HRAČKY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Červené pupínky v ústech mohou znamenat cokoli, od afty přes podráždění až po vřed či rakovinu. Záleží na tom, jak dlouho je máte, kolik je vám let, jestli máte nějaké další příznaky a podobně. Pokud se pupínek objevil v posledních dnech, pravděpodobně nepůjde o nic vážného, pokud ho máte dlouho nebo jste měli nějaký rizikový kontakt (například orální sex), raději navštivte svého lékaře.
Vyrážka v ústech
Vyrážka v ústech může znamenat onemocnění zvané moučnivka. Toto onemocnění patří mezi časté infekce dětí, nejčastěji se objevuje v dutině ústní u novorozenců a kojenců do 2. měsíce věku. Není výjimkou ani u malých dětí nebo u dospělých osob, které mají slabý imunitní systém anebo trpí chronickým onemocněním jater. U dětí se moučnivka objevuje také během užívání antibiotik. Antibiotika se dostanou do mateřského mléka a zabíjí tak užitečné bakterie a udržují kvasinky při životě, čímž může dojít k jejich přemnožení. Moučnivka může vzniknout i u dětí, které se narodily císařským řezem, ale matka byla nucena ihned po porodu začít brát antibiotika. Možný přenos moučnivky je také přes hračky, se kterými si dítě hraje a strká si je neustále do pusy (hlavně během období růstu zubů). Rodiče by proto měli dbát na časté umývání gumových hraček, popřípadě prát hračky látkové. Léčba moučnivky spočívá ve vytírání pusinky miminka vatovou tyčinkou namočenou v 0,5% roztoku genciánové violeti (její karcinogennost již byla vyvrácena), nebo ve výtažku z grepových jader (Citrovitalu), nebo lze použít citronovo-glycerinové tyčinky Med-Comfort nebo Pagavit, zkusit můžete také Nystatin. Vhodný je jídelníček bohatý na brukvovitou a jinou zelenou zeleninu, česnek, cibuli nebo křen.
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
7.–9. měsíc
V tomto období je dítko aktivnější při pohybu na z
Co umí čtyřměsíční kojenec? Zkoumavě si prohlíží své ručičky, otáčí jimi a cumlá si prstíčky (nejraději má svůj paleček). Vesele bouchá do hraček zavěšených nad postýlkou, ohrádkou nebo v kočárku. Ne vždy se mu podaří do hračky ručičkou trefit, proto se tolik raduje, když se mu to povede. Též vydává nejrůznější zvuky. Když miminko leží samo v postýlce, brouká si. Jakmile ho samota omrzí, začne vydávat nespokojené zvuky, které postupně přerostou v pláč, pokud mu nezačnete dělat společnost. Někdy to dokonce může vypadat, že se miminko lituje, poněvadž se cítí opuštěné. Když za ním přijdete, odmění vás krásným bezzubým úsměvem, neboť je rádo, že už není samo. Bude-li mít však pocit, že jste ho nechali čekat příliš dlouho, místo úsměvu vám pořádně „vynadá“. Utiší se ve chvíli, kdy ho vezmete do náruče a chvilku ho pochováte nebo mu dáte napít. Čtyřměsíční kojenec vám odpustí všechny prohřešky jako mávnutím kouzelného proutku. V budoucnu už to tak snadné nebude. Některá čtyřměsíční miminka mívají první zoubky, což znamená, že mohou začít konzumovat i jiný druh stravy, ne jen mateřské (případně umělé) mléko.
Čtyřměsíční miminko umí zvednout a držet hlavičku v poloze na bříšku. Zatím se ještě neumí přetáčet z bříška na záda. V poloze na zádech zvedá ruce i nohy nad podložku. Ruce a chodidla často spojuje. Často se také dotýká kolen, případně holení. Pro hračky je schopné se natáhnout takzvaně na kříž, tedy protilehlou rukou. Tento typ úchopu a zvedání nohou nad podložku jsou nezbytné dovednosti k tomu, aby se miminko přetočilo ze zad na bok a následně na bříško.
V tomto období začíná děťátko upřednostňovat maminku před cizími lidmi. V náruči člověka, který se děťátku nějakým způsobem nelíbí, může začít plakat a dožadovat se maminky. Ta by měla dítě chápat a zbytečně ho netrápit a nenechávat u dané osoby. Co se týče vzhledu dítěte, v této době vyrůstají nové vlásky a mění se barva očí (modré oči, které mají všechny děti po narození, mohou získat jinou barvu).
Největší výskyt je u dětí od 6 do 24 měsíců. U malých dětí dochází k nákaze především požitím viru z kontaminovaných předmětů, jako jsou hračky a jiné předměty, které malé děti s oblibou „ochutnávají“ a na kterých rotaviry dlouho přežívají, nebo infekci získají přímo od nakažených osob. Riziko nákazy rotaviry je tedy vysoké. Rotaviry představují značný problém na lůžkových odděleních nemocnic. Odhaduje se, že každá pátá rotavirová gastroenteritida vznikne během hospitalizace dítěte z úplně jiné příčiny.
Vzhledem k extrémně snadnému a rychlému šíření rotavirů, kdy stačí i velmi malá dávka virových částic k vyvolání onemocnění, se infekci téměř nelze vyhnout. Rodičům se doporučuje důsledně dodržovat hygienické zásady (například často si mýt ruce, pravidelně dezinfikovat hračky a povrchy). Tato opatření mají však pouze omezený vliv. Jedinou možností, jak dítě před touto nemocí účinně chránit, je včasné očkování. Rotaviry přežívají v suchém prostředí až několik dní. Navíc mohou přečkávat také na lidské kůži, a to i několik hodin.
Inkubační doba je krátká, v řádu desítek hodin až 2 dnů. Infekční je člověk, dokud je nemocný, a ještě asi 10 dní po odeznění příznaků (po tuto dobu se stále vylučuje virus do stolice). Onemocnění se může opakovat, imunita se objeví jen někdy a až po opakovaných infekcích. Virus v prostředí přežívá dlouhodobě.
Puchýřky na jazyku dětí mohou znamenat onemocnění zvané moučnivka. Toto onemocnění patří mezi časté infekce dětí, nejčastěji se objevuje v dutině ústní u novorozenců a kojenců do 2. měsíce věku. Není výjimkou ani u malých dětí nebo u dospělých osob, které mají slabý imunitní systém anebo mají chronické onemocnění jater. U dětí se moučnivka objevuje také během užívání antibiotik. Antibiotika se dostanou do mateřského mléka a zabíjí tak užitečné bakterie a udržují kvasinky při životě, čímž může dojít k jejich přemnožení. Moučnivka tak může vzniknout u dětí, které se narodily císařským řezem, ale matka byla nucena ihned po porodu začít brát antibiotika. Možný přenos moučnivky je také přes hračky, se kterými si dítě hraje a strká si je neustále do pusy (hlavně během období růstu zubů). Rodiče by proto měli dbát na časté umývání gumových hraček, popřípadě prát hračky látkové.
Léčba moučnivky spočívá ve vytírání pusinky miminka vatovou tyčinkou namočenou v 0,5% roztoku genciánové violeti (její karcinogenita již byla vyvrácena), nebo ve výtažku z grepových jader (Citrovitalu), nebo lze použít citronovo-glycerinové tyčinky Med-Comfort nebo Pagavit, zkusit můžete také Nystatin. Vhodný je jídelníček bohatý na brukvovitou a jinou zelenou zeleninu, česnek, cibuli nebo křen.
V prvním roce života dítě potřebuje jíst rozmanitá jídla: banány, jablka, hrušky, brambory, hrášek, mrkev, kukuřici a rýži.
Pokud je někdo v rodině s alergií, tak je zde vyšší riziko vzniku i u dítěte.
Je důležité vzít v úvahu, že mnoho hotových výrobků pro děti obsahují alergizující potraviny, i když byly vyrobeny bez přísad a konzervačních látek. V prvním roce života, by se neměly podávat dítěti žádné alergizující potraviny, jako jsou ryby, kravské mléko, ořechy, citrusové plody, vejce ani sójové výrobky.
Plyšové hráčky dítěte, musí být pravidelně umyty.
Lapače prachu, jako je tapiserie, by měly být odstraněny z bytu.
Herpes je virus způsobující opary, které se u dětí mohou objevit na rtech, jazyku, obličeji a v ústech. Příznaky zahrnují horečku, zimnici, děti často pláčou, obvykle také špatně jedí a spí, protože je to bolí. Opakovaný výskyt oparu je běžný, obvykle se zahojí do týdne. Zabránit vzniku herpesu úst je téměř nemožné, někdy stačí, když dospělý s tímto onemocněním políbí svého potomka, nebo dítě samo může kontaminovat hračky a láhev na pití. K léčbě se používají antivirové krémy, které opar uklidňují, hydratují a pomáhají zrychlit jeho hojení.
Kontaktní dermatitida se objevuje po kontaktu s dráždivou látkou (alergenem). Při reakci kůže na daný alergen dochází k vyrážce. Kontaktní dermatitida způsobuje nepříjemné svědění. Mezi běžné příčiny kontaktní dermatitidy patří:
jedovaté rostliny, například jed břečťanu, dubu nebo škumpy;
mýdla, detergenty, šampony, parfémy, kosmetika nebo pleťové vody;
šperky a textilie;
nástroje, hračky, spotřebiče nebo jiné předměty;
alergie na přírodní latex (objevuje se nejčastěji u lidí, kteří pracují s pryžovými výrobky – zdravotníci, pracovníci gumárenského průmyslu, ale i jedinci, kteří podstoupili velké množství operací).
Příčinou vyrážky bývají také virové infekce, zejména plísňová infekce (herpes zoster), dále kvasinková (Candida albicans), bakteriální a sexuálně přenosná infekce. Vyrážku může vyvolat i vážnější onemocnění, například nemoc jater, ledvin či rakovina. Vyrážku způsobuje rovněž hmyz nebo paraziti, zejména svrab a roztoči.
Snažte se vyhnout kontaktu s osobou, která má impetigo, dokud není infekce vyléčena. Nesdílejte společně ručníky, polštáře, prostěradla, oblečení, hračky nebo jiné předměty. Pokud je to možné, umývejte používané věci ve vroucí vodě. Pokud vy nebo vaše dítě trpíte impetigem, zabraňte škrábání, které šíří infekci na další části těla. Pokrytí vředu zabraňuje škrábání. Mytí rukou mýdlem zabraňuje šíření infekce. Když se pořežete nebo vás bodne hmyz, užívejte antibiotické krémy zabraňující vzniku impetiga.
Moučnivka se projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky. Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí.
Léčba nákazy: K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4–5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem (dermatologem či pediatrem). V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí, je možné moučnivku léčit celkovou léčbou pomocí antimykotik (polykací léky na potlačení plísňových onemocnění). Aby nedošlo k opětovnému vytvoření nákazy, mělo by být součástí léčby pečlivé vyváření dudlíků a saviček, které dítě užívá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst (kousátka, chrastítka, gumové pískací hračky a podobně). Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků (nejlépe již v porodnici), aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Moučnivka je typickým dětským onemocněním. Přenos na dospělé je ojedinělý a dochází k němu zejména u lidí se sníženou imunitou, u diabetiků, dlouhodobě nemocných, onkologických pacientů a podobně.
Alkohol testery splňují všechny požadavky pro osobní detekci alkoholu. Pro řidiče je nejdůležitější, že alkohol testery dokážou detekovat i malé množství alkoholu, tedy i nulovou hodnotou alkoholu v krvi, což je nejpodstatnější. To bývá problémem u levných (povětšinou reklamních) alkohol testerů, tyto alkohol testery nulovou hladinu nedokážou detekovat. Vůbec všechny alkohol testery z naší nabídky nulovou hodnotu naměřit zvládnou, nemusíte se pak obávat nepříjemností, ztráty trestných bodů či nižších reakcí při jízdě. U kvalitních alkohol testerů je samozřejmostí kalibrace a výměna čidla přímo konkrétní firmou, což je pak řadí do jiné prodejní sorty, než jsou „hračky na pár použití“.
Nízká cena je u těchto alkohol testerů dána tím, že jsou přímo specializované na základní funkci a tou je přesná detekce alkoholu v dechu/plicích člověka.
Spálová angína a spála přestane být infekční asi po třech dnech užívání antibiotik, u spály je inkubační doba (doba od nákazy do prvních projevů) běžně 1–3 dny, maximálně se udává jeden týden. Předškoláci jsou vůči virům mnohem méně odolní než jejich starší sourozenci či rodiče. Jejich imunitní systém totiž ještě není zcela zralý a má tedy i nižší schopnost bránit se neustálým atakům virů, kterým se dobře daří právě při venkovních teplotách lehce nad nulou. Pobytem v kolektivu pak naše děti nesdílí se svými kamarády jen hračky a hezké zážitky, ale také různé zákeřné původce onemocnění. Stačí jedno nemocné dítě a viry a bacily se ve školkové třídě (většinou ještě přetopené) šíří jako lavina. Tak se nezřídka stává, že mnoho dětí první pololetí střídavě do školky chodí a marodí.
Toto období je charakteristické intenzivním rozvojem v oblasti motoriky, myšlení i řeči. Dítě umí nejenže dobře chodit, ale také běhat tam a zpátky, chodí po schodech oběma směry a udrží dobře rovnováhu. Věcem, které již dítě považuje za stabilní, dává jméno, ale ještě neumí předměty kategorizovat. Dítě používá 6–20 slov, některé děti umějí 20–70 slov. Dítě si prozatím pamatuje jen to, co ho zaujme a co mu připadá zajímavé. Děti si v tomto období rády hrají různé hry, například na schovávanou, a milují hračky, na kterých se dá jezdit. Umí se najíst lžičkou a napít z hrnečku.
Batoletem označujeme dítě od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k zajímavému rozvoji. Dítě začíná lézt, chodit, mluvit, začíná rozeznávat blízké osoby. Odliší od sebe tvary, obrázky i hračky. Jeho myšlení se posune od senzoricko-motorického k symbolickému. Nastává prudký rozvoj řeči – zatímco po prvních narozeninách batole používá obrazných slov jako haf-haf či bum-bum, ve třech letech se dítě naučí mluvit natolik, že zvládá skloňování, časování a dokáže sestavit jednoduchou větu.
Impetigo je onemocnění, které nejčastěji postihuje děti, jelikož dětské kolektivy skýtají ideální podmínky pro šíření těchto bakterií. K přenosu dochází prostřednictvím tekutiny, která vyteče z vytvořených puchýřů. Kvůli častému vzájemnému kontaktu mezi dětmi se infekce šíří obvykle poměrně velkou rychlostí. Pozor, nebezpečný není jen osobní kontakt s dítětem trpícím impetigem, ale také s jeho osobními věcmi, jako jsou různé hygienické pomůcky, ručníky, hračky. Proto je potřeba dodržovat hygienické podmínky a nepůjčovat si s ostatními dětmi ani oblečení, ani žádné jiné věci, kterých se dotýkaly. Dětský imunitní systém je v porovnání s imunitním systémem dospělých poměrně málo vyvinutý a bakterie mají větší šanci organismus poškodit.
Suchý kašel u dětí je třeba zpočátku tlumit léky (bez přídavku kodeinu!). Nabízet dítěti často v malých dávkách tekutiny (vhodný je lipový čaj, plicní směsi, podběl, voda). Vhodný je klasický Priessnitzův obklad na krk (bez igelitu!). Zvlhčovat vzduch v místnosti (zvlhčovač, mokrý ručník – umístit do blízkosti dítěte). Často a krátce větrat. U starších dětí lze použít inhalace Vincentkou (nebo Vincentku ve spreji). Dítěti zvýšit polohu na spaní (podložením matrace nebo postýlky).
Dbát o průchodnost nosu (hlavně na noc nos vyčistit – větší dítě se vysmrká, u malého dítěte musíte použít odsávačku; poté aplikujte nosní kapky – nosní sliznice se zklidní, sníží se tvorba hlenu a rýma tekoucí do krku nebude tolik dráždit).
Lze použít i různé bylinné směsi ve formě sirupu (břečťan – Hedelix, pampeliškový sirup, šťáva z cibule a podobně).
Pro děti jsou zábavnou terapií speciální plyšáci do mikrovlnky. Mají vyjímatelnou nahřívací vložku, po nahřátí uvolňují například levandulovou vůni a ještě prohřejí hrudník. Na plyšáka si budete muset vyčlenit přibližně 400 korun, ale investovat do zdravé hračky je přece radost. Výběr na webu je velký.