GRILOVÁNÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Zvýšená hladina cukru v krvi se označuje jako hyperglykemie a je pro lidské tělo nepřirozená a nežádoucí. Léčba cukrovky je proto nastavena tak, aby škodlivé vysoké hodnoty cukru v krvi snižovala na normální úroveň. Někdy se přesto stane, že se hyperglykemie u léčeného pacienta znovu objeví. Příčiny mohou být různé.
Dieta
Čím zdravěji a pravidelněji se budete stravovat, tím lepší kompenzace diabetu dosáhnete a tím lepší bude prevence možných pozdních komplikací způsobených tímto onemocněním. Základem diety při diabetu je pravidelná strava, rozložená do 5–6 porcí co 2–3 hodiny během celého dne, aby se zamezilo výkyvu glykemie. Dieta při cukrovce v sobě zahrnuje doporučené množství sacharidů, které stanoví ošetřující lékař podle váhy a zdravotního stavu. Diabetická dieta je dána podle množství sacharidů (uhlovodanů, cukrů), které se rovnoměrně rozdělí do celého dne. Snídaně, oběd a večeře obsahují větší dávku sacharidů, zatímco svačiny menší.
Správný poměr složek by měl být následující:
sacharidy 45–60 % denního příjmu
bílkoviny 10–20 % denního příjmu
tuky 20–30 % denního příjmu
K tomu je nutné připočítat dostatek vitamínů a minerálních látek, které by měly pocházet hlavně z přírodních zdrojů.
Strava by měla být výživná a pestrá, měla by obsahovat všechny složky potravy. V jídelníčku by se měla vyskytovat zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, mléčné výrobky, bylinky, ořechy, semínka, ryby a libové maso. Jako sladidlo je vhodná stévie a ovoce.
U začínající cukrovky (prediabetes) je vhodné řídit se stejnými pravidly jako u cukrovky druhého typu. Diabetický jídelníček by měl být sestaven s ohledem na pravidla, která se vztahují k této stravě. Nutné je také zhubnout na optimální váhu.
Při dietě při cukrovce byste se měli řídit těmito pravidly:
Jezte 5–6x denně, nejlépe ve stejnou dobu.
Diabetický jídelníček by měl být pestrý a vyvážený.
Jezte hodně zeleniny a ovoce.
Nejvhodnější úpravou potravin je vaření, dušení a grilování.
Jezte potraviny hlavně z vhodné kategorie.
Omezte sladkosti, přesolené, tučné a další nevhodné potraviny.
Pijte hodně vody.
Snažte se zhubnout, pokud máte nadváhu nebo obezitu.
Věnujte se pravidelně pohybu.
Glykemický index (GI) udává, jak rychle v krvi stoupne hladina glukózy a inzulinu po konzumaci potravin, které obsahují sacharidy, a jak rychle organismus využije přijatou glukózu. Potraviny mohou mít nízký glykemický index (do 55), střední (56–69) nebo vysoký (od 70). Jakmile sníte potravinu s vysokým glykemickým indexem, prudce se zvýší hladina glukózy v krvi a poté rychle klesne. Při tomto procesu se do krve vyloučí mnoho inzulinu. Pokud ale sníte potravinu s nízkým glykemickým indexem, hladina glukózy stoupne postupně a postupně také klesá. Potraviny s nízkým glykemickým indexem by měli vyhledávat nejen diabetici, ale i lidé, kteří diabetes nemají, protože slouží jako prevence rozvoje tohoto onemocnění.
Doplňky zde rozumíme vše, co posiluje, podporuje a někdy i urychluje účinky derivační koupele. Nejlepšími doplňky derivační koupele je slunce a bahno. V létě je to slunění (ale ne žádné "grilování" na pláži), což je vynikající prostředek, jak vrátit funkce organismu do rovnováhy. Zkuste to, udělá vám to tak dobře, že budete chtít začít znovu. Používání bahna, bud' kompletní bahenní lázně nebo podle místních podmínek s tím, že si ji umíte udělat, zesílí očistný účinek derivační koupele na organismus. Pro tyto účely používejte jen bahno které léčí, například od Raymonda Dextreita, Editions Vivre en Harmonie.
