Záděry jsou drobné trojúhelníčky měkké či suché kůže kolem nehtů. Záděra kromě toho, že není hezká na pohled, může být i vstupní branou infekce a péče o ni se nesmí zanedbat, protože následně vznikají bolestivé záděry a zánět. Zvláště pokud odstávající část okusujeme, může kromě infekce hrozit i sepse. Záděru způsobuje okusování nehtů, vysušená a dehydratovaná pokožka. Proto tento problém nejvíce trápí osoby se suchou kůží, které mají slabou ochrannou tukovou vrstvu. Dehydratovaná pokožka je bez vody a snadno se kvůli tomu loupe. Pak stačí jen nepatrně o cokoliv zadrhnout a vznikne záděra. Ke tvorbě suché kůže může například dojít častým kontaktem s papírem, ten totiž při dotyku s pokožkou odsává tuk. Na vině ale může být i špatná manikúra či nedostatek některých vitamínů a minerálů. Typické jsou záděry u dětí, a to především na palci.
Ranku, která vznikne po odstřižení, je vhodné ošetřit hojivým krémem či gelem s obsahem přírodních látek, nejlépe heřmánku či měsíčku lékařského. Měsíček lékařský je v tomto případě užitečný svým hojivým účinkem a hodí se právě při drobných poraněních kůže, mezi něž patří i záděra. Heřmánek lékařský zase působí antibakteriálně a protizánětlivě, čímž snižuje riziko vzniku infekce na místě odstřižené kůžičky. Výhodná je vzájemná kombinace výtažků z obou léčivých rostlin v jednom přípravku, dojde tím k rychlejšímu hojení rány, a navíc záděra tolik nebolí.
Pokud už se záděra objeví, je nejlepší natrženou kůži jednoduše odstřihnout malými ostrými nůžkami a ještě lépe štipkami (malými ostrými kleštičkami). Nůžky mají tendenci kůži skřípnout, kleštičky ji bezpečně bez trhání odstraní přesně tam, kde je to nutné. Nestříhejte však kůžičku příliš blízko zdravé kůže. Odstřihněte opravdu jen odchlíplý kousek kůže, jinak si zaděláváte na budoucí problémy. Protože se to samozřejmě nikdy nepovede dokonale, snažte se poté místo promastit a vyhladit, aby se záděra již nezvětšovala. Na toto je vhodná hojivá mast na záděry, kterou vám doporučí v lékárně.
Můžete použít například řepíkovou mast, což je tradiční bylinný přípravek obsahující účinné extrakty ze 4 léčivých rostlin. Mast se s úspěchem užívá k ošetření pokožky při drobných prasklinách, oděrkách a jinak mechanicky způsobených kožních poškozeních. Řepíková mast vám skvěle poslouží v péči o záděry nebo zanícená nehtová lůžka.
Bylinným základem řepíkové masti je řepík lékařský (Agrimonia eupatoria). Jedna z nejrozšířenějších a nejznámějších bylin se užívala již ve starověku, roste až do výšky jednoho metru a má chlupatou lodyhu se žlutými květy. V bylinářství se využívá hlavně natě a listů řepíku.
Řepík lékařský má mnoho účinných látek. K těm nejdůležitějším patří kyselina křemičitá, taniny, éterický olej, hořčiny, flavonoidy, minerály a vitamíny B a K. Bylina se vyznačuje dezinfekčními a adstringentními (stahujícími) vlastnosti, a proto se velmi dobře (ve formě masti) hodí k ošetřování nehojících se ran.
Masťovým základem je čištěné vepřové sádlo (extrahované horkou párou), které svým složením připomíná lidský tuk. Vepřové sádlo obecně patří k nejkvalitnějším základům mastí: velmi dobře se vstřebává do pokožky, je kvalitním nosičem léčivých látek obsažených v bylinách a používá se k léčbě různých dermatitid. Ačkoliv se v současnosti hojně využívají různé syntetické látky, kvalitní vepřové sádlo zatím nemůže v mastech nic nahradit.
