přísady nebo pracovní chemikálie může udržovat opakované vzplanutí.
- Plísňové onemocnění nohou nebo rukou může dyshidrotický ekzém napodobit nebo spouštět podobnou reakci.
- Bakteriální infekce se pozná podle zhoršující se bolesti, hnisání, žlutých krust, tepla a šíření zarudnutí.
- Jiná kožní onemocnění, například psoriáza dlaní, svrab nebo kontaktní dermatitida, mohou vypadat podobně.
Praktický dopad: pokud se puchýřky opakují na stejném místě nebo souvisejí s prací, nestačí jen krém. Je potřeba hledat spouštěč, jinak se kůže bude hojit a znovu rozpadat v jednom kruhu.
Konkrétní příklad: pacientka má puchýřky vždy po směně v gumových rukavicích. Když rukavice sundá, ruce jsou zpocené, zarudlé a svědí. Zánět zde nevzniká jen z rukavic samotných, ale z kombinace potu, tepla, tření a někdy i alergie na složky gumy. Proto má smysl bavlněná vložka, střídání rukavic a dermatologické vyšetření při opakování.
Doporučuji také podívat se na článek Dyshidrotický ekzém.
Kdy s dyshidrotickým ekzémem k lékaři a kdy nečekat
K lékaři je vhodné jít tehdy, když puchýřky nejsou jen krátká epizoda po jasném podráždění, ale opakují se, šíří, bolí, praskají nebo člověku omezují běžné fungování. V domácí péči vždy říkám: svědění samo o sobě je nepříjemné, ale varovné je hlavně to, když se mění charakter potíží. Pokud se přidá bolest, teplo kůže, mokvání, hnis, výrazné zarudnutí nebo pruhovité šíření po ruce, už nejde jen o kosmetický problém.
- Objednejte se ke kožnímu lékaři, pokud se ekzém vrací opakovaně nebo trvá déle než několik týdnů.
- Vyhledejte lékaře rychle, pokud se objeví hnis, žluté krusty, narůstající bolest nebo teplé zarudnutí.
- Nečekejte, pokud máte cukrovku, poruchu imunity, léčbu imunosupresivy nebo se kožní infekce rychle šíří.
- Řešte to pracovně, pokud se potíže zhoršují po konkrétní práci, rukavicích, chemikáliích nebo kovových materiálech.
Klinické vysvětlení je jednoduché: poškozená kůže je otevřenější vstupní brána pro bakterie. Jakmile puchýřky prasknou a vzniknou oděrky nebo trhlinky, bakterie z povrchu kůže mohou snadněji pronikat dovnitř. Praktický dopad je ten, že člověk, který ještě včera řešil „jen svědění“, může za dva dny řešit bolestivý infikovaný ekzém. Typický příklad je pacient, který puchýřky propichuje jehlou, aby „vypustil vodu“. Krátkodobě se mu uleví od tlaku, ale zvýší riziko infekce.
Varovné příznaky: hnisání, horečka, rychlé šíření zarudnutí, silná bolest, otok prstů, nemožnost používat ruku nebo podezření na infekci jsou důvody k rychlému kontaktu s lékařem.
Velmi důležitá je i situace, kdy ekzém zasahuje do práce. Zdravotnice, kuchařky, kadeřnice, uklízečky, automechanici, zahradníci nebo lidé ve výrobě mají ruce vystavené vlhku, chemii a tření. Pokud se dyshidrotický ekzém neřeší včas, může přejít do chronického ekzému rukou, kdy kůže ztlušťuje, praská a bolí. Prakticky to znamená pracovní omezení, častější nemocnost a někdy nutnost změnit ochranné pomůcky.
Lékaře vyhledejte také tehdy, když není diagnóza jistá. Puchýřky mezi prsty mohou připomínat svrab, olupování na ploskách může připomínat plíseň a silné šupení dlaní může vypadat jako lupénka. Klinicky se léčba liší. Kortikoidní mast může pomoci na ekzém, ale u neléčené plísně může problém zamaskovat. Naopak antimykotikum nepomůže, pokud je hlavní příčinou kontaktní alergie nebo zánětlivý ekzém. Proto je vyšetření důležité zejména při jednostranném postižení, nejasném vzhledu nebo selhání běžné péče.
Za přečtení také stojí článek Vodnaté puchýřky na těle.
Jak se dyshidrotický ekzém diagnostikuje a co čekat v ordinaci
Diagnostika dyshidrotického ekzému začíná většinou pohledem na kůži a podrobným rozhovorem. Dermatolog se ptá, kde puchýřky začaly, zda svědí nebo bolí, jak dlouho trvají, co je zhoršuje a zda se objevují po práci, pocení, stresu nebo kontaktu s určitou látkou. Klinicky je důležité, že dyshidrotický ekzém má často typické hlubší puchýřky na stranách prstů, dlaních nebo ploskách. Praktický dopad pro pacienta je v tom, že se vyplatí přijít s fotografií z nejhorší fáze, protože v den kontroly už mohou být puchýřky zaschlé.
