Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Halucinace po narkóze jsou pro rodinu často děsivější než samotná operace. Pacient se probudí a říká, že vidí cizí lidi v pokoji, slyší hlasy, má pocit, že ho někdo ohrožuje, nebo tvrdí, že není v nemocnici. Někdy je při tom bdělý a úzkostný, jindy ospalý, odtažitý a jen šeptá nesouvislé věty. V praxi je zásadní neudělat dvě chyby: nebagatelizovat stav větou „to je jen narkóza“ a zároveň hned nepředpokládat trvalé psychické onemocnění. Po celkové anestezii, větší operaci a silných lécích může mozek přechodně ztratit schopnost správně filtrovat vjemy, udržet pozornost a rozpoznat, co je realita.
Klinicky jde často o pooperační delirium nebo o kratší stav při probouzení z anestezie. Delirium není obyčejná zmatenost. Je to akutní porucha funkce mozku, která vzniká během hodin až dnů, kolísá a typicky postihuje pozornost, vnímání, spánek, orientaci a chování. Praktický dopad je velký: člověk může vytahovat kanylu, odmítat kyslík, nechce pít, nedokáže spolupracovat při rehabilitaci a může spadnout z lůžka. Konkrétní příklad z rodinné zkušenosti bývá babička po operaci kyčle, která přes den odpovídá rozumně, ale večer vidí „děti pod postelí“, snaží se vstát a hledá domov.
Praktické pravidlo: halucinace po narkóze se hodnotí podle celkového stavu. Krátké zmatené probouzení může odeznít, ale halucinace spojené s poruchou orientace, horečkou, dušností, pádem, agresivitou, výraznou spavostí nebo náhlou změnou řeči patří k lékařskému vyšetření.
První klinický scénář je mladší pacient po krátkém zákroku, který se v dospávacím pokoji probouzí prudce, chvíli má strach, neví, kde je, a po několika desítkách minut se orientace vrací. Tady může jít o přechodnou fázi probouzení, bolest, úzkost nebo reakci na prostředí. Prakticky pomáhá klidný hlas, vysvětlení, že operace skončila, kontrola bolesti a zajištění bezpečí. Pokud se ale halucinace vracejí po příchodu domů, člověk nemluví souvisle nebo je nezvykle agresivní, už to není banální dospávání.
Druhý klinický scénář je senior po břišní operaci, který má přes den slabost, večer se zhorší, vidí hmyz na zdi, odmítá vodu a tvrdí, že personál mu chce ublížit. Tady už nejde hlavně o „zbytek narkózy“, ale o mozek zatížený operací, zánětlivou reakcí, bolestí, poruchou spánku, léky a možnou infekcí. Praktický dopad je, že se musí hledat spouštěč: močová infekce, zápal plic, nízké okysličení, retence moči, zácpa, dehydratace, minerálový rozvrat nebo nežádoucí účinek léku.
Třetí scénář se často objevuje v diskuzích rodin: „Tatínek byl před operací normální, po narkóze mluví s lidmi, kteří tam nejsou.“ Takový popis odpovídá tomu, že rodina vnímá ostrý rozdíl proti výchozímu stavu. Odborně je právě změna proti normálu jedním z nejdůležitějších signálů. Prakticky rodina pomůže tím, že personálu řekne, jak pacient fungoval před výkonem: zda četl noviny, poznával lidi, sám chodil, bral léky na spaní, pil alkohol, měl demenci nebo už někdy po operaci delirium prodělal.
Čtvrtý scénář je pacient po narkóze a opioidech proti bolesti. Říká, že slyší hudbu, zvuky nebo hlasy, ale jinak ví, kde je. Některé léky mohou u citlivých lidí vyvolat živé sny, poruchy vnímání, útlum nebo zmatenost. Prakticky se neřeší jen psychika, ale i dávkování analgetik, funkce ledvin a jater, kombinace s léky na spaní, alkoholem, antidepresivy nebo léky s anticholinergním účinkem. Zvlášť u starších lidí se lék může v těle chovat silněji, než rodina čeká.
