IMPOTENCE je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Díky sexuální revoluci se o mužské potenci začalo mluvit více, ale stále se ocitáme teprve v základech. Potence je znakem zdraví, výkonnosti a mládí. Při sexuálním vzrušení mužský mozek vyšle signály do nervů a ty zase do intimních partií. Slovo potence pochází z latinského výrazu a prvotně znamená moc.
Co je impotence
Impotence je charakterizována dlouhotrvajícími obtížemi s dosažením a udržením erekce, a to při padesáti až sedmdesáti pěti procentech pokusů o sexuální styk. Jedná se o nejčastější poruchu sexuálních funkcí. Důkazem může být až jedna polovina mužské populace nad čtyřicet let, která určitými stupni impotence trpí. Tento problém nemá nic společného s mužskou neplodností (sterilitou) ani nezabraňuje či nesnižuje schopnost naplno prožít orgasmus. Poněvadž toto onemocnění postihuje pouze proces erekce, je velice problematické se do těchto dvou již zmíněných stadií vůbec dostat. Impotence dokáže muže bezesporu značně potrápit. Může vést k partnerským problémům, nedorozumění, depresím. Nemá však vliv na celkové zdraví nebo délku života.
Impotenci konkrétně způsobuje vše, co zasahuje do nervového systému nebo krevního oběhu. Všechny okolnosti, díky kterým se zmenšuje úroveň sexuální touhy – libido. Jedním z hlavních důvodů, kvůli kterým muži nejsou schopni dobré potence, jsou psychické problémy. Nejčastěji se s nimi setkávají mladí muži na počátku sexuálního života. Jsou ovlivněni hlavně pocitem úzkosti, trémy, napětí a předčasného selhání. Mezi fyzické faktory, které ovlivňují impotenci, patří obezita, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, únava, kouření, diabetes a různé jiné fyzické nemoci. Problémy s potencí má překvapivě až jedna desetina všech mužů a nejhorší je to v Číně, kde je až 26 procent impotentních mužů. Muži však nemusí zoufat, pokud se i u nich vyskytl problém s potencí, ale mohou se jej pokusit vyřešit několika způsoby. Problém impotence dá léčit jak přírodní cestou, tak i medikamenty.
Zdravotní stav: Fyziologicky dochází k poklesu hormonu mládí (DHEA), člověk se mění po tělesné stránce a začíná převažovat tuková hmota nad svalovou. Oslabuje se imunitní systém, člověk je více unavený, náchylnější k onemocněním. Snižuje se ostrost vidění, u žen odchází chuť a začíná pozvolné ubývání na výšce zhruba o centimetr každých 10 let. První viditelné změny by měly být výzvou k dodržování zdravého životního stylu a nezanedbání žádných příznaků nemoci. Oslabující se organizmus se může projevovat častějšími nemocemi v období zvýšených fyzických nároků. Přílišné přepínání vede k předčasnému stárnutí, u mužů není výjimkou ani infarkt či mrtvice.
Je to etapa zralého věku, kdy čerpáme ze všestranné celoživotní praxe, po které následuje období stárnutí, předávání zkušeností a bilancování vlastního života. Čtyřicítka bývá pro ženy někdy věkem ne vždy příjemného bilancování a občas i první fází pochyb o vlastní věčné mladosti. Úspěšný, stejně starý muž má naopak pocit, že mu patří svět.
Pozdní mateřství ...
Na otázku k pozdnímu mateřství, které je v současnosti moderní záležitostí, psycholog dr. Šmolka odpovídá: „Riziko nespočívá ani tak v posunu věku prvního mateřství, jako spíše v tom, že se jim poměrně výrazně snižuje šance nalézt si uspokojivý partnerský vztah. Má-li tedy třicetiletá profesně úspěšná žena perspektivního partnera, pak může bez většího rizika mateřství ještě chvilku poodložit. Pokud partnera nemá, pak riskuje, že jí bude hrozit osud ´čekanky´, čekající na to, zda se její vyvolený časem rozvede či nikoli. Chápu ale, že genetici a gynekologové budou mít jiný názor a odklad dětí budou oprávněně vnímat jako rizikový, včetně zvyšujícího se rizika problémů s pozdějším otěhotněním. Tato rizika jsou tedy z části zdravotní a z části společenská a představují potíže s hledáním vhodného partnera. Pokud se však zdravotní rizika podaří překonat a třeba i ženě pár let po třicítce se narodí první dítě, pak žádné zvláštní nebezpečí nehrozí. Ona je většinou v situaci, kdy si své mateřství dokáže užít a vhodně spojit i s profesní kariérou. Ani děti již dnes nevnímají své poněkud starší rodiče jako nějaké geronty, za něž by se měly stydět. Protože ani jejich vrstevníci na tom nebudou jinak.“
Muži mají jisté biologické i společenské výhody v tom, že u nich se případná rizika pozdějšího rodičovství redukují hlavně na rizika sociální. Uživit a vychovat! Tedy pokud obejdeme případné potíže s potencí. Zde je však, naštěstí pro ně, pokrok vědy již tak daleko, že ani totální impotence nemusí být překážkou pokrevního otcovství.
Na každé straně prostaty jsou malé skupiny nervů. Jejich poslání je umožnit erekci penisu. Jestliže se rakovina nerozšířila do těchto nervů, tak operující lékař se pokusí je zachránit a nechat je na místě. Tento typ operace se nazývá "nervy šetřící operace." I když se povede provést tuto nervy zachovávající operaci, tak zde stále existuje velké riziko, že tyto nervy nebudou po operaci správně fungovat, jak by měly. To znamená, že je zde pravděpodobnost toho, že nebudete moci dosáhnout erekce po dobu asi 12 měsíců od operace. Erekce znamená, že penis ztvrdne a je připraven k pohlavnímu styku. Pokud jste měli potíže s erekce už před operací, nebude to s erekcí po operaci lepší. U některých mužů, ačkoliv u nich byla provedena nervy šetřící operace, tak u nich nedojde k obnovení možnosti dosáhnout přirozené erekce a vzniká u nich tak zvaná erektivní dysfunkce, neboli impotence. Existují ale léky a zdravotnické prostředky, které mohou pomoci s dosažením erekce. Poraďte se o těchto možnostech se svým lékařem nebo zdravotní sestrou. Poté, co budete mít odebrání prostaty za sebou, tak, nebudete mít spermie, abyste mohl počít dítě. Až budete mít sex po prostatektomii, tak vaše vyvrcholení bude jiné než před operací. Po odstranění prostaty při vyvrcholení nebudete mít ejakulát. Tento jev se nazývá suchá ejakulace.
Podobně jako všechny léky může mít i Zoladex depot 3,6 mg nežádoucí účinky, které se ale nemusí vždy vyskytnout u každého. Mezi hlavní nežádoucí vedlejší účinky patří:
návaly horka a pocení,
zvětšení prsů nebo zvýšená citlivost prsů,
snížená sexuální apetence nebo i impotence ve formě erektivní dysfunkce,
a řídnutí kostí.
Po prvním podání přípravku Zoladex můžete pociťovat bolest v kostech. Pokud máte tyto problémy, lékař Vám může předepsat vhodný lék, který tento pocit odstraní.
V okolí místa podání injekce Zoladex můžete pociťovat bolest, svědění, krvácení, zčervenání, otok či jiné místní reakce.
Velmi vzácně můžete mít potíže s močením či pociťovat bolest v dolní části zad.
Při léčbě se může objevit i vzestup hladiny krevního cukru.
Také bývá občas přítomno brnění prstů u rukou nebo nohou.
Zoladex může někdy vyvolat kožní vyrážky a vzácně alergické reakce.
Zoladex obvykle způsobí mírnou ztrátu ochlupení u mužů a vypadávání vlasů u žen, které jsou obvykle mírné, ale můžou být i značné.
Zoladex občas přispěje k přibývání na váze.
Při léčbě Zoladexem se někdy objevují bolesti kloubů.
Také horšená funkce srdce nebo srdeční infarkt můžou doprovázet léčbu Zoladexem a vyloučeny nejsou ani změny krevního tlaku.
Zoladex také může zavinit vznik nádoru podvěsku mozkového (hypofýza), nebo krvácení či rozpad nádoru hypofýzy, pokud nádor již existoval. Nádor hypofýzy se může projevovat bolestí hlavy, pocitem nevolnosti, zhoršením zraku a bezvědomím.
Nebuďte překvapeni tímto seznamem možných nežádoucích účinků. U Vás se nemusí projevit žádný z nich. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které zde nejsou uvedeny, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.
Poruchy metabolismu a výživy:
Není známo: hypoglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.
Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.
Velmi vzácné: zmatenost.
Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: hučení v uších.
Srdeční poruchy:
Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Cévní poruchy:
Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.
Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Není známo: vaskulitida.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: kašel, dyspnoe.
Méně časté: bronchospasmus.
Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.
Méně časté: sucho v ústech.
Velmi vzácné: pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: svalové křeče.
Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: renální insuficience.
Velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: asténie.
Méně časté: pocení.
Zkreslení vyšetření:
Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.
Psychický faktor je u erektilní dysfunkce rovněž velmi významný. Každý z vás asi zná situace, kdy se na něco úporně soustředíte, ale stejně vám to prostě nejde. Obdobné je to i se sexem. Při přehnaném očekávání či přílišném soustředění na erekci se může stát, že se tato prostě nedostaví. To je typické zejména při změně sexuální partnerky, kdy se chce člověk podvědomě „ukázat“. Psychika hraje velkou roli i při opakovaných neúspěších, kdy strach z opětovného selhání vede k začarovanému kruhu. To někdy vyústí v to, že člověk ze strachu z opakovaného neúspěchu snižuje frekvenci sexuální aktivity. Další významnou roli při erektilní dysfunkci hraje stres. Starosti v práci, finanční potíže či onemocnění v rodině často vedou k nedostatečné koncentraci a selhání erekce.
Impotence může vzniknout i z psychických důvodů, například problémy v práci nebo špatná situace ve vztahu/manželství. V případě opakovaných selhání dojde k narušení psychiky muže, který se pak mylně domnívá, že má problémy s erekcí ze zdravotních důvodů. Pokud však přitom bez problémů dosáhne sám erekce při masturbaci nebo mívá tzv. ranní erekci, je problém pouze psychického rázu.
Příčinou erektilní dysfunkce může být i stres a úzkost. Přestože stres v malém množství může být motivující, v dlouhodobějším horizontu může u mužů naopak zvyšovat pravděpodobnost poruchy erekce.
Na poruchách erekce se u mužů projevuje i nedostatek pohybu, nedodržování správné životosprávy a nadváha. Pro udržení zdraví a minimalizaci rizika vzniku chronických onemocnění se doporučuje, aby dospělý zdravý muž cvičil 30 minut alespoň 5x týdně. Nadváha vystavuje člověka riziku různých zdravotních obtíží, jako je například srdeční onemocnění a diabetes. Tyto choroby u člověka zpětně zvyšují pravděpodobnost objevení se poruch erekce. Výzkumy prokazují, že snížení nadměrné hmotnosti může pomoct zlepšit funkci erekce.
Impotence může vzniknout i z psychických důvodů, mohou ji zavinit například problémy v práci, nebo špatná situace ve vztahu/manželství. V případě opakovaných selhání dojde k narušení psychiky muže, který se pak mylně domnívá, že má problémy s erekcí ze zdravotních důvodů. Pokud však přitom bez problémů dosáhne sám erekce při masturbaci nebo mívá takzvanou ranní erekci, je problém pouze psychického rázu.
Příčinou erektilní dysfunkce mohou být i stres a úzkost. Přestože stres v malém množství může být motivující, v dlouhodobějším horizontu může u mužů naopak zvyšovat pravděpodobnost poruchy erekce.
Na poruchách erekce se u mužů projevuje ale také nedostatek pohybu, nedodržování správné životosprávy a nadváha. Pro udržení zdraví a minimalizaci rizika vzniku chronických onemocnění se doporučuje, aby dospělý zdravý muž cvičil 30 minut alespoň 5x týdně. Nadváha vystavuje člověka riziku různých zdravotních obtíží jako například srdeční onemocnění a diabetes. Tyto choroby u člověka zpětně zvyšují pravděpodobnost objevení se poruch erekce. Výzkumy prokazují, že snížení nadměrné hmotnosti může pomoct zlepšit funkci erekce.
Základní příznivý účinek ženšenu na lidské zdraví souvisí s jeho antioxidačními vlastnostmi, se schopností stimulovat imunitní systém a chránit organismus před nepříznivými vlivy. Všechny tři druhy ženšenu pomáhají tělu v boji s celou řadou nemocí. Stimulují tvorbu T buněk, které jsou součástí imunitního systému a ničí škodlivé viry a bakterie. Čínský ženšen může potlačovat růst některých nádorových buněk. Podle velké korejské studie bylo riziko vývojové rakoviny u lidí užívajících Panax ginseng poloviční než u lidí, jež jej neužívali. Ukázalo se, že ženšenové preparáty – prášek nebo tinktura – riziko rakoviny snižovaly, kdežto užívání čerstvého ženšenového kořene, šťávy nebo čaje tento účinek nemělo. Ženšen může být prospěšný při únavě a zotavování z vleklých nemocí. Ukázalo se, že vyrovnává uvolňování stresových hormonů v organismu a podporuje orgány, které tyto hormony vytvářejí, hypofýzu a hypotalamus umístěné na spodině mozkové a nadledvinky, uložené na horních pólech ledvin. Čínský ženšen může pomáhat při úpravě impotence tím, že zlepší erekci, protože má schopnost rozšiřovat cévy, nebo v boji s mužskou neplodností. Ženšen dokáže zápasit proti únavě zvyšováním vitality. Zatímco čínský ženšen je vhodný spíše pro muže, sibiřský ženšen je vhodnější pro ženy, zvláště trpí-li poruchami menstruačního cyklu. Americký ženšen je vysoce ceněn pro své tonizující účinky a je tradičně užíván k léčení poruch zažívacího ústrojí. Jinak mají všechny tři druhy ženšenu mnoho společných vlastností a možností použití.
Máte-li kolísavý krevní tlak nebo poruchy srdečního rytmu, neměli byste ženšen vůbec užívat, stejně tak během těhotenství a v případě užívání MAO inhibitorů – antidepresivních léků potlačujících určité enzymy.
Lopuch je považován za jeden z nejlepších přírodních čističů krve. Jeho sušené kořeny, vykopané v prvním roce, jsou nejlepším léčebným zdrojem. K léčebným účelům se také mohou použít plody a listy lopuchu. Odvar z kořene lopuchu se používá k pročištění krve, proti kurdějím, vředům, revmatickým onemocněním, šupinatění kůže. Obklady z listů slouží proti modřinám a otokům. Výluh z listů lopuchu je vhodný při poruchách trávení. Tinkturu, silici nebo extrakt ze semen lopuchu lze použít zevně, a to při ekzémech, lupénce i hemoroidech. Dále se lopuch používá při vypadávání vlasů nebo při nadměrném výskytu lupů a při svědění pokožky hlavy. V Číně se lopuch využívá k léčbě impotence a neplodnosti.
Kořen se získává z jednoletých, ještě nekvetoucích rostlin, a to na podzim prvního roku nebo na jaře druhého roku vegetace rostliny ještě před rašením listů, maximálně na podzim druhého roku. Později už kořeny zdřevnatí a nejsou k potřebě. Za plnohodnotný platí kořen jadrný, takzvaný mastný, na rozdíl od dřevnatého. Po očištění se doporučuje ponořit kořeny na 3 minuty do vařící vody, účinné látky se tím stabilizují a lépe se uchovají. Teprve potom se kořeny suší, obvykle zavěšené na nitích. Při sušení umělým teplem nesmí teplota přesáhnout 35 °C. Správně usušená droga je křehká, na lomu bělavá, s nasládle hořkou chutí. Při dobrém uložení vydrží i více let. Semena se sbírají po úplném dozrání koncem léta, listy během celé vegetační doby.
Penis se vyvine během nitroděložního vývoje plodu již ve třetím měsíci těhotenství. Ve dvanáctém týdnu těhotenství jsou již vyvinuty pohlavní orgány. V šestnáctém týdnu lze snadno rozeznat pohlaví. Tehdy má celé dítě přibližně 16 cm. Po narození roste penis dítěte jen pomalu. Matky se často zbytečně obávají, že s růstem penisu jejich syna není něco v pořádku. Pomalý růst penisu v tomto období je zcela přirozený. Tělo začne produkovat větší množství testosteronu až v pubertě, což podnítí růst penisu.
K největšímu růstu penisu dochází tedy v pubertě. Výrazný růst do délky začne ve střední pubertě někdy mezi 12.–15,5. rokem života. V pozdní pubertě, která začíná mezi 14.–16. rokem, roste penis dál do délky a v tomto stadiu i výrazněji hrubne. Velikost penisu je definitivní kolem 18. roku života. Ojediněle může růst penisu trvat až do 20. roku věku.
Dle urologů má průměrný penis ve ztopořeném stavu cca 13 cm a po obvodu 12 cm. Tento údaj potvrzují i výrobci kondomů.
Z fyziologického hlediska pravděpodobně velikost penisu není pro vzrušení ženy významná, neboť citlivá je především zevní část vagíny, kam bez problémů pronikne i krátký penis. Krom toho se vagína dokáže velikostně přizpůsobit rozměrům jakéhokoliv penisu. Preference větších penisů u některých žen má tedy spíše psychologické, nikoliv fyziologické důvody, nicméně není vyloučeno, že větší penis může ženu lépe stimulovat i fyzicky.
Není žádným tajemstvím, že sexuální funkce muže klesá s věkem. Hladina testosteronu se snižuje, stejně jako objem ejakulátu a kvalita spermií; objevují se erektilní dysfunkce či impotence. Studie ukazují, že také proud moči v průběhu času slábne kvůli oslabení močového měchýře a svalů nebo jako důsledek zvětšení prostaty. Nedávný výzkum ale navíc potvrzuje to, čeho se muži obávají nejvíc a o čem příliš nemluví: Jak jde čas, penis sám prochází významnými změnami.
Dvě hlavní změny se týkají vzhledu. Penis postupně ztrácí svoji tmavě růžovou barvu kvůli snížení průtoku krve. Pomalu přichází i o své ochlupení. Jak testosteronu ubývá, penis se postupně vrací do prepubertálních let, kdy je většinou holý. Zatímco ztráta pubického ochlupení nemusí být na škodu (třeba s orálním sexem si chloupky moc nerozumí), horší je to se smršťováním penisu. Velikost penisu je v ohrožení kvůli času. Jak se tuk hromadí v dolní části břicha, v porovnání s tímto tukovým polštářem vypadá penis kratší. V některých případech ale opravdu břišní tuk penis doslova pohřbí. Kromě tohoto optického klamu má však penis tendenci podstoupit skutečné a nevratné snížení velikosti. Snížením se rozumí zkrácení délky i zúžení. Obvykle se nejedná o dramatické úbytky, ale nápadné být určitě mohou. Jestliže má muž například 15,24 cm dlouhý penis, když je mu 30 let, může ho mít v 60 nebo 70 letech kratší až o 2,54 cm. Na tomto zkracovacím procesu se podílejí nejméně dvě skutečnosti. Jednou z nich je pomalé ukládání tukových látek (plaky) v malé cévě v penisu, což zhoršuje prokrvení orgánu. Tento proces je známý pod pojmem ateroskleróza (kornatění tepen). Neprůchozí komory pak zvěstují potíže s erekcí.
V tradiční čínské medicíně se Cordyceps používá k obnovování normálních tělesných funkcí, podpoře imunitního systému, endokrinního systému a ledvin, k léčbě dýchacího ústrojí a kardiovaskulárního systému a k snazšímu udržování správné viskozity krve.
Na Západě vešel extrakt z Cordycepsu – vedle všech svých dalších užitečných vlastností – ve známost jakožto silné afrodiziakum a jako omlazovací prostředek. Lidová medicína používá tuto houbu k léčbě kašle, anémie, tuberkulózy, bolestí zad, impotence, neplodnosti, nočního pocení a senilní slabosti. Bylo zjištěno, že Cordyceps sinensis může snižovat množství lipidů v krvi, bránit vzniku aterosklerózy, stimulovat krvetvorbu, zpomalovat růst nádorů a snižovat dobu zotavení z vyčerpání. Má rovněž silné antioxidační účinky. Cordyceps účinně omlazuje tělo, zvyšuje odolnost proti působení různých vnějších i vnitřních faktorů a aktivuje tvorbu červených a bílých krvinek. Cordyceps má protizánětlivé účinky, snižuje bolest a reguluje tělesnou teplotu. Je přírodním antibiotikem a inhibuje růst různých virů a bakterií včetně adenovirů, virů chřipky a oparu. Cordyceps obnovuje funkci ledvin a jater, rozpouští ledvinové kameny a kameny ve žlučníku a žlučovodech, reguluje metabolismus především lipidů (tuků), snižuje únavu a zlepšuje spánek.
Nejvíce nemocných s rakovinou prostaty je ve věku mezi 70.–80. rokem. Časná stadia karcinomu prostaty jsou většinou asymptomatická (bez příznaků) a mohou být zjištěna v některých případech během operace močové trubice z jiných důvodů. U lokálně pokročilých nádorů (to jsou takové, které už se šíří do okolí – do močového měchýře, do močové trubice, ale ještě nemetastazovaly do vzdálených orgánů) jsou hlavními příznaky pacientů různé potíže při močení. Pacienti chodí na záchod v kratších intervalech a také častěji v noci, nebo mohou naopak moč zadržovat a vymočení je pro ně náročné. Celkem vzácné je objevení krve v moči a onemocnění ledvin (ledvinná nedostatečnost, respektive selhávání ledvin). Známkou velmi pokročilých nádorů pak bývá nejčastěji bolest z kostního metastatického procesu, hlavně zad, kyčlí a končetin. Metastáza v kostech může někdy utlačovat míchu a působit potíže s hybností. Celkovými příznaky je stejně jako u jiných nádorových onemocnění nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.
Nádory prostaty se mohou mezi sebou histologicky lišit, některé rostou velmi pomalu a nemetastazují, takže mohou mít vcelku dobrou prognózu, ačkoliv způsobují třeba lokální potíže s močením. Nádory, které rostou rychle a metastazují, jsou naopak nepříznivé. Metastázy se nacházejí nejčastěji v kostech, dále v plicích, játrech, méně v nadledvinách a ledvinách.
Způsob léčby závisí na typu nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a přidružených jiných vážnějších onemocnění, zvláště ve vyšším věku. Nemocní, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti, tedy u nichž je rakovina teprve v počátečním stadiu, se pouze sledují. Lokálně pokročilá stadia (nádor se už rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci. Nejzávažnější komplikací může být inkontinence – nemožnost zadržení moči v močovém měchýři spojená s pomočováním – a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.
Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve a v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se provádí i brachyradioterapie, kdy se pomocí speciálních přístrojů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší. Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou. Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na kar
Čerstvý oddenek zázvoru obsahuje 1,5 až 3 % silice, která se skládá především ze směsi různých terpenů (seskviterpen zingiberen, bisabol, ar-curcumen a mono-terpeny cineol, citral, borneol, gingerol, fenylpropan shogaol a jiné), dále je přítomen alkaloid capsaicin (obsažený především v plodech pálivé papriky).
Pozitivní účinky zázvoru na náš organismus:
posiluje imunitní systém
je antibakteriální – léčí kašel, angínu a záněty průdušek
rozpouští hleny
aktivuje srdečně-cévní systém
zahřívá tělo, zlepšuje krevní oběh
zvyšuje produkci žluče
zabraňuje srážení krve
odbourává tuky a snižuje hladinu cholesterolu v krvi i játrech
zvyšuje produkci žluče
pomáhá při žaludečních a zažívacích potížích (zlepšuje procesy trávení ve střevech a vyprazdňování)
odstraňuje plynatost a nadýmání
podporuje chuť k jídlu
působí proti nevolnostem, jednak proti ranním nevolnostem v těhotenství, jednak proti cestovním nevolnostem (kinetózách)
má protizánětlivé účinky
snižuje horečku, bolest, otoky
využívá se při léčbě impotence a problémech s prostatou
zevně jej lze využít při bolestech zad a kloubů nebo do koupele k prokrvení organismu
Nežádoucí účinky zázvoru: (hrozí obvykle teprve při užití dávky nad 5 gramů denně)
může se objevit pálení žáhy, průjem či žaludeční potíže
na kůži může způsobit podráždění
diabetici musí konzumaci zázvoru konzultovat se svým lékařem, protože zázvor snižuje hladinu krevního cukru, a tak možná bude nutné upravit dávkování léků
vysokých dávek se musí vyvarovat jedinci se srdečními chorobami
neužívat, jestliže máte žaludeční vředy
Zázvor lze použít:
čerstvý – nakrájený na kolečka nebo jemně nastrouhaný
Jedna tableta přípravku MODURETIC obsahuje 5,68 mg účinné látky amiloridi hydrochloridum dihydricum, což odpovídá 5,0 mg amiloridum a 50 mg hydrochlorothiazidum.
Moduretic snižuje krevní tlak, zabraňuje nadměrné ztrátě draslíku u pacientů užívajících lék delší dobu. Otoky kardiálního původu: Pozitivní účinek přípravku Moduretic na draslíkovou bilanci může být obzvláště důležitý u pacientů se srdečním onemocněním užívajících digitalis. Cirhóza jater s ascitem a otoky: Moduretic obvykle zajišťuje dostatečnou diurézu se sníženým úbytkem draslíku a se sníženým rizikem metabolické alkalózy při vyváženější struktuře elektrolytů v séru.
Moduretic je obvykle dobře snášen.
Mezi nežádoucí účinky, které byly popisovány v souvislosti s užíváním přípravku Moduretic, obecně patří ty, o nichž je známo, že se vyskytují při diuréze, terapii thiazidy nebo při léčbě základního onemocnění. Klinické studie neprokázaly, že by kombinace amiloridu a hydrochlorothiazidu zvyšovala riziko nežádoucích účinků ve srovnání s podáváním uvedených léků samostatně.
Poruchy imunitního systému: anafylaktická reakce
Poruchy metabolismu a výživy: anorexie, změny chuti, dehydratace, elektrolytová nerovnováha, dna, hyponatrémie, symptomatická hyponatrémie
Poruchy nervového systému: pachuť, závratě, bolesti hlavy, parestezie, ztrnulost, synkopa
Poruchy funkce zraku: poruchy vidění
Poruchy funkce sluchu a labyrintu: vertigo
Poruchy funkce srdce: angina pectoris, arytmie, tachykardie
Poruchy funkce cévního systému: návaly horka, ortostatická hypotenze
Poruchy dechové funkce, funkce orgánů v oblasti hrudi a mediastinadyspnoe, nazální kongesce
Poruchy funkce gastrointestinálního traktu: pocit plnosti v břiše, bolesti břicha, zácpa, průjem, flatulence, krvácení do GI traktu, škytavka, nauzea, zvracení
Poruchy funkce kůže a podkožní tkáně: diaforéza, pruritus, vyrážka
Poruchy funkce muskuloskeletální pojivové tkáně a kostí: bolesti zad, bolesti kloubů, bolesti dolních končetin, svalové křeče
Poruchy funkce ledvin a močových cest: dysurie, inkontinence, nokturie, dysfunkce ledvin včetně renálního selhání
Poruchy funkce reprodukčního systému a prsů: impotence
Celkové stavy a postižení v místě aplikace: bolesti na prsou, únava, malátnost, žízeň, slabost
Testy: zvýšené koncentrace draslíku v séru (> 5,5 mmol/l)
Poranění a otrava: digitalisová toxicita
Poruchy funkce krve a lymfatického systému: aplastická anémie, neutropenie
Psychiatrické poruchy: snížené libido
Poruchy funkce nervového systému: encefalopatie, ospalost, třes
Použití injekce je obzvláště oblíbenou metodou u pacientů postižených impotencí. Po aplikaci látky obsažené v injekci do těla penisu dojde k okamžitému ztopoření penisu. Tento stav trvá po dobu třiceti až devadesáti minut. Mějte však na paměti, že tato metoda přináší i určité kontraindikace.
Pokud je příčina erektilní dysfunkce cévního původu, lze tento stav léčit medikamenty podporujícími krevní zásobení penisu. Jestliže se ani po podání léků nedostaví zlepšení stavu, může se přistoupit k operaci, kdy se operují přímo cévy, které zásobují erektilní (topořivá) tělesa. Dochází k takzvané revaskularizaci.
Léků, které mohou pomoci při léčbě impotence, je nepřeberné množství, Yohimbinem a Papaverinem počínaje, Viagrou, Cialisem a Levitrou konče. Tyto tři poslední zástupci se staly oblíbeným prostředkem proti impotenci. Viagra a její generika, kopie, působí přímo na nervová zakončení penisu. Obsahují dusíkaté látky, které způsobují rozšíření cév a tím stimulují erekci při sexuálním dráždění. Tento lék však může mít v kombinaci s jinými léky na organismus velice negativní dopad. Viagry a jejích generik by se měli vyvarovat zejména pacienti, kteří trpí srdečně-cévními chorobami a kteří užívají léky s obsahem nitrátů (například Nitroglycerin, Nitro Mack). Kombinace Viagry a některých těchto léků může mít i smrtelné následky!