Fibrom (desmoid, fibroid, franc. corps fibreux), nádor povahy neškodné, obyčejně přesně ohraničený, skládající se ze samého vaziva. Dle jakosti vazivové tkáně je možné rozeznávat různé formy. Velikost fibromů kolísá mezi objemem špendlíkové hlavičky až mužské hlavy. Tvar bývá oblý, kulovitý; větší nádory bývají laločnaté, složené z několika uzlů; na průřezu bývají homogenní, někdy je jen naznačeno hrubé vláknění; barva bílá nebo šedorůžová, plocha režně lesklá; bohatost cév v nádoru kolísá: některé fibromy jsou téměř bezcévné, jiné naopak mají neobyčejně vyvinutý systém cév značně roztažených (Fibroma teleangiectodes). Sídlem fibromů je kůže a podkožní vazivo, periost, serosní blány a intermuskulární vazivo. Dobře známé jsou malé fibromy ve vaječnících. Fibromy vycházející ze sliznice děložní bývají zpravidla útvaru stopečnatého. Vzrůst fibromů je nenáhlý. Významu klinického nabývají jen tehdy, když stlačují některý důležitý orgán nebo znetvořují tělo či ucpávají lumen. Fibrom se zřídka zvrhne v sarkom, ač histologickou strukturou bývá často sarkomům dosti blízký. Fibromy mohou zvápenatět a změknout.
V naší poradně s názvem 1 -PSÍ BRADAVICE; 2- BRADAVIČKY V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
1) Jak ostranit bradavice asi psí. Náš Chodský pes má bradavice velké jako nasáté klíště (bílé). Klíště to ale není. Jak nejlépe tomuto výskytu zamezit? Pro odstranění jsme dostali přípravek který se ale nesmí aplikovat na kůži (jen na bradavici). Je to podmínka neuskutečnitelná, zvláště u psa který se drbe olizuje atd. a při aplikaci nepostojí.
2) V podpaží mám stále malinké bradavičky. Rostou spíše do délky než šířky. Moc to zatím nevadí ale stále se množí.Jak je odstranit?
Děkuji a přeji pěkný den Jirka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto útvary nejsou virové bradavice, ale fibromy. To jsou kožní útvary, které jsou popsány včetně jejich odstranění zde: https://www.ceskenemoci.cz/…
Vyskytují se na kůži u všech živočichů, takže jak u lidí tak i u psů a odstraňování je u všech podobné.
Fibrom je benigní (nezhoubný) nádor vznikající z vaziva. Fibromy se vyskytují na různých částech těla, většinou v jeho horní polovině, tedy na obličeji, krku, pažích a v podpaží, na břiše, prsou a na zádech. Někdy se mohou vytvořit i v ústech. Odstranění fibromů je bezproblémové, v některých případech zmizí dokonce samy. Fibromy vznikají v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitamínu A, vitamínu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě.
Kožní útvary a výrůstky, jež jsou vystaveny chronickému dráždění, se odstraňují preventivně proto, že mohou změnit svůj charakter. Kůži lze zbavit fibromů například erbiovým laserem. Paprsek laseru dokáže po velmi jemných vrstvičkách odloupnout tenoučkou vrstvu kůže (šířka cca tisícina milimetru) a šetrně tak zbaví pokožku fibromu. V nejbližších oblastech kůže očních víček se odesílají klienti do specializovaných očních ambulancí. Výrůstky se pomocí laseru odpaří z povrchu, zákrok je zcela neinvazivní a jen mírně bolestivý. Cena se stanovuje dle rozsahu ošetření.
Recept na odstranění doma: Fibrom stačí podvázat vlasem (nejlépe vlastním), po pár dnech zčerná, sám odpadne a už se neobjeví. Další variantou je použití propolisu – přikládejte kousíček vaty namočený do propolisové tinktury po dobu 10 dnů 2x denně na fibrom, ten sám odpadne. Fibrom, který je na tenké stopce a visí, můžete klidně podvázat nebo odstřihnout. Nebezpečné to není. Odborně se takové formy fibromů buď upalují elektrokauterem, nebo stříhají chirurgickými nůžkami.