V diskusních vzorcích se opakují tři typy chování. První je strach rodiny, že narkóza „poškodila mozek natrvalo“. Delirium většinou může ustupovat, ale u rizikových seniorů může znamenat delší rekonvalescenci a někdy odhalí již přítomnou kognitivní zranitelnost. Druhý vzorec je stud pacienta, který po odeznění říká: „Já jsem se úplně zbláznil.“ Tady pomáhá vysvětlení, že šlo o akutní poruchu mozkové funkce, ne o morální selhání. Třetí vzorec je nebezpečné čekání doma, kdy se halucinace přičítají narkóze, ale ve skutečnosti se rozvíjí infekce nebo dehydratace.
Zkušenosti pacientů se často podobají v detailech. Jeden člověk popisuje, že po probuzení viděl stíny a měl pocit, že na něj padá strop; po doplnění tekutin, úpravě bolesti a spánku se stav zklidnil. Jiný pacient po ortopedické operaci tvrdil, že leží doma, a opakovaně vstával, což vedlo k riziku pádu. Třetí pacientka po operaci břicha byla spíše tichá, nekomunikovala a občas šeptala, že „někdo stojí u dveří“; právě takové hypoaktivní delirium bývá méně nápadné a přitom klinicky závažné.
Praktické shrnutí diskuzí je jednoduché: pacienti a rodiny si nejčastěji pamatují strach, noční zhoršování, nespavost, změnu povahy a pocit, že jim nikdo nevysvětlil, co se děje. Odborný fakt je, že delirium kolísá, souvisí s celkovou zátěží organismu a vyžaduje hledání příčiny. Potvrzují to doporučení pro delirium i perioperační medicínu. Reálná zkušenost rodin do toho doplňuje, že nejvíce pomáhá klidná přítomnost známého člověka, brýle, naslouchadla, orientační věty, světlo ve dne, ticho v noci a rychlé hlášení změn personálu.
Čtěte dále a dozvíte se:
Proč vznikají halucinace po narkóze a kdy jsou vážné
Halucinace po narkóze mohou vzniknout několika mechanismy najednou. Anestezie, chirurgický stres, bolest, zánětlivá reakce, změny krevního tlaku, nedostatek spánku a léky proti bolesti ovlivní mozkové sítě, které drží pozornost, orientaci a kontrolu reality. Když se tyto sítě přetíží, člověk může vidět nebo slyšet něco, co neexistuje. Prakticky to znamená, že nestačí říct „měl narkózu“. Je potřeba se ptát, zda je pacient okysličený, hydratovaný, bez infekce, bez retence moči a zda nemá příliš silnou nebo nevhodnou kombinaci léků.
- Krátké a méně nebezpečné příčiny: doznívání anestezie při probouzení, úzkost, nevyspání, cizí prostředí, bolest, nevolnost, smyslová dezorientace bez brýlí nebo naslouchadla.
- Lékové příčiny: opioidy, benzodiazepiny, některá anestetika, léky s anticholinergním účinkem, kombinace léků na spaní, alkoholu a analgetik.
- Vážné příčiny: pooperační delirium, infekce, sepse, hypoxie, cévní mozková příhoda, minerálový rozvrat, nízká nebo vysoká glykémie, selhávání ledvin, abstinenční stav po alkoholu nebo sedativech.
Neškodnější scénář vypadá tak, že pacient po krátkém výkonu několik minut až desítek minut mluví zmateně, ale rychle se zlepšuje, poznává rodinu, ví, kde je, dýchá dobře a stav se nevrací. Vážnější scénář je kolísání: ráno lepší, večer horší, k tomu nespavost, podezřívavost, porucha pozornosti a vidění osob nebo zvířat. Právě viditelný psychomotorický neklid po anestezii – fotografie a výukové snímky je signál, že pacient potřebuje bezpečný dohled, protože může spadnout nebo si odstranit kanylu.
| Situace | Co může znamenat | Praktický dopad |
|---|---|---|
| Krátká zmatenost po probuzení | Doznívání anestezie, bolest, úzkost | Sledovat, uklidnit, kontrolovat bolest a dýchání |
| Noční halucinace u seniora | Pooperační delirium | Informovat lékaře, hledat spouštěč, zabránit pádu |
| Halucinace s horečkou | Infekce nebo sepse | Rychlé vyšetření, krev, moč, plíce, vitální funkce |
| Halucinace a dušnost | Hypoxie, plicní komplikace | Kontrola saturace, kyslík, urgentní zhodnocení |
Rozhodovací věta: pokud halucinace po narkóze netrvají jen krátce při probouzení, ale kolísají, zhoršují se nebo jsou spojeny se zmateností, neklidem, spavostí, horečkou či dušností, je bezpečnější považovat je za možný projev deliria nebo komplikace.