Řepíková mast je dále obohacena o pravý včelí vosk. Ten má totiž skvělé ochranné a hydratační schopnosti a zvyšuje celkovou kvalitu masti. Kromě řepíku obsahuje mast také další byliny, které podporují a umocňují pozitivní vlastnosti řepíku. V masti tak najdete heřmánek, šalvěj a tymián. Řepíková mast neobsahuje konzervanty ani umělá barviva. Mast skladujte při teplotě 5 až 25 °C.
Před použitím masti se doporučuje postiženou partii omýt vodou bez mýdla a dobře vysušit. Mast se nanáší v tenké vrstvě na pokožku tak, aby neucpala póry. Řepíkovou mast používejte 2–3x denně (nebo dle aktuální potřeby), jemně ji vtírejte 2 až 3 minuty do kůže. Správná aplikace pomáhá zvyšovat následný účinek.
K zarůstání nehtů dochází častěji na dolních končetinách, zejména následkem nošení nevhodné obuvi a nedostatečné pozornosti věnované hygieně prstů u nohou. Zarůstající nehet vyvolává bolestivé a hnisající projevy. Obvyklá léčba spočívá v chirurgickém zákroku, který se provádí ambulantně. Pomáhá i vtlačení malého ústřižku gázy mezi nehet a nehtové lůžko, čímž se omezí dráždění nehtového lůžka při chůzi. Homeopatickou léčbou se někdy může podařit navrátit nehet do normálního stavu a hnisající ložisko vyléčit. V úvahu přicházejí zejména níže uvedené přípravky.
Plané neštovice jsou způsobeny virem, který se snadno šíří vzduchem a přenáší se pomocí kapének nebo přímým tělesným kontaktem a následnou kontaminací. Na těle postiženého se v průběhu nákazy objevují zarudlé flíčky, které se mění až po puchýřky vyplněné hnisem, a stav doprovází často i zvýšená teplota. Nejohroženější skupinou jsou děti, ve většině případů do dvou let (batolecí období), které se nakazí v kolektivu, tudíž velmi pravděpodobně ve školce. Šíření infekce je mezi dětmi velmi rychlé a nemocné dítě musí být od zdravých dětí izolováno.
Samotným příznakům předchází takzvané prodromy, což jsou první nespecifické známky, kdy člověk ještě neví, co mu vlastně je. U neštovic se vyskytuje zvýšená teplota až horečka spojená se zimnicí, třesavkou, bolestí hlavy či žaludečními potížemi, eventuálně řidší stolicí. Signálem, který by mohl nasvědčovat tomu, že jde o neštovice, je svědění a bolest kůže pnutím před vytvářejícími se flíčky a následná tvorba puchýřků vyplněných hnisající tekutinou. Neštovičky tak procházejí různými vývojovými stadii od makuly (zarudlá skvrnka) přes svědivý pupen (papula) až po vezikulu (puchýřek s tekutinou) přecházející v pustulu. Puchýřky jsou předurčené k prasknutí, vysušení a vzniku krust, které se mezi jedním až dvěma týdny odloupnou. Pokud je dítě nebo dospělý jedinec ve fázi, kdy má na těle krustičky, neměl by už nikoho nakazit. Puchýřky se nejčastěji tvoří ve vlasaté části hlavy, na obličeji, trupu a končetinách. Výjimkou však není ani výskyt na sliznici horních cest dýchacích, v konečníku, pochvě nebo očních víčkách.
Neštovicemi se můžete nakazit i v dospělosti. Průběh onemocnění je vždy komplikovanější, protože s přibývajícím věkem narůstá i riziko rozšíření infekce do mozku (herpetická meningoencefalitida) nebo do plic (pneumonie). Pokud se neštovicemi nakazí dítě v pubertálním nebo adolescentním věku či těhotná žena, novorozenec nebo lidé s oslabenou imunitou, je tu vyšší riziko komplikací. Fatální důsledky končící trvalým postižením mozku nebo smrtí jsou hrozbou, ale spíše ojedinělou komplikací. Každopádně se neštovice nesmí brát na lehkou váhu u žádného dítěte nebo dospělého.
