JAK PESTOVAT RUKOLU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Rukola neboli roketa pochází ze subtropických oblastí, odkud se v dávných dobách dostala do Itálie a z ní pak postupně do Evropy a na další kontinenty. V současnosti se rukola díky své přizpůsobivosti pěstuje po celém světě. Tato jarní zelená salátová rostlina s ostřejší chutí má zajímavé pozitivní účinky na lidský organismus. Může se konzumovat čerstvá, chutná je i tepelně upravená. Tepelnou úpravou rukola ztrácí na štiplavosti a ostrosti.
Recepty
Použití rukoly (rokety) je značně variabilní, skvěle se doplňuje s jinými ingrediencemi v salátech, výborně poslouží jako doplněk ke steakům nebo udělá delikatesu z obyčejného toastu. Rukolu lze připravit i stejným způsobem, jako se připravuje špenát. Při nákupu vybírejte vždy čerstvou rukolu, která má tmavé a svěží lístky. Je však nezbytné rukolu řádně umýt v čisté vodě, než začnete s jejím zpracováním nebo konzumací. Neomytá rukola může obsahovat škodlivé bakterie a parazity, které mohou způsobit onemocnění, jako je toxoplazmóza nebo listerióza.
Recept na salát
Ingredience: 125 g rukoly, 4 vejce uvařená natvrdo, 1 konzerva sardelových řezů, několik cherry rajčátek, sůl, citronová šťáva, čerstvě mletý bílý pepř
Postup:Rukolu omyjeme a osušíme. Promícháme se solí (solíme jen velmi málo, protože sardelky jsou slané dost). Zakápneme citronem a jemně promícháme se sardelovými řezy. Na talíři ozdobíme rajčátky, vejci a mírně opepříme. Salát je pikantní a osvěžující.
Pizza recept
Ingredience: 2 polévkové lžíce stolního oleje, 1 špetka černého mletého pepře, 4 polévkové lžíce rajčatového protlaku, 2 rajčata, 60 g rukoly, špetka soli, 100 g šunky od kosti, 40 g parmazánu, 1 balení těsta na pizzu
Postup: Těsto na pizzu připravíme dle návodu. Těsto dobře vypracujeme a rozdělíme na 2 části. Plech vymastíme olejem a vložíme na něj dvě připravená těsta. Těsto potřeme rajčatovým protlakem. Přidáme na plátky nakrájená rajčata a přidáme špetku soli a pepře. Vložíme do trouby předehřáté na 200 stupňů a pečeme cca 10 minut. Poté obložíme pizzy rukolou, strouhaným parmazánem a šunkou pokrájenou na nudličky a vše vložíme ještě na 5 minut do trouby.
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana S..
Nedávno jsem si dala 2x v týdnu do salátu moji oblíbenou rukolu (jen hrst) a už jsem měla hodnotu INR 1,6.Kysané zelí,které je moc zdravé se také bojím jíst.Dnes jdu na krev tak uvidím co bude,každý den zelené saláty nejím,nemám je doma nebo nemám chuť a to mě také vadí,že se má jíst stejné množství vitaminu K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Právě ve dnech, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, se hodí potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta a ledový salát. Stačí pak sníst tři velké listy nebo miska kysaného zelí a máte limit pro příjem vitamínu K dosažen také.
Máte pravdu, že je to trochu náročné, ale dá se na to zvyknout. Zároveň existuje možnost pro pacienty na Warfarinu, u kterých se nedaří udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0, kdy 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, přejít na Eliquis s doplatkem 200 Kč/měsíc. Tady je kompletní ustanovení podmínek pro tuto hrazenou léčbu: https://www.sukl.cz/modules…
Wikipedie rukolu popisuje jako středně vysokou, bohatě větvenou a olistěnou bylinu se světle žlutými květy, čímž vlastně charakterizuje jediný druh rodu, který v České republice roste - roketu setou (Eruca sativa).