Fibromy jsou spontánně vznikající výrůstky kůže. Jedná se o nezhoubné nádory vytvořené z pojivové tkáně. Vypadají jako malé uzliny a velikostí se liší od 1 mm až po 1 cm. Obvykle mívají totéž zbarvení jako okolní kůže, ale někdy mohou být světlejší. Nejsou nebezpečné, když je jich však příliš, stává se z nich kosmetický a estetický problém. Nejčastěji se fibromy tvoří na krku, v podpaží, na koleně, prsu, na břiše, na genitáliích, případně kolem očí a na očních víčkách. Vytvořit se ovšem mohou takříkajíc na kterékoliv části těla. Obvykle tam, kde se pokožka ohýbá nebo častěji tře, se může objevit i podkožní fibrom. Dá se říci, že téměř každý člověk má alespoň jeden takový kožní útvar. Nejde tedy o nic mimořádného. U některých lidí se nejednou vyskytují stovky takových výrůstků. Někdy se fibromy mohou zanítit, či dokonce krvácet nebo zvětšovat. Jejich počet a velikost se zvyšuje postupně s přibývajícím věkem. Ačkoliv přesný mechanismus jejich vzniku není úplně jasný, za hlavní příčinu se považují tukové depozity a také působení některých druhů virů. Objevují se i v těhotenství.
Fibrom ovaria je samostatné onemocnění a jde pouze o shodný název. Jedná se o zhoubné onemocnění, které je zákeřné v tom, že se dokáže v těle dlouho skrývat bez výraznějších příznaků a narůstající nádor nemusí objevit ani lékař při běžné gynekologické prohlídce. Jedním z příznaků, který může naznačovat, že se něco ve vašem těle děje, je tlak v břiše, nadýmání, pocit plnosti a dlouhodobá bolest v oblasti břicha a podbřišku.
Fibromy ve většině případů odstraňuje dermatolog pomocí tekutého dusíku, laseru nebo chirurgicky. Tyto procedury se provádějí obvykle během zimních měsíců, kdy je menší výskyt slunečního záření a pocení. Po jejich odstranění se na ošetřované místo aplikuje lokálně antibiotikum, aby se předešlo infekcím. Po odstranění je vhodné se během 5 dní vyhýbat zvýšené fyzické námaze, aby se omezilo pocení a fyzická stimulace ošetřeného místa na pokožce. Odstranění fibromů se často musí opakovat, protože se po klasických lékařských procedurách mohou znovu objevit. Fibromy lze odstranit i alternativním způsobem.
Fibromy a bradavice patří mezi kožní výrůstky, které vznikají spontánně. Naštěstí se jedná pouze o nezhoubné nádory, které vytváří pojivová tkáň a které nejsou schopny metastazovat. Svým vzhledem se podobají malým uzlinkám, které jsou velké od 1 mm cca do 1 cm.
Kožní výstupky mívají obvykle stejnou barvu, jako má okolní kůže, ale někdy mohou být i trochu světlejší nebo tmavší. Nejčastěji je objevíte v místech, ve kterých dochází k rychlejšímu stárnutí kůže, jako je tomu obvykle na krku, očních víčkách, v podpaží, pod ňadry, na břiše nebo v podpaží. Věk přitom není podmínkou, mohou se vytvořit jak starším lidem, tak lidem ve středním věku, a jsou vnímány jako bradavice v koutku oka nebo bradavice pod okem či na víčku oka.
Příčina vzniku není doposud přesně známa. Genetika a obezita však hrají důležitou roli. Bradavice vznikají také na místech, na nichž dochází k dlouhodobému mechanickému dráždění tkáně. Kožní fibromy tak nejsou žádnou vzácností. Každý člověk za svůj život objeví alespoň jeden takový výrůstek. Jsou však i tací, kteří jich objeví několik stovek. Fibromy nejsou nijak nebezpečné, ale máte-li jich mnoho nebo jsou velké, stávají se estetickým problémem, který si každý přeje řešit.
