Do stavu bezvědomí vás dostanou léky podané do žíly. U náročnějších operací lékaři vyřadí z provozu samovolné dýchání a nahradí je intubací (trubičkou zavedenou do krku a napojenou na dýchací přístroj).
Samotný zákrok zpravidla probíhá tak, že anesteziolog nejdříve píchne do žíly uspávací látku a pacient pomocí kyslíkové masky pomalu vdechuje směs čistého kyslíku a anestetik. Většina lidí reaguje na tento proces usnutím do deseti vteřin.
Při náročnějších operacích musí být vyřazeno i samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. Během operace jsou pravidelně doplňována anestetika, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Anestetika tlumí dechové centrum v mozku a zároveň uvolňují dýchací svaly, proto musí být pacient během celé operace napojen na umělé dýchání. Jinak by nemohl dýchat a nepřežil by. Umělé dýchání se provádí tak, že se pacientovi zavede přes ústa do průdušnice trubička (tubus). Ta se pak napojí na přístroj, který vhání směs plynů pod tlakem do plic a tím nahrazuje běžné dýchání. Anesteziolog může udržovat pacienta v hlubokém spánku tak dlouho, jak to vyžaduje operace a jak to dovoluje celkový stav pacienta.
K bolestem v krku dochází po intubaci. Jako intubace se označuje postup, při kterém se (nejčastěji) přes dutinu ústní do dýchacích cest zasune hadička, která následně umožňuje zajištění dýchání. Intubace se nejčastěji provádí při operacích v celkové anestezii (uspání), při resuscitaci u náhlé ztráty vědomí a u pacienta v bezvědomí, který má být napojen na přístroj umělé plicní ventilace. Při operacích se provádí krátce po uspání pacienta, jinak co nejrychleji po upadnutí do bezvědomí.
Postup:
K ležícímu pacientovi se přistoupí zezadu (anesteziolog stojí za jeho hlavou). Do úst se vsune kovový rozvěrač (laryngoskop) se zdrojem světla, jímž se otevře dutina ústní a zároveň se do ní svítí. Rozvěrač stlačí jazyk a obnaží vstup do dýchacích cest (do hrtanu) a do jícnu. Pod zrakovou kontrolou se zasune do dýchacích cest hadička. Na konci hadičky je nafukovací balonek, který lze zvenčí nafouknout pístem, do něhož se aplikuje vzduch injekční stříkačkou. Balonek se tak nafoukne a stabilizuje intubační hadičku. Na zevní konec hadičky se může napojit ambuvak nebo přístroj umělé plicní ventilace – mačkáním ambuvaku či zapnutím ventilačního přístroje se pak dotyčnému zajistí přísun vzduchu.
Komplikace:
Zavedení hadičky je obtížné zejména u pacienta v bezvědomí při resuscitaci. V dutině ústní mohou být sliny a zvratky, což znesnadňuje orientaci. Mů
V naší poradně s názvem POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Bolesti krku po narkóze jsou normální. Někdy se nepodaří lehce zavést inkubační katetr a poškodí - odře se sliznice a ta pak krvácí. Při tomto stavu pak krk cítíme jako při angíně. Hojení je tak na deset dní, než bolesti při polykání ustanou. Dobré je po dobu hojení kloktat Stopangin nebo vystříkat krk Tantum Verde.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich některé nežádoucí účinky této narkózy jako je malátnost, závratě, pocit nevolnosti, zvracení, bolest hlavy, bolest v krku, zimnice. Bolest v krku po narkóze je způsobena nástrojem, který se zavádí do k
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský plyn. V současné době je nejpoužívanějším inhalačním anestetikem látka zvaná isofluran. Při inhalování anestetik putují plyny do plic a dýchacích cest, odkud se dostávají do krve, která je dopraví až do mozku a k orgánům. Při anestezii zaváděné ni
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, jak je to s intubací při laparoskopické operaci odstranění vejcovodu? Je člověk zaintubovaný i při zákroku, který trvá cca 20 minut, nebo to bývá jen při výkonech déle trvajících?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Intubace neboli zavedení plicního katetru se provádí vždy, když se aplikuje celková anestezie.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
V naší poradně s názvem INTUBACE PŘI ANESTEZII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Děkuji.