Výskyt
Druh pochází ze Středozemí a navazujících oblastí v jihozápadní Asii a Makaronézii. Vyrůstal jako plevelná rostlina v porostech obilnin i lnu a byl s jejich semeny rozšířen až na indický subkontinent a do jihovýchodní Asie, jižní Afriky, Severní Ameriky a také do Austrálie. Upřednostňuje teplé a suché klima, vzrostlá rostlina však snese suchý mráz do -4 °C. Vyrůstá nejčastěji na místech ovlivněných lidskou činností, a pokud se dostane do výživné zeminy, odmění se mohutným růstem. V Česku je roketa setá hodnocena jako poměrně mladý, nepříliš rozšířený neofyt, poprvé byla v české přírodě zaznamenána v roce 1900. V devatenáctém století byla z oblastí okolo Středozemního moře dovážena do českých zahrad, kde se začínala pěstovat jako pochutina, a odtud unikala do volné přírody.
Taxonomie
Tato variabilní rostlina je původně známa jako Eruca vesicaria s více poddruhy. Poddruh Eruca vesicaria subsp. sativa rostoucí ve střední Evropy z ní byl ale vydělen a uznán samostatným druhem Eruca sativa.
Popis
Roketa setá je jednoletá, lysá nebo jen řídce chlupatá rostlina, jejíž přímá a obvykle rozvětvená lodyha rostoucí z tenkého vřetenovitého kořene dorůstá průměrně až do výše 60 cm. Listy mají světlezelenou barvu a vyrůstají jak v přízemní růžici, tak i na lodyze. Jsou dlouhé 7 až 15 cm a široké od 3 do 5 cm. Bývají jednoduše až dvojitě lyrovitě peřenoklané, křídlaté, vejčité segmenty mají zubaté nebo laločné a na vrcholu jsou tupé nebo okrouhlé, lodyžní listy bývají i přisedlé. Různotvarost listů je poměrně veliká.
Čtyřčetné oboupohlavné květy, velké v průměru 15 až 20 mm, vyrůstají na stopkách a tvoří hroznovité květenství (postupně se prodlužující) s poměrně málo květy. Úzce obkopinaté, opadavé, vzpřímené kališní lístky bývají 8 až 11 mm dlouhé, mají bílý lem a vnitřní jsou u báze mírně vyduté. Obvejčité korunní lístky s dlouhým nehtem a zářezem na vrcholu jsou velké 15 až 22 mm, jejich barva je žlutá s fialovým žilkováním a postupně bělají. Šest tyčinek je čtyřmocných, nektarové žlázky jsou čtyři. Rozkvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem.
Plody jsou obvykle na tlustých stopkách vzpřímeně vyrůstající čtyřhranné nebo elipsoidní šešule 20 až 30 mm dlouhé, někdy šavlovitého tvaru, se zobákovitou části bez semen. V pouzdrech jsou ve dvou řadách hnědá až načervenalá kulovitá hladká semena, velká asi 2
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku AČOKČA KOŘENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Vít.
Prosím potřebuji zjistit jak hluboko a jak šíroko se rostahne 1 rostlinka.Jde mě oto ,jestly to jde pěstovat v nějaké větší nádobě.Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
dali jsme 5 semen a porostla hustě zeď stodoly v šířce cca 10 metrů a do 4. metrové výšky. Je to jako liana. Úroda nadmíru bohatá, sklizeny 4 velké přepravky.
Vypěstovat si vlastní kotvičník ze semínek není nemožné ani v našich klimatických podmínkách. Kotvičník lze pěstovat ve volné půdě, ve skleníku i v květináčích. Pěstování ve volné půdě má oproti skleníku řadu výhod. Rostliny pěstované venku jsou mnohem silnější a odolnější, navíc je téměř nenapadají škůdci. Jediným rizikem pro pěstování venku je nepřízeň počasí. Kotvičník nemá rád příliš chladné a mokré počasí. Poničit ho mohou i přívalové deště a kroupy. Nemáte-li zahradu, kotvičník si můžete vypěstovat i v květináči na balkóně. Kotvičníku se nejlépe daří v lehčích, písčitých půdách. Slunné stanoviště je pro kotvičník zcela ideální. Pokud se rozhodnete kotvičník pěstovat ve skleníku, počítejte s nutností pravidelných kontrol, s denním zaléváním a nutností dobrého větrání. Ve vlhkých sklenících mohou kotvičník ohrozit plísně. Kotvičník zemní můžete pěstovat i v květináčích či v truhlících. Kotvičníky jsou úsporné na místo, takže nepotřebují příliš velké květináče a v truhlíku stačí jedné rostlině cca 10–15 cm prostoru.
