Fimóza je zúžení otvoru předkožky, pro které nelze přetáhnout kůži přes žalud penisu. Může být jak vrozená, tak i získaná. Vrozená (kongenitální) je častější a bývá téměř u všech novorozených chlapců, ale postupem času sama vymizí. Získaná (sekundární) může vzniknout následkem zánětů žaludu (typicky u diabetu mellitu – cukrovky), nebo poraněním předkožky – typicky při nešetrném přetažení předkožky u dítěte.
Příznaky a projevy fimózy
nemožnost přetáhnout předkožku přes žalud
nemožnost pohlavního styku či jeho bolestivost
hromadění smegma (bílá zapáchající hmota pod předkožkou)
v důsledku špatné hygieny může vzniknout zánět, později v extrému i rakovina penisu (z důvodu chronického dráždění tkání)
nafukování předkožkového vaku při močení
časté záněty žaludu – takzvané balanitidy
zánět předkožky – při infekci otok předkožky a výrazná bolestivost, možný výtok hnisu a dysurické potíže (bolestivé močení)
parafimóza je taková komplikace fimózy, kdy se úzká předkožka sice přetáhne přes žalud, ale pak nejde vrátit zpět a zaškrtí tkáň žaludu
relativní fimóza je taková, ke které dochází jen při ztopoření penisu, a je zde riziko vzniku parafimózy
Rozdělení fimózy
Fimózy dělíme do několika skupin:
Kongenitální (vrozená) fimóza je fyziologická (normálně se vyskytující) u novorozených hochů. Někdy je vstup do předkožky tak těsný, že způsobuje problémy při močení.
Sekundární (získaná) fimóza vzniká obvykle na podkladě zánětlivých změn probíhajících v listech předkožky. Typicky jde o komplikaci diabetu mellitu. Předkožka se pak v místě přechodu zevního a vnitřního listu jizví a zužuje, až ji nelze přetáhnout ani v klidu, postupně se záněty opakují a předkožka má tendenci se uzavírat.
Relativní fimóza je taková fimóza, kdy předkožku nelze přetáhnout jen v některých situacích (například při erekci a u flacidního penisu lze), nebo nelze přetáhnout zcela.
Stavy imitující fimózu
Mezi stavy imitující fimózu patří krátká uzdička (frenulum breve). V takovém případě nelze předkožku přetáhnout. Řešením je plastika provedená urologem, známá jako frenuloplastika. Často však dojde k její ruptuře při pohlavním styku či masturbaci. Rizikem je pak výrazné krvácení z frenulární tepny (arteria frenularis).
Léčba fimózy
U sekundární fimózy je nutná kompenzace základního onemocnění. Teoreticky připadá v úvahu i rehabilitace s eventuálním užitím léčiv, jež rozvolňují jizvy a zvyšují elasticitu (steroidy, enzymy, kyselina hyaluronová). Tento postup je však ekonomicky nákladný a není bez rizika. V praxi je extrémně vzácný. Nejčastější způsob ošetření je obřízka.
V jakém věku by předkožka měla jít stáhnout za žalud penisu? Odpovědi na tuto otázku se dočtete v různých knihách, učebnicích, odborných časopisech anebo se můžete zeptat svého lékaře. Bohužel každý říká něco jiného a všichni tvrdí, že mají pravdu. Navzájem si odporují a každý z odborníků umí svoje tvrzení logicky zdůvodnit.
Předkožka je ta část penisu, která v klidovém stavu pokrývá jeho koncovou část – žalud. Předkožka se skládá ze dvou vrstev: vnitřního a vnějšího listu. Předkožka a žalud mají velký význam při masturbaci i při pohlavním styku. V klidovém stavu (když penis není ztopořený) předkožka často přesahuje přes žalud. Při erekci pak slouží jako kožní rezerva. Předkožka není v žádném případě zbytečnou částí těla. Z tohoto důvodu je důležité, aby v případě opravdové potřeby jakéhokoliv lékařského zákroku na penisu byl respektován význam předkožky a aby veškeré případné lékařské zákroky byly prováděny při pokud možno úplném zachování předkožky a jejích přirozených funkcí.
V dětství nebo v dospívání se u některých chlapců nedá předkožka stáhnout dozadu za žalud penisu, nebo se dá posunout jenom o kousek. Tento stav označujeme jako fyziologickou fimózu nebo jako přirozené zúžení předkožky, a to z těchto důvodů:
předkožka je příliš úzká, takže žalud penisu jejím otvorem neprojde;
předkožka je na své vnitřní straně stále jakoby přilepená k žaludu.
Fimóza je u malých dětí naprosto normálním a přirozeným jevem. Až 96 % kluků se rodí se zúženou nebo přilepenou předkožkou. Zúžená předkožka jim slouží k ochraně žaludu a vnitřní strany předkožky. Tento stav je běžný v kojeneckém i batolecím věku, a u některých chlapců i v pozdějších letech, kdy kluk ještě není sexuálně aktivní. Pokud zúžená předkožka nebolí, nemáte v ní zánět nebo vám její zúžení nedělá problémy při močení, nechte relativní fimózu být tak, jak je, nejlépe až do puberty.
Druhy fimózy:
úplná, při které se předkožka vůbec nedá stáhnout přes žalud;
částečná, při které se předkožka dá stáhnout, ale jen o kousek (tedy ne až úplně dozadu).
Ojedinělým druhem fimózy je jizevnatá fimóza. S tou se chlapec nenarodí, protože vzniká až v průběhu života. U dospělých mužů jsou příčinou jizevnaté fimózy různá kožní onemocnění. Ale nejčastějším důvodem jizevnaté fimózy bývá to, že se předkožka stahuje násilím, například při koupání. Samozřejmě pokud se předkožka dá bez potíží stahovat, měla by se při koupání stáhnout za žalud a tento prostor umýt. Při násilném stahování se však na předkožce tvoří drobné trhlinky, po kterých zůstávají drobné jizvičky, které se při svém hojení stahují k sobě a svrašťují, a tím vzniká jizevnatá fimóza.
Fimóza (latinsky a anglicky phimosis) je zúžení otvoru předkožky, kvůli kterému ji nelze přetáhnout přes žalud (glans) penisu. Může být jak vrozená, tak získaná. Vrozená (kongenitální) je častější a bývá téměř u všech novorozených chlapců, ale postupem času sama vymizí. Získaná (sekundární) může vzniknout jako následek zánětů žaludu (typicky u diabetu mellitus – cukrovky) nebo poranění předkožky (při nešetrném přetažení předkožky u dítěte). Předkožka má potom tendenci se zužovat a jizvit.
Příznaky a projevy
nemožnost přetáhnout předkožku přes žalud
nemožnost pohlavního styku či jeho bolestivost
hromadění smegma (bílá zapáchající hmota pod předkožkou)
v důsledku špatné hygieny může vzniknout zánět, později, v extrému, i rakovina penisu (z důvodu chronického dráždění tkání)
nafukování předkožkového vaku při močení
časté záněty žaludu (balanitidy)
zánět předkožky – při infekci otok předkožky a výrazná bolestivost, možnost výtoku hnisu a dysurické potíže (bolestivé močení)
parafimóza je komplikace fimózy, kdy se úzká předkožka sice přetáhne přes žalud, ale pak nejde vrátit zpět a zaškrtí tkáň žaludu
relativní fimóza – ta, ke které dochází jen při ztopoření penisu, je zde riziko vzniku parafimózy
Léčba
Léčba může být nechirurgická – aplikace kortikoidů, ale ty nemají příznivý vliv na pokožku. Dále je možné použití léčiv rozvolňujících jizvy. Chirurgická léčba – cirkumcize neboli obřízka.
Mezi zdravotní důvody pro obřízku patří fimóza a akutní balanoposthitis.
Fimóza
Phimosis způsobuje snížené otevření předkožky a brání stažení. Občas může být okraj předkožky bílý, zjizvený, s nepružným vzhledem. Příznaky mohou zahrnovat:
podráždění nebo krvácení z okraje předkožky, zejména při pohlavním styku nebo masturbaci;
bodání či bolest při močení (dysurie);
neschopnost močit, pokud je předkožka příliš těsná.
Toto onemocnění způsobuje zčervenání a otok předkožky, spolu s výtokem hnisu z prostoru mezi předkožkou a žaludem. Někdy může být celý penis oteklý a zanícený. Toto onemocnění je prvním příznakem cukrovky. Mezi nezbytná ošetření patří jednoduchá hygienická opatření, mírné léky proti bolesti a zamezení táhání předkožky. Ve většině případů je pacient uzdraven bez dalšího zásahu. Obřízka se provádí pouze u opakujících se a komplikovaných případů. Tady jsou fotografie, na kterých je vidět akutní balanoposthitis.
Parafimóza
Tento stav je způsoben tahem předkožky za koronální hřeben žaludu nebo za hlavu penisu bez následného vrácení do její normální polohy. Předkožka pak tvoří těsné škrtidlo kolem žaludu, což způsobuje prudkou bolest. Tento stav lze obvykle napravit snadno. Není-li to možné, je třeba snížit předkožku v celkové anestezii. Obřízka není obvykle prováděna v této fázi, ale může být potřebná později, pokud k tomuto stavu dochází častěji. Tady jsou fotografie, na kterých je vidět parafimóza.
V historických dobách bývala obřízka rozšířeným způsobem, jak kontrolovat sexualitu muže. Dokonce i židovské náboženské texty říkají, že obřezáni musí být i otroci a obřízka má určitou formou omezovat materiální požitky a nadřadit duchovní. Předkožka je sama o sobě vysoce senzitivní tkáň, a jelikož je dobře známo, že muž by si do svého penisu záměrně nenechal řezat, představují děti nejvhodnější příležitost k provedení tohoto zákroku.
Fimóza – předkožka je natolik zúžená, že ji nelze přetáhnout přes žalud, a nepomohlo ani uvolnění pomocí kortikoidních mastí nebo mastí obsahujících steroidy. Rozlišujeme jednoduchou a relativní fimózu. Za relativní fimózu označujeme stav, kdy předkožku v erekci nelze volně stáhnout s žaludu. Relativní fimóza je častým důsledkem léčby steroidními mastmi, kdy se předkožku podaří díky masti přetáhnout, ale při erekci fimóza zůstává.
Parafimóza – předkožku sice lze přetáhnout přes žalud, ale je natolik úzká, že ho zaškrtí, což zamezí jeho zásobování krví. Tento stav je nutné okamžitě odstranit, jinak může dojít k velmi vážným zdravotním problémům, vedoucím až k odumření tkání. Parafimózový stav vzniká i jako vedlejší důsledek léčby steroidní mastí, a to zejména u chlapců v pubertě. Mast uvolní předkožku jen natolik, že ji lze stáhnout za žalud, ale jen na neztopořeném penisu. Obnažení žaludu však často způsobí erekci a úzká předkožka pak začne žalud zaškrcovat. Jde tedy v podstatě o následek násilného přetažení předkožky. Není-li tento nebezpečný stav řešen během několika hodin, může vyústit v amputaci žaludu nebo penisu.
Fimóza je stav, kdy je předkožka natolik zúžená, že ji nelze přetáhnout přes žalud a nepomohlo ani její uvolnění pomocí kortikoidních mastí. Rozlišujeme jednoduchou a relativní fimózu. Za relativní fimózu označujeme stav, kdy předkožku v erekci nelze volně stáhnout z žaludu. Relativní fimóza je častým důsledkem léčby steroidních mastí, kdy se předkožku podaří díky masti přetáhnout, ale při erekci fimóza zůstává.
O parafimóze se hovoří, když předkožku sice lze přetáhnout přes žalud, ale je natolik úzká, že ho zaškrtí, což zamezí jeho zásobování krví. Tento stav je nutné okamžitě odstranit, jinak může dojít k velmi vážným zdravotním problémům vedoucím až k odumření tkání. Parafimózový stav vzniká i jako vedlejší důsledek léčby steroidní mastí, a to zejména u chlapců v pubertě. Mast uvolní předkožku jen natolik, že ji lze stáhnout za žalud jen na neztopořeném penisu. Obnažení žaludu však často způsobí erekci a úzká předkožka pak začne žalud zaškrcovat. Tento nebezpečný stav, není-li řešen během několika hodin, může vyústit v amputaci žaludu nebo penisu.
Dalším nepříjemným stavem je parafimóza. Na rozdíl od obyčejné fimózy je parafimóza velmi nebezpečný stav, při kterém předkožka uvázne za žaludem a už se nedá vrátit dopředu. To velmi bolí, protože penis je nad žaludem zaškrcen a do žaludu nemůže proudit krev. Navíc při nedostatečném prokrvení není žalud zásobován kyslíkem a může i odumřít. Proto je nutné při parafimóze co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc. V tomto případě neexistuje žádná jiná možnost. Parafimóza může vzniknout tak, že předkožka se už dá sice stáhnout, ale je stále příliš úzká, takže se za žaludem zaškrtí a nelze ji stáhnout zpět. Občas se to stane při pohlavním styku nebo při neopatrné masturbaci. Předkožka se zaškrtí jako gumička za okrajem žaludu a tam zůstane.
Fimóza předkožky se musí léčit jedině v případě, že zúžená předkožka vadí při močení, objevují se časté záněty předkožky nebo předkožka nejde stáhnout ani v pubertě.
Skupinou pacientů jsou dospívající chlapci, kteří zjistí, že mají problém při sexu, a pacienti z řad starších mužů, u nichž při snížené hygieně dochází k rozvoji fimózy a zúžení zevního ústí. Fimóza bývá u této skupiny častou komplikací cukrovky.
Fimóza se léčí v první řadě mastí. Lékař by vám měl nabídnout takovou léčbu, která není bolestivá a nevyvolává ve vás strach nebo úzkost. Při léčbě se používají kortikoidní masti, například Triamcinolon. Vůbec se nelekněte, když vám lékař předepíše nějakou estrogenovou mast, tedy mast obsahující ženské hormony. Přestože jsou tyto masti původně určeny pro ženy nebo dívky, mohou také dobře účinkovat při problémech s předkožkou. Předepsané masti používejte pravidelně, 2x až 3x denně po dobu přibližně 4 až 6 týdnů. Podrobnosti vám určitě sdělí váš lékař. Všechny uvedené masti jsou na lékařský předpis, tudíž v lékárnách nejsou volně prodejné. Úspěch této léčby se dostavuje přibližně v 60–70 % případů.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení v
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Balanitis je zánětlivé onemocnění žaludu penisu, které je často spojeno se zánětem vnitřního listu předkožky, takzvané balanoposthitis. Balanitida může mít infekční (například kvasinky, bakterie, herpes viry a podobně) a neinfekční příčiny (například trauma, vrozená fimóza, mechanické a chemické dráždění – masturbace s nevhodným lubrikantem, dráždění spodním prádlem se zbytky pracího prostředku a tak dále).
Náchylnější k rozvoji balanitidy jsou pacienti s diabetem mellitus, AIDS, osoby se sníženou imunitou či s nízkou úrovní hygieny. Balanitida, respektive balanoposthitida se může objevit v každém věku, incidence této choroby je přibližně 1:25 jedincům mužského pohlaví. Balanitida je vzácná u obřezaných dospělých mužů.
Příznaky a projevy
ohraničené zarudnutí žaludu penisu (předkožky)
červené mapovité eroze žaludu
edém (otok) žaludu (předkožky)
zaplnění předkožkového vaku sekretem
někdy límečkovité šupinky a žlutavé pustulky
svědění
pálení
bolestivost penisu
při zanedbání terapie až rozvoj gangrény
zvýšená tělesná teplota
schvácenost
dysurické obtíže a rozvoj infekce močových cest
Léčba
Důležitá je prevence (dostatečná intimní hygiena, vhodné spodní prádlo, používání kondomů a podobně), příznivá je koupel v antiseptickém roztoku hypermanganu nebo fyziologickém roztoku, lze užívat i externě různé masti, krémy, roztoky s antibiotiky, antimykotiky, kortikoidy. Vzácně se aplikuje systémová farmakoterapie. Někdy je nutná obřízka.
Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.
Příčiny
Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).
Projevy
Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatických uzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatických uzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.
Diagnostika
Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto m
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.