GINGO LISTY ZPRACOVÁNÍ je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Většina sluchových vad vzniká pozvolna, postupným zhoršováním sluchu. Počáteční obtíže nebývají velké. Občas přeslechnete větu, kterou pronese někdo, kdo je k vám otočený zády, v televizi nerozumíte všem dialogům podbarveným hudbou nebo hlukem aut, střelbou a podobně. Ani si neuvědomíte, že přestáváte slyšet zpěv ptáků, šumění deště a jiné tišší zvuky, které jste v podvědomí dříve registrovali. Později již nastávají problémy i v běžném rozhovoru a vaše komunikace s okolím je ztížena. Sluchadlo tyto problémy buď zcela, nebo alespoň ve větší míře odstraní.
Druhy sluchadel
Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
V naší poradně s názvem ZPRACOVÁNÍ LISTŮ GINKGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA.
Dobrý den.Mám na Vás dotaz.Rozdrtím listy GINKA a plním do želatinových tobolek a pak užívám 1 tobolku denně.Má to též léčebné učinky.Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Užívání surových částí rostliny ginkgo biloba může být nebezpečné. Doporučuje se užívat sušený extrakt z listů v množství 60 až 240 mg ústy denně po dobu až 6 měsíců. Tento extrakt se ale nedá jednoduše připravit v domácích podmínkách.
Chcete-li využít účinky ginkgo biloba na plno v běžných domácích podmínkách, tak si udělejte odvar z jeho listů nebo tinkturu.
Odvar ze zelených listů:
Na konci léta nasbírejte zelené listy. K přípravě čaje použijte 1 polévkovou lžíci nasekaných čerstvých listů na jeden šálek vroucí vody. Pokud chcete, přidejte do něj sladidlo. Nechte louhovat 10 minut.
Ze sušených listů:
Zelené listy usušte ve stínu, ale s dobrou cirkulací vzduchu například ventilátorem. Listy je třeba usušit co nejrychleji, ale bez přehřívání (tj. vyhnout se plnému slunci). Chcete-li otestovat suchost, utrhněte stonek listu a zkuste jeho křehkost. Další možností je vložit čerstvé zelené listy do mikrovlnky mezi dvě papírové utěrky a zahřívat je 60 sekund na vysoký výkon. Listy by měly být křupavé – pokud ne, pokračujte v ohřívání dále, ale jen v 15 sekundových intervalech s následnou kontrolou.
Poté můžete použít jednu čajovou lžičku drcených sušených listů na jeden šálek vroucí vody. Tajemstvím dobrého čaje z gingka je nechat ho louhovat 5 až 6 minut, než ho vypijete.
Abyste dosáhla plného účinku, budete muset vypít 2 až 3 šálky ginkgo čaje denně – to je důvod, proč mnoho lidí volí místo toho profesionálně vyrobené kapsle.
Případně, pokud vám nevadí pít vodku, můžete si udělat tinkturu ze 150g sušených listů na 500ml vodky. Smíchejte ve sklenici, zakryjte a umístěte do tmavé skříňky na čtyři týdny. Denně sklenici protřepejte. Po čtyřech týdnech směs přeceďte a z listů vymačkejte co nejvíce tekutiny. Skladujte ve skleněné nádobě nebo láhvi. Užívejte 1-3 čajové lžičky tinktury denně.
Mahónii cesmínolistou mají rádi zahrádkáři, protože svým hustým vzrůstem a lesklými listy v létě, na jaře záplavou žlutých hroznů květů a od léta do zimy modrými plody musí potěšit každého. Ze zahrádek ji možná znáte, ale víte například, že plody jsou jedlé (obsahuji malé, neškodné množství toxických látek) a mahónii můžete zplaněnou vidět i uprostřed lesa?
Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) je velmi známý stálezelený keř z rodiny dřišťálů. Asi 1 až 2 m vysoký rozložitý keř zdobí zahrady a místy zplaňuje v lesích a parcích, kam jej zanáší ptáci svým trusem. Bobule jsou modré, o průměru až 0,8 mm, a působí dojmem lehce ojíněných kuliček. Za určitých okolností jsou jedlé, což může řadu lidí překvapit. Většinou se má za to, že jsou jedovaté, což není vzdáleno pravdě, protože jsou mírně toxické. Dozrávají koncem července až do konce srpna a rostlinu zdobí dlouho do zimy, kdy slouží jako potrava pro ptáky. Pro lidi jsou nejvhodnější až plně zralé, jinak jsou velmi kyselé. Navíc nedokonale zralé plody v minimální míře obsahují mírně jedovatý alkaloid berberin, který však zpracováním nebo usušením téměř mizí. V plně zralých plodech je ho pouze stopové, neškodné množství, uvádí se 0,015 %. Jelikož o jedovatosti nebo nejedovatosti bobulí mahónie existuje mnoho protichůdných názorů, přikláníme se spíše k doporučení je nekonzumovat.