Kotvičník se množí výsevem ze semen, takže prvním krokem k úspěchu je získání semen kotvičníku. Kvalitní semena kotvičníku zemního najdete například v e-shopu. Obal semen kotvičníku je velmi tvrdý, naštěstí to není při pěstování žádná překážka, protože se plod sadí do země celý a slupka se samovolně rozloží v půdě. Výsevní substrát nesmí nikdy vyschnout. Nejvhodnější období pro výsev je od března do května. Jestli výsev v tuto dobu zmeškáte, není nic ztraceno, ale musíte počítat s nižšími výnosy z jednotlivých rostlin. Plody kotvičníku vysévejte do misek naplněných kvalitním zahradnickým substrátem. Vyseté plody zasypte cca 0,5 cm silnou vrstvou substrátu. Po výsevu substrát zalijte, ale nepřemáčejte. Riziko plísní můžete snížit dezinfekcí půdy přípravkem Previcur přidaným do první zálivky. Po výsevu musí zůstat substrát neustále vlhký a je nutné hlídat, aby se na něm nevytvářely plísně. Vytvořit optimální vlhkost a teplotu pro klíčení kotvičníku vám pomůže speciální miniskleník s ventilací. Semínka kotvičníku potřebují pro klíčení teplo, proto čím vyšší teplota, tím rychleji semena vyklíčí. Právě vyklíčené rostlinky kotvičníku jsou velmi náchylné na padání klíčících rostlin, proto je co nejdříve po vzejití přepikýrujte do květináčku. Pikýrování neopomíjejte ani v případě, kdy vám přijde zcela zbytečné, protože v misce vyklíčilo zatím pouze pár semínek. Včasným přepikýrováním vyklíčených rostlinek výrazně eliminujete riziko jejich uhynutí. Po přepikýrovaní udržujte substrát i nadále stále mírně vlhký, dávejte pozor na přemočení. Mladé rostliny můžete přenést do skleníku nebo cca od poloviny května vysazovat na venkovní stanoviště. Rostliny určené pro pěstování na záhoně by měly být dobře vyvinuté. Po vysazení na záhon rostliny zalijte, v případě nepříznivého počasí můžete rostlinám kotvičníku postavit ochranný fóliovník, podobný jako pro rajčata.
Ve svém příspěvku KEFÍROVÁ HOUBA PRODEJ-ZDRAVÝ NÁPOJ 40,- KČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rybka.
Nabízím tibetskou kefírovou houbu na výrobu vynikajícího kefíru.Pošlu i s návodem jak pěstovat a recepty.
Brno osobně-cena 40,-Kč
Poštou na dobírku 40,- Kč + poštovné
Kotvičník je rozšířen v Evropě, Asii, Africe i Austrálii. Kotvičník zemní (Tribulus terrestris L.) je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Pochází pravděpodobně z písečných mořských pobřeží Číny a Japonska. Je dobře znám v Indii, Číně a na Srí Lance. V zahraničí se pěstuje pro farmaceutické účely.
