ILEUS je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Neprůchodnost střev neboli Ileus je velmi vážný, život ohrožující stav, který se může týkat jak tenkého, tak i tlustého střeva. Protože pro pacienta vždy znamená potenciální ohrožení života, je nutno ho bezprostředně řešit na chirurgickém oddělení.
Kdy dochází k neprůchodnosti střeva
Rozeznáváme několik typů neprůchodnosti střev:
Funkční ileus bývá přechodný a většinou samovolně během hodin ustoupí. V opačném případě je nutné užití patřičných léků k obnovení střevní pasáže. Funkční ileus je velmi obtížné odlišit od jiného typu střevní neprůchodnosti. Příznaky jsou podobné, ale časem samy ustoupí. Příčinami jeho vzniku bývají: mozkové, hrudní a břišní operace, ledvinové koliky, žlučníkové koliky, těžší porody, pohmoždění břicha nebo břišní stěny, některé otravy, některé poruchy látkové výměny, otřes mozku, požití nadměrného množství určitého jídla (např. přejedení se sušeným nebo čerstvým, avšak málo vodnatým ovocem).
Mechanický ileus je způsoben zúžením, smáčknutím nebo úplným uzávěrem střeva. Ileus vzniklý ucpáním střeva na rozdíl od funkční zástavy bez operace svévolně neustoupí. Je nejčastěji způsoben nádorem nebo větším polypem, žlučovým kamenem, nestrávenou potravou (u potravy jde vždy o extrémně velké množství spolykaných suchých jadérek, zrnek, slupek, pecek, dužiny tuhých pomerančů a podobně), spolknutým cizím předmětem, vsunutím jedné části střeva do jeho následné části.
Ileus vzniklý stisknutím střeva a jeho cév (strangulační ileus) se projevuje rychlým rozvojem příznaků s rizikem neprokrvení, a tedy brzkého proděravění střevní stěny s fatálními následky. Mohou jej zapříčinit: srůsty v břišní dutině jako následek předchozích operací nebo zánětů, uskřinutá kýla, otočení a zaškrcení střevní kličky včetně vyživujících cév.
Neurogenní ileus vzniká při některých onemocněních mozku (záněty, operace nebo úrazy), míchy nebo nervů. Svalovina střeva dostává nesprávný nervový signál, čímž není zabezpečen posun střevního obsahu dále.
Cévní ileus je nejčastěji způsoben ucpáním tepny zásobující střevo (nejčastěji zkornatělou cévou nebo krevní sraženinou). Tím je porušeno zásobování střeva krví, střevní stěna trpí nedostatkem kyslíku a přestane se hýbat a posouvat střevní obsah dále. Nevyživená střevní stěna brzy odumře, bakterie ze střeva proniknou do volné břišní dutiny a odtud se vstřebají do krve. Záhy vzniká velmi závažný septický stav se zánětem pobřišnice, který bez včasného řešení končí fatálně.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Nocarová.
Mám nárok na lázně po operaci střev ( Ileus ) ?
V případě , že ANO, jaké lázně jsou vhodné?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O lázních rozhoduje vaše zdravotní pojišťovna. Na základě návrhu sepsaného vaším praktickým lékařem. Postup ziskání lázní je následující. Nejdříve se dohodnéte se svým lékařem, který vám léčí střeva, aby vám napsal doporučení, že je pro vás vhodná lázeňská péče. S tímto doporučením jděte k praktickému lékaři, aby vám sepsal návrh na lázně. Pojišťovna do 30 dnů rozhodne jestli vám na lázně přispěje a dozvíte se také kam můžete jet a v jakém úhradovém režimu se tam budete léčit.
Zauzlení střev v těhotenství je vzácnou komplikací těhotenství, které se vyskytne cca jednou na 20 000 těhotenství. Mívá stejnou příčinu jako zauzlení střev v období mimo těhotenství.
Mechanický ileus se vytváří v důsledku uskřinutí kliček tenkého střeva ve srůstech u žen, které byly předtím operovány, nebo se jedná o otočení kličky tenkého střeva na okruží. Esovitá klička může být stlačena v malé pánvi inkarcerovanou (zaklíněnou) těhotnou dělohou nebo nádorem.
Funkční ileus se vyvine druhotně jako symptom jiného onemocnění (mimoděložního těhotenství, zánětu pánevní pobřišnice, zánětu ledvinné pánvičky, trombózy žil okruží a podobně). Jsou však i případy, kdy se ileus vyvine bez zmíněných stavů, čistě jako projev snížení funkce střevního svalstva. Takový těhotenstvím vyvolaný ileus je nazýván „ileus e graviditate“.
Příznaky a léčba: Příznaky střevní neprůchodnosti jsou stejné jako mimo těhotenství, stejně tak i léčba. Zauzlení střev v těhotenství není léčitelné jinak než ukončením těhotenství.
V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ILEUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Nocarová.
Prosím o doporučení lázní po operaci střev - Ileus
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mezi nejlepší lázně léčící onemocnění žaludku a střev patří Lázně Luhačovice, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Lázně Karlovy Vary. Na Slovensku to jsou pak Lázně Lúčky a Lázně Brusno.
Zauzlení střev bývá způsobeno mechanickou překážkou. Překážka se může nalézat uvnitř střeva, ve střevní stěně nebo zcela mimo střevní stěnu. Dále může být střevní neprůchodnost způsobena porušením nervového či cévního zásobení střeva. Nejčastěji však ileus vzniká jako komplikace jiné choroby, například bývá často bezprostřední příčinou smrti u pokročilé rakoviny střev. Od funkční nebo počínající střevní zástavy je nutné odlišit prostou zácpu a nadýmání po požití nevhodného jídla nebo z pouhého nedostatku tekutin. Je také velmi těžké odlišit funkční ileus od jiného. Ošetřující lékař musí opakovaně kontrolovat stav a v pravou chvíli se rozhodnout pro operaci nebo jinou léčbu.
Zpočátku má pacient pocit plnosti v břiše a žaludeční nevolnost. Vnímá ztížený nebo žádný odchod plynů (laicky zaražené větry) a většinou nemůže na stolici. Celé břicho je nafouklé a začíná být bolestivé. Tento stav se označuje jako počínající ileus (subileus). Stav označovaný jako „počínající ileus“ může být projevem pouhé funkční poruchy trávení. Překážka ve střevě způsobená nevhodnou potravou se může uvolnit a potíže samovolně ustoupí. Má-li však střevo skutečnou překážku, pak je subileus jen začátkem potíží, které se časem vystupňují v úplný střevní uzávěr (ileozní stav). Tehdy je celé břicho silně vzedmuté (nafouklé), neodcházejí větry ani stolice a pacient opakovaně zvrací.
Pacienta se střevní neprůchodností musí vyšetřit zkušený lékař, nejlépe chirurg. Převážná většina ileozních stavů je po potřebných vyšetřeních řešena operací. Někdy je vhodnější vyčkávat a podávat léky podporující činnost střeva (u funkčních a neurogenních typů). Při operaci střevní neprůchodnosti se vždy chirurg snaží odstranit překážku. Při manipulaci s nepřipraveným tlustým střevem musí být vždy alespoň dočasně založen vývod střeva bokem (kolostomie). Často následuje definitivní operační řešení problému s časovým odstupem několika týdnů až měsíců, kdy je možnost tlusté střevo na operaci připravit (vypláchnout a zbavit bakterií).
Nejběžnější vedlejší účinky přípravku Ozempic související se žaludkem jsou obvykle mírné a u většiny lidí mají tendenci vymizet během několika týdnů. Tyto nežádoucí účinky související se žaludkem mohou být častější s vyššími dávkami nebo při zvýšení dávky.
Nevolnost je nejběžnějším vedlejším účinkem Ozempic souvisejícím se žaludkem, který postihuje asi 15 % až 20 % lidí.
Mezi další patří zvracení (5 % až 9 %), průjem (8 %), bolest v oblasti žaludku (6 % až 7 %) a zácpa (3 % až 7 %).
Tyto vedlejší účinky se vyskytovaly ve vyšší míře než u skupin léčených placebem (které dostávaly neaktivní léčbu).
Obecně mohou pacienti hlásit vyšší míru gastrointestinálních nežádoucích účinků.
Více pacientů užívajících Ozempic v dávce 0,5 mg a 1 mg přerušilo léčbu kvůli žaludečním nežádoucím účinkům než pacienti užívající dávku 0,25 mg.
Dobrou zprávou je, že pro většinu lidí jsou tyto nežádoucí účinky mírné, dočasné a nebudou narušovat dlouhodobou léčbu. Obvykle odezní po několika týdnech od zahájení léčby.
Žaludeční nežádoucí účinky se obvykle objevují na začátku léčby a při příliš rychlém zvýšení dávky. Z tohoto důvodu bude váš lékař pomalu zvyšovat vaši dávku každé 4 týdny podle potřeby, dokud nedosáhnete cílové dávky. Ozempic můžete užívat s jídlem nebo bez jídla.
Tipy na zvládnutí nežádoucích účinků Ozempic na žaludek
Abyste mohli lépe zvládnout nežádoucí účinky Ozempicu na žaludek dodržujte následující doporučení:
jezte pomaleji;
konzumujte menší jídla;
vyberte si více nevýrazných potravin s nízkým obsahem tuku (jako jsou sušenky, toasty a rýže);
vyhýbejte se mastným, smaženým jídlům nebo sladkým pamlskům;
jezte potraviny, které obsahují vodu (jako polévka nebo želatina);
nelehejte si hned po jídle;
pijte čistou ledově vychlazenou vodu;
pokud je to možné, jděte ven na čerstvý vzduch, pokud je vám špatně od žaludku
Způsobuje Ozempic střevní obstrukci?
V září 2023 FDA aktualizoval vedlejší účinky Ozempicu tak, aby zahrnovaly i ileus (obstrukce střev).
Vedlejší účinek v podobě obstrukce střev byl dobrovolně hlášen pacienty v postmarketingové zkušenosti poté, co byl schválen, takže nelze spolehlivě určit, jak často se tento vedlejší účinek vyskytuje nebo zda lék skutečně způsobil tento vedlejší účinek.
Ileus je střevní blokáda, která vede k tomu, že střevní obsah neprojde střevem, ale nezahrnuje fyzickou blokádu. Ileus může vést k problémům se svalem nebo nervy ve střevě, které narušují normální svalové kontrakce.
Příznaky ileu mohou zahrnovat:
pnutí v oblasti žaludku (břicha) otok (roztažení);
Terapeutický přístup při léčení je sekvenční, v první fázi je třeba léčit akutní onemocnění. Protože Crohnova nemoc je nemocí, kterou se často nedaří vyléčit absolutně, je ve fázi druhé potřeba rozsah onemocnění udržovat na minimální úrovni, v remisi. Při léčbě se nejprve nasazují protizánětlivé léky s cílem redukce zánětu. Běžně se používají aminosalicyláty (např. mesalazin), kortikosteroidy a imunosupresiva. Antibiotika se podávají jen v případě infekčních komplikací. V případě srůstů znemožňujících průchodnost střev, tvorby abscesů či pokud organismus v přiměřené době nereaguje na léky, je nutné podrobit se operačnímu zákroku. Poté, co se v průběhu léčby dosáhne stádia remise, je cílem udržet jej a zamezit opětovnému propuknutí nemoci. Vzhledem k vedlejším efektům léčby je potřeba vyvarovat se dlouhodobého užívání kortikosteroidů. I přesto, že je řada pacientů schopna udržet remisní stav nemoci pouze pomocí aminosalicylátů, mnozí potřebují užívat léky na potlačení funkce imunitního systému, tzv. imunosupresiva.
Chirurgická terapie: K operativnímu řešení dochází u komplikovaných stavů nebo tehdy, pokud organismus nereaguje na léky a nemoc je lokalizována v jedné oblasti, která může být odoperována. Často se jedná o tyto případy: striktura, fistule, ileus (neprůchodnost střeva), rakovina tlustého střeva, konečníku a apendixu či rakovina tenkého střeva. Při stenóze je provedeno rozšíření postiženého místa. V ostatních případech je třeba provést resekční zákrok, tedy odebrat postiženou část střeva a spojit ty zdravé. Toto sice vyřeší akutní problém, avšak nevyléčí Crohnovu nemoc, jež se obvykle později projeví v jiných, dříve nenapadených oblastech střev.
Helmintická terapie: Na základě objevu helmintické imunomodulace byl navržen nový alternativní způsob léčby pomocí kontrolované infekce pacientů tenkohlavcem prasečím (Trichuris suis). Úspěšná terapie červy T. suis byla zaznamenána již v několika klinických studiích. Tento neobvyklý způsob se jeví jako vhodná alternativa nejen v léčbě Crohnovy nemoci, ale i u dalších autoimunitních nemocí.
Při léčbě či regulaci (eliminaci) plynatosti se ovlivňuje vyvolávající mechanismus. Pokud nadýmání není stavem trvalým či nijak výrazným a omezujícím, můžeme jej řešit sami. Co dělat? Jako pomoc se osvědčily: eliminační diety; plynopudné čaje; léky upravující střevní mikroflóru (eubiotika, například Lactobacillus acidophilus), volně prodejná deflatulencia (SAB, Espumisan, Ceolat), což jsou přípravky snižující povrchové napětí tekutin v trávicí trubici; spasmolytika; přírodní adsorbující silikáty (Smecta).
V případě vážnějších a přetrvávajících obtíží je vhodné konzultovat s gastroenterologem, zda za nadýmáním nestojí nějaké onemocnění zažívacího traktu, například chronické záněty střev nebo divertikulóza. Rovněž v případě akutních bolestí spojených s nadmutím a neodcházejícími plyny bychom měli vyhledat lékaře, protože se může jednat o akutní stav, a sice o náhlou příhodu břišní (ať už zánětlivou, či ileus, tedy střevní neprůchodnost).
Moderní medicína nabízí jako řešení problémů se střevy probiotika a prebiotika, prokinetika, deflatulencia, amara či digestiva. Ale každý člověk si je určitě vědom toho, že správnou skladbou stravy (tedy zdravou stravou) můžeme významně ovlivnit zažívací potíže. Z konkrétních potravin se pak doporučují celé obiloviny (konzumace například kukuřice) a mléčné výrobky (jogurty, jogurtové nápoje, kefíry, zákysy).
Mějte na paměti, že zdravé nadýmání je součástí života. Většinou se objeví, když do jídelníčku náhle zařadíte luštěniny a vlastně všechny zdravé potraviny. Po čase si však organismus na tyto potraviny zvykne a nadýmání poleví. „Bez prdů to nejde, prdíme všichni, dokonce i zvířata.‟
Při nadměrné plynatosti použijte Espumisan, ten opravdu po pár tobolkách střevům uleví, jelikož lehce odvádí plyny ze střev.
Nejčastější příčinou bolesti na levé straně břicha, která naštěstí není patologická, je u žen menstruace. Bohužel kromě ní nás může potrápit bolest v levém podbřišku i z celé řady jiných důvodů. Jedná se například o renální koliku, ileus neboli neprůchodnost střev, ulcerózní kolitidu, divertikulitidu – zánět postihující výchlipku střevní stěny, adnexitidu čili zánět vaječníků a vejcovodů, mimoděložní těhotenství.
Detoxikace není moderním vynálezem vědců. V lidském organismu probíhá neustálá přirozená detoxikace. Během přirozené detoxikace se vylučováním odstraňují toxické a organismus zatěžující látky spolu s nadbytečnými látkami.
Týden před začátkem detoxikace se doporučuje vyloučit maso, mléčné výrobky, pšenici, sladkosti, uzeniny a polotovary. Vhodné je konzumovat hlavně sójové výrobky (tofu, tempeh), žitné a ovesné obiloviny, luštěniny (čočka, fazole, cizrna), mnoho zeleniny, ovoce, semínka a za studena lisované oleje (lněný, konopný, mandlový a podobně). Samozřejmostí je vyloučit alkohol a nekouřit. Očista se začíná vždy od střev. Zde se tvoří první linie obrany proti rakovině a dalším nemocem, protože v zanešeném střevě vznikají ty nejhorší toxiny otravující tělo, škodliviny vyvolávající křeče našich cév a ničící naše ledviny.
Problém zahnívajících látek naschlých na střevní stěně, starých několik let nebo dokonce i několik desítek let, má takové destruktivní dopady na zdraví člověka, že je velmi důležité je ze střeva odstranit. A tím nejšetrnějším prostředkem je voda. Voda působí jako odlupovač všech naschlých látek na jakémkoliv povrchu. To, že na krátkou dobu vypláchneme i zdravou střevní mikroflóru, vůbec nevadí. Tu pak znovu osídlíme probiotiky. Zdravá strava a návyky zdravého životního stylu pak střevo uvedou do správně fungujícího orgánu. Klystýry jsou technikou užívanou už od dávných dob. Moderním způsobem očisty je takzvaná hydrocolonoterapie, která je nejen pohodlnější, ale i mnohdy méně časově a psychicky náročnou alternativou. Bez očisty střeva totiž nemají další detoxikační postupy skoro žádný význam.
Moderní trend zvaný hydrocolonoterapie představuje výplach střev velkým objemem vody a provádí se ve specializovaných pracovištích. Nezoufejte, i doma si můžete sami provést výplach střev, a to pomocí irigátoru. Irigátor neboli střevní sprcha je staronová metoda čištění střev, která vychází z tradice staroindické medicíny. Odstraňuje z hrubého střeva nahromaděnou a stagnující stolici, taktéž hnilobné části.
Irigátor je možné použít u stejné osoby při správném čištění několikanásobně. Irigaci si můžete po jednoduchém zácviku vykonat sami. Flexibilní zaváděcí hadička umožňuje důkladné vypláchnutí a vyprázdnění střev.
Postup:
Nádobu naplňte vlažnou vodou z vodovodu (přísady, například heřmánkový odvar, jsou vhodné u zánětlivých onemocnění střev). Konec zaváděcí hadičky potřete neutrální mastí či lékařskou vazelínou.
V poloze na boku zaveďte hadičku pomalu do análního otvoru a opatrně zasuňte asi 20 cm dovnitř.
Případný odpor nepřekonávejte silou, ale hadičku mírně povytáhněte a potom opět opatrně zasouvejte.
Příčinou zauzlení střev u dětí může být řada poruch trávicího ústrojí.
Pylorostenóza: Tato vrozená porucha způsobuje blokádu vrátníku (trubice vedoucí ze žaludku do tenkého střeva). Sval kolem vrátníku slábne a neumožňuje průchod stravy do tenkého střeva. Porucha postihuje především chlapce a projevuje se ve 2. až 8. týdnu života. Příznaky zahrnují zvracení, dehydrataci, nerovnováhu chemických látek v těle a podvýživu. Léčba spočívá v chirurgickém otevření vrátníku.
Atrézie střeva: Děti, které se narodí s atrézií, mají neprůchodná střeva, neboť jim část tenkého nebo tlustého střeva chybí nebo je nedostatečně vyvinutá.
Stenóza střev: Částečná blokáda střev, která je následkem vrozeného zúžení části tenkého nebo tlustého střeva.
Pooperační střevní srůsty: Po operaci břicha dochází někdy v břiše ke srůstům zjizvených tkání, které způsobí neprůchodnost střev.
Paralytický ileus: Střevo dítěte může být paralyzováno po infekci nebo po operaci a ztratí schopnost posunovat potravu a stolici do konečníku. Paralyzované střevo se zvětšuje, neboť se plní tekutinou, potravou a vzduchem.
Volvulus („zauzlení střev“): Střevo dítěte se otočí kolem své osy a stane se neprůchodným. Příčinou může být vrozená malformace střev, zánět Meckelova divertiklu nebo střevní srůsty.
Nádory: Střevní neprůchodnost může vyvolat rakovinný nebo nerakovinný nádor, který roste ve střevní stěně nebo na ní.
Jiné poruchy: Příčinou střevní neprůchodnosti mohou být i některé nemoci nebo poruchy, například Crohnova nemoc, Hirschsprungova nemoc, neprůchodná řiť nebo kýly (kýla brániční a kýla tříselná).
Příznaky: Příznaky střevní neprůchodnosti se liší podle místa neprůchodnosti a podle toho, zda jde o neprůchodnost částečnou, nebo úplnou. Postižení tenkého střeva se projeví křečemi a bolestí břicha. Bolest může být ostrá a rozšířená, trvalá nebo přicházející a odcházející. Může být doprovázena žaludeční nevolností a zvracením. Zvratky často obsahují žluč (zelená tekutina vylučovaná játry). Mohou rovněž obsahovat krev nebo stolici. Dítě může mít horečku. Bolest a zvětšení (otok) břicha ukazují na neprůchodnost tlustého střeva. Dítě se nemůže vyprázdnit, ani mu neodcházejí plyny. Průjem může být příznakem částečné neprůchodnosti. Dítě bývá rozmrzelé, neklidné, nemá chuť k jídlu, je dehydratované a ztrácí na váze. Má-li dítě některý z uvedených příznaků, okamžitě vyhledejte lékaře. Lékař určí diagnózu na základě informací, které mu dáte, a na základě fyzického vyšetření. K potvrzení diagnózy a k lokalizování místa neprůchodnosti je obvykle nutný rentgen břicha a krevní testy.
Léčba: Dokud není neprůchodnost odstraněna, dítě není schopné normálně jíst, proto musí zůstat
Menstruační bolesti po menstruaci mohou vznikat drážděním nervových zakončení v břiše. Dráždit mohou různé látky tělu vlastní i cizí, záněty, výrůstky, vředy až nádory.
Nejčastější příčiny jsou:
špatná strava, přejídání (kde je řešením ubrat na množství a zlepšit svou výživu);
poruchy menstruace (únava, bolest břicha, podbřišku, zad, kříže, beder, hlavy, otoky nohou, svědění pochvy, zvracení, podrážděnost, úzkost, lítostivost);
zánět slepého střeva (bolest břicha a pravého podbřišku citlivá na dotek, pocit na zvracení až zvracení, nechutenství, zvýšená teplota);
celiakie, alergie na lepek (bolest břicha, průjem, hubnutí, pocit plnosti, únava, krev ve stolici, kožní vyrážka);
dráždivý tračník (průjem či zácpa, silná potřeba vyprazdňování nejčastěji po jídle, bolest břicha, plynatost, pocit plnosti, deprese);
zánět žlučníku, žlučových cest a městnání žluče (bolest břicha, bělavá, mastná stolice, průjem, tmavá moč, žloutenka, svědění kůže, teplota, potíže s trávením);
zánět žaludku nebo gastroduodenální vřed (bolest břicha, nevolnost, zvracení, nechutenství, pocit plnosti, bolest hlavy, zápach úst, krev ve stolici);
střevní neprůchodnost, ileus (záchvatovitá, urputná bolest břicha, zvracení, absence stolice).
Další možné příčiny:
zánět močových cest (časté močení, pálení, bolest při močení, tmavá, zakalená, zapáchající moč, možná příměs hnisu či krve, bolest zad);
Crohnova choroba (únava, bolest břicha, průjem, nadýmání, teplota, hubnutí, krev ve stolici, bolest kloubů, žlučové, ledvinové kameny, zánět duhovky, bolestivé uzlíky v podkoží);
ulcerózní kolitida (únava, krev ve stolici, bolesti břicha, konečníku, bolestivý vleklý průjem i několikrát denně, plynatost, nadýmání, teplota, bolest kloubů, afty);
Zácpa může postihnout děti v jakémkoli věku. Jakmile se dítěti ucpe tlusté střevo tuhou stolicí, která dále nepostupuje, přestává dítě vnímat pocit nutného vyprázdnění a chůze na toaletu. Toto ucpání způsobí roztažení střeva, kdy se vytvoří tuhý špunt, který po určité době začne obtékat řidší stolice. Svaly svěrače, které jsou napnuté a stažené, musí být uvolněny, aby mohl celý vyprazdňovací systém v pořádku pracovat. V určitém stadiu lze po konzultaci s lékařem zácpu řešit pomocí projímadla, například laktulózou. Dojde-li ale stav se zácpou velmi daleko, řeší ji gastroenterolog nebo dětský chirurg, a sice uvolněním dětského zadečku klystýrem anebo odstraněním stolice v celkové narkóze.
Výskyt zácpy se udává cca u 16 % dvouletých dětí se stejným poměrem chlapci–dívky. V předškolním a školním věku je zácpa 3x častější u chlapců, zatímco v adolescentním věku se vyskytuje častěji u dívek. Výskyt je vyšší v rodinách, kde i rodiče mají problémy s vyprazdňováním.
U zdravých dětí závisí vyprazdňování na věku a kvalitě stravy. Novorozenci a kojenci mohou mít velmi časté stolice (až 12 x za den), což se může náhle změnit na jednu stolici jednou za 2–4 dny. U batolat je stolice obvykle 2–5x denně. V adolescentním věku se frekvence snižuje na 1–2x denně. U velkých dětí a dospělých mohou být fyziologické i 3 stolice za týden.
Příčiny zácpy u novorozenců a mladších kojenců: vrozené střevní malformace, získané střevní striktury, hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy), alergie na bílkovinu kravského mléka, nedostatečná výživa, medikamentózní léčba u matky (magnesium, opiáty), Hirsprungova nemoc (vrozená choroba postihující tlusté střevo), mekoniový ileus (nemožnost odchodu smolky).
Příčiny zácpy u batolat a starších dětí: strava – kravské mléko, nedostatek tekutin (horečka, přehřátí), psychické příčiny, dobrovolné zadržování stolice (dermatitida v oblasti konečníku, bolestivá defekace), neurologické onemocnění (mozková obrna, Hirsprungova nemoc), svalové onemocnění, endokrinní a metabolické onemocnění (hypotyreóza, diabetes mellitus), jiné stavy jako cystická fibróza, celiakie, otrava olovem, hepatitida, léky (opiáty, antidepresiva), preparáty obsahující železo.