Lékař obvykle hodnotí také rozsah, symetrii, známky infekce, praskliny, mokvání, olupování a postižení nehtů. Pokud jsou projevy jednostranné, výrazně šupící, nebo jsou současně mezi prsty na nohou, může se doplnit vyšetření na plíseň. To se dělá stěrem nebo seškrabem šupinek. Praktický příklad: pacient má puchýřky na dlaních, ale zároveň olupování mezi prsty nohou. Pokud se najde plíseň na nohou, její léčba může zlepšit i reakce na rukou, protože imunitní systém může na infekci reagovat přehnaně.
- Klinické vyšetření kůže určí, zda vzhled odpovídá dyshidrotickému ekzému.
- Mykologické vyšetření pomůže vyloučit plísňové onemocnění.
- Epikutánní testy se zvažují při podezření na kontaktní alergii.
- Bakteriologický stěr může být potřeba při hnisání, mokvání nebo krustách.
- Pracovní anamnéza je zásadní u lidí, kteří přicházejí do kontaktu s chemií, vodou, kovem nebo rukavicemi.
Epikutánní testy jsou pro mnoho lidí překvapení. Nejde o klasické krevní testy, ale o testování kontaktních alergenů na kůži zad. Malé komůrky s alergeny se nalepí na kůži a po určité době se hodnotí reakce. Klinicky to pomáhá odhalit alergii například na nikl, chrom, konzervanty, parfemaci nebo gumové přísady. Praktický dopad může být obrovský: pacient roky maže ekzém, ale teprve po zjištění alergenu začne vybírat jiné rukavice, kosmetiku nebo pracovní materiály a počet vzplanutí klesne.
Co si připravit před vyšetřením: seznam krémů, mastí, dezinfekcí, pracovních rukavic, kosmetiky, čisticích prostředků a fotografii puchýřků v akutní fázi. Lékaři tím výrazně pomůžete.
Diferenciální diagnostika je důležitá, protože podobně mohou vypadat i jiné potíže. Plíseň často postihuje nohy a může být jednostrannější. Kontaktní dermatitida mívá jasnější vazbu na konkrétní látku. Atopický ekzém bývá spojený se suchou citlivou kůží i jinde na těle. Psoriáza může dělat silnější šupiny, bolestivé praskliny a změny nehtů. Svrab obvykle silně svědí hlavně v noci a postihuje typická místa mezi prsty, zápěstí nebo okolí pasu. Prakticky to znamená, že domácí odhad podle internetu může být zavádějící. Když léčba nefunguje, není to důkaz, že „nic nepomůže“, ale často znamení, že je třeba zpřesnit diagnózu.
V ordinaci člověk může čekat i doporučení režimových změn. To není fráze. U ekzému rukou bývá režim stejně důležitý jako recept. Lékař může doporučit šetrné mycí prostředky, pravidelné emoliencium, vhodné rukavice, omezení mokré práce a krátký cílený léčebný plán při vzplanutí. Nejlepší výsledky mívají pacienti, kteří vědí, co dělat v klidové fázi a co dělat hned při prvních puchýřcích.
Článek Vodnaté puchýřky na nohou: kdy jsou neškodné a kdy varují by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Léčba dyshidrotického ekzému doma i u dermatologa
Léčba dyshidrotického ekzému má dvě části: každodenní ochranu kůže a léčbu akutního vzplanutí. Doma je nejdůležitější snížit dráždění. Ruce myjte krátce, vlažnou vodou, jemným neparfémovaným prostředkem a po každém mytí je promažte. Klinicky tím pomáháte obnovit lipidovou bariéru, která drží vodu v kůži a snižuje průnik dráždivých látek. Praktický příklad: člověk, který si ruce namaže jen večer, často nestačí. U ekzému rukou je lepší menší množství krému opakovaně během dne.
- Při mokré práci používejte ochranné rukavice, ideálně s bavlněnou vložkou, pokud se ruce potí.
- Nepoužívejte agresivní dezinfekce a parfémované krémy, pokud po nich ruce pálí.
- Puchýřky nepropichujte, protože se zvyšuje riziko infekce.
- Na noc promazávejte mastněji, například hutnějším emolienciem podle tolerance kůže.
- Sledujte spouštěče, hlavně práci ve vodě, rukavice, kovy, kosmetiku, stres a pocení.
Při silnějším vzplanutí bývá potřeba léčba od lékaře. Na dlaních a prstech je kůže silnější, proto se často používají silnější lokální kortikoidy, ale vždy podle doporučení lékaře a v časově omezeném režimu. Kortikoid zde není „krém na všechno“, ale protizánětlivý lék, který má zastavit akutní zánět. Praktický dopad: když se použije správně a včas, může zabránit tomu, aby puchýřky přešly do prasklin, mokvání a dlouhého hojení. Když se používá chaoticky, příliš krátce nebo naopak dlouhodobě bez kontroly, výsledek bývá horší.