Miřík celer je dvouletá bylina z čeledi miskovité. Je pěstována jako kořenová zelenina pro své bulvy a listy. Celer řapíkatý obsahuje bílkoviny, silice, puriny, glycidy, vitamíny a minerální látky.
List celeru působí protizánětlivě a močopudně, působí příznivě na činnost ledvin, povzbuzuje chuť jídlu, je vhodný pro revmatiky a diabetiky, uklidňuje a podporuje trávení, zpevňuje cévy. Doporučuje se při obezitě, neboť urychluje látkovou výměnu. Působí i jako zdraví neškodné afrodiziakum.
Je to výrazné aroma balkánské, středomořské, americké i anglické kuchyně. Celer se spolu s mrkví a petrželí přidává do polévek, pod hovězí pečeni, k přípravě vařeného nebo syrového salátu. Celerová nať i semeno jsou častou součástí kořeninových směsí pro grilování.
Při dietě, jež má pomoci snížit množství cholesterolu v krvi, se omezují potraviny, které zvyšují LDL cholesterol. Jedná se zejména o potraviny živočišného původu.
Potraviny vhodné při dietě: ovoce a zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky, kuřecí maso, ryby, mléčné výrobky (jogurty do 3 % tuku, sýry do 20 % tuku), olivový olej a rostlinné oleje.
Pokrmy nepřipravujeme smažením, ale upřednostňujeme dušení, pečení a grilování. Správnou stravu bychom měli doplnit dostatkem spánku a pravidelným pohybem. Dále je důležité dostatečně pít, vyhýbat se alkoholu a nekouřit. Pakliže máte vyšší váhu, měli byste zhubnout a poté si váhu hlídat.
Potraviny připravujte pomocí grilování a pečení namísto fritování. Potraviny vařte v nádobách s nepřilnavým dnem, na vaření použijte olej ve spreji nebo malé množství olivového oleje místo másla. Před přípravou pokrmu maso upravte ořezáním tuku a před jídlem odstraňte kůži z drůbeže. Mezi potraviny dobré pro vaše srdce patří: libové maso, drůbež bez kůže, ryby, luštěniny, zelenina, ovoce, nízkotučné mléko, jogurty, sýry.
Nebezpečí onemocnění salmonelou vzniká konzumováním syrových nebo nedovařených vajec nebo masa. Bakterie také může zůstat na prkýnku nebo na noži, kterým se krájelo maso, a poté se stejným nožem krájí například zelenina. Bakterie se okamžitě přenese na zeleninu, která již nebude tepelně upravována. Rizikové pro vznik salmonely je letní období, kdy se v teple rychleji kazí potraviny, je horší hygiena při přípravě jídla (grilování, táboření), a při cestování, kdy lidé rádi ochutnávají neznámá a často riziková jídla. Riziko nakažení je vyšší u osob, které mají malý obsah kyselých žaludečních stav v těle, například při zánětu žaludku, po operativním odstranění žaludku nebo při používání antacid pro neutralizaci kyselých šťáv.
Ideálně byste měli celer konzumovat syrový, v salátech nebo ho jen tak přikusovat k masu. Nejvíc našemu tělu dodá v podobě šťávy k snídani. Ale jeho samotná chuť je skoro děsivá, proto k rozmixovanému celeru raději přidejte trochu čerstvě vymačkané jablečné šťávy. Dobře narostlý celer má řepíky dlouhé až 30 centimetrů. Při nákupu vybírejte takové kousky, které jsou zakončené neovadlými a svěže zbarvenými listy.
Dužinaté stonky jsou největší pochoutkou. Před servírováním je odlámejte od středu (srdíčka) a lehce oloupejte, jejich vláknitý povrch by vám úplně chutnat nemusel. Při výběru sáhněte po větším a silnějším kousku, vláknina je zde hrubší, ale o to vám snáze půjde loupání. U malých stonků je tato práce jen pro opravdu silné nervy. Ale za nějaký čas zjistíte, z kterého konce začít, kam sáhnout nožem a které vlákno povolit. Odborníci doporučují začínat u středové prohlubně. Takto oloupaný řapíkatý celer je výborný, pokud se servíruje se sýrem či omáčkou, do které se namáčí a jen tak přikusuje. Je to báječný tip na zdravé mlsání k televizi. Chcete-li experimentovat, můžete se pustit do grilování, dušení, pečení, vaření či zapékání této pochutiny. Připravujete-li nějaké maso, ryby či plody, pomůže vám stáhnout nechtěné pachy.
Rozdíly v dietě diabetika II. typu a v redukční dietě nejsou dnes velké. Jsou však zásadní rozdíly v dietě obézního diabetika II. typu a klasického diabetika I. typu. Zejména jde o doporučené množství sacharidů, energie a dalších živin na jednotlivá jídla a kvalitativní výběr potravin. Obecné zásady pro dietu diabetika I. a II. typu jsou stejné – racionální pestrá strava s dostatkem všech základních živin, minerálů a vitaminů. Diabetik I. typu léčený inzulinem nebývá většinou obézní a je obvykle zaškolen na dietu s 225 až 325 g sacharidů (tj. 1 800 kcal/7 400 kJ až 2 440 kcal/10 200 kJ) se šesti jídly denně, tedy s vkládáním dopolední a odpolední svačiny a přidáním druhé večeře. I když dnes je při takzvaném selfmonitoringu glykemií a volnějším dávkování diety a inzulinu režim mírně uvolněný, diabetik I. typu byl dříve a je v zásadě dodnes edukován k maximální pravidelnosti v jídle. To se týká časového rozdělení jídel a množství a výběru sacharidových potravin. Hlavním důvodem vkládání malých jídel je u diabetiků I. typu a u některých diabetiků II. typu působení inzulinových přípravků, které ve 2. až 3. hodině po jídle stále působí a ohrožují diabetika hypoglykemií.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný. Technologická úprava potravin je stejně jako u diabetu I. typu antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků). Regulovaná strava je pak založená na systému záměny potravin.
Rozdíly v dietě mezi obézním jedincem a diabetikem II. typu jsou:
Diabetik II. typu obvykle se současně přítomnými dalšími poruchami typickými pro metabolický syndrom (hyperlipoproteinémie, hypertenze, poruchy fibrinolýzy) nebo s diabetickou nefropatií musí dbát v dietě i na ovlivnění dalších složek.
Diabetikovi se delším lačněním glukózová tolerance horší, to znamená, že by přestávky mezi jídly neměly být extrémní, racionální je požadavek na tři až šest menších jídel denně. Není však vhodné navyšovat počet jídel, na který byl pacient zvyklý.
Tolerance glukózy diabetika je typicky horší ráno než večer, což se dá řešit farmakologicky nebo snížením ranního příjmu sacharidů.
V diabetické dietě se někdy používají potraviny s nízkým glykemickým indexem, tedy potraviny obsahující vlákninu, po nichž je vzestup glykemie menší. Tyto diety však mají význam i u obézních, kde jsou prevencí diabetu II. typu.
Potraviny označené jako light mohou být vhodné pro obézní vzhledem k nižšímu energetickému obsahu. Někdy mají sníženou energetickou hodnotu jen na úkor tuků, a sacharidy nemusí být vždy sníženy. Pak se tyto potraviny nemusí pro diabetiky hodit.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, jelikož obsah tuků bývá zachován nebo i zvýšen. Nemusí tedy být vhodné pro obézní a obézní diabetiky II. typu.
Doporučuje se příprava s použitím minimálního množství tuku, vhodné je dušení, vaření či příprava v páře. Hlavním cílem je především snížit obsah tuku v potravinách. Těstoviny se připravují ideálně stylem al dente, rýži nikdy nerozvařujeme. K přípravě pokrmů lze také použít i jiné typy mouky než tolik rozšířenou pšeničnou. Důraz se klade na rychlou úpravu jídel: některé nevhodné postupy totiž dokážou zvýšit glykemický index jinak doporučovaných potravin. Při využití umělých sladidel je třeba kontrolovat, zda jsou určena pro přípravu teplých či studených pokrmů. Kromě doporučené úpravy potravin, jako je dušení či vaření ve vodě nebo v páře, je také ideální vaření v tlakovém hrnci, ale i pečení nebo grilování v alobalu nebo na roštu. Dobré je pořídit si pánev s povrchem, který umožňuje přípravu pokrmů bez použití tuku. Zeleninu, u které je to možné, je ideální konzumovat syrovou. Důležité je, aby diabetik jedl pravidelně zhruba šest menších porcí denně. A v nich nemusí chybět maso, ovšem mělo by být libové, například kuřecí, krůtí, králičí, ale tu a tam i libové vepřové nebo hovězí a netučné uzeniny. Také netučné ryby rozhodně patří na talíř. Při úpravě masa se vyhneme smažení, které zatěžuje organismus nezdravými tuky. Používáme-li olej, pak slunečnicový nebo nejlépe kvalitní olivový. Spotřebu másla výrazně snížíme nebo se mu vyhneme zcela. V jídelníčku diabetiků by neměly chybět mléčné výrobky, ale především ty nízkotučné s obsahem 20 až 30 % tuku v sušině. Jogurtům a dalším výrobkům, které obsahují velké množství cukrů či aspartam, který je nevhodný i v běžné stravě, se vyhneme. Také s konzumací pečiva by diabetici měli být opatrní, což ovšem neznamená, že se ho mají úplně vzdát; je pouze třeba omezit jeho množství a upřednostňovat pečivo celozrnné, které obsahuje více vitaminů, nerostných látek a tolik důležité vlákniny. Nejvhodnější přílohou – mnohdy i hlavním jídlem – jsou pro diabetiky brambory. Kvůli malému procentu sacharidů je pochopitelně velice vhodnou potravinou zelenina. Celer, květák, rajčata, salátové okurky, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest na talíři jsou zárukou nepatrného množství sacharidů, a tudíž si je lze dopřávat v neomezeném množství.
Snídaně: 225 ml mléka (bílá káva, kakao, čaj s mlékem), 60 g chleba (40 g knäckebrotu, 50 g dalamánku), 50 g bílkovinného přídavku (50 g taveného 30% sýra, 50 g krájeného sýra, 50 g šunky, 100 g tvarohu, 150 ml jogurtu)
Přesnídávka: 100–150 g ovoce (200 g zeleniny)
Oběd: 90 g masa (libové hovězí, libové vepřové, 150 g kuřecí prsa, 150–200 g ryby), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g kompotu dia)
Svačina: 150–200 g zeleniny (80 g ovoce)
Večeře: 90 g masa (jako oběd), 5 g oleje, 5 g mouky, 110 g brambor, 200–250 g zeleniny (150 g dia kompotu)
II. večeře: 100–150 g ovoce
Záměna za brambory: 90 g vařených těstovin, vařená rýže (30 g syrové), 130 g bramborové kaše, 90 g vařených luštěnin (30 g syrových), 40 g chleba
Pokud má diabetik II. typu hmotnost v horním pásmu normy, profituje také z malé redukce hmotnosti cca o 5 %. Na dietu stejnou jako u diabetu I. typu se přechází obvykle u diabetiků 2. typu s normální hmotností na inzulinoterapii.
Důležité pro praxi:
Nejzásadnějším opatřením v redukční dietě diabetika je snížení obsahu tuku.
Je-li obézní diabetik II. typu vyškolen na dietu s vyšším příjmem energie a sacharidů, primárně určenou pro diabetika I. typu, je prakticky vždy výsledkem vzestup hmotnosti, a to někdy velmi výrazný.
