ENTÉZOPATIE DOLNÍ KONČETINY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Boule vytvořené na nohou v podkoží jsou relativně časté, většinou se nejedná o závažný nález. Ale na druhou stranu mohou být příznakem závažnějšího onemocnění.
Boule na chodidlech
Entezopatie je označení pro skupinu onemocnění úponových šlach. Slovo enthesis vychází z řečtiny a označuje úpon. Pro toto onemocnění se používá také označení syndrom úponových bolestí a řadí se mezi syndromy z přetížení měkkých tkání pohybového aparátu. Jde vlastně o patomorfologické změny v místě úponu šlach, vazů a kloubních pouzder. Entezopatie vznikají na základě zánětlivých změn v kloubním pouzdře a v oblasti úponů šlach.
Entezopatie se mohou vyskytovat samostatně pouze na jedné části těla nebo mohou být součástí revmatických onemocnění. Většina entezopatií vzniká jako následek přetížení s následnou poruchou prokrvení a látkové výměny. Entezopatie se vyskytují u obou pohlaví bez výjimky, nejčastěji pak v produktivním věku nebo u mladých a středně starých sportovců.
Entezopatie vznikají nejčastěji opakovaným přetěžováním šlachových úponů. Přetěžování může být běžně prováděná denní činnost, ale nejčastěji se týká sportovních aktivit nebo pracovní zátěže. U některých případů entezopatií jsou příčiny multifaktoriální. Přetížení může být akutní nebo chronické. Následkem je porucha mikrocirkulace v oblasti přechodu šlachy v kost. Jakmile dochází k opakované nadměrné námaze v oblasti úponu, chrupavčitá zóna v oblasti přechodu se ničí a dochází k její přestavbě. Při námaze dochází k mikrotraumatizaci úponů, jejich špatnému prokrvení, nekróze a zánětu.
Prvotním příznakem akutních entezopatií je jednoznačně bolest při pohybu. Většinou jde o bolest velmi dobře lokalizovanou, kdy nemocný může přesně ukázat na bolestivé místo úponu šlachy a jeho okolí. Typický je také otok. Hybnost je omezená a k úlevě dochází při znehybnění končetiny. Bolest se však objevuje také při palpaci postižené oblasti s vyzařováním bolesti do okolí. Akutní entezopatie typicky vymizí do šesti týdnů od prvních příznaků, a to bez ohledu na spontánní odeznění nebo jako reakce na léčbu. Pokud se bolesti a další obtíže spojené s entezopatií vyskytují déle než 6 týdnů, jde o entezopatii chronickou. Při přechodu do chronicity může být bolest také klidová a v oblasti nad úponem se mohou objevit změny jako zarudnutí kůže a neustupující otok.
Onemocnění entezopatiemi se velmi často diagnostikuje pouze na základě anamnézy. Pokud pacient zmíní úponové bolesti při sportu nebo pracovní činnosti, je možné rychle stanovit podezření na entezopatie. Klinická vyšetření jsou ale nezbytná, jelikož lékař pod kůži nevidí a nemůže bez dalších vyšetření prohlásit, že jde o entezopatie bez toho, aby vyloučil jiné, mnohdy mnohem závažnější příčiny (revmatoidní artritida, lupus apod.). Důležité je zkontrolovat všechny ostatní velké k
Ve svém příspěvku ÚHRADA ZUBNÍ PROTÉZY POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA .
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,dnes jsem dostala náhradu na vytržené zuby než se zhojí rány platila jsem za ni 2036kč.až dostanu protézu 4 zubu bude mě to stát necelých 15000 jsou to spodní zuby,mohu žádat pojišťovnu o příspěvek?mám 211.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Nováková.
Dobrý den,
co mám dělat, když mám nevyhovující dolní náhradu, jak v otázce estetiky, tak a to je zásadní i při lepení mi stále vypadává z úst. Náhradu mám první, tudíž hrazenu pojišťovnou. Ptám se zda-li mám nárok na nějakou reklamaci. V tomto případě co pro to udělat a kam se obrátit. Potřebuji nutně náhradu zhotovit novou.
Děkuji za odpověď.
Eva Nováková
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolníkončetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolníkončetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Ve svém příspěvku ÚHRADA ZUBNÍ PROTÉZY POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA .
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,dnes jsem dostala náhradu na vytržené zuby než se zhojí rány platila jsem za ni 2036kč.až dostanu protézu 4 zubu bude mě to stát necelých 15000 jsou to spodní zuby,mohu žádat pojišťovnu o příspěvek?mám 211.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miloslav Urbanec.
Prosím Vás, jak je to s úhradou zubních protéz ??? Dostnu v dohledné době celkovou snímatelnou zubní protézu na horní čelist. Dolní čelist mám vlastní zuby. Budu za tuto horní protézu povinen něco hradit, nebo to je na pojišťovnu??? Manželka má zubní protézy horní i dolní a celé to měla zadarmo, na pojišťovnu. Mě ale p.doktor upozorňuje, že budu platit něco přes 4 tisíce. Je to tak správné a proč nemohu dostat protézu bez úhrady, jako v případě manželky. Děkuji Vám za odpověď. Urbanec
Entezopatie adduktorů kyčelního kloubu je onemocnění úponů svalů, které provádějí přitažení kyčelního kloubu (přinožení). Přetížení úponů svalů se projeví bolestí na stydké kosti, která vystřeluje do podbřišku a na vnitřní stranu stehna. Je omezen pohyb kyčle do zevní rotace.
Entezopatie čtyřhlavého stehenního svalu, převážně jeho přímé hlavy (musculus rectus femoris), která začíná na kyčelní kosti nad kloubem kyčelním, se projevuje bolestí v třísle, na přední straně stehna a vystřeluje ke kolenu. Je omezené zanožení, které zkrátí délku kroku. Bolest při přednožení v zátěži znemožňuje výstup do schodů či do kopce.
Entezopatie ischiokrurálních svalů, tedy svalů zadní strany stehna, se projevuje bolestí pod hýždí, hlavně při zátěži v předklonu, vystřeluje po zadní straně stehna až ke kolenu.
Důsledky těchto entezopatií lze nalézt v celé dolní končetině. Vlivem svalového zřetězení mohou být narušeny kloubní vůle v kyčelním kloubu, v kolenním a hlezenním kloubu. Změna se může projevit v postavení pánve a následně i páteře.
Opatření: Místa lokální bolesti se ovlivňují technikami měkkých tkání, manuální trakcí, postizometrickou relaxací, antigravitační relaxací, fyzikální terapií. V řetězených oblastech se zasáhne mobilizací kloubů dolníkončetiny, pánve. Tělesným a senzomotorickým cvičením se aktivují svaly stabilizačního systému celé dolníkončetiny, pánevního pletence, páteře.
Ve svém příspěvku ÚHRADA ZUBNÍ PROTÉZY POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA .
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,dnes jsem dostala náhradu na vytržené zuby než se zhojí rány platila jsem za ni 2036kč.až dostanu protézu 4 zubu bude mě to stát necelých 15000 jsou to spodní zuby,mohu žádat pojišťovnu o příspěvek?mám 211.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Dobrý den.V listopadu mi budou dávat do spodní částí dásní dva inplantáty,aby mi mi držela spodní zubní náhrada,prodělal jsem před šesti lety mozkovou mrtvici +parézu lícního nervu.Během let se mi zdravotní stav zlepšil na tolik,že mi během této doby byly vyměněny 3x dolní protézy.Teď je stav takový,že mi ta horní vyhovuje a ta dolní ne.prováděli mi i prohloubení vestibula,ale bez efektu.Proto jsem se rozhodl pro inplantáty,kde na ně nasadím protézu.Ptám sebude mi tato protéza po roce a půl aspoň částečně hrazena VZP pojišťovnou?Je mi 76 let a stravu nemohu pořádně pokousat tudiž se mi špatně chodí na velkou stranu.Léčím se s vředovou chorobou,diabetem 2stupně a s ledvinou na nefrologii.Děkuji za odpověď.S pozdravem Hrnčíř Jaroslav.Odry.Pod lesem.8 Tel732 426 757.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolních končetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
V naší poradně s názvem GILENYA DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Brzáková.
Dobrý den, užívám tabletu Gilenya 5 týdnů a začaly mi otékat nohy, hlavně kolem kotníků. Dá se s tím něco dělat ? Nikdy jsem na to netrpěla.
Irena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék gilenya je nový lék na roztroušenou sklerózu a nežádoucí účinky se teprve shromažďují. V každém případě je nezbytné, abyste o otoku kotníků informovala lékaře, který vám gilenyi předepsal. Gilenya je velice účinný přípravek, ale bohužel s vážnými vedlejšími účinky zvláště na srdce. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi. Místo gilenye je možné případně použít lék interferon beta.
Na omezení otoků je vhodné nosit kompresní punčochy, střídavě ochlazovat dolníkončetiny a také zvedání nohou vzhůru v leže s oporou o stěnu.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolníkončetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
V naší poradně s názvem CELKOVA ANESTEZIE A KRECOVE ZILY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markéta.
Dobry den,zajimalo by me,zda jsem vice ohrozena plicni embolii kdyz mam na prave noze viditelne krecove zily a to od kolene po litko,nez ty pacientky,ktere je nemaji???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, jste více ohrožena. Před operací určitě dostanete kompresní punčochy na obě dolníkončetiny.
Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolníkončetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolníkončetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolníkončetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolníkončetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
V naší poradně s názvem ROZTROUŠENÁ SKLEROZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš Fous.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat a vědět co to znamená. Moje přítelkyně má 8 let RS. včas se ta nemoc podchytila,léčí se. A proto bych chtěl vědět že ze začátku ušla bez problémů 4km dnes po 8 letech neujde 200m. Po chvilce chůze jí vynechá pravá noha ( přestane fungovat) po chvilce odpočinku může zase jít. Nemyslíte si že by mohlo jít o něco jiného co s RS. nesouvisí. Jestli nemá třeba navštívit neurologa. Díky za odpověd A. Fous
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vynechání funkčnosti dolníkončetiny při chůzi nejspíše souvisí s rozvojem roztroušené sklerózy. Určitě by bylo vhodné stav konzultovat s neurologem. Roztroušenou sklerózou zatím neumíme vyléčit, ale jen dokážeme zpomalit její devastační účinky. Proto neodkládejte návštěvu lékaře.
Bolesti zad a pánve u těhotný žen způsobuje chůze, nastupování a vystupování z auta, stoupání do schodů a vstávání z postele. Při vystupování z auta a vstávání z postele by se měla budoucí maminka vyvarovat postupnému spouštění jedné a následně druhé nohy. Nejdříve je vhodné zaujmout pozici vsedě a poté najednou spustit obě nohy na podlahu. Těhotná žena by dále neměla setrvávat dlouho v jedné pozici a nikdy by neměla sedět s překříženými dolními končetinami.
U těhotných žen dochází od 8. týdne těhotenství ke změnám na pubické symfýze (stydké sponě) a také k množství hormonálních změn. Například produkce hormonu relaxinu způsobuje značné změkčování vazivových struktur v oblasti pánve a dolní části zad, což může mít za následek určitou nestabilitu sakroiliakálního kloubu („SI“ kloubu), který představuje málo pohyblivý kloub mezi kostí křížovou a pánví. Tato nestabilita se pak může navenek projevit jako bolest v oblasti dolní části zad. Většinou se jedná o bolest jednostrannou, vystřelující do kyčelního kloubu a dolníkončetiny. V těhotenství se doporučuje vyhýbat se jakýmkoliv lékům proti bolesti, a to i včetně gelů, které nesou podobná rizika.
Těhotné ženy často trápí bolest zad i během spánku. Všeobecně ideální polohou je pro nastávající maminky spánek na levém boku, s tím, že by měla být hlava v rovině s páteří. Nohy a kolena by měly být ohnuté a polštář umístěný mezi nohama. Doporučuje se také menším polštářkem vypodložit bříško. Nastávajícím maminkám mohou od bolesti ulevit i masáže. Nemají sice vědecky podložený účinek, avšak mohou pomoci k psychické i fyzické pohodě. Maminky zejména ocení uvolnění chodidel, avšak pro masáže v oblasti zad raději navštivte fyzioterapeuta nebo maséra se specializací na masáže pro těhotné.
Abyste uvolnila bederní páteř, kde se v těhotenství bolesti nejčastěji objevují, klekněte si na paty, roztáhněte od sebe dolníkončetiny tak, aby se mezi ně vešlo bříško. Následně se pomalu předkloňte s rukama nad hlavou, až se čelo, předloktí a lokty položí na podložku. V této poloze se prodýchejte do bederní oblasti. Ve většině případů bolest zad u těhotných žen po porodu spontánně vymizí do 3 měsíců.
Proti bolestem zad v těhotenství lze účinně bojovat i samotným držení těla.
V naší poradně s názvem WARFARIN A GS CONDRO DIAMANT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den , prosím o radu. Mohu společně užívat warfarin a GS condro diamant ? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Glukosamin je prokazatelně prospěšný pro správnou výživu chrupavek, kloubních vazů, menisků a šlach. I aescin má své prokazatelné účinky na dolníkončetiny. Bohužel však společné užívání glukosaminu s warfarinem je nebezpečné a hrozí zvýšené riziko krvácení. Užívání však možné je, ale musí se snížit dávka warfarinu. Přesnou dávku warfarinu je třeba určit laboratorním vyšetřením krve, o které požádáte svého lékaře, od něhož dostáváte recept na warfarin a zároveň ho i informujete o svém záměru užívat GS condro diamant. Pak je možné společné užívání i trvale. Vlastní neodborná úprava v dávkování warfarinu může přivodit i náhlou smrt.
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolníkončetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
Jde o homogenní bílý až krémově zbarvený měkký krém (emulze typu olej ve vodě).
Klinické údaje
Terapeutické indikace:
Dolgit krém je určen k zevní lokální léčbě akutních či chronických bolestivých a zánětlivých stavů pohybového ústrojí. Používá se při bolestech spojených s artrózou, u lokalizovaných forem artritid, mimokloubního revmatismu (například burzitidy, tendinitidy, tendovaginitidy, entezopatie, kapsulitidy) včetně periarthropathia humeroscapularis a dále u vertebrogenních algických syndromů včetně lumbaga. Dále u poranění pohybového ústrojí při sportu nebo při nehodách, jako je kontuze, luxace, distorze.
Dolgit krém může být používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu.
Dávkování a způsob podání
Přípravek je určen pro dospělé včetně starších pacientů a mladistvých od 14 let.
Obvykle se nanáší 3–4x denně na postižené místo 4–10 cm dlouhý proužek krému (odpovídá 80–200 mg ibuprofenu), který se lehce vtírá do kůže. Průnik do tkáně je možné podpořit také použitím okluzivního obvazu. Průnik je možno účinně podpořit rovněž použitím iontoforézy. Dolgit krém se nanese na katodu (zápornou elektrodu). Intenzita proudu by měla být 0,1–0,5 mA na 5 cm2 povrchu elektrody. Iontoforetické podání by mělo trvat přibližně 15 minut.
Po každé aplikaci by si pacient měl umýt ruce, pokud nejsou místem léčby.
Kontraindikace
Přípravek se nesmí používat při přecitlivělosti na ibuprofen a jiné protizánětlivé látky (nesteroidní protizánětlivé látky – NSAIDs), které v minulosti vyvolaly záchvaty astmatu, kopřivku nebo rýmu.
Dále nesmí být používán při přecitlivělosti na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.
Dolgit krém nesmí být použit na porušený kožní povrch (otevřené rány nebo kožní onemocnění), na sliznice a do očí.
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Pokud je Dolgit krém používán jako podpůrná léčba současně s perorálními přípravky s obsahem ibuprofenu, je nutné vzít toto v úvahu v souvislosti s celkovou dávkou užívaného ibuprofenu. Terapie perorálními NSAIDs, včetně ibuprofenu, může být někdy spojena s poškozením funkce ledvin, exacerbací peptického vředu a může vyvolat alergickou bronchiální reakci u vnímavých jedinců. I když je systémová absorpce lokálně podávaného ibuprofenu nižší než při podání ústy, tyto komplikace se mohou teoreticky objevit.
Přípravek není vhodný k terapii dětí a mladistvých do 14 let.
Přípravek obsahuje propylenglykol, který může u citlivých jedinců způsobit podráždění kůže.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak se pozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolníkončetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolníkončetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolních končetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolních končetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolníkončetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
V naší poradně s názvem NEUROPATIE KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PETR HRANICKÝ.
Dobrý den.Mám cukrovku již 20let,je mi 67 let a trápí mě nohy.Mám pocit jako bych měl malé ponožky,při chůzi mě bolí spodky nohou a mám u kotníku prasklinu,která bolí.Nohy každý den mažu zvláčňující emulzí a mám je pořád suché.Na levé noze mám na kůži fleky ze kterých mi mokvá lymfa.Když si to zavážu,tak za chvíli je obvaz mokrý.Teď docházím i na nefrologii,hrozí mi dialýza.Mám i dotaz,zdali bych měl i nárok na ZTP,jedná se mi jen o parkování,nebo v nemocnici kam jezdím je to daleko pěšky a já mám problém s chůzí.Děkuji.Hranický
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O průkaz OZP (osoba se zdravotním postižením) můžete zažádat na pobočce Úřadu práce. Tam k tomu mají formulář, který vám pomohou vyplnit a rovněž vás poučí o dalším postupu. O rozhodnutí vám přijde vyrozumění na vaši adresu. Na průkaz OZP-TP byste mohl mít nárok z důvodu podstatného omezení funkce dolníkončetiny. Tento stav lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace, což jsou podmínky pro přiznání průkazu TP, který opravňuje parkovat na vyhrazeném parkovacím stání pro invalidy.
Takovéto otoky mohou být způsobeny omezeným pohybem nebo špatnou funkcí ledvin. Tento otok vzniká v důsledku nedostatku bílkovin, které se ztrácejí nemocnými ledvinami. Úkolem bílkovin je zadržovat tekutinu v cévách, a pokud k tomuto nedochází, tekutina prostupuje přes cévní stěnu a hromadí se v měkkých tkáních. Nejdříve otok nastupuje v dolních končetinách a postupně se tvoří otoky měkkých tkání celého těla. Těžká forma povšechného otoku se odborně nazývá anasarka.
Další možností jsou varixy. Křečové žíly jsou projevem chronického žilního onemocnění. Žilní nedostatečnost se projevuje například mravenčením, bolestivostí a otoky či nevzhledným zbarvením podkoží končetin. Varixy jsou nejčastější příčinou chronických otoků dolních končetin. Jejich vznik souvisí s nedostatečným fungováním žilních chlopní v povrchovém řečišti systému žil, které napomáhají krevnímu průtoku odkysličené krve proti gravitaci směrem k srdci. Při špatném fungování žilních chlopní se krev v žilách začne městnat, následně se žíly rozšiřují a vytvářejí se pletence, které způsobují mnohé problémy. K rizikovým faktorům patří genetické dispozice, nadváha a dlouhé stání, u žen v těhotenství váha plodu, která stlačuje žíly v oblasti pánve. Prevencí křečových žil je zdravý životní styl a vhodný pohyb.
Současná medicína nabízí mnoho možností, jak ulevit nohám s křečovými žilami. Možné je nošení kompresivních punčoch, aplikace speciálních gelů a krémů, existují rovněž léky či doplňky stravy zpevňující žilní stěnu, samozřejmě lze provést chirurgické odstranění varixů.
Otoky končetin mohou souviset i se špatnou funkcí lymfatického systému. Při tomto problému dochází k otoku od prstů a nártů nohy, který se v čase postupně horší a posouvá se výše po dolní končetině. Otok je na pohmat pevný, tuhý až gumovitý a nebolestivý. Typické pro tento typ otoku je, že ani klidový režim nepomáhá výrazně zlepšit jeho stav. Otoky vzniklé ve spojitosti se špatně fungujícím lymfatickým systémem mohou souviset s vrozenými vadami nebo poškozením lymfatických cév, které může vzniknout po úrazu nebo při infekčním onemocnění, jako je například růže (erysipel).
Z chronických příčin jde nejčastěji o žilní nedostatečnost, tedy varixy (lidově nazývané křečové žíly), a chronický trombotický uzávěr povrchových či hlubokých žil. Méně častou, ale o to závažnější příčinou je nádor nebo patologické zvětšení lymfatických uzlin v pánevní či tříselné oblasti, které způsobuje tlak na cévy dolníkončetiny. Když je příčinou otoku poškození nebo zhoršení krevního zásobení, je otok na pohmat obvykle měkký, elastický a může být bolestivý. U postižené končetiny dochází v důsledku špatného prokrvení i ke změně barvy. Otok končetiny při trombóze je většinou jednostranný, na pohmat může být bolestivý, samovolně neustupuje a má tendenci se zvětšovat. Příčinou bývá znehybnění končetiny po úrazu nebo se otok objevuje po dlouhém cestování, kdy vázne průtok krve žilním systémem.
V naší poradně s názvem ODVODNĚNÍ NATEKLÝCH NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bára.
Dobrý den ,mého dědu trápí oteklé a zčernalé dolníkončetiny,chtela jsem se zeptat jestli to může pomoct i mu .pokud ano (nevadí že má problémy s tlakem a cukrem?)nemá to na to nějaký zlí vliv?děkuji za odp.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To bohužel nelze takto bez vyšetření určit a ani nedoporučuji experimentovat způsobem "ono to možná vyjde". Léky na odvodnění mohou přímo ovlivnit krevní tlak a tím ohrozit na životě. Nejlepší věc, kterou můžete pro svého dědu udělat, je doprovodit ho k praktickému lékaři, který nejlépe určí další postup.
Lidská noha se skládá z 26 kostí, 19 svalů a ze 107 vazů a je tvořena dvěma částmi, a to pletencem a kostrou volné dolníkončetiny. Pletenec tvoří jediná velká kost, která vznikla tím, že srostly tři kosti v jednu (pánevní, křížová a spona stydká). Je třeba si také uvědomit, že dolní končetina je k trupu připevněna mnohem pevněji než ta horní.
V naší poradně s názvem SEKVESTRACE MEZIOBRATLOVÉHO DISKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Šlejtrová.
Při vyšetření pomocí magnetické rezonance mi byl diagnostikován paramediální levostranný výhřez meziobratlového disku L5/S1, ploténka snížená, snížená intenzita signálu, sekvestrace meziobratlového disku, sekvestr zaklíněn ve foraminu S1 s tlakem na kořen S1 vpravo. Nějak z toho nejsem moudrá. Jsem sice objednaná na kontrolu k neurologovi, ale ráda bych dopředu věděla, na čem jsem.
Martina Šlejtrová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle výsledků vyšetření na magnetické rezonanci u vás došlo k úplnému oddělení disku mezi obratli v bederní oblasti. To se projevuje jako bolest dolníkončetiny v oblasti kotníku a čtvrtého a pátého prstu na noze. Tyto problémy se dají odstranit pouze operativně s následnou podporou ve formě cvičení a protahování. Taktéž se zavedou i režimová opatření: spánek s pokrčenými končetinami; omezení zvedání těžkých břemen, a když už, tak jen z podřepu; udržování páteře co nejvíce ve vzpřímené poloze; při sedu používat opěradlo a opěrku hlavy; Další informace vám sdělí neurolog při vaší ohlášené návštěvě. Nebraňte se operaci, která vás může zbavit nepříjemných bolestí a vrátit vás do dob, kdy vám bylo dobře.
Nízký krevní tlak se může objevit v těhotenství, buďto na samém počátku, či na jeho konci. Na počátku těhotenství je nízký krevní tlak způsoben novou úpravou krevního oběhu, kdy krev proudí i do placenty vyživující plod. Oběhový systém těhotné se tak musí přizpůsobit novým okolnostem a nové úpravě oběhu, a to může někdy vést ke snížení krevního tlaku, k čemuž dochází u těhotných žen na konci těhotenství většinou v poloze na zádech z důvodu útlaku dolní duté žíly těžkou dělohou. Proto se tento stav nazývá syndrom dolní duté žíly. Útlakem této velké žíly, která přivádí neokysličenou krev z dolní poloviny těla, se snižuje návrat krve k srdci a tím se snižuje i krevní tlak.
Především na začátku těhotenství může matka trpět symptomy spojenými s nízkým krevním tlakem. To se projevuje slabostí, únavou, bolestí hlavy, závratěmi, mžitky před očima až mdlobami. Těhotná žena je tak ohrožena pády, kdy hrozí poškození jak těla matky, ale i plodu. Pokud by došlo k poruše až odtržení placenty od vnitřku dělohy, hrozil by potrat plodu a krvácení matky, ohrožující ji bezprostředně na životě. Při syndromu dolní duté žíly se dostavují pocity slabosti, zrychlení srdeční frekvence, pocity na zvracení, mdloby až ztráta vědomí. Nízký krevní tlak v těhotenství je spojen s pocitem slabosti a především pak se závratěmi a ztrátou vědomí. To vede k pádům a následným různě závažným úrazům. V důsledku pádu může dojít k přímému poranění plodu či k tzv. abrupci placenty, tedy jejímu odtržení od děložní stěny. To vede ve všech případech ke smrti plodu.
Prevence znamená předcházení nemoci či určitému chorobnému stavu. V případě prevence nízkého krevního tlaku v těhotenství se doporučuje dostatečný přísun tekutin a pomalá vertikalizace, tedy vstávání ze sedu či lehu. V případě dlouhého stání je vhodné drobné přešlapování dolními končetinami, jelikož se tak zlepší návrat krve do pravé poloviny srdce. Rovněž se doporučují sprchy se střídáním studené a teplé vody.
Ve svém příspěvku JAKÉ CIKY NA PROKRVENÍ DOLNÍCH KONČETIN PŘI UZÁVĚRU PÁNVE - STENTGRAFTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Prosím o radu, jakými cviky bych podpořil prokrvení dolníkončetiny, u které došlo k uzávěru pánve. Jsem po EVAR AAA před 3 roky a IM před 30 lety, trpím Idiopat. plicní fibrozou.
Cévní lékař mi doporučil rehabilitaci dol. konččetin, ale nevím, jaké cviky bych měl provádět.
Podotýkám, že při chůzi mám po chvíli tupou bolest v celé noze a v třísle a mohu jíti jen velmi pomalu.
Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Obličejová část se skládá z kostí párových (horní čelist, kost patrová a lícní) a z nepárové dolní čelisti a jazylky.
Horní čelist sestává z těla, frontálního výběžku a výběžku lícního (proc. zygomaticus), ve kterém se spojuje s kostí lícní (os zygomaticum). Za vývoje se maxila zakládá jako dvě kosti, z nichž přednější a menší (premaxilla) postnatálně srůstá s ostatním tělem maxily. I maxila je pneumatizovaná a nachází se v ní dutina sinus maxilaris (antrum Highmori), největší z vedlejších dutin nosních. Hlavním podkladem tvrdého patra je patrový výběžek. Lůžka pro zuby horního zubního oblouku jsou vytvořena v podkovitém dásňovitém výběžku.
Dvě patrové kosti (os palatinum) mají tvar písmene L (jsou na sebe prakticky kolmé). Jedna (lamina perpendicularis) tvoří část dutiny nosní (cavitas nasi) a druhá (lamina horisontalis) je součástí tvrdého patra.
Dolní čelist (mandibula) se skládá z: těla (corpus mandibulae), ramena (ramus mandibulae), výběžku kloubního a korunového. Navíc nese takzvaný zubní výběžek (processus alveolaris), který nese zuby. Obě ramena patrové kosti jsou zakončena hlavičkou pro kloub čelistní.
Čelistní kloub (articulatio temporomandibularis) je jediným pohyblivým spojením na lebce. Hlavice (caput mandibulae) ve tvaru protáhlého elipsoidu zapadá do jamky na kosti spánkové pod jařmovým obloukem. Mezi obě kloubní plochy je vsunuta vazivová destička. Základními pohyby v kloubu čelistním jsou otevírání úst (deprese mandibuli) a uzavírání úst (elevace mandibuly). V omezeném rozsahu je možný i pohyb mandibuly dopředu, dozadu a do stran.
Funkce z pozice zubů
Každý zub je připojen svým kořenem do čelistní kosti; část čelisti, která podpírá zuby, se nazývá alveolární (zubní lůžka obsahující) výběžek. Způsob připojení je však složitý, zuby jsou připojeny do čelisti vazivovými vlákny zvanými periodontální ligamentum (periodontium). Periodontium se skládá z řady pevných kolagenních vláken, která běží z vrstvy cementu pokrývající kořen do přilehlého alveolárního kostního výběžku. Tato vlákna jsou promíchána s pojivovou tkání, která obsahuje krevní cévy a nervová vlákna. Způsob připojení zubů má za následek velmi malý stupeň jejich přirozené pohyblivosti. Toto může sloužit jako druh nárazníku, který chrání zuby a kosti před poškozením při kousání. Oblast rozhodujícího významu je na krčku zubu, kde se spojují korunka a kořen. V této oblasti se manžeta dásně pevně připojuje k zubu a slouží k ochraně pod ní ležících tkání před infekcí a jinými škodlivými vlivy.
Nejčastější problémy a jejich řešení
Zubní extrakce
Zuby se odstraňují z důvodu nenapravitelného poškození nás
V naší poradně s názvem PALENÍ NOHOU PŘI CUKROVCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
5 let mám cukrovku 2.typu beru prášky Metformin 3x denně. Už asi měsíc trpím pocity horka v levém lýtku. Trvá to pár minut ale vrací se to po celý den. Na lýtku nejsou vidět žádné povrchvé změny a ani mě nebolí nohy. Přesto jsou tyto pocity docela nepříjemné. Nejsem si jist, co to způsobuje.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zřejmě to bude diabetická neuropatie dolníkončetiny. Zajděte za svým diabetologem a řekněte mu o svých nových nepříjemných pocitech v nohou. Diabetolog bude nejlépe vědět, jak tuto situaci ve vašem případě řešit.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní b
U některých pacientů se nemusí toto onemocnění projevovat žádnými příznaky, většinou však bývá spojeno s následujícími projevy:
bolest, otok a pocit napětí v postižené dolní končetině (obvykle v lýtku);
silná bolest v postiženém místě;
teplá pokožka v místě, kde se utvořila krevní sraženina;
zčervenání kůže, zejména na zadní straně postižené dolníkončetiny v oblasti pod kolenem.
Onemocnění obvykle postihuje jenom jednu dolní končetinu, ale nemusí to být vždy pravidlem. Bolest se zhoršuje při pohybu špičky nohy nahoru (směrem ke kolenu) nebo dolů.