Bezpečné pravidlo: léčivou mast používejte podle plánu lékaře na zánětlivá ložiska a emoliencium používejte dlouhodobě na obnovu bariéry. Tyto dvě věci se nenahrazují, ale doplňují.
U úporných případů může dermatolog zvažovat další postupy: vyšetření kontaktní alergie, léčbu infekce, fototerapii, krátkodobou celkovou léčbu nebo jiné protizánětlivé léky. Pokud jsou přítomné hnisavé projevy, žluté krusty nebo bolestivé zarudnutí, může být nutná léčba bakteriální infekce. Pokud je podezření na plíseň, řeší se antimykotická léčba. Klinické vysvětlení je důležité: stejný vzhled „olupující se ruky“ může mít různý mechanismus, proto není rozumné dlouhodobě střídat masti bez diagnózy.
Z praxe mám velmi dobrou zkušenost s jednoduchým plánem. Pacient si zapíše spouštěče, při prvních puchýřcích nasadí lékařem doporučenou léčbu, přes den chrání ruce a po odeznění pokračuje v promazávání. Když se ekzém vrací, nejde o selhání pacienta, ale o signál, že je potřeba hledat hlubší příčinu: alergii, pracovní zátěž, pocení, nevhodné rukavice nebo špatně nastavený režim. Důležité je také psychické zklidnění. Svědění a vzhled rukou člověka stresují, ale čím víc se škrábe a testuje dráždivé rady, tím víc se kůže rozbíjí. Lepší je postupovat trpělivě, systematicky a s dermatologem.
Podívejte se také na článek Domácí léky na ekzém, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k dyshidrotickému ekzému, puchýřkům na rukou a léčbě
U dyshidrotického ekzému je velmi důležité neopírat text jen o lidové rady typu „něčím to namazat“. V praxi domácí péče jsem opakovaně viděla, že lidé přijdou pozdě, protože puchýřky na prstech považují za plíseň, alergii na jar, spáleninu nebo „potničky“. Odborné zdroje proto vybírám tak, aby společně pokryly vzhled puchýřků, typický průběh, spouštěče, diferenciální diagnostiku, domácí režim, lokální kortikoidy, infekční komplikace i situace, kdy už má člověka vidět dermatolog.
DermNet NZ: dyshidrotický ekzém a pompholyx je velmi užitečný zdroj, protože popisuje dyshidrotický ekzém jako svědivé, chronické a často opakované onemocnění dlaní, prstů a plosek. Pro běžného člověka je důležité hlavně vysvětlení, že nejde o špínu ani nákazu, ale o zánětlivou reakci kůže, při které se tvoří drobné hluboko uložené puchýřky. Zdroj také pomáhá pochopit, proč se stav vrací ve vlnách a proč se po puchýřcích často objevuje olupování a praskání kůže. Vybrala jsem ho i proto, že dobře rozlišuje běžný průběh od situací, kdy je nutné myslet na jinou diagnózu, například kontaktní alergii, plísňové onemocnění nebo sekundární infekci.
Americká dermatologická akademie: dyshidrotický ekzém je praktický pacientský zdroj od odborné dermatologické společnosti. Je cenný tím, že zdůrazňuje opakující se charakter potíží, časté spouštěče a význam dlouhodobé spolupráce s dermatologem. Pro laika je největším přínosem realistické očekávání: dyshidrotický ekzém se často dá výrazně zklidnit, ale nemusí mít jednorázové definitivní řešení. To je důležité, protože mnoho pacientů po prvním zlepšení přestane chránit kůži, vrátí se k agresivním čisticím prostředkům bez rukavic a během několika týdnů se potíže znovu rozjedou.
NHS: pompholyx neboli dyshidrotický ekzém jsem vybrala kvůli velmi praktickému přístupu. Zdroj popisuje, co může člověk dělat doma, jak kůži chránit, kdy se používají steroidní krémy a kdy může být nutné doporučení ke kožnímu lékaři. Pro běžného člověka je zásadní, že NHS jasně uvádí i opatření proti podráždění kůže: šetrné mytí, zvláčňování, omezení kontaktu s dráždivými látkami a včasné řešení zhoršování. Právě takové drobnosti rozhodují, zda se puchýřky zklidní, nebo se z nich stanou bolestivé praskliny, které člověku brání pracovat rukama.
National Eczema Association: dyshidrotický ekzém, projevy a léčba je vhodný zdroj pro propojení odborných faktů s reálnou zkušeností pacientů. Popisuje typické svědivé puchýřky na rukou a nohou, zhoršování při spouštěčích a význam krátkodobé cílené léčby při vzplanutí. Pro pacienty je přínosné hlavně to, že se zde dyshidrotický ekzém nevykresluje jako kosmetická drobnost. Silné svědění, pálení, mokvání a praskání kůže může zasahovat do práce, spánku, péče o domácnost i psychiky. To odpovídá tomu, co lidé často popisují v diskuzích: „ruce vypadají hrozně“, „nemůžu si sáhnout do vody“ nebo „v noci se škrábu do krve“.
Odborný článek: dyshidrotický ekzém jako příčina dermatitidy dlaní doplňuje klinickou hloubku. Popisuje dyshidrotický ekzém jako častou příčinu puchýřnaté dermatitidy dlaní a rozebírá léčebné možnosti od lokálních kortikosteroidů až po další postupy u úporných stavů. Pro laika má zdroj hodnotu v tom, že ukazuje, proč nestačí řešit jen samotný puchýřek. Lékař musí přemýšlet o celé situaci: zda nejde o kontaktní alergii, plíseň, bakteriální komplikaci, atopický sklon, pracovní podráždění nebo opakované poškozování kožní bariéry.
Z těchto zdrojů vyplývá praktické ponaučení: dyshidrotický ekzém je zánětlivé onemocnění kožní bariéry, ne nakažlivá vyrážka. Léčba proto stojí na třech nohách: zklidnit zánět, chránit kůži před spouštěči a včas rozpoznat komplikace. Když se řeší jen svědění, ale člověk dál máčí ruce v saponátech, nosí neprodyšné rukavice nebo škrábe puchýřky, potíže se obvykle vracejí.
FAQ k dyshidrotickému ekzému, puchýřkům a léčbě
Je dyshidrotický ekzém nakažlivý?
Ne, dyshidrotický ekzém není nakažlivý. Nepřenáší se podáním ruky, dotykem, ručníkem ani běžným kontaktem v domácnosti. Jde o zánětlivou reakci kůže, ne o infekci, kterou by člověk chytil od někoho jiného.
To ale neznamená, že se kůže nemůže druhotně infikovat. Když puchýřky prasknou, člověk se škrábe a vzniknou trhlinky, mohou do poškozené kůže proniknout bakterie. Pak se může objevit bolest, hnisání, žluté krusty nebo šířící se zarudnutí. V takové situaci už je vhodné lékařské vyšetření, protože se neřeší jen ekzém, ale možná infekční komplikace.
Pomůže na dyshidrotický ekzém domácí léčba?
U mírnějších potíží může domácí režim výrazně pomoci, hlavně omezení dráždění, šetrné mytí a pravidelné promašťování. Pokud jsou ale puchýřky silné, bolestivé, mokvají nebo se opakovaně vracejí, samotná domácí péče často nestačí.
Domácí péče má smysl jako základ, ne jako hazardní zkoušení všeho možného. Vyhněte se propichování puchýřků, octovým koupelím, parfémované kosmetice a agresivním dezinfekcím, pokud kůži pálí. Prakticky je lepší vést si krátký záznam, po čem se ekzém zhoršuje. Když se objeví jasná vazba na práci, rukavice, kov, kosmetiku nebo čisticí prostředky, je vhodné řešit možnou kontaktní alergii s dermatologem.
Jak dlouho trvá dyshidrotický ekzém?
Jedno vzplanutí může trvat několik týdnů. Puchýřky se postupně zmenšují, zasychají a kůže se může olupovat. U některých lidí se stav zklidní, u jiných se vrací ve vlnách, hlavně při opakovaném kontaktu se spouštěči.
Délka hojení závisí na tom, zda se podaří zastavit zánět a současně chránit kožní bariéru. Pokud člověk dál pracuje ve vodě bez rukavic, často dezinfikuje ruce nebo se škrábe, hojení se prodlužuje. Když se přidají praskliny nebo infekce, může být průběh mnohem bolestivější. Proto se vyplatí zasáhnout hned při prvních puchýřcích a nečekat, až se kůže rozpadne.
Kdy jsou potřeba kortikoidy na dyshidrotický ekzém?
Kortikoidní mast bývá potřeba při výraznějším zánětu, svědění, bolestivých puchýřcích nebo praskání kůže. Má se používat podle doporučení lékaře, obvykle krátkodobě a cíleně na postižená místa, ne nahodile.
Strach z kortikoidů je častý, ale stejně problematické je i jejich neřízené používání. Správně zvolený lokální kortikoid může rychle zklidnit zánět a zabránit horšímu poškození kůže. Dlouhodobý základ péče však tvoří ochrana rukou a emoliencia. Když se ekzém po vysazení stále vrací, je nutné hledat spouštěče, kontaktní alergii nebo jinou diagnózu, místo aby se jen opakovaně mazalo bez plánu.