Jídelníček při cukrovce 2. typu by měl být vyvážený jak potravinově, tak kaloricky. Jídelníček diabetika by neměl obsahovat například tyto potraviny...
Bonbony, sušenky a cukrovinky
Bonbony, sušenky, ovocné sirupy a další cukrovinky obsahují nejen hodně nekvalitních cukrů, ale současně jsou také vysoce kalorické. V těle po jejich požití dochází k prudkému vzestupu hladiny glukózy v krvi, což může u diabetiků vést ke zhoršení potíží. Naučte se proto doplňovat hladinu cukru v krvi pomocí kvalitních cukrů, které najdete například v čerstvém ovoci, a na cukrovinky raději zapomeňte.
Hrozinky a sušené ovoce
Přestože sušené hrozinky či ovoce na první pohled vypadají zdravě, bohužel způsobují opět stejný problém jako ostatní potraviny bohaté na cukry – prudce zvyšují hladinu glukózy v krvi, což je pro diabetika nepřijatelné. Je mnohem lepší dát si hroznové víno v přirozené a čerstvé podobě nebo sušené hrozinky či ovoce nahradit jiným čerstvým ovocem, jako je broskev či jablko.
Palačinky s marmeládou
Není na světě snad člověka, kterému by nechutnaly palačinky s marmeládou nebo čokoládou. Bohužel diabetikům je tato pochoutka zapovězena, protože způsobuje prudký vzestup hladiny glukózy v krvi se všemi negativními důsledky. Nicméně nemusíte zoufat, existují totiž speciální marmelády pro diabetiky, které místo cukru obsahují náhradní sladidlo. Palačinky s marmeládou si tedy nemusíte úplně odepřít, jen je potřeba vybírat tu správnou marmeládu.
Bílý chléb a bílé pečivo
Na tyto tradiční potraviny v české kuchyni prostě a jednoduše zapomeňte. Při trávení se totiž chovají podobně jako cukr a negativně ovlivňují řízení hladiny glukózy v těle. Totéž platí pro rýži a všechny pokrmy obsahující bílou mouku. Rozumnou alternativou pro diabetiky je celozrnný chléb a celozrnné pečivo, i když i tyto potraviny způsobují do určité míry vzestup hladiny glukózy v krvi, proto je dobré hlídat porce a místo 2 krajíčků si dát raději jenom jeden.
Plnotučné mléko
Nasycené tuky v mléčných výrobcích mají negativní důsledky na lidský organismus (na každý, nikoli jen na organismus diabetika), protože způsobují vzestup „zlého“ LDL cholesterolu a usnadňují šíření zánětů v těle. U pacientů s diabetem však vzniká ještě jeden velký problém. Klinické studie totiž prokázaly, že nasycené tuky mohou zhoršit inzulinovou rezistenci (stav, kdy organismus není schopen reagovat na hormon inzulin, který je typický právě pro jeden typ cukrovky). Plnotučné mléko tedy ze své ledničky vyhoďte a místo něj pijte mléko nízkotučné (s obsahem tuků pod 1 %). Také se vyvarujte ostatních tučných mléčných výrobků, jako jsou neodtučněné jogurty, smetana, tavené sýry a podob
Ve svém příspěvku NIKDY BYCH SI NEKOUPILA ALOE VERA NAPŘ.V LÉKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Aloe Vera se dá v pohodě pěstovat doma. Je to nenáročná rostlina, jenom časem zabírá dost místa. Už jsem starší a pěstuji tuto rostlinu hlavně kvůli sobě a pejsáčkům. Já už v různých receptech ji piju a mažu už alespoň 20let. Ta je snad na všechno, díky ní nemám zdravotní problémy, které mají starší lidi a to je mi přes 70let. Očišťující likér - aloe 30dkg, med - 1/2kg, červené víno- 7dcl a 1dcl lihu, na jaře a na podzim, v létě si dělám limonádu - aloe med a jableční ocet. Pejskům to dávám i do masa. Je to zázrak přírody, ale pěstovaná doma, ne koupená v lahvi s nějakým konzervantem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Zapomněla jsem, že očišťující likér je recept, který jsem dostala asi před 40ti lety od primáře Ostravské nemocnice, za který jsem dodnes vděčná.