Doporučuji také podívat se na článek Vliv narkózy na mozek.
Kdy s halucinacemi po narkóze nečekat a volat lékaře
U halucinací po narkóze je největší riziko v tom, že okolí čeká, až „to přejde“. U mladého zdravého člověka po krátkém zákroku se krátké zmatené probouzení opravdu může rychle upravit. U seniora, křehkého pacienta, člověka s demencí, Parkinsonovou nemocí, poruchou ledvin, infekcí, bolestí nebo mnoha léky se ale může rozvíjet delirium. Klinicky je nebezpečné proto, že pacient ztrácí pozornost a náhled. Prakticky pak nevnímá riziko pádu, odmítá tekutiny, vytahuje cévku nebo dýchací pomůcky, nespolupracuje při rehabilitaci a může se rychle zhoršit.
- Kontaktujte lékaře neprodleně, pokud se halucinace zhoršují, pacient je dezorientovaný, nepoznává blízké, nemluví souvisle nebo je nezvykle agresivní.
- Urgentní vyšetření je nutné při horečce, zimnici, dušnosti, bolesti na hrudi, modrání rtů, slabosti poloviny těla, poruše řeči, pádu nebo nově vzniklé silné bolesti hlavy.
- Zpozorněte i u tichého průběhu: pacient je spavý, apatický, nejí, nepije, odpovídá jednoslovně a občas říká, že něco vidí. Hypoaktivní delirium může vypadat nenápadně.
- Doma po ambulantním výkonu nechte pacienta pod dohledem dospělého člověka. Řízení, alkohol, samostatné vstávání v noci a kombinování léků na spaní jsou rizikové.
Konkrétní příklad: pán po operaci prostaty je doma první večer neklidný, říká, že slyší zvonění, a chce odejít ven. Rodina ho uklidňuje, ale zároveň zjistí, že má teplotu, málo močí a nepil. To už není situace k pozorování bez kontaktu se zdravotníkem, protože může jít o infekci, retenci moči, dehydrataci nebo delirium. Jiný příklad je pacientka po výměně kyčle, která je tichá a „jen divná“. Nevidí sice dramatické obrazy, ale neví datum, neudrží pozornost a nechce rehabilitovat. I tady je potřeba vyšetřit příčinu.
| Varovný příznak | Proč je důležitý | Co udělat |
|---|---|---|
| Náhlá zmatenost | Může jít o delirium, infekci, hypoxii nebo neurologickou příhodu | Kontaktovat zdravotníky |
| Agresivita nebo útěk z lůžka | Riziko pádu a poranění | Zajistit dohled, odstranit překážky, volat pomoc |
| Velká spavost | Může jít o útlum léky, hypoxii nebo hypoaktivní delirium | Vyžádat kontrolu vitálních funkcí |
| Horečka nebo zimnice | Možná infekce po výkonu | Lékařské vyšetření bez odkladu |
Rodinná pomůcka: zdravotníkům vždy řekněte, co je proti normálu. Věta „maminka taková nikdy nebyla, před operací normálně telefonovala a poznávala nás“ má diagnostickou cenu.
Za přečtení také stojí článek Narkóza u starých lidí.
Jak se zjišťuje příčina halucinací po narkóze
Diagnostika nezačíná otázkou, zda pacient „blouzní“, ale zda se změnil proti svému běžnému stavu. Lékař a sestra hodnotí orientaci, pozornost, řeč, spánek, chování, bolest, dýchání, tlak, puls, teplotu, hydrataci a léky. Klinické vysvětlení je jednoduché: delirium je porucha mozkové funkce vyvolaná tělesnou zátěží, a proto se musí hledat tělesný spouštěč. Prakticky může pacient podstoupit kontrolu saturace kyslíku, krevní odběry, močové vyšetření, vyšetření operační rány, EKG, případně zobrazovací vyšetření, pokud jsou neurologické příznaky.