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů. Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Lodyha kotvičníku zemního je cca 10–60 dlouhá. Na lodyze vyrůstají krátce řapíkaté listy eliptického nebo podlouhle kopinatého tvaru. Květy kotvičníku zemního jsou pětičetné, žlutě zbarvené. Plody kotvičníku jsou vzhledově velmi zajímavé. Skládají se z pětice rozložených bradavičnatých tvrdých plůdků, které mají po stranách dva špičaté ostny. V plodech se ukrývají světle hnědá semena vejcovitého tvaru. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle, a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Kotvičník pěstujte v čistém venkovském prostředí, pod širým nebem na slunci, bez použití syntetických hnojiv a pesticidů. Léčivé látky jsou obsaženy v kořenech i celé nadzemní části kotvičníku, ale největší síla je v jeho semenech, proto je důležité pěstovat kotvičník na sluníčku a zpřístupnit květy opylovačům. Po sklizni se kotvičník vypere v pitné vodě a okamžitě se suší v přirozených teplotách v proudícím vzduchu a temnu (řádově hodiny po sklizni), aby se zachovala co nejvyšší kvalita byliny. Takto usušená bylina si ponechá maximální množství účinných léčivých látek. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody sklízíme průběžně.
V naší poradně s názvem MANGO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hronovská.
příjemné odpoledne,
začala jsem z pecky pěstovat mango, vyrostla mi větvička s několika listy, ale nevím, jak postupovat dál, aby se mi nezlomila, protože je velmi slabá. Děkuji za radu. Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Mango je subtropická rostlina, takže ke svému růstu potřebuje teplo a slunce. Dejte rostlinu ven na plné slunce a nechte svému osudu. V zimě přezimujte na svétlém místě. Mango je obrovský strom, podobně velký jako naše hruška. V podmínkách mírného pásu, kde se nachází naše krásná země, nebude moci plodit. Ale můžete radovat alespoň z listů.
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
Kamut se zeleninou: 230 g kamutu, 200 g brokolice, 1 sladká mrkev, 1 červená cibule, 60 g dýňových semínek, 5 cm zázvorového kořene, 1 lžíce bio sezamového oleje, ½ lžičky celého římského kmínu, 2 lžičky tamari sójové omáčky, nerafinovaná sůl
Postup: Kamut přes noc namočíme a druhý den vaříme v nové vodě (dvojnásobné množství) s bobkovým listem 60 minut v tlakovém hrnci. Po uvaření přebytečnou vodu slijeme. Na oleji zpěníme cibulku nakrájenou na kolečka, přidáme hranolky mrkve a pokrájenou brokolici. Osolíme, přidáme kmín, minutu smažíme a pak podlijeme troškou vody a dusíme doměkka. Na závěr vmícháme sójovou omáčku a vše zakápneme zázvorovou šťávou (zázvor oloupeme, nastrouháme najemno a v ruce vymačkáme). Chvilku ještě smažíme, stáhneme z plotny a můžeme podávat s kvašenou zelinou.
Kamut s celerem, rukolou a vlašskými ořechy: ¾ hrnku vařeného kamutu = ½ hrnku zrna kamut s celerem, rukolou a vlašskými ořechy, 1 cm řasy kombu, ½ celeru, větší hrst rukoly (cca 40 g), gomasio,hrst vlašských ořechů, 3 pol. lžíce olivového oleje za studena lisovaného
Postup: Kamut přes noc namočíme a druhý den vaříme v tlakovém hrnci 45 min s řasou kombu a špetičkou soli. Můžeme využít i zbylého zrna z předešlého dne. Celer oloupeme a nakrájíme na centimetrové kostičky, smažíme na kvalitní pánvi na olivovém oleji. Smažení je poměrně dlouhé. Jakmile máme kostičky krásně nahnědlé, přidáme sůl, 3 min ještě smažíme a poté přidáme čerstvě namletý pepř a smažíme jen 5 s. Stáhneme z plotny, přidáme kamut, který se nám krásně prohřeje a teplota se nám sníží. Díky tomu můžeme přidat natrhanou rukolu, která se tak nespaří a nescvrkne, zůstane krásně křupavá. Vlašské ořechy opražíme na suché pánvi. ½ opražených ořechů roztlučeme a zamícháme do kamutu, zbylou ½ posypeme kamut na talíři. Ke kamutu můžeme podávat napařenou zeleninku, nejlépe mrkev, která nám talíř rozzáří, a salátovou okurku. Okurku je dobré nahrubo nastrouhat, promíchat s 1 až 2 polévkovými lžícemi umeocta a nechat půlhodinky odležet.
Salát z kamutu: 1 šálek (235 ml) kamutových zrn namočených přes noc, 1/3 šálku citrónové šťávy, 1/3 šálku sójové omáčky tamari nebo shoyu, ¼ šálku sezamového nebo slunečnicového oleje, 1/2 šálku vlašských ořechů, 3 lžíce sezamových semínek, 2 mrkve nakrájené na nudličky, 1 kedlubna nebo 1/2 salátové okurky nakrájené také na nudličky
Postup: Kamutová zrna uvařte doměkka. Bude to trvat tak hodinku. Že jsou hotová, poznáte podle toho, až začnou praskat. Pokud zvolíte kedlubnovou variantu, mrkev a kedlubnu jemně upravte na páře. Opravdu jemně, aby&n
Ve svém příspěvku NIKDY BYCH SI NEKOUPILA ALOE VERA NAPŘ.V LÉKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Aloe Vera se dá v pohodě pěstovat doma. Je to nenáročná rostlina, jenom časem zabírá dost místa. Už jsem starší a pěstuji tuto rostlinu hlavně kvůli sobě a pejsáčkům. Já už v různých receptech ji piju a mažu už alespoň 20let. Ta je snad na všechno, díky ní nemám zdravotní problémy, které mají starší lidi a to je mi přes 70let. Očišťující likér - aloe 30dkg, med - 1/2kg, červené víno- 7dcl a 1dcl lihu, na jaře a na podzim, v létě si dělám limonádu - aloe med a jableční ocet. Pejskům to dávám i do masa. Je to zázrak přírody, ale pěstovaná doma, ne koupená v lahvi s nějakým konzervantem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcela.
Zapomněla jsem, že očišťující likér je recept, který jsem dostala asi před 40ti lety od primáře Ostravské nemocnice, za který jsem dodnes vděčná.
Aloe se umele a přidají se ostatní ingredience (med, víno a líh). Nejlepší je zavařovací 4litrová láhev a dá se do chladné a tmavé místnosti nebo lednice a denně se promíchá. Po týdnu se scedí přes plátýnko a skladuje se v tmavých lahvích v lednici.
Denně ráno na lačno, se užívá polévková lžíce. Já si to dávám na noční stolek a po probuzení si dávám loka přímo z láhve. Tento likér vám čistí vnitřní zažívací orgány, může nastat ze začátku i řidší stolice a dokonce i tmavší, jak se čistí střeva.
Postup: Na rozpáleném tuku orestujte šalotku, přidejte brambory, mrkev, zázvor a kari. Vše restujte 2 minuty. Přidejte vývar a vařte, dokud zelenina nezměkne, poté dochuťte solí. Poté polévku rozmixujte do hladka.
Postup: Smíchejte majonézu a citronovou šťávu ve středně velké míse. Přidejte jablka, hrozny, brusinky a dobře promíchejte. Přidejte ořechy a celer a opět promíchejte. Salát podávejte na lůžku 2 salátových listů. Salát může být v chladu až 2 hodiny před podáváním.
Postup: Předehřejte troubu na 275 °C. Potřete lilek olejem a orestujte ho 5 minut po každé straně, poté posypte solí a pepřem. Do rozehřáté trouby dejte rozpéct rozkrojené pečivo, které jste naplnili kozím sýrem. Po rozpečení vyjměte z trouby a na každou polovinu pečiva se sýrem dejte 1 plátek restovaného lilku, plátek rajčete a rukolu a podávejte.
Postup: Předehřejte troubu na 200 °C. Bagety nakrájíme našikmo a jemně mázneme olejem, pokud máte, tak stříkněte sprejem, plátky bagety uspořádejte v jedné vrstvě na plech s pečicím papírem. Pečeme při teplotě 180 °C po dobu 4 minut z každé strany. Na takto připravenou bagetu dáme část utřeného česneku a připravenou směs. Rajčata a olivy nakrájejte na drobné kostičky, bazalku najemno nasekejte a spolu se solí, pepřem, balzamikem a kapary důkladně, ale zlehka promíchejte. Na závěr přidejte prolisované stroužky česneku. Drobnou změnou může být, že chleby zprudka opečete na pánvi na
Pokud jde o zeleninu, ať už kořenovou, ale také rajčata, okurky, cukety, brambory, či listovou zeleninu, je možné ji konzumovat denně v menším stejném množství. Zakazuje se ale jíst například rukolu, polníček, čekanku, pampelišku či vojtěšku. Obiloviny můžete konzumovat bez omezení, luštěniny v pravidelném množství.
Ve svém příspěvku PRO ALENKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Milá paní,nebo slečno Alenko.Moc vás nepotěším radou,protože ji nevím,ale napíši jak jsem na tom.Mrazení po těle,hlavně nohy,bedra mě provází velmi nepříjemně už víc jak rok.Za tu dobu jsem prodělala opravdu hodně vyšetření a výsledek téměř žádny a pomoc vůbec žádná.U mě se jedná podle výsledků:špatná bederní páteř,posunutá plotýnka a hodně změn na páteři,operace prý nepřipadá v úvahu/nestojím o ni/.Dále druhá věc je špatné vyprazdňování a močení.Snad prý to dráždí právě nervy z bederky.Chodím často na močení,klidně každé 2 hod.i v noci,bolesti ,zrovna mám zase bakterie v moči,beru antibiotika.Urolog naznal,že je to od té páteře,prohlédl cystoskopií močák a prý v pořádku.Dále klička k konečníku prý je fyziologicky jinak zatočená jak má být.Když se vyprazdňuji jde to napřed dovnitř,potom ven.Bez glycerin.čípku se takřka nevyprázdním.To mě dělá pochopitelně velké bolesti a mrazení se zhoršuje.Snad prý rehabilitací se to má spravit.Jdu na to snad už poslední vyšetření 4.5.moc tomu nevěřím.Ještě vám řeknu,že každé vyšetření je nepříjemné a objednání je víc jak na měsíc,popis se dostane k lékaři za další měsíc,jednou jsme čekali i 2 měsíce,takže se to táhne už víc jak rok a trpím a trpím.Oni odborní lékaři si jdou jen po svém oboru a ty souvislosti skoro nikdo neřekne a stále se jen domnívám co to je.Za tu dobu jsem poznala,že lékařská věda není všemohoucí,že nevědí všechno.Lidské tělo je složité.S lékaři vycházím dobře.Je mě 70 roků,ale nejsem babka jen u televize.Vše mě zajímá,vzdělávám se už 6.rok na Univerzitě 3. věku,mám za sebou počítače a nyní všeobec.vzdělávání,bojuji,abych byla zdravá,záleží mě na tom,tak jako vám.Budu ráda,že mě napíšete o sobě zase jak pokračuje léčba.Přeji vám,aby jste se uzdravila a přišli vám na to od čeho to je.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Filipová.
Milá paní Veroniko, ani nevíte, jak jsem ráda, že jste se mi ozvala. Konečně jsem našla někoho, kdo má podobné problémy jako já. Někteří doktoři si snad mysleli, že si vymýšlím, dokonce mi poslali i na psychiatrii. Jsem však nepřítelkyní chem.léků, takže jsem ty oblbováky co mi dali hodila do koše. Já jsem si od samého počátku myslela, že to bude od páteře.Od mládí totiž trpím na bolesti páteře, a to jak krční, tak hlavně bederní, kde mám vyhřezlou plotýnku. Léta trpím na časté močení, ale všechna vyšetření byla negativní. Nezbývalo mi nic jiného, než si myslet, že ty problémy s častým močením jsou také od bederky. Prostudovala jsem si, že páteř je propojena se všemi orgány v těle, takže teoreticky je to možné. V poslední době mám k tomu mrazení ještě problémy střevní. Často jsem úplně psychicky z toho na dně, poněvadž mi nikdo nevