GARDÉNIE V MEDICÍNĚ bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Astma je rozšířené onemocnění. Pokud také vás trápí, zkuste ho vyléčit přírodní cestou. Existuje řada bylinek, které léčí astma, případně slouží jako prevence. Bylinky lze různě zpracovat. Návody a rady jsou popsány níže u jednotlivých druhů.
Jak na astma
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
Ve svém příspěvku ŽIVOT KARDIAKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Vážená slečno. Musím vás jen podpořit ve vašem snažení pomoci otci. To, že jej navedete k aktivnímu postoji k jeho nemoci mu velice pomůžete. Vždyť v životě a hlavně v celém procesu uzdravování by nemělo hrát roli jen nemocné tělo, ale hlavně stav duše. A u lidí s nemocným srdíkem může být velmi hluboko pohřbená bolest, kterou bude třeba vyléčit. Váš otec by měl nejenom hledat možnosti v moderní medicíně, ale hlavně v hlubinách své duše. Tam je jeho skutečné vyléčení. Neboť nemoc těla jen odráží bolest duše.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Draha.
ach jo....takovýhle kecy mě vždycky dokážou nadzvednout. Uplně tě vidím jak nad zlomenou nohou máváš kadidlem. To ještě doopravdy nikomu nepomhlo.
Pupečník asijský (Centella asiatica) je malá bylina, která roste jen asi na 3 nebo 4 místech na světě a má v medicíně desítky různých využití. Pupečník asijský je pro své úžasné terapeutické schopnosti běžně používaný v ájurvedické medicíně a v tradiční čínské medicíně. Rostlina má bohatý obsah vitamínů A, B a G, zároveň je skvělým zdrojem hořčíku a vitamínu K. Pokud bychom jí měli přidělit nějakou přezdívku, dalo by se jí říkat magická bylina. Pokud výtažek z pupečníku asijského nanesete do vlasů, dojde k opravdu výraznému prokrvení vlasových cibulek a kožních buněk, což vede k masivní stimulaci růstu vlasů. Díky svým téměř magickým schopnostem při urychlování syntézy kolagenu zabraňuje pupečník asijský vzniku zánětů v samotných kožních cibulkách – právě záněty totiž představují hlavní příčinu plešatění. V poslední době probíhají rozsáhlé výzkumy této magické byliny, aby vědci lépe porozuměli skutečnému potenciálu této úžasné složky.
Che Šou Wu
Jedná se o extrémně vzácnou čínskou bylinu známou také jako „lék na všechny neduhy“. Obsahuje množství antioxidantů a léčivých látek. Velké množství publikovaných klinických testů na lidech již podpořilo oprávněnost používání výtažku z rostliny Che Šou Wu v tradiční medicíně při léčbě plešatění a podpoře růstu vlasů. Podle výsledků klinických testů začaly více než 93 % lidí, kteří trpěli vypadáváním vlasů, do 2 měsíců od zahájení nanášení výtažku z rostliny Che Šou Wu na vlasovou pokožku vlasy opět růst.
Serenoa plazivá
Serenoa plazivá byla oblíbeným tradičním lékem používaným americkými Indiány při léčbě různých zdravotních potíží, které současná medicína považuje za neléčitelné. Plody rostliny byly prastarými kmeny již před několika stoletími používány k léčení plešatění a vypadávání vlasů. Když je výtažek ze serenoy plazivé nanesen na kořínky vlasů, zabraňuje hormonu testosteronu v přeměně na jiný hormon zvaný dihydrotestosteron (DHT) – ten je hlavním spouštěčem řídnutí vlasů a v konečném důsledku působí i plešatost. Existuje 11 klinických studií, které prokazují, že serenoa plazivá skutečně přispívá k růstu vlasů a zastavuje vypadávání vlasů a pokračující plešatění.
Hořčík
Laboratorní údaje prokazují, že hořčík omezuje zánětlivé procesy, které přispívají k vypadávání vlasů.
Hořčík je nesmírně důležitý minerál, bez něhož nemůže docházet k procesům růstu. Nejenže stimuluje rychlejší růst vlasů, ale zároveň pomáhá vytvářet silné a zdravé vlasy, které jsou řádně vyživovány dostatečným množstvím proteinů a vitamínů. Když jsou vlasové kořínky zásobovány hořčíkem, dochází ke stimulaci obnovy vlasových buněk a k lepší regeneraci poškozených vlasů. To v
Ve svém příspěvku VLASY CERNY PEPR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Levandule7777@seznam.cz .
chtel bych poradit jak udelat maskku z pepre dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
Čau Milane, já si dělám masku z pepře často a jsem velmi spokojená s jejími účinky. Dá se aplikovat jak na pleť tak i do vlasů.
Jak se dělá maska z pepře?
Budeš potřebovat: 1 menší salátovou okurku, 1 kysanou smetanu, 20 zrnek černého pepře, dvě kapsle vitamínu E 400mg.
Postup výroby:
Nejdříve si v hmoždíři roztluč zrnka černého pepře na kousky velké maximálně 0,2 mm. Pak do hmoždíře přidej i kapsle vitamínu E a roztluč je taky. Okurku omyj a nastrouhej ji na jemném struhadle. Smíchej to se smetanou a nakonec přidej roztlučený černý pepř s vitamínem. Promíchej a dej to zchladit do lednice - asi tak na půl dne.
Aplikace masky z černého pepře:
Vychlazenou masku z černého pepře si nanes na obličej a do vlasů a jemně si to s tou směsí jako by drhni - říká se tomu pílink (peeling). Dělej to tak dlouho, jak tě to bude bavit. Po skončení si pleť i vlasy jemně opláchni čistou vodou a jemně osuš ručníkem. Úplně nejlepší je před aplikací nechat celou hlavu prohřát buď na sluníčku a nebo před červenou infra lampou a to tak dlouho, než se pokožka trochu opotí. Pak teprve aplikovat tuto masku.
Účinky masky z černého pepře:
Černý pepř je v čínské medicíně považován za prohřívač a významný dezinfikátor. Bude tedy prohřívat naši pokožku. Slupky roztlučených semínek pak poslouží jako peeling a zdroj drahocených minerálů. Oproti tomu vychlazená okurka společně se zakysanou smetanou bude toto vyhřátí regulovat a obohatí naši pleť potřebnými tuky a minerály a společně s přírodním vitamínem C a E ji doplní také o důležité antioxidanty. Celkově se dá říci, že tato maska osvěží pleť, stáhne póry a prokrví vlasovou pokožku, čímž napomůže lepšímu růstu vlasů. Šla by použít opatrně i na akné.
Antibiotikum je lék, který usmrcuje některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. Dříve se tento termín užíval jen pro antimikrobiální přírodní léky (pro ostatní se užíval termín chemoterapeutika), v současné době se velmi často používá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.
V současnosti je známo přes 6000 látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná také proti houbám a parazitickým prvokům. Mají však stále vedlejší účinky a v ČR jsou vydávány na předpis.
Již 2500 let př. n. l. používali v Číně v přírodní medicíně obklady z plesnivého sójového mléka. Stopy antibiotik (tetracyklin z piva) byly nalezeny také v 1600 let starých kosterních pozůstatcích Egypťanů a Núbijců. Antibiotika byla rovněž přijímána přirozeně ve stravě (zelenina obsahující sirné sloučeniny alicin, glukosinoláty).
V západní medicíně první objev antibiotik učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou B. anthracis společně s kulturou saprofytických bakterií neonemocnělo antraxem. O deset let později německý vědec Rudolf Emmerich náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou Streptococcus erysipelatis neonemocní cholerou, a o dva roky později Charles-Joseph Bouchard prokázal, že tutéž ochranu poskytuje Pseudomonas aeruginosa. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána pyocyanáza. Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z plísně. Francouzský doktor Ernest Duchesne zaznamenal už v roce 1896, že určité plísně rodu štětičkovec (Penicillium) ničí bakterie. Duchesne, respektive jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou další generaci. Až Alexander Fleming během svého výzkumu antibakteriálního působení lysozymu kultivoval bakterie na agarových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu Penicillium notatum. Fleming pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat, svůj objev v roce 1929 popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu Penicillium, nazval tuto sloučeninu penicilin. Antibiotické účinky mají i jisté kovy (stříbro, zlato, měď či slitiny, jako je bronz) a u některých jsou tyto účinky známy a využívány již od starověku. Nově se využívají i ve formě nanočástic.
V naší poradně s názvem ČERVENÝ FLEK V PODPAŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka Chovančáková.
Dobrý den, máme 9-ti letého syna a o prázdninách se mu po dvakrát objevil flek, který je uprostřed normální barvy kůže a je ohraničený červeně v podpaží. Brali jsme to s manželem, že to má z toho, jak se potí. V polovině srpna, se mu to znovu objevilo, ale už to nezmizelo a naopak se to stále zvětšuje. Byla jsem s ním u naší doktorky, která řekla, že to nic není a dala nám na to kortikoidovou mastičku. Ze začátku to měl o velikosti cca 3 cm. Teď to má veliké zhruba 15 cm. Vůbec se mi to nelíbí. Můžete mi prosím poradit co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Kortikoidy často pomůžou při zklidnění velkého množství ekzémů. Pokud u Vás nepomohly, tak by pak mohly být na vině například přemnožené kvasinky a houby na pokožce, které také vytvářejí červeně ohraničené nepravidelné fleky. Co s tím? Než takhle bez vyšetření zkoušet na slepo různé druhy léčby a obtěžovat tím Vašeho syna, tak doporučuji raději zajít zpět na kožní a požádat je tam o jiný typ léčby. V kožní medicíně je často problém najít lék hned na poprvé, ale i tak je úspěšnost lepší než domácími mastičkami. Vytrvejte a důvěřujte svému lékaři.
K léčebným účelům se sbírá kořen a list kostivalu lékařského.
Extrakt z listů kostivalu lékařského byl ve třech různých formách pro vnější užití (gel, roztok, emulze) testován v léčbě zevních ran, a to pomocí kvalitativních a kvantitativních histologických analýz u potkanů. Pozorován a popsán byl zvýšený léčebný potenciál v hojení ran s významným vlivem kostivalu na intenzitě a míře hojení díky procesu navýšeného ukládání kolagenu a zvýšené tkáňové kontroly zánětlivého projevu. Kyselina rosmarinová obsažená v kořeni kostivalu vykazuje zřejmě nejvýznamnější farmakodynamický efekt, tedy protizánětlivý a analgetický. Stejné nebo podobné látky podporují granulaci a regeneraci tkáně a tvorbu mozolů. Zároveň jsou látky obsažené v kostivalu schopné inhibovat tvorbu krevních destiček, syntézu prostaglandinů a agregaci erytrocytů.
V tradiční medicíně se kostival lékařský používá ve formě obkladů nebo mastí na zlomeniny, záněty žil a pohmožděniny. V balkánské lidové medicíně se kostival vnitřně podává při gastrointestinálních potížích a zvnějšku se používá při revmatismu a dně. V různých částech Evropy a Asie se podává kostival v různých formách k úlevě od bolestí svalů nebo kloubů. Zajímavostí je, že po dovezení kostivalu do Ameriky si rostlina našla léčebné využití v indiánské lidové terapii.
Neexistuje žádný zdroj popisující optimální dávkování kostivalu. Klinické studie doporučují podávat přípravky obsahující extrakt kostivalu 2-3x denně, podobný režim vidíme i v lidové medicíně. Jediným limitem popsaným v několika pracích německého původu je maximální dávka obsahových alkaloidů 100 mcg/denně, což vychází na několik gramů extraktu z kostivalu denně.
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Rdesno mnohokvěté (Polygonum multiflorum) se v čínské medicíně nazývá He shou wu (v překladu to doslova znamená černé vlasy). V čínské medicíně je rdesno mnohokvěté považováno za bylinu, která zlepšuje funkci ledvin a tím napomáhá celkové očistě krve a organismu od škodlivých látek. Tradičně se 8–15 g kořene (kořenové hlízy) nechá 5 až 10 minut projít lehkým varem v 0,5 l vody, 10 minut se nechá odstát a poté scedí. Takto připravený odvar se užívá 2x denně na lačný žaludek.
Rdesno mnohokvěté se též užívá ke zlepšení plodnosti. U mužů zlepšuje množství spermatu, u žen pomáhá k navození ovulace.
Rdesno se využívá také k posílení a regeneraci svalstva, zpevňuje šlachy a kosti, a proto jej konzumují například sportovci a mistři bojových umění v Asii. Má omlazující účinky. Je silným přírodním antioxidantem a „vychytávačem“ volných radikálů, což má příznivé protistárnoucí účinky. Podle čínské medicíny má vlastnost, že může navrátit původní barvu již šedým vlasům. Rdesno mnohokvěté blokuje proměnu testosteronu na dihydrotestosteron a tím ochraňuje vlasy před padáním a stárnutím (šedivění). Tvrdí se o něm, že výrazně zlepšuje fyzické a psychické zdraví, snižuje krevní cholesterol, pomáhá při ateroskleróze, snižuje hypertenzi.