V nemocnici se mohou použít screeningové nástroje pro delirium, například hodnocení pozornosti a vědomí. Nejde o školní test inteligence. Testuje se, zda pacient udrží pozornost, chápe otázky, ví, kde je, a zda se stav mění v čase. Konkrétní příklad: pacient správně řekne jméno, ale nedokáže sledovat jednoduchý pokyn, usíná uprostřed věty a za hodinu je neklidný. To je pro delirium typičtější než pro běžnou zapomnětlivost. Prakticky rodina pomůže tím, že přinese brýle, naslouchadlo, seznam léků a informaci o alkoholu nebo lécích na spaní.
- Anamnéza: věk, typ operace, délka narkózy, předchozí delirium, demence, Parkinsonova nemoc, alkohol, léky na spaní, opioidy, antidepresiva, anticholinergní léky.
- Vitální funkce: tlak, puls, teplota, saturace kyslíku, dechová frekvence, bolest.
- Laboratoř: krevní obraz, zánětlivé parametry, minerály, glukóza, ledvinné a jaterní parametry podle stavu.
- Moč a infekce: močová retence, močová infekce, plicní komplikace, stav rány.
- Neurologické vyšetření: řeč, hybnost, zornice, nová slabost, bolest hlavy, porucha vědomí.
Důležitá je diferenciální diagnostika. Halucinace po narkóze mohou připomínat psychózu, ale náhlý začátek po operaci, kolísání a porucha pozornosti ukazují spíše na delirium. Mohou připomínat demenci, ale demence se obvykle nerozvine během jedné noci. Mohou souviset s alkoholem nebo vysazením benzodiazepinů, kde je typický třes, pocení, neklid, nespavost a vegetativní příznaky. Mohou být vyvolány lékem, například opioidem u citlivého pacienta. Praktický dopad je zásadní: léčba se nemá soustředit jen na „zklidnění“, ale na odstranění příčiny.
| Možná příčina | Typický obraz | Co se obvykle ověřuje |
|---|---|---|
| Pooperační delirium | Kolísání, porucha pozornosti, halucinace, změna spánku | Screening deliria, příčiny v těle, léky |
| Účinek léků | Spavost, živé sny, zmatenost po dávce analgetika | Seznam léků, ledviny, játra, dávkování |
| Infekce | Horečka, slabost, zhoršení orientace | Krev, moč, plíce, rána |
| Hypoxie | Dušnost, neklid, spavost, zhoršení myšlení | Saturace, plíce, krevní plyny podle stavu |
Praktický dopad diagnostiky: správná otázka nezní jen „jak zastavit halucinace“, ale „co mozku po operaci vadí natolik, že začal chybně vnímat realitu“.
Článek Závislost na alkoholu by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Co pomáhá při halucinacích po narkóze doma i v nemocnici
Léčba se řídí příčinou. Pokud jde o krátké doznívání anestezie při probouzení, pomáhá dohled, klid, léčba bolesti, kontrola dýchání a čas. Pokud jde o pooperační delirium, základ je najít a odstranit spouštěč: infekci, hypoxii, dehydrataci, zácpu, retenci moči, bolest, nevhodný lék nebo poruchu minerálů. Klinicky je to logické: mozek v deliriu není „neposlušný“, ale přetížený. Prakticky proto samotné utišení pacienta problém nevyřeší, pokud dál trvá bolest, nízký kyslík nebo infekce.
- Doma: nenechávat pacienta samotného první noc po celkové anestezii, odstranit překážky, zajistit světlo na cestu na toaletu, podat léky jen podle doporučení, nepřidávat alkohol ani léky na spaní bez souhlasu lékaře.
- Komunikace: mluvit klidně, krátce a opakovaně: „Jste po operaci, jste doma nebo v nemocnici, jsem tady s vámi, je večer.“ Nehádat se o halucinaci, ale převést pozornost k bezpečí.
- Režim: brýle, naslouchadlo, hodiny, kalendář, denní světlo, noční klid, hydratace, jídlo podle tolerance, pravidelné močení a prevence zácpy.
- Nemocniční péče: kontrola bolesti, kyslíku, tekutin, léků, infekce, spánku, časná mobilizace a zapojení rodiny, pokud je to možné.
