Bioparox je v ČR volně k dostání bez lékařského předpisu, nicméně podle dostupných informací je k léčbě dětí doporučován méně často než u dospělých osob. Připomínáme, že Bioparox se používá k místní léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacích cest, jako je rýma, zánět vedlejších nosních dutin, angína, zánět hltanu, zánět hrtanu. Může být podáván i po odstranění krčních mandlí. Pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní, hltanu, mandlí a horních cest dýchacích může být Bioparox použit bez porady s lékařem. Při známkách celkové infekce (horečka) se přípravek používá pouze na doporučení lékaře jako doplňková léčba při současné celkové léčbě antibiotiky. U zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem, lze Bioparox používat též jen na doporučení lékaře.
Bioparox je nově kontraindikován pro používání u dětí do 12 let a u pacientů, kteří mají v anamnéze jakékoli alergické potíže nebo bronchospasmus.
Neplatná informace o možnosti podávání dětem starším 30 měsíců! – společnost Les Laboratoires Servier ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv rozeslalo výše zmiňovaný informační dopis zdravotnickým pracovníkům (DHPC) s údaji o změně registrace.
Bioparox se používá k místní léčbě zánětů a infekcí sliznice hltanu a dýchacích cest – rýma, zánět vedlejších nosních dutin, angína, zánět hltanu, zánět hrtanu, zánět průdušnice a průdušek. M může být podáván i po odnětí mandlí. Pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní, hltanu, mandlí a horních cest dýchacích můžete Bioparox použít bez porady s lékařem. Při známkách celkové infekce (horečka) se přípravek používá pouze na doporučení lékaře jako doplňková léčba při současné celkové léčbě antibiotiky. U zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem lze Bioparox používat též jen na doporučení lékaře.
Bioparox obsahuje: fusafunginum (fusafungin) 0,500 g ve 100 ml roztoku. 1 odměřená dávka obsahuje 0,125 mg fusafunginu.
V naší poradně s názvem PLICNÍ CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Škachová.
Před 7 měsíci mi imunolog z Prahy řekl po krevních testech, že plicní chlamydie již nemám, ale mám nález helikobater pylori. Již jsem brala různé kombinace antibiotik
každých půl roku. Helikobakterie mám stále i po několikanásobné léčbě. Jestli se mi vrátili (probudily) plicní chlamydie to ještě nevím, teprve jsem na testy objednaná. Chci se zeptat na hleny v krku, které mi otravují život již více než dva roky, od počátku nemoci. Hleny v krku a zánět nosohltanu občas kašel a chrapot, nemůžu zpívat, což mě mrzí nejvíc, jelikož se zpěvem hodně zabývám. Doktor říkal, že hleny můžou způsobovat helikobakterie. Já si myslím, že to jsou stále plicní chlamydie. Má s neustále zahleněným patrem někdo podobnou zkušenost ? Poraďte. Díky. Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Helicobacter pylori způsobuje pálení žáhy a přítomnost žaludečních šťáv v jícnu a hltanu. Tyto šťávy obsahují helicobacter a infikují měkké tkáně krku. Ty se pak zánětu brání tím, že produkují hlen, který vám vadí. Zda-li skutečně máte helicobacter pylori ve svém žaludku, můžete zjistit pomocí testu, který se dá koupit tady: https://www.prozdravi.cz/im…
Pokud helicobacter skutečně máte, tak se nedá vyléčit jinak, nežili dvoufázovou léčbou antibiotiky. Tyto léky je potřeba užívat přesně podle pokynů lékaře. Helicobacter je velmi odolná bakterie, která snese i smrtící kyselinu chlorovodíkovou, ktera je v žaludku a proto je jeho zničení velmi náročné. Důvěřujte proto svému lékaři a užívejte léky, jak vám určí.
Příznaky rakoviny hltanu závisí na lokalizaci a rozsahu nemoci. Jinak se bude projevovat nádor hrdla hltanu, což je vstup do hltanu z dutiny ústní, než kupříkladu nádor nosní části hltanu. Při rakovině zadní stěny hltanu mívá pacient pocit pálení a škrábání v krku. Růst nádoru v oblasti hltanové branky se projeví obdobnými problémy jako rakovina mandlí.
