Chirurgický zákrok může být vhodným způsobem léčby.
Reflux jícnu – operace jícnu se indikuje v případě, že:
klasická léčba nepomáhá, není pro vás vhodná nebo je její užívání spojeno se závažnými nežádoucími účinky;
nechcete dlouhodobě užívat léky.
Nejčastější chirurgickou metodou používanou k léčbě refluxního onemocnění jícnu je Nissenova fundoplikace (někdy také prováděná v modifikaci nazývané Nissenova-Rosettiho fundoplikace). Existují i alternativní metody, které byly vyvinuty teprve nedávno a zatím nejsou široce dostupné ani není dostatečně ověřena jejich dlouhodobá účinnost. Podle dosavadních studií jsou tyto metody bezpečné, ale z hlediska jejich dlouhodobé účinnosti zatím nemáme dostatek informací.
Mezi nové metody patří:
endoskopická aplikace cizích materiálů do oblasti přechodu jícnu v žaludek (odborně do oblasti junkce) – smyslem tohoto zákroku je injekční vpravení speciálního plnidla do místa, kde jícen přechází v žaludek, což způsobí zúžení této oblasti a zmírní zpětný tok žaludečních šťáv do jícnu. Díky tomu se pacientovi uleví od pálení žáhy a dalších příznaků refluxní choroby jícnu;
endoluminální gastroplikace – při tomto zákroku se kousek žaludku „složí“ a našije na prstenec svalů v dolní části jícnu (jícnový svěrač). Smyslem je omezit maximální otevření jícnového svěrače a zabránit tak nadměrnému zpětnému toku žaludečních šťáv a kyseliny do jícnu;
endoskopická augmentace jícnového svěrače s pomocí hydrogelových implantátů – při této metodě se do oblasti přechodu jícnu v žaludek vstříkne speciální gel, který toto místo zúží. Účinek je stejný jako při ostatních endoskopických zákrocích, tedy zmírnění regurgitace žaludečních šťáv a kyseliny do oblasti jícnu;
endoskopická radiofrekvenční ablace – používá se v řadě lékařských oborů (například také v kardiologii pro léčbu některých arytmií), lze ji tedy s úspěchem použít i k léčbě refluxní choroby jícnu. Metoda je založena na zúžení dolní části jícnu tepelným zářením. Pacientovi se do jícnu prostrčí hadička s malým balónkem a elektrodami. Pod kontrolou zobrazovacích metod se pak v místě přechodu jícnu v žaludek tkáň zahřeje, čímž dojde k jejímu zničení a zjizvení, což vede ke zúžení celého prostoru se stejnými důsledky jako při ostatních endoskopických zákrocích;
laparoskopická operace metodou LINX – při této operaci se do spodní části jícnu zavádí speciální kroužky, které stěnu jícnu vyztužují a udržují jícnovou trubici zavřenou. Otevírají se pouze při polykání. Stahování a roztahování kroužků funguje na magnetickém principu.
V naší poradně s názvem WARFARIN A JABLEČNÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaklin.
Krásný večer,,Prosím,mohu při Warfarinu užívat i jablečný ocet?? Za odpověď děkuji..JK.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jablečný ocet mírně podporuje srážlivost krve. Znamená to tedy, že ocet může oslabovat účinky léku Warfarin. Když octa použijete jen lžičku na ochucení, tak nemusíte mít obavy s kontraindikací. Když ocet budete pít, například ředěný vodou, tak by to mělo účinek jako kdybyste přerušila léčbu Warfarinem.
Barrettův jícen je stav, při němž dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní ezofagitidy. Normální sliznice jícnu (dlaždicobuněčný epitel) není odolná vůči kyselým šťávám žaludku, vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění (kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače či jiné anomálii) dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu), který je vůči agresivnímu prostředí odolnější. Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku. Tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Diagnostikuje se při endoskopii − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice, definitivně však až po histologickém vyšetření sliznice. Pacienti s Barretovým jícnem by měli být pravidelně sledováni.
Barrettův jícen vzniká drážděním sliznice jícnu při návratu žaludečních šťáv do jícnu. Tento stav je subjektivně popisován jako pálení za hrudní kostí neboli pálení žáhy (odborně pyróza, viz výše). Vedle toho se reflux žaludku může projevit i zápachem z úst. Barrettův jícen však často probíhá zcela bezpříznakově a odhalí jej proto až náhodné gastroskopické vyšetření.
Základem terapie Barrettova jícnu je takzvaná antirefluxní léčba, tedy podávání léků tlumících tvorbu žaludeční kyseliny a tím snížení kyselosti vracejícího se obsahu. Avšak je třeba zdůraznit, že jakékoli již proběhlé změny na sliznici jícnu jsou nevratné, a proto by měl každý pacient s Barrettovým jícnem pravidelně docházet na kontrolní gastroskopická vyšetření. V případě enormního nálezu (velké dysplazie) je totiž indikován operační zásah na sliznici jícnu.
Prevence Barrettova jícnu spočívá ve snaze zamezit žaludečním refluxům zpět do prostoru jícnu. Trpíme-li na pálení žáhy, měli bychom se vyvarovat tučným a příliš kořeněným jídlům a dále potravinám obsahujícím čokoládu, peprmint, kofein, nikotin a také alkoholu. Jedná se totiž o látky, které snižují napětí dolního jícnového svěrače a tím zvyšují riziko zpětného návratu žaludečního obsahu. Dále je třeba uvědomit si, že i některé léky způsobují reflux (viz výše v článku). Proto pokud se objeví jakékoli příznaky refluxní choroby jícnu, je nutné se informovat o tom, zda léky, které jsou užívány, nemohou mít právě tyto nežádoucí účinky. Důležité je také upravit stravovací režim – pacientům se doporučuje jíst během dne častěji, ale po menších dávkách.
V naší poradně s názvem OCET NA DNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian.
Dobrý den,chtěl bych se zeptat jestli vinný ocet mužů užívat a jak často když mam dnu,dekuji predem za odp.s pozdravem Metela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neexistují zatím žádné studie, které by potvrzovaly léčebné účinky octa na dnu. Zároveň neexistují ani ty, které by potvrzovaly negativní vliv octa na dnu. Z toho vyplývá, že i když máte dnu, tak můžete ocet normálně používat dle libosti. Pokud se rozhodnete ocet popíjet, tak před pitím musí být ocet zředěn vodou. Ocet je velmi kyselý a při nezředěném stavu může dojít k zubnímu kazu a může také spálit jícen. Pro přípravu nápoje promíchejte 1 polévkovou lžíci do plné sklenice vody. Pokud shledáte chuť příliš hořkou, zkuste přidat trochu medu nebo nízkokalorické sladidlo.
Ocet se vyrábí fermentací tekutin, které obsahují etylalkohol. Právě tento druh alkoholu totiž bakterie při kvašení přeměňují na kyselinu octovou. Koncentrace kyseliny se v jednotlivých octech liší, v obchodech jsou ale zpravidla běžně k dostání octy s obsahem 5–8 % kyseliny octové. Při výběru se vždy pečlivě podívejte na označení výrobku. Slovo „ocet“ znamená, že se jedná o biologicky vyrobený ocet. Právě ten by měl být vaší volbou do kuchyně i k léčebným účelům. Octy vyrobené ze syntetické kyseliny octové nejsou vhodné, protože neobsahují žádné aromatické látky. Bývají označeny jako „ocet vyrobený z kyseliny octové“ nebo „ocet vyrobený z octové esence“.
Kromě klasického kvasného lihového octu, který vzniká zkvašením čistého etanolu, je k mání celá řada dalších octů. Každý z nich má svou specifickou chuť a své využití v kuchyni – některý se hodí do salátů, jiný je skvělý k přípravě ryb či omáček. Nejčastěji se používá ocet vinný, jablečný, balzamikový, v asijské kuchyni je pak nejoblíbenější rýžový ocet. Vyzkoušet ale můžete i ocet sladový nebo syrovátkový.
Jablečný ocet je velmi prospěšný pro udržení zdravé hladiny alkalického pH v těle. Aby bylo tělo zdravé, musí udržovat rovnovážný stav pH a acidobazickou rovnováhu v normálním rozmezí 7,35–7,45. Podle výzkumů je nerovnovážný stav pH důvodem nedostatečného množství energie a výskytu většího počtu infekcí.
Běžný ocet má pH 5, tudíž by měl být silně kyselinotvorný.
Rýžový ocet má pH 7,5 a je mírně zásadotvorný.
Jablečný ocet má pH 8–7,5 a je mírně zásadotvorný.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Hájková.
Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o jídelníček na berettuv jicen. Mnohokrát děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Jablečný ocet je starý lidový lék a jako takový se používá na celou řadu zdravotních potíží. Jeho zastánci tvrdí, že může léčit artritidu, působí jako ochrana při osteoporóze, snižuje krevní tlak a cholesterol v krvi, působí jako prevence rakoviny, ničí záněty a infekce a rovněž napomáhá lepšímu trávení, odbourává tuky a podporuje hubnutí, zlepšuje paměť a chrání mysl proti stárnutí. V medicíně má ocet opravdu bohaté využití a první zmínky o něm se objevují už před 10 000 lety. Byli to právě Babyloňané, kteří zhruba 5 000 let před Kristem získali kyselou tekutinu procesem kvašení. Na výrobu octa použili datlové palmy, hrozny, fíky a věřili v jeho vynikající léčivé vlastnosti.
Jablečný ocet se dnes prodává jako zdravější alternativa vinného octa. Mnoho výrobců tvrdí, že obsažený beta-karoten působí proti volným radikálům, že se jako významný antioxidant podílí na regeneraci a že předchází mutaci lidských tkání. Použití jablečného octa jako léku na artritidu není prokázáno, je ale založeno na domněnce, že ocet rozpouští krystaly kyseliny, které se ukládají v kloubech a okolních tkáních, následkem čehož se snižuje pohyblivost kloubu. Tyto krystaly způsobují rovněž předčasné stárnutí organismu. Podle některých teorií jablečný ocet umí tyto krystaly proměnit v roztok a vyloučit z těla. Podobně tvrzení o tom, že jablečný ocet snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu, má svou teoretickou základnu. Ta vychází z předpokladu, že lidé při konzumaci těžkých bílkovinných a tučných pokrmů přirozeně touží po „něčem kyselém“. Jablečný ocet prý ředí krev, což následně vede k volnějšímu průtoku krve bez zatížení srdce. Jiné zdroje uvádí, že přítomný pektin funguje přes trávicí systém, kde váže cholesterol a podporuje jeho vyloučení z organismu. Jablečný ocet je k dispozici také ve formě tablet. Výrobky bývají kombinované například s vlákninou, případně jinými bylinnými složkami. Jejich účelem je usnadnění trávení těžkých jídel a také podpora spalování tuků.
Ve svém příspěvku REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katarina.
Dobry den Pavle, taky mam tu stejnou diagnozu jako vy... Bohuzel je to nezvratny stav, bunky jicnu se zmenili v bunky tenkeho streva, tohle ctu na vsech forech (ve 3 jazycich). Take hledam nejakou kucharku a nikde tu specifikovanou na Barretuv syndrom nenachazim jen porad dokola vynechat ostre, tucne, studene, teple a neprejidat se... nekde doporucuji jablecnyocet s citronem redeny ve vlazne vode nalacno, jinde zakazuji... Vypada to ze si to musi kazdy vysledovat sam co mu sedi a co ne.. Taky bych se nejradeji udrzovala bylinkami ale vypada to na Protonove pumpy do konce zivota.... kdybych na neco narazila zkusim sem znovu napsat. Diagnozu mam teprve tyden tak zatim hledam... Opatrujte se.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Dobrý den,
moc děkuji za reakci. Já to mám již 3.roky. Nic optimálníjo jsem za tu dobu nevychytal. Jablečny ocet jsem zkoušel také, ale také bez efektu.Horké mi nevadí
Studené je dost nepříjemné. Snažím se najít optimální jídlo. Je mi ale po všem špatně i když mi jídlo chutná. Pokud někdo na něco přijde budu za radu moc rád. Nevím, zda by nebylo dobré to odoperovat.
Onemocnění má dva typické příznaky: pálení žáhy (pyróza) a návrat (regurgitace) žaludečního obsahu do jícnu či do úst.
Pálení žáhy je pálivá bolest za hrudní kostí způsobená refluxem žaludečního obsahu do jícnu, která se často zhoršuje vleže, někdy bývá spojena s takzvanou regurgitací (navracením žaludečního obsahu do úst). Komplikace zahrnují především zánět jícnu, zúžení (strikturu) jícnu a vřed jícnu. Zánět jícnu může vyvolat odynofagii (bolestivost při polykání) a krvácení (naštěstí většinou mírné). Zúžení jícnu způsobuje postupně se zhoršující dysfagii (obtížné polykání) při polykání pevné stravy. Vřed jícnu se projeví bolestí stejného charakteru jako žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, bývá však pociťována za hrudní kostí. Vředy se hojí pomalu, často se vracejí (recidivují) a po vyhojení většinou zanechají zúžení jícnu.
Chronický problém nastává, pokud dojde k oslabení nebo poškození funkce dolního jícnového svěrače. V tomto případě se objevuje takzvaný noční reflux, kdy žaludeční šťávy natečou zpět do jícnu při spánku v horizontální poloze.
Ve svém příspěvku BABSKÉ RADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sedlak.
Kvasinky ve vlasech jak se jich zbavit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milena.
Já používám jablečný ocet. Smíchám 1 šálek jablečného octa a 4 šálky vody. Před aplikací šamponu dvakrát nebo třikrát týdně opláchnu vlasy touto směsí. Jablečný ocet obsahuje silné antifungální sloučeniny, které zabíjejí houby a léčí kvasinkovou infekci ve vlasech. Antioxidanty v octu zase pomáhají rychle obnovit kůži. Kdo nemá rád ocet, může místo něj použít citronovou šťávu v poměru 6 lžic citronové šťávy na 1 šálek vody.
Následkem uvolnění dolního svěrače jícnu dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku do oblasti jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu a vzniká zánět jícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání, pálení za hrudní kostí (v některých případech to může vypadat jako infarkt myokardu), někdy se projevující i zápachem z úst.
Velmi typickými příznaky refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není zpočátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu. Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, to znamená, že se pálení žáhy objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě.
Důvodem vzniku refluxu jícnu je v převážné většině nesprávná skladba stravy, především strava obsahující velké množství tuků, lepku, alkoholu a cukru, a také trvalé překyselení organismu. Reflux jícnu může vzniknout na základě většího vnitrobřišního tlaku, který způsobuje nadváha, anebo také konzumace objemově většího množství jídla, než tělo potřebuje. Tlak na žaludek může být i příčinou narušení rovnováhy střevní flóry, škodlivého přemnožení jednotlivých bakterií a střevních plynů, které vznikají v důsledku bakteriálního rozkladu v žaludku a ve střevech. Příznaky zhoršují i jídla, která zvyšují plynatost, konzumace alkoholu a kouření. Častým důvodem bývá rovněž dlouhodobý chronický stres a také dlouhodobé užívání léků. Režimová opatření jsou při této chorobě zásadní pro úspěšnou léčbu. K tomu velmi dobře přispívá i alternativní léčba a léčba pomocí bylinek.
V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
Za normálních okolností je sliznice jícnu proti takovým situacím chráněna hned několika způsoby. Jednak správnou funkcí dolního jícnového svěrače, anatomickými strukturami, kterými jícen prochází a které upravují jeho správnou polohu, samočisticí schopností jícnu na podkladě peristaltických pohybů, neutralizačními vlastnostmi slin a určitou přirozenou obranyschopností (rezistencí) jícnové sliznice. Selhání souhry těchto obranných činitelů, respektive některého z nich, vede ke zpětnému toku (refluxu) žaludečního obsahu.
Nejčastější příčinou takového poškození je refluxní choroba jícnu (gastroezofageální choroba jícnu nebo též refluxní nemoc), při níž dochází ke zpětnému toku žaludečního obsahu (včetně dráždící kyseliny chlorovodíkové neboli solné) do jícnu.
Jistý vliv mají také některé potraviny (káva, česnek, čokoláda, čerstvé pečivo, cola) a léky (zejména proti bolesti – nesteroidní antiflogistika, jako je Ibalgin, Paralen a podobně, opiáty, léky na srdce a mnoho dalších), které buď zvyšují žaludeční kyselost (tedy zvyšují produkci kyseliny chlorovodíkové v žaludku), snižují obranyschopnost sliznice, nebo zpomalují vyprazdňování žaludku, či omezují peristaltické pohyby jícnu.
Dojde-li k refluxu, rozhoduje o jeho důsledcích délka trvání, složení a množství refluxovaného žaludečního obsahu (míra kyselosti a též obsahu žluči, která se sem může dostat z dvanácterníku), odolnost sliznice jícnu, samočisticí schopnost jícnu a rychlost vyprázdnění žaludku.
Onemocnění vzniká na podkladě nerovnováhy obranných a agresivních faktorů, které působí na sliznici jícnu. Nejčastěji k závažnému poškození dochází právě v noci, kdy se žaludeční obsah dostává do jícnu snáze (mimo jiné chybí faktor gravitace, jak je tomu během dne ve vzpřímené poloze).
Mezi rizikové faktory patří nevhodný životní styl spojený s kouřením (nikotin snižuje napětí dolního jícnového svěrače) a obezitou, dále nepravidelné stravování, nevhodné složení potravy – tučná jídla včetně čokolády, sladké kynuté pečivo nebo dráždivá jídla jako česnek, cibule, máta, mák, cola, káva, alkohol a džusy.
Zvedání těžkých břemen a práce v předklonu a těhotenství vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku, a tak rovněž přispívají k refluxu.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Jablečný ocet je hodně kyselý a některým lidem po něm není dobře. Zředit jej můžete vodou. Pokud vám jablečný ocet „nevoní“ vůbec, nahradit jej lze tabletami s obsahem octa, které prodávají v lékárnách. Jablečný ocet mohou užívat i těhotné a kojící ženy, ne však za účelem snižování váhy.
Jablečný ocet je přírodním prostředkem pro zvýšení kyselosti v trávicím traktu. Kyselé prostředí žaludku ničí většinu mikroorganismů, které se dostávají s potravou do trávicího systému. Účinek jablečného octa se projeví postupným úbytkem škodlivých bakterií ve střevě. Jablečný ocet se proto doporučuje pro úpravu látkové výměny v organismu.
Jablečný ocet je produktem fermentace drcených jablek, při níž se štěpí cukry. V prvním stupni jsou přeměněny na alkohol, konečným produktem je ocet. Hlavní složkou (nejen) jablečného octa je kyselina octová. Octy však obsahují i další kyseliny, vitamíny, minerální látky a aminokyseliny.
Ocet pomáhá snížit hladinu krevního tlaku a hladiny cukru v krvi. Kvůli jeho kyselosti při konzumaci by se dalo očekávat, že prostředí organismu bude dělat kyselejším, ale není tomu tak.
Jablečný ocet stejně jako jiné druhy octa obsahuje kyselinu octovou. Je vyroben fermentací jablka a alkoholu, umožňující bakteriím kyseliny octové převést alkohol na kyselinu octovou. Jablečný ocet obsahuje 5 až 6 % kyseliny octové, zatímco destilované bílé octy obsahují 4 až 7 % kyseliny octové.
Tento ocet je vhodné konzumovat s běžnou stravou, jelikož vyrovnává acidobazickou rovnováhu. Je tu jedno velké ale!
Při regulaci acidobazické hladiny v krvi hrají velkou roli ledviny, které způsobují, že se nadbytečné kyseliny vylučují jako součást moči. To znamená, že potraviny mohou ovlivnit hladinu kyselosti v moči. Jablečný ocet, i když obsahuje kyselinu, má skutečně alkalický účinek. Malé množství jablečného octa nemusí zvyšovat hladiny kyselin v moči, ale konzumace velkého množství octa může zvýšit kyselost moči.
Co z toho vyplývá...
Pokud pijete jablečný ocet, promíchejte jej s vodou a následně si čistou vodou propláchněte ústa. Kyselost nápoje může při pravidelné konzumaci způsobit poškození zubů nebo jícnu. U některých lidí, kteří pravidelně konzumovali ocet, byly zaznamenány snížené hladiny draslíku, což vede k oslabení kostí a zvyšuje se riziko vzniku osteoporózy.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kolemjdoucí.
Bože to je hloupost.
měli jste tady někdo vůbec tenhle reflux ?? Já ho má už půl roku, skorem nic nepomáhá, zato hromada věcí to dokáže pěkně zhoršit. A tlačenka s octem a cibulí je zrovna jedna z nich.
Čerstvá cibule s octem pro člověka, který má spálené hrdlo, je jako kdyby si zdravý člověk popálil krk brutálně pálivou čili papričkou.Další taková skvělá rada, která putuje po internetu, je lžíce jablečného octa alespoň jednou denně. Nechci zpochybňovat pozitiva pro lidský organizmus, sám jsem ho používal místo normálního octa s tou tlačenkoua cibulí, když jsem byl zdravý, ale pro člověka se spálenými sliznicemi extraezofageálním refluxem opět ne! Už jsem to vyzkoušel a v ten moment jsem si tak poleptal už tak podrážděné hrdlo, že tu nutriční poradkyni, co mě to poradila, bych v ten moment zaškrtil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pití octa s vodou opravdu pomáhá při léčbě refluxu, a víte proč? Protože ocet zvyšuje kyselost žaludku. Žaludek je uzavřen zvláštním svěračem, který se stahuje a síla sevření je přímo úměrná reakci PH v žaludku. Čím kyselejší je žaludek, tím sevřenější je svěrač.
Ovšem je pravda, že polknutí zředěného octa vyvolá nepříjemný pocit pálení už naleptané sliznice jícnu. V tomto případě by bylo vhodné žaludek uklidnit pomocí blokátorů protonové pumpy - typicky Omeprazolem a až se jícen zahojí (3 až 4 týdny), tak teprve pak zařadit ocet a vysadit Omeprazol a snažit se tak uměle dokyselovat žaludek.
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánět jícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
Jablečný ocet pomáhá při celkové únavě a rekonvalescenci a je velmi účinný při nemocech srdce, vysokém krevním tlaku a zvýšeném cholesterolu.
Jablečný ocet dobře pomáhá i při hubnoucích programech při redukci váhy a i žaludeční potíže se okamžitě zmírní, když vypijeme-li 1 dl teplé vody s 1 lžící jablečného octa.
Revma a dna se dají jablečným octem léčit pravidelným popíjením ráno a večer 2 dl vody a 1 lžíce jablečného octa. Pokud by se toto užívalo jen večer, tak se tím stimuluje činnost střev při nočním zpracování bílkovin.
Rány od bodnutí hmyzu je dobré ihned natřít neředěným čistým jablečným octem a zatřít čerstvě rozkrojenou cibulí. Rána se tím vydezinfikuje a také přestane svědit.
Na bolest v krku se několikrát denně kloktá 1 dl teplé vody a 2 lžíce domácího jablečného octa.
Jablečný ocet a způsoby jeho použití, video.
Zde je seznam naučných videí, kde je vidět na co a jak se dá použít jablečný ocet v kosmetice: video jablečný ocet.
Všeobecně je riziko při příležitostném použití malého množství jablečného octa velmi nízké. Avšak při dlouhodobějším používání nebo užívání ve velkých dávkách by mohl představovat riziko. Zde jsou některé věci, které je dobré mít na paměti:
Jablečný ocet je velice kyselý. Jeho hlavní složkou je kyselina octová. Jak název napovídá, je to poměrně ostrá a výrazná složka. Jablečný ocet by se tedy měl vždy před požitím zředit vodou nebo šťávou. Čistý jablečný ocet by mohl poškodit zubní sklovinu a tkáň v ústech a krku. V jedné studii je uveden případ, kdy žena užívající doplňky z jablečného octa utrpěla trvalé poškození jícnu poté, co jí tabletky uvízly v krku.
O octu je známo, že způsobil kontaktní poleptání kůže.
Dlouhodobé užívání jablečného octa by mohlo způsobit pokles obsahu draslíku a zhoršit hustotu kostní tkáně. Pokud máte nižší hladinu draslíku nebo máte osteoporózu, poraďte se o užívání jablečného octa se svým lékařem.
Jablečný ocet může teoreticky reagovat s diuretiky, projímadly a léky proti cukrovce a nemocem srdce. Jestliže máte cukrovku, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete ocet užívat. Ocet obsahuje i chróm, který může pozměnit hladinu inzulínu.
V naší poradně s názvem WARFARIN 5MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Slavík.
Užívám Warfarin 5mg.Mohu konzumovat zeleninu(rajčata,ředkvičky,česnek) a lžičku jablečného octa ve sklenici vody?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je třeba dbát na příjem vitamínu K. Množství přijatého vitamínu K za jeden den by mělo být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Různé potraviny mají různé množství vitamínu K. To znamená, že když do svého jídelníčku zařadíte nějakou potravinu, tak byste měl ubrat jinou potravinu s podobným množstvím vitamínu K. Takto můžete konzumovat prakticky jakékoliv potraviny, ale v přiměřeném množství. Ředkvičky, česnek a jablečný ocet patří mezi potraviny s nízkým obsahem vitamínu K. Rajče obsahuje více vitamínu K a sníte-li jich jeden kilogram během jednoho dne, tak jste vyčerpal téměř veškerý limit pro příjem vitamínu K. Pro přehled uvádím množství vitamínu K ve vámi uvedených potravinách:
- 100 gramů rajčat obsahuje 7,9 mikrogramů vitamínu K
- 1 hlavička ředkvičky obsahuje 0,06 mikrogramů vitamínu K
- 1 stroužek česneku obsahuje 0,05 mikrogramů vitamínu K
- Jablečný ocet neobsahuje žádný vitamín K a nijak neovlivňuje účinky Warfarinu.
Špatná funkce jícnu znamená proniknutí obsahu žaludku, a to části natrávené potravy a žaludečních šťáv do jícnu. Žaludeční šťáva obsahuje kyselinu chlorovodíkovou, která nepříznivě působí na sliznici jícnu. Její buňky jsou tak odlupovány a vzniká zde zánět, který sliznici dále poškozuje. Buňky sliznice se sice obnovují, ale pokud je růst nových buněk pomalejší než ztráta dosavadních buněk a jejich funkce k ochraně jícnu je nedostatečná, dochází k refluxní ezofagitidě – tedy zánětu jícnu na podkladě dráždění kyselou žaludeční šťávou. Toto onemocnění, pokud je dobře léčeno, nemusí spět až k zánětlivým změnám. Zároveň ne každý reflux musí být hned považován za nemoc. Krátkodobě se vyskytuje docela často i u zdravých jedinců. Může být způsoben určitou stravou, například kořeněnými jídly, sladkými pokrmy či alkoholem. Pokud příznaky přicházejí zřídka, nejsou důvodem návštěvy u lékaře, stačí jen upravit jídelníček.
Jícen má ve své stěně jícnové svěrače, přičemž dolní svěrač má nejvýznamnější roli ze všech protirefluxních činitelů. Jeho správnou funkci pozitivně ovlivňuje potrava bohatá na bílkoviny, alkalizace žaludečního obsahu (tu zajišťují jednak sliny a jednak o něco níž slinivka břišní) a tzv. prokinetika, což jsou léky užívané při léčbě refluxu. Naopak svěrač uvolňují a tím nahrávají zpětnému chodu žaludečního obsahu tučná a kořeněná jídla, peprmint, čokoláda, kofein, nikotin a alkohol. U gravidních žen dochází k refluxu častěji vlivem hormonálních změn (působení progesteronu). V tomto případě není reflux nebezpečný, po porodu se stav většinou sám upraví.
Je známá i celá řada léků, které způsobují reflux, např. theophyllin (Afonilum, Euphyllin, Spophyllin, Theoplus) používaný k léčbě astmatu, dále nitráty k léčbě akutního srdečního selhávání, některá antiarytmika (Verapamil, Isoptin, Lekoptin, Blocalcin, Diacordin) a nesteroidní antirevmatika, což je například Ibuprofen (Brufen) a Acylpyrin. Při nadměrném užívání uvedených léků se mohou tedy vyskytnout potíže spojené s reflexem a je dobré poradit se o další a vhodnější léčbě s vaším lékařem.
Hlavním příznakem je pálení žáhy, které se odborně nazývá pyróza. Jde o bolestivý pocit pálení za hrudní kostí (může být podobný jako u anginy pectoris), který sahá od žaludku až do krku a může být spojený s hořkokyselým pocitem v ústech. Někdy se totiž kyselý obsah vrací až do úst. To&n
Díky octu jsou vlasy hebké a lesklé. Obyčejná směs vody a octa uhladí povrch vlasu a vyčistí jej od nánosů vlasových přípravků. Použijete-li po umytí bílý nebo jablečný ocet, krásně tím vlasy oživíte.
Jak na to? To se dozvíte z následujících řádků...
Smíchejte jednu část vody s jednou částí octa. Samotný ocet je na vlasy příliš silný, proto je nutné jej nejprve naředit vodou. Čtvrtina hrnku octa a čtvrtina hrnku vody by na jeden oplach měly stačit.
Na oplach funguje skvěle jablečný nebo destilovaný bílý ocet. Někteří lidé upřednostňují jablečný ocet, protože nemá tak výraznou vůni.
Pokud máte hodně mastné vlasy, můžete použít navíc jednu polévkovou lžíci octa. Pokud máte vlasy sušší nebo trpíte lupy, použijte o jednu polévkovou lžíci octa méně.
Umyjte si vlasy šamponem jako obvykle. Pokud možno použijte vlažnou nebo studenou vodu. Myjete-li vlasy horkou vodou, mohou vypadat matně a takzvaně krepatě. Chladná voda uhladí vlasové šupinky a napomůže tak lesklému, hladkému vzhledu vlasů.
Nepoužívejte kondicionér. Protože vlasy oplachujete octem, nepotřebujete po mytí použít kondicionér. Díky octovému oplachu budou vlasy jemné a hladké. Vlasy opláchněte. Octovou vodu pomalu lijte na hlavu a snažte se ji rovnoměrně rozmístit do vlasů. Pomocí prstů oplach vmasírujte do vlasové pokožky a do vlasů od kořínků po konečky.
Nechte ocet působit pět až deset minut. Tak se oplach pořádně vsákne do vlasů. Využijte zbývající čas třeba na dokončení ranní či večerní hygieny.
Nakonec vlasy opláchněte studenou vodou, a to důkladně, abyste z vlasů odstranili přebytečný ocet. Nemusíte to ale přehánět, protože až vlasy uschnou, ocet z nich již nebude cítit.
Opakujte jednou nebo dvakrát týdně. Možná se vám účinek octového oplachu bude líbit natolik, že jej budete chtít opakovat pokaždé, když si budete mýt vlasy. Pokud ale ocet budete používat příliš často, může vám vlasy nadměrně vysušovat. Používejte jej jen jednou či dvakrát týdně, abyste obnovili lesk vlasů a odstranili zbytky vlasových produktů.
Nechcete-li používat léky nebo chirurgii k léčbě ledvinových kamenů a hledáte úspěšné domácí prostředky, které rozpouštějí ledvinové kameny přirozeně a rychle, buďte ostražití. Dle babských rad na rozpouštění ledvinových kamenů fungují tyto prostředky:
citronová šťáva
jablečný ocet
coca-cola a chřest
chanca piedra
Pojďme se podívat, jak fungují:
Citronová šťáva s olivovým olejem: Zastánci této metody tvrdí, že při prvních příznacích je mix olivového oleje s citronovou šťávou opravdu účinný. Má se za to, že citronová šťáva naruší ledvinové kameny a olivový olej napomůže ke snadnějšímu sestupu kamene.
Varování: Citrony ve větším množství jsou velmi kyselé a mohou zničit zubní sklovinu, přispívají rovněž k pálení žáhy. Sice u některých pacientů tento elixír může zabrat, ale prokazatelné účinky nejsou.
Jablečný ocet: Má se za to, že jablečný ocet by mohl hrát roli při rozpouštění ledvinových kamenů a pomoct tělu odstranit kameny snadněji. Kromě toho se předpokládá, že jablečný ocet napomáhá v prevenci ledvinových kamenů na základě alkalizačního účinku na krev a moč a podporuje tvorbu kyseliny chlorovodíkové v těle tak, aby se zabránilo tvorbě ledvinových kamenů. Zastánci tohoto domácího léku doporučují smíchat dvě polévkové lžíce jablečného octa s 250 ml vody a pít tuto směs průběžně po celý den. Také se doporučuje pití dostatečného množství čerstvé vody po celý den, aby pomohla propláchnout ledviny.
Varování: Jablečný ocet je velmi kyselý a může narušit tkáň jícnu a zničit zubní sklovinu. Další nebezpečí číhá v kombinaci jablečného octa s léky na snížení vysokého krevního tlaku a léky na cukrovku. Z praxe se ukazuje pouze sporadický úspěch u některých pacientů, kteří tomuto lektvaru věřili.
Coca-Cola a chřest: Zajímavá kombinace. Tento domácí lék na ledvinové kameny zahrnuje pití velkého množství coly a konzumaci půl kila dušeného chřestu v podobě pyré. Dle stoupenců této teorie kyselina fosforečná obsažená v cole napomáhá rozpouštět ledvinové kameny. Chřest se používá jako diuretikum. Cola však zbavuje organismus minerálů a odvodňuje, což není dobrá věc. Interakce s diuretickým chřestem a kyselinou fosforečnou v cole může teoreticky vést k poškození ledvinových kamenů a umožnit jim průchod.
Není žádný důkaz, že má cola společně s chřestem vliv na rozpouštění ledvinových kamenů. Chicagská univerzita vyhodnotila tento domácí lék jako „zbytečný“.
Chanca piedra jako jediná prokázala vysokou míru úspěšnosti v léčbě ledvinových kamenů. Tento bylinný lék brání rozvoji nových ledvinových kamenů. U přírodního produktu chanca piedra bylo vědecky prokázáno, že má schopnost rozpouštět ledvinové kameny a umožnit jim snadné procházení. Studie ukázaly téměř okamžitou úlevu od bolesti po konzumaci této byliny. Tato skutečnost byla potvrzena studií 2002 na hlodavcích, která prokázala zpomalení nebo zástavu růstu ledvinových kamenů. Další studie ukázaly, že chanca piedra skutečně zasahuje do procesu, který by za normálních okolností způsobil tvorbu kamenů.
Jablečný ocet vyhoví požadavkům náročné pleti a pomůže s některými jejími nedostatky.
Svědění kůže: Trápí vás nejrůznější ekzémy, svědí vás celé tělo, pokožka je napjatá a loupe se? Pak si při příští lázni nalijte do vany šálek jablečného octa. Díky protizánětlivým schopnostem pomůže ulevit i těžce zkoušené pleti.
Vyhlazení pleti: Díky kyselosti dokáže jablečný ocet uklidnit suchou pokožku, ale také stáhnout póry. Přidejte pár kapek ke svému oblíbenému krému a naneste jej na obličej i tělo. Uvidíte, jak krásně hladká bude vaše pleť.
Akné: Trápí vás mastná pokožka se sklonem k akné? Pak si z jablečného octa vyrobte čisticí a zároveň zklidňující tonikum. Smíchejte stejné množství vody a octa a používejte každý večer na vyčištěnou pleť. Navíc má jablečný ocet protizánětlivé vlastnosti, které problematická pokožka jistě ocení.
Lupy: Trápí vás lupy, pak pokožce hlavy dopřejte kúru z jablečného octa. Opět smíchejte ocet s vodou v poměru 1 : 1, směs nalijte do lahvičky se sprejem a pravidelně aplikujte na pokožku hlavy.
Zarůstání chloupků: Vytvářejí se vám nepříliš elegantní pupínky kvůli zarůstajícím chloupkům? Pak vezměte jablečný ocet a oholené partie s ním přetřete. Dezinfekční vlastnosti octa předejdou zánětům a kyselina pomůže v prevenci zarůstání chloupků.
Detoxikace: Z jablečného octa si můžete připravit domácí pleťovou masku, která pokožku dokonale detoxikuje. Smíchejte čajovou lžičku octa se stejným množstvím kosmetického jílu v prášku (seženete v drogerii nebo v lékárně) a naneste na pleť. Po zaschnutí smyjte vlažnou vodou.
Spáleniny ze slunění: Přichystejte si směs 1 dílu jablečného octa a 4 dílů studené vody. Do ní namočte jemnou žínku a přikládejte ji na postižená místa. Díky protizánětlivým účinkům dojde ke snížení otoků, bolestivosti a zmírnění zarudnutí. Navíc se urychlí hojení.