Inkubační doba
Inkubační doba znamená dobu od styku s virem (průniku do organismu) do propuknutí klinických příznaků. V případě neštovic je to kolem dvou týdnů, někdy i déle. Virus vnikne do organismu přes sliznici a lymfatickou tkáň horních cest dýchacích, zde se pomnoží a pokračuje směle dál. U planých neštovic ho způsobuje herpetický virus varicella zoster. Te
Léčba poruchy imunitního systému není jednoduchá, podobně jako u alergií, ale v mnoha případech se léčit dá. Pokud chcete zahájit léčbu svého zánětu v nehtu okamžitě, tak je možné v lékárně koupit višněvského balzám s bukovým dehtem a začít si bolavé místo mazat. Višňák by měl být na bolavém místě co nejdéle v tekutém stavu, takže je dobré ho namazat a hned zakrýt igelitem. Pokud by višňák nezabral a záděra hodně bolela, tak je možné začít užívat Ibuprofen 400mg v dávkování 1 tabletu každých 6 hodin po dobu tří dnů. Ibuprofen je volně prodejný v lékárně, ale i tak si před jeho užitím prostudujte příbalovou informaci o kontraindikacích a nežádoucích účincích, jde o vysoké dávky protizánětlivého léku.
Popis ukazuje spíše na problém imunitního systému - Imunodeficienci. Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. V tomto případě jde o opakované infekce nehtové ploténky. Těmito infekcemi je pak i ovlivněna kvalita nehtu. Zde nebude příčina v plísni nehtu, ale v poruše imunitního systému. Višňák léčí vzniklý puchýř a zánět nehtové ploténky. Ovšem je potřeba také posílit imunitní systém. Imunitní systém se vyšetřuje pomocí krevního rozboru, kde se sledují lymfocyty. Je třeba tedy požádat svého obvodního lékaře o tento krevní rozbor.
Psychické projevy projevující se třením prstu o prst také způsobují výskyt záděr. Pokud už vám teče krev, tak do záděry mohou proniknout nečistoty, vznikne zánět, a pokud je pod nehtovým valem, začíná velký problém. Pak černá boule u prstu už opravdu není jen běžná záděra.
V dnešní době se vyskytuje spousta různých kožních projevů, záděry nevyjímaje. Je to dáno celkovým hektickým stylem života – všudypřítomný stres, nezdravé stravování, elektrický smog z mobilů a počítačů, nadměrné očkování a užívání rozličných léků na vše možné i nemožné. Vše souvisí se vším. Pamatujte, že nejen v tradiční čínské medicíně platí: Co na kůži, to na jazyku a naopak!
Co se týče mastí a krémů, všeobecně se v tradiční čínské medicíně doporučuje na mokré vždy mokré, tedy na mokvavé kožní postižení se používá například vlažný obklad z řepíku lékařského (k dostání v bylinkářství i v lékárnách), který se přiloží několikrát denně cca na 15 minut, a většinou se do druhého dne stav zklidní a vysuší. Na suché zarudnutí a svědění lze použít i mast z aloe či měsíčku (například Calendula od firmy Weleda – k dostání v DM drogerii) nebo k promašťování příjemnou a ochlazující rakytníkovou Indulonu (z lékárny).
Na obě formy kožních projevů (suchý svědivý či pálivý mokvavý) lze s úspěchem použít „Nápoj stříbrného větru“, a to nejen vnitřně, ale i zevně ve formě obkladu či potírání postižených míst několikráte denně – velice působí i proti svědění kůže!