Ve svém příspěvku SILNĚ BOLESTI V JEMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Ahoj bolí mě v krku už asi tejden možná že díl SOU to silně bolesti při polikani vistreluje bolest do ucha a cítím v rku knedlík bojím se aby to nebyla rakovina. Jaký bolesti v rku má rakovina teploty nemám a ani nechraptim
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tobias.
ahoj.. Bolí mě jeden den v krku a mám u hltanu něco jakoby rozřízlého s šedivým obarvením... bojím se aby to nebyla rakovina .... bolí jen při polikání
Bez porady s lékařem můžete Jox kloktadlo používat pouze u lehčích onemocnění sliznice dutiny ústní (afty a podobně), jazyka, hltanu a mandlí. Hlavní léčivou látkou je jodovaný povidon. Tato látka uvolňuje při kontaktu s kůží a se sliznicemi jód, který ničí řadu choroboplodných zárodků (bakterie, plísně, některé viry), a proto je Jox vhodný k dezinfekci dutiny ústní a hltanu. Dále Jox obsahuje alantoin, který působí protizánětlivě. Jox se tedy používá jako doplňková léčba při zánětlivých a infekčních onemocněních v dutině ústní a hltanu, jako je angína, zánět hltanu, zánět mandlí, současný zánět hltanu a mandlí, zánět jazyka a afty, dále při chirurgických výkonech v dýchacích a polykacích cestách, při prvních příznacích chřipkových onemocnění (škrábání v krku) a k předcházení infekcí v dutině ústní u pacientů léčených cytostatiky a po ozáření. V neposlední řadě se používá u angín vyvolaných streptokoky, a to jako podpůrná léčba při současné léčbě antibiotiky.
Neužívejte Jox kloktadlo, jestliže jste alergičtí nebo přecitlivělí na jód nebo na kteroukoli další složku přípravku Jox; při zvýšené funkci štítné žlázy; při srdeční nedostatečnosti; 2 týdny před a po plánovaném vyšetření nebo léčbě radioaktivním jódem; při závažné poruše funkce ledvin; v těhotenství; jestliže kojíte; ve formě orálního spreje u dětí do 8 let, ve formě koncentrátu pro přípravu kloktadla u dětí do 6 let. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Jox je zapotřebí dbát při zánětu hrtanu, který se projevuje především chrapotem, sípáním a štěkavým kašlem. V tomto případě užívejte přípravek pouze na doporučení lékaře. Pacienti s nedostatečnou funkcí jater smí užívat tento přípravek pouze na doporučení lékaře.
Dětem od 6 do 12 let je vždy možno Jox kloktadlo podávat pouze na doporučení lékaře. Orální sprej mohou používat děti starší 8 let i mladiství a dospělí. Koncentrát pro přípravu kloktadla mohou používat děti od 6 let i mladiství a dospělí.
V naší poradně s názvem KLOKTADLA NA DOMÁCÍ LÉČBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo Bravenec.
Vážená paní Vinšová,
Slyšel jsem, že i kloktání má nežádoucí účinky. A to, že není dobré dlouho-době kloktat jednu ingredienci (šalvěj, heřmánek, zelený čaj, tymián, vin-centka, apod.), ale prý dlouhodobě se můžou kloktat, když tyto ingredience střídáme.
Mám chronický zánět hltanu a chtěl bych vědět, zda-li můžu tyto ingredience
kloktat neustále 3x denně po jídle, když je střídám.
Děkuji za odpověď.
