Hovězí maso patří mezi kvalitní zdroje bílkovin a u diabetiků může mít v jídelníčku důležité místo. Přesto z něj má řada lidí s cukrovkou obavy, zejména kvůli způsobu přípravy a kombinaci s přílohami.
Tento článek vysvětluje, jak vařit hovězí maso při cukrovce tak, aby podporovalo stabilní glykémii. Zaměřuje se na praktické zásady, vhodné technologické postupy i konkrétní recepty přizpůsobené diabetickému stravování.
Vhodné způsoby tepelné úpravy
U diabetické stravy je klíčové minimalizovat přidaný tuk a vyhnout se přepalování.
Vaření a dušení
Vaření a pomalé dušení patří mezi nejvhodnější způsoby úpravy hovězího masa.
bez nutnosti velkého množství tuku
dobrá stravitelnost
stabilní energetická hodnota
Praktický dopad: vařené a dušené maso je vhodné i při horší kompenzaci diabetu.
Pečení a grilování
Pečení je možné, pokud se nepoužívá velké množství tuku a nedochází k připékání.
péct při nižší teplotě
bez mouky a sladkých marinád
Rozhodovací věta:grilování jen výjimečně a bez přepálení.
Doplňky zde rozumíme vše, co posiluje, podporuje a někdy i urychluje účinky derivační koupele. Nejlepšími doplňky derivační koupele je slunce a bahno. V létě je to slunění (ale ne žádné "grilování" na pláži), což je vynikající prostředek, jak vrátit funkce organismu do rovnováhy. Zkuste to, udělá vám to tak dobře, že budete chtít začít znovu. Používání bahna, bud' kompletní bahenní lázně nebo podle místních podmínek s tím, že si ji umíte udělat, zesílí očistný účinek derivační koupele na organismus. Pro tyto účely používejte jen bahno které léčí, například od Raymonda Dextreita, Editions Vivre en Harmonie.
Miřík celer je dvouletá bylina z čeledi miskovité. Je pěstována jako kořenová zelenina pro své bulvy a listy. Celer řapíkatý obsahuje bílkoviny, silice, puriny, glycidy, vitamíny a minerální látky.
List celeru působí protizánětlivě a močopudně, působí příznivě na činnost ledvin, povzbuzuje chuť jídlu, je vhodný pro revmatiky a diabetiky, uklidňuje a podporuje trávení, zpevňuje cévy. Doporučuje se při obezitě, neboť urychluje látkovou výměnu. Působí i jako zdraví neškodné afrodiziakum.
Je to výrazné aroma balkánské, středomořské, americké i anglické kuchyně. Celer se spolu s mrkví a petrželí přidává do polévek, pod hovězí pečeni, k přípravě vařeného nebo syrového salátu. Celerová nať i semeno jsou častou součástí kořeninových směsí pro grilování.
Při dietě, jež má pomoci snížit množství cholesterolu v krvi, se omezují potraviny, které zvyšují LDL cholesterol. Jedná se zejména o potraviny živočišného původu.
Potraviny vhodné při dietě: ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky, kuřecí maso, ryby, mléčné výrobky (jogurty do 3 % tuku, sýry do 20 % tuku), olivový olej a rostlinné oleje.
Pokrmy nepřipravujeme smažením, ale upřednostňujeme dušení, pečení a grilování. Správnou stravu bychom měli doplnit dostatkem spánku a pravidelným pohybem. Dále je důležité dostatečně pít, vyhýbat se alkoholu a nekouřit. Pakliže máte vyšší váhu, měli byste zhubnout a poté si váhu hlídat.
Potraviny připravujte pomocí grilování a pečení namísto fritování. Potraviny vařte v nádobách s nepřilnavým dnem, na vaření použijte olej ve spreji nebo malé množství olivového oleje místo másla. Před přípravou pokrmu maso upravte ořezáním tuku a před jídlem odstraňte kůži z drůbeže. Mezi potraviny dobré pro vaše srdce patří: libové maso, drůbež bez kůže, ryby, luštěniny, zelenina, ovoce, nízkotučné mléko, jogurty, sýry.
Nebezpečí onemocnění salmonelou vzniká konzumováním syrových nebo nedovařených vajec nebo masa. Bakterie také může zůstat na prkýnku nebo na noži, kterým se krájelo maso, a poté se stejným nožem krájí například zelenina. Bakterie se okamžitě přenese na zeleninu, která již nebude tepelně upravována. Rizikové pro vznik salmonely je letní období, kdy se v teple rychleji kazí potraviny, je horší hygiena při přípravě jídla (grilování, táboření), a při cestování, kdy lidé rádi ochutnávají neznámá a často riziková jídla. Riziko nakažení je vyšší u osob, které mají malý obsah kyselých žaludečních stav v těle, například při zánětu žaludku, po operativním odstranění žaludku nebo při používání antacid pro neutralizaci kyselých šťáv.
Ideálně byste měli celer konzumovat syrový, v salátech nebo ho jen tak přikusovat k masu. Nejvíc našemu tělu dodá v podobě šťávy k snídani. Ale jeho samotná chuť je skoro děsivá, proto k rozmixovanému celeru raději přidejte trochu čerstvě vymačkané jablečné šťávy. Dobře narostlý celer má řepíky dlouhé až 30 centimetrů. Při nákupu vybírejte takové kousky, které jsou zakončené neovadlými a svěže zbarvenými listy.
Dužinaté stonky jsou největší pochoutkou. Před servírováním je odlámejte od středu (srdíčka) a lehce oloupejte, jejich vláknitý povrch by vám úplně chutnat nemusel. Při výběru sáhněte po větším a silnějším kousku, vláknina je zde hrubší, ale o to vám snáze půjde loupání. U malých stonků je tato práce jen pro opravdu silné nervy. Ale za nějaký čas zjistíte, z kterého konce začít, kam sáhnout nožem a které vlákno povolit. Odborníci doporučují začínat u středové prohlubně. Takto oloupaný řapíkatý celer je výborný, pokud se servíruje se sýrem či omáčkou, do které se namáčí a jen tak přikusuje. Je to báječný tip na zdravé mlsání k televizi. Chcete-li experimentovat, můžete se pustit do grilování, dušení, pečení, vaření či zapékání této pochutiny. Připravujete-li nějaké maso, ryby či plody, pomůže vám stáhnout nechtěné pachy.
U diabetu II. typu hraje strava klíčovou roli nejen při kontrole hladiny krevního cukru, ale také při ovlivnění tělesné hmotnosti. Většina pacientů s diabetem II. typu má nadváhu nebo obezitu, a proto je diabetická dieta často zároveň redukční dietou. Už mírný úbytek hmotnosti může vést ke zlepšení citlivosti na inzulin a stabilizaci glykémie.
Základním pravidlem je kontrolovaný příjem sacharidů, přičemž přednost mají sacharidy složené, obsažené ve škrobnatých potravinách, jako jsou brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky nebo celozrnné obiloviny. Jednoduché cukry, typicky cukr, med, sladkosti a slazené nápoje, by měly být ze stravy výrazně omezeny nebo zcela vyloučeny.
Maso: Vhodná jsou všechna libová masa, například kuřecí, krůtí, králičí, libové hovězí či vepřové. Preferují se úpravy jako vaření, dušení, pečení nebo grilování bez přepalování tuků.
Mléčné výrobky: Doporučují se nízkotučné varianty – jogurty, tvaroh, mléko a sýry s obsahem tuku přibližně 20–30 % v sušině. Je nutné započítat sacharidy obsažené v mléce.
Tuky: Upřednostňují se rostlinné oleje, zejména olivový nebo řepkový. Živočišné tuky a máslo by měly být omezeny.
Pečivo: Konzumuje se v omezeném množství, ideálně celozrnné. Nejvhodnější přílohou zůstávají brambory.
Zelenina: Zelenina s nízkým obsahem sacharidů může být konzumována prakticky bez omezení. Patří sem například celer, květák, okurky, rajčata, špenát, salát, zelí nebo chřest.
Moučníky: Sladkosti jsou povoleny výjimečně. Vhodnější jsou tvarohové a ovocné dezerty připravené s náhradními sladidly.
Velmi důležitá je pravidelnost stravování. Diabetik by měl jíst 5–6 menších porcí denně, aby se předešlo výkyvům glykémie. Nepravidelné přejídání a následné hladovění vede ke zhoršení kompenzace diabetu a zvyšuje riziko komplikací.