A je celková anestezie jediná možnost při tomto zákroku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není, ještě je možná svodná anestezie, kdy se znecitlivující látka aplikuje do mišního kanálu. Říká se jí epidurální a pacient je při ní při vědomí, sám dýchá, komunikuje s operujícím a necítí oblast od břicha k nohám. O vhodné anestezii se domluvte s chirurgem nebo anesteziologem před výkonem.
Operační zákrok, který proběhne v celkové narkóze, je možné podstoupit s menstruací. Doporučuje se používat tampon, nikoli antikoncepční pilulky. Jediná operace, při které je důležité oddálit menstruaci, je výměna kyčelního kloubu. Při narkóze a menstruaci se spíše jedná o pohodlí pacientky.
Anestezie, lidově narkóza, představuje umělé uspání pacienta (celková anestezie) nebo znecitlivění určité části jeho těla (lokální anestezie) za účelem usnadnění nebo umožnění průběhu bolestivého lékařského zákroku a poskytnutí lepší péče.
Celková anestezie znamená vyřazení veškerého čití bolestivého i senzitivního s vyřazením vědomí. Jde de facto o řízenou otravu organismu s následným bezvědomím. Přestože jsou dnešní anestetika již bezpečnější než ta, která byla používána dříve, mohou mít trvalé následky (především u dětí a starých lidí), jako je třeba porucha chování. Někteří pacienti popisují poruchy paměti po celkové anestezii, které mohou přetrvávat několik měsíců i do konce života. Celková anestezie se tedy volí spíše tam, kde jiné, méně zatěžující druhy anestezie (lokální, spinální a podobně) nepřipadají v úvahu. Mnohdy si pacienti přejí zákrok „prospat“, a tak je přihlíženo k jejich přání. Jindy je volba typu anestezie ovlivněna i ekonomicky – nemocnice volí to, za co dostává víc zaplaceno. V České republice je v celkové anestezii provedeno 90 % všech chirurgických zákroků, v zahraničí 60–70 %.
Anestetika jsou mírně toxické látky. Anestezie tak může vést k poškození mozku, dále zvyšuje riziko poruch učení. Anestezie při operacích může způsobit infarkt myokardu či nevolnost zvanou nauzea. [1]
Před jakýmkoli chirurgickým zákrokem spojeným s narkózou se u svého lékaře poraďte ohledně léků nebo doplňků stravy, které užíváte. Doporučení v tomto článku jsou pro většinu lidí bezpečná, ale mnoho doplňků zvyšuje riziko krvácení nebo může interagovat s některými anestetiky. Chcete-li minimalizovat následky a rychlejší návrat k normálu, zkuste níže popsané tipy.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den, před 6dny jsem prodělal operaci krkavice při celkovém uspání, po operaci mě bolí v krku jako kdybych tam něco měl a nad řeznou ranou je otok který pomalu začíná splaskavat, při delším mluvení vysychá v krku. Je to prosím normální stav ? Děkuji za poskytnuté info. Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
Celková anestezie není jen pouhé uspání, jak by se mohlo zdát, jde o cíleně navozenou ztrátu vnímání veškerého čití – dotek, bolest, teplo, chlad. Primárně jde o vyřazení vědomí pacienta proto, aby se zajistila bezbolestnost, ale především vhodné operační podmínky, tedy svalový klid, nehybnost operačního pole.
Celková anestezie musí zahrnovat:
hypnotickou složku – zajišťuje ztrátu vědomí, umožní nevnímat bolest; k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika
analgezii – odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat
svalovou relaxaci – potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace
vegetativní stabilizaci – zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku
Po probuzení se připravte na vedlejší účinky, jako je sucho v ústech, bolest, nevolnost a škrábání v krku způsobené intubací. Počítejte minimálně s dvoudenním pobytem na jednotce intenzivní péče.
Narkóza vyžaduje důsledný půst. To znamená, že před operací se nesmí jíst ani pít. Při celkové anestezii, kdy má pacient vyřazeny obranné reflexy, by hrozilo nebezpečí zvracení a vdechnutí zvratků. Následky by mohly být tragické.
