V dnešní době se toto onemocnění růží dá zhruba po 7 až 10-ti denní léčbě vyléčit, pokud nenastanou žádné komplikace. Růže se běžně léčí antibiotiky a z toho co vy uvádíte, tak se domnívám, že postižená pacientka netrpí růží, že tam může mít prostě například nějaké mokvající exémy, nevím, nevidím ji, ale pokud tam nebyly celkové příznaky, jako vysoká teplota, únava, malátnost, často i zvracení nebo pocit na zvracení, tak se pravděpodobně tady o růži nejedná a proto může být modrá Indulona účinná. Na růži ovšem modrá Indulona bohužel nepomůže. Ve vašem případě bude asi lepší navštívit lékaře a poradit se s ním. Indulona je v domácnosti známá
spíše
jako domácí lubrikant tam, kde není třeba používat kondomy.
V naší poradně s názvem PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za určitých okolností je možné nakazit se od nemocného růží dotykem. Proto je vhodné v domácnosti s růží používat zásady osobní hygieny, zejména antibakteriální mýdlo, desinfekci na prádlo (místo aviváže) a vlastní ručníky a oblečení, i obuv. Člověk s celistvou pokožkou a normální imunitou by se pak růží nakazit neměl.
Na léčbu růže se nejlépe hodí silný odvar z rostliny s názvem sléz lesní. Ze slézu lesního se použijí jak listy, tak i květ v sušeném nebo i čerstvém stavu. Do odvaru se pak namáčejí obklady, které se přikládají na růží postižená místa.
V naší poradně s názvem JAK SE PŘENÁŠÍ ONENOCNĚNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Kubíčková.
Dobrý den.Ležím se zlomenou nohou v nemocnici a volala mi kamarádka,která měla v noze růži ale má to už skoro vyléčené a chce přijít na návštěvu za mnou do nemocnice.Není to pro mne nebezpečné.Četla jsem,že se sretkokopy šíří i vduchem.Děkuji za odpověď co nejdříve.zdravím Kubíčková Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Klidně přijít může. Vynechte intimní kontakt. Když bude blízko vás a nebudete se vzájemně dotýkat, tak k přenosu dojít nemůže.
Řízkováním lze rozmnožit téměř všechny druhy rostlin včetně růží. Vždy používejte výhony s minimálně třemi až pěti pupeny (očky). Řízky odebírejte ze silnějších vyzrálých letorostů za bezmrazého počasí, nesmějí se už nalévat pupeny. Dřevité řízky ustřihněte v délce 20–30 cm. Šikmý řez pod listovým kolénkem se používá na spodním, rovný řez na horním konci řízku. Odebrané řízky rychle ztrácejí svou sílu, proto je uložte do chladu, do místnosti, ve které nebude mrznout, a nejlépe do vlhkého písku. Nebo řízky založte do země na venkovní stanoviště. Připravené, označené a nasvazkované řízky zapusťte tak hluboko, aby vyčnívala pouze 2–3 tažná očka. Zde zůstanou až do jara. V březnu je můžete začít sázet; mírně šikmo, až po vrchní očko. Lze je ještě přikrýt ze začátku skleněnou lahví, abyste si byli jisti, že výhonek nevymrzne.
V diskuzi PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kučerová.
Chtěla bych poprosit o radu proč mi nekvetou růže.zalévám a starám se o ně denně a přihnojuji je kristalonem na plody a květ.Děkuji Kučerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Kučerová.
Dobrý den prosím o odpověď na otázku,proč mi nekvetly růže.Dostala jsem na jaře tři sazenice růží,keřových,ale ani jedna nekvetla.Starala jsem se prakticky denně,pžihnojovala,zalevala atd.Je pro mě tajemstvým,jakou mají barvu.Prosím o odpověď a děkuji předem Kučerová
Jak jsme se již zmínili výše, druhů a odrůd růží je nepřeberné množství. Některé jsou sice okouzlující, ale často zhýčkané a podléhající různým chorobám, existují však i růže houževnaté a odolné. Pokud je pro vás nenáročnost na péči důležitější než šlechtěné květy, vybírejte si při nákupu raději původní, botanické druhy růží, ze kterých se nové odrůdy šlechtily, například růži alpskou či galskou. Jsou mrazuvzdorné a odolné vůči chorobám. Zájem o růže spočívá také v jejich nezměrné rozmanitosti. Popínavé růže vytvářejí nádherné zelené stěny, záhony starých a sadových růží velkokvětých a mnohokvětých (čajohybridy, polyantky a floribundy) zase nabízejí hojnost velkolepých květů. A minirůže? Ty vytvářejí záplavu barev na nejmenším možném prostoru. Záleží tedy jen na vás, pro které z nich se rozhodnete.
Koncem října zkracujte o třetinu velkokvěté i mnohokvěté růže. U popínavých růží vyřežtee slabé výhony a zkraťte jen postranní větve, které kvetly. Vhodným způsoben ochrany před mrazem je přisypání zeminy (nejlépe kompostu) ke kořenům růže do výše 20–30 cm. Choulostivější odrůdy přikryjte raději ještě chvojím.
Interiérovým růžím dopřejte zimní odpočinek, to znamená, nehnojte je, přesuňte je na chladnější místo a méně zalévejte.
Růže je onemocnění, které je doprovázeno celkovými příznaky, kdy vlastně v počátečních dnech tohoto onemocnění, třeba 1 až 2 dny, tak se pacient cítí unavený, malátný, má febrilie - horečky, velmi často je tady 38* až 39* C a teprve až třeba za 1 až 2 dny dochází k zrudnutí vlastně té postižené kůže. Velmi často se onemocnění růží vyskytuje například na bércích. Růže se může vyskytnout třeba i v obličeji nebo na nose. Kromě toho, že růže může způsobit začervenání pokožky, tak může být i růže silnější a může při ní docházet třeba ke vzniku puchýřů a někdy může i po zhojené růži, když se tyto puchýře odhojí, tak tam může vzniknout i drobný defekt, který se pak samozřejmě také časem zhojí.
Obličejový olej Růže Saloos obsahuje oleje lisované zastudena, a to bio jojobový, bio brutnákový a bio šípkový. Dále pak 100% esenciální oleje – růži bulharskou, růži marockou a další. K tomu navíc vitamíny A, E, F a lecitin. Olej má sytě žlutou barvu. Na celý obličej stačí několik kapek. Roztírá se lehce a dobře se vstřebává. Olej je balen v krásné lahvičce s kapátkem, aplikace je jednoduchá a příjemná.
Rosa je rod keřovitých rostlin, který se ve volné přírodě vyskytuje v mírném pásu severní polokoule. Dělí se na čtyři podrody a ty se dále dělí na sekce, jako je růže polní, šípková, kaštanová, šedá, podhorská, křovištní, malokvětá, plstnaná, svrasklá a řada dalších. Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Větve a větvičky jsou až na některé výjimky ostnité. Listy růží jsou střídavé se zubatým okrajem, zakončené jedním lístkem, tedy lichozpeřené, a nejčastěji pětičetné; někdy chlupaté až přisedle žláznaté. Jejich vytrvalé palisty jsou zpravidla přirostlé k řapíku. Důležitou součástí popisu listů, která vystupuje do popředí u prošlechtěných růží, je i sytost vybarvení a jejich lesk. Květy jsou oboupohlavní; u původních botanických druhů mají miskovitý tvar a jsou umístěny jednotlivě nebo ve víceméně chudých (výjimečně bohatých) květenstvích. Velikost květů se u divoce rostoucích růží pohybuje od 2 asi do 10 cm. Barva divokých růží je nejčastěji růžová, a to v různě sytých odstínech, pak čistě bílá, fialově červená; jen málo druhů je žlutých. Plodem je dužnatý šípek, obsahující vitamín C a karoteny. Růže obsahují v okvětních plátcích směsi aromatických silic, takže se můžeme v některých zemích setkat s rozšířeným pěstováním olejodárných růží.
Tato skupina zahrnuje velké množství šplhavých a popínavých růží. Ty, které pocházejí z botanických druhů, vykvétají jen jednou, ale jsou velice bujné a nejlépe vypadají na zdech. Ty méně vzrůstné a pocházející z čajohybridů jsou vhodné na ploty a zástěny a kvetou opakovaně. Další, takzvané gamblery jsou statné, mají však ohebné stonky a lze je tvarovat přes oblouky a pergoly. Tyto růže se vyznačují dlouhými výhony, které nevymrzají. Jde tedy v podstatě o růže sadové, které se nedokážou udržet ve vzpřímené poloze. Nemají samy žádné úponky nebo jiná „zařízení“, která by jim umožňovala aktivně se popínat. Opírají se pouze o konstrukci a musí být přivazovány. Za minimální výšku se u pnoucích růží považují 2 metry. Skupina zahrnuje odrůdy jednou i opakovaně kvetoucí (remontující) s květy plnými, vzácněji prázdnými. Přechod mezi růžemi pnoucími a sadovými, ale i pokryvnými, není v některých případech přesně vymezen a tutéž růži můžete tedy využít různými způsoby.
Růžím škodí nepříznivé podmínky prostředí – mráz, sucho, nadbytek vláhy a podobně. Dále pak živočišní škůdci, houbové, bakteriální a virové choroby a plevely. Důležitá je tedy správná výživa, zálivka, odstraňování odkvetlých květů a planých výhonů. V době, kdy se zjara začínají nalévat pupeny, preventivně 1x za 14 dní postříkejte rostliny prostředky proti černé skvrnitosti listů a jiným houbovým chorobám. Opadané listí na podzim vždy pohrabejte a spalte, nebo ještě lépe odneste do popelnice.
V diskuzi RŮŽE JE NAKAŽLIVÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta Strnadová.
Nejsem si zcela jistá, zda mám opravdu růži. Po druhé injekci proti kovidu jsem se necítila moc dobře. Od 25 let trpím špatnou funkcí lymfatických cév (více na levé noze). Růži předcházel pád na zem (místo na židli jsem si sedla do prázdna) Asi po 14 dnech bolestí mi začala růžovět pravá noha. Jezdila jsem na injekce antibiotik a asi za 5 dní (v době píchání antibiotik) mi začala růžovět druhá noha a tak jsem nakonec skončila na infekčním odd. v nemocnici. Dostávala jsem infuze, ale bez efektu. Lékaři se neshodovali v postupu léčby a tak jsem si vynutila propuštění z nemocnice. Nohy mám stále teď už skoro fialové. Dále polykám antibiotika, můj muž mi maže nohy Beligentem a koupe v Cytealu, bandáž mi však moc dobře nedělá. Nakonec musím zdůraznit, že má teplota je stále 36,3.
Děkuji za odpověď
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K výrobě růžového oleje je možné použít růži Rosa Damascena flos, což je růže damascénská, pěstovaná zejména v Bulharsku. V Bulharsku se růžový olej vyrábí v proslulém Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem, asi 200 kilometrů východně od Sofie. Zde se vyrábí tento olej ve velkém měřítku, jeho produkce zde dosahuje zhruba dvou tun ročně. Keře druhu Rosa Damascena flos zde tvoří velmi rozsáhlé plantáže. Výroba růžového oleje je známa již od starověku, kdy květy růže, růžový olej i výrobky z něj byly zasvěceny antické bohyni Venuši.