Smuteční květinové dary jsou jedním ze způsobů posledního rozloučení s blízkým člověkem nebo slouží jako vzpomínka na zesnulé. Zesnulého na jeho poslední cestě můžeme uctít kyticí nebo věncem. Záleží na tom, v jakém vztahu jsme s ním byli. Kytici lze poslat v předstihu anebo ji přinést rovnou na obřad a položit k rakvi.
Etiketa
U smuteční kytice se asi nejvíce dodržují určitá pravidla, především to, že by kytice měla mít barvy tlumené, například tmavě červené, modré, hnědé, fialové. Bílé květy, obvykle lilie, se dávají pannám a mládencům, mladým, ještě nesezdaným lidem. A jistě každý ví, že smuteční kytice má sudý počet květin, a proto všechny ostatní vazby mají počet lichý. Cena kytice je závislá zejména na ročním období a na tom, z jaké země se květiny dovážejí. Ale v každém případě, přidáte-li smuteční vazbu, vždy je třeba začít počítat od pěti set korun výše. Největší výkyvy cen jsou obecně u gerber, chryzantém a růží. Způsobuje to jejich velká obliba, a tím i vysoká poptávka. Ta neklesá ani v průběhu letních měsíců, kdy je po řezaných květinách poptávka všeobecně nižší především kvůli tomu, že si je lidé pěstují na vlastních zahrádkách.
Velké květinářské firmy či samotné prodejny vám poradí, jakou květinu či vazbu použít. Výběr materiálu se pak promítá i do široké cenové palety. Řada floristů je navíc schopna květinu dopravit v určený čas na sjednané místo. Tato služba je vhodná zejména pro ty, kteří se nemohou ze zdravotních či pracovních důvodů osobně zúčastnit posledního rozloučení se známým či příbuzným.
Nejčastěji se do smutečních kytic používají karafiáty a chryzantémy. Dále jsou vhodné lilie, růže a gerbery. Často se také používají květiny, které měli zemřelí v oblibě. V případě jednodušších kytic z jednoho druhu květů se dodržuje sudý počet květů.
Pod pohřební službou si lze představit společnost, jejíž hlavní náplní je pomáhat pozůstalým zorganizovat vše spojené se smrtí jejich blízkého. V České republice existuje mnoho takovýchto společností, takže pozůstalí, kteří pohřeb organizují, si mohou zvolit, na kterou pohřební službu se obrátí. Často ve výběru hraje roli dostupnost této firmy. Člověk ze severu Čech si pravděpodobně nevybere pohřební službu z Moravy, pokud si tedy nepřeje, uložit tělo zemřelého tam. Důležité při volbě firmy jsou i reference a finanční dostupnost. Pohřební služba má na starosti zajistit takové rozloučení se zemřelým, jaké si pozůstalí přejí. Zajišťuje vše od převozu těla až po poslední rozloučení. Pomáhá pozůstalým s výběrem parte, s květinovou výzdobou, zajištěním řečníka a dalšími věcmi.
Pohřební kytice před a na rakev můžete vybírat v mnoha tvarech, barvách a z různých druhů květin. Nejčastějšími typy květin pro pohřební kytice na rakev jsou například karafiáty, gerbery, chryzantémy a růže. Můžete si však vybrat a sestavit smuteční kytice podle svých představ. Květiny na rakev či před rakev jsou ozdobou obřadu a je možné je dopravit na místo určení, aby zde byly včas.
Dote Lak na nehty Esmalte Dote Cremoso; Esmalte Dote Cintilante; Esmalte Dote Glitter; Esmalte Dote Fortalecedor; Esmalte Dote Incolor; Esmalte Dote Transparente – tyto výrobky představují nebezpečí, protože obsahují dibutyl ftalát (DBP), což tvrdí štítek. To je látka, která je zakázaná v kosmetice a přípravcích osobní hygieny. Země původu je Brazílie. Úřady nařídily ukončení prodeje a stažení zboží z trhu.
COLOR COSMETIC – závadným výrobkem je také tento kosmetický přípravek – lak na nehty různých barev ve skleněném flakonu tvaru mašle s různobarevným plastovým šroubovacím uzávěrem (barva odpovídá odstínu laku). Na uzávěru je nalepena průhledná plastová etiketa s českými texty (název a vlastnosti výrobku), číslem šarže a seznamem přísad. Na dně flakonu je samolepka s číslem odstínu a textem COLOR COSMETIC. Výrobek není vybaven povinným značením, jako je například osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh (výrobce nebo dovozce), datum minimální trvanlivosti a jmenovitý obsah. Bylo zjištěno, že u výrobku nejsou prokazatelně dodrženy požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích. Podle tohoto nařízení smějí být na trh uváděny pouze takové kosmetické přípravky, pro něž je v Evropské unii stanovena určitá právnická či fyzická osoba jako odpovědná osoba usazená v Evropské unii. Při uvedení kosmetického přípravku na trh k němu uchovává odpovědná osoba informační dokumentaci snadno přístupnou na jediné adrese v Unii pro příslušný orgán členského státu, ve kterém se tato dokumentace nachází. Kosmetický přípravek může být dodáván na trh, pouze pokud jsou na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu nesmazatelně, čitelně a viditelně uvedeny: jméno nebo zapsaný název a adresa odpovědné osoby. Před uvedením kosmetického přípravku na trh předkládá odpovědná osoba Evropské komisi informace o složení přípravku, které jsou dostupné toxikologickým střediskům, s cílem umožnit rychlé a náležité lékařské ošetření v případě zdravotních obtíží. Riziko pro spotřebitele spočívá v tom, že v případě nastalých zdravotních potíží v souvislosti s aplikací kosmetického přípravku nemají toxikologická střediska možnost zjistit podrobné informace o složení přípravku a zvolit tak rychlé a náležité lékařské ošetření. Jako země záchytu byla stanovena Česká republika.
True Lover lak na nehty – je závadným výrobkem RAPEX 8/2014. Jedná se o laky na nehty různých barev. Každá barva je zabalená v lahvičce ve tvaru květiny se zlatým víčkem. Celá sada je v kartonové krabici se seznamem ingrediencí. Závadné barvy mají tato čísla: 21, 40, 23, 12, 43, 27, 24, 35, 08, 13, 56, 31. Výrobek představuje chemické nebezpečí, protože obsahuje dibutyl ftalát (DBP). Výrobek nesplňuje požadavky směrnice o kosmetice.
Diamond laky na nehty, konkrétně laky Tangeglo a Danger Zone, jsou také nebezpečné výrobky. Jde o laky na nehty ve skleněných lahvičkách o objemu 15 ml. Velikost lahvičky je cca 73 x 27 mm. Výrobek představuje chemické nebezpečí, protože obsahuje 2–2,8 % hmotnosti dibutyl ftalátu (DBP). Výrobek nesplňuje požadavky směrnice o kosmetice 76/768/EHS.
Smuteční kytice má mít sudý počet květin, z čehož vyplývá, že všechny ostatní vazby mají počet lichý. Květinová etiketa povoluje mnoho výjimek, jen v případě květin na hrob je pevná jako kámen. Počet květin na pohřeb vždy byl, je a bude sudý. Takže už jen pro ten pocit, že chcete řádně uctít památku zesnulých a neurazit pozůstalé, se toho držte.
Sudý počet květin má zahnat osamělost mrtvých, kterým chybí spřízněná duše do páru. S tímto pravidlem přišel dr. Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. Nehistorických vysvětlení je hned několik. Například že jedna květina je pro zesnulého, druhá pro Boha, který má na zesnulého dohlížet. Další vysvětlení je naopak čistě praktické: sudý počet květin se floristům lépe aranžuje nejen do kytice. Pravidla kolem sudých a lichých počtů květin zná jen východní Evropa a Amerika.
Cena pohřbu je zcela závislá na tom, jestli se jedná o pohřeb s obřadem nebo bez něj. Pokud se jedná o pohřeb bez obřadu, cena může být kolem 10 000 korun, pokud je součástí pohřbu i obřad, cena se pohybuje kolem 25 000 korun, může být ale i vyšší v závislosti na jednotlivých položkách. Rakev, hudba, květiny a další požadavky pozůstalých mohou cenu výrazně ovlivnit.
Pro lepší představu uvádím orientační ceny u některých nezbytných ale i dobrovolných položek. Mezi položky, které se musí bezpodmínečně při pohřbu zaplatit, patří veškeré obstarání zemřelého, jako je chlazení, oblékání a úprava. Cena za chlazení zemřelého se pohybuje v rozsahu 200 – 1 000 Kč. Cena za oblékání a úpravu (není nutná) zemřelého před obřadem může být kolem 400 – 800 Kč. Převoz zemřelého se počítá za kilometry. Obvyklá sazba je kolem 15 – 20 Kč/km. Další nutnou položku je už zmiňovaná rakev. Rakev bez obřadu stojí kolem 1 500 Kč, průměrná rakev určená k obřadu se dá pořídit asi za 5 000 Kč. Při obřadu je na rakvi umístěná květina, jejíž cena se pohybuje v rozmezí 500 – 2 500 Kč. U rakve pak bývají věnce, cena jednoho věnce je v rozmezí 800 – 1 500, pokud se jedná o věnec umělý, věnec z živých květin je pak podstatně dražší. Cena za obřadní síň se pohybuje kolem 2 000 – 8 500 Kč, záleží na lokalitě, typu síně, její kapacitě atd. Profesionálnímu řečníkovi pozůstalí zaplatí odhadem kolem 400 Kč. Pohřební obřad může doprovázet i živá hudba, cena za kapelu se pak pohybuje v rámci 3 000 – 8 000 Kč. Pokud si pozůstalí nechají od pohřební služby vytvořit parte, cena za 50 kusů je od 200 – 1 000 Kč, záleží na typu parte. Pokud pozůstalí zvolí pro zemřelého kremaci, tak za zpopelnění, urnu a přesyp zaplatí kolem 4 000 Kč a za vyřízení objednávky ještě další 1 000 Kč. Při uložení zemřelého do země se za otevření a zavření hrobky zaplatí od 2 000 do 7 000 Kč. Pronájem hřbitovního místa se platí na deset let a hodnota zase závisí na lokalitě, rozpětí je velmi široké 5 – 135 Kč/m2. U obou typů pohřbů se musí zaplatit nejrůznější administrativní poplatky a vyhotovení dokladů, cena se pohybuje kolem 500 Kč. Z těchto částek jasně vyplývá, že pohřeb není levnou záležitostí.
Častou otázkou pozůstalých je kolik stojí pohřeb. Cena se liší podle typu obřadu, místa a zvolených služeb.
Základní orientační přehled
kremace bez obřadu: přibližně 10 000–15 000 Kč
kremace s obřadem: přibližně 20 000–30 000 Kč
pohřeb do země: přibližně 30 000–60 000 Kč
smuteční hostina: dle rozsahu 3 000–15 000 Kč
Do ceny se promítají náklady na pohřební službu, rakev, obřadní síň, květiny, parte i případné řečníky. Přesnou cenu vždy stanoví konkrétní pohřební služba.
Pohřební řeč je způsob, jak vyjádřit úctu zesnulému, připomenout jeho život a osobnost, sdílet vzpomínky a poděkovat mu za to, co pro nás znamenal. Zároveň má přinášet útěchu pozůstalým a dát celému obřadu osobní, lidský rozměr.
U oblečení na pohřeb nejsou přesně stanovená pravidla, co si člověk musí obléknout. Nepsaným pravidlem jsou ale tmavé barvy a samozřejmostí je, že oblečení by mělo být čisté a slušné. Při volbě oblečení na pohřeb je důležité zohlednit i vztah k zemřelému. Pokud se jedná o pohřeb člena rodiny, oblečení by mělo být v černé barvě. Muži by měli mít oblek bez nápadných vzorů. Do obleku obléct ideálně bílou košili a černou kravatu. Muži by neměli zapomínat, že k černému obleku jsou nutné i černé ponožky a černé boty. Ženy z rodiny zemřelého by na sobě měly mít černé šaty, případně černé kalhoty s černou košilí, nebo černý kalhotový kostým, černé punčochy, černé boty a černou kabelku. Každá žena, která jde na pohřeb, by měla mít zahalená ramena a kolena. Některé ženy pro obřad mohou zvolit černý klobouk nebo šátek, ty se při obřadu nemusí sundávat. Pokud se nejedná o člena rodiny nemusí být oblečení přímo černé, ale uspokojivé jsou i tmavé odstíny modré, hnědé, zelené, šedé. U mužů, kteří nejsou příbuzní, lze za dostačující považovat i černé nebo tmavé džíny s tmavou košilí. Důležité je, aby džíny byly opravdu tmavé barvy, naprosto nevhodně působí džíny světlé. I ženy, které nejsou příbuzné, mohou zvolit jen tmavší barvy a nemusí se obléct jen do černého. Celkově tedy platí, že člověk by měl být oblečen slušně do tmavých barev, rozhodně si nebrat na pohřeb oblečení křiklavých barev, ženy by se měly vyvarovat výstřihů a minisukní. Důraz se klade i na boty, nejsou vhodné žádné sportovní tenisky světlých barev. Důležité je si uvědomit, že volba oblečení vyjadřuje úctu k zemřelému. Zde je přehled módních modelů vhodných na pohřeb: oblečení na pohřeb foto.
Účast na pohřbu blízkého člověka je jednou z psychicky a emocionálně nejnáročnějších situací v životě člověka. S tímto obřadem je z lidských emocí nejvíce spojen smutek. Neznamená to ale, že každý účastník musí plakat a truchlit. Očekává se to sice od nejbližších příbuzných, ale není to podmínkou, protože každý člověk prožívá smutek jinak. Důležité je ale pohřeb nijak nenarušovat a projevovat úctu zemřelému i pozůstalým. Obřad by nemělo provázet žádné špitání a zvonění telefonu. Průběh obřadu je v podstatě u všech pohřbů podobný. Obvykle každý účastník pohřbu s sebou přinese květinu, kterou po vstupu do obřadní síně položí k rakvi a pak se posadí nebo postaví na místo, kde by měl zůstat až do konce obřadu. Již při vstupu pozůstalých do síně často tiše hraje hudba, po ní následuje další skladba a proslov řečníka či řečníků. Obvykle po proslovech následují další skladby, většinou oblíbené písně zemřelého. Po
Smuteční květiny jsou symbolem posledního rozloučení se zemřelým. Jsou dnes nepostradatelnou součástí pohřbu, ale také mají využití jako vzpomínka na zesnulé, například v období Dušiček či výročí úmrtí. Smuteční kytice darují všichni, kteří chtějí vyjádřit svou kondolenci osobně. Smuteční kytice do ruky se položí při obřadu k rakvi.
Při psaní smuteční řeči se zaměřte na vztah k zesnulému, jeho životní hodnoty a společné vzpomínky. Pomoci mohou vzorové smuteční řeči, ale výsledný text by měl být osobní a upřímný.
Existují smuteční řeč na pohřbu vzory?
Ano, existují smuteční řeč na pohřbu vzory i pohřební řeč vzory pro různé situace – pro maminku, tatínka, babičku, dědečka, partnera nebo sourozence. Slouží hlavně jako inspirace.
Jak dlouhá má být smuteční řeč?
Ideální délka smuteční řeči na pohřbu je přibližně 3–5 minut. Kratší projev bývá srozumitelnější a důstojnější než dlouhé vyprávění.
Co říci na závěr smuteční řeči?
Závěr smuteční řeči by měl být klidným rozloučením – například větami typu „Navždy zůstaneš v našich srdcích“ nebo krátkým citátem či veršem.
Jaký je rozdíl mezi smuteční řečí a pohřebním proslovem?
V praxi se pojmy smuteční řeč, pohřební řeč a smuteční proslov používají jako synonyma. Všechny označují projev pronesený při posledním rozloučení.
Jak napsat smuteční řeč pro maminku nebo tatínka?
Smuteční řeč pro maminku či smuteční řeč pro tatínka bývá velmi osobní. Zaměřte se na jejich roli v rodině, lásku, obětavost a společné chvíle. Vzor smuteční řeči pro maminku může pomoci s formou.
Hodí se do smuteční řeči básně?
Ano, smuteční básně k pohřbu nebo krátké verše mohou projev citlivě doplnit. Doporučuje se ale použít maximálně jednu báseň nebo citát.
Co říci na smuteční hostině?
Na smuteční hostině (karu) se obvykle pronáší krátký proslov na smuteční hostině nebo poděkování za účast na pohřbu. Stačí několik vět vyjadřujících vděčnost a vzpomínku na zesnulého.
Je lepší smuteční řeč improvizovat, nebo si ji připravit?
Smuteční projev by měl být vždy připravený předem. Improvizace může vést k nechtěným emocím nebo nevhodným formulacím.
Může smuteční řeč zaznít i v kostele?
Ano, existuje i smuteční řeč v kostele – vzor. Projev by měl respektovat prostředí, být klidný a důstojný, bez příliš osobních nebo kontroverzních pasáží.
Smuteční projevy na pohřbech patří mezi nejnáročnější řečnické útvary. Pohřební řeč není běžným veřejným vystoupením – jde o poslední rozloučení, které má hluboký emocionální význam pro rodinu i všechny přítomné.
Neexistuje jeden univerzální vzor, podle kterého by měla smuteční řeč vzniknout. Každý člověk, každý život i každé loučení je jedinečné. Přesto existují zásady, které pomáhají vytvořit projev, jenž bude důstojný, srozumitelný a lidský.
Před samotným psaním je dobré si ujasnit, kdo bude řeč poslouchat. Smuteční řeč je určena především nejbližší rodině zesnulého. Jejím cílem není šokovat, bavit ani hodnotit, ale pomoci sdílet smutek a vytvořit prostor pro vzpomínku.
Základní struktura smuteční řeči
oslovení pozůstalých a smutečních hostů
vyjádření ztráty a smutku
stručné shrnutí života zesnulého
zdůraznění jeho hodnot, vztahů a činů
důstojné rozloučení
Smuteční řeč by měla být spíše kratší. Ideální délka je přibližně tři až pět minut. Delší projev může být pro posluchače i řečníka velmi náročný.
Kdo může smuteční řeč pronést
Řečníkem může být profesionální řečník pohřební služby, ale velmi často jde o blízkého příbuzného, přítele nebo kolegu. Profesionál má zkušenosti a jistotu, osobní řečník zase přináší autenticitu a emoce. Obě varianty jsou zcela v pořádku.
Dobrá pohřební řeč je osobní, laskavá a pravdivá. Nemusí být dlouhá, nemusí být literárně dokonalá. Má být lidská. Pokud budete mluvit ze srdce, přinese váš proslov útěchu přítomným i vám samotným.