Mastnota, která se na obličeji tvoří, znemožňuje pleti dýchat. Proto se začnou postupně rozevírat póry do rozměrů, které nelze přehlédnout a ubírají pleti na její jemnosti a kráse. Navíc otevřené póry jsou přímou pozvánkou pro vstup různých nečistot, jako je například pot, prach a další, se kterými se každodenně setkáváme od rána do večera, jak na ulici, v zaměstnání, při zábavě, tak i doma. To se týká i make-upu a pudrů, které pak velké póry mohou ucpat. Nečistoty v pórech zůstávají a způsobují začervenání pokožky, nehezké svědivé fleky, černé tečky, různé pupínky, ale i malé bolestivé hnisající vřídky a akné, které mohou přejít až do těžkých a nekontrolovatelných dermatitid, jež pleť nevratně poškozují. Proto tak často potkáváme na ulicích velké množství lidí s nemocnou pletí, za kterou se sami stydí a trpí určitým komplexem, především sociálním.
Základ čištění: pleťové mléko, tonikum a pleťová voda (vše bez alkoholu)
"Hodně lidí s mastnou pletí používá pleťové vody s alkoholem v domnění, že pokožku tím odmastí a vysuší. Ale opak je pravdou! Obsažený alkohol pleť dráždí a vyvolává další tvorbu mastnoty, která se tak neustále zvyšuje," říká Zuzana Hájková, kosmetická terapeutka. Základem zdravé a hezké pleti je její každododenní důkladné očištění. Ráno čistíme pleť od potu, prachu a vydatných nočních krémů, večer ji očistíme od make-upů, pudrů a všech nečistot, které na ní během dne ulpívají, Kvalitní vyčištění pleti je absolutní základ péče. Pokud pleť pokaždé důkladně nevyčistíme, tak nepomůže žádný sebekvalitnější krém. Povrch pleti pokrývají malé šupinky, které jsou uložené přes sebe jako střešní tašky. Díky tomuto uložení šupinky nečistoty dobře uzamknou a ty se zde začnou rozkládat (později vznikají záněty v pokožce). Proto je nutné vždy ráno a večer pleť dokonale vyčistit kvalitním pleťovým čistícím mlékem. Naneseme ho na prsty a krouživými pohyby důkladně vmasírujeme do kůže, od krku směrem nahoru, přes celý obličej až na čelo. Nesmíme zapomenout na nos a jeho okolí. Pohybem odspoda nahoru nadzvedáváme jednotlivé šupinky a tak je perfektně vyčistíme. Tím, že jsme nadzvedli všechny šupinky na pleti, jsme vlastně otevřeli póry. Mléko, které otevřené póry čistí, necháme chvilku působit a smyjeme ho vodou.
Rozšířené póry
Póry na pleti se samy uzavírají za 5 až 12 hodin, což je velmi dlouhá doba na to, aby se zanesly nečistotami. Proto je nutné póry po vyčištění ihned uzavřít, aby zůstaly čisté. Proto vždy aplikujeme pleťové tonikum jenž pleť tonizuje a uzavře póry. Pleťová voda není příliš vhodná, jelikož slouží hlavně k dočištění pleti. Velmi vhodné je tonikum značky NouriFusion, které je na&
Příchod ječného zrna je obyčejně ohlašován nejprve bolestí celého víčka. Posléze dochází ke koncentraci bolesti a zčervenání jednoho místa (obyčejně kolem 3. dne). Vzniká zarudlá boule vyplněná hnisem. Tato boule – měkký uzlíček – může někdy zaniknout v celkovém otoku oka. Pro potvrzení přítomnosti ječného zrna může lékař provést manévr přetočení víčka vnitřkem ven. Na vnitřní straně víčka je patrné žluté hnisající zrno. Vlivem změn hustoty produktů očních žláz, přítomností hnisu v ječném zrnu a zvýšeným tlakem víčka na oko může někdy dojít k zastřenému vidění.