Aloe se umele a přidají se ostatní ingredience (med, víno a líh). Nejlepší je zavařovací 4litrová láhev a dá se do chladné a tmavé místnosti nebo lednice a denně se promíchá. Po týdnu se scedí přes plátýnko a skladuje se v tmavých lahvích v lednici.
Denně ráno na lačno, se užívá polévková lžíce. Já si to dávám na noční stolek a po probuzení si dávám loka přímo z láhve. Tento likér vám čistí vnitřní zažívací orgány, může nastat ze začátku i řidší stolice a dokonce i tmavší, jak se čistí střeva.
Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.
Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.
Metody – endoskopická vyšetření
Gastroskopie klasická
Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.
Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.
S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.
Gastroskopie transnasální
Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.
Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.
Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.
Kolonoskopie totální
Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.
Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj
V naší poradně s názvem DOBA LECENI VYHREZU PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra .
Dobrý den měla bych na vás dotaz od května jsem doma v bolestech sotva slezu z postele bolest vystreluje do pravé nohy před třemi lety jsem byla operovana v Plzni syndrom kaudy vyhrez plotýnky osm mm nyní je šest ale na opačnou stranu L 5 S 1 podstoupila jsem už druhý obstrik pod ct a nic kapacky také nepomohli doma ležím od května a zajímá mě jak dlouho trvá než mne můj neurolog někam objedná jak dlouho mne může takhle nechat doma v bolestech? Spokojená sním nejsem ale on tvrdí že odejít nemůžu od něj dokud on nedokončí léčbu je to pravda musím trpět tak dlouho v bolestech???? Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Sepište si průběh dosavadní léčby a názvy použitých léků a normálně se obraťte na jiného neurologa. Jako pacient máte právo vybrat si lékaře podle svého uvážení.
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Pokud jste si pořídili kvalitní přístroj pro domácí měření, může se vám stát, že to, co si doma naměříte, nebude ani za mák odpovídat hodnotám, které vám lékař nebo sestra naměří v ordinaci. Možná totiž mezi vaše stresory, které jste si zapsali po přečtení první kapitoly, patří i návštěva lékaře! Ani o tom nemusíte vědět, tělo na stres reaguje, jak jsme již řekli, podvědomě. A zvýší se přitom krevní tlak. Ale doma, za klidových podmínek, když tu bíle oděnou osobu nevidíte, máte tlak normální. To je ostatně docela dobrý důvod k vyšetření monitorovacím přístrojem. Říká se tomu syndrom bílého pláště (a je to opravdu oficiální vědecký termín).
Pokud vám někdo řekl, že máte vysoký tlak, nebo se kvůli tomu léčíte, pak můžete mít:
Syndrom bílého pláště
To ale odhalíte jen tehdy, pokud si krevní tlak budete měřit i doma (nejen v ordinaci), nebo vám lékař nasadí monitorovací přístroj. Pak se může ukázat, že v ordinaci máte tlak vysoký, ale doma normální. Zastánci tohoto názoru říkají, že tento typ hypertenze není třeba léčit, jen sledovat. Odpůrci si myslí, že riziková je, poněvadž takový člověk může reagovat vzestupem tlaku nejen na přítomnost lékaře, ale i na jiné, v normálním životě běžné situace, a to již zanedbat nejde, a proto se má léčit jako „normální“ hypertenze. Pravda bude asi někde uprostřed. Osoby se syndromem bílého pláště zatím sice nebyly podrobeny nijak rozsáhlému zkoumání, avšak dostupné výsledky nasvědčují tomu, že jejich riziko je někde mezi hypertoniky a lidmi s normálním tlakem.
Systolicko-diastolickou hypertenzi
V tomto případě máte trvale zvýšený jak horní, tak i spodní tlak (doma i v ordinaci). Jste-li ve středním věku, máte pravděpodobně tento úplně běžný typ hypertenze. Pokud se vám a vašemu lékaři podaří dostat krevní tlak do normálního rozmezí, můžete být v klidu; vaše cévní riziko se také sníží.
Izolovanou systolickou hypertenzi
Máte zvýšený horní tlak, zatímco ten spodní je normální. Tímto typem hypertenze trpí především lidé vyššího věku, protože se zde nejvíce uplatňuje efekt snížení poddajnosti cév při jejich stárnutí. U izolované systolické hypertenze je kromě systolického zvýšen i pulzní tlak. Donedávna se myslelo, že je „jen“ průvodním jevem stárnutí, ale dnes tento typ hypertenze představuje velké riziko. Proto je třeba zavést příslušnou léčbu!
Izolovanou diastolickou hypertenzi
Jde o velmi ojedinělý stav, kdy je možné mít i normální systolický a zvýšený diastolický tlak. I zde hrozí vyšší riziko, takže léčba bude potřebná.
Maskovanou hypertenzi
Jde o opačnou situaci, než je syndrom bílého pláště. Máte normální tlak, když vám jej změří lékař, ale při domácím měření je zvýšený. O tom
Ve svém příspěvku RECEPT NA NÁPOJ Z ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babička.
Dobrý den,mám prosbu,potřebovala bych recept na domácí výrobu nápoje z Aloe.Mám metabolický syndrom,to znamená vyský tlak,cukrovku a cholesterol.Slyšela jsem že nápoj z Aloe je úžasný.Děkuji za recept.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Redakce krasojizda.
Dobrý den, domácí výroba nápoju z aloe se obecně nedoporučuje, protože aloe obsahuje také látky, které ve vyšším množství způsobují průjmy, připadně dávení. Těchto látek je aloe prodávaná v obchodech již zbavena. Druhým a důležitějším důvodem je skutečnost, že aloe ztrácí účinné látky již několik hodin po sklizni. Nejdůležitější z nich jsou polysacharidy, které určují biologickou aktivitu aloe vera - jinými slovy její kvalitu. Zachování těchto látek při domácí výrobě je zcela nemožné. Zpracováním doma v hrnci by jste sice měla šťávu z aloe, ale zbavenou všech účinných látek, které jsou organismu prospěšné. Jedním z dalších důvodů je náročnost pěstování aloe, která potřebuje hodně slunce a tepla, jedině tak je schopna nabídnout požadovanou kvalitu. To bohužel v našich podmínkách není možné. Pokud tedy chcete pro sebe udělat něco dobrého, doporučuji zajít do lékárny a pořídit si některý z již hotových výrobků, např. Activ aloe od značky Barnys je nepochybně tím nejlepším, co trh nabízí. Jako jediný výrobek garantuje více než 10% účinných látek ve svém obsahu. Ve srovnání s jinými výrobci, kteří uvádějí max. 5% nebo dokonce neuvádějí nic. Active Aloe je garantovaná kvalita s nejvyšší biologickou aktivitou, více informací o této aloe najdete na https://www.activaloe.cz. To samé se týká i pro aloe mast výroba doma. Účinnou mast z aloe vera si sami svépomocí prostě doma nevyrobíte.
Hezký den, Jana
Níže uvedené bylinky si můžete pěstovat klidně i doma v truhlíku nebo je zakoupit ve formě tinktury.
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica): pomáhá udržovat zdravou funkci žilního systému, je vhodný při rekonvalescenci po problémech s křečovými žilami. Oskeruše je typická francouzská dřevina u nás se vyskytující spíše ojediněle. Sbírají se pupeny a plody. Macerát oskeruše voní po hořkých mandlích a nejúčinnější je ve formě tinktury.
Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba): rozšiřuje a zpevňuje žíly, slouží i jako prevence řady civilizačních nemocí, jako je Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Proto se užívání tinktury nebo jiných doplňků stravy s jinanem doporučuje lidem nad čtyřicet let jako prevence.
Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum): příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn. Doporučuje se při zánětu žil, křečových žilách, výskytu trombózy a podobně. Zlepšuje poruchy periferního prokrvování, pomáhá tedy na studené nohy, které bývají prvním z příznaků špatného prokrvení.
Pelargonie růžová (Pelargonium radens): je jednou z nejznámějších rostlin, která posiluje cévní systém. „Čistí cévy od sklerotických usazenin, uplatňuje se jako prevence křečových žil. Působí příjemně sedativně, má mírný antidepresivní vliv, po čaji se brzy a hluboce usíná,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná. Pokud máte pelargonie v truhlíku, stačí rozmělnit jejich listy, šťávu z nich nanést na tamponek a přiložit na místo, kde jsou začínající křečové žíly. Účinnější jsou ale tinktury, které se používají vnitřně.
Pupečník asijský (Centella asiatica): působí na zánět žil a žilní nedostatečnost. Můžete ho pěstovat v květináči a užívat vnitřně přímo čerstvé listy, chutnají jako petrželka. Lze si ale připravit i mast pro mazání křečových žil. „Do kastrolu dejte v poměru 1 : 1 nesolené vepřové sádlo nebo vazelínu a roztrhané listy byliny. Podlijte trochou vody a vařte na mírném ohni asi půl hodiny. Vodu přidáváte proto, aby se mast nepřipálila,“ vysvětluje Jarmila Podhorná. „Potom odstavte a nechte vychladnout do druhého dne. Voda se od masti v tuhém stavu oddělí. Druhý den mast mírně zahřejte, rostliny sceďte a nechejte opět ztuhnout,“ radí zkušená bylinkářka.
Čaj na pročištění cév
Ingredience:
levandule květ (Flos lavandulae)
meduňka nať (Herba melissae)
Postup:
Jednu čajovou lžičku sypané bylinné směsi spařte šálkem 250 ml vroucí vody, přiklopte a nechte 10 minut louhovat. Užívejte 2x denně ráno a večer šálek teplého čaje.
Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.
Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
dali jsme 5 semen a porostla hustě zeď stodoly v šířce cca 10 metrů a do 4. metrové výšky. Je to jako liana. Úroda nadmíru bohatá, sklizeny 4 velké přepravky.
Když se řekne porod, tak většině z nás přijde na mysl klasický spontánní porod, případně císařský řez na porodním sále. Ale existují další druhy porodů. Porod může být ta nejpřirozenější událost, anebo taky může znamenat obavy či nejistotu. Většina žen v Česku při porodu spoléhá na lékaře, ale některé ženy by se naopak bez lékařů obešly, a raději preferují porod doma.
Porod - základní biologický pochod, starý jako lidstvo samo. Během jediné vteřiny proběhne na celém světě v průměru 4 krát. Na svět tak přichází asi 218 000 dětí denně. Okolnosti jejich startu do života se ale diametrálně liší. Úměrně úrovni medicíny.
Těsně před porodem se měří srdeční ozvy pomocí kardiotokografie. Využívají se nejmodernější ultrazvuky a léky. Ale zdaleka nejde jen o přístroje. Ačkoliv v ČR převládá lékařsky vedený porod, tak přesto přichází řada žen, které péči lékařů chtějí v co nejmenší míře.
Ambulantní porod, aneb odroď v nemocnici a jdi domu
Ambulantní porod znamená, že žena porodí v porodnici, na porodním sále, Krátce po porodu, to může být 4, 8, nebo i 12 hodin, pokud je vše v pořádku a pokud porod probíhal dobře, může odejít domu. Hlavní podmínkou je to, že se jedná o normálně probíhající těhotenství, porod probíhá normálně, miminko se narodí zdravé a přisaje se k prsu. Ambulantní porod představuje alternativu pro určitou minoritní část pacientek. Nejrizikovější dobou porodu jsou první 2 hodiny po porodu, proto většina porodnic ve světě maminky po porodu 2 hodiny monitorují na porodním sále.
Chirurgické vyndání plodu
Císařský řez je porodnická operace, během které je novorozenec vyňat z děložní dutiny chirurgickou sekcí. Vše probíhá při plné anestezii a matka zde neprožívá žádné porodní bolesti.
Plánovaný porod
Plánovaný porod se na první pohled příliš neodlišuje od tradičního porodu. Základní rozdíl spočívá v tom, že je rodičce uměle vyvolán. Matka, která má obavu z přenášení, nastoupí v den, který má ve své těhotenské průkazce označen jako termín porodu, do porodnice, kde jsou jí podány infuze a tak zvané provokačky. Do několika hodin poté porodí. Hlavní výhoda spočívá v tom, že se rodička nestresuje, když se v den termínu porodu nic neděje. A jak vypadá obrácená strana mince? Po těchto provokačkách rodičky mívají mnohem silnější bolesti, než je tomu v případě přirozeného porodu. Proto také v tomto případě lze využít možnosti epidurální anestezie. Látky urychlující příchod porodu se podávají i v případě, kdy rodičce odtéká nebo odtekla plodová voda, a nepřicházejí kontrakce. Tento druh porodu je obvyklou prevencí proti nežádoucím následkům přenášení. Jakmile žena přenáší déle než
Ve svém příspěvku JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD BLECHY FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Máme doma kocourka, někdy doma spí. Připadá mi, že přinesl blechu. Nevím od čeho jíhého bych byla ráno poštípaná. A to jsem si myslela, jak nejsou kočky čistotné.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zázrak jménem rýmovník – tato rostlina má opravdu zvláštní název. Rýmovník, mexický či řecký eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák, molice či moud. To všechno jsou názvy bylinky, která je pod latinským názvem známá jako Plectranthus. Tato zázračná bylina, jejíž vůně připomíná směs eukalyptu, kafru, meduňky a mentolu, je zázračným a levným lékem na rýmu a nachlazení. Rýmovník se totiž dá jednoduše a celoročně pěstovat doma v interiéru.
Tuto poměrně nenáročnou bylinu si můžete nasadit doma do květináče a celoročně ji pěstovat v interiéru. Její pěstování nevyžaduje žádné zvláštní podmínky, jen je třeba dávat pozor na několik věcí. Rýmovník má rád světlo a teplo, proto ideálním místem pro něj bude parapet východního nebo západního okna. Zároveň ale nemá rád přímé polední paprsky. V létě se nemusíte bát a rýmovník můžete přemístit na balkon, terasu nebo do zahrady. Pobyt venku mu svědčí a díky němu se nádherně rozroste. V bytě mu nevadí ani suchý vzduch, pozor však na průvan a mrazivý vzduch během větrání. Při pěstování rýmovníku se vyhněte přílišnému zalévání. Zalévejte jej jen tehdy, když je hlína opravdu vyschlá. Rýmovník je vhodné každé jaro přesazovat, ideálně v březnu nebo v dubnu. Mladé bylinky můžete přesazovat klidně i dvakrát ročně. Rýmovník má rád prostor, proto větším květináčem nic nezkazíte. Co se hlíny týče, vhodné je použít propustnou zeminu s větším podílem písku. Květináč musí mít odtokový otvor a jeho dno je vhodné vysypat drenáží nebo kamínky. Pokud chcete, aby se vám rostlina krásně rozrůstala, je dobré ji pravidelně zaštipovat. Rýmovník si můžete i snadno namnožit a někomu darovat. Není na tom nic složitého. Stačí, když větvičky, které odštípnete, dáte do vody nebo je můžete zasadit rovnou do vlhkého písku. Za pár dní se z nich vyraší kořínky.
Ve svém příspěvku KEFÍROVÁ HOUBA PRODEJ-ZDRAVÝ NÁPOJ 40,- KČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rybka.
Nabízím tibetskou kefírovou houbu na výrobu vynikajícího kefíru.Pošlu i s návodem jak pěstovat a recepty.
Brno osobně-cena 40,-Kč
Poštou na dobírku 40,- Kč + poštovné
Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk zdravé výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje rovněž značné množství jódu. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organismu.
Česnek medvědí lze pěstovat doma, vysadit ho a pak nechat růst, protože když se uchytí a daří se mu, žádnou velkou péči nepotřebuje, rozrůstá se sám.
Bude se mu líbit:
ve stinné vlhké zahradě,
pod vzrostlými stromy (okrasnými, které neobrýváme a nehnojíme),
pod keři,
ve stinném zákoutí, které leží ladem.
Musíme si uvědomit, že česnek medvědí je sice trvalka, ale není to celoroční rostlina. Přes léto a podzim místo zůstane prázdné. Nemůžeme jej dát na záhonek a po jeho zániku, když listy uvadnou a stáhnou, tam zasadit něco jiného.
Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek), tak se nejlépe ujímá a roste. Pokud máte na zahradě málo místa, můžete to řešit tím, že z 200 cibulek vytvoříte například 5x, 2x nebo jen 1x velký trs v truhlíku na balkoně.
Česnek medvědí má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat, poroste vám téměř všude. Nehnojte ho ani nevysazujte do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření.
Aby mohl česnek medvědí v časném jaru vyhnat listy, je třeba cibule zasadit koncem léta. Je to stejné třeba jako u tulipánů. Při pěstování ze semen rovněž vyséváme před zimou. Když bychom to chtěli udělat zjara, musíme semínka nejdřív takzvaně stratifikovat, abychom imitovali přírodní podmínky.
Postup:
Semínka vložíme do substrátu a uložíme asi na měsíc do lednice.
Poté je rozsejeme v ploché misce, ale stále musí být v teplotě přibližně okolo 10–12 stupňů.
Klíčky se objeví asi po čtyřech týdnech.
Teprve pak je přemístíme na stanoviště a vsadíme asi centimetr hluboko.
První rok budou rostlinky slabé, sklizeň očekávejme až druhým rokem.
V případě, že budete vysévat medvědí česnek do truhlíku, je dobré semínka nechat nějakou dobu v mrazáku, nebo ještě lépe nechat truhlík se semínky přes zimu zapuštěný venku. Pak truhlík můžete umístit na nějaké hodně chladné místo, nejlépe do sklepa. Nebo pokud budete vysévat přímo na venkovní stanoviště, nechte celý proces na přírodě. V každém případě se obrňte trpělivostí. Problémem je také to, že rostlinky pěstované ze semínek dosáhnou normální velikosti v ideálních podmínkách druhým rokem, ale někdy j
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku JAK ODBARVIT DOMA VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bara.
Odbarvila jsem si vlasy doma.mela jsem bordo a uz sem zase chtela blond.byla to hruza pouzila jsem 2krat.odbarvovac.a nechala pusobit hodinu a pak si dala asch light blond. Konecne mam zase blond vyslo me to na 50.dolaru levneji nez v salonu. A moje vlasy nejsou zniceny.tak jsem happy.urcite je potreba si potom udelat olejovi zabal aby vlasy meli osetreni.Tim chci rict ze se nemusite bat si odbarvit vlasy sami jako ja.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Isabelle.
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
V naší poradně s názvem KOSTIVAL NA ZUBY VE FORMĚ TINKTURY A NÁVOD NA PŘÍPRAVU DOMA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Výplachy úst tinkturou z kořenu kostivalu udrží zdravé a pevné dásně a tím i pevné krčky zubů. Je tedy velmi prospěšné použít kostival na zuby v případě paradontózy. A jak si doma připravíte z kořenu kostivalu tinkturu na zuby, zde je návod.
Nakrájený a očištěný kořen kostivalu vložíme do dobře uzavíratelné skleněné nádoby, a zalijeme ho 9 díly 38 - 40% žitné vodky, slivovice, režné nebo jiného alkoholu v této síle. Pak to dobře uzavřeme a postavíme na 10 - 14 dní na slunce nebo k topení. Občas protřepeme. Za 14 dní se černá tekutina slije do lahviček přes filtrační papír a popíše se názvem a datem, abyste to později poznali, protože nejlepší je tinkturu nechat uležet nejméně dva roky, protože pak je ještě účinnější a ještě mazlavější. POZOR! Kořen kostivalu nesmí přijít do styku s kovem, takže při čištění a krájení kořenu kostivalu používejte keramícké nože a škrabky!
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.