Ivo Bravenec - 1964
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Léčba chronické laryngitidy je zaměřena na léčbu základních příčin, jako je pálení žáhy, kouření nebo nadměrné užívání alkoholu. Kloktání je fajn, ale vede jen ke zvlhčení hrdla a k dezinfekci dutiny ústní. Nejefektivnější kloktadlo při chronické laryngitidě je teplá slaná voda. Ve 250 ml sklenici s teplou vodou rozpusťte půl lžičky soli a kloktejte 15 minut s častým vyplivováním kloktací kapaliny. Opakujte podle možností několikrát denně. Ostatní bylinky, které uvádíte, jsou jen na zpříjemnění kloktání, ale terapeutický účinek slané vody nepředčí.
Rakovina hltanu postihuje více muže. Poměr nemocných mužů a žen je 3 : 1. V dnešní době má výskyt vzrůstající tendenci, a to především u žen. Nejčastěji jsou nemocní lidé kolem 50.–60. roku. Největší zlo představuje alkohol a kouření. V počátcích nemoci jsou lidé bez výraznějších příznaků. Později mívají pacienti pocity pálení a škrábání v krku, protože se nádor nejčastější objevuje v oblasti mandlí. Rozpad nádoru vede brzy k silnému zápachu z úst. Pacienti často trpí poruchou polykání, které může být až bolestivé. Bolesti mnohou vystřelovat i do ucha. Už samotné váznutí sousta může být ale nepříjemné a způsobovat tak potíže s příjmem potravy.
Léčba rakoviny hltanu je především chirurgická, například odstranění krčních mandlí. V pokročilých stadiích se kombinuje i s jinými léčebnými metodami, jako je ozařování nebo chemoterapie.
Prognóza u rakoviny hltanu je složitější vzhledem k pozdnímu záchytu onemocnění.
Pálení v krku po ránu může být způsobeno po nočním chrápání. Chrápání je zvuk způsobený omezeným proudem vzduchu kvůli zúženým dýchacím cestám v oblasti hltanu. Vzniká z vibrace měkkého patra a stěny hltanu v důsledku abnormálně turbulentního toku vzduchu. Obvykle se objevuje při vdechování, ale může se také týkat fáze výdechu. Chrápání je spojeno s anatomickými a mechanickými vlastnostmi hltanu a sliznice, což vytváří povrchovou lepkavou vrstvu na tkáních hltanu. Jde o fyziologický jev, který je velmi rozšířený u celé populace a je zvláště rušivý pro příbuzné člověka trpícího chrápáním. Na úpravu tohoto nepříjemného pocitu jsou vhodné spreje, které vytvářejí pěnu s příchutí máty, pokrývají tkáně v krku a zajišťují promazání stěn sliznice hltanu. Samozřejmě se nemusí jednat pouze o chrápání. Další možností pálení v krku po ránu je při alergii. Tento stav nepodceňujte a vyhledejte svého ošetřujícího lékaře, který vám od potíží pomůže.
Polykání je složitý a komplexní proces zahrnující přesun potravy z dutiny ústní přes hltan do jícnu a dále do žaludku. Je částečně ovládáno vůlí, částečně je reflexivní. Při první fázi vědomě posuneme potravu do zadní části dutiny ústní, kde se tlakem na receptory automaticky spustí další fáze. V druhé fázi se uzavírá vstup do nosní dutiny a zastavuje se dýchání. Sousto pokračuje do hltanu. Při třetí fázi se soustu dostane z hltanu do jícnu, kde se díky svalstvu v jícnu posune až do žaludku.
Pocit knedlíku v krku navozuje zdání cizího tělesa v krku na rozhraní dutiny ústní, nosohltanu a hltanu. Pocit je popisován především při polykání a jeho příčiny mohou být různé. Někdy se mohou projevit i potíže s dýcháním, nadměrné říhání a tlak v krku pod ohryzkem. Náročné polykání, někdy spojené s obtížným dýcháním, může představovat pro člověka zejména psychický problém, kdy je nucen na problém myslet. Zároveň to může být jeden z příznaků většího problému, který je již nutno řešit léčbou. Někteří jedinci uvádějí, že doslova polykají jako husy s nataženým krkem, což je pro ně nekomfortní a psychicky náročné.
Akutní zánět hltanu, který se projevuje bolestmi v krku, zčervenáním postižené sliznice a bolestmi při polykání, můžete zkusit léčit sami. Ke zmírnění obtíží vám pomohou léky proti teplotě a léky s místním účinkem na záněty sliznice nosu, hltanu a dýchacích cest. Nejlepších výsledků se dosáhne při včasném zahájení léčby. Buďte tedy připravení a mějte při sobě vždy dostatečně vybavenou cestovní lékárničku. Při projevech streptokokového zánětu krčních mandlí (typická „angína“, často doprovázená vyšší teplotou), je třeba vyhledat pomoc lékaře.
Bioparox
Bioparox je originální lék na záněty dýchacích cest, je řešením pro léčbu nekomplikovaných zánětů dýchacích cest.
Bioparox – popis:
Obsahuje účinnou látku fusafunginum.
Jde o lék ve spreji.
Lokální antibiotikum – působí výhradně místně na povrchu sliznice.
Je dostupný v lékárně i bez receptu.
K použití do nosu i do krku – léčí rýmu, zánět hltanu i záněty dalších, částí horních cest dýchacích.
Jeho protizánětlivý účinek zabezpečuje rychlý ústup příznaků nachlazení.
1 balení obsahuje 400 dávek účinné látky.
1 balení můžete používat opakovaně až do vypršení doby použitelnosti.
1 balení obsahuje 2 nástavce: žlutý nosní pro vstřik do nosu, bílý ústní pro vstřik do úst.
Dávkování je u všech typů onemocnění stejné: 2 vstřiky do každé nosní dírky, 4 vstřiky do úst (během nádechu), 4x denně (není nutné vstávání v noci, stačí ráno po probuzení, v poledne, odpoledne, večer před spaním).
Praktické rady:
Před podáním se vysmrkejte.
Lahvičku držte při aplikaci do nosu i do úst svisle.
Při stisknutí se nadechněte.
Vstřikujte nejlépe po jídle a bezprostředně po podání nic nepijte, nejezte a necucejte.
Hladký a lesklý účes, který vyžaduje rovné vlasy, použití kondicionéru a trochu stylingového know-how, abyste dosáhli potřebného „naleštěného“ vzhledu. Tento styl se inspiruje třicátými lety, kdy byly preferovány krátké, ostré střihy. Zároveň má však moderní šmrnc, který z něj dělá trendy účes.
Začněte vysušením ručníkem a poté do vlhkých vlasů aplikujte větší množství vlasového gelu. Pro získání potřebného lesku je ideální gel pro mokrý vzhled, díky němuž můžete účes i precizně dotvarovat.
Po aplikaci gelu rozdělte vlasy pěšinkou.
Učešte nejprve kratší stranu a poté i druhou stranu účesu od pěšinky dolů. Dávejte pozor, abyste hřebenem nevytvořili „cestičky“, které by odhalily pokožku hlavy.
Pokud účes ztratí během dne tvar, stačí vlasy trochu navlhčit a znovu upravit.
Hladké vlasy – foto
Na těchto fotografiích je možné vidět hladké vlasy.
Jednoduché vlasy
Pocta krátkým patkám, které byly populární v New Yorku v padesátých a šedesátých letech. Tento účes sčesaný k jedné straně se vyznačuje mužností, upraveností, leskem a uhlazeným stylingem.
Vlasy důkladně vysušte ručníkem a aplikujte vlasový gel po celé délce vlasů od kořínků ke konečkům a zepředu dozadu.
Vlasy po stranách sčešte dozadu dohladka a patku nahoru.
Vlasy nad čelem učešte ke straně a nechejte uschnout.
Účes drží tvar celý den, pokud však nějaký ten vlásek přeci jen nebude respektovat váš styling, stačí jej uhladit malým množstvím gelu.
Jednoduché vlasy – foto
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět takzvané jednoduché vlasy.
Elegantní vlasy
Nadýchaný objem tohoto účesu působí zrale, elegantně a hodí se téměř pro každou příležitost. Vlasy jsou postupně sestříhány okolo uší a vytvářejí ostrý, plastický tvar účesu, který může být dále dotvářen vhodnými stylingovými výrobky.
Vlasový gel aplikujte do umytých, mokrých vlasů a rozčešte jej po celé hlavě hřebenem se širokými zuby.
Vlasy vyčešte hřebenem vzhůru a dozadu, případně k jedné straně.
Pokud se vám bude zdát, že účes po uschnutí působí trochu jako helma, jednoduše vlasy nahoře projeďte prsty a po stranách uhlaďte.
Zdá se vám tento účes trochu extrémní? No možná, že se příliš nehodí do kanceláře, ale garantujeme vám, že večer v klubu se po vás každý obdivně otočí. Tento účes v sobě spojuje rebelství padesátých let a nedbalý „rozcuch“ let devadesátých. Vlasy jsou velkoryse vyčesány nad čelem, jako byste právě prolétli vzdušným tunelem. Aby tento styl působil přesvědčivě, musíte kromě vl
Pokud je ve stolici obsažena krev, lze podle její barvy poznat, ve kterém místě zažívacího traktu je problém. Krev z horní části zažívacího traktu (například ze žaludku) má ve stolici velmi tmavou barvu. Krev, která je středně nebo tmavě červená, pochází z tlustého střeva nebo konečníku. Důvodem výskytu krve ve stolici mohou být například hemoroidy, anální fisury, divertikulitida, rakovina tlustého střeva nebo ulcerózní kolitida. Pozor: Konzumace červené řepy může způsobit dočasně červené zbarvení stolice a moči. Krev ve stolici nemívá jasně červenou barvu. Často se stává, že je krev ve stolici přítomna, ale není vidět, pak jde o takzvanou okultní krev. V tomto případě je nutné podstoupit testy na okultní krvácení, které jsou schopny detekovat skrytou krev ve stolici. Poraďte se se svým lékařem o jakékoli změně nebo problému, který se týká fungování střev. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět stolice s krví: krev ve stolici foto.
Tmavá stolice
Stolice, která je téměř černá a má hustou konzistenci, může být způsobena krvácením v horní části trávicího traktu. Mezi nejčastější onemocnění, které způsobují tmavou stolici, patří duodenální nebo žaludeční vřed, jícnové varixy, Mallory-Weissův syndrom (spojen s alkoholismem) a gastritida. Některé potraviny, potravinové doplňky nebo léky mohou rovněž dočasně způsobit černou stolici. Patří mezi ně:
bismut (Pepto-Bismol);
železo;
aktivní uhlí;
aspirin v lécích proti horečce, které mohou způsobit krvácení do žaludku;
tmavé potraviny, jako je černá lékořice a borůvky.
K tmavé stolici může dojít také při zácpě. Pokud se u vás objeví tento typ stolice, měli byste navštívit svého lékaře. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět tmavá stolice: tmavá stolice foto.