Farmakologická léčba má své místo, ale není první odpovědí na každou halucinaci. U neklidného pacienta, který ohrožuje sebe nebo okolí, může lékař krátkodobě zvolit zklidňující léčbu. U seniorů se ale musí postupovat opatrně, zejména při Parkinsonově nemoci, demenci s Lewyho tělísky, poruchách srdečního rytmu a velké křehkosti. Praktický příklad: pokud pacient vidí lidi v pokoji, ale je klidný a spolupracuje, bývá bezpečnější reorientace, úprava prostředí a hledání příčiny než automatické „uspání“. Pokud ale vstává po operaci kyčle a trhá si kanyly, je potřeba rychle zajistit bezpečí.
| Opatření | Proč pomáhá | Příklad v praxi |
|---|---|---|
| Reorientace | Snižuje strach a chaos v mozku | Opakovat místo, čas, jméno blízkého |
| Brýle a naslouchadlo | Menší smyslová deprivace | Pacient lépe chápe okolí a méně si domýšlí |
| Kontrola bolesti | Bolest podporuje stresovou reakci | Úprava analgetik bez nadměrného útlumu |
| Hydratace a močení | Dehydratace a retence zhoršují delirium | Sledování příjmu tekutin a moči |
| Spánkový režim | Noc často zhoršuje halucinace | Přes den světlo, v noci ticho a minimum rušení |
Rodina by měla vědět, že po odeznění deliria může být pacient zahanbený nebo vystrašený. Pomáhá laskavé vysvětlení: „Byl to stav po operaci, mozek byl přetížený, teď se budeme soustředit na zotavení.“ Nedoporučuji pacienta vyslýchat stylem, co všechno „viděl“, pokud ho to rozrušuje. Naopak je dobré zapisovat čas výskytu, léky, teplotu, pití, močení, bolest a spánek. Praktický dopad je velký: takový zápis často lékaři rychleji ukáže, zda se halucinace objevují po konkrétním léku, večer při únavě nebo při rozvoji infekce.
Bezpečné domácí pravidlo: po narkóze s halucinacemi pacient nemá řídit, pít alkohol, brát navíc sedativa, být sám přes noc ani chodit bez doprovodu, pokud je nejistý nebo dezorientovaný.
Odborné zdroje k halucinacím po narkóze a pooperačnímu deliriu
U dotazu halucinace po narkóze je nejdůležitější odlišit běžné krátké doznívání anestezie od stavu, který už odpovídá pooperačnímu deliriu, poruše vnímání, účinku léků, infekci, nedostatku kyslíku, bolesti nebo metabolickému rozvratu. Proto jsem vybrala zdroje, které nepokrývají jen samotné halucinace, ale také diagnostiku, rizikové faktory, prevenci, léčbu a praktickou komunikaci s rodinou. Pro běžného člověka je hlavní přínos v tom, že pochopí, kdy je stav přechodný, kdy má volat zdravotníky a proč se u seniora nemá říkat jen „to je z narkózy“.
Doporučení NICE k deliriu v nemocnici a dlouhodobé péči jsem zvolila jako základní klinický rámec, protože jasně popisuje rizikové faktory deliria, například věk nad 65 let, poruchu kognice, těžké onemocnění a zlomeninu kyčle. Důležité je, že NICE uvádí i změny vnímání, tedy zrakové nebo sluchové halucinace, jako možný projev deliria. Pro člověka po operaci to znamená praktickou věc: halucinace se nehodnotí izolovaně, ale společně s pozorností, orientací, chováním, spánkem, pohyblivostí a celkovým stavem.
Pacientské informace Royal College of Anaesthetists o zmatenosti po anestezii jsou cenné tím, že vysvětlují delirium jazykem srozumitelným pacientovi a rodině. Zdroj zdůrazňuje, že celková anestezie navozuje hluboký stav bezvědomí, ale po operaci se u některých lidí může objevit náhlá zmatenost a dezorientace. Přínos pro rodinu je velmi praktický: pokud pacient vidí osoby v pokoji, slyší hlasy nebo se bojí, není vhodné ho zesměšňovat ani tvrdě přesvědčovat, ale klidně ho reorientovat a informovat personál.
Aktualizované doporučení ESAIC pro pooperační delirium u dospělých jsem zařadila proto, že ukazuje delirium jako problém celého perioperačního týmu, nejen jako „psychickou reakci“. Zdroj zdůrazňuje vliv chirurgického zánětu, hloubky anestezie, správné analgezie a hemodynamické stability. Pro laika je důležité pochopit, že mozek po operaci reaguje na kombinaci zátěže: bolest, léky, krevní tlak, spánek, zánět, infekci a změnu prostředí.