Měsíček lékařský se v lidovém léčitelství užívá už od 12. století. Dokáže pomoci s léčbou mnoha potíží a také je skvělou prevencí. Pomáhá při problémech se žlučníkem, játry nebo trávicí soustavou. Je účinný při žloutence, průjmech, parazitech nebo zánětech tlustého střeva a trávicího ústrojí. Také dokáže zmírnit silnou menstruaci nebo menstruační bolesti, křeče a zlepšuje krevní oběh. Snižuje vysoký tlak, hojí záněty a rány, díky čemuž ho můžete využít i jako kloktadlo na záněty ústní dutiny. Je to vlastně přírodní antibiotikum, vyléčí i záněty očí a uší. Měsíček je také prevencí proti některým typům rakoviny – trávicího ústrojí, prsou nebo dělohy. Zevně je vynikající na hojení jizev, spálenin, omrzlin, podlitin, plísní, akné, ekzémů, ran nebo i hemoroidů. Je skvělý také na všechny typy poškození pokožky, dokonce i na hnisající rány. Pleť zvláčňuje a zjemňuje, vyhlazuje i celulitidu a strie.
Měsíček léčí a zlepšuje:
jaterní problémy včetně žloutenky;
trávicí potíže – průjmy, záněty, vředy, parazity;
žlučník a žlučové kameny;
silnou a bolestivou menstruaci;
křeče;
krevní oběh;
krevní tlak;
záněty vnitřní i vnější;
hnisavé rány;
omrzliny a spáleniny;
ekzémy, akné;
potíže při angínách;
plísňové onemocnění;
křečové žíly, proleženiny;
hemoroidy;
je prevencí mnoha chorob.
Vnitřní použití měsíčku: Měsíček lékařský je považován za poměrně významné přírodní antibiotikum, je to tedy zbraň proti mnohým, pouhým okem neviditelným potvůrkám, dotírajícím na naše tělo. Vnitřně se nejčastěji používá ve formě čaje ze sušené drogy. Pravidelné pití čaje z této bylinky je vhodným lékem proti některým bakteriím, virům a kvasinkám škodícím v zažívacím ústrojí. Pomáhá hojit onemocnění trávicího traktu, jako jsou záněty a vředy, stimuluje vylučování žluči a činnost jater, je tedy celkově prospěšný pro náš metabolismus. Protože také podporuje pocení, je vhodný i při nachlazení. Je to významný antioxidant, zbavuje tělo volných radikálů a tím chrání buňky našeho těla před poškozením. Přírodními léčiteli je často předepisován při léčbě některých typů rakoviny; i odborníci klasické medicíny stále zkoumají jeho účinky proti nádorovému bujení a často ho doporučují jako doplněk klasické léčby.
Vnější použití měsíčku: Měsíček je velmi ceněný pro své dezinfekční, antibiotické a antiseptické účinky. Šetrně léčí plísňová onemocnění kůže, na které klasická medicína často předepisuje léky s nepříjemnými vedlejšími účinky nebo omezenou dobou používání. Pro tyto účely lze použít jak nálev, tak mast z měsíčku. Nálev aplikovaný jako koupel úspěšně potlačuje i nepříjemné kvasinkové onemocnění reprodukčních orgánů. Masti a krémy s výtažkem měsíčku jsou velice hojivé. Používají se na kožní záněty, menší poranění kůže, špatně se hojící jizvy, popáleniny, omrzliny, plísně, opruzeniny, bércové vředy, křečové žíly, lišej, některé typy ekzémů a p
Zánět středního ucha (Otitis media) je bolestivé onemocnění projevující se převážně u dětí. Rozlišujeme zánět akutní, trvající maximálně několik dní, a zánět chronický, který může trvat i podstatně déle. Akutní zánět středního ucha se často rozvíjí při infekcích horních cest dýchacích, projevujících se rýmou, kašlem, ale vzniknout může i za plného zdraví. První příznaky se projevují zpravidla v noci jako rychle nastupující bodavá bolest v jednom, případně v obou uších. Malé děti začnou hlasitě plakat a drží se za bolavé ucho. Postižené ucho je zalehlé a pacient má pocit, že na něj hůř slyší. Zánět středního ucha doprovází zvýšené teploty nebo horečky s celkovou únavou organismu, při horečkách se může objevit i zvracení či průjmy. Prudké bolesti jsou vyvolány tlakem nahromaděného hnisu a zanícením sliznic za bubínkem. Bubínek je charakteristicky vyklenutý ven, což pozná až lékař na ORL (ušní-nosní-krční oddělení). Zánět může probíhat i chronickou formou. Při chronickém zánětu středouší se však nevyskytují horečky ani prudká bolestivost, pacienti pociťují spíše pálení, svědění, šumění či praskání v postiženém uchu, stěžují si na nedoslýchavost a mají permanentní pocit zalehlých uší.
Jako první pomoc při zánětu středního ucha poslouží klasické léky proti bolesti (v podobě sirupů nebo čípků existují i vhodná analgetika pro děti), případně studený obklad na postižené ucho. V počátečních stadiích zánětu může lékař naordinovat antibiotika. Zánět středního ucha si však velmi často vyžádá akutní zákrok a je proto velmi častou příčinou příjmů na ORL pohotovosti. Pokud je bubínek tlakem hnisající tekutiny již značně vyklenut, provádí lékař takzvanou paracentézu – propíchnutí bubínku. Lékař při tomto zákroku protne tenkou jehlou ušní bubínek a odsaje hnis, který se ve středním uchu nachází. Samotné propíchnutí je značně bolestivé, avšak po odtečení hnisu následuje okamžitá úleva od bolesti.
Dle uvážení může lékař po tomto zákroku předepsat léčbu antibiotiky. Po zákroku je nutné udržovat zvukovod v čistotě, neboť ještě několik dní může z ucha vytékat zbytek hnisavé tekutiny. Do ucha se kape borová voda, po nakapání si pacient lehne na postižené ucho s kapesníkem tak, aby mohl sekret odtékat. Důležité je také udržovat volné dýchací cesty, tedy důsledně smrkat, případně kapat nosní kapky k jejich uvolnění.
Oteklé nohy a červené fleky mohou signalizovat bércový vřed. Bércový vřed je chronické poškození kůže následované rozpadem a úplným odumřením tkáně. Projevuje se otokem a červenými fleky v oblasti dolních končetin.
Příčiny
Bércové vředy vznikají ve většině případů na podkladě dlouhodobé nedostatečnosti žilního systému dolních končetin. Hlavním úkolem žil je transportovat neokysličenou krev z dolních končetin směrem k srdci a pak dále do plic, kde je krev obohacena o kyslík a následně přes srdce pumpována znovu do oběhu. Z různých příčin však může dojít k poškození žilní stěny, která se stává tenčí a méně kvalitní, a žíly pak nejsou schopné správně plnit svoji funkci. Kvůli tomu vázne okysličování tkání dolních končetin, což se navenek projeví změnou barvy kůže na nohou ve smyslu blednutí. Rovněž dochází ke snížení kvality ochlupení, případně jeho úplné ztrátě, a v neposlední řadě také ke snížené schopnosti hojení ran. Drobná poranění kůže, škrábnutí nebo štípnutí hmyzem, které by se za běžných okolností zahojila, tak pro pacienta představují značné riziko, jelikož může snadno dojít k zanesení škodlivých mikroorganismů do rány. Postupně vzniká rozsáhlá hnisající rána nazvaná bércový vřed.
Bércový vřed má podobu různě velké okrouhlé červené rány, která zasahuje různě hluboko do tkání. Její spodina může mít různou barvu, a to podle toho, v jaké fázi hojení se právě nachází. Mrtvá tkáň bývá tmavě hnědá až černá, mokvající zhnisaný vřed má spodinu žlutozelenou, a pokud začíná zarůstat novou tkání, zabarví se do červena. Poškozené místo je velice bolestivé a náchylné k infekci.
Co s tím dělat
Klíčovým bodem léčby bércových vředů je časná diagnostika a léčba zahájená v počátečních stadiích onemocnění, které mohou pacienta ochránit před vznikem mnohých komplikací. Cílem léčby je především odstranění příčin bércového vředu. Dále je potřeba léčit onemocnění, která jeho vzniku napomáhají, či která naopak vznikla v jeho důsledku. Výhodná je takzvaná elevace končetiny, což znamená odlehčování končetiny, aby byla vyvýšena. Rovněž je vhodné bandážování končetiny obinadlem, které omotáváme od prstů na nohou až po koleno. Co se týče samotné léčby, jde o takzvané vlhké ošetřování vředu. Používají se k tomu speciální materiály a hydrogely, které obsahují různé účinné látky. Užívají se jako krycí materiály v různých stadiích hojení. Je třeba mít na paměti, že se jedná o chronické onemocnění, a tak je i léčba bércového vředu dlouhodobá.
Prašivá kočka velmi pravděpodobně nebude trpět sarkoptovým svrabem. Častější je u koček svrab ušní (špinavé uši u koček), který se projevuje jako špinavé uši. Kožní změny na hlavě může způsobit také plíseň nebo hnisající poranění, případně se u koček vyskytuje takzvaný notoedrový svrab, což je druh prašiviny postihující převážně kočky. Sarkoptový svrab je u kočky opravdu vzácným nálezem, k jeho rozvoji je potřeba zhroucení imunity kočky, například při nemoci FIV. Projevuje se krustózním zánětem kůže na obličeji a na ušních boltcích a postižením tlapek, které může být doprovázené i ztrátou drápků. Na těle se objevují lupy. Kočka se z důvodu svědění nadměrně olizuje, takže si může vylízat lysiny. Inkubační doba svrabu u kočky může být dlouhá i několik měsíců.
Některé kočky jsou proti svrabu přirozeně odolné, takže i když žijí v promořeném prostředí, neonemocní. Je to ale spíše výjimka a nelze na ni spoléhat. To platí nejen pro nakažení strupovkou kočičí (Notoedres cati), ale také pro mnohem častější ušní prašivinu, kterou způsobuje strupovka ušní (Otodectes cynotis). Ta vyvolává velmi časté onemocnění zevního zvukovodu. Žije na povrchu kůže zvukovodu, a protože může být až 0,5 mm velká, lze ji občas rozeznat pouhým okem nebo lupou. Diagnóza se potvrdí mikroskopickým vyšetřením ušního výtěru, ve kterém se nacházejí živé i mrtvé zákožky. Dráždivým působením parazita vzniká zánět zvukovodu s nadměrnou tvorbou ušního mazu. Ten bývá tmavě hnědý až černý, drobivý a připomíná kávovou sedlinu. Ušní boltce jsou bolestivé, zarudlé a kočka se škrábe.
Onemocnění je velmi nakažlivé, šíří se přímým kontaktem z kočky na kočku při větší koncentraci koček, zvláště v horších hygienických podmínkách. Parazit je rozšířený celosvětově, může působit záněty zvukovodů u psů i jiných masožravců. Na člověka není přenosný.
Dnešní chirurgie přiložením tohoto balzámu na gázovém čtverci podporuje dozrání furunklů. Dále se doporučuje na hnisající, nehojící se rány. Višněvského balzám se většinou používá na noc, přičemž se nanese na gázu, která se přiloží na problematickou část a lehce se obváže obinadlem. Pozor, Višněvského balzám obsahuje bukový dehet, který je citlivý na sluneční záření, takže vlivem UV paprsků velmi často podráždí pokožku v místě aplikace. Toto podráždění se projeví výrazným zčervenáním.
Upozornění:
Přípravek se používá 1x denně v intervalu 1–2 dny. Přiměřené množství suspenze se nanese na gázu a přiloží na postižené místo.
Těhotné nebo kojící ženy mohou používat přípravek pouze na doporučení lékaře.
Ošetřené části kůže je třeba chránit před slunečním zářením obvazem nebo oděvem.
Délka léčby je různá, záleží na druhu, rozsahu a rychlosti hojení onemocnění.
Nedojde-li při léčbě přípravkem do 3 dnů k ústupu obtíží, nebo naopak dojde ke zhoršení, či se projeví nežádoucí účinky přípravku, přerušte léčbu a poraďte se s lékařem.
Při použití přípravku na kožní zánět překračující rozsahem 5 % tělesného povrchu může docházet k prostupu látek obsažených v přípravku kůží do celého systému.
Před upotřebením je nutné přípravek v dóze protřepat.