Žlutá stolice
Žlutá stolice může znamenat, že potraviny prochází zažívacím traktem relativně rychle. Žlutou stolici lze nalézt u lidí s refluxní chorobou. Příznaky refluxní choroby jsou pálení žáhy, bolest na hrudi, bolest v krku, chronický kašel a dušnost. Symptomy se obvykle zhorší, když ležíte nebo se ohýbáte. Mezi potraviny, které mohou zhoršit příznaky refluxní choroby, patří máta peprná, tučná jídla, alkohol, káva a čokoláda. Žlutá stolice může být zapříčiněna i nižší produkcí žluči. Žlučové soli z jater dávají stolici nahnědlou barvu. Pokud dojde ke snížení množství žluči, vypadá stolice na první pohled nažloutle. Pokud dojde ke snížení ve výstupu žluči, stolice ztrácí téměř všechny barvy a stává se bledou nebo šedou. Pokud k takovéto změně v barvě stolice dojde náhle, může být žlutá stolice příznakem bakteriální infekce ve střevech. Poraďte se tedy se svým lékař
Úplavice je onemocnění střev, žaludku a jater. Úplavice napadá v podstatě celou trávicí soustavu. Bacilární úplavice je přenosná pouze z člověka na člověka. Výjimečně mohou být příznakem i mouchy. Od nakaženého nebo přenašeče se šíří bakterie v potravě, pití nebo tělních tekutinách. Do těla se bakterie dostávají ústy, vylučovány jsou stolicí. Bacilární úplavice je jedním z nejnakažlivějších střevních onemocnění. Nejčastěji se infekce přenáší kontaminovanou vodou či potravou, při přímém kontaktu s nakaženým a špatnou nebo nedostatečnou hygienou. Inkubační doba onemocnění je 1–5 dní, charakteristické jsou svíravé bolesti břicha a křeče, vodnaté průjmy často s příměsí krve a hlenu. Bakterie napadají stěnu tlustého střeva a vytvářejí pro tělo nebezpečné toxiny. Při onemocnění je nejnebezpečnější velmi rychlá dehydratace. Ve vážných případech může docházet k protržení střevní stěny. Prevencí před úplavicí je karanténa nemocného a likvidace či dezinfekce předmětů a potravin, se kterými přišel do styku. Dodržování hygienických návyků – zvláště mytí rukou po toaletě a před přípravou jídla. Tepelné zpracovávání potravin a tekutin – bakterie jsou zničeny, pokud přejdou varem. Ochrana potravin před kontaktem s hmyzem.
Amébní úplavice – šiřitelem onemocnění je prvok měňavka, která se v potravě či tekutině dostane do těla a zde se začne množit. V malém množství je v podstatě neškodná a tělo si s ní poradí samo. Ve velkém množství a při přemnožení v těle se z tlustého střeva šíří do krevního oběhu a odtud do celého organismu. Průběh onemocnění je velmi podobný jako při bacilární úplavici, navíc se ale mohou tvořit jaterní abscesy, které je poté třeba odstranit chirurgicky. Při podezření na úplavici je nutné vyhledat lékaře, ten nejprve stanoví původce onemocnění a poté přikročí k léčbě. V lehčích případech bacilární úplavice se nasazuje Endiaron, v těžších případech je zahájena léčba antibiotiky, v některých případech je dokonce nutná hospitalizace. Amébní úplavice se téměř vždy léčí antibiotiky, a pokud vznikly důsledkem působení měňavky jaterní abscesy, je třeba je chirurgicky odstranit. Při obou typech onemocnění je třeba doplňovat dostatek tekutin – nemocnému hrozí dehydratace.
Měchovec lidský (Ancylostoma duodenale), také někdy označovaný jako měchovec dvanácterníkový, je významný parazit člověka vyskytující se v subtropickém a tropickém pásu zejména východní části polokoule a v Jižní Americe. Dospělí jedinci se lokalizují v tenkém střevě člověka a během svého vývoje migrují různými tkáněmi. Onemocnění z
Z hlediska vizuálního je vidět sytě červený útvar, podobný jahodě nebo malině, který se rozšiřuje buď do plochy na kůži, nebo může být pod kůží a nad ním je neporušená kůže. Roste do vnitřních struktur, které jsou vidět pod kůží. Hemangiom roste hlavně v prvních šesti týdnech, to je počáteční růst, do devíti měsíců roste velmi aktivně. Následně se do jednoho roku zastavuje jeho růst a většinou se začíná vstřebávat. Takové zkušenosti má většina rodičů. Stačí, když jejich pediatr růst hemangiomu hlídá. Léčba by v takových případech zbytečně zatížila organismus dítěte.
Zadní rýma je v podstatě těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve které jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice ústící do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganismy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především kýcháním, kašlem a rýmou.
Typickým příznakem zadní rýmy je, že pacient pociťuje v zadní části nosohltanu či v některých vedlejších dutinách rýmu. Nemůže se jí ale kvůli neschopnosti hleny vysmrknout zbavit. Dalším příznakem je bolest hlavy spojená s tím, že jsou u pacienta zacpány příslušné dutiny a kašel. Může se objevit malátnost, která ale není až tak častým průvodním jevem.