Využívá se celá rostlina. Lodyhy se doporučují při nespavosti, pocení, tupých bolestech, dřevěnění končetin, ekzémech a svrabu. Zevně se bylina používá v odvaru na omývání nebo se připravuje mast. Lodyhy se mohou sklízet během celé vegetace. Třetím až čtvrtým rokem se na jaře či na podzim vykopou ze země kořenové hlízy, omyjí se, nakrájí a usuší při teplotě 35 stupňů; za syrova se v tradiční čínské medicíně nepoužívají, mohou se též pražit nebo dusit a přidávat do pokrmů.
Do hrníčku nasypte 1 lžíci sušeného drceného kořene a přelijte vařící vodou. Počkejte, až zchladne. Zamíchejte a vypijte buď přecezené, nebo i s drtí. Byliny by neměly přijít do kontaktu s kovem (přípustné jsou nádoby z nerezu). Směs má výraznou a charakteristickou chuť. Je možné ji dle potřeby přisladit medem, třtinovou melasou nebo ječmenným sladem. Pro získání maxima účinků je třeba užívat směs na lačno nebo až jednu hodinu po jídle. Nejčastěji se připravuje odvar z 9–15 g drogy, který se podává 2krát denně na lačno. Bylinu neužívejte v případě zvýšených jaterních enzymů. V době užívání byliny nepodávejte alkohol. Nepoužívejte společně s česnekem, cibulí, ředkví, zázvorem či skořicí. Nepoužívá se při kašovité stolici, při přítomnosti syndromů vlhka a hlenů.
V naší poradně s názvem ZAZVOR PRO DETI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Ahoj potrebuju poradit muze rok a pul stare dite zazvorovy sirup nebo caj ze zazvoru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Zázvor není bezpečný u malých dětí, protože je příliš agresivní na jejich rozvíjející se zažívací systém. V alternativní medicíně se zázvor používá k léčbě koliky a žaludečních problémů u dětí, ale v této věkové skupině to není považováno za bezpečné. Kromě toho byste neměla užívat zázvor, pokud kojíte. Zázvor může být bezpečný u dětí ve věku od dvou let. Zde už může být použit k léčbě mírných zažívací potíží a při bolestech hlavy. Nicméně, věk nemusí nutně znamenat, že zázvor bude bezpečný prostředek pro vaše dítě. Vždy se o bylinných lécích poraďte se svým dětským lékařem, protože byliny mohou způsobit nežádoucí účinky a představují riziko lékových interakcí.
Do této skupiny antibiotický látek patří TIAMULIN využívaný ve veterinární medicíně jako léčba a prevence dyzentérie prasat. Také sem patří látka VALNEMULIN, i ta se využívá ve veterinární medicíně. Obě antibiotické látky se mohou využít i v humánní medicíně, pokud jiná antibiotika nefungují.
Ve svém příspěvku PLOCHÉ BRADAVICE / VÝRŮSTKY.... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirra.
Zdravím, mě začaly ploché bradavice / výrůstky asi před 40 lety. Prvně byly jen na hřbetech rukou a postupně, s léty, se začaly rozšiřovat po celém těle. Na rukou jsem měla "zákrok" 2x...jednou dusíkem a později jakousi elektrickou kličkou či co...obojí bylo na prd. Poslední dobou je to už ale opravdu na pováženou. Je mi 66, ale tyhle se neukazují věkem, jak říkám, začali před mnoha lety a stále se rozšiřují. Už jsem z toho psychicky na dně, nejdu ani na masáž, plovárnu... nikam, protože bych se musela hanbou propadnout. Nejsou skoro vůbec vyvýšené spíš jakoby trošku tmavší fleky a je vidět, že je kůže úplně jinak "seskupená" jakoby než má být....stále mě svědí celé tělo...poslední šly záda....nástup se mi zdá stále rychlejší....mám strach, že budu opravdu za chvíli jen zavřená doma, protože mě nepustí snad ani to MHD....jsem jako ropucha.....vyzkoušela jsem všechny vodičky a laser-na ty největší, a tak při radě použít česnek, ocet nebo podobné babské fígle je mi trochu do smíchu....poradíte?....nejlepší by byl asi jeden velkej tunel s velkým zábleskem,aby všechny zmizely....tak nějak se mi nechce věřit tomu, že by v dnešní době pokroku v medicíně nebyl člověk schopnej se zbavit takových potvor.....nejlepší by to bylo asi krevním řečištěm...jsem zoufalá......Díky JUráková Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Toman Jiří.
Pokud máte známou v lékárně, tak si sežeňte kyselinu mravenčí (běžně se neprodává). Při aplikaci pozor, ať si nepopálíte kůži v okolí bradavice.
Funguje na 100%
Pěkný den!
Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch.
V naší poradně s názvem LÉK GURMAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,
chci se zeptat jestli tenhle lék můžou užívat osoby,které berou warfarin.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Gurmar není lék, ale potravní doplněk získávaný z rostliny Gymnema (lat.: Gymnema Sylvestre) Gymnema je keř původem z Indie a Afriky. K léčivým účelům se používají listy z této rostliny. Gymnema má dlouhou historii použití v indické ajurvédské medicíně. Její jméno v Hindštině, gurmar, znamená "ničitel cukru".
V současné době se gymnema používá především k léčbě diabetu, metabolického syndromu, při hubnutí a na kašel. Dále se také užívá při malárii, jako antidotum při hadím kousnutí, prostředek povzbuzující trávení, jako projímadlo, prostředek na potlačení chuti k jídlu a jako diuretikum.
Jak to funguje?
Gymnema obsahuje látky, které snižují vstřebávání cukru ze střeva. Gymnema může také zvýšit množství inzulínu v těle a zvyšuje růst buněk ve slinivce břišní, což je místo v těle, kde vzniká inzulín.
Co se týče interakce s Warfarinem, tak zatím nejsou žádné důkazy o tom, že by společné užívání bylo nebezpečné.
Hlavní složkou autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané molekuly emocí. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a mozku a jsou hlavním spouštěčem mnoha nemocí.
Je známo, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností se učit. Tudíž inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je tedy řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy.
Typ zahrnuje klasické neurotransmitery (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná). To jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
Kategorie je sestavená ze steroidů. Patří sem pohlavní hormony testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
Nejpočetnější skupina se skládá z peptidů. Patří sem 95 % ligandů a řídí prakticky všechny životní činnosti organismu. Bývají také nazývány jako „informační molekuly“.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že emoce se omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první bránou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří prožitá zkušenost v minulosti a během dětství nebo i ta každodenní. Tyto nedávné objevy jsou velmi důležité pro určení, jak jsou vzpomínky uchovávány nejen v mozku, ale i v „psychosomatické síti“ po celém těle, hlavně ve všudypřítomných receptorech v
V naší poradně s názvem REISHI SPOLU S WARFARINEM LZE UŽÍVAT? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JANA.