Technologická úprava potravin je antisklerotická (vaření, dušení, pečení, grilování a úprava v mikrovlnné troubě nejlépe bez použití tuků).
Regulovaná strava je založena na systému záměny potravin a je u diabetiků II. typu více orientována na výměnné jednotky energie než na sacharidové jednotky.
Diabetická strava s obsahem 150 g sacharidů obvykle splňuje u většiny pacientů zejména v prvních letech po zjištění diabetu energetický požadavek na redukci.
Potraviny označené jako dia bývají slazeny náhradními sladidly, ale obsah energie nemusí být omezen, nejsou obvykle pro diabetiky vhodné a je výhodnější, když si vyškolený diabetik vybírá z běžné nabídky potravin.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.
Tato dieta má šetřící charakter, a to jak z hlediska termického (vynechat horké a ledové), chemického (ne nadýmavé a dráždivé) i mechanického (nejíst tuhé slupky, zrníčka, kůrky a podobně). Pokrmy se připravují vařením, dušením, vhodné je i pečení v alobalu, kdy nevzniká kůrka. Důležitá je pravidelnost v jídle a dostatečný přísun tekutin. Platí úplný zákaz alkoholu (ani nealkoholické pivo není zcela prosté alkoholu). V pooperační dietě při zánětu slinivky z jídelníčku zcela vypouštíme grilovaná, smažená a kořeněná jídla. Nepoužívá se cibulový základ ani opékání na oleji. Zahušťovat je možné zálivkou z mouky a vody. Malé množství tuku (například čerstvé máslo, do 10 g) přidáváme až do hotového pokrmu. Důležitý je zákaz kouření.
Tipy: Veka raději alespoň den stará (čerstvé pečivo nadýmá), netučný sýr a kefír jsou v pořádku, co se týká ovoce, pozor na druhy s tvrdými slupkami a zrnky.
NE: maliny, jahody, rybíz, hrušky
ANO: jablka, meruňky, broskve, banány, pomeranče, kompoty a ovocné přesnídávky z povolených druhů ovoce, obecně spíše vyzrálejší ovoce
Ovesné vločky je lepší povařit či alespoň nechat změknout v jogurtu přes noc. Tuňáka v olivovém oleji v malé porci jíst můžete, olej nechte důkladně okapat. Vodové bílé pečivo bez posypky je mnohem lépe stravitelnější než klasický pšeničný chléb. Klasický chléb se na pankreatickou dietu ani na dietu s omezením tuků nedoporučuje.
Důležité je vyhýbat se celým zrnům, posypkám, zrníčkům a semínkům. To znamená, že celozrnné pečivo v této dietě není vhodné. Nať jarní cibulky by měla být bez problémů. Rajčata je lepší vypeckovat. Po určité době od operace se doporučuje velice pozvolna zkoušet zařazovat do jídelníčku některé dříve vynechávané potraviny a vysledovat, jak je budete tolerovat. Nové potraviny zkoušet v malém množství a doporučuje se též nezkoušet je večer, ale během dne, pro případ, že by se objevily trávicí potíže. Při potížích je třeba se vrátit o krok zpět. Strava bývá velice individuální a každý snáší něco jiného. To se týká například celkového množství tuku ve stravě, mléčných výrobků, druhů zeleniny a podobně. Doba dietního omezení závisí na intenzitě proběhlého zánětu slinivky, ale obecně se doporučuje celoživotní dietní omezení (vynechat smažená, příliš tučná a ostrá jídla) s individuálně zařazenými potravinami.
U lehkého zánětu slinivky břišní je potřeba dodržovat slinivkovou dietu. V jídle se vyvarujte tučných jídel, přesolených a překořeněných pokrmů. Z masa vybírejte libové druhy, jako je kuřecí, králičí maso, ryby, vepřová kýta, hovězí zadní. Z uzenin se doporučuje jen jemná libová, například kuřecí párek, kuřecí šunka.