Ovšem v kořenech, kůře a listech je těchto jedů podstatně více. Příznakem otravy berberinem je nevolnost. Kmínky mahónie jsou šedožluté, bez trnů a lysé. Výtažek z dřeva mahónie byl dříve využíván pro barvení vlny, jelikož má výrazně zlatožlutou barvu. Keř kvete v dubnu až květnu žlutými hrozny vonících květů, které lákají hmyz všeho druhu. Listy jsou vejčité, tvrdě kožovité a pichlavé. Jsou lehce vykrajované a zvlněné, proto se často využívají na ozdobu do podzimních i vánočních vazeb a dekorací. Mahónie cesmínolistá se tvarem listů velmi podobá cesmíně, která je ale jinou rostlinou.
Cesmína
Cesmínu poznáte podle červených plodů. Větvička cesmíny je symbolem amerických Vánoc. Na podzim se listy této rostliny lehce zbarvují do bronzova, u odrůdy Atropurpurea je tento jev nejvýraznější. Cesmíny (Ilex) na světě rostou v mnoha druzích. Některé jsou teplomilné, jiné zase odolné proti mrazu, a právě ty mohou zkrášlovat naše zahrady. Některé keře mohou i u nás dorůst úctyhodných velikostí. Lze z nich vytvářet příjemné tmavozelené pozadí pro pestřejší výsadby, poslouží jako neprostupné, stálezelené a velmi dekorativní živé ploty, tvarované se dobře vyjímají ve dvojici jako strážci branky, loubí a podobně, některé jsou i atraktivními solitérami.
V naší poradně s názvem GINGO BILOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena G..
Mám na zahradě 2 dtromy jinanu dvoulaločného )gingo biloba) a zajímalo by mě, jak a kdy se suší jeho listy.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sklizeň listů ginkgo biloba probíhá v době, kdy listy zežloutnou. To se děje v pozdních letních dnech. V této době mají listy jinanu největší obsah účinných flavonoidů.
Výroba oleje probíhá přímou metodou, což znamená, že suroviny nejsou skladovány – ryby jsou rovnou zpracovávány. Výroba oleje probíhá do jedné hodiny od dodávky ryb. Ryby jsou zpracovány podle normy ISO, která zajišťuje, že lososový olej je během výroby plně sledován. Neobsahuje žádné konzervační látky, nejsou použity žádné technické ani chemické čisticí procesy, které by mohly ovlivnit jakost výrobku či jeho funkci. Lososový olej neobsahuje žádné chemické a přidané látky, obsahuje pouze čerstvý lososový olej, a to díky jedinečnému způsobu zpracování. Ryby jsou porcovány na filety, ze kterých je olej extrahován okamžitě ve stejné továrně. Výsledkem je čistý lososový olej prémiové kvality. Vzhledem k vysokému obsahu astaxanthinu má olej oranžovou barvu a velmi silné antioxidační účinky. Díky krátké době zpracování obsahuje ty nejkvalitnější mastné kyseliny. Chemická analýza ukazuje, že složení a kvalita oleje se vzhledem ke způsobu zpracování nemění. Olej je velmi chutný a zůstává i vůně čerstvého lososa. Výsledný produkt je vhodný jak pro lidskou potřebu, tak pro zvířata. Čistý lososový olej je vynikajícím doplňkem stravy a obsahuje optimální množství omega-3 mastných kyselin. Vzhledem k velmi krátké době zpracování a celému výrobnímu postupu je takový lososový olej v podstatě nejlepším zdrojem omega-3 mastných kyselin.
Ve svém příspěvku GINGO BILOBA STROM VYUŽITÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Káda.
Dobrý den,
prosím o zaslání zprávy jak lze zpracovávat listygingo biloby. Zda jdou sušit, udělat čaj nebo tinktůru a jak a v jakém množství se dá užívat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Chaffee.