Dostala jsem k vánocům jako dárek 3 balení REISHI BIO. 14 roků užívám Warfarin, lze užívat Reishi s Warfarinem. Díky za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ganoderma lucidum alias reishi je houba, jejíž pozitivní účinky byly potvrzeny v čínské medicíně. Reishi v sobě mimo to skrývá i řadu nebezpečí, obzvláště při léčbě Warfarinem a Aspirinem. Užívání Ganodermy může zvýšit riziko krvácení, protože její užívání přímo ovlivňuje srážení krve. Reishi totiž obsahují adenosin, což je látka, která by mohla bránit shlukování krevních destiček. Reishi by se neměly používat, pokud máte onemocnění, které způsobuje problémy s krvácením. V souvislisti s podporou krvácení by se reishi také neměly používat těsně před nebo po operaci a v období porodu. Ve vašem případě bude vhodnější reishi věnovat někomu, kdo není ve stavu zvýšeného rizika krvácení. Nejlépe se reishi hodí k léčbě krevního tlaku, diabetu, častých infekcí a také při a po žloutence. Nepřetržitá léčebná kůra pomocí reishi by neměla přesáhnout dobu tří měsíců v jednom půlroce.
Jan Šula promoval v roce 1985 v Praze na LF UK. Klinickou práci začal v České republice a následně studoval ve Švýcarsku, Itálii a Německu. Po atestaci z ortopedie v roce 1991 odešel do Kanady a pak do USA, kde se na Floridě věnoval studiu významu membránových receptorů při rozvoji autoimunitních onemocnění pod vedením prof. Felixe Kaufmanna. Po návratu do Evropy v roce 1993 nadále spolupracoval na vývoji přírodních preparátů pro léčbu kloubních onemocnění s pracovišti v Anglii a ve Švýcarsku. MUDr. Jan Šula byl jako první Čech přijat do britské Královské lékařské společnosti, což mu otevřelo dveře na ruská i americká pracoviště zabývající se výzkumem regulační funkce peptidů. Jak lékař uvádí, pacienta nikdy neléčí sám, ale spolu se specialistou na oblast vykazující orgánové poškození, s psychologem a specialistou na výživu. Další rozvoj biomodulačních léčiv spojil s univerzitami ve Skotsku a v Oxfordu. Od roku 2007 je členem Italského řádu lékařů v Neapoli a vedoucím imunologem italské společnosti Ischia Salus. Mezinárodně působí jako konzultant ve 12 zemích a je členem Oxford Research Institute of Immunology a italské psychoneuroimunologické společnosti. Žije střídavě v Itálii a Anglii.
MUDr. Jan Šula se snaží nalézt jádro problému, což znamená dokázat jej pojmenovat, definovat a zpracovat protokol jeho zkoumání a řešení. Toto je možné pomocí molekulární medicíny, na níž je ohromně zajímavé, že se pohybuje na pomezí hmoty a ducha, přičemž zcela zásadní pro naši dobu je skutečnost, že mechanistická medicína, která zná pouze hmotu, došla na její konec a bojí se jít dál. Proto se jen velmi pracně a v opozici k hlavnímu proudu prosazuje poznání, že psychická komponenta hraje v medicíně svoji roli. My sice nemůžeme definovat ducha jako takového – jako nehmotnou působící entitu, jak si to představovalo 19. století, zato už dnes dokážeme definovat projevy lidské psýché na hranici měřitelnosti, což reprezentují molekuly.
Lékař sám všeho, co euroamerická, analyticky zaměřená medicína dosáhla, ve své praxi využívá. Jen navíc využívá ty vědecké poznatky, které na roli psychiky při rozvoji nemocí ukazují. Civilizační nemoci jsou všechny spojeny se stresem. Na stres se dá pohlížet z různých stran: bude-li jeden lékař vyrovnávat jím způsobenou dysbalanci po ose hypotalamus-hypofýza-nadledvinky, jiný přes T-lymfocty, další přes makrofágy, půjde-li jeden na věc přes psychosomatiku a druhý přes molekulární medicínu nebo nějaké ezoterní přístupy, pravdu budou mít všichni. Ať vezmeme kterýkoli ze zmíněných konceptů, vždy je zde návrat k ajurvédě i čínské medicíně a&nb
V naší poradně s názvem PARODONTÓZA - SKRYTÝ STRAŠÁK V ÚSTECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Parodontóza je označení pro chronické onemocnění parodontu - závěsného aparátu zubů. Typickým znakem parodontózy je absence zánětu v klinickém nálezu. Parodontóza, paradentóza i paradontóza jsou názvy označující jedno a to samé onemocnění. Slovo je složeno z řecké předpony para a buď z latinského "dens" (zub) nebo z řeckého "odous" ("genitiv odontus", zub). V minulosti byla běžnější řeckolatinská podoba slova paradentóza, dnes se v odborném užití upřednostňuje řecká, odvozená přímo z názvu orgánu, parodontu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří Lebeda.
Myslel jsem, že v medicíně byla upřednostňována latina. Doktoři se jí vždy učili. Samozdřejmé myslet neznamená vĕdĕt. Proč to ale píší jednou parodontóza neb paradontóza neb paradentóza .........?
Přeji pĕkný den Jirka
Podle Wikipedie je Ivermektin, někdy nazývaný také invermektin, širokospektrální antiparazitikum používané v humánní i veterinární medicíně proti parazitickým hlísticím a některým ektoparazitům, jako jsou vši, střečci či zákožky. Z chemického hlediska patří mezi makrocyklické laktony.
Původně se věřilo, že ivermektin působí inhibici nervových impulzů u hlístic a hmyzu pouze uvolňováním γ-aminomáselné kyseliny, která se následně váže na její receptor komplexu chloridového kanálu postsynaptických neuronálních membrán. To způsobuje zvýšený průnik chloridových iontů, které silně polarizují tyto neuronální membrány, čímž snižují přenos nervových vzruchů. Novější teorie popisuje vztah mezi ivermektinem a glutamát-chloridovými kanály. Ivermektiny se váží na glutamát-chloridové kanály na postsynaptických membránách v nervových a svalových buňkách a způsobují nadměrný přísun chloridových iontů, který má za následek paralýzu a následnou smrt parazita. Tyto glutamát-chloridové receptory jsou pouze u hmyzu a hlístic. Ivermektiny proto působí selektivně jen na tyto dvě skupiny organismů.
