Zajímá vás téma INDEX? Tak právě pro vás je určen tento článek. Vitamin C může mít na cukrovku pozitivní vliv. Citronová voda nebo i citron sám o sobě jsou pro diabetiky velmi přínosné. Pomáhají snižovat glykemický index jídla, a tak odborníci doporučují pacientům s cukrovkou konzumaci citronu. Ovšem i v tomto případě používejte selský rozum a toto „superovoce“ konzumujte s rozvahou a v přiměřeném množství.
Jak ovlivnit výši glykemického indexu
Neporušená vláknina (strava s neupravenými zrny) představuje fyzickou obranu proti trávicím enzymům, čímž snižuje glykemický index. Rozemletá vláknina ovšem tuto schopnost nemá, nesnižuje vstřebávání škrobů a tím ani glykemický index.
Viskózní vláknina (v luštěninách, ovsu, zelenině, ovoci) zpomaluje průchod potravy trávicím traktem a snižuje účinek trávicích enzymů a tím i glykemický index.
Kyselost potravin zpomaluje trávení sacharidů a tím snižuje glykemický index.
Tuky sice snižují glykemický index tím, že zpomalují proces trávení, ale jejich nadměrná konzumace není vhodná kvůli vysokému obsahu energie.
Kombinace potravin s nižším glykemickým indexem snižuje glykemický index. Kvůli dodržení pestrosti a vyváženosti stravy však nelze konzumovat pouze potraviny s nízkým glykemickým indexem.
Technologická úprava rovněž ovlivňuje výši glykemického indexu, ale obvykle negativně, například vařená mrkev má vyšší glykemický index než syrová, bramborové hranolky, i když obsahují velké množství tuku, mají vyšší glykemický index než vařené brambory, rýže dlouho vařená má vyšší glykemický index než rýže vařená kratší dobu a podobně.
Glykemický index je významným pomocníkem v prevenci civilizačních chorob, například diabetu mellitu 2. typu, obezitě. Ale je třeba si uvědomit, že hledět pouze na hodnoty glykemického indexu potravin ještě neznamená mít správné stravovací návyky, například tučné maso má nulový glykemický index, protože neobsahuje žádné sacharidy, ale obsahuje velké množství kalorií a cholesterolu. Glykemický index je velkým pomocníkem, ale ne jediným. Je třeba dbát i na ostatní složky zdravého životního stylu, například na dostatečný pitný a pohybový režim.
Ve svém příspěvku VYSOKÉ JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bob.
Dobrý den,
prosím, mám dotaz. Beru lék trittico 150 2 třetiny jednou deně na večer cca 2 měsíce. Od doby, kdy ho beru se mi neustále zvyšují jaterní testy. AST 3,31 UKAT, ALT 0,90 UKAT, GMT 1,5 UKAT, CHOLESTEROL 5, 60 UKAT. Před léčbou tritticem jsem měl vysoké jen GMT. Jiné léky kromě horčíku a vápníku neberu. Je to u antidepresiv normální? Děkuji
Bob
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Lachmanová.
Dobrý den,
jsem léčena na diabet II stupně ( a 2x po infarktu) ,nyní mi naměřili hodnotu U- Albumin 106.60 mg/l - má být do 19.
Léky beru : Trombex, prestárium, Betalog, Godasal , na diabet Stadamet ( 500), a Vipidia ( 25 mg),
přídavné si kupuji, Chrom , Beta karoten, Ginko, Vápní, hořčík,zinek. je to měsíc a půl co jsem si nasadila Reishi 6100mg dovoz z Madridu zde se neprodává od firmy...Estado Puro . na cevy,srdce dělá mi moc dobře, je mi 64 let . Je možné, že by kombinace tohoto všeho byla příčinou tak vysokých hodnot výše uvedeného U - Albinu? Nikdy jsem nepila alkohol ani žloutenku neprodělala
a Index MAU/ KREA místo 2.8 mám 13.4 g/mol
Děkuji za odpověď a hezký den
Hanka
Glykemický index (zkratka GI) je bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Exaktně je GI definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index roven 100. Například celozrnný chléb má GI = 65, tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny a podobně. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč – trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). V praxi to znamená, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu II. typu (lidově stařecká cukrovka). Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulínový index. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce 1981 na Torontské univerzitě.
V naší poradně s názvem KIWI A CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Agata Polcarová.
Zajímá mě jestli se u cukrovky 2typu může jist kivi
.děkuji Polcarová Agata
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kiwi má nízký glykemický index. Vzhledem k vysokému obsahu vody v kiwi by 100 g kiwi odpovídalo přibližně 5 g (1 čajová lžička) glukózy, pokud jde o účinek na hladinu glukózy v krvi. Kiwi má nízký glykemický účinek a je vhodné pro diabetiky obou typů.
Dietu při cukrovce je nutné přizpůsobit individuálnímu zdravotnímu stavu pacienta – podle něj se řídí množství konzumovaných sacharidů. Proto zde univerzální předpis neexistuje. Fungují základní zásady, ale přesná množství je nutné určit podle jednotek inzulinu či medikamentózní léčby. Je zároveň nezbytně nutné přísně hlídat pravidelný stravovací režim a nikdy nehladovět. Vše musí být pod dohledem lékaře.
Potraviny nevhodné pro diabetiky
Nevhodné potraviny:
bílé pečivo a chléb
tučné maso a uzeniny
smažená jídla – včetně smažené zeleniny (například květák nebo žampiony)
sádlo, máslo, živočišné oleje, kokosový a palmový olej
plnotučné mléko a mléčné výrobky, mléčné koktejly, šejky
přezrálé ovoce, sladké kompoty a džemy, kandované ovoce
ořechy
Méně vhodné potraviny:
vaječné těstoviny
plnotučné mléko a mléčné výrobky
příliš sladké druhy ovoce – hrušky, švestky, banán, hroznové víno
Potraviny a jejich glykemický index – seznam
Glykemický index je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové potravy zvýšit glykemii (hladinu glukózy) v krvi. Za základ (index 100) je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání (štěpení) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykemie mezi jednotlivými jídly. Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny, což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrnější vstřebávání cukru do krve. Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukózu do krve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi (oscilaci), zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, po cvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy.
Glykemický index zjednodušeně vyjadřuje rychlost, za jakou se sacharidy obsažené v přijímané potravě přemění v trávicím traktu na glukózu a ta se dostane do krevního oběhu. Vyjádření glykemického indexu je relativní, protože index hodnoty 100 má právě glukóza. Nejedná se ale o hodnotu nejvyšší. Existuje spousta potravin s větším glykemickým indexem než 100. Čím rychleji dokáže potravina zvýšit hladinu glukózy v krvi, tím má potravina vyšší glykemický index. Nejvyšších hodnot dosahují jednoduché sacharidy, nejnižších komplexní sacharidy. Glykemický index v potravině je ovlivněn mnoha faktory, jako je třeba množství vlákniny, obsah tuků, kyselin, sacharózy nebo technické zpracování.
Glykemický index (GI) je ukazatel, kterým se hodnotí rychlost přeměny sacharidů na glukózu, určuje tedy, jak moc se po konzumaci konkrétní potraviny zvedne hladina cukru v krvi. Pro glukózu je stanoven glykemický index 100 a potraviny se dělí na ty s nízkým GI (hodnota nižší než 55), se středním GI (56–70) a s vysokým GI (hodnota vyšší než 70). Hodnotu glykemického indexu ovlivňuje jak složení potraviny, tak způsob jejího zpracování. Čím vyšší index je, tím rychleji dochází k nárůstu glykemie a tím rychleji se po jídle opět dostaví pocit hladu. Potraviny s nižším glykemickým indexem jsou pro tělo vhodnější, protože po nich nedochází k výrazným výkyvům krevního cukru, tělo lépe využije dodanou energii a obecně se dají tyto potraviny považovat za prevenci civilizačních chorob.
Mezi potraviny s nízkým glykemickým indexem patří kořenová zelenina, jablka, žitný celozrnný chléb, tmavá rýže, ovesná kaše či čočka. Ty všechny mají glykemický index nižší než 50. Naopak lívance, smažené hranolky, koblihy nebo pizza mají vysoký glykemický index – jeho hodnota se pohybuje mezi 60 a 90.
Snížení hladiny cukru podpoří nejen správné potraviny, ale také dodržování obecných zásad. Zejména dostatečný pitný režim, kterému dominuje čistá voda, pomáhá díky řadě biochemických procesů snižovat hladinu cukru v krvi. Stejně důležité je sledovat celkový energetický příjem, proto byste se měli vyvarovat přejídání, tedy neadekvátního zvyšování krevního cukru.
Jezte pokud možno pravidelně a v menších porcích. Naučte se sledovat složení potravin uvedené na obalech a soustřeďte se jak na celkovou energetickou hodnotu, tak na zastoupení jednotlivých složek. Ke snížení glykemie přispívá také pravidelný pohyb, svaly při něm totiž spotřebovávají cukr z krve na svou činnost. Na hladinu cukru v krvi má vliv rovněž psychické vypětí – stresové hormony ovlivňují hladinu cukru v krvi, dlouhodobý stres je tedy pro organismus škodlivý i v tomto směru. Vláknina zpomaluje trávení sacharidů a reguluje hladinu krevního cukru, která díky ní stoupá pozvolna a kontrolovaně. Ze dvou druhů vlákniny, ve vodě rozpustné a nerozpustné, je pro snižování krevního cukru přínosnější ta rozpustná. Konzumujte zeleninu, luštěniny či ovesné vločky. Neslazené ovesné kaše jsou vynikajícím zdrojem energie a k jejich trávení potřebuje organismus hodně času. Díky tomu se krevní cukr po konzumaci ovesných vloček nedostává na vysoké hodnoty příliš rychle. Pokud si snídaňovou ovesnou kaši ochutíte skořicí, která snižuje glykemii (hladinu cukru v krvi), uděláte svému tělu po ránu opravdu dobře. Vhodným pomocníkem jsou i lněná semínka, která nejenže obsahují vlákninu, ale sama o sobě také snižují hladinu krevního cukru. Vláknina navíc podporuje čištění střev, bezproblémové trávení a snižuje hladinu cholesterolu v krvi, pro organismus tak má mnohostranný význam.
Strava obsahuje tři základní skupiny živin: sacharidy, bílkoviny a tuky. Sacharidy jsou v naší obvyklé stravě hlavním zdrojem energie, tvoří kolem 50 % (často i více) našeho energetického příjmu. Problém je, že zvyšují hladinu krevního cukru (glykemii) a ke svému zpracování vyžadují inzulin. A to je u člověka s cukrovkou problém. Proto je nutné příjem sacharidů snížit.
Bílkoviny také mírně zvyšují hladinu krevního cukru, ale mnohem méně než sacharidy. Jejich potřeba je v těhotenství zvýšená (pro správný růst plodu), a proto se v jejich konzumaci nijak neomezujte. Tuky nezvyšují glykemii, naopak zpomalují trávení sacharidů, proto mají příznivý dopad na výsledný glykemický index jídla. Je však třeba volit kvalitní zdroje tuků.
Ve stravě se rozlišují dvě skupiny sacharidů – jednoduché a složité. Jednoduché sacharidy (neboli cukry), z nichž nejvíce zastoupená je glukóza, mají sladkou chuť, rychle se vstřebávají, výrazně zvyšují glykemii a vyžadují ke svému zpracování hodně inzulinu. Přirozeně jsou obsaženy v ovoci a mléku, problémové jsou však zejména ty, které jsou součástí řady průmyslově vyráběných výrobků – ve formě přidaného cukru. Složité sacharidy zahrnují škrob a vlákninu. Škrob je složen z jednotek glukózy a začíná se rozkládat už v ústech díky působení slin. Jeho vstřebávání zpomaluje kromě tuků také přítomnost vlákniny. Pro člověka s cukrovkou jsou nejbezpečnějšími zdroji sacharidů takové druhy potravin, které obsahují hodně vlákniny a málo cukrů či škrobů. Na prvním místě je to nesladká zelenina. Příjem ostatních potravin s obsahem sacharidů je třeba hlídat, některé je nutné zcela vyloučit (sladkosti, sladké nápoje).
Základem diety je tedy úprava příjmu sacharidů. Tato dieta vyžaduje následující opatření...
Nesladit, tedy vyloučit jednoduché cukry, jako jsou bílý a hnědý cukr (řepný i třtinový), med, hroznový cukr, sirupy (javorový a další), obilné sladěnky a podobně. Jednoduché cukry se vstřebávají ze střeva velmi rychle a při cukrovce mohou výrazně zvýšit glykemii – mají takzvaný vysoký glykemický index. Je nutné také výrazně omezit, nejlépe vyřadit, konzumaci všech potravin, které jednoduché cukry obsahují. Kromě sladkostí, sušenek, sladkého pečiva, sladkých jídel a slazených nápojů (limonády, džusy) jsou tak pro vysoký obsah jednoduchých cukrů rovněž nevhodné snídaňové cereálie, müsli tyčinky, kompotované a kandované ovoce, zavařeniny, marmelády (včetně „dia“), povidla, kečup, doslazený rajský protlak, sterilované a nakládané zeleniny ve sladkokyselém nálevu. Pozor také na dresinky a různé dochucující omáčky či instantní produkty. Také pivo (alkoholické i nealkoholické) výrazně zvyšuje glykemii. Cukr je i součástí méně kvalitních uzenin (salámy, párky, pašti
Jedná se o index zdatnosti, který spolehlivě hodnotí tělesnou zdatnost a může velmi dobře posloužit při stanovení programu tělesné aktivity.
BMI lze obecně považovat pouze za statistický nástroj, u konkrétního jedince je BMI příliš jednoduchým prostředkem, který ignoruje velké množství důležitých faktorů (například stavbu těla, množství svalstva a podobně). V klinické praxi se proto obvykle používají přesnější testy jako měření tloušťky podkožního tuku, impedanční měření a tak dále.
BMI je nejužitečnější pro statistické průzkumy mezi rozsáhlejšími vzorky populace, nejčastěji pro zkoumání korelace mezi obezitou a jinými faktory. Důvodem pro použití BMI je, že pro jeho použití stačí v datech uvádět výšku a hmotnost. Pokud by v datech byly dostupné například výsledky měření bioimpedance, byl by BMI zbytečný, to však pro běžné průzkumy obvykle neplatí.
Výpočet BMI pro konkrétního jednotlivce nelze proto brát jako absolutní ukazatel, spíše jen jako přibližné vodítko, které by mělo být použito jen jako jeden z více prostředků.
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI, je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky (v metrech na druhou).
Tabulka BMI
méně než 15 znamená patologickou hubenost;
15–19 hubenost;
19–25 normální hmotnost;
25–30 nadváhu;
30–40 obezitu s jasným zdravotním rizikem;
větší než 40 představuje patologickou obezitu – závažnou chorobu.
Příklady výpočtu BMI
Zde je názorná ukázka dvou různých hodnot z výpočtu BMI. Jde o srovnání ženy, která aktivně sportuje, a ženy, která je pracovně vytížená.
Žena, která aktivně sportuje, má BMI 20, což je normální hmotnost.
Žena, která je pracovně vytížená, má BMI 26, což je nadváha.
Při hubnoucích dietách je doporučeno jíst potraviny s nízkým nebo středním glykemickým indexem. Tyto potraviny mají totiž vyšší obsah vlákniny a déle navozují pocit sytosti. Pro zdravé hubnutí má GI velký význam. Nemáme delší dobu hlad a tím pádem jíme později a nepřijmeme větší množství energie. Vláknina nám je prospěšná i tím, že zvětšuje obsah jídla ve střevech, čímž přispívá k odstraňování zácpy.
Také pro diabetiky jsou vhodné potraviny s co nejnižším glykemickým indexem, protože ovlivňují hladinu cukru v krvi méně než potraviny, které mají GI vysoký. Potraviny s vysokým GI konzumovat možné je, ale například v kombinaci s potravinami, které mají GI nízký. Potom je celkový glykemický index výsledného jídla mnohem nižší. Zcela nevhodné jsou dezerty z mouky a cukrovinky, které jsou složeny zejména z cukru a tuku. Trávíme je velmi rychle a nepříznivým způsobem ovlivňují hladinu cukru v krvi.
Diabetici II. typu, kteří jsou léčeni dietou, by měli jíst jídla převážně složená z potravin s nízkým GI. Jejich slinivka totiž není schopná produkovat tak velké množství inzulínu v krátké době.
Diabetici I. typu nejsou omezeni výběrem potravin podle GI. Měly by alespoň přibližně znát GI potravin, aby mohli dostatečně zvýšit nebo snížit časový rozestup mezi podáním inzulínu a snědením potravin s určitým GI.
Glykemický index nám velmi pomáhá v prevenci civilizačních chorob, jako jsou cukrovka 2. typu, obezita a další. Je důležité myslet nejenom na hodnoty GI potravin a „glykemickou nálož“, protože to nám nezaručuje, že máme dobré stravovací návyky. Například tučné maso nebo bůček mají nepatrný glykemický index. Neobsahují žádné sacharidy, ale mají velké množství cholesterolu a tuků, které nepřispívají k dobrému zdravotnímu stavu.
GI nám velmi pomáhá, ale neměl by být jedinou cestou. Měly bychom mít na paměti i ostatní součásti zdravého životního stylu, jako je dostatečný pitný režim, pohyb a další.
Mějme proto na mysli, že příjem potravin s malým glykemickým indexem zajistí pro vaše tělo průběžný zdroj energie. Nebude nadměrně zatěžován váš organismus. Nebude se rychle dostavovat pocit únavy a hladu. A také nedojde k hromadění tuku, se kterým jsou spjaty zdravotní komplikace. Pokud se vám podaří držet rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie, nemusíte se bát o svůj zdravotní stav, a pokud chcete zhubnout, představuje zdravý způsob, jak toho dosáhnout.
Glykemický index je využíván ve zdravé výživě, redukční dietě a diabetické dietě. Zdravá výživa je prevencí proti různým onemocněním, například inzulinové rezistenci a následnému přechodu k onemocnění diabetes mellitus 2. typu, k nadváze a obezitě. V diabetické dietě má glykemický index význam při udržování stálé hladiny glukózy v krvi. Glykemický index je využíván i při redukci tělesné hmotnosti. Základem obezity je porucha energetické bilance organismu s projevy hyperinzulinémie (zvýšená hladina inzulinu v krvi). Hyperinzulinémie je přímo úměrná zvýšené hladině inzulinu v krvi, zpočátku jen po jídle, později i mezi jídly (v klidové fázi). Obézní jedinci mají porušenou energetickou bilanci buněk a tím i celého organismu, což vede k nárůstu tělesné hmotnosti po konzumaci stravy, která má vysoký glykemický index. Příčinou poruchy energetické bilance organismu jsou dědičné sklony, špatné stravovací návyky, nesprávný životní styl a stres.
Pro hodnocení závažnosti klimakterických potíží byl stanoven takzvaný menopauzální index, který hodnotí 10 příznaků syndromu: návaly horka, návaly potu, předrážděnost, poruchy spánku, závratě, poruchy soustředění, depresivní stavy, bolesti kloubů, bolesti hlavy, bušení srdce.
Lehký syndrom – do 20 bodů
Střední syndrom – do 35 bodů
Těžký syndrom – více než 35 bodů
Mějte na paměti, že klimakterium a menopauza není totéž. Menopauza je poslední menstruační krvácení, které je řízeno vaječníky. Průměrný věk ženy v menopauze je 51 let. U žen před 45. rokem mluvíme o časné menopauze. Klimakterium je celé období, kterým žena prochází. Pokud žena začne menstruovat v pozdějším věku, klimakterium nastane dříve. Je to proto, že u této ženy je hormonální genetická výbava oslabena – projeví se později, ale skončí dříve.
Ve snaze vyjádřit míru obtíží v klimakteriu a jejich reakci na léčbu číselně jsou používána různá skórovací schémata. Asi nejužívanější je Kuppermanův index. Jedná se o vyšetření závažnosti vegetativního klimakterického syndromu.
Konzumovat ve větším množství můžete zeleninu, která obsahuje minimální množství cukru a energie. Zelenina obsahuje především vlákninu, ta svým složením patří mezi cukry a zahrnuje nestravitelné zbytky rostlinné potravy. V potravinách se vyskytuje vláknina ve vodě rozpustná a nerozpustná. Vláknina rozpustná ve vodě je obsažena zvláště v luštěninách a jablečném pektinu, angreštu, rybízu a podobně. Dává pocit sytosti, zpomaluje vyprazdňování žaludku a tím zpomaluje vstřebávání nejen cukrů, ale i ostatních živin. To vede k pozvolnějšímu vzestupu glykemie. Rozpustná vláknina může mít také vliv na snížení krevních tuků, cholesterolu i triglyceridů. Vláknina nerozpustná ve vodě je obsažena hlavně v celozrnných moučných výrobcích, které obsahují slupky, plevy a podobně. Urychluje pohyb střeva, tím působí proti zácpě, má příznivý účinek na některá střevní onemocnění, jako jsou hemoroidy, divertikulitida, působí preventivně proti rakovině střev.
Mezi potraviny s vysokým obsahem rozpustné vlákniny patří luštěniny (hrách, čočka, fazole, sója). Mezi potraviny obsahující vlákninu ve vodě nerozpustnou patří neloupaná rýže, celozrnné těstoviny, celozrnný chléb, tmavý chléb, křehký chléb, knäckebrot, kukuřičný chléb, ovesné vločky a podobně. Dostatečný přívod vlákniny představuje minimálně 1/2 kg zeleniny a ovoce za den.
Populární je výběr potravin s nižším glykemickým indexem. Tento index ukazuje, jak dané množství potraviny zvyšuje glykemii po jídle ve srovnání se standardním množstvím glukózy. Jinak řečeno, tento index ukazuje, v jaké formě je vhodnější přijímat cukry (sacharidy), například že těstoviny z tvrzené mouky zvedají po jídle glykemii méně než bramborová kaše. Je nutné zdůraznit, že glykemický index může být proměnlivý v závislosti na výrobci, zpracování potravin a metabolismu konkrétní osoby. V dietních návodech pro diabetiky se doporučuje přihlédnout ke glykemickému indexu při výběru potravin v rámci stejné potravinové skupiny (například pekárenské výrobky). Důležité je také, jaké množství potravin s příslušným glykemickým indexem sníte, jakou máte celkovou „sacharidovou nálož“.
Na slazení jsou vhodná náhradní sladidla. Rozdělují se na kalorická a nekalorická. Mezi nejvíce používaná kalorická sladidla patří sorbit a fruktóza. Při překročení denní dávky těchto sladidel (25–30 g) mohou vznikat nežádoucí účinky. Sorbit může vyvolat zažívací obtíže a průjem a vyšší dávka fruktózy může zvyšovat hladinu krevních tuků. Obě sladidla obsahují přibližně stejné množství energie jako cukr, takže mohou přispívat ke zvyšování hmotnosti. Diabetici by měli používat neenergetická sladidla, která se používají i při redukční dietě a při prevenci zubního kazu
Citrony obsahují velké množství vitaminu C a rozpustné vlákniny a mají nízký glykemický index (GI), proto mohou být součástí vaší stravy, ať už máte cukrovku nebo ne.
Glykemický index určuje, jak ovlivňuje druh sacharidů, který se nachází v konkrétní přijaté potravině, vzestup hladiny glukózy v krvi i vzestup hladiny inzulinu v krvi.
Když se rozhodujete, které ovoce jíst a které omezovat, možná budete chtít vědět, jaká je jeho pozice na glykemickém indexu.
Glykemický index řadí sacharidy podle toho, jak rychle nebo jak pomalu zvyšují hladinu glukózy v krvi. Lidé s diabetem se často snaží jíst potraviny s nízkou glykemickou zátěží, včetně nízkoglykemického ovoce.
Jahody spadají do této kategorie, protože ovoce rychle nezvyšuje hladinu glukózy. Můžete je jíst bez obav z prudkého nárůstu hladiny cukru v krvi.
Znalost glykemického zatížení různých druhů potravin je užitečná. Může vám pomoci rozhodnout se, co jíst. Je také důležité vědět, že glykemický index měří, jak rychle jídlo způsobí zvýšení hladiny cukru v krvi. Nebere v úvahu nutriční složení potravin. I když tedy jídlo může mít nízké glykemické indexy, může mít vysoký obsah tuku – a to není nejlepší volba, pokud si chcete udržet zdravou váhu.
Čím zdravěji a pravidelněji se budete stravovat, tím lepší kompenzace diabetu dosáhnete a tím lepší bude prevence možných pozdních komplikací způsobených tímto onemocněním. Základem diety při diabetu je pravidelná strava, rozložená do 5–6 porcí co 2–3 hodiny během celého dne, aby se zamezilo výkyvu glykemie. Dieta při cukrovce v sobě zahrnuje doporučené množství sacharidů, které stanoví ošetřující lékař podle váhy a zdravotního stavu. Diabetická dieta je dána podle množství sacharidů (uhlovodanů, cukrů), které se rovnoměrně rozdělí do celého dne. Snídaně, oběd a večeře obsahují větší dávku sacharidů, zatímco svačiny menší.
Správný poměr složek by měl být následující:
sacharidy 45–60 % denního příjmu
bílkoviny 10–20 % denního příjmu
tuky 20–30 % denního příjmu
K tomu je nutné připočítat dostatek vitamínů a minerálních látek, které by měly pocházet hlavně z přírodních zdrojů.
Strava by měla být výživná a pestrá, měla by obsahovat všechny složky potravy. V jídelníčku by se měla vyskytovat zelenina, ovoce, celozrnné výrobky, mléčné výrobky, bylinky, ořechy, semínka, ryby a libové maso. Jako sladidlo je vhodná stévie a ovoce.
U začínající cukrovky (prediabetes) je vhodné řídit se stejnými pravidly jako u cukrovky druhého typu. Diabetický jídelníček by měl být sestaven s ohledem na pravidla, která se vztahují k této stravě. Nutné je také zhubnout na optimální váhu.
Při dietě při cukrovce byste se měli řídit těmito pravidly:
Jezte 5–6x denně, nejlépe ve stejnou dobu.
Diabetický jídelníček by měl být pestrý a vyvážený.
Jezte hodně zeleniny a ovoce.
Nejvhodnější úpravou potravin je vaření, dušení a grilování.
Jezte potraviny hlavně z vhodné kategorie.
Omezte sladkosti, přesolené, tučné a další nevhodné potraviny.
Pijte hodně vody.
Snažte se zhubnout, pokud máte nadváhu nebo obezitu.
Věnujte se pravidelně pohybu.
Glykemický index (GI) udává, jak rychle v krvi stoupne hladina glukózy a inzulinu po konzumaci potravin, které obsahují sacharidy, a jak rychle organismus využije přijatou glukózu. Potraviny mohou mít nízký glykemický index (do 55), střední (56–69) nebo vysoký (od 70). Jakmile sníte potravinu s vysokým glykemickým indexem, prudce se zvýší hladina glukózy v krvi a poté rychle klesne. Při tomto procesu se do krve vyloučí mnoho inzulinu. Pokud ale sníte potravinu s nízkým glykemickým indexem, hladina glukózy stoupne postupně a postupně také klesá. Potraviny s nízkým glykemickým indexem by měli vyhledávat nejen diabetici, ale i lidé, kteří diabetes nemají, protože slouží jako prevence rozvoje tohoto onemocnění.
Hladinu krevního cukru reguluje slinivka břišní pomocí hormonu inzulínu. Jednoduché sacharidy s vysokým GI (glykemický index) se po konzumaci velmi rychle vstřebají a zvýší tak hladinu krevního cukru. Na to slinivka reaguje vyloučením zvýšeného množství inzulínu, který má za úkol srazit krevní cukr na normální fyziologickou hladinu. A protože v daný okamžik je toho cukru opravdu hodně, tak jej inzulín přesunuje, kam se dá: část přetransformuje na zásobní glykogen, ale většinu dá do tukových buněk. Z tohoto hlediska můžeme považovat jednoduché cukry za jeden z hlavních příčin nadváhy. Zvlášť odpoledne a večer si na jednoduché sacharidy dávejte pozor. Určitě je dobré si zapamatovat, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Druhou skupinou sacharidů jsou složité/složené sacharidy (disacharidy, oligosacharidy, polysacharidy). Jedná se o pospojované řetězce jednoduchých cukrů, které se musí po přijetí v těle dále štěpit. Do organismu se tudíž dostává cukr postupně a rovnoměrně, a proto i glykemický index je nízký. Komplexní sacharidy by měly tvořit základ jídelníčku.