Výsledky krevních nebo močových testů často obsahují pojmy, které na první pohled nemusí dávat smysl, přesto mohou skrývat důležité informace o zdravotním stavu. Jedním z nich jsou erytrocyty – červené krvinky, jejichž zvýšené nebo snížené hodnoty dokážou upozornit na nenápadné, ale i vážnější problémy. Mnoho lidí znejistí zejména tehdy, když se objeví erytrocyty v moči nebo když lékař upozorní na jejich nadbytek v krvi. V tomto článku se dozvíš, co přesně erytrocyty znamenají, jaké jsou jejich normální hodnoty, kdy už jde o varovný signál a jaké příčiny za tím mohou stát. Pokud chceš rozumět svým výsledkům a vědět, kdy je vhodné zpozornět a kdy naopak zachovat klid, najdeš zde srozumitelné a praktické vysvětlení.
Erytrocyty v moči a rozbor moči
Erytrocyty v moči se zjišťují při laboratorním vyšetření. Rozbor moči hodnoty ukazuje, zda se v moči nacházejí krvinky, které by tam za normálních okolností neměly být.
Vyšetření
Normální hodnota
Erytrocyty v moči (sediment)
0–2 na zorné pole
Erytrocyty v moči (automat)
do 10 ery/µl
Zvýšené erytrocyty v moči nebo nález erytrocyty v moci může znamenat mechanické podráždění, infekci nebo zánět. Pokud se současně objeví erytrocyty a leukocyty v moči, je podezření na infekci močových cest.
Co znamenají erytrocyty v moči
Otázka co znamenají erytrocyty v moči je velmi častá. U žen může výsledek ovlivnit i hlen v moči u žen nebo menstruační krev, proto je důležitý správný odběr.
Erytrocyty v krvi se sledují při krevním obrazu. Erytrocyty v krvi hodnoty se liší podle pohlaví, věku i fyziologického stavu.
Skupina
Referenční hodnoty erytrocytů
Dospělé ženy
3,8–5,2 × 10¹²/l
Dospělí muži
4,3–5,7 × 10¹²/l
Děti
4,0–5,5 × 10¹²/l (dle věku)
Zvýšené erytrocyty v krvi nebo obecně zvýšené erytrocyty mohou znamenat dehydrataci, pobyt ve vysoké nadmořské výšce nebo onemocnění krvetvorby. Pacienti se často ptají, proč jsou zvýšené červené krvinky a co znamená nadbytek červených krvinek.
Nadbytek erytrocytů a „řídká krev“
Při nadbytku červených krvinek může být krev hustší. Laické pojmy řídká krev nebo řídká krev jsou zavádějící – ve skutečnosti vyšší počet erytrocytů zvyšuje viskozitu krve a může zatěžovat oběhový systém.
U dětí se erytrocyty vyvíjejí s věkem. Zvýšené erytrocyty u dětí mohou souviset s dehydratací, horečnatým onemocněním nebo pobytem ve vyšší nadmořské výšce.
Erytrocyty v moči u dětí jsou vždy důvodem k pečlivějšímu sledování, protože mohou ukazovat na infekci močových cest nebo vrozené vady močového systému.
Erytrocyty, často označované jako červené krvinky (někdy nespisovně také erytrocity), jsou základní součástí krve. Pokud se ptáš, co jsou erytrocyty nebo co to jsou erytrocyty, jde o buňky zajišťující přenos kyslíku z plic do všech tkání a zároveň odvádění oxidu uhličitého.
Klíčovou roli hraje barvivo erytrocytů – hemoglobin, které váže kyslík. Správný počet erytrocytů je zásadní pro okysličení organismu a celkovou výkonnost.
V těhotenství dochází k přirozeným změnám krevního obrazu. Erytrocyty v krvi mohou být relativně nižší vlivem zvýšeného objemu plazmy, což je fyziologický jev.
Erytrocyty v moči v těhotenství však vyžadují zvýšenou pozornost, protože mohou signalizovat zánět močových cest, který je v těhotenství častější.
Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Test krevní sedimentace poskytuje podstatné informace o přítomnosti zánětu, ale přesnost výsledku může být ovlivněna určitými stavy, které také zvyšují sedimentaci, jako je těhotenství, stáří, onemocnění štítné žlázy, onemocnění ledvin a některé druhy rakoviny. Váš lékař proto může před žádostí o krevní test sedimentace přidat i další specifické krevní testy. Kromě toho mohou i některé léky také přispět ke zvýšené hodnotě sedimentace krve.
Sedimentační rychlost závisí hlavně na velikosti sedimentujících částic. Erytrocyty mají tendenci vytvářet válcovité shluky, tak zvané penízkovatění erytrocytů, které sedimentují rychleji než samostatné erytrocyty. Tvorbu shluků podporují některé bílkoviny, hlavně fibrinogen a gama-globuliny. Díky tomu se sedimentace krve zrychluje zejména při zánětech, infekčních chorobách, těhotenství apod. Rychlost sedimentace červených krvinek se také zvyšuje s věkem.
Zvýšená sedimentace je jakákoli hodnota nad 32 mm/h. To znamená rychlejší než normální rychlost sestupu červených krvinek, což naznačuje, že je v těle zánět. Příčina zánětu se může pohybovat od infekce, poranění, onemocnění ledvin a srdečního onemocnění až po autoimunitní poruchy, jako je revmatoidní artritida a vaskulitida.
Zkušenosti pacientů ukazují, že mírně zvýšené erytrocyty se často upraví po zlepšení pitného režimu. Lékaři doporučují výsledky vždy hodnotit v kontextu dalších parametrů a případně test zopakovat.
Podle lékařů je klíčové nesoustředit se pouze na jednu hodnotu, ale na celkový stav pacienta, jeho potíže a dlouhodobý vývoj výsledků.
Tik v oku se objevuje, když ve svalech vznikne větší napětí, začne se v nich tvořit příliš mnoho kyseliny mléčné a svaly nemohou dobře pracovat. Tehdy nastávají křečové stahy. Tik ve víčku může být způsoben jak iritací nervů, tak například i zánětem, stresem a tak dále. Projevuje se jemným, ale častým a intenzivním škubáním ve víčku oka. Způsobuje ho nejčastěji přepracování, nevyspání, nepřiměřený stres (nervy) nebo konzumace lehkých drog. Můžeme k tomu přidat i nevhodný monitor, nevhodné osvětlení, vnější rušivé elementy (hluk a podobně) a častá práce u počítače. Trvání tohoto problému je různé, odhadem je to od 2 do 8 týdnů.
Drobné krvácivé projevy na kůži se mnohdy neobjeví v bezprostřední návaznosti na působení podnětu, ale až za nějaký čas. Jejich rozvoj je provázen poškozením drobných krevních cév – kapilár, lhostejno zda tepen nebo žil; přitom platí, že tepny jsou vůči působení tlaku odolnější než žíly, neboť jsou pružnější. Pokud je modřina důsledkem úderu, tlaku při pádu nebo jiného výraznějšího mechanického podnětu, pak se k poškození stěn kapilár přidává místní pohmoždění tkáně a výsledkem bývá přirozená lokální zánětlivá reakce s otokem, bolestivostí a zatvrdnutím.
S ojedinělou modřinou vysvětlitelného původu nemusíte hned běžet k lékaři; obvykle do 2–4 týdnů zmizí beze stopy a následků. Krevní elementy a červené krevní barvivo (hemoglobin) se postupně rozpadnou a vstřebají, proto také modřina mění barvu v pestré škále od červené přes modrofialovou a červenofialovou až po zelenožlutou. Toto střídání barev je u každého člověka jiné a jeho vnímání závisí i na tloušťce kůže, a tudíž viditelnosti modřiny.
Snížená srážlivost krve: Snížená srážlivost krve může být vrozená, jako je tomu například u hemofilie, Von Willebrandovy choroby a u dalších chorob. Mnohem častější je však získaná snížená krevní srážlivost, klasicky po některých lécích „ředících krev“, jako jsou Warfarin, Pradaxa, Xarelto a Eliquis. Ovšem i nesteroidní antirevmatika svými účinky způsobují sníženou srážlivost krve, protože svým působením narušují činnost krevních destiček. Jakékoliv příčiny sníženého srážení krve mohou vést k častějšímu krvácení do kterékoliv části močových cest. Tento problém se u vrozených stavů řeší nápravou krevního srážení podáváním nejrůznějších chybějících nebo defektních součástí srážecího systému krve. Je-li porucha srážení způsobena léky, lze teoreticky snížit jejich dávky nebo léky vysadit. To ovšem jen za předpokladu, že je to z hlediska celkového zdravotního stavu pacienta možné. Pacient by si nikdy neměl měnit předepsané dávky těchto léků sám bez konzultace s lékařem!
Glomerulonefritidy: Jedná se o pestré spektrum nemocí, které postihují glomeruly v ledvinách. V drtivé většině jsou způsobeny poruchami imunitního systému, kdy jeho elementy jednoduše řečeno poškozují glomeruly a narušují jejich funkci. Poškozenými glomeruly pak do moči proniká více červených krvinek. Příkladem je nemoc známá jako IgA nefropatie. Poškození ledvin u glomerulonefritid s nálezem krve v moči a dalšími příznaky se označuje jako nefritický syndrom.
Rakovina ledviny: Krev v moči může být po dlouhou dobu jediným příznakem této rakoviny. Je to jeden z důvodů, proč by se měla jakákoliv krev v moči hlásit lékaři. Hematurie nebývá v tomto případě doprovázena dalšími příznaky (teplota, bolesti při močení a tak dále).
Močové kameny: Močové kameny mohou při svém průchodu močovými cestami poranit jejich stěny, což může způsobit krvácení do moči. Pokud přitom kámen prochází obtížně, vznikne kromě krve v moči velmi bolestivý stav nazývaný ledvinová kolika (prudká záchvatovitá bolest břicha často vystřelující do třísla a někdy až do varlete u mužů nebo do stydkých pysků u žen). Mohou se také objevit krevní sraženiny v moči.
Močové infekce: Infekce se mohou projevovat nálezem krve v moči. U infekcí dolních cest močových (močový měchýř a níže) můžeme kromě krve v moči nacházet i pálivé a řezavé bolesti při močení a častější močení. Infekce ledvin se často projevují jako vážné stavy s vysokou teplotou a mohou skončit i smrtí.
Rakovina močového měchýře: Tato rakovina se podobně jako rakovina ledviny může projevovat po dlouhou dobu občasným nálezem krve v moči a je to další důvod, proč bychom neměli tento příznak podceňovat. Tato hematurie nebývá sp
Parodontální chobot je patologicky vzniklá kapsa mezi povrchem zubu a dásní. Vzniká v důsledku dlouhodobého zánětu, kdy dochází k poškození závěsného aparátu zubu a postupné destrukci alveolární kosti. Jakmile se vytvoří parodontální chobot, nejde již pouze o zánět dásní, ale o parodontitidu, která je závažným chronickým onemocněním.
Hloubka chobotu se měří speciální parodontální sondou. Zatímco zdravá dáseň má hloubku do 3 mm, hlubší hodnoty již signalizují patologický stav. Platí, že čím hlubší chobot, tím obtížnější je jeho čištění a tím vyšší je riziko dalšího zhoršování stavu.
Dásňový chobot
Dásňový chobot je štěrbinovitý prostor mezi zubem a dásní, kde se hromadí zubní plak, bakterie, zbytky potravy a zubní kámen. Stěnu chobotu tvoří epitel dásně a povrch kořene zubu. Obsah chobotu zahrnuje gingivální tekutinu, odloupané buňky a zánětlivé elementy.
Parodontální kapsa
Parodontální kapsa je hlubší forma chobotu a rozlišuje se podle vztahu dna chobotu k alveolární kosti. Supraalveolární kapsy končí nad vrcholem kosti a jsou spojeny s horizontální resorpcí. Intraalveolární kapsy zasahují pod vrchol kosti a jsou typické pro vertikální úbytek kosti, který je prognosticky závažnější.
Patologický chobot dásně
Patologický chobot může být aktivní nebo klidový. Aktivní chobot je spojen s probíhajícím zánětem, krvácením při sondáži a často i hnisavou sekrecí. Klidový chobot je stabilizovaný, bez výrazných zánětlivých známek, ale vyžaduje dlouhodobé sledování.
Parodontální absces
Parodontální absces představuje akutní komplikaci parodontálního chobotu, tedy zánět chobotu s nahromaděním hnisu. Projevuje se bolestí, otokem, citlivostí na skus a někdy i celkovými příznaky, jako je zvýšená teplota. Absces může být měkkotkáňový nebo kostní a vždy vyžaduje odborné ošetření.
Pityriáza je dlouhodobě probíhající plísňová infekce charakterizovaná ostře ohraničenými bílými nebo světle hnědými skvrnami s jemnými šupinami, vyskytujícími se na trupu. Infekce se projevuje v místech s největším výskytem mazových žláz ve střední části hrudníku a odtud se může šířit na horní končetiny a krk. V letních měsících jsou barvy skvrn světlejší a v zimních tmavší. Odtud můžeme vyvodit i název onemocnění pityriasis versicolor. Pityriázu vyvolávají kvasinky rodu Malassezia. Rozmnožení kvasinek napomáhá teplé a vlhké prostředí, oslabení imunity, nadměrná potivost, příliš mastná kůže a terapie kortikosteroidy, u žen i užívaní hormonální antikoncepce. Onemocnění se častěji vyskytuje u dospívajících a dospělých. U malých dětí není toto onemocnění časté.
Tyto skvrny často splývají v rozsáhlejší plochy. Jsou vždy přesně ohraničené od okolní zdravé kůže. Charakteristický je poprašek podobný otrubám nebo moučnému prachu, který souvisle pokrývá chorobná ložiska. Projevy jsou několik milimetrů až 1 cm velké. Přítomnost šupin se zvýrazní po poškrábání povrchu, což je důležitým diagnostickým příznakem oproti vitiligu (chorobě projevující se bílými skvrnami na kůži, vždy však bez šupin na povrchu). S bílými projevy se můžeme také setkat u pityriasis versicolor alba (bílá). Tato forma se objevuje na kůži postižené pityriasou po opalování v letních měsících v důsledku zadržení slunečního záření spletí vláken houby v epidermis postižené kůže. Barva postižených míst je světlejší než okolní opálená kůže, v zimě naopak tmavší – proto název versicolor. Zatím se neví, zda je za ztrátu pigmentu odpovědné zesílení a prostoupení rohové vrstvy houbovými elementy, chránící dolní vrstvy epidermis před účinky UV záření, nebo existuje teze, že samotné houby vytvářejí látky schopné poškodit melanocyty a tvorbu barviva – melaninu.
Ke vzniku onemocnění přispívá nadměrné pocení, vysoká teplota, vlhkost, nevhodné oblečení (syntetická vlákna), mastná kůže, reakce na kortikoidní terapii, u žen užívaná hormonální antikoncepce, dědičné souvislosti. Přenosnost onemocnění je minimální, eventuálně přímým stykem nebo zprostředkovaně, tedy kontaminovaným osobním nebo ložním prádlem. Klasická léčba se soustředí na různé protiplísňové prostředky (tinktury, krémy, šampony). Důležité je však postupovat preventivně, změnit návyky v oblékání a péči o kůži. Celostní medicína vidí problém tak, že na kůži se vytvořily vhodné podmínky, aby se tam usadila plíseň, podmínky, které bezprostředně souvisejí s celkovým stavem organismu. Proto povrchová léčba nemůže přinést trvalejší efekt. Pokud se použije, pak jedině jako součást celé řady totálních změn, které musí dotyčný udělat. Určitě hraje důležitou roli stav střeva, jater, ledvin. Je třeba změnit dietu, pohybovou aktivitu, pitný režim, odstranit stresy a eliminovat množství užívaných syntetických léků, hormonů.
Způsoby a využití laserových terapií se obvykle provádí přímo na vlasových folikulech pomocí elektrického zařízení. Toto zařízení revitalizuje erytrocyty. Lasery pracují tak, že změní adenosintrifosfát (ATP) na adenosin difosfát (ADP). Laser pak vyšle paprsek, který aktivuje rozdíly v metabolismu buněk. Při laserové terapii se zvýší krevní oběh, díky kterému se dostane na pokožku hlavy více kyslíku a vitamínů. Tyto látky podporují normální činnost buněk. Lasery podporují ve vlasech kvalitu, podporují opětovný růst vlasů a posilují průměr vlasů. Laser má podobný design jako fén na vlasy. Některé lasery proti vypadávání vlasů se podobají krytce na fén vlasů. Červený paprsek a jednoduchý účinek laserového přístroje funguje tak, že je laserové světlo propuštěno na jednotlivé vlasové folikuly. Přenosné lasery dnes vypadají, jako kartáč na vlasy.