Látku poprvé izoloval v roce 1975 William C. Campbell, biochemik z firmy Merck & Co., ze směsi skupiny látek odvozených od avermektinů, objevených ve vzorcích půdy odebraných na jednom golfovém hřišti pracovníky japonského výzkumného ústavu Kitasato. Extrakt z tohoto vzorku se projevil jako velmi účinný proti mnoha různým zvířecím vnějším i vnitřním parazitům (endoparazitům a ektoparazitům). Při dalším zkoumání se jako nejúčinnější projevil právě derivát ivermektin, odvozený od mateřské látky této skupiny organických látek, avermektinu. V roce 1978 dr. Campbell testoval tuto látku s úspěchem na koních jako léčebný prostředek proti mikroskopickému parazitu Onchocerca cervicalis. Protože si uvědomoval, že tento parazit je příbuzný původci onchocerciázy (říční slepoty), začala firma Merck na jeho podnět zkoumat možnost použití ivermektinu i v humánní medicíně. Jakmile byla prokázána neškodnost této látky pro člověka, začala v roce 1982 firma Merck ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) rozsáhlé testování ivermektinu na lidech, které se ukázalo jako velice úspěšné. Protože říční slepotou trpí především obyvatelé velmi chudých zemí v rovníkové Africe, vedení firmy Merck se v roce 1987 rozhodlo věnovat ivermektin všem potřebným v této oblasti zdarma po neomezeně dlouhou dobu. Distribuce ivermektinu probíhala ve spolupráci s WHO. Aby nedocházelo ke kupčení s tímto lékem, byla zřízena speciální komise (Mectizan Expert Committee) dohlížející na jeho distribuci. Později se do této práce zapojilo též Carterovo středisko v Atlantě, které založ
V naší poradně s názvem ČAJ VRBOVKA MALOKVĚTÁ NA WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rutkovská.
prosím o sdělění jestli můžu pít čaj z vrbovky malokvěté, když užívám Warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Výtažky z této rostliny byly tradičně používány při onemocněních prostaty, močového měchýře a ledvin, kde se využívá antioxidační a protizánětlivý účinek. Bylina Epilobium parviflorum (vrbovka malokvětá) byla předepisována vnitřně jako čaj v tradiční rakouské medicíně pro léčbu poruch prostaty, ledvin a močových cest. V laboratorním prostředí (in vitro) bylo prokázáno, že extrakty z této rostliny omezují množení buněk lidské prostaty. Neexistuje dostatek důkazů o vlivu vrbovky malokvěté na účinky Warfarinu a proto by mělo být její používání prováděno s opatrností, ve smyslu častějších kontrol aktuální srážlivosti krve během jejího užívání.
Inulin je bílý prášek bez chuti a zápachu. Inulin prochází trávicím ústrojím v podstatě nezměněn. Odolává agresivním žaludečním kyselinám i trávicím enzymům. Prakticky bez povšimnutí se dostává až do tlustého střeva. A právě zde jeho úloha začíná. Inulin funguje v tlustém střevě jako zdroj živin pro některé mikroorganismy: vytváří ideální životní podmínky pro mnoho přátelských bakterií (například Bifidobacterium, dříve označovaná jako Lactobacillus bifidus). Podporuje jejich růst a dělení, čímž nepřímo brání nežádoucímu pomnožení ostatních (nepřátelských) bakterií. Pomáhá tak kromě jiného předcházet infekčním průjmům. Účinek v podobě podpory růstu přátelských střevních bakterií se nazývá probiotické působení. Díky němu dochází ke zlepšení činnosti střeva a k posílení imunitního systému. Inulin se tudíž nepřímo podílí na nepřetržitém boji těla proti střevním zánětům i nádorovým onemocněním tračníku (část tlustého střeva).
Inulin se nevstřebává do krevního oběhu, proto přímo nezasahuje do metabolických pochodů v našem těle. Výjimečně se může vyskytnout přecitlivělost, vzhledem k inertnosti (nečinnosti) látky se však jedná pouze o mírné zažívací obtíže (nevolnost, nadýmání nebo průjem). Inulin pomáhá též při úpravě vyprazdňování: dostatečný příjem inulinu upravuje konzistenci i pravidelnost stolice. Pomáhá tedy při léčbě průjmových onemocnění (zejména infekčních), účinný je i jako lék proti zácpě.
Doporučená denní dávka inulinu nebyla objektivně stanovena.
Jak již bylo řečeno, inulin podporuje růst přátelské bakterie Bifidobacterium. S její pomocí získává tělo odolnost vůči banálním i nebezpečným infekcím. Inulin tak nepřímo podporuje i naši imunitu, to jest odolnost organismu proti choroboplodným mikroorganismům nebo jejich jedům.
V potravinářství se inulin přidává do velkého množství potravinářských výrobků. Uplatňuje se například při výrobě pečiva, masných a mléčných výrobků, cukrovinek, ovocných šťáv nebo nealkoholických nápojů. Nejčastějším důvodem přidání inulinu do receptury je snížení celkové energetické hodnoty výrobku, navýšení rozpustné vlákniny a zlepšení textury výrobku. V mléčných výrobcích se inulin využívá jako náhrada cukru nebo tuku a rovněž snižuje celkovou energetickou hodnotu potraviny. V mražených krémech inulin brání vyvstávání krystalů na povrchu a zlepšuje tak strukturu výrobku.
Inulin má uplatnění také v biotechnologiích, farmacii a medicíně. Inulin slouží jako plnidlo a pojivo léčiv či doplňků stravy. V medicíně se inulin používá při vyšetření funkce ledvin, konkrétně k měření glomerulární filtrace (tvorba prvotní moči v glomerulech ledvin). Dále se přidává do enterální výživy (výživa podávaná formou roztoku s přesně definovaným nutričním složením do trávicího traktu), a to kvůli zlepšení střevní peristaltiky u pacientů. Inulin bývá také součástí živných půd v bakteriologii a v poslední době se rovněž zkoumají možnosti jeho využití při výrobě plastů.
Ve svém příspěvku SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nicola.
Dobrý večer.Chtěla bych se zeptat,jestli je normální,že když už se druhý den léčím krémem Infectoscab,tak se mi pořád dělají nové pupínky,které furt šíleně svědí.Už se mi nedělají tolik,ale sem tam nějaký jo..znamená to,že paraziti i po masti ještě pořád žijí,nebo to jen doznívá.děkuji moc za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor84.