Listy jsou bohaté na vitamíny C, A, D, B a betakaroten, dále představují významný zdroj křemíku, draslíku, vápníku a železa (mají dokonce dvakrát vyšší obsah železa než špenát). Z čerstvých listů se nejčastěji připravuje salát, který má hlavně na jaře v kuchyních některých zemí své stálé místo, nebo se do různých salátů přidávají. Listy pampelišky chutnají podobně jako čekanka, to znamená lehce nahořkle. Nejvhodnější pro přímou spotřebu bez sušení nebo tepelných úprav jsou listy mladé, s nižším obsahem bílého mléka. Z nich si můžeme jednou za čas připravit i očistnou kúru, s jejíž pomocí pročistíme tělo a zároveň si doplníme potřebné vitamíny. Když po dobu dvou týdnů sníme každý den hrst čerstvých lístků, pročistíme si ledviny a játra a zlepšíme si trávení. Taktéž zaznamenáme pozitivní účinky na kůži, kterou čistí a omlazují. Ale pozor! Těhotné ženy by s takovou kúrou měly počkat, jim se užívání pampelišky ve větší míře nedoporučuje. Ve zvýšených dávkách pomáhá pampeliška vyvolat menstruaci. Jak již bylo naznačeno, pampeliška (jak listy, tak kořen) pomáhá při boji proti ekzémům, akné a jiným kožním neplechám. Užívá se vnitřně i jako kožní tonikum. Listy (čerstvé nebo sušené) můžeme přidávat též do polévek. Stejně jako květy i listy by se měly trhat v co nejčistším prostředí, na místech co nejdále od silnice (vyhneme se i parkům, kam se chodí venčit psi). Listy se sbírají od května do října. Suší se na stinném a větraném místě v načechrané vrstvě do 5 cm. Mohou se sušit i na slunci, jelikož jsou prostoupeny mléčnicemi, díky nimž schnou pomaleji. Během sušení se listy několikrát obracejí. Správně usušený pampeliškový list si zachová svěží zelenou barvu, nesmí být tmavý. Usušené listy se balí do papírových obalů a skladují se na suchém místě chráněném před světlem a vlhkostí.
Vavřín se ve své domovině ve Středomoří vyskytuje obvykle jako strom dorůstající poměrně značných výšek, roste však pomalu. Pěstuje se pro svoje dekorativní stálezelené vonné listy. Dříve se vavřín používal jako výzdoba při slavnostních příležitostech, například na věnce. Zejména staří Římané a Řekové se vavřínovými věnci zdobili při vítězných bitvách a sportovních zápasech. V dnešní době je pro nás vavřín kromě dekorativního účelu nepostradatelný v kuchyni.
Rostlina tvoří vejčité kožovité listy sytě zelené barvy, které jsou na okrajích mírně zvlněné. Listy jsou silně aromatické a s oblibou se používají jako koření – bobkový list. Rostlina tvoří nenápadné květy vyrůstající z paždí listů. Žluté květy se objevují v červnu. Po odkvětu se tvoří černofialové bobule. Semena se sklízejí na konci podzimu, jakmile plně dozrají. Ve Středomoří se ze semen lisuje jedlý olej. Jako koření se používají pouze listy, a to jak čerstvé, tak sušené. Čerstvé listy vydrží v mikrotenovém sáčku několik dní. Před použitím je raději nakrájíme. Jinak listy sušíme na suchém, tmavém místě. Po usušení listy ze stonků odtrháváme. Můžeme je použít celé nebo drcené.
Vavřín má rád prosluněná místa, tam se mu bude doopravdy dařit. V létě je náročný na dostatek vláhy a hnojiva. I přesto nechte zeminu mezi zaléváním vyschnout. Na půdu není rostlina náročná a snáší dobře i vápenaté půdy. K opravdu dobrému růstu ale potřebuje kyprou a výživnou zeminu. Nenechte se však zmást Středomořím, kde vavřín může působit dojmem rychle rostoucí bezproblémové dřeviny, opak je pravdou. Třebaže rostlina vyžaduje pravidelnou zálivku, má kořeny citlivé na přemokření. Zvláště při pěstování v květináči nezapomeňte na silnou drenážní vrstvu, protože pokud rostlině uhnijí kořeny, tak se s tím jen těžko vyrovná. Dalším parametrem je výživná, ale propustná zemina. Toho docílíte přídavkem perlitu nebo drobného štěrku.
S dobrým prospíváním rostliny bezesporu souvisí řez. Velmi slabé nebo naopak silné větve obrážejí nepříliš ochotně a mnohdy vytvoří pouze 1 až 2 nové výhony. Na to myslete při tvarování, kdy nenechte rostlinu nasadit příliš starého dřeva. Tak snadno dostanete stálezelený keř nebo stromek, vavřín má totiž dobrou regenerační schopnost a snese i hluboký řez.
Pokud chcete vavřín namnožit, jde to celkem jednoduše. K množení se využívají vrcholové řízky, které mají alespoň 3–6 lístků. Umisťujeme šikmě seříznuté sazenice po více kusech do květináčů. Nejideálnější podmínky jsou kolem 25 stupňů Celsia, kdy dokáže skvěle zakořenit. Vavřín se ale množí i ze semen nebo odkopky vzrostlejších keřů.
Z chorob je vavřín náchylný na plísňové onemocnění, takže jej m
V naší poradně s názvem KDY SE TRHÁ GINKGO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel RNDr.Miroslav Studený.
Nevám, kdy se trhá listí ginka aby mělo největší účinky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kdy se sklízí Ginkgo Biloba (Jinan)? Lístky stromu Ginkgo Biloba se sklízí v době, kdy právě začínají žloutnout, což odpovídá období začátku podzimu. Lístky se pak ihned suší v sušičce a nebo ve stinné místnosti s kontrolovanou teplotou do 30*C a s minimální relativní vlhkostí vzduchu. To je tak v kostce o domácím zpracovánígingo biloby
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginkgo biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginkgo biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginkgo biloba jsou dobré jako antioxidanty.