Ve svém příspěvku OTEKLÉ BŘICHO A BOLEST JAKO PŘI NAMOŽENÍ PO ODSTRANĚNÍ POLYPŮ A KYRETÁŽI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli by mi někdo poradil. Byla jsem 9.7. dneska je to druhý den na odstranění polypu na děložním hrdle a v děloze a na kyretáži v celkové narkóze a mám oteklé celé břicho a bolest a pálení jako při namožení. Dneska už jen trochu špinění, včera trochu bolest jako při menstruaci. Děkuji Helena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Škodlivost narkozy je díky vědeckému pokroku snížena na minimum. Tudíž jsou vedlejší účinky a problémy po narkóze i u starších lidí minimální. Mezi relativně časté, ale ne závažné nežádoucí účinky anestezie patří u starších lidí nevolnost, únava, pocit škrábání v krku, bolesti hlavy či svalů. Starší pacienti se také často mylně domnívají, že brnění, snížená citlivost v končetinách či omezení pohybu jsou následkem celkové anestezie, ty však bývají mnohem častěji důsledkem polohy při operaci.
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Ztráta paměti po narkóze je opravdu velmi výjimečná, spíše se jedná o zmatenost, která může být vyvolána i léky k tišení bolesti a zklidnění u starších pacientů. Většinou se jedná o přechodný stav, který se v průběhu hospitalizace upraví.
Alkohol se bezprostředně po narkóze nedoporučuje, protože by mohlo dojít k interakci a vzniku nežádoucích účinků. Alkohol je možné pozřít nejdříve 48 hodin po operaci, kdy lékaři mají jistotu, že organismus zcela metabolizoval léky související s narkózou. U starších pacientů je tato doba ještě prodloužena, neboť mají pomalejší metabolismus.
Ve svém příspěvku STAV PO CELKOVÉ NARKÓZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Před 2roky jsem po 6 narkozách po operaci cév v nohou! Stále mi trvají stavy podobné po slezení z řetízkového kolotoče,čili nejistá chůze a slabost s motáním hlavy.Dá se to někdy do pořádku a jak?Při operacích mě byli porušeny nervy od kolen dolů!je mi 80 let a děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lékaři připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to ovšem v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou bývá pacientova diagnóza.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
Ovariokela – u malých holčiček (do 1–2 let). Jde o stav, kdy jsou úpony vaječníků (ovaria) relativně dlouhé a pánev relativně malá. Ovarium může vyplavat tříselným kanálem. Není žádná klinická symptomatologie, žádné křeče, problém zjistí vyšetření pohmatem (má velikost fazole). Terapie spočívá v manuálním vrácení ovaria zpět, jinak by mohlo atrofovat. Plánovaná operace není urgentní, ovarium se při ní vrátí zpět do dutiny břišní, provede se plastika tříselného kanálu.
Hernia umbilicalis (pupeční kýla) – vyskytuje se poměrně často, ale ne v dětském věku. Je to jediná kýla, která se může spontánně uzavřít. Vyšetření pohmatem. Pokud se neuzavře do 6 let, operuje se a provádí se plastika kýlní branky. Pokud se kýla neoperuje, může se zvětšovat (po těhotenství). U dospělých se může uskřinout, nejčastěji u mužů při zvýšené fyzické námaze.
Hernia supraumbilicalis (nad pupkem) – malé defekty ve stěně břišní, může dojít k uskřinutí. Indikuje se k operačnímu výkonu.
Hernia unguinalis (tříselná) – objevuje se v dětském i dospělém věku. Velmi často dochází k uskřinutí, což znamená komplikace. Indikuje se tedy k plánovanému operačnímu výkonu, provádí se plastika tříselného kanálu.
Hernia skrotální (varlete) – kýlní vak svým obsahem zasahuje do skrota a skrotum deformuje. Může dojít k uskřinutí a zánětu. Léčba je tedy nutná a spočívá v návratu vaku zpět do dutiny břišní a provedení plastiky tříselného kanálu.