Ve vazivové vrstvě kůže vznikají fibromy, které jsou pleťové barvy. Fibromy na krku jsou nepříjemné z estetického hlediska, dají se odstranit vysokovýkonným erbiovým laserem. Laserový paprsek postupně odpařuje kožní tkáň po desetinách milimetru, takže vznikne plošná ranka, jež se rychle zahojí a nezanechává klasickou jizvu. Stejně tak je možno laser použít ke korekci některých starších jizev nebo jizviček a nerovností hlavně v obličeji. Zákroky se provádějí v lokální anestezii, nebo po aplikaci anestetického krému. Po zahojení je třeba místo chránit asi měsíc před slunečním zářením.
Fibrom je benigní (nezhoubný) nádor vznikající z vaziva. Fibromy se vyskytují na různých částech těla, většinou v jeho horní polovině, to jest na obličeji, krku, pažích a v podpaží, na břiše, prsou a na zádech. Někdy se mohou vytvořit i v ústech. Odstranění fibromů je bezproblémové, v některých případech zmizí dokonce samy.
Fibromy se odstraňují poměrně často, neboť svému nositeli působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Kožní útvary a výrůstky, jež jsou vystaveny chronickému dráždění, se pak odstraňují preventivně proto, že mohou změnit svůj charakter. Kůži lze zbavit fibromů například erbiovým laserem. Paprsek laseru dokáže po velmi jemných vrstvičkách odloupnout tenoučkou vrstvu kůže (šířka cca tisícina milimetru) a šetrně tak zbaví pokožku fibromu.
Propolis dokonale dezinfikuje, ničí nebo brzdí růst většiny bakterií, virů, kvasinek a plísní. Vůči propolisu není zatím rezistentní žádný bakteriální kmen. Je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být užíván dlouhodobě. Pokud chcete stopkový fibrom odstraňovat pomocí propolisu, tak přikládejte kousíček vaty namočený do propolisové tinktury po dobu 10 dnů 2x denně na fibrom, ten sám odpadne. Fibrom, který je na tenké stopce a visí, můžete klidně podvázat nebo odstřihnout. Tento postup není nebezpečný.
Fibromy vznikají v souvislosti s nedostatkem organicky vázaného selenu a zinku. Podle této teorie je rovněž důležitá kombinace provitaminu A, vitaminu C a E. Zastánci celostní medicíny uvádějí, že fibrom je odrazem nerovnováhy v lidském organismu. Kožní lékaři někdy poukazují na rodové dispozice k jejich tvorbě. Fibrom svému nositeli však působí obtíže převážně kosmetického charakteru. Některé kožní útvary vystavené chronickému dráždění mohou změnit svůj charakter, a proto je preventivní odstranění jediným správným řešením.
Jde o boule, které se na hlavě objeví bez zjevné příčiny. Protože si na pokožku hlavy člověk sám nevidí, je dobré navštívit lékaře, který původ boule na hlavě rozpozná a rozhodne o následné léčbě.
Jako boulička se například jeví vznikající vřídek, který může být velmi bolestivý. Drobné boule (spíše bouličky) na hlavě může způsobit nevhodně zvolený šampon, a to zejména u přípravků typu „dva v jednom“. Bouličky na hlavě se později změní ve stroupky. Pokožku je vhodné opláchnout vlažným heřmánkovým odvarem a pak změnit šampon.
Tuková bulka pod kůží hlavy se může rovněž jevit jako boule na hlavě. Protože bude vadit při česání a mohlo by dojít k zanesení infekce do rány po hřebeni, je vhodné navštívit kožního lékaře.
Jako malé boule mohou vypadat i jiné kožní změny na pokožce hlavy – bradavice, ateromy, lipomy, fibromy, mateřská znaménka. Některé lze odstranit, s jinými je třeba se celoživotně smířit.