V naší poradně s názvem JINAN DVOULALOČNÝ GINGO BILOBA ZPRACOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Studeníková.
Prosím o sdělení, jestli mohu nějak využít semena-malé oříšky, které jsou uvnitř velmi zapáchajících žlutých plodů. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Žluté páchnoucí ovoce velikosti melounu se jmenuje Durian a pochází z jihovýchodní Asie. Roste na vysokém stromě a vyžaduje teplo a sluneční svit minimálně 9 hodin denně. Semena je možné zasadit, ale nečekejte žádnou krásnou rostlinu. Ze semen Durianu začne růst stromek velký jako naše lípa. Nejlépe je zasadit semeno v zimě a až vzejde, tak mu co nejvíce přisvětlujte na osluněném místě. V létě se mu bude dařit venku pokud teplota neklesne pod 10°C. Více informací najdete tady: https://cs.m.wikipedia.org/…
Upozornění: Nepřekračujte doporučené denní dávkování (2 kapsle/den). Výrobek neslouží jako náhrada pestré a vyvážené stravy. Ukládejte mimo dosah malých dětí. Skladujte v suchu a chladu.
Jedná se o cenově náročnější variantu, u které máte zaručenou kvalitu. Vysoká kvalita kolostra od firmy LR je dána tím, že jsou všechny výrobní kroky podstupovány kompletně v Německu a jsou důsledně kontrolovány.
1. kontrola: kvalita suroviny
LR používá výhradně mlezivo z prvních hodin po porodu, a to od krav z německých chovů. Pro účely produktu se používají pouze přebytky mleziva, tedy pouze to, co telátka nevyužijí. Každá šarže produktu je zpětně vysledovatelná až k výrobnímu statku.
2. kontrola: kvalita zpracování
Kompletní zpracování syrového mleziva probíhá pod přísnou kontrolou LR. Všechny kroky dodatečně kontroluje také nezávislý SGS INSTITUT FRESENIUS. Zaměřuje se nejen na zpracování, ale také na provoz.
3. kontrola: kvalita hotového produktu
Každá výrobní šarže LR je obsáhle prověřována. Zaměřuje se na mikrobiologické a fyzikální parametry, stejně jako na koncentraci hodnotných látek. Totéž opakovaně kontroluje také SGS INSTITUT FRESENIUS, a to nezávislými laboratorními analýzami a skrytými testovacími nákupy.
Kostní štěp lze vytvořit mezi dvěma kostmi pomocí kosti z jiného místa v těle osoby (autoštěp) nebo pomocí dárcovské kosti (aloštěp) z kostní banky.
Kostní autoštěp je obecně preferován chirurgy, protože kromě eliminace rizik spojených s aloštěpy obsahuje kostní autotransplantát nativní kostotvorné buňky (osteoblasty), takže samotný štěp tvoří novou kost (osteoinduktivní) a zároveň působí jako matrice nebo-li takové lešení k nové kosti vyrůstající z přemosťovaných kostí (osteokonduktivní). Hlavní nevýhodou kostního autoštěpu je omezená zásoba dostupná pro odběr.
Kostní aloštěp má výhodu v tom, že je dostupný v mnohem větším množství než autoštěp. Během procesu získávání kost po odebrání prochází procedurami, které obvykle zahrnují hluboké zmrazení a může také zahrnovat demineralizaci, ozařování a/nebo lyofilizaci, zabíjí živé buňky kosti nebo kostní dřeně. To významně snižuje imunogenicitu (riziko odmítnutí štěpu), takže nejsou potřeba žádná antirejekční léčiva, a v kombinaci s vhodnými postupy screeningu dárců mohou tyto postupy zpracování a uchovávání významně snížit riziko přenosu onemocnění. Přes veškeré toto zpracování si spongiózní aloštěpová kost zachovává své osteokonduktivní vlastnosti. Kromě toho bylo prokázáno, že určité postupy zpracování také uchovávají v kyselém prostředí stabilní osteoinduktivní proteiny v kortikálních kostních štěpech.
Červená řepa má dostatek důležitých živin. Obsahuje železo, vitamíny B, vitamín C a elektrolyty sodík, hořčík, draslík a fosfor. Listy řepy obsahují vitamín K pro podporu imunitního systému a také beta karoten, který se v těle přeměňuje na vitamín A, antioxidant rozpustný v tucích.
Oblíbený způsob, jak jíst červenou řepu, je pečená řepa s rukolou a kozím sýrem a nebo v zeleninovém salátu. Další způsob, jak si vychutnat červenou řepu, je v polévce, jako je boršč. Existuje mnoho variant výroby boršče. Níže najdete recept na boršč, který lze podávat teplý i studený.
