FORMY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Oči jsou pro většinu lidí těmi nejdůležitějšími smyslovými orgány, protože člověku umožňují zkoumat, pozorovat i obdivovat vše kolem něj bez toho, aby se museli předmětů a lidí v okolí dotýkat. Oči umožňují lidem poznávat skutečnosti, které nejsou v bezprostřední blízkosti daného pozorovatele a umožňují mu tak širší záběr poznávání světa.
Degenerace sítnice
Známý typ degenerace sítnice je makulární degenerace. Toto onemocnění postihuje starší osoby obvykle nad 55 let. Nejedná se o žádné výjimečné onemocnění, naopak je tato choroba celkem běžná a může vést až k tomu, že způsobí ztrátu zraku (ale obvykle ne úplnou slepotu). Problémem tohoto onemocnění je, že sice postupuje velmi pomalu, ale zároveň si ho nemusí pacient hned všimnout a k lékaři pak přichází, až když má velkou část zraku poškozenou.
Toto onemocnění způsobuje poškození centrálního vidění. Ve středu sítnice se nachází část zvaná makula (= žlutá skvrna), kam se promítají obrazy, na něž zrovna člověk zaostřuje. V této části sítnice je vnímání obrazů nejostřejší. Makula je velká zhruba 5,5 mm. Makulární degenerace pak právě tuto část sítnice postihuje a tím způsobuje, že předmět, který je v centru zorného pole, tedy předmět na něhož se zaostřuje, tak se pacientovi „ztrácí“, rozostřuje se. Pokud má tedy člověk pocit, že má se zaostřováním na určité předměty problémy, může se sám otestovat již zmíněnou Amslerovou mřížkou.
Testovat by se měli hlavně jedinci, u nichž je výskyt této nemoci pravděpodobnější. Do této skupiny spadají hlavně přímí příbuzní těch, kteří touto chorobu již onemocněli, lidé starší padesáti let, lidé, jejichž duhovky mají světlou barvu (tmavá barva totiž lépe chrání sítnici před světlem), lidé kteří nepoužívají sluneční brýle a další ochranné pomůcky před sluncem, aktivní kuřáci, lidé se špatným stravováním a obézní lidé. Podle statistik toto onemocnění hrozí pravděpodobněji ženám než mužů a dokonce statistiky ukazují, že makulární degenerací onemocní obvykle lidé bílé pleti, lidé tmavé pleti makulární degenerace postihuje opravdu jen výjimečně.
Lékaři navíc u tohoto onemocnění rozlišují dvě formy, a to suchou (= atrofická, neexsudativní), která je pomalejší a vlhkou (= exsudativní), která je rychlejší a následuje vždy po suché formě. Během suché formy dochází k zániku epitelu sítnice, tyčinek a čípků, jejich zánik je ale pomalý. U vlhké formy dochází k tomu, že krev se dostává do sítnice, případně k jejím otokům, anebo i k odloučení, všechny tyto příznaky způsobuje prorůstání nových cév do sítnice. Vlhká forma onemocnění dokonce může pacienta přivést prakticky i k slepotě.
- příznaky
První příznaky této choroby bývají velmi nenápadné a velmi často je pacient vůbec nepostřehne. Odborný lékař by je ale měl při příslušných vyšetření postřehnout, protože od začátku tohoto onemocnění dochází ke změnám v Bruchově membráně, kterou se k buňkám v sítnici dostávají živiny a kyslík, což způsobuje sníženou schopnost centrálního vidění a zároveň vytvoření nových cév, kterou pak způsobují vlhkou formu tohoto onemocnění. Zároveň
Ve svém příspěvku DERMATOLOGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Ano, na Kostarice bylo úžasně. Určitě se budeme chtít vrátit. Tentokrát jsme trávili většinu času na plážích a podnikali výlety z jednoho místa. Příště bychom chtěli strávit více času cestováním, třeba i po okolních zemí. Měsíc je tak krátká doba..! Kdyby moře a sluníčko bylo dostačujícím lékem, určitě by ale i ten měsíc stačil na zlepšení. Teď budu muset vytáhnout do boje a nic neodkládat tím spíš, že mám před sebou státní zkoušky, stěhování a pravděpodobně i změnu zaměstnání. To dá člověku zabrat chtě nechtě a nerada bych, aby došlo k dalšímu zhoršení. Nechci chodit k nikomu jen tak naslepu, zkusím MUDr. Divišovou, a uvidím, jestli pak budu o něco chytřejší.. Uvažovala jsem také o Pražském dermatologickém centru, nebo Centru zdravých vlasech na Vinohradech,.. Obě místa se prohlašují za vysoce specializovaná pracoviště a podle toho také vypadá ceník jejich služeb. Mám pochybnosti, protože jsem se setkala s řadou velmi negativních názorů na tyto kliniky,.. na druhou stranu mě nenapadá kam jinam bych měla jít, když ne sem.. Nemáte s nimi nějakou osobní zkušenost ?!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JJ.
Dobry den, je potreba si uvedomit, ze u rady klinik se setkate jak s dobrymi, tak i negativnimi ohlasy. Vetsina negativnich reakci se tyka dermatologickych ordinaci statnich lekaru, jejich zajem je omezen na vyrizeni Vaseho problemu v co nejkratsi dobe. V prvni rade je potreba spravna diagnostika problemu, podle toho pak muzete patrat po pricinach. Externe aplikovane pripravky jsou vzdy mene ucinne a jejich efekt je omezen. Naopak podpora zdravi zevnitr je dulezitejsi, presto je dobre obe tyto formy propojit. Zkuste se objednat v Prazskem dermatologickem centru anebo ve Vinohradske nemocnici se snazte dostat k prof. Arenbergerovi. Pokud se Vam to nepovede, pak nema smysl jit k nikomu dalsimu z jejich teamu. V pripade, ze vyzkousite vsechny moznosti, doporucuji jeste soukrome poradenske centrum se specializaci na vlasy a vlasovou pokozku Hair Centrum Praha.
Spravna diagnostika je ale klic k reseni problemu, napr. lupenka je nasledkem spatne geneticke informace bunek s moznym propuknutim v jakemkoli veku, seborhoicka dermatitida je zapricinena premnozenim kvasinek, atopicky ekzem - pricina bohuzel neznama, ale je rada spoustecich mechanismu, dale muze jit o lokalni podrazdeni pokozky, onemocneni v dusledku hormonalni disbalance (tady je potreba se zamerit na ledviny) ... atd. Navic u koznich problemu, podobne jako u mnoha dalsich onemocneni je dulezita skladba jidelnicku.
Larvární toxokaróza je onemocnění, které je vyvoláno parazity. Nemoc patří do skupiny takzvaných helmintóz. U psů se štěňata mohou nakazit již v děloze, koťata se naopak nakazí až pitím mateřského mléka. Ovšem nakazit se mohou tato zvířata v podstatě kdekoliv ve venkovním prostředí, stačí, aby pozřela infekční vajíčka (ta se dostávají do prostředí spolu s trusem). Navíc jsou tato vajíčka velmi odolná, dokážou přežívat a jsou schopné infekce i po dobu několika let. Všechna místa, kde venčíte své psí či kočičí miláčky, kteří nejsou odčervení, patří mezi riziková a jsou většinou také zamořena těmito škrkavkami.
Cesta přenosu na člověka je orální cestou, musíme pozřít nakažená vajíčka. Což v praxi, zvláště tedy pokud budeme mluvit o dětech, není zas až tak velký problém, například při hraní na pískovišti, kdy si děti jednak strkají ruce do pusy nebo i ochutnávají hlínu, písek a podobně. Ani dospělí nejsou vyjmuti z možnosti nakažení. Platí to v případech snížení hygienické péče, to znamená, pokud si neumyjeme ruce před jídlem po práci na zahradě, s hlínou, neomýváme zeleninu a ovoce a podobně. Rovněž déšť hraje svou roli při možnosti šíření – voda může spláchnout vajíčka škrkavek do studny, ze které čerpáme vodu, velkou „zásluhu“ může mít v podstatě v tomto směru jakákoliv činnost člověka, například i pokud se napijeme, byť nechtěně, při koupání v rybníce.
Toxokaróza se nejčastěji vyskytuje právě u dětí, a to v rozmezí 14–40 měsíců. Výskyt tohoto onemocnění je celosvětový, naštěstí jsou vcelku vzácné závažné formy. O něco větší procento nakažených se vyskytuje na venkově, zřejmě proto, že zde není věnována taková pozornost pravidelnému odčervení zvířat a také je zde větší kontakt s půdou a hlínou.
Podle toho, jaké orgány a tkáně jsou zasažené, se toxokaróza projevuje v různých formách. Forma viscerální neboli orgánová se vyznačuje zvětšením jater, bolestmi břicha, dochází k nevolnostem a zvracení, malátnosti, může být i teplota okolo 38 °C, dochází ke ztrátě chuti k jídlu, mohou bolet klouby a svaly. Pokud se jedná o postižení plic, pak je přítomen kašel, většinou sípavý a bolestivý. Toxokaróza se může projevit i alergickou reakcí – jsou přítomny kožní vyrážky především na trupu a končetinách. U formy viscerální se uvádí, že musí dojít k požití většího množství zralých vajíček najednou nebo naopak ke konzumaci v delším časovém úseku menšího množství. U oční formy však stačí daleko menší množství larev. Oční forma se projevuje většinou jednostranně a dochází k určitým patologickým změnám v oku, například poru
V naší poradně s názvem PLISEN POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
dobrý den,před rokem mě začal bolet prst na ruce ale moc jsem tomu něvěnovala pozornost, myslala jsem ža mám jen záděr, nebo jsem zajela pilníkem. Po nějaké době mi mězi kůžičkou a nehtem vznikla malá bílá tečka- a z té začal vatékat hnis,Nebralo to konce a trvalo to několik dnů.Byla jsem dost zničená, protože o nehty jsem se vždy vzorně starala a nikdy neměla zapotřebí umělé. Asii po dvou měsících jsem zašla k lékaři-chirurgovi. ten doporučil višnové zábaly. To trvalo ěkolik týdnů, pomohly od bolesti a vzhled nehtu nebyl až tak hrozný, přesto se nemoc po pár týdnech opšt vrátila.Poté doporučil strhnutí něhtu. Což jsem odmítla, sehnala jsem si mastičku z trávy a neht se ,,zahojil" ale neroste rovný, naštěstí je jen n aboku a není tak viditelný. To bylo před rokem a tec se mi udělalo to samé na palci stejné ruky. Jsem v nocé práci a nemůžu chodit s višnákem palec bolí a já jsem na dně. Marijánka nezabírá....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Jitko, to co zde popisujete, ukazuje spíše na problém Vašeho imunitního systému - Imunodeficienci. Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. Ve Vašem případě jde o opakované infekce nechtového lůžka. Těmito infekcemi je pak i ovlivněna kvalita Vašeho nehtu. U Vás bych nehledal příčinu v plísni nehtu, ale v poruše imunitního systému. Višňák léčí vzniklý puchýř, ale Vy přeci nechcete, aby vůbec takový vznikal. A toho dosáhnete vyléčením svého imunitního systému. Imunitní systém se vyšetřuje pomocí krevního rozboru, kde se sledují lymfocyty. Požádejte tedy svého obvoďáka o tento krevní rozbor.
Vlivy, které můžou ovlivňovat Váš imunitní systém:
Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.), až po nejrůznější formy znečištění prostředí.
Léčba poruchy imunitního systému není jednoduchá, podobně jako u alergií, ale léčit se dá. Pokud byste chtěla zahájit léčbu okamžitě, tak je možné začít užívat léčbu Ibuprofenu 400mg, který je volně prodejný v lékárně v dávkování 1 tabletu každé 4 hodiny po dobu jednoho týdne. Pak zhodnoťte výsledky. Před užitím Ibuprofenu je třeba prostudovat příbalovou informaci o kontraindikacích a nežádoucích účincích, jde totiž o vysoké dávky protizánětlivého léku.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Ve svém příspěvku CHRONICKE AKNE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ahoj.
Jo akne tezsi formy to je pruser, lecba pripomina spis samanstvi, kdy kazdy kdo uz prosel zakladni serii leku (napr. Mirka zde v diskusi) nejspis potvrdi ze to dlouhodobe nefunguje.
Nicmene antibioticke masti kratkodobe nez vznikne rezistence by pomoct meli, chce to proto nevynechavat a vytezit z toho maximum nez se snizi ucinek - vyuzijte toho ze namazana kuze (tyto pripravky jsou obvykle proste nechutny jak cichove, konzistenci tak hlavne mizernym pocitem pri noseni - bohuzel) vam pripomene abyste na ni nehrabali, to je nejdulezitejsi nerejt do toho, kdyz to delate dlouhodobe (roky) tak se to nakonec nemile projevi. Vim ze se to lehko rekne (nikdo nechce chodit se zlutejma pupinkama na ksichte), tak mazejte antibiotikama nebo vysusujte tea trea olejem nebo proste trpelivosti hlavne je nechte vyhnit prirozene, jinak se nezahoji a i kdyz ho oddelate stejne tam zustane, jak je videt po zhojeni - dostanete se akorat do kolotoce.
Stesti v nestesti mastny kuze je ze je odolna, tim ze je promastena bohuzel zpusobuje akne, ale dlouho odola vzniku jizev a poskozeni, pokud to ale neprekonate ze do toho budete zasahovat, tak se za 1) nikdy nevylecite 2) ponesete nasledky. Kdyz uz zasahovat tak jedine pres kapesnik! Osobne to resim tak ze kdyz uz to nekde nezvladnu a zasahnu tak to misto pak prelepim naplasti - nedrazdi me to a vyresi se to samo.
Co v clanku padlo je mozna pravda, sam jsem si chvili myslel ze to bude stravou, ale ted kdy jsem tomu uz dost obetoval, si to myslet prestavam.
Co se tyce te emocni/psychicke stranky, to se da proste rict o jakekoli nemoci - navic akne obvykle zacina v puberte - tedy kdy nejde o nejaky emocni / psychicky problem a az casem na zaklade probihajiciho (rekneme normalniho pro dospivajici) akne se z toho stava pochopitelne psychicky problem - proste podpasovka.
Vsem stizenym drzim palce, preju hodne vule, sebeovladani a trpelivosti, at to vy (i ja) vydrzite a prekonate, opravdu z celeho srdce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Poprvé byla larvální toxokaróza popsána v roce 1950, kdy byla z granulomu na sítnici malého dítěte izolována larva hlístice neznámého původu. O rok později byl publikován nález larev Toxocara spp. V mozku malého chlapce, který umřel v důsledku akutního zánětu mozkových blan. Roku 1952 Beaver a kolektiv popsali sérii podobných klinických případů u dětských pacientů, kteří vykazovali výraznou eozinofilii a multisystémové onemocnění neznámého původu. Při histopatologickém vyšetření vzorků tkání od těchto pacientů byly diagnostikovány larvy škrkavek. Od té doby byly larvy Toxocara spp. nacházeny v různých lézích oka a mnoha dalších orgánů (játra, mozek, plíce) po celém světě.
Oční formou jsou postiženy spíše starší děti a dospělé osoby. Samice červa vyloučí do střeva hostitele denně až 200 tisíc vajíček. Čerstvě vyloučená vajíčka mají silné obaly. V půdě může larva přežívat až dva roky.
Onemocnění se projevuje poruchou vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevností a otoky kloubů. Závažnost onemocnění závisí na počtu pozřených vajíček, tedy i na počtu migrujících larev, a na imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni, se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy. Postižení bývá zpravidla jednostranné a poškození tkání, vznikající migrační aktivitou larev, vede k řadě patologických změn v oku. Který z klinických obrazů očního postižení se vyvine, závisí zřejmě na řadě faktorů, jako je místo, kudy larva pronikne z krevního řečiště do nitroočních tkání, zda jsou vstupní branou do oka retinální či chorioidální cévy a podobně. Vzácně může být larva viditelná oftalmoskopicky, většinou jsou ale nálezy larvy v oku ojedinělé.
Diagnostika oční formy larvální toxokarózy spočívala prakticky až do poloviny sedmdesátých let v nalezení a určení larvy či jejích fragmentů v tkáni. Sérologická diagnostika v té době nedávala uspokojující výsledky. Teprve příprava TES antigenů a zavedení citlivých reakcí ELISA a Western blotingu umožnilo zdokonalení diagnostiky oční formy l. t., a tím i snížení počtu zbytečných enukleací očního bulbu při podezření na přítomnost zhoubných projevů. Protože tkáně oka při samostatném postižení celkem neochotně imunologicky odpovídají, nalézáme při běžné sérodiagnostice oční formy častěji nízké hodnoty protilátek. Střední a vysoká hladina IgG globulinů při klinickém nálezu v oční tkáni by měla vést klinika k pátrání po současném postižení viscerálních orgánů, které se obvykle projeví i
V naší poradně s názvem SNÍŽENÍ ŽELEZA V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Melicharová Jana.
Dobrý den, prosím o radu jak mám snížít s-železo v krvi mám vyšší hodnotu, co můžu jíst a co ne?
Děkuji Melicharová Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nadbytek železa v krvi je stav nazývaný hemochromatóza. Následující doporučení jsou návrhy, které modifikují stravu pro jedince s hemochromatózou. Každý člověk je jedinečný, což je třeba vzít v úvahu před použitím každé z těchto navrhovaných dietních úprav. Zejména lidé s onemocněním jater, by měli být opatrní při konzumaci některých potravin nebo látek.
- Snížit spotřebu červeného masa!
Červené maso obsahuje nejvíce snadno vstřebatelné formy železa.
- Vyhnout se potravinám s vysokým obsahem živočišných tuků!
Tuky v kombinaci s nevázaným železem můžou generovat volné radikály, což je destruktivní pro buňky a může to způsobit poškození DNA.
- Omezte příjem vitaminu C na 200 mg za den.
Vysoké dávky vitaminu C zvyšují vstřebávání železa.
- Pokud jsou povoleny alkoholické nápoje, tak konzumovat s mírou!
Alkohol zvyšuje vstřebávání železa. Příliš mnoho alkoholu může způsobit poškození jater. Červené víno může být díky tříslovinám přínosem, pokud je konzumováno s mírou. U pacientů se zvýšenými jaterními enzymy nebo poškozením jater, jako je cirhóza by se měli vyhnout alkoholu úplně. Zároveň se pro ně nedoporučuje ani nadměrná konzumace tříslovin.
- Vyvarujte se sladkých potravin nebo nápojů!
Cukr zvyšuje vstřebávání železa.
- Konzumujte hodně ovoce a zeleniny, včetně špenátu!
Tyto potraviny obsahují vlákninu a antioxidanty, které inhibují produkce volných radikálů. Špenát obsahuje šťavelany, které narušují vstřebávání železa obsaženého v této rostlině. Ovoce a zelenina obsahují druh železa, který se těžko vstřebává.
- Jezte ořechy, obilí, rýži a fazole!
Tyto potraviny mají vysoký obsah vlákniny, která narušuje vstřebávání železa a podporují trávení.
- Vyhněte se syrovým korýšům!
Mušle mohou obsahovat bakterii zvanou Vibrio vulnificus, která může být nebezpečná pro osoby s vysokou hladinou železa v organismu. Dávejte pozor při chůzi naboso na plážích, kde se mohou vyskytovat kontaminované skořápky.
- Čaj nebo káva s jídlem můžou snížit vstřebávání železa!
Tyto nápoje obsahují taniny, které zastavují absorpci železa.
Forem na mýdlo existuje celá řada. Používají se formy dřevěné, plastové, silikonové (z těchto forem se mýdlo snadno a bez poškození vyklápí), skleněné a podobně. Zde se fantazii meze nekladou a jedinou podmínkou snad je, že by se mělo hotové mýdlo dát z formy snadno vyklopit či vytáhnout. Mýdlo si do připravené formy nalijte a nechte odstát přibližně jeden den. Někdy je mýdlo tvrdé již po 12 hodinách, ale zpravidla to trvá 24 hodin, kdy lze mýdlo vyklopit a dát sušit.
V naší poradně s názvem SEZNAM LÉKŮ NA ODVODNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den je lék INDAP na odvodnění nebo na vysoký tlak?Děkuji za zprávu na email.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Indap je lék na vysoký tlak s močopudným účinkem. Indap způsobuje rozšíření cév a tím snížuje jejich odpor vůči proudění krve, v důsledku čehož klesá krevní tlak. Močopudný účinek se projeví teprve až po podání vyšších dávek. Indap se užívá k léčbě vvsokého krevního tlaku u dospělých pacientů. Při léčbě mírné a středně tězké formy hypertenze se užívá samotný, u těžkých forem pak jako součást kombinované léčby.
Jedná se o skupinu parazitických prvoků vyvolávající celé spektrum parazitárních nákaz. Zdrojem nákazy bývají psovité šelmy nebo hlodavci. U nákaz vyvolaných Leishmania donovani a Leishmania tropica je zdrojem člověk. Přenos na člověka probíhá přes štípnutí bodavého hmyzu rodu Phlebotomus (Eurasie, Afrika) nebo Lutzomiya (Amerika). Leishmaniózy přenášené rodem Phlebotomus se vyskytují spíše v suchých oblastech polopouští, stepí a savan, zatímco americké mouchy jsou vázány na zalesněné oblasti. Problém představují rozvojové a chudé oblasti, ve kterých je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí vedoucí až k epidemiím. Podle lokalizace klinických projevů se rozlišují dvě základní formy leishmanióz: viscerální (postihuje vnitřní orgány) a kožní. Prevenci představuje vhodné oblečení a používání moskytiér a repelentů. Tato onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení. Životní cyklus leishmanióz probíhá mezi lidským hostitelem a komárem. Leishmanie se u člověka vyskytují ve formě bez bičíku, napadají buňky, ve kterých dochází k jejich neustálému dělení, dokud napadená buňka nepraskne. Uvolněním parazitů dochází k šíření nákazy přes napadání dalších zdravých buněk. Pokud dojde k nasátí krve, dostávají se do trávicího traktu komára, kde se mění v bičíkatou formu. Zde dochází k dalšímu dělení, z jeho střev putují do hltanu a odtud při sání na člověku pronikají do nového hostitele a cyklus se opakuje. Původcem kožní formy jsou Leishmania tropica, L. major, L. infantum, L. ethiopica a americké druhy L. braziliensis a L. mexicana. Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe, odkud bylo importováno do Evropy. Inkubační doba je od několika týdnů do několika měsíců, ale ke kožním projevům může docházet i po několika měsících po návratu. Projevuje se vznikem papuly v místě, kde došlo k napadení hmyzem. Ta se postupně rozpadá na nebolestivý a špatně se hojící vřed se zduřeným okrajem. Může ale dojít k sekundární infekci, která mívá závažnější průběh. Kromě vzniku papul na kůži dochází i k postižení lymfatických uzlin v okolí vstupu infekce. Vyvolavateli kožně-slizniční formy jsou jihoamerické druhy Leishmania braziliensis a L. guyanensis, které se z místa vstupu infekce mohou pomocí lymfatických cest šířit do slizničního epitelu a dále do horních cest dýchacích. Ke klinickým projevům může dojít i po několika měsících či letech, kdy se již kožní projevy zhojily, ale nově se objevují vředy v ústech, nose nebo hltanu. Nebezpečí představuje skutečnost, že se šíří hluboko, čímž dochází k destrukci tkání a chrupavky. Viscerální forma je nejz
V naší poradně s názvem DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Nebojte se kortikoidů v masti. Když se mast používá podle návodu maximálně 10 dní, tak nehrozí žádné nebezpečí. Účinky kortikoidů na zklidnění pokožky jsou skvělé a určitě byste měla poslechnout svého lékaře a mast použít.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Kortikoidy jsou uměle vyráběné steroidní hormony podobné těm, které se vytváří v kůře nadledvin. Tyto léky mají výrazné protizánětlivé a antialergické účinky a používají se například k léčbě astmatu nebo atopického ekzému. Mají ovšem také celou řadu poměrně častých nežádoucích účinků a pacienti by je měli užívat pouze po konzultaci s odborníkem.
Co jsou kortikoidy?
Kortikoidy jsou synteticky vyráběné chemické látky, jejichž struktura je podobná jako u hormonů z kůry nadledvin. Lidé by tedy měli důrazně rozlišovat mezi kortikoidy, které vznikají uměle, a kortikosteroidy, což jsou steroidní hormony přirozeně se vytvářející v kůře nadledvin. Co se týče přírodních hormonů, v lidském těle převládá především kortizol.
K čemu slouží kortikoidy?
Kortikoidy jsou známé především díky svému protizánětlivému, imunosupresivnímu a protialergickému působení. Jejich účinky jsou velmi široké, a proto mají tyto léky nezastupitelný význam při léčbě mnoha různých onemocnění. Různé formy kortikoidů neléčí vlastní příčinu nemocí, slouží však hlavně k tlumení imunitního systému a blokují silné alergické či autoimunitní reakce.
KTERÉ STAVY SE LÉČÍ POMOCÍ KORTIKOIDŮ?
Astma
Atopický ekzém
Anafylaktický šok
Lupénka
Různá zánětlivá onemocnění
Některé typy rakoviny
Revmatoidní artritida
Roztroušená skleróza
Stavy po transplantacích
Využití kortikoidů
Kortikoidy existují v mnoha různých formách. Pokud jde o lokální léčbu, využívají se látky, jako je například mast s kortikoidy, různé krémy a roztoky na kůži nebo také inhalační kortikoidy (prášky či roztoky). Co se týče systémové léčby, pacienti používají k léčbě kortikoidy injekce nebo tablety.
K lokální léčbě slouží například Budesonid, Flutikason, Betamethason nebo Mometason. Při celkové léčbě se naopak nejvíce uplatňují Dexamethason, Prednison či Hydrokortison.
Jaké mají kortikoidy nežádoucí účinky?
Podobně jako všechny léky mohou mít i kortikoidy nežádoucí účinky, kvůli často omílaným vedlejším účinkům se ovšem těchto léků spousta lidí bojí.
VEDLEJŠÍ ÚČINKY KORTIKOIDŮ JSOU NAPŘÍKLAD:
Vznik Cushingova syndromu
Snížená imunita
Migréna
Poruchy srdečního rytmu
Poruchy zubní skloviny
Zvýšená chuť k jídlu a obezita
Pankreatitida
Závrať
Ochablost svalů
Osteoporóza
Nekróza kostí
Pokles potence
Zvýšení krevního tlaku
Žaludeční krvácení
Vynechání menstruace
Podrážděnost, nespavost, deprese
Černucha má široké použití hlavně v Indii a na Středním východě. Používá se k okořenění chleba, pečiva, sýrů, luštěnin a podobně. Je součástí kari koření a různých druhů masal směsí. Má mírně ostrou příjemnou chuť, něco mezi cibulí, mákem a pepřem. Černucha je koření pro toho, kdo rád experimentuje. Dobře se doplňuje s koriandrem a novým kořením, saturejkou a tymiánem. Působí proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, jater a střev. Dokonce působí proti střevním parazitům. V malých dávkách je to tedy koření prospěšné zdraví. V medicíně se semena používají k léčení dýchacích obtíží, alergií, horečky, chřipky, astmatu a rozedmy plic. Výzkumy ukazují, že zpomaluje některé formy rakoviny. Černucha setá ovšem není vždycky prospěšná, někdy může způsobit bolesti hlavy, v takovém případě je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Damašská nebo východní
Černucha damašská (Nigella damascena) i černucha východní (Nigella orientalis) jsou letničky, které mají léčivé účinky. Pochází ze Středomoří. Využití najdou i v kuchyni.
Pěstování
Černucha setá se dá pěstovat i v Česku. Nejvíce se využívá na Balkáně, v Turecku, Indii a na Středním východě. Nejznámější je v Indii. Výsev semínek je možný od března do začátku května přímo na venkovní stanoviště. Klíčení obvykle trvá 10 až 20 dnů. Rostlina preferuje slunečné až pohostinné stanoviště. Ideální je humózní půda.
Recepty na použití
Takzvaný černý kmín má příjemnou vůni i chuť – lehce pálivou. Používá se podobně jako černý pepř, navíc i do pečiva.
Koláč s černuchou
Ingredience na těsto: 400 g hladké mouky, 200 g měkkého tvarohu, 150 ml oleje, 80 ml mléka
Ingredience na náplň: 200 g slaniny, 750 g čerstvých hub, 3 vejce, 250 ml 15% smetany, 250 g sýra (gouda, eidam), černucha
Postup: Nakrájíme slaninu na kostky a necháme na pánvi trochu opéct. Ke slanině přidáme nakrájené houby, krátce podusíme a necháme zchladnout. Připravíme těsto z mouky, měkkého tvarohu, oleje, mléka, špetky soli a kypřicího prášku do pečiva. Těsto vyválíme na 5–10 mm a dáme do koláčové formy (těsto nám vyjde na dvě koláčové formy o průměru asi 30 cm). Díky oleji v těstě už nemusíme vymazávat olejem. Těsto prsty vytvarujeme do formy a zbytek odřízneme. Na těsto rozetřeme houbovou náplň a zalijeme směsí smetany a 3 vajíček a 2 lžiček černuchy. Nakonec koláč posypeme strouhaným sýrem, ještě lehce posypeme černuchou kvůli mozaice a dáme péct při 180 °C přibližně 30 minut.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
K léčbě deprese lze využít celou řadu používaných metod, včetně léků (antidepresiva), techniky stimulace mozku nebo psychoterapie. Rodinná terapie může být užitečná v případě, kdy dochází ke zvýšení deprese kvůli rodinnému stresu. Deprese je tedy léčitelná několika možnými způsoby. Lehčí formy jdou zvládnout pomocí psychoterapie, na závažnější formy je nutno vzít na pomoc antidepresiva a jiná psychofarmaka. Některé typy depresí reagují dobře na léčbu fototerapií. Na velmi těžké formy deprese, kde i léky selhávají, pak většinou odborník indikuje léčbu elektrokonvulzivní (elektrošoky). Ideálním způsobem léčby většiny depresí je kombinace farmakoterapie a psychoterapie.
Podpůrnou psychoterapii by měl ovládat a praktikovat každý člověk, který pracuje v pomáhajících profesích, tedy pochopitelně každý psychiatr nebo psycholog. Podpůrná psychoterapie představuje základní podmínky pro vytvoření pocitu důvěry. Pomáhající musí mít trpělivost naslouchat, musí se umět vcítit, mít schopnost povzbudit a problematiku srozumitelně vysvětlit.
Speciální psychoterapie pomáhá pacientovi s depresí pochopit, co se s ním děje (znalost chorobného procesu, informace o nepříteli, to samo o sobě snižuje nepříjemný strach z neznámého), umožnit mu projevení citů (což ne vždy v běžném životě jde), vytvořit mu prostor bezpečí (když ten „svůj“ právě ztratil), pomoci mu jít dál.
Psychoterapeut se stává průvodcem, který vede pacienta k znovuvybudování rozvráceného života, k přebudování žebříčku hodnot, k nalezení stability, mnohdy větší, než měl v předchorobí. Každý psychoterapeut pracuje jiným způsobem, podle školy, kde získal vzdělání, a podle názoru, který na vznik deprese má.
Léčba deprese rozhodně patří do rukou odborníka, nevyplácí se váhat s jejím započetím, indikací léků. Prodlení má někdy tragické a nevratné následky – sebevraždu člověka.
V naší poradně s názvem KRÉM HEPAROID PROTI MODŘINÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Prosím, chci se zeptat jestli je možné natřít obličej masti heparoid. Mám velkou modřínu. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Krém Heparoid je možné aplikovat i na pokožku obličeje, pokud netrpíte poruchami krevní srážlivosti (jako je hemoragická diatéza, různé formy purpur, trombocytopenie, hemofilie, různé celkové stavy s tendencí ke krvácení). Aplikaci proveďte tak, že nanesete vrstvu krému na obličej a vmasírujete. Při tom dbejte, aby se krém nedostal na rty, no dosu a do očí.
Počínající zánětlivé akutní onemocnění dýchacích cest se vyznačuje zejména suchým dráždivým kašlem, který se vyskytuje hlavně v noci a ráno. Astmatický kašel je suchý a objevuje se v noci, ráno a především po fyzické námaze. Ataka silného záchvatovitého kašle vzniká na podkladě přítomnosti cizího tělesa v dýchacích cestách. Vlhký (produktivní) kašel může být příznakem chronické formy onemocnění dýchacích cest, ale také rakovinného postižení plic či srdečního selhání. Léčba odpovídá stanovené příčině a typu kašle. Produktivní (vlhký) kašel by se neměl v žádném případě potlačovat, neboť odstraňuje škodliviny z plicní tkáně. Zde se aplikují expektorancia, která slouží ke snadnějšímu vykašlávání, nebo mukolytika na zředění hlenu. V případě bakteriální nákazy je nutno zahájit léčbu antibiotiky. Kašel způsobený akutní překážkou v dýchacích cestách je nutno urgentně řešit a zamezit tak udušení nemocného. Kašel by se neměl za žádných okolností podceňovat. Každý, kdo začne kašlat, by se měl nadále pozorovat a sledovat další průběh kašle, jeho vývoj a podobu. Včasným podchycením akutní formy se může nejen předejít dalším možným komplikacím, zamezit přechodu od akutního stadia choroby do její chronické formy, ale i včas zasáhnout proti rakovinnému bujení. Kašel mnohdy bývá prvním varovným signálem upozorňujícím na jakýsi boj s patologickou látkou v organismu.
Dávkování: 1 kapsle denně, nejlépe před nebo společně s jídlem, dostatečně zapít, pro optimální účinnost se doporučuje užívat 4 měsíce, po této době je vhodné zařadit 4týdenní pauzu.
Třezalka je tradiční rostlinný léčivý přípravek k úlevě při přechodném psychickém vyčerpání, jako je napětí, úzkost, strach, rozladění nejrozmanitějšího původu. Třezalka tečkovaná patří mezi byliny s nejsilnějším antidepresivním účinkem. Po prvním vypitém čaji deprese nezmizí. Používání třezalky však může vést k vyšší citlivosti kůže na sluneční záření, k nechutenství, poruše zažívání, zvýšení krevního tlaku nebo k závratím, třezalka také snižuje účinnost některých léků, například antikoncepce, neměla by se také užívat s léky na srdeční obtíže nebo léky na potlačení imunity.
Složení: Hyperici herba 1,5 g v 1 nálevkovém sáčku
Dávkování: 1 nálevový sáček se přelije 0,25 l vroucí vody a nechá se 10 min vylouhovat v zakryté nádobě. Čaj se pije teplý 2x denně, ráno a večer. K dosažení žádoucího účinku je nutno čaj užívat nejméně 10–14 dní, ne déle než 4 týdny.
Morfium se dá aplikovat injekčně, kouřením, šňupáním, ve formě tablet. Je rovněž dostupné ve formě solí rozpustných ve vodě (krystalické prášky hořké chuti, rozpustné ve vodě). Při předávkování morfiem dochází k epileptickým záchvatům, k útlumu, mimóze (rozšíření zorniček), nevolnostem, zvracení, zpomaleným reflexům. Může taky nastat ztráta vědomí, oslabení dýchání, někdy až kóma. Při předávkování může dojít k zástavě dechu a úmrtí.
Dávkování je vysoce individuální, vždy přesně určuje lékař.
Podání:
Orálně (tablety, orální roztok – kapky nebo sirup) a rektálně (čípky nebo mikroklyzma): 5–30 mg soli morfinia po 4 hodinách; individuálně může být dostatečná nebo nutná dávka i nižší nebo vyšší.
Orálně (retardované formy, s pozvolným či řízeným uvolňováním morfinu): obvykle 10–100 mg soli morfinia po 12 hodinách nebo 6násobek jednotlivé orální dávky neretardované formy denně, rozdělených do dvou stejných dávek po 12 hodinách; některé formy je možné podávat po 8 hodinách (3x denně), jiné i jenom 1x denně (po 24 hodinách); denní dávka se pohybuje v rozmezí od 20 mg po stovky miligramů denně, obvykle však 60–400 mg denně.
Podkožně (s. c.) a nitrosvalově (i. m.): bolus (nárazová dávka) obvykle 5–20 mg soli morfinia po 4 hodinách; individuálně se může dávka lišit. Obvykle se podává touto cestou 30–120 mg denně; možno i s. c. infuzí, rychlost určená lékařem, obvykle 1–5 mg/h.
Nitrožilně (i. v.): bolus jenom při nutnosti okamžitého nástupu účinku (například infarkt myokardu), individuálně, titrací obvykle 1–2–5–10 mg infuzně rychlostí 0,5–5 mg/h nebo formou PCA („Patient-Controlled Analgesia“, pacientem spouštěné bolusy z perfuzoru).
Epidurálně (do prostoru míšních obalů) a intrathekálně (do páteřního kanálu): dávkování určuje anesteziolog, obvykle v rozsahu 0,5–5 mg), účinek trvá 8–12(–24) hodin, je možné podat i kontinuální infuzí.
Dávky je nutné přizpůsobit stavu pacienta (redukce u dětí, starých, kachektických osob a pacientů v šoku, naopak titrace nahoru u pacientů s tolerancí a masivními bolestmi v důsledku progresivní zhoubné nemoci a podobně). Při snížené funkci ledvin se dávka snižuje na polovinu, při snížené funkci jater se prodlužuje interval mezi dávkami 1,5–2krát. Při dialýze není nutné dávku upravovat.
Děti jsou živé a při svých nejrůznějších hrách nebo při hodinách tělocviku si snadno způsobí i nějakou tu modřinu. Pokud se ale modřiny objevují často i po menším uhození nebo se dítěti dělají na kůži nohou tečky zalité krví, vydejte se bez váhání k lékaři. Může jít o projev závažnějšího onemocnění.
Imunitní trombocytopenická purpura je nejčastějším získaným krvácivým onemocněním v dětském věku. Projevuje se nízkou hladinou krevních destiček, což vede k poruchám srážlivosti krve. Ročně touto chorobou ze sta tisíc onemocní čtyři až osm dětí. Většinou jde o nezhoubné onemocnění, které po několika týdnech až měsících samo odezní. Často i bez léčby. Imunitní trombocytopenická purpura se dělí na akutní (náhlou) nebo chronickou (dlouhodobou). Akutní mívá zpravidla závažnější průběh. Postihuje stejnou měrou chlapce i děvčata a má vrchol výskytu mezi 2. až 5. rokem života. Děti starší 10 let mají vyšší riziko chronické formy nemoci, která postihuje častěji dívky.
U dítěte se nezřídka mohou objevit i petechie, což je tečkovité krvácení do kůže. I po malém uhození nebo úrazu vznikají výrazné modřiny. Často nemoc vzniká několik týdnů po nějakém infekčním onemocnění. Toto onemocnění lze zjistit z kompletního krevního obrazu. Projevy krvácení mohou být viditelné i na spojivkách a sliznicích dutiny ústní. Akutní forma nemoci trvá několik týdnů až měsíců. Trvá-li déle než 6 měsíců, hovoří se o chronické formě. Nástup nemoci je často méně dramatický, než je tomu u její akutní formy. Projevy krvácení jsou méně výrazné. A většinou chybí akutní infekce jako vyvolávající příčina nemoci.
U dětských pacientů dochází ke zlepšení stavu bez léčby. Dítěti se ale musí zcela změnit denní režim. Je nutné omezit velké množství aktivit, dbát na prevenci úrazů a zakázat podávání aspirinu a léků obsahujících kyselinu acetylsalicylovou. 80–90 % pacientů dosáhne vyléčení s nebo bez léčby po 6 měsících. U 3–5 % dětí nemoc přechází do chronické formy. Pokud je nemoc léčena, což je v Česku častější, spočívá léčba v podávání kortikoidů. Kortikoidy snižují tvorbu protilátek proti vlastním krevním destičkám. Taková léčba však s sebou nese řadu vedlejších účinků.
Základ terapie spočívá v zevní léčbě. Ta se soustřeďuje na potlačení výskytu patogenních mikroorganismů, omezení svědění a na regulaci tvorby mazu. Recidivám se čelí vysokou, ale šetrnou osobní hygienou, nošením netěsnícího oděvu z přírodních vláken a předchází se většímu zapocení. Pacientům se doporučuje pestrá vyvážená strava s dostatečným přísunem vitamínů a vlákniny, s omezením cukrářských výrobků a živočišných tuků na minimum a náhrada živočišných tuků rostlinnými. Jídla se nekonzumují horká.
Co se týče kosmetických přípravků, je zcela vyloučena parfemovaná kosmetika, protože pokožka je zvýšeně citlivá. K mytí pokožky se doporučují neutrální nebo slabě kyselé mycí prostředky a kvalitní dětská mýdla bez nadměrné parfemace. Doplňkově lze doporučit i koupele s protizánětlivým účinkem (olejové přísady, extrakty z ovsa).
Při postižení vlasové oblasti se předepisuje starším kojencům (od 6 měsíců výše) salicylový olej, jímž by se měla napouštět ložiska se šupinami vždy alespoň 3 hodiny před mytím vlásků, poté se změkčené šupiny vyčesávají nenásilně jemným dětským kartáčkem a nakonec vymývají dětským šamponem. Tato procedura se provádí pouze 2krát týdně, protože salicylová kyselina prochází snadno i neporušenou pokožkou a riziko kožní resorpce toxického množství je u kojenců a malých dětí značné. Bezpečnější je u mladších kojenců (i při každodenním ošetřování) použití krémů a mlék s ureou (například Excipial U lipolotio). Při mírných formách seborey ve vlasech, i jako doplněk další léčby u závažnějších forem, je u dětí a mladistvých účinné a pro snadnou aplikaci oblíbené dlouhodobé používání šamponů s antiseboroickými přísadami (dehty, kyselina salicylová, organické sloučeniny síry, antimykotika, antimikrobiální látky, zinkpyrithion, oktopirox a další).
Je třeba si uvědomit, že efekt lze očekávat až po 6–8 týdnech pravidelné léčby. Při opakovaném zhoršení onemocnění je vhodné typy šamponů měnit. Při závažnějším ložiskovém postižení vlasové oblasti se doplňuje léčba šampony intervalovým ošetřováním lokálními kortikoidními preparáty ve formě roztoků, gelů a mlék, které jsou často kombinované s kyselinou salicylovou.
Bohužel v některých případech přírodní léčba nepomůže a musí se přistoupit ke klasické léčbě medikamenty.
Na zapářkové lokality u kojenců se osvědčuje dlouhodobá aplikace antimykotik v pastách (Imazol krém/pasta, Pevaryl). Na ostatní oblasti na těle se předepisují lokální kortikoidy v kombinaci s antibakteriálními látkami (Kloroxin, Endiaron), dehtovými přísadami (Tinctura carbonis detergens, Ichtamol) ve formě měkkých p
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Zánět slinivky břišní (pankreatitida) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. V 50 % je příčinou dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % se jedná o nekrotizující zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky je velmi častý, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen. Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), jež pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, jež se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest – například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy (pankreatolithiasa).
U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo levém podžebří, mohou se ale objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, je dezorientován a vyskytují se poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících se případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).
Chronické formy jsou doprovázeny bolestí přicházející nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. To způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).
Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
XXI NEMOCI ONKOLOGICKÉ
XXI/1
- Zhoubné nádory.
K 28 dnů Do 24 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby.
Možnost prodloužení.
XXII NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
XXII/1
- Vrozené vady a získané vady srdce a velkých cév po operaci. - Stavy po transplantaci srdce.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů Hemodynamické reziduální vady.
Možnost prodloužení.
XXII/2
- Systémové revmatické a jiné kolagenní onemocnění s postižením oběhového aparátu i kloubní formy.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu 24 měsíců, při recidivě v návaznosti na ukončení akutní fáze i dříve.
Možnost prodloužení.
XXII/3
- Juvenilní hypertenze.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Možnost prodloužení.
XXII/4
- Prognosticky závažné rizikové faktory (dyslipidemie nebo kombinace dalších rizikových faktorů: arteriální hypertenze, obezita, genetická zátěž).
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
XXIII NEMOCI TRÁVICÍHO ÚSTROJÍ
XXIII/1
- Chronické onemocnění žaludku.- Funkční poruchy žaludku. - Chronická gastritis a duodenitis erosiva. - Vředová nemoc žaludku a dvanáctníku. - Stavy po operacích jícnu, žaludku a dvanáctníku.
K 28 dnů
Možnost prodloužení.
K 28 dnů 1× v průběhu kalendářního roku. Do 48 měsíců od začátku základního pobytu při prokázaném efektu předchozího pobytu.
Možnost prodloužení.
XXIII/2
- Chronické onemocnění střev. - Funkční poruchy tenkého a tlustého střeva. - Chronická enterokolitis včetně Crohnovy nemoci a ostatní primární malabsorpční syndromy. - Dermatogenní malabsorpční syndromy. - Coeliakie. - Polyposis intestini. - Megacolon vrozené i získané. - Stavy po operacích na tenkém i tlustém střevě.