Co znamená voda na plicích
Podle kvalifikovaných odhadů a dle provedených šetření v populaci postihne pleurální výpotek během jednoho roku asi 0,32–0,5 % celé populace. Při přepočtu na 10 milionů obyvatel České republiky lze odhadovat, že za jeden rok u nás vznikne výpotek u 32–50 tisíc osob. Nejčastěji se jedná o nahromadění tekutiny v hrudníku v souvislosti s onemocněním srdce (takzvaný kardiální hydrotorax), na druhém místě se co do četnosti jedná o výpotek doprovázející nádorové, nejčastěji zhoubné (maligní) procesy, dále to jsou výpotky při zánětlivých onemocněních (takzvaný parapneumonický výpotek či hnis v hrudníku – hrudní empyém) a na čtvrtém místě jsou výpotky doprovázející a komplikující plicní embolizaci (ucpání plicních cév sraženou krví – trombem, nejčastěji z žil dolních končetin). Oproti dřívějšímu nejčastějšímu zastoupení tuberkulózních výpotků v současnosti převažují u pacientů na lůžkových odděleních výpotky nádorové a výpotky při nespecifických zánětech (netuberkulózní zánět plic).
Voda na plicích se latinsky nazývá fluidothorax. Odborný název se dále konkretizuje dle zjištěného složení tekutiny. Obsahuje-li tekutina krev, mluví se o hemothoraxu, obsahuje-li mízu (lymfu), mluví se o chylothoraxu, obsahuje-li bakterie a hnis, mluví se o pyothoraxu. Vyskytuje-li se v tekutině hodně bílkoviny, mluví se o exsudátu. Obsahuje-li tekutina bílkovin málo, hovoří se o transudátu.
Zdroj: článek Voda na plicích u starých lidí