Základem léčby je naředění rýmy, aby bylo možné hlen vysmrkat. Proto je vhodné podávat dostatek tekutin, zvlhčovat vzduch, proplachovat nos, používat éterické oleje do aromalampy (například eukalypt, tymián, smrk, borovici, citrusy).
Lék na rýmu neexistuje i přes veškeré snahy medicíny.
K samoléčbě zadní rýmy (nikoliv alergické) je možné použít bylinné silice v podobě perorálních přípravků, jako je Sinupret, Nasivin Sinus sirup, Sinupo Forte. Obecně lze vyzdvihnout zvlhčení vzduchu a inhalace (Vincentka, Mucosolvan), které mohou být pomocnými metodami k uvolnění vazkého obsahu z dutin. Lokálně je možné použít antiseptický Stérimar s mědí (Cu) či lokální dekongescenční preparáty (Muconasal Plus, Olynth, Nasivin, Otrivin, Sanorin a další), ať již ve formě kapek, nebo spreje. Nástup účinku daných přípravků se začne projevovat okamžitě a zpravidla během 5–10 minut dojde ke splasknutí nosní sliznice a tím k uvolnění vedlejších dutin do prostoru nosního, čímž snáze sekreci vysmrkáte. Pokud je přítomna horečka nebo bolest supraorbitálních či paranazálních splavů, lze k uvolnění dutin nasadit též preparáty se sympatomimetikem (Paralen Grip, Modafen, Panadol Plus Grip). Jestliže se váš stav nezlepší nejpozději do 14 dnů, bude pravděpodobně nutná lékařská intervence s přispěním antibiotik makrolidového či linkosamidového typu (klaritromycin, azitromycin, klindamycin), nosního kortikoidu (Nasonex, Avamys), lokálního Pamyconu a omnipotentní Clarinase repetabs.
Horní cesty dýchací a zejména nosohltan jsou infekcí postiženy velmi často. Většina těchto infekcí se šíří kapénkovou cestou, tedy kašlem, kýcháním či přímým kontaktem s infikovaným povrchem sliznic.
Příčiny
Více než 200 různých virů může vyvolat akutní onemocnění dýchacích cest a z nich zejména zástupci těchto rodů: paramyxoviry, pikornaviry, koronaviry, adenoviry a herpesviry. Viry často vyvolávají epidemie, zejména v zimě a časně zjara (chřipka, respirační syncytiální virus) a na podzim (parachřipka).
Z bakterií je nejvýznamnějším činitelem Streptococcus pyogenes, vzácně pneumokoky, Haemophillus influenzae a Moxarella catarrhalis. Bakteriální infekce velmi často nasedá na virovou, onemocnění potom trvá podstatně déle a má těžší průběh. Se sekundární bakteriální infekcí se setkáváme zejména u jedinců velmi mladých a u lidí s nedostatečným stavem výživy.
Dlouhodobé zahlenění
Chronické formy vznikají při dlouhodobém působení neinfekčních vlivů a významnou roli hraje odlišná citlivost každého jedince. Činiteli zevního prostředí jsou expozice kouři, prachu, horku, chemikáliím, dále kouření, střídání teplot a dýchání horkého suchého vzduchu (vliv ústředního topení), což má za následek chronické zahlenění. Onemocnění častěji také vzniká u osob, které dýchají otevřenými ústy. Vliv na záněty nosohltanu mohou mít i avitaminózy (onemocnění z nedostatku vitamínů), menopauza a celková onemocnění jako choroby srdce, ledvin, cukrovka, alergie.
Léčba
Léčba akutních forem těchto onemocnění je většinou symptomatická, to znamená, že se léčí pouze příznaky, nikoliv příčina nemoci. Opatření zahrnují zapařující (Priessnitzovy) obklady, kloktadla, při teplotě léky snižující teplotu, klid na lůžku, příjem horkých tekutin, pobyt v teple, ovšem ne na suchém vzduchu, potní kúry, při nosní neprůchodnosti užívání nosních kapek. V případě bakteriální infekce se nasazují antibiotika, po kultivaci cíleně, před výsledkem stěru spíše empiricky, to znamená osvědčená podle předchozích zkušeností lékaře. Zejména u prudce probíhajících zánětů je nezbytné mikrobiologické vyšetření, neboť úspěch léčby závisí na cíleném podání antibiotika působícím na skutečného původce.
Při opakovaných zánětech hltanu se uplatňuje takzvaná imunomodulační léčba, která spočívá ve vyloučení všech faktorů, které mají vliv na onemocnění, obzvláště kouření a tvrdý alkohol. Příznivě působí dýchání zvlhčeného vzduchu, Vincentka a dostatek vitamínů řady B. Vhodná je změna prostředí, pobyty na horách a u moře. Doporučováno je zvlhčit vzduch v suché přetopené ložnici. Nedoporučuje se ale kloktat heřmánek, šalvěj a mentolové preparáty, jelikož vysušují sliznici hltanu.
Jedná se o skupinu parazitických prvoků vyvolávající celé spektrum parazitárních nákaz. Zdrojem nákazy bývají psovité šelmy nebo hlodavci. U nákaz vyvolaných Leishmania donovani a Leishmania tropica je zdrojem člověk. Přenos na člověka probíhá přes štípnutí bodavého hmyzu rodu Phlebotomus (Eurasie, Afrika) nebo Lutzomiya (Amerika). Leishmaniózy přenášené rodem Phlebotomus se vyskytují spíše v suchých oblastech polopouští, stepí a savan, zatímco americké mouchy jsou vázány na zalesněné oblasti. Problém představují rozvojové a chudé oblasti, ve kterých je leishmanióza rozšířenou smrtelnou nemocí vedoucí až k epidemiím. Podle lokalizace klinických projevů se rozlišují dvě základní formy leishmanióz: viscerální (postihuje vnitřní orgány) a kožní. Prevenci představuje vhodné oblečení a používání moskytiér a repelentů. Tato onemocnění podléhají epidemiologickému hlášení. Životní cyklus leishmanióz probíhá mezi lidským hostitelem a komárem. Leishmanie se u člověka vyskytují ve formě bez bičíku, napadají buňky, ve kterých dochází k jejich neustálému dělení, dokud napadená buňka nepraskne. Uvolněním parazitů dochází k šíření nákazy přes napadání dalších zdravých buněk. Pokud dojde k nasátí krve, dostávají se do trávicího traktu komára, kde se mění v bičíkatou formu. Zde dochází k dalšímu dělení, z jeho střev putují do hltanu a odtud při sání na člověku pronikají do nového hostitele a cyklus se opakuje. Původcem kožní formy jsou Leishmania tropica, L. major, L. infantum, L. ethiopica a americké druhy L. braziliensis a L. mexicana. Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě a ve Střední a Jižní Americe, odkud bylo importováno do Evropy. Inkubační doba je od několika týdnů do několika měsíců, ale ke kožním projevům může docházet i po několika měsících po návratu. Projevuje se vznikem papuly v místě, kde došlo k napadení hmyzem. Ta se postupně rozpadá na nebolestivý a špatně se hojící vřed se zduřeným okrajem. Může ale dojít k sekundární infekci, která mívá závažnější průběh. Kromě vzniku papul na kůži dochází i k postižení lymfatických uzlin v okolí vstupu infekce. Vyvolavateli kožně-slizniční formy jsou jihoamerické druhy Leishmania braziliensis a L. guyanensis, které se z místa vstupu infekce mohou pomocí lymfatických cest šířit do slizničního epitelu a dále do horních cest dýchacích. Ke klinickým projevům může dojít i po několika měsících či letech, kdy se již kožní projevy zhojily, ale nově se objevují vředy v ústech, nose nebo hltanu. Nebezpečí představuje skutečnost, že se šíří hluboko, čímž dochází k destrukci tkání a chrupavky. Viscerální forma je nejz