Zajímáte se o téma HYPOGLYKEMIE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Podle WHO (Světová zdravotnická organizace) lze předpokládat, že velkou část diabetu II. typu je možně příznivě ovlivnit výživou a životním stylem. Nesprávná výživa, zejména nadbytečný příjem soli, nevhodné složení tuků, vysoký příjem energie a nedostatečný příjem ovoce a zeleniny, se významně podílí na řadě onemocnění, ovlivňuje aktivitu člověka a zvyšuje riziko předčasného úmrtí. Proto je nutné respektovat kvalitu života diabetiků. Prakticky to znamená individualizovat dietní doporučení podle specifických požadavků kladených na určitého pacienta s ohledem na kvalitu života.
Nízká hladina cukru v krvi
Nízká hladina cukru v krvi, hypoglykemie, je definována jako patologický pokles krevního cukru glukózy pod 3,3 mmol/l, doprovázený klinickými projevy, které jsou způsobeny vylučováním antiregulačních hormonů a dalšími biochemickými procesy. Řadí se mezi akutní komplikace cukrovky (diabetu) a jedná se o častou komplikaci léčby diabetu inzulinem. Normální hladina glukózy v krvi je 3,5–5,5 mmol/l. Vyšší hodnoty (nad 5,5 mmol/l) označujeme jako hyperglykemie.
Co je to hypoglykemie
Hypoglykemický stav vzniká v okamžiku, kdy se koncentrace glukózy v krvi dostane do nerovnováhy s množstvím inzulinu, respektive se její obsah v krvi oproti inzulinu snižuje. Inzulin, hormon vznikající ve slinivce břišní, umožňuje přesun cukru (glukózy) z krve do buněk, které tak získávají potřebnou energii. Cukru v krvi ubývá, jeho hladina klesá. Pokud klesne pod určitou hranici, dochází k takzvané hypoglykemii, která může vést k vážným poruchám činnosti mozku, který je na přívodu cukru krví závislý, a v nejtěžších případech může ohrozit život. Ke hypoglykemii dochází nejčastěji při léčbě cukrovky předávkováním inzulinu nebo perorálními léky (antidiabetika), negativní roli může sehrát například také nižší příjem potravy, zvracení či výrazná fyzická námaha.
Při nízké hladině cukru (hypoglykemii) podáme nemocnému při vědomí cukr (optimální je glukóza ve formě gelu, může to být ale i sklenice džusu, krajíček chleba). Při bezvědomí lze aplikovat do svalu injekčně glukagon, ale rozhodně voláme 155 či 112.
Hypoglykemie u nediabetiků vzniká na základě hladovění a vysoké fyzické aktivity.
Příčiny: fyzická aktivita, vynechání pravidelného jídla, konzumace příliš malého množství jídla, konzumace alkoholu bez jídla, nadměrné cvičení či déletrvající cvičení bez příjmu jídla, razantní změna ve stravovacích návycích (například při zahájení redukční diety nebo při přechodu na vegetariánskou stravu), poruchy štítné žlázy, jiné onemocnění, postižení metabolismu při infekčních chorobách.
Léčba a první pomoc
Zdravý člověk většinou včas rozpozná příznaky blížící se hypoglykemie. Cítí právě již výše zmíněný hlad, únavu, pocení, třes. Člověk s hypoglykemií může vypadat jako opilý, a tak se může stát, že si ho ať už laici, ale někdy i odborníci mohou snadno splést s opilým člověkem. Jednoznačné potvrzení hypoglykemie lze velmi jednoduše provést změřením hladiny krevního cukru (i s pomocí glukometru v průběhu někol
Ve svém příspěvku DLOUHODOBÝ CUKR U DIABETIKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubos.
Dobry den mam na lacno 14,16,20 hodnoty beru prasky ,metformin ,gliklazaid beru prasky indapamide jesli nema vliv.Mel jsem vysoky tlak us je stabil.Dekuji Kuvik
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hert Brant.
Zdravím,tak si dej pozor a doktorovi líbej prd..Mne za HbA1c 45 mmol/mol chce ta lůza v bilých pláštích sebrat řidičak..Tvrdě se ,ale budu právně bránit..Nikdy v životě jsem hypoglykemii neměl..Za hypoglykemii právě mohou bílé pláště,protože oni jí způsobují předepsaním léku o špatných poměrových informacích,kde nejsou varující reference o poměrech použití..Je bezpodmínečně nutné přesně definovat v krabičce tabulku poměru tohoto jedovatého inzulinu a glukózy v krvi v těle..Je to vrchol hyenysmu a práce nechopných lidí..Pokud máš záchvat hypoglykemie a něco se stane,tak jdeš k soudu a nebo ti hned berou papíry,přitom za to mohou oni!!! Ta jejich zoufalá legislativa!!!!Každá Vánočka má svůj poměrový návod,ale inzulin a cukr v krvi ne???..Toto není stát inteligentních lidí,ale stát........!!!!!
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).
Pokud hodnoty krevního cukru klesnou pod 3,3 mmol/l je tento stav označován jako hypoglykemie (jedná se o patologický pokles).
Projevy
Pokud by u zdravého člověka klesla hodnota glukózy k 60 mg na 100 ml krve, pak se to na člověku projeví hlavně depresemi. U těžší formy hypoglykemie se kromě depresí začíná objevovat i pocení, neklid a třes rukou, mravenčení v končetinách, nevolnost, zvýšená tepová frekvence, závratě, nejhorší případy doprovází i ztráty vědomí. Těžší formy hypoglykemie se objevují u diabetiků obzvláště těch, kteří jsou léčeni inzulínem.
Příčiny
Mírná forma hypoglykemie může zasáhnout i zdravého jedince. Obvykle se to stává, pokud je vystaven vysoké fyzické zátěží, případně dietám.
Hypoglykemii nalačno můžou vyvolat ale i různé choroby jako nádory, onemocnění jater, selhání ledvin, autoimunitní onemocnění a dlouhodobé hladovění. Hypoglykemii, která se projeví i po jídle může způsobovat začínající cukrovka, nebo rychle vyprázdněný žaludek. Hypoglykemii mohou vyvolat také vyšší dávky některých léků a alkohol.
U diabetika se může hypoglykemie objevit v případě, kdy se diabetik po píchnutí inzulínu okamžitě nenajedl. Nebo v případě, že se je pro diabetika dávka inzulínu příliš vysoká. Hypoglykemii u něj může vyvolat i větší množství alkoholu.
Pomoc
Rychlou pomocí může být v danou chvílí příjem potraviny s vysokým glykemickým indexem, jako jen příklad kostkový cukr, džus. Pomoc je to celkem rychlá, obvykle do deseti minut u člověka zmizí projevy hypoglykémie.
Riziko hypoglykémie u přípravku Ozempic a dalších agonistů receptoru GLP1 je nízké, ale přesto se může objevit. Můžete být vystaveni většímu riziku tohoto nežádoucího účinku, pokud užíváte také jiné léky na diabetes, včetně derivátů sulfonylmočoviny (například: glipizid nebo glyburid) nebo inzulínu. Vyšší dávky přípravku Ozempic mohou také zvýšit riziko nízké hladiny cukru v krvi.
Nízká hladina cukru v krvi, pokud se objeví, může být vážným vedlejším účinkem.
Poznatky z monoterapie
Ve 30týdenních studiích, kdy byl přípravek Ozempic v dávce 0,5 mg nebo 1 mg použit jako jediná léčba diabetu, se nízká hladina cukru v krvi s příznaky objevila u 1,6 % až 3,8 % pacientů užívajících přípravek Ozempic a u 0 % pacientů užívajících placebo (neaktivní léčba). Při monoterapii přípravkem Ozempic nebyla hlášena žádná závažná hypoglykémie.
Poznatky z použití s inzulínem
Při použití přípravku Ozempic s inzulínem může dojít k hypoglykémii a může být nutné snížit dávku inzulínu.
Když byl přípravek Ozempic v dávce 0,5 mg nebo 1 mg použit s inzulínem (s metforminem nebo bez něj), nízká hladina cukru v krvi se objevila u 16,7 % až 29,8 % pacientů užívajících přípravek Ozempic au 15,2 % užívajících placebo.
Závažná nebo zdokumentovaná symptomatická nízká hladina cukru v krvi se vyskytla u 8,3 % až 10,7 % pacientů a 5,3 % ve skupině s placebem.
Závažně nízká hladina cukru v krvi byla hlášena u 1,5 % pacientů, kteří dostávali dávku 1 mg přípravku Ozempic, a u žádné z ostatních skupin.
Poznatky z použití se sulfonylmočovinami
Pokud se tento lék používá se sulfonylmočovinami, jako je glipizid, glyburid nebo glimepirid, může dojít k hypoglykémii a může být nutné snížit dávku sulfonylmočoviny.
Těžká hypoglykémie se objevila u 0,8 % a 1,2 % pacientů, když byl přípravek Ozempic 0,5 mg a 1 mg podáván současně se sulfonylmočovinou.
Zdokumentovaná symptomatická nízká hladina cukru v krvi se objevila u 17,3 % a 24,4 % pacientů, když byl přípravek Ozempic 0,5 mg a 1 mg podáván současně se sulfonylmočovinou.
Těžká nebo glukózou potvrzená symptomatická hypoglykémie se vyskytla u 6,5 % a 10,4 % pacientů, když byl přípravek Ozempic 0,5 mg a 1 mg podáván současně se sulfonylmočovinou.
Nízká hladina cukru v krvi byla také hlášena u pacientů užívajících agonisty receptoru GLP-1, kteří nemají diabetes 2. typu.
Tipy na zvládnutí nebo rozpoznání nízké hladiny cukru v krvi
Okamžitě zavolejte svého lékaře, pokud máte některý z&nbs
Hypoglykémie je většinou způsobena příliš velkým množstvím inzulínu v krvi, ale existují i jiná onemocnění způsobující hypoglykémii. Hypoglykémií tedy mohou trpět i pacienti, kteří nemají cukrovku. Může být tedy například způsobena tumorem ve slinivce břišní, Addisonovou chorobou, oslabením hypofýzy, závažným snížením funkce jater, půstem nebo podvýživou. Reaktivní hypoglykémie je možnou nejčastější příčinou hypoglykémie u ne-diabetiků, bývá způsobena nadprodukcí inzulínu v pankreatu po jídle s obsahem velkého množství sacharidů. K tomuto nejčastěji dochází u obézních lidí a osob s diabetem druhého typu. Reaktivní hypoglykémii může předcházet diabetes druhého typu.
Hypoglykemie je hladina glukózy v krvi nižší než normální:
3,3 mmol/l u kojenců, u starších dětí pod 2,2 mmol/l (plné krve, při stanovení ze séra či plazmy o 10–15 % vyšší);
2,2−2,6 mmol/l u dospělých i dětí;
u novorozenců 1,7 mmol/l a u nedonošených 1,1 mmol/l.
Při hrozící hypoglykemii klesá sekrece inzulinu a stoupá sekrece kortizolu, růstového hormonu, katecholaminů a glukagonu. Dochází ke zvýšené produkci glukózy glykogenolýzou a glukoneogenezí a současně klesá periferní utilizace glukózy. Těžká hypoglykemie je akutní, život ohrožující stav.
Hypoglykemie u dětí se dělí podle závažnosti na mírnou, středně těžkou a těžkou. Mírná a středně těžká jsou klasifikovány jako glykemie nižší než 3,9 mmol/l – stav pacienta je takový, že si ho uvědomuje a může proti němu zasáhnout perorálním podáváním glukózy. Taková hypoglykemie může být i asymptomatická. Těžká hypoglykemie je vždy symptomatická a projeví se nejzávažnějšími příznaky: poruchou vědomí, somnolencí až bezvědomím a eventuálně křečemi. Případný rozvoj edému mozku při závažné hypoglykemii se projeví opakovaným zvracením. Vyžaduje většinou hospitalizaci na specializovaném pracovišti, intravenózní terapii (podávání glukagonu anebo glukózy) a intenzivní péči (antiedematózní terapii, monitoraci vitálních funkcí). Cílem léčby hypoglykemie je vždy dosažení a udržení normoglykemie (hladina alespoň 5,6 mmol/l) a odeznění příznaků ohrožujících zdraví nebo život pacienta. Cílem léčby diabetických dětí je tedy snaha udržet co možná nejoptimálnější kompenzaci bez výskytu epizod těžkých hypoglykemií.
Cukrovka u dětí je komplikované onemocnění, proto se využívá CGM. CGM je kontinuální monitorování glukózy, přičemž tato technologie zlepšuje možnosti léčby i kvalitu života diabetiků 1. typu, je-li správně využívána. V posledních letech dochází k jejímu rychlému rozvoji spolu se zlepšováním přesnosti a zmenšováním zásahu do organismu. Kontinuální monitorování glukózy poskytuje kompletní obraz o skrytých nízkých a vysokých koncentracích glukózy, které nemusí být vždy odhaleny vyšetřením hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani měřením glykemie glukometrem. Proto má i senzor z hlediska aktuálního stavu glykemie zpoždění (anglicky „lagtime“) za glukometrem až o 20 minut (dle použitého typu senzoru) a v interpretaci jeho hodnot s tím musíme počítat.
V České republice jsou v současné době používány dva systémy CGM: Enlite firmy Minimed/Medtronic a Dexcom G4 Platinum. Oba systémy jsou srovnatelné v účinnosti i bezpečnosti. Jsou schopné zobrazovat koncentraci glukózy a trendy vzestupu a poklesu, a to po dobu sedmi až deseti dnů.
Pomocí kontinuálního monitoru se hodnotí buď dlouhodobé trendy glykemie, kdy se senzor hodnotí zpětně po několikadenním používání, většinou v rámci kontroly u ošetřujícího diabetologa. Trend glykemie vyjadřuje pravidelně se opakující událost (například hypoglykemie v určitou denní dobu), na kterou se může reagovat buď změnou nastavení dávky inzulinu, nebo režimovými opatřeními.
Kontinuální monitor glukózy se využívá k hodnocení v reálném čase. V tomto případě dítě s diabetem, nebo jeho rodič, či jiný blízký reagují na pohyby glykemie a nastavené alarmy v průběhu dne aktuální změnou dávky inzulinu nebo bezprostřední úpravou stravy.
Pokud kontinuální senzor upozorňuje na nízkou glykemii, doporučuje se vždy ověřit tuto informaci glukometrem. Při ověřené hypoglykemii na glukometru (hodnota glykemie < 4 mmol/l) je nutné podat čistou glukózu (rychlý cukr) v dávce 5 až 20 g – dle tělesné hmotnosti dítěte. Při těžší hypoglykemii se doporučuje cca po 30 minutách provést nové testování glykemie z prstu a v případě přetrvávání hypoglykemie opakovat podání glukózy.
Rozhodně se však nedoporučuje zvláště při lehčí hypoglykemii zcela přerušit přísun bazálního inzulinu z inzulinové pumpy. To by vedlo k následnému opožděnému vzestupu glykemie a ke zhoršení výkyvů (variabilitě) glykemií.
Podle mezinárodní společnosti zabývající se léčbou dětského diabetu (ISPAD Consensus Guidelines 2014) se za ideální považují hodnoty glykemie nalačno 4,0–8,0 mmol/l a po jídle do 10 mmol/l. Hodnota glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u ideálně kompenzovaného
Chrom je stopový prvek, pro organismus je potřebný pouze v nepatrném množství, ale v těle má nezastupitelnou roli, protože podporuje funkci inzulinu, má vliv na metabolismus sacharidů, bílkovin a lipidů. Pomáhá stabilizovat hladinu krevního tuku a hlavně snižuje chuť na sladké. Používá se jako doplněk stravy při snižování hmotnosti a pro úpravu hladiny cukru v krvi diabetiků.
Nedostatek chromu – u zdravých lidí je dostatečný přísun chromu zajištěn normální stravou. U nemocných jedinců se chrom ztrácí převážně močí. Stejné je to u osob s nadměrnou konzumací cukru či osob ve stresu nebo v těhotenství. Důsledkem je zhoršení schopnosti organismu využívat cukr, což vede ke zvýšení jeho množství v krvi. Slinivka břišní se snaží tvořit a vyloučit do krve další inzulin, aby se snížená citlivost vyrovnala. To však vede k poruchám metabolismu tuků a ke zvýšení tělesné hmotnosti. Trvá-li nedostatek chromu dlouho, mohou se objevit příznaky diabetu.
Zdroje chromu– důležitá je konzumace pestré a vyrovnané potravy, ta zajistí dostatek potřebného chromu. Přirozeným zdrojem jsou rostlinné potraviny, jako například obiloviny, ovoce, zelenina, mléko. Chrom je obsažen v mnoha potravinách. Preparáty s obsahem chromu se doporučují užívat diabetikům a osobám s poruchou glukózové tolerance. Zde se může projevit příznivý účinek a především zlepšení účinku inzulinu.
Glukóza – tak se označuje dextróza, krevní cukr nebo hroznový cukr. Je nepostradatelná pro všechny životní funkce a je základním energetickým zdrojem pro všechny buňky organismu. Bez glukózy se absolutně neobejde mozek, sítnice a červené krvinky, je to jejich jediný zdroj energie. Funguje tak, že se vstřebává v horní polovině tenkého střeva přenosem do krve a dále je odváděna do jater. Pokud v těle přebývá, ukládá se ve formě glykogenu, a pokud nastane potřeba, tělo ho přemění zpět na glukózu a využije ji jako primární zdroj energie. Pokud ale tato energie není využita, přemění ji tělo na tuk a uloží si ji do zásob. Po jídle bohatém na energii hladina krevního cukru vzroste, při hladovění naopak poklesne.
Zdroje glukózy – glukóza se hromadí především v plodech rostlin.
Změny hodnot glukózy – na základě naměřených hodnot glukózy v těle rozlišujeme glykemii, hypoglykemii a hyperglykemii. Hypoglykemie a hyperglykemie jsou nebezpečné stavy, které mohou vést k nevratnému postižení různých orgánů.
Glykemie – tak se nazývá hladina glukózy u zdravého člověka.
Hypoglykemie– je snížená hladinu krevního cukru, vzniká při hladovění, při onemocnění slinivky, kdy je postižena produkce hormonů, při hypotyreóze, nemocech hypofý
Významným vedlejším účinkem inzulinové terapie je hypoglykemie. Klinické studie zveřejněné v červenci 2012 zjistily 39 až 47,9 případů hypoglykemie (definovaná jako hladina glukózy v krvi <56 mg/dl) ročně u pacientů s vyšší mírou koncentrace přípravku degludec. Míra noční hypoglykemie se pohybovala od 3,7 do 5,1 událostí za rok.
Nejčastějšími vedlejšími účinky přípravku Ozempic jsou žaludeční problémy, jako je nevolnost, zvracení, průjem, bolest žaludku a zácpa. Tyto nežádoucí účinky bývají mírné až středně závažné a u většiny lidí obvykle vymizí během několika týdnů.
Méně častým vedlejším účinkem přípravku Ozempic je nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie), i pokud se užívá bez jiných léků na cukrovku. Při použití s některými jinými léčbami diabetu je hypoglykémie častější a u některých lidí může být závažná. Měli byste se naučit, jak rozpoznat příznaky hypoglykémie.
Laboratorní testy prokázaly, že máta v různých formách může způsobit snížení hladiny cukru v krvi. Jestli jste diabetik a užíváte léky určené ke snížení glukózy v krvi, tak vám může máta zvýšit jejich účinky a tím zvýšit i riziko ke vzniku hypoglykémie. Diabetici již mají významná rizika hypoglykémie, takže by neměli užívat léky, které by mohly vyvolat nežádoucí reakce v kombinaci s mátovým olejem nebo jinými formami máty. S mátovým olejem se dohromady nesmí užívat léky na krevní tlak, cyklosporin a léky určené ke snížení hladiny žaludeční kyseliny.
Pravdou je, že určité studie v určitých sportech potvrdily příznivou roli tréninku na lačno v rozvoji tukového metabolismu (oxidaci tuků) u konkrétních sportovců. Na druhou stranu nízká hladina glykogenu zabraňuje vytrvalci dosáhnout a udržet tréninkovou intenzitu nezbytnou pro dosažení požadovaného výkonu. Navíc v silově vytrvalostních sportech jako například cyklistika, plavání nebo veslování, kde je svalová síla pro celkový výkon velmi důležitá, je přínos tohoto typu tréninku převážen potřebou udržet nebo i budovat svalovou hmotu. Takže konečná doporučení pro hladinu glykogenu během tréninku se liší podle typu sportu i podle různých fází a cílů tréninkového cyklu. Pokud si roční tréninkový cyklus rozdělíme za tímto účelem do pěti fází a vytrvalostní sporty si (opět účelově) rozdělíme na běžecké (sem lze počítat i chůzi) a silově vytrvalostní, potom tato doporučení mohou vypadat zhruba následovně:
Základní fáze – u běžeckých sportů je hlavním cílem zvýšení vytrvalosti a tím pádem i objemu tréninku a za tímto účelem je vhodné držet zásoby glykogenu při tréninku přiměřeně nízko pro dosažení adaptace aerobního systému. Naproti tomu u silově vytrvalostních sportů jde o udržení vytrvalosti, ale zároveň o rozvoj síly, a zde je vhodnější držet vysokou hladinu glykogenu pro rozvoj svalové hmoty a síly.
Přípravná fáze – hlavním cílem je krátkodobé zvyšování intenzity (rychlosti) kombinované s objemovými tréninky, a proto i jídelníček musí být kombinovaný, aby zajistil vysokou hladinu glykogenu před rychlostními tréninky a nízkou před vytrvalostními. U silově vytrvalostních sportů jde o budování objemu (vytrvalosti) při udržení získané síly, a proto se obecně doporučuje vysoká hladina glykogenu před objemovými i silovými tréninky. Jeho případná nízká hladina před některými vytrvalostními tréninky vyžaduje individuální vedení a sledování, aby nedošlo k postupné ztrátě svalové síly a nebyla narušena regenerace.
Stabilizace – předzávodní období – klesá celkový objem a zvyšuje se rychlost, proto je nezbytné při tréninku zvýšit hladinu glykogenu k pokrytí těchto vysokých intenzit. Stále se zde ale doporučuje několik vytrvalostních tréninků do týdne za nízké hladiny glykogenu. U silově vytrvalostních sportů dochází k rozvoji rychlosti prostřednictvím vysoce intenzivních tréninků doplňovaných tréninky nízké intenzity za účelem udržení vytrvalosti anebo velmi nízké intenzity za účelem regenerace. Zde je velmi důležité držet vysokou hladinu glykogenu před všemi intenzivními i regeneračními tréninky. Částečné snížení hladiny glykogenu u vytrvalostních tréninků je opět věcí přesného individuálního plánování.
Všechny typy onemocnění mají společnou část léčby, kterou představuje dieta a pohyb.
Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti paže, stehna nebo břicha 3–6x denně. V případě, že hodnoty cukru v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy. Tato zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní. Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu rovněž přístroj glukometr, jimž je možné změřit z kapky krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykémii). Dietní opatření zahrnuje častý přísun potravy v malém množství (min. 5–6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat denní dávka 30g cukru a nedoporučují se výrobky slazené sacharózou. Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Z toho důvodu nesmí diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou dlouhodobou činnost. Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky břišní nebo jejich buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy ostrůvky).
Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutný úbytek tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu. Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než 1 800 kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu vlákniny. Vhodné je maso z ryb a drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být množství bílkovin, jež by nemělo dosahovat příliš vysokých hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin. Doporučuje se 0,9–1,0 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den. Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti, snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků. Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu 1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).
Komplikace – mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.
Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více příčin, například hladovění, přespříliš cvičení, prodleva v jídle, alkohol apod. Tato komplikace se projevuje pocity hladu, závratěmi, bušením srdce, či zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve špičkách prstů. Pokud není léčena, může dojít až ke kómatu a smrti. První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých cukrů (snadno
U zdravého člověka se cukr (tedy glukóza) přesouvá z krve do tkání, kde je ho potřeba jako zdroje energie. Jeho správné fungování zajišťuje inzulin. Pokud se ve slinivce břišní tvoří málo nebo žádný inzulin (nebo tělo případně inzulin produkuje, ale nereaguje na něj), nedostává se cukr tam, kam má, a zůstává v krvi. Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi potom může poškozovat nejen cévy, ale i další tkáně.
U cukrovky je nutná pravidelná kontrola. Zvýšená hladina cukru v krvi se sleduje dle situace i několikrát denně. Jedině takto zjistíte, jak vaše tělo reaguje na potraviny, na léky, na pohyb, na stres a na denní aktivity, které jsou součástí vašeho života. Změřit se můžete nechat buď v rámci preventivní prohlídky u praktického lékaře, na kterou máte nárok jednou za dva roky, nebo pokud máte glukometr (přístroj na měření hladiny cukru v krvi), tak sami doma. Regulace cukrovky se zaměřuje na udržení hladiny krevního cukru co nejblíže normálním hodnotám. Vysokou hladinu krevního cukru často doprovázejí další zdravotní potíže včetně vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu a vysokých triglyceridů, a to vše přispívá k onemocnění srdce.
Cukrovka často vzniká kvůli nezdravému životnímu stylu. Může vzniknout například i po operacích či při zánětech slinivky břišní.
Hladina (množství) glukózy v krvi se nazývá glykemie. Glykemie se udává v mmol/l. U zdravého člověka glykemie neklesne pod 3,3 mmol/l a nalačno nestoupne přes 6 mmol/l. Jen krátce po jídle je o trochu vyšší, ale za hodinu už klesá pod 7,7 mmol/l a pokles do rozmezí mezi 3,3–6 mmol/l i potom rychle pokračuje. Glykemie je tedy hladina krevního cukru v žilní krvi odebraná nalačno a stanovená v laboratoři, nikoliv na glukometru.
Hladiny cukru v krvi:
do 5,6 mmol/l se nejedná o diabetes mellitus
5,6–7 moll/l může se jednat o prediabetes
nad 7,0 moll/l jedná se o diabetes mellitus
U obou variant diabetu, tedy jak u prvního, tak u druhého typu, začne stoupat hladina glukózy, a když dosáhne určité úrovně, začne její přebytek odcházet močí. Organismus se snaží snížit nebezpečně vysokou hladinu glukózy v krvi, což je stav zvaný hyperglykemie, a to tím, že převádí vodu zadrženou v buňkách do krevního oběhu, aby tak přeslazenou krev poněkud zředil a následně přebytečný cukr vyloučil močí. Důsledkem je vysoká hladina glukózy v moči. Naopak pokles glykemie pod hodnotu 2,2 mmol/l se označuje jako hypoglykemie. Při hypoglykemii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Mírná hypoglykemie se u zdravých lidí projevuje například při nízkém příjmu potravy či vysoké tělesné zátěži. Příznaky jsou však mírnější. Většinou dojde k několikavteřinové mdlobě. Pravidelné měření je tedy jediný způsob, jak snadno zjistit, jaká je vlastně hodnota cukru v krvi.
Nadměrné pití alkoholu, ať už se jedná o pivo, víno, slivovici a jiné nápoje, může vést k vážným problémům včetně nebezpečně nízké hladiny glukózy (cukru) v krvi a také ke škodlivému vzájemnému působení v těle s diabetickými léky. Pokud máte cukrovku a pijete alkohol, je zvláště důležité, abyste tak činili zodpovědně. Promluvte si se svým lékařem (diabetologem) o tom, jak alkohol zapadá do vaší diabetické péče a stravovacího plánu.
Mírná konzumace může mít malý přínos pro zdraví
V některých studiích bylo prokázáno, že konzumace alkoholu s mírou (tedy maximálně 1–2 malé skleničky vína nebo 1 malé pivo) má prokazatelné účinky na snížení rizika infarktu, mrtvice a předčasného úmrtí. Jiné studie poukazují na to, že občasná konzumace alkoholu s mírou je spojena s nižším rizikem nezdravého cholesterolu a onemocnění ledvin u pacientů s diabetem. Ale důležité je opravdu všeho s mírou. To znamená, že ne více než 2 alkoholické drinky denně u mužů a 1 u žen. Nadměrné pití může způsobovat celou řadu zdravotních problémů včetně vysokého krevního tlaku, poškozování jater, a dokonce i některé druhy rakoviny.
Alkohol může způsobit hypoglykemii i při mírné konzumaci
Když máte diabetes, popíjení alkoholu u vás může vést k výraznému snížení hladiny glukózy v krvi, tedy k hypoglykemii. Alkohol v krvi totiž brání ukládání rezervních zásob cukru do jater. Pijete-li větší množství alkoholu, zaměstnáte vlastní játra jeho odbouráváním. Pak ale může nastat následující situace: aplikujete si inzulin, máte menší přísun cukrů v potravě a hladina cukru v krvi klesá. Za normální situace jsou tu játra, aby do oběhu vypustila cukr, který zabrání hypoglykemii. Játra zaměstnaná zpracováním alkoholu ovšem cukr nevyrobí, a tak hrozí riziko závažné hypoglykemie. Proto nikdy nepijte nalačno a vždy si kontrolujte hladinu glykemie večer před ulehnutím po proběhlé oslavě. Mějte u sebe pokaždé zdroj cukru (glukózový bonbon nebo něco jiného), a pokud někde slavíte, určitě někoho informujte, že jste diabetik.
Jestliže tedy diabetik pije a nemá dostatek cukru v krvi, tělo nemá patřičné zásoby pro navýšení hladiny cukru v krvi, a tak následně hrozí reálné riziko závažné hypoglykemie. Tedy takové, kdy si pacient nedokáže sám pomoci. Začne se chovat zmateně, mluvit nesrozumitelně, může se i motat a po chvíli (pár minut i několik hodin, zvláště pokud se poté zapomene najíst) upadne do hlubokého bezvědomí. V takovém případě už mluvíme o závažné hypoglykemii, která přímo ohrožuje život.
Alkohol může zkomplikovat léčbu diabetickými léky
Kombinace alkoholu s diabetickými léky může zvyšovat riziko škodlivých vedlejších ú