Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Dyshidrotický ekzém je typ ekzému, který se nejčastěji objevuje na dlaních, prstech a někdy na chodidlech. Typické jsou drobné hluboko uložené puchýřky na prstech při dyshidrotickém ekzému – fotografie, silné svědění, pálení, napětí kůže a později olupování nebo praskání. Pacienti mi často říkají: „Nejdřív to vypadalo jako pár vodnatých teček, ale večer jsem se z toho mohla zbláznit.“ To je pro tento ekzém velmi typické. Puchýřek nevzniká proto, že by se do kůže dostala špína, ale proto, že se v kůži rozběhne zánětlivá reakce, naruší se kožní bariéra a v povrchových vrstvách se začne hromadit tekutina.
V praxi je největší chyba myslet si, že léčba znamená „něčím to vysušit“. Viděla jsem pacientku, která si puchýřky opakovaně potírala alkoholem, protože měla strach z infekce. První den měla pocit úlevy, ale třetí den byly ruce červené, popraskané a bolestivé při každém umytí. Klinicky to dává smysl: alkohol a agresivní dezinfekce sice krátkodobě vysuší povrch, ale zároveň odmašťují ochrannou vrstvu kůže. Praktický dopad je jednoduchý: kůže se pak hůř brání vodě, saponátům a mikrobům, svědění se vrací a člověk se dostane do kruhu škrábání, prasklin a dalšího zánětu.
Nejdůležitější věta k léčbě: u dyshidrotického ekzému se neřeší jen puchýřky, ale hlavně zánět a oslabená kožní bariéra. Proto má smysl kombinovat léčivou mast, pravidelné promazávání a ochranný režim rukou.
První klinický scénář je žena, která uklízí, často si máčí ruce a používá rukavice. Puchýřky se jí dělají po stranách prstů, večer svědí a ráno se kůže loupe. Tady bývá prakticky nejdůležitější omezit mokrou práci, používat bavlněné vložky pod rukavice a po každém mytí promazat. Druhý scénář je muž pracující s nářadím, potem a kovem. U něj se vyplatí myslet na kontakt s niklem, chromem nebo gumou v rukavicích. Třetí scénář je maminka malého dítěte, která si kvůli přebalování a vaření myje ruce desítkykrát denně. Tam bývá spouštěčem obyčejná voda a mýdlo, nikoli „alergie na všechno“. Čtvrtý scénář je pacient po stresovém období, kdy se ekzém objeví bez nové kosmetiky. Stres sám nemusí být jediná příčina, ale přes nervově-imunitní osu zhoršuje svědění, spánek i schopnost kůže hojit se.
Diskuzní vzorce se opakují velmi podobně. Jeden typ lidí píše: „Kortikoidů se bojím, raději mažu jen přírodní mastí.“ Tito pacienti někdy přijdou až ve chvíli, kdy mají hluboké praskliny a neumí ohnout prsty. Druhý vzorec zní: „Mast zabere, ale za týden je to zpátky.“ Tam obvykle chybí prevence: ochrana před vodou, pravidelné emoliencium a hledání spouštěče. Třetí vzorec je: „Mám puchýřky, asi plíseň.“ Plíseň na nohou je možná, ale dyshidrotický ekzém má jinou logiku; bez vyšetření se však mohou tyto stavy plést, hlavně když jde o chodidla, olupování a svědění.
Ze zkušeností pacientů se dá shrnout několik praktických poznatků. Jedna pacientka popisovala, že největší zlepšení přišlo až ve chvíli, kdy přestala používat parfémované tekuté mýdlo a začala mít krém u každého umyvadla. Druhý pacient zjistil, že vzplanutí přichází po práci v neprodyšných rukavicích, kde se ruce potily; pomohlo střídání rukavic, vysoušení a bavlněná vložka. Třetí pacientka měla ekzém horší po gelových nehtech a kontaktu s čisticími prostředky, což ukazuje, proč je někdy nutné myslet i na kontaktní alergii.
- Domácí péče má smysl u mírných potíží bez hnisu, horečky a výrazné bolesti.
- Léčivá mast je vhodná při zánětu, silném svědění, zarudnutí a nových puchýřcích.
- Dermatolog je důležitý při opakování, prasklinách, podezření na infekci nebo omezení práce.
Praktické shrnutí diskuzí je velmi střízlivé: lidé často hledají jednu nejlepší mast, ale u dyshidrotického ekzému rozhoduje režim. Odborný fakt říká, že zánět je potřeba zklidnit a bariéru obnovit. Zdroje i klinická praxe potvrzují, že lokální kortikoidy, emoliencia a omezení dráždivých vlivů mají pevné místo. Pacienti k tomu dodávají zkušenost: „Jakmile jsem přestala ruce pořád dezinfikovat a začala mazat preventivně, intervaly mezi vzplanutím se prodloužily.“ To přesně odpovídá tomu, co vidíme v péči: léčba není jen zásah při puchýřku, ale každodenní ochrana kůže.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč dyshidrotický ekzém vzniká a co ho zhoršuje
Příčiny dyshidrotického ekzému nebývají u všech lidí stejné. Často jde o kombinaci citlivé kůže, narušené kožní bariéry, podráždění, potu, práce ve vlhku, kontaktní alergie a vnitřní dispozice k ekzému. Klinicky to znamená, že kůže reaguje přehnaně na podněty, které zdravá kůže zvládne. Praktický dopad je velký: člověk může mít pocit, že „nic nového nepoužil“, ale ruce přesto vzplanou po běžném mytí, úklidu, nošení rukavic nebo stresu.
Neškodnější spouštěče neznamenají, že jsou bezvýznamné. Voda, mýdlo a pot nejsou dramatické příčiny, ale při opakování dokážou u ekzému udržovat zánět celé týdny.
Častější a méně nebezpečné spouštěče
- Časté mytí rukou odstraňuje tukovou ochrannou vrstvu a zvyšuje štípání po namazání.
- Saponáty, dezinfekce a parfémovaná kosmetika dráždí kůži a mohou prodlužovat hojení.
- Pocení v rukavicích nebo uzavřené obuvi zvyšuje vlhkost, tření a svědění.
- Stres a nedostatek spánku zhoršují vnímání svědění i schopnost kůže regenerovat.
- Mechanické tření při práci s nářadím, papírem, textilem nebo čisticí houbičkou může ekzém rozjet znovu.
Typický příklad je paní, která pracuje v kuchyni. Ruce má opakovaně ve vodě, po směně ji svědí prsty a druhý den se objeví puchýřky. Patofyziologicky se děje to, že opakované máčení zvyšuje propustnost kůže, dráždivé látky pronikají snadněji dovnitř a imunitní buňky spouštějí zánět. Prakticky proto nestačí namazat ruce až večer. Lepší je upravit celý denní režim: šetrné mytí, rukavice jen na nezbytnou dobu, vysušení mezi prsty a opakované promazávání.
Vážnější příčiny a situace, které je potřeba řešit
- Kontaktní alergie na nikl, chrom, konzervanty, parfemaci, gumové přísady nebo akryláty může udržovat chronický ekzém.
- Bakteriální infekce se může přidat do rozškrábané nebo popraskané kůže.
- Plísňová infekce nohou může napodobit nebo zhoršit ekzém na chodidlech.
- Chronický ekzém rukou může omezit pracovní schopnost a vyžaduje dermatologický plán.
Vážnější scénář je pacient s bolestivými prasklinami, mokváním a žlutavými krustami. U takového obrazu už nejde jen o běžné svědění. Narušená kůže je vstupní brána pro bakterie a zánět může být hlubší. Praktický dopad je rozhodovací: pokud kůže hnisá, je horká, výrazně bolí nebo se stav rychle šíří, domácí mazání nestačí. Podobně pokud se ekzém vrací stále na stejné místo po kontaktu s konkrétní prací, rukavicemi nebo kosmetikou, je vhodné vyšetření včetně zvážení epikutánních testů.
Doporučuji také podívat se na článek Dyshidrotický ekzém.
Kdy s dyshidrotickým ekzémem raději k lékaři
Dyshidrotický ekzém není sám o sobě infekční a u mírného vzplanutí se dá někdy zvládnout režimem a vhodnou péčí o kůži. Přesto je to zdravotní téma, u kterého je bezpečné mít jasnou hranici. Jako sestra vždy pacientům říkám: svědění a malé puchýřky mohou počkat pár dnů, ale bolest, hnis, rychlé šíření a praskliny už neignorujte. Klinicky je rozdíl mezi zánětem ekzému a přidruženou infekcí zásadní, protože léčba je jiná.
Okamžitě řešte lékaře, pokud se přidá hnis, rychle se šířící zarudnutí, teplo kůže, výrazná bolest, horečka, červené pruhy po ruce nebo ekzém u člověka s oslabenou imunitou.
K lékaři patří situace, kdy jsou puchýřky tak bolestivé nebo svědivé, že narušují spánek, práci nebo běžnou hygienu. Praktický příklad: pacientka si kvůli puchýřkům nemůže umýt vlasy, zapnout knoflíky ani připravit jídlo bez štípání. To už není kosmetická nepříjemnost. Zánět omezuje funkci ruky, člověk ruce šetří, kůže praská a vzniká vyšší riziko sekundární infekce. Lékař může předepsat vhodnou sílu protizánětlivé masti, zkontrolovat, zda nejde o infekci, a nastavit režim tak, aby se kůže hojila rychleji a bezpečněji.
- Navštivte praktického lékaře nebo dermatologa, pokud se ekzém nezlepšuje po několika dnech správné péče.
- Objednejte se na kožní, pokud se vzplanutí opakuje, trvá týdny nebo vzniká po práci s konkrétními látkami.
- Nečekejte, pokud se objeví mokvání, hnis, strupy, narůstající bolest nebo podezření na infekci.
- Zvláštní opatrnost je nutná u diabetiků, lidí na imunosupresi a u rozsáhlého postižení chodidel.
Velmi důležitá je diferenciální diagnostika. Ne každý puchýřek na ruce je dyshidrotický ekzém. Herpetická infekce, kontaktní alergie, svrab, plíseň, bakteriální infekce nebo některé puchýřnaté kožní nemoci mohou vypadat podobně, hlavně na začátku. Praktický dopad je jasný: pokud si pacient opakovaně léčí „ekzém“ a on se nelepší, je potřeba ověřit diagnózu. Viděla jsem muže, který několik týdnů mazal chodidlo jako ekzém, ale šlo o kombinaci plísně a podráždění. Po správném rozlišení se léčba změnila a teprve potom se kůže začala hojit.
K lékaři je vhodné jít i tehdy, když pacient potřebuje kortikoidní mast opakovaně a bez ní se ekzém hned vrací. To neznamená, že pacient něco dělá špatně. Znamená to, že je potřeba dlouhodobější plán: vyhodnocení spouštěčů, ochranná opatření v práci, někdy testování kontaktní alergie a případně jiné dermatologické léky. Prakticky je lepší přijít dříve, než ekzém přejde do chronického stadia s tvrdou, popraskanou a bolestivou kůží.
Za přečtení také stojí článek Vodnaté puchýřky na těle.
Jak se dyshidrotický ekzém diagnostikuje a co čekat v ordinaci
Diagnostika dyshidrotického ekzému začíná pohledem na kůži a pečlivým rozhovorem. Lékaře bude zajímat, kde se puchýřky tvoří, jak dlouho trvají, zda svědí, mokvají, praskají, jestli se objevují po práci, po stresu, po rukavicích, po kosmetice nebo po kontaktu s kovy. Klinicky je důležité, že dyshidrotický ekzém mívá typické drobné hlubší puchýřky na stranách prstů, dlaních nebo chodidlech, ale podobný obraz mohou vytvořit i jiné nemoci. Praktický dopad: dobrý popis průběhu často pomůže víc než fotografie jednoho dne.
Pacient by měl do ordinace přinést nebo si sepsat, co používá na ruce: mýdla, dezinfekce, krémy, pracovní rukavice, čisticí prostředky, kosmetiku na nehty, lepidla, barvy, oleje nebo ochranné pomůcky. Typický příklad z praxe je žena, která opakovaně řešila „nevysvětlitelné“ puchýřky, ale až po rozhovoru se ukázalo, že vzplanutí přichází po domácí modeláži nehtů. Akryláty a některé složky nehtové kosmetiky mohou vyvolat kontaktní alergii. Pokud se takový spouštěč přehlédne, mast sice ekzém zklidní, ale nemoc se vrací.
- Klinické vyšetření posoudí vzhled, rozsah, praskliny, mokvání a známky infekce.
- Anamnéza hledá vztah k práci, vodě, potu, stresu, kosmetice, rukavicím a kovům.
- Stěr nebo kultivace může být vhodná při hnisání, mokvání nebo podezření na bakteriální infekci.
- Vyšetření na plísně se zvažuje hlavně u chodidel, olupování a jednostranných potíží.
- Epikutánní testy mohou odhalit kontaktní alergii při chronickém nebo opakovaném ekzému.
Epikutánní testy jsou pro mnoho pacientů překvapení. Nejde o odběr krve, ale o nalepení testovacích komůrek s možnými alergeny na záda, obvykle s následnými kontrolami. Klinické vysvětlení je jednoduché: kontaktní alergie je opožděná imunitní reakce kůže, takže se neukáže během minut jako některé potravinové alergie, ale až po delší době. Praktický dopad je velmi konkrétní. Když se prokáže alergie na nikl, konzervant nebo složku gumy, pacient dostane šanci vyhýbat se přesné látce místo toho, aby roky střídal krémy naslepo.
Lékař se může ptát také na atopii, astma, alergickou rýmu, ekzémy v rodině a pracovní zátěž. U zdravotníků, uklízeček, kuchařů, kadeřnic, mechaniků nebo lidí v potravinářství bývá ekzém rukou významně spojený s mokrou prací a dráždivými látkami. Prakticky to znamená, že léčba má mít i pracovní část: ochranné rukavice správného typu, omezení dlouhého nošení neprodyšných rukavic, promazávání během směny a někdy potvrzení diagnózy pro pracovně-lékařské posouzení.
Co tedy čekat? Lékař obvykle nejdříve stanoví pravděpodobnou diagnózu podle vzhledu a průběhu, vyloučí infekci nebo plíseň a nastaví léčbu. Pokud se ekzém opakuje nebo nereaguje, přidává se podrobnější vyšetření. Pacient by neměl odcházet jen s mastí, ale i s plánem: kdy mazat léčivou mast, čím promazávat, čemu se vyhnout, kdy přijít na kontrolu a jak poznat zhoršení. Právě plán často rozhoduje, zda se ekzém uklidní, nebo se bude vracet každý měsíc.
Článek Vodnaté puchýřky na nohou: kdy jsou neškodné a kdy varují by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Léčba dyshidrotického ekzému doma i u dermatologa
Léčba dyshidrotického ekzému má dvě roviny: zvládnout akutní vzplanutí a zabránit opakování. Při akutním vzplanutí je cílem utlumit zánět, svědění a tvorbu nových puchýřků. Dlouhodobě je cílem obnovit kožní bariéru a snížit kontakt se spouštěči. Klinicky je to důležité proto, že zanícená kůže propouští více dráždivých látek a zároveň se hůře hojí. Praktický příklad: pokud člověk během léčby dál myje nádobí bez ochrany a ruce si dezinfikuje desetkrát denně, samotná mast bude mít slabší efekt.
Domácí podpůrná léčba
- Promazávejte často hutným neparfémovaným emolienciem, ideálně po každém mytí rukou.
- Myjte šetrně vlažnou vodou, krátce a bez parfémovaných mýdel.
- Chraňte ruce před saponáty, dezinfekcí, rozpouštědly, vlhkem a třením.
- Rukavice používejte rozumně: na mokrou práci ochranné, při pocení s bavlněnou vložkou a pravidelnou výměnou.
- Nepropichujte puchýřky, protože porušená kůže je vstupní brána pro infekci.
Studené obklady mohou krátkodobě zmírnit svědění a pálení, ale nesmí se z nich stát dlouhé máčení kůže. U některých pacientů dlouhé koupele ruce rozmočí a po chvíli zhorší praskání. Praktický postup je krátce zklidnit, jemně osušit a namazat. Pokud mast štípe, nemusí to automaticky znamenat alergii; popraskaná kůže štípe téměř po všem. Pokud se ale po konkrétním přípravku opakovaně zhorší zarudnutí, pálení a svědění, je rozumné přípravek vysadit a probrat složení s lékařem.
Lékařská léčba
Základem léčby výraznějšího vzplanutí bývají lokální kortikosteroidy v síle a délce podle závažnosti a místa postižení. Na dlaních a chodidlech je kůže silnější než na obličeji, proto někdy slabá mast nestačí. To ale neznamená, že si pacient má sám opakovaně mazat nejsilnější kortikoid bez kontroly. Klinický smysl kortikoidu je rychle snížit zánět, svědění a otok. Praktický dopad je úleva od škrábání, menší riziko prasklin a rychlejší návrat funkce rukou.
U opakovaných nebo chronických případů může dermatolog zvažovat i jiné postupy: lokální inhibitory kalcineurinu u vybraných pacientů, léčbu infekce, fototerapii, cílené řešení kontaktní alergie nebo specializovanou terapii chronického ekzému rukou. Pokud se přidá bakteriální infekce, může být potřeba léčba podle nálezu. Pokud jde o plísňové postižení chodidel, samotný kortikoid může problém zakrýt a zhoršit. Proto je u nejasného obrazu lepší vyšetření než opakované střídání mastí.
Praktické pravidlo: léčivá mast řeší zánět, emoliencium obnovuje bariéru a režimová opatření brání návratu. Když chybí jedna část, ekzém se často vrací.
Pacienti se často ptají, za jak dlouho léčba zabere. U správně zvolené léčby by se svědění a tvorba nových puchýřků měly začít zklidňovat během několika dnů, ale olupování a obnova kůže trvá déle. To je normální. Kůže po vzplanutí může být suchá, citlivá a náchylná k praskání i ve chvíli, kdy už puchýřky mizí. Proto se nemá skončit s péčí hned při prvním zlepšení. V domácí péči jsem viděla nejlepší výsledky u lidí, kteří po zklidnění pokračovali v pravidelném promazávání a změnili konkrétní návyk: mýdlo, rukavice, dezinfekci, mokrou práci nebo kosmetiku.
Podívejte se také na článek Domácí léky na ekzém, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k léčbě dyshidrotického ekzému na rukou a nohou
U dyshidrotického ekzému je velmi důležité opírat se o kvalitní zdroje, protože pacienti často zkoušejí mnoho mastí, bylin, dezinfekcí, zásypů nebo domácích koupelí a někdy si tím kůži spíše podráždí. V domácí péči jsem opakovaně viděla, že největší rozdíl neudělá jedna „zázračná“ mast, ale správná kombinace: ochrana kožní bariéry, krátká protizánětlivá léčba, vyhýbání se spouštěčům a včasné rozpoznání infekce. Vybrané zdroje proto pokrývají nejen samotnou léčbu puchýřků, ale i diagnostiku, prevenci relapsů, práci s kortikoidy a odlišení ekzému od infekce nebo kontaktní alergie.
Americká akademie dermatologie k dyshidrotickému ekzému je praktický zdroj pro laika, protože jasně vysvětluje, že dyshidrotický ekzém vytváří drobné svědivé puchýřky zejména na rukou a nohou, mívá opakované vzplanutí a nejde o nakažlivé onemocnění. Tento zdroj jsem vybrala hlavně proto, že pomáhá pacientovi pochopit, proč nestačí jen puchýřky „vysušit“. Podstatou je zánět kůže a porucha kožní bariéry, takže léčba musí současně tlumit zánět i chránit ruce před vodou, chemií, potem a třením.
Národní ekzémová asociace k léčbě dyshidrotického ekzému dobře doplňuje pacientský pohled. Zmiňuje, že mnoho případů se zlepší po krátkém léčebném režimu s lokálními kortikosteroidy a vhodnou péčí o kůži. Pro běžného člověka je přínosem hlavně praktické sdělení: léčba se nemá hodnotit po jednom namazání, ale podle toho, zda se během několika dnů snižuje svědění, pnutí, mokvání a tvorba nových puchýřků.
NICE CKS k lokálním kortikosteroidům u ekzému je důležitý zdroj pro bezpečnost. Uvádí princip volby síly kortikoidu podle závažnosti ekzému a obvyklé krátké léčebné kúry. Vybrala jsem ho proto, že strach z kortikoidů je v diskuzích velmi častý. Pacienti se bojí ztenčení kůže, a tak mažou málo, krátce nebo nepravidelně. Výsledkem může být vleklý zánět, popraskaná kůže a vyšší riziko infekce. Zdroj pomáhá vysvětlit, že problémem není rozumně vedená krátká léčba, ale neřízené opakované používání silných mastí bez kontroly.
Evropská doporučení pro diagnostiku, prevenci a léčbu ekzému rukou jsou zásadní, protože dyshidrotický ekzém se velmi často řeší právě jako ekzém rukou. Zdroj zdůrazňuje prevenci, omezení dráždivé práce ve vlhku, ochranné rukavice, emoliencia a odborné vyšetření v případech chronického nebo opakovaného průběhu. Pro pacienta to znamená jednoduchou věc: pokud se ekzém vrací při práci s čisticími prostředky, dezinfekcí, gumovými rukavicemi nebo kovy, nestačí mast. Je potřeba hledat spouštěč.
S2k doporučení k chronickému ekzému rukou jsem zařadila kvůli dlouhodobé léčbě. U části lidí se dyshidrotický ekzém nechová jako jednorázová epizoda, ale jako opakující se nemoc, která omezuje práci, spánek i hygienu. Zdroj podporuje systematický přístup: potvrdit diagnózu, vyloučit kontaktní alergii, omezit iritaci, obnovovat kožní bariéru a při nedostatečné odpovědi postupovat k dermatologické léčbě. Pro běžného člověka je to praktické vodítko, kdy už nejde jen o „suché ruce“, ale o stav, který má řešit kožní lékař.
Ponaučení z těchto zdrojů je jasné: dyshidrotický ekzém se nejlépe léčí kombinovaně. Krátkodobě je potřeba zklidnit zánět, dlouhodobě chránit kožní bariéru a při opakování pátrat po spouštěčích. Pokud jsou puchýřky bolestivé, mokvají, kůže praská, přidá se hnis, teplota nebo se potíže stále vracejí, je bezpečnější dermatologické vyšetření než další domácí experimenty.
FAQ k léčbě dyshidrotického ekzému
Jaká mast je nejlepší na dyshidrotický ekzém?
Nejlepší mast závisí na fázi ekzému. Při vzplanutí často pomáhá lékařem určený lokální kortikoid, zatímco mezi vzplanutími je základem hutné neparfémované emoliencium na obnovu kožní bariéry.
Pacienti často hledají jednu univerzální mast, ale dyshidrotický ekzém se takto jednoduše nechová. Když jsou nové puchýřky, svědění a zarudnutí, je potřeba tlumit zánět. Když už se kůže hojí, olupuje a praská, potřebuje hlavně ochranu a promaštění. Pokud se stav vrací, mokvá nebo bolí, je vhodné kožní vyšetření, protože může jít o infekci, kontaktní alergii nebo jinou diagnózu.
Může se dyshidrotický ekzém léčit doma bez lékaře?
Mírné vzplanutí bez hnisu, výrazné bolesti a rychlého šíření lze někdy zvládnout doma pomocí šetrného mytí, emoliencií, ochrany rukou a omezení dráždivých látek.
Domácí péče má hranice. Pokud puchýřky přibývají, kůže praská do krve, mokvá, tvoří se žlutavé strupy nebo ekzém narušuje spánek a práci, je lepší navštívit lékaře. Důvod je praktický: neléčený zánět může přejít do chronického ekzému rukou a rozškrábaná kůže se může infikovat. Lékař navíc pomůže odlišit ekzém od plísně, bakteriální infekce nebo kontaktní alergie.
Jsou kortikoidy na dyshidrotický ekzém nebezpečné?
Správně zvolený a krátkodobě používaný kortikoid je u ekzému běžná protizánětlivá léčba. Riziko vzniká hlavně při dlouhém, opakovaném nebo nevhodném používání bez kontroly.
Strach z kortikoidů je pochopitelný, ale úplné odmítání léčby může vést k horšímu zánětu, prasklinám a infekci. Důležitá je síla přípravku, místo aplikace, délka kúry a kontrola účinku. Na dlaních bývá kůže silnější, proto někdy slabé přípravky nestačí. Pacient by měl vědět, kolik masti použít, jak dlouho mazat a kdy přejít zpět na udržovací promazávání.
Proč se dyshidrotický ekzém pořád vrací?
Ekzém se vrací nejčastěji tehdy, když přetrvává spouštěč: časté mytí, dezinfekce, pot, saponáty, rukavice, kontaktní alergie, stres nebo práce ve vlhku.
Opakování neznamená, že léčba nemá smysl. Často jen chybí druhá část léčby, tedy prevence. Pokud mast ekzém zklidní, ale pacient se vrátí ke stejnému mýdlu, chemii, rukavicím nebo nehtové kosmetice, zánět se může znovu rozjet. Při častých návratech je vhodné dermatologické vyšetření, zhodnocení pracovních vlivů a někdy epikutánní testy na kontaktní alergii.