Tahle bežnej lek na to nebude fungovat Infectoscab neje známo že by večina prípadu fungoval tahle vrab kuži by ste musela mat min 50 % nebo použivat silnejší leky Poklad z pekla Nimbový olej nbo nimba čaj najlepe a pak tu máte kvapky :
Použitie bylinného koncentrátu Cistus complex
Tento výrobok je schválený ako výživový doplnok. Nie je to liek, nemožno ho zamieňať za predpísané lieky.
Viď.: Smernica Európskej komisie 432/2012, ktorá upravuje obaly a reklamy výživových doplnkov..
Cistus complex je bioinformačný prípravok obsahujúci vysoko koncentrovaný extrakt dvoch druhov bylín – Cistus incanus a Cistus ladanifer, doplnený o čistú esenciu Cistus ladanifer.
Bioinformácie sú frekvencie, ktoré napodobňujú riadiace impulzy podkôrových centier mozgu, regulujúcich vegetatívnu nervovú sústavu a činnosť vnútorných orgánov. Ich pôsobením sa narúšajú negatívne informácie a vyvolá sa spätný regeneračný proces.
» je účinný predovšetkým pri infekčných ochoreniach spôsobených vírusmi
» pôsobí aj proti plesniam a chlamýdiám
» vhodný je najmä pri všetkých typoch zápalov horných dýchacích ciest
» pomáha pri infekciách s prolongovaným priebehom, komplikáciami, recidívami a rezistencii na inú liečbu
» zvyšuje obranyschopnosť organizmu
» pôsobí ako prírodný antioxidant (neutralizuje voľné radikály)
» chráni tkanivá pri infekcii pred poškodením zápalom a odpadovými toxínmi
Energetické pôsobenie Cistus complex
podľa princípu TČM
Cistus complex ovplyvňuje predovšetkým energetické dráhy pľúc, hrubého čreva, sleziny, troch žiaričov (troch ohnísk), perikardu a srdca.
Zloženie a účinky Cistus complex
Cistus incanus aj ladanifer patria do stredomorskej flóry. Rastú divoko na teplých, strmých horských úbočiach a ich pravidelné kvety hrajú farbami od bielej až po fialovú. Historicky môžeme dohľadať používanie rastlín z čeľade cistovitých až do roku 330 p.n. l. V perzskej tradičnej medicine, v oblasti dnešného Iránu, patrili tieto byliny medzi najcennejšie. V priebehu nasledujúcich storočí sa použitie cistu vďaka početným obchodným cestám rozšírilo z Perzskej ríše po celom Stredomorí, najviac medzi Cyprus, Taliansko, Turecko a Grécko.
Extrakty z oboch cistov obsahujú mnoho dôležitých prvkov: vápnik, horčík, zinok a železo. Zásadný pre pôsobenie v ľudskom organizme je však úhrnný obsah viac než 800 druhov proantokyanidínov, flavonoidov a polyfenolov vo vzájomnej optimálnej väzbe.
Obidva cisty pôsobia nielen synergicky, ale svojím mierne odlišným zložením podstatne zväčšujú záber účinkov na oveľa širšie spektrum infekcií.
Cistus complex zabezpečuje účinnú chemicko-fyzikálnu ochranu, ktorá sa dá využiť nielen pri ochorení, ale aj pri prevencii. Zabraňuje vírom prenikať do buniek, a tým následne eliminuje ich rozmnožovanie. Najznámejšie je použitie cistu pri akejkoľvek nákaze označovanej ako zápal horných dýchacích ciest, či už vírusovej, bakteriálnej či plesňovej. Druhou silnou zbraňou cistu je jeho schopnosť neutralizovať voľné radik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zázvor: Zázvor je základní bylina tradiční čínské a ájurvédské medicíny. Zázvor obsahuje celkem 640 různých chemických látek, díky nimž pozitivně působí na ředění krve a zdravé prokrvení organismu. Zázvor kromě jiného podporuje i tvorbu slin, což usnadňuje konzumaci potravin ochucených právě zázvorem. Zázvor se může konzumovat v mnoha různých podobách: zázvorový čaj, zázvorový drink, kandovaný zázvor, nakládaný zázvor jako příloha k sushi, nastrouhaný syrový zázvor nebo sušený a drcený zázvor jako koření například v indické kuchyni. Nejlepší zázvor obvykle seženete u vietnamských obchodníků, kteří mají zázvor vždy čerstvý a neseschlý. Na takových oddencích si nejlépe pochutnáte.
Kari: Kari obsahuje látku kurkumin, jež se nachází v i kurkumě (právě proto jsou si tato dvě koření velmi podobná jak složením a barvou, tak i pozitivními účinky na organismus). Kari obsahuje salicyláty, které jsou užitečné při výskytu sraženiny a podporují produkci vitamínu K.
Skořice: Konzumace skořice je považována za nejuniverzálnější metodu, jak zabránit vzniku krevních sraženin pomocí bylinných přípravků. Skořice je silné koření, jež se celá tisíciletí používá jako lék i jako přísada do jídla. Podle vědců patří k nejlepším antioxidantům na světě. Skořice se může přidat do nápojů (například do čaje) nebo v sypké podobě do nejrůznějších pokrmů. Označuje se jako zahřívací koření. Skořice má spoustu dalších výhod: již půlka čajové lžičky skořice může mít pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi, zažívání či imunitu. Skořice má schopnost omezit oxid dusnatý, který se hromadí v krvi, a hladinu lipidů, jež mohou způsobit poruchy mozku, rakovinu, srdeční choroby a podobně. Proto prospívá srdci (ve větších dávkách) a důležitou roli hraje i při léčbě cukrovky, rakoviny či neurodegenerativních onemocnění.
Kurkuma: Kurkuma je známá jako protizánětlivá bylina s pozitivním účinkem na ředění krve díky obsahu kurkuminu. Používá se v kulinářství a má rovněž léčivé účinky (kurkuma se využívala již ve starověké medicíně).
Máta peprná: Máta peprná má široké spektrum použití v lékařství. Obecně se ví, že zklidňuje gastrointestinální trakt. Avšak máta peprná pomáhá i při zabraňování abnormálnímu shlukování krevních destiček, a to prostřednictvím produkce salicylátů, které mají vliv na srážlivost krve.
Oregano: Používá se jako koření v gastronomii, nicméně pro své léčivé účinky se může využívat také jako léčivý prostředek. K důležitým schopnostem oregana se řadí mimo jiné i schopnost ovlivňovat hustotu krve.
Paprika: Paprika je takzvané zahřívací koření, které podporuje a zrychluje metabolismus. V tradiční medicíně se používá už
V naší poradně s názvem TROJKLANÝ NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Matošková.
Děkuji za zprávu ohledně trojklaného nervu ještě prosím kde dělají tyto operace a byl by vhodný i kiberneticky nůž brala jsem prášky i akupunkturu ale to bylo jen na chvíli účinek bylo mi uděleno že takový nález má spousta lidí podle příznaků bodavě bolesti do spamu a do ucha a tuhnutí krční páteře mohlo by to být děkuji jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Psala jste, že máte výsledky z rezonance, na kterou vás poslal lékař. Právě tento lékař vám může nejlépe poradit, jaké řešení zvolit. Z výsledků vyšetření na rezonanci vidí přesné rozmístění nervu a cévky. Zeptejte se ho na všechno a důvěřujte moderní medicíně. Lékař vám také doporučí zdravotnická zařízení, kde tyto zákroky provádějí.
Přeslička: je bohatá na oxid křemičitý, o kterém se předpokládá, že pomáhá léčit a obnovovat poškozené tkáně způsobené zánětem od pankreatitidy. Kromě toho jedna studie analyzující účinky extraktu z přesličky na diabetických krysách zjistila po 5 týdnech léčby významné antidiabetické vlastnosti a regeneraci slinivky a jater.
Oregano: V tradiční medicíně je oregano používané k léčbě nemocí spojených s oxidací, jako je například cukrovka. Oregano je bohaté na přírodní fenolické antioxidanty. V roce 2004 vědci z Massachusettské univerzity studovali antidiabetické mechanismy extraktu z oregana a zjistili, že může vázat pankreatickou amylázu u prasat. Tyto výsledky podporují názor, že oregano by mohlo být antihyperglykemické činidlo pro dlouhodobou kontrolu hyperglykémie a diabetických komplikací.
Haritaki: Tato bylina, latinsky Terminalia chebula, má vlastnosti potlačující rakovinné bujení a může zabránit nebo zpomalit růst rakovinných nádorů slinivky. Lékaři se domnívají, že je to dáno tím, že pankreatické nádorové buňky odumírají přirozeně v procesu známém jako apoptóza, aniž by docházelo k vedlejším toxickým účinkům. Bylo prokázáno, že perorální příjem extraktu z haritaki snižuje zvýšenou hladinu glukózy v krvi o 43,2 % a obsah jaterního a svalového glykogenu o 75 % a 62,9 % (v uvedeném pořadí), což naznačuje, že může mít jistou hodnotu při léčbě diabetes.
Měsíček lékařský: Má protizánětlivé, antivirové a antigenotoxické terapeutické vlastnosti. Extrakt z měsíčku má účinky, které by mohly potenciálně zabraňovat šíření nádorových buněk v rozpětí od 70–100 % při testování na celé řadě lidských a myších nádorových buněčných linií, včetně pankreatických nádorových buněk. To znamená, že tato bylina má cytotoxické vlastnosti nádorových buněk, a že měsíček může vyvolat aktivaci lymfocytů. Pokud je pankreatitida způsobena vysokým příjmem alkoholu, aplikace masti z měsíčku může pomoci zabránit dehydrataci.
Pampeliška: Pampeliška je považována za účinnou při léčbě proti agresivním a odolným pankreatickým nádorovým buňkám. Čaj vyrobený z pampelišky je také známý při čištění střev a jater. A pomůže zotavit a léčit poškozené pankreatické tkáně.
Hořec: Tato bylinka se osvědčila jako jedna z nejlepších v podpoře zdraví slinivky. Kořeny hořce mohou stimulovat slinivku, žlučník a sliznici žaludku ke zvýšené sekreci pankreatických enzymů, žluči, žaludečních kyselin a trávicích šťáv.
Vodilka kanadská: Latinsky Hydrastis canadensis, je dnes pro své léčivé a terapeutické účinky jednou z vysoce uznávaných bylin. Více než její schopnost snižovat hladinu cukru v krvi a napomáhání celkové
V naší poradně s názvem GROPRINOSIN PŘÍBALOVÝ LETÁK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Prosím o sdělení zda lék Groprisin je možno používat s lékem Trexan (dávka 1x týdně) - autoimunitní onemocnění. A dále po operaci karcinomu močového měchýře. Děkuji za odpověď na mail.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Trexan se využívá v medicíně jako cytostatikum při léčbě nádorů. Cytostatická léčba je náročná a vždy je třeba konzultovat jakýkoli nově přidaný lék s obkologem, který vede léčbu Trexanem. Proto i v tomto případě se obraťte na svého lékaře a promluvte si s ním o společné léčbě lékem Groprinosin.
Živočišné, aktivní uhlí je produkt vyráběný z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů. Aktivní uhlí má pórovitou strukturu a velký vnitřní povrch (400–1 500 m2/g). Může tak adsorbovat široké spektrum látek. Dříve se používalo i takzvané živočišné uhlí, které je téměř totožným produktem a uvádí se nesprávně jako synonymum, ale vyrábělo se spalováním zvířecích kostí za vysokých teplot bez přítomnosti kyslíku a funguje na principu absorpce, nikoliv adsorpce. Jeho roli jako jedno z nejrozšířenějších a nejbezpečnějších léčiv užívaných proti průjmu převzalo aktivní rostlinné uhlí.
Asi při třistanásobném zvětšení pod mikroskopem lze rozeznat v aktivním uhlí vyrobeném z kokosových skořápek celulární strukturu původního organického materiálu. Molekulární struktura aktivního uhlí se podobá struktuře grafitových destiček širokých několik atomů. Tvoří stěnu molekulárních otvorů, tedy pórů aktivního uhlí. Hexagonální kruh uhlíkových atomů je často přerušen a tyto nepravidelnosti poskytují možnosti pro reakce v místech přerušení.
Póry se rozdělují podle průměru na:
mikropóry s poloměrem menším než 1 nm,
mezopóry s poloměrem 1–25 nm a
makropóry s poloměrem větším než 25 nm.
Aktivní uhlí vyrobené z kokosových skořápek má větší část mikropórů. Aktivní uhlí se vyrábí a používá ve formě válečků, kuliček, zlomků a prachu.
Využití:
V běžném životě se užívají tablety aktivního uhlí v případech trávicích obtíží, obvykle u infekčních průjmových onemocnění a u dráždivého tračníku. V akutní medicíně se aktivní uhlí používá u výplachu žaludku, který se provádí u řady otrav. Po zavedení hadice do žaludku a jeho vypláchnutí tekutinou se před ukončením procedury aplikuje aktivní uhlí, aby na sebe navázalo zbývající škodliviny.
Nevýhody:
Aktivní uhlí nicméně celou řadu látek neadsorbuje, nedá se proto použít u otrav alkoholem nebo metanolem. Nesmíme zapomenout ani na to, že aktivní uhlí zabarvuje sliznici trávicího traktu do černa a způsobí černé zabarvení stolice. Z toho důvodu by se aktivní uhlí nemělo používat tehdy, pokud se plánuje u pacienta endoskopický zákrok (například kolonoskopie). Užívá-li nemocný jiné léky, měl by být mezi jejich užitím a užitím aktivního uhlí časový interval alespoň dvou hodin. Existuje totiž riziko, že by molekuly aktivního uhlí vázaly účinné látky léků a zabránily jejich vstřebání.
Zkušenosti:
Aktivní uhlí je účinný prostředek v léčbě průjmů a akutních otrav, musíme však mít na paměti jeho jistá omezení.
Primárně se jedná o prostředek používaný při zažívacích a střevních potížích (akutní průjmy, plynatost) a určitých formách
V naší poradně s názvem CONDROSULF 800 - RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, Condrosulf 800 mg beru 20 dní, a poslední dva dny mi v pravém koleni nastala ukrutná bolest, koleno neohnu. Musela jsem si vzít Ibalgin. Je možné, že by u mne došlo po tak krátké době naopak ke zhoršení? Děkuji za odpověď. S pozdravem Hořejšová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Condrosulf obsahuje látku chondroitin, který může pomoci omezit erozi chrupavky. Chondroitin ovšem nijak neovlivňuje ani nemírní případné záněty v kloubu, které způsobují bolest. Pro zmírnění bolestí kloubů se doporučuje užívat tuto kombinaci pěti přírodních látek:
- Kolagen typ II.
- Boswellia serrata, také známá jako kadidlo, je rostlina původem z indického subkontinentu, která se v tradiční ajurvédské medicíně používá po tisíce let ke zmírnění bolestí kloubů.
- Kurkuma je oddenková rostlina podobná zázvoru, která je přirozeným zdrojem kurkuminu. Kurkumin snižuje hladiny prozánětlivých cytokinů a poskytuje ochranu před škodlivými účinky zánětu.
- Piperin, alkaloidní sloučenina zodpovědná za štiplavost černého pepře. Piperin se obvykle používá ke zlepšení biologické dostupnosti kurkuminu a má také své vlastní přirozené protizánětlivé vlastnosti.
- MSM Methylsulfonylmethan je bezbarvá organosírová sloučenina, která si získala reputaci jako bezpečný, přirozeně se vyskytující doplněk pro úlevu od kloubních potíží.
MUDr. Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán zastávají filozofii: Člověk je složitý systém, jeho zdraví závisí na kvalitě orgánů, jejich vzájemných vazeb, stavu imunitního systému, dispozicích. To vše je ovlivněno stravou, pohybem, mezilidskými vztahy, zevním prostředím. Výsledkem je pak zdraví nebo nemoc. Celostní medicína hledá soubor příčin nemocí a snaží se je odstranit, nastavit přirozený chod organismu.
MUDr. Vladimíra Strnadelová absolvovala fakultu všeobecného lékařství v Olomouci, je atestovanou neuroložkou. Zabývá se tradiční čínskou medicínou, akupunkturou, homeopatií či dietologií. Studovala a účastnila se stáží u nás i ve světě (Srí Lanka, Thajsko, Holandsko, Švýcarsko). Má více než dvacetiletou praxi v přírodní medicíně.
Jan Zerzán se před více než 30 lety vyléčil z onkologického onemocnění pomocí stravy. Od té doby studuje nejrůznější dietologické směry u nás i v zahraničí. Mnoho let vede dietologickou poradnu pro lidi s nejrůznějšími chronickými nemocemi. Provádí testování individuálních potravinových zátěží.
Oba dva jsou autoři mnoha článků v nejrůznějších časopisech i odborné literatuře, vystupovali v mnoha televizních i rozhlasových pořadech. Jsou autoři několika knih. Pravidelně přednáší po celé republice a pořádají kurzy a tábory zaměřené na zdravou stravu a životní styl.
Naberete si jednu polévkovou lžíci oleje a pomalu ho v ústech přemíláte 20 minut. Výplach by se měl provádět nalačno, mohl by vyvolávat pocity na zvracení. Během výplachu je nutné držet hlavu zpříma, nebo dokonce raději mírně nakloněnou dopředu, abyste část oleje nespolkli. Když olej naberete ze lžíce do úst, zavřete je a celou dobu mějte rty neprodyšně, ovšem nikoli křečovitě sevřené. Nejprve byste olej měli alespoň chvíli vychutnávat. Některé druhy, zejména meruňkový, mandlový, olivový, arašídový, sezamový nebo lískový, jsou velmi příjemné. Při výplachu nejprve olej žvýkejte, abyste jej dostali pod jazyk a kolem dásní. Provádějte to naprosto klidně, bez sebemenšího napětí nebo křeče. Poté olej přecezujete a protahujete skrze zuby. Můžete přitom podle potřeby naklánět hlavu na stranu, tak abyste důkladně propláchli všechny zuby. A nakonec pohybujte jazykem nahoru a dolů a ze strany na stranu. Tímto pohybem se výrazně aktivují slinné žlázy pod jazykem. Jednotlivé kroky můžete několikrát zopakovat. Pokud provádíte výplach poprvé, je lépe nabrat si jen menší množství oleje a zkusit to vydržet alespoň pět minut. Během přemílání se vám do oleje přibalí sliny a budete mít plnou pusu. Pokud už budete mít pocit, že větší množství opravdu nezvládnete, tak olej vyplivněte a naberte si novou lžíci. Olej plivejte do toalety. V žádném případě olej nepolykejte. Bude plný toxinů, kterých se chcete zbavit. Potom si opakovaně a důkladně vypláchněte ústa vlažnou vodou. Nakonec můžete i vykloktat. Posledním krokem olejového výplachu úst je očištění jazyka, protože v tradiční východní medicíně je právě jazyk jedním z důležitých indikátorů lidského zdraví a v čínské medicíně diagnostikují lékaři nemoci dokonce podle jeho barvy. Na čištění jazyka lze použít čajovou lžičku, která může být pro zlepšení antibakteriálního efektu stříbrná. Počkejte pak asi čtvrt hodiny, než si vyčistíte zuby nebo začnete jíst. Olejový výplach byste neměli dělat, pokud máte nové nebo uvolněné amalgámové plomby – mohly by během výplachu vypadnout. Výplach mohou dělat i děti od pěti let, nebo v podstatě od doby, kdy jsou schopné olej v ústech převalovat, aniž by ho polkly. Pokud jste zdraví, měl by vám olejový výplach úst stačit jednou denně. Pokud máte nějaké akutní problémy, můžete tuto techniku praktikovat třikrát denně, a to vždy před jídlem.