Odborný přehled NCBI Bookshelf o pooperačním deliriu je užitečný pro přesné vymezení času a klinického obrazu. Popisuje, že pooperační delirium může začít už krátce po anestezii a trvat během hospitalizace, přičemž typicky kolísá a zahrnuje poruchu pozornosti. Prakticky to znamená, že pacient může dopoledne působit téměř normálně, odpoledne být úzkostný a večer vidět věci, které nejsou skutečné. Takové kolísání je pro delirium velmi typické.
Český přehled Pooperační delirium up-to-date v anesteziologickém časopise jsem vybrala kvůli návaznosti na českou klinickou praxi. Zdroj zdůrazňuje, že prevence začíná už předanestetickým vyšetřením, že rizikový je hlavně vyšší věk, křehkost, kognitivní porucha, bolest, dehydratace, porucha spánku a některé léky. Pro běžného člověka je přínos v tom, že ukazuje konkrétní opatření: hydratace, brýle a naslouchadla, rodina, spánek, kontrola bolesti a šetrné prostředí nejsou „drobnosti“, ale součást léčby.
Společné ponaučení těchto zdrojů je jasné: halucinace po narkóze nejsou diagnóza sama o sobě. Jsou příznakem, který se musí zasadit do kontextu věku, operace, léků, bolesti, okysličení, infekce, hydratace a předchozího stavu mozku. Když se objeví náhle, zhoršují se, pacient je zmatený, agresivní, spavý, má horečku, dušnost nebo neurologické příznaky, je namístě okamžité lékařské zhodnocení.
FAQ k halucinacím po narkóze
Jsou halucinace po narkóze normální?
Krátké zmatené vjemy při probouzení se po celkové anestezii stát mohou, ale opakované nebo zhoršující se halucinace normální nejsou. Zvlášť u seniorů mohou být projevem pooperačního deliria nebo jiné komplikace.
Rozhoduje celkový obraz. Pokud pacient po chvíli poznává okolí, dýchá dobře, nemá horečku a stav se rychle lepší, může jít o přechodné doznívání anestezie. Pokud ale halucinace kolísají, vracejí se večer, přidá se zmatenost, neklid, spavost, pád, horečka nebo dušnost, je nutné kontaktovat zdravotníky a hledat příčinu.
Jak dlouho mohou halucinace po narkóze trvat?
U lehkého probouzecího neklidu mohou trvat minuty až desítky minut. U pooperačního deliria se ale potíže mohou objevovat hodiny až dny a kolísat během dne, často s horším průběhem večer a v noci.
Delší trvání neznamená automaticky trvalé poškození mozku, ale znamená potřebu vyšetření. Lékaři obvykle kontrolují léky, bolest, kyslík, infekci, minerály, hydrataci, močení a neurologický stav. U starších pacientů může zotavení trvat déle, proto je důležitý dohled, prevence pádů, brýle, naslouchadla, spánkový režim a zapojení rodiny.
Co dělat, když pacient po narkóze vidí lidi nebo slyší hlasy?
Mluvte klidně, nehádejte se o obsah halucinace a pacienta reorientujte. Řekněte, kde je, že je po operaci, kdo jste a že je v bezpečí. Současně sledujte zmatenost, dýchání, horečku, bolest a neklid.
Pokud je pacient v nemocnici, informujte sestru nebo lékaře, i když se stav za chvíli zlepší. Doma nenechávejte pacienta samotného, odstraňte riziko pádu a nepodávejte navíc léky na spaní ani alkohol. Při agresivitě, dušnosti, horečce, poruše řeči, velké spavosti nebo rychlém zhoršování je potřeba urgentní lékařské zhodnocení.
Může narkóza vyvolat demenci nebo psychózu?
Samotné halucinace po narkóze neznamenají, že pacient má demenci nebo psychózu. Často jde o akutní delirium, které vzniká při tělesné zátěži po operaci a může se výrazně zlepšit po odstranění spouštěčů.
U některých seniorů ale operace a delirium odhalí křehkost mozku, která už předtím existovala, například počínající poruchu paměti. Proto je vhodné po odeznění akutního stavu sledovat, zda se pacient vrací na původní úroveň. Pokud přetrvává zapomínání, změna osobnosti, bludy, opakované halucinace nebo problémy v běžném fungování, je namístě kontrola u praktického lékaře, neurologa nebo geriatra.