Aterom je cysta naplněná sekretem mazové žlázy a šupinami epidermu. Aterom má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy – kolem uší, na tvářích, na zádech, na zevních genitáliích, kolem konečníku. Ale cysta mazové žlázy se může vytvořit i na jiných místech těla, jestliže dojde k uzavření vývodu mazové žlázy kolem vlasu nebo chloupku. Aterom se jen zcela výjimečně objeví na neochlupených částech těla. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné – v případě zanícení ateromu. Odstranění ateromu není náročný zákrok, provádí se chirurgicky (klasicky nebo laserem). Nedoporučuje se pokoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách totiž není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní (znají to například lidé, kterým se vytváří bulka na stále stejném místě – třeba na zádech). Proto je třeba odborný zásah, při němž lékař vyjme celé pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Lipom vzniká lokalizovaným zmnožením tukových buněk v podkoží, takže se vytvářejí charakteristické měkké, až několik centimetrů velké bulky. Nevznikají většinou na žádném podkladě, například po&
Nově vzniklá boule pod kůží by měla být vyšetřena lékařem. Kromě fyzikálního vyšetření (bolestivost, pohyblivost vůči okolním tkáním) se vás lékař zeptá na známky infekce (hlavně zvýšená teplota). Ze zobrazovacích metod je doporučován ultrazvuk a při pochybnostech je možné odebrat z neznámého ložiska vzorek (biopsie) a nechat ho histologicky vyšetřit. Při zvětšení podkožní uzliny nejasné příčiny je vhodné ji celou chirurgicky odstranit a taktéž zajistit histologické vyšetření.
Boule na nohou mohou být zapříčiněny zvětšenými mízními uzlinami, nezhoubnými nádory, abscesy, zhoubnými nádory, revmatickými uzlíky, ganglionem, keloidem a mukokélou.
Zvětšené mízní uzliny jsou podkožně uložené uzliny, které se mohou zvětšit při řadě onemocnění, jedná se zejména o infekce, méně často pak o nádorové choroby. Infekční uzliny bývají většinou zároveň bolestivé. Zvětšení podkožních uzlin lze nejčastěji nahmatat v tříslech.
Nezhoubné nádory bývají poměrně běžnou příčinou vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jsou to například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
Zhoubné nádory v podkoží lze většinou najít jako lokální metastázy zhoubných nádorů.
Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů při revmatoidní artritidě. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
Ganglion je cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
Keloid je zbytnělá jizva vzniklá poruchou hojení.
Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Moroznik normalizuje látkovou výměnu, podporuje úbytek hmotnosti a spalování tuků, při cukrovce snižuje hladinu cukru. Používá-li se moroznik při hubnutí, netvoří se převislá kůže a vrásky. Působí jako očišťující prostředek, je močopudný a funguje jako laxativum, čistí sliznice a stimuluje práci střev (proti zácpě), vypuzuje písek a soli z ledvin a z močových cest. Funguje také jako prostředek na podporu tvorby žluče a má spasmolytické účinky, podporuje hlubokou očistu jater a zabraňuje shromažďování žluče a tvorbě žlučových kamenů ve žlučníku. Kvůli obsahu srdečních glykosidů se ve farmaceutickém průmyslu z kořenů morozniku vyráběl preparát Korelborin, který se předpisoval při problémech krevního oběhu a srdeční nedostatečnosti. Moroznik ulehčuje práci srdce, zvyšuje přítok krve do srdečního svalu. Doporučuje se při záchvatech spolu se soforou japonskou. Při hypertenzi stabilizuje arteriální tlak.
Je potvrzen značný vliv na nervovou soustavu – používá se na léčení neuróz, nespavostí, psoriázu. Vedle toho, že moroznik stabilizuje organismus, má také určitý vliv na psychiku lidí – některé zklidňuje, u jiných zvyšuje tonus, ale u všech navozuje klid, sebedůvěru, rovnováhu a pracovní schopnost. Užívá se také proti bolení hlavy po traumatech a po otřesech mozku. Při epilepsii zmenšuje počet záchvatů. Léčí dýchací orgány (bronchitidy, včetně chronických, bronchiální astma, tuberkulózu), umožňuje vykašlávání hlenu. Je rovněž účinným prostředkem při onemocnění kloubů, osteoporóze páteře, revmatismu, rachitismu, polyartritidě. Syndromy bolestí pomíjejí při užívání druhý nebo třetí měsíc. Při dalším užívání se snižují záněty, obnovuje se rovnováha vody a solí, v důsledku čehož se uvolňují soli z kloubů. Spolu s marenou a repeškem léčí nemoci spojené s močovými kameny. Užívá se při adenomu předstojné žlázy, chronickém onemocnění prostaty, také infekčního charakteru, pro silnější léčebný efekt se používá s jaterník. Spolu se saforou japonskou léčí hyperfunkci štítné žlázy, pomáhá rozpouštět uzlíky a cysty ve štítné žláze. Byly vysledovány i případy úplného uzdravení.
Moroznik je také silným prostředkem proti otokům (myomy, fibromy, cysty, mastopatie, polypy, rakovina, rakovina mléčných žláz, adenom předstojné žlázy a jiné). Je vyzkoušeno, že stimuluje imunitní systém organismu – v době podzimu a zimy chrání před nemocemi z prostydnutí a před chřipkou. Umožňuje očistu organismu od toxinů a solí těžkých kovů. Díky hluboce očišťujícímu vlivu má celkový omlazující efekt. Jestliže se moroznik používá delší dobu než půl roku, ztrácí své laxativní vlastnosti, normalizuje práci střev a dále očišťuje organismus. Někdy může moroznik vyvolat zhoršení chronické nemoci, aby ji postupně vyléčil úplně.
1 díl propolisu se rozmíchá ve 2 dílech 96% etanolu (lze využít i méně procentní čistý bílý alkohol, například vodku). Ve vhodné nádobě s uzávěrem se vše maceruje neboli luhuje několik dní (ideálně týdnů či měsíců – čím déle, tím lépe) při pokojové teplotě a za občasného míchání. Nečistoty z tekutiny se scedí přes gázu či plátno, chcete-li mít tinkturu průzračnou, můžete ještě filtrovat přes filtrační papír a odstranit zbytek kalu. Takováto tinktura je roztokem propolisu. Lze ji využít přímo, anebo ji ředit vodou.
Nalezení boule pod kůží je relativně časté, většinou se však nejedná o závažný nález. Nicméně je nutné vědět, že se může jednat i o příznak vážnějších chorob.
Patří sem:
nezhoubné nádory: Jedná se o poměrně běžnou příčinu vzniku podkožních bulek. Z nejběžnějších jmenujme například lipomy, leiomyomy, fibromy a neurofibromy. Existují i některé vzácné geneticky podmíněné choroby s mnohočetným výskytem těchto podkožních nádorů, jako je například neurofibromatóza.
abscesy: Podkožně uložené abscesy (ložiska hnisu) se projevují jako podkožní boule. Dost často je nad nimi zarudlá kůže a pohmatově jsou bolestivé. Vzhledem k tomu, že je absces známkou infekčního procesu, trpí nemocný často horečkami.
zhoubné nádory: Podkožně lze většinou najít lokální metastáze zhoubných nádorů. Ovšem tyto jsou v této lokalitě velmi vzácné.
revmatické uzlíky: Revmatické uzlíky se vyskytují při postižení kloubů revmatoidní artritidou. Uzlíky vznikají v místě postižených kloubů, jsou tuhé a obsahují velké množství vaziva.
ganglion: Jde o cystický útvar vyplněný rosolovitou polotekutou hmotou, který vzniká v blízkosti kloubů a svalových šlach. Může být nepříjemný a bolestivý při pohybu, řeší se vypuštěním tekutiny nebo úplným chirurgickým odstraněním.
mukokéla: Mukokéla znamená nahromadění tekutého hlenu v místě, kde došlo k narušení vývodu některé ze žlázek. Poměrně častá je mukokéla v dutině ústní a na vnitřní straně rtu, může se však vyskytovat i jinde na těle včetně podkoží.
Na omývání hnisajících a pomalu hojících se ran, proti lupům a na podporu růstu vlasů. V tomto případě se připravuje roztok v tomto poměru 1 čajová lžička prášku morozniku na 1 litr převařené vody pokojové teploty. Vlasy se jím opláchnou po umytí.
Dále se používá na léčbu zánětu dutin, přičemž se dutiny výpary z morozniku prohřívají asi 15 minut. Nebo v horké vodě rozpaříme až do ohebného stavu 2 kořínky morozniku dlouhé 4–5 cm a vložíme do nosních dírek na celou noc. Zvenčí je upevníme náplastí. Ráno kořínky vyjmeme a vyhodíme. Celou proceduru opakujeme 5–6krát (vždy s novými kořínky).
Vnitřní použití
Moroznik normalizuje látkovou výměnu a je velmi užitečným prostředkem na hubnutí (úbytek hmotnosti a úbytek tuků), při cukrovce snižuje hladinu cukru. Zvláštností v případech hubnutí za použití morozniku je to, že se při úbytku hmotnosti netvoří převislá kůže a vrásky.
Dále působí jako očišťující prostředek – je močopudný a funguje jako laxativum, čistí sliznice a stimuluje práci střev (proti zácpě), vypuzuje písek a soli z ledvin a z močových cest.
Funguje také jako prostředek na podporu tvorby žluče, má spasmolytické účinky, podporuje hlubokou očistu jater a zabraňuje shromažďování žluče a tvorbě žlučových kamenů ve žlučníku.
Kvůli obsahu srdečních glykosidů se ve farmaceutickém průmyslu z kořenů morozniku vyráběl preparát „Korelborin“, který byl předpisován při problémech krevního oběhu a srdeční nedostatečnosti. Moroznik ulehčuje práci srdce – zvyšuje přítok krve do srdečního svalu. Při hypertenzi stabilizuje arteriální tlak.
Je dokázán i značný vliv na nervovou soustavu – používá se na léčení neuróz, nespavostí, na psoriázu. I když moroznik stabilizuje organismus, má také určitý vliv na psychiku lidí, někteří jedinci se po jeho požití zklidňují, u některých lidí se zvyšuje tonus, ale u všech se zvyšuje klid, sebedůvěra, rovnováha, pracovní schopnost.
Užívá se také proti bolení hlavy po traumatech a po otřesech mozku. Při epilepsii zmenšuje počet záchvatů.
Léčí dýchací orgány (bronchitidy, včetně chronických, bronchiální astma, tuberkulózu), umožňuje vykašlávání hlenu.
Je silným prostředkem při onemocnění kloubů, osteoporóze páteře, revmatismu, rachitismu, polyartritidě. Syndromy bolestí pomíjejí při pravi
Bulka může mít různé složení. Je potřeba vzít v úvahu, zda je na dotek bolestivá, jestli je pod kůží pohyblivá a zda jsou patrné nějaké změny na pokožce (začervenání, otok) nebo jsou přítomny celkové příznaky (horečka).
Zvětšené mízní uzliny
Nacházejí se v místech, jimiž procházejí lymfatické cévy. Ty jsou naplněny bílými krvinkami, jejichž úkolem je pohlcovat původce infekcí a dalších nemocí. Ke zvětšení uzlin dochází právě při infekčních chorobách, kdy je snadno rozpoznáte pod kůží, přičemž obvykle v těchto místech cítíte bolest při pohmatu. Nejčastěji to lze pozorovat například na krku nebo v podpaží. Po odeznění choroby se uzliny opět zmenší a nejsou již pohmatem zjistitelné. Jde o zcela fyziologickou reakci organismu.
Nezhoubné nádory
Velmi často se může jednat o lipomy (tukové bulky) či fibromy (nádory z pojivové tkáně). Při jejich vzniku nebývají na kůži nad nimi patrné žádné změny, na pohmat nejsou bulky bolestivé. Častěji se objevují u lidí vyššího věku. Tyto benigní nádory obvykle nemají žádné zdravotní důsledky, jsou odstraňovány spíše z estetických důvodů.
Ložiska hnisu
Jejich původcem bývají nejčastěji stafylokoky a streptokoky. V těchto případech bývá kůže zarudlá, na pohmat bývají abscesy bolestivé a člověk může mít i celkové příznaky zánětu (například horečku). Může se stát, že se absces sám ztratí. Jindy se z něj vytvoří kanálek vedoucí na povrch těla, takže následně dojde k vyprázdnění hnisu a vymizení celého ložiska. Při rozšíření zánětu do okolních struktur je největším nebezpečím vznik sepse (otravy krve), která již představuje velmi vážné ohrožení zdraví.
Zhoubné nádory
Nejčastěji je možné nahmatat karcinom prsu, který je zjistitelný při samovyšetření prsu. Jedná se o vůbec nejčastější zhoubný nádor u žen. Bulka bývá nebolestivá, může mít různé umístění v prsu. Zde je samozřejmě nutné další vyšetření lékařem a stanovení nejvhodnější léčby. Čím dříve se s ní započne, tím vyšší bývá její úspěšnost. Lze rovněž nahmatat metastáze nádoru z jiného orgánu lokalizované pod kůží.