Hydrokela testis (vodní kýla varlete) – přítomnost tekutiny v obalech varlete, deformita skrota, při pohmatu tvrdé, tuhé, nebolestivé. V tomto případě se do dutiny břišní dostane voda, nejčastěji v dětském věku, kdy není zcela uzavřena komunikace mezi dutinou břišní a oblastí skrota, nebo u starých lidí. Léčba se provádí punkcí (kontraindikace v dětském věku), u dospělých může dojít k recidivám (znovu se naplní tekutinou). Operační výkon spočívá ve zrušení komunikace s dutinou břišní a částečném odstranění obalů varlete (recidiva by pak neměla nastat).
Variokela – je zmnožení cévní pleteně v okolí varlete a spermatického folikulu, což způsobí deformaci skrota, výsledkem je ohromné houbovité varle. Pacienti mají problémy s tvorbou spermií, tedy s plodností. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění cévních pletení.
Brániční hernie na podkladě vývojové vady – defekt na bránici, kdy část bránice není vyvinuta (vzadu a laterálně). Nejsou časté, ale pokud nejsou u novorozence léčeny, umírá. Klinický průběh: plod se vyvíjí úplně normálně, po narození zhoršená respirační funkce (dušnost, cyanóza, smrt) – dítě polyká vzduch, střeva se proplynují, zvětšuje se bří
Podávání MgSO4 snižuje riziko vzniku eklampsie u 10 000 žen s preeklampsií, a to o více než 50 %. Rovněž mateřská mortalita byla díky němu snížena asi o polovinu.
Eklampsie je smrtelně nebezpečný stav, který se může vyskytnout v těhotenství nebo i v období těsně po porodu. Dal by se považovat za komplikaci jiného chorobného stavu, který označujeme jako preeklampsii. Eklampsii předchází obvykle preeklampsie, jejíž přesné příčiny nejsou známy. Předpokládá se porucha placenty, kdy její buňky začnou vytvářet množství látek, které pak poškozují cévy v řadě orgánů. Postiženými cévami hůře protéká krev a snížená propustnost jejich stěn může vést k úniku krevní tekutiny do okolních tkání. Velmi citlivým orgánem na zhoršení průtoku krve je mozek a právě příznaky jeho postižení označujeme jako eklampsii. Poruchy prokrvení mozku se projeví bolestmi hlavy a závratěmi, přítomna může být i nevolnost a zvracení. Hlavním projevem eklampsie jsou následující křeče celého těla, které mohou připomínat těžký epileptický záchvat. Křeče mohou ustat, ale pak se opakovaně vracejí a bez léčby nakonec ženu usmrtí. Léčba tedy musí být rychlá a agresivní, vhodná je spolupráce gynekologů s lékaři ARO. U ženy je nutné zajistit žilní vstupy a přívod kyslíku (často je nutná intubace), nitrožilně se podávají léky tlumící křeče. V případě výskytu vysokého tlaku (což je časté), se podávají antihypertenziva. Jedinou skutečně účinnou metodou je nicméně okamžité ukončení těhotenství, a to bez ohledu na životaschopnost plodu – pro matku se při eklampsii jedná o život zachraňující zákrok.
Mechanismus účinků u eklampsie při použití MgSO4 zůstává diskutabilní. Nasycení organismu a mozku po podání MgSO4 nekoreluje s EEG, nesnižuje přítomnou hypertenzi. MgSO4 má příznivý vazodilatační účinek na mozkovou vazokonstrikci a ischemii. Představuje tak lék první volby, přičemž antihypertenzní účinek je nutno doplnit hydralazinem.
Úvodní nasycovací dávka je 6 g MgSO4 intravenózně, poté se dávkuje po 2 g po 6 hodinách intravenózně nebo pokračuje v kontinuální infuzi v dávce 1 g/h. Léčba trvá nejméně 24 hodin po porodu. Porod je veden buď operativně císařským řezem, výjimečně končí spontánně při pokročilém nálezu již probíhajícího porodu. Hydralazin se podává intravenózně při hodnotě krevního tlaku 160/110 mmHg a vyšším, a to nejméně v odstupu 20 minut po zahájení léčby MgSO4.