Pokud s přípravou jídel spěcháte, použijte konzervovanou řepu jako poslední možnost. Před konzumací ji nezapomeňte opláchnout, protože konzervy obsahují vysoké množství sodíku, což ve velkém množství není zdravé. Zkuste řepu přihodit k běžnému zeleninovému salátu. Nápady najdete v receptech níže.
Listy z červené řepy jsou také jedlé, takže je nevyhazujte, jakmile si řepu připravíte! Zde je několik návrhů, jak používat listy řepy plné živin:
Orestujte sladkou cibuli, poté, když je téměř hotová, přidejte nakrájené listy řepy a prolisovaný česnek, promíchejte a nechte vařit, dokud nebudou hotové (listy by měly být tmavě zelené a zavadlé).
Vhoďte listy červené řepy do hrnce s vodou s dalšími kousky kořenové zeleniny a vytvořte zdravou zeleninovou polévku.
Odšťavněte listy i se stonky s mrkví nebo jablkem.
Nakrájejte listy do zeleninového salátu
Při loupání a krájení řepy nezapomeňte nosit rukavice, abyste si neušpinili ruce. Červená řepa se také používá jako přírodní potravinářské barvivo k barvení potravin do červena a zanechává skvrny, pokud se ihned neočistí.
Ve svém příspěvku NEJLEPSI ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila kolarova.
dnes a denne vysvetluji lidem zdravym i nemocnym podstatny rozdil v kvalite i ucinku mezi ALOE VERA GELEM A STAVOU.ten odbornik co si dovoli verejne lhat tisicum lidi jiste byl na plantazich primio FLP jako nasi obch, poradci.FLPma unikatni zpracovani, rucni sklizen- filetuje se aby gel zustal neporuseny v lahvi z plantaze je za nekolik hodin.obsah gelu v lahvi ktery je koser a byl prohlasen za identicky z rostlinou z jejich vlasni plantaze.gelu je napr, v NECTAR BERRY 96 PROCENT,4PROC.BRUSINEK hlavne kvuli zanetum v tele.kde by se tam vesla nejaka guma?tezkoby to melo takovy .ucinek. zaruku30dni na spokojenost a unikatni zpracovani ma pouze FLP. pak mozna na MARSU.tyto vyrobky mi vyrazne zlepsily zdravi. po aloe stave bych tezko mela po 40. metabol. vek pouhych 26 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rozmixujeme gel z listu aloe vera v mixéru. Povaříme šťávu s cukrem na mírném plameni asi 10 minut za občasného míchání, poté přelijeme do sklenice a uchováme v chladnu. Doba trvanlivosti je cca 3 měsíce. Každé ráno si dejte ½ lžičky sirupu smíchaného s vodou pro povzbuzení organismu.
Kandovaná aloe vera
Suroviny:
100 g gelu z listu aloe vera
100 g cukru
Gel z čistého listu nahrubo naporcujeme nožem, smícháme s cukrem a dáme do sklenice se šroubovacím uzávěrem. Necháme několik dní odstát a během této doby tu a tam promícháme. Trvanlivost je cca 3 měsíce. Má tonizující a kompenzační účinky na žaludeční a zažívací trakt.
Aloe vera džus
Suroviny:
100 g dužiny aloe vera
300 ml pomerančového džusu
200 ml minerální vody bez bublinek
2–3 lžíce medu
Dužinu aloe vera vložíme do mixéru, přidáme med, džus, minerální vodu a vše promixujeme.
Med z aloe vera
Suroviny:
3 listy aloe
med
Aloe vera omyjeme a zbavíme bodlin, na 10 dní uložíme listy aloe do lednice. Následně je zbavíme slupky a v hmoždíři utřeme na kaši. Přidáme med v poměru 2 díly medu na 1 díl kaše. Vše dáme do kastrůlku a za stálého míchání několik minut ohříváme při nízké teplotě. Směs nesmí začít vařit. Necháme vychladnout a přelijeme do zavařovací sklenice. Med užíváme na posílení organismu 2x denně před jídlem, a to jednu kávovou lžičku.
Aloe vera nápoj s červenou řepou a jablkem
Suroviny:
200 g červené řepy
2 jablka
25 ml šťávy z aloe vera nebo gelu z čerstvého listu
sůl
½ čajové lžičky nastrouhaného křenu
Oloupeme červenou řepu, rozčtvrtíme jablka a odstraníme jádřince. Řepu i jablka dáme do odšťavovače. Pokud máte gel, rovněž jej odšťavněte. Vmícháme šťávu z aloe vera a nastrouhaný křen, dochutíme solí.
Aloe vera nápoj s malinami a mangem
Suroviny:
½ manga
1 pomeranč
25 ml šťávy z aloe nebo gelu z čerstvého listu
100 ml medového melounu (bez slupky)
50 g malin
Oloupeme mango a meloun, všechny ingredience dáme do mixéru a promixujeme.
Olejová emulze s aloe vera pro regeneraci kůže při popáleninách
Zde naleznete bylinky, které pomáhají na astma. Jejich využití je samozřejmě rozsáhlejší, ale my se zde budeme věnovat především jejich působení na astma.
Patří mezi vytrvalé bylinky, má podobné květy jako máta. Snižuje histamin, je tedy vhodná při léčbě alergií a astmatu.
Použití: Pro léčivé účinky se používají kořeny této rostliny. Užívá se ve formě tablet nebo prášku.
Angínovník čínský (Belamcanda chinensis)
Je známý pod čínským názvem She Gan. Patří mezi léčivé bylinky, přičemž hlavní léčivou částí je oddenek. Léčí bolesti v krku, kašel, astma.
Použití: Z angínovníku si můžete připravit odvar, který pomáhá u výše zmíněných zdravotních obtíží. Doporučené dávkování je od 5 do 10 gramů (jedna čajová lžička) v odvaru. Vzhledem ke své mírně toxicitě se nedoporučuje pro děti ani těhotné ženy.
Listy angínovníku lze také žvýkat jako lék proti respiračním onemocněním a bolesti v krku. Žvýkejte maximálně půl minuty a rozžvýkaný list nepolykejte, ale vyplivněte.
Z angínovníku si můžete připravit rovněž kloktadlo jako pomoc při bolestech v krku – jednu čajovou lžičku pokrájených lístků nechte 15 minut louhovat ve 200 ml vroucí vody.
Bakopa drobnolistá (Bacopa monnieri)
Je tropická rostlina. Léčí astma, bronchitidu a alergie.
Použití: Obvykle se bakopa užívá nastrouhaná jako koření nebo ve formě kapslí.
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Je vytrvalá rostlina patřící do čeledi Apiaceae. Nyní opomíjená, tradičně byla používána k léčbě kašle, astmatu a dušnosti. Hlavní účinnou složkou v čechřici je esenciální olej, který obsahuje anetol, seskviterpeny a flavonoidy. Právě anetol je zodpovědný za výraznou chuť anýzu a vůni rostliny.
Použití: Pro lékařské účely se používají listy, kořeny i semena rostliny.
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Pomáhá proti chřipce i astmatu.
Použití: V léčitelství se využívá jako doplněk stravy pro zlepšení trávicího ústrojí, krevního oběhu nebo jako prevence proti nachlazení a astmatu.
Devětsil lékařský (Petasites hybridus)
Pro léčebné účely se používá především oddenek. Ten se suší asi při 40 °C. Oddenek je nutné od rostliny oddělit před jejím rozkvětem. Mírní astma. Rostlina vydává nežádoucí pach, který může vyvolat u některých lidí nevolnost.
Použití: Používá se jako nálev při léčbě astmatu. Lze používat dlouhodobě.
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum)
Podporuje vykašlávání hlenu. Tlumí křeče průdušek. Pomáhá při astmatu.
Použití: Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně její listy. Divizna se podává ve většině případů vnitřně v podobě čaje, jako odvar z kvě
V naší poradně s názvem GINKO BILOBA PĚSTOVÁNÍ SUSENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Neubauerova.
Dobrý den chtěla bych se zeptat jestli vadí když listy otrham třeba v červnu.Dekuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červnu je opravdu brzo. V červnu se v listech teprve tvoří účinné látky. Nejlepší čas na sběr listů ginko biloba je konec léta. Existují dvě období sklizně. První období je sběr zelených listů těsně před tím, než začnou listy žloutnout. Druhé období je sběr zcela žlutých listů. Barva listu určuje obsah účinných látek. Zelené listy obsahují maximální množství terpenických laktonů: Ginkgolid a Bilobalid. Žluté listy zase obsahují maximální množství dvaceti flavonoidů z nichž nejvýznamnější jsou Quercetin, Kaempferol a Isorhamnetin. Zelené listy ginko biloba jsou dobré na mozek a nervy. Žluté listy ginko biloba jsou dobré jako antioxidanty.
Jak se ukázalo, existuje vysoce účinný lék na výrony, naraženiny a modřiny a na oteklý kotník, který neobsahuje vůbec žádný led. Pro mírné případy dobře poslouží obklady z vilínu. Když je to vážnější, velmi účinný je octový obklad. Pokud se bylina jako šalvěj používá spolu s octem ke zvýšení potence, pak vzniká lék nazývaný octový obklad.
Ingredience
Ocet (postačí jakýkoli druh, nejlepší je domácí jablečný ocet);
4-5 listů silného hnědého papíru nebo bambusových papírových ručníků;
Naplňte skleněnou mísu asi 1 litrem octa. Nastříhejte velké kusy silného hnědého papíru (skvěle fungují ekologické papírové tašky z obchodu s potravinami) nebo bambusové papírové ručníky (ne běžné papírové ručníky!) a několikrát je přeložte na proužky. Každý pás by měl být asi 15 cm široký a 40 cm dlouhý.
Vložte každý proužek do misky s octem jeden po druhém.
Vyjměte proužek z octa, když je nasáklý, a jemně jej vyždímejte.
Proužek pevně naviňte kolem postižené oblasti. Pokračujte s dalšími proužky, dokud nebude pokryta celá pohmožděná nebo vymknutá oblast. Chlad octového obkladu by měl působit uklidňujícím dojmem a neměl by v žádném případě bolet. Pevně zakryjte netoxickým potravinářským obalem, aby obklad zůstal na místě.
Octový obal často měňte. Optimální by bylo každou hodinu nebo dvě, ale minimálně pokaždé, když to zaschne.
Během několika hodin by otok měl začít klesat, protože ocet vytáhne zadrženou vodu na povrch.
Pokud byste chtěli použít volitelné šalvějové listy s octovým obkladem pro zvýšení účinnosti tohoto léku, postupujte podle těchto kroků a vytvořte obklad ze šalvějového octa:
Listy šalvěje položte na čisté dřevěné prkénko a válečkem jemně vyválejte, aby se šťáva dostala na povrch. Listy určitě netrhejte.
Rozválené listy dejte do středně velké pánve a zalijte trochou octa.
Poduste je na velmi mírném ohni asi pět minut. Při blednutí listů byste měli vidět trochu páry, ale určitě nepřiveďte směs k varu!
Vytáhněte podušené listy a chvíli je nechte vychladnout na čisté utěrce.
Listy šalvěje přiložte ještě horké na poranění a přikryjte ručníkem, aby se v něm udrželo co nejvíce tepla.
Nechte na postiženém místě asi hodinu, dokud otok nezačne ustupovat.
Opakujte podle potřeby pro urychlení hojení a zmírnění nepohodlí.
Obyčejná verze octového obkladu je užitečným prostředkem, který můžete mít po ruce, když není k dispozici led, například při kempování nebo pěších výletech. Jednoduše zabalte malou lahvičku octa a několik proužků hnědého papíru do lékárničky pro nouzové ošetření výronů a modřin.
Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.
Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.
Bude se mu líbit:
ve stinné vlhké zahradě,
pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
pod keři,
ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.
Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
Postup:
Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.
V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete vysévat přímo na venkovní stanoviště, nechte celý proces na přírodě. V každém případě se obrňte trpělivostí. Problémem je také to, že rostlinky pěstované ze semínek dosáhnou normální velikosti v ideálních podmínkách druhým rokem, ale někdy j
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak si vyrobit borůvkový čaj
Příprava domácího borůvkového čaje je jednoduchá a rychlá. Budete potřebovat pouze sušené borůvkové listí, horkou vodu a přírodní sladidla, jako je med nebo cukr, pokud je to nutné. Mnozí lidé dělají borůvkový čaj jen ze samotných bobulí, ale listy jsou také účinné zdroje živin a jako bonus dokonce obsahují malinké množství kofeinu. Sušené borůvkové listy lze zakoupit ve většině obchodech s přírodními léčivými prostředky. Listy si můžete nasbírat i v přírodě a usušit je.
Recept
2-3 čajové lžičky sušených listů borůvek
2 šálky filtrované vody bez chlóru
1 lžička medu nebo cukru, podle chuti
Postup
Na začátku je třeba přivést vodu k varu a pak odstavit, aby nevřela. Vroucí voda neutralizuje některé antioxidanty, a to je škoda. Přidejte borůvkové listy a nechte po dobu 10-15 minut luhovat. Poté přeceďte a přidejte med nebo cukr, pokud je to žádoucí.
Moringa olejodárná je víceúčelová, mimořádně výživná, skutečná „superpotravina“, u které se dá všechno zužitkovat, a v mnoha oblastech je důležitou součástí základní stravy. Čerstvé sbírané listy z tohoto stromu se suší za nízké teploty. Sušené listy jsou pak drcené do práškové formy. Syrové listy moringy jsou velmi vydatnou stravou, oblíbené a výživné jsou také dozrávající plody ve formě zelených lusků, které se jedí vařené, stejně jako květy.
Listy a šťáva z listů mají hojivé účinky při problémech s očima, očních alergiích (zevně), astmatu, bakteriálních infekcích, nadýmání, vysokém krevním tlaku, ztrátě krve, bronchitidě, choleře, kolitidě (zánětu tlustého střeva), hemoroidech, cukrovce, průjmu, zánětech, problémech s pamětí, bolestech hlavy, žloutence, onemocněních jater, šerosleposti, nervozitě, revmatismu, bolesti, poruše sluchu, kurdějích, tuberkulóze, nádorových onemocněních, nevolnosti, neplodnosti, podvýživě, zácpě, virových infekcích, nedostatku životně důležitých látek. Zevně jsou listy moringy dobré na modřiny, na výrony, na akné, podporují rovněž hojení ran. Moringové listy umleté na kašičku s kapkou 100% čistého moringového oleje lisovaného za studena se používají jako obklad na hojení ran i na bércové vředy. Lisováním semen moringy olejodárné se získá stoprocentně čistý, nerafinovaný olej, který má protizánětlivé vlastnosti, obsahuje velké množství vitamínů a minerálů, je mimořádně bohatý na fytonutrienty a antioxidanty. Používá se také v kosmetickém průmyslu, a to nejčastěji na masáže a aromaterapie.
Oblíbenou pochoutkou z dozrálých plodů moringy olejodárné jsou pražená semena s velkým obsahem oleje. Semena působí nejen jako projímadlo, antipyretikum či jako analgetikum (proti bolestem), ale napomáhají také při problémech s očima.
Lusky (plody) se v ájurvédě uvádějí především jako prevence a léčba kurdějí.
Květy působí jako stimulant, jako posilující a povzbuzující prostředek, prostředek k odvodnění a k podpoře sekrece žluči. Květy vařené s mlékem údajně působí jako afrodiziakum.
Prášek z listů moringy olejodárné se používá v široké škále potravinových produktů, obsahuje mnoho antioxidantů, antibakteriální, antimikrobiální a protiplísňové látky. Může být přidáván do každodenní stravy, do pečiva, čaje, mléka, polévky, těstovin, guláše, omáčky a dalších potravin. Přidáte-li 1–2 lžičky prášku Grenera Moringy do nápoje nebo jídla, výrazně tím přírodní cestou zvýšíte jeho výživovou hodnotu.
Produkty z kořene moringy působí jako antibakteriální, protizánětlivý přírodní prostředek, jako stimulant, a jako velice účinný bylinný prostředek proti nadýmání.
V naší poradně s názvem KOPŘIVOVÝ ČAJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Coufalova.
Dobrý den otče. Prosím,jsou teď ještě kopřivy pořád dostatečně obohacující? Prosím o objasnění délky louhování při sušených a čerstvych. Děkuji Vam
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kopřivový čaj, užívaný jako lidový lék po tisíce let, nyní zaznamenává opětovnou popularitu díky vysokému obsahu živin a schopnosti bojovat proti zánětům.
Pití kopřivového čaje má několik výhod. Mezi jeho tradiční použití patří léčba senné rýmy a sezónních alergií, zvládání zánětů a bolestí kloubů a ochrana proti infekcím močových cest.
Čaj ze sušených kopřiv vs. Čaj z čerstvé kopřivy: Co potřebujete vědět?
Ať už si na výrobu čaje zvolíte sušenou nebo čerstvou kopřivu, obě formy nabízejí zdravotní výhody. Sušený kopřivový čaj je užitečný, protože ho můžete skladovat a používat po celý rok.
Čaj z čerstvé kopřivy na druhé straně nabízí trochu jinou chuť a může mít vyšší hladiny určitých živin. Vše záleží na osobních preferencích.
Pokud se ptáte, jaký je rozdíl mezi sušenou kopřivou a čerstvou kopřivou a kterou nejlépe použít na přípravu kopřivového čaje. Obě varianty mají své vlastní vlastnosti:
Sušená kopřiva : Sušené listy kopřivy mají hlubokou, výraznou chuť. Proces sušení koncentruje přírodní chutě kopřivy, výsledkem je bohatší a plnější čaj. Sušené listy lze přidat přímo do horké vody a jsou k dispozici po celý rok.
Čerstvá kopřiva : Čerstvé listy kopřivy poskytují jasnou, živou chuť, která je často vnímána jako jemnější a „zelenější“ než koncentrovanější, robustnější chuť sušených listů.
Kopřivu je nejlepší sklízet na jaře, kdy jsou listy ještě mladé a měkké. V pozdějším létě se vyplatí vzrostlé zdřevnatělé rostliny posekat a z sklidit nově rašící mladé výhonky v příštích týdnech.
Vaření kopřivového čaje je jednoduchý proces. Ať už použijete kopřivy čerstvé nebo sušené, nejdůležitější je dopřát čaji dostatek času na louhování, abyste do šálku dostali všechny výhody kopřivy. Postupujte podle těchto jednoduchých kroků a uvařte si dokonalý šálek kopřivového čaje a užívejte si zdravotních výhod, které kopřiva nabízí.
Přiveďte vodu k varu. Ujistěte se, že používáte kvalitní vodu, nejlépe filtrovanou.
Vezměte lžičku sušeného kopřivového čaje a přidejte ji do konvičky nebo hrnku. Můžete také použít sítko na čaj, pokud nechcete mít v čaji volné lístky.
Lístky v konvici nebo hrnku opatrně zalijte vroucí vodou. Celé to nechte asi 5 minut louhovat, aby se plně uvolnila chuť a léčivé vlastnosti kopřivy.
Pomocí čajového sítka odstraňte z čaje lístky kopřivy.
Nalijte kopřivový čaj do svého oblíbeného šálku a vychutnejte si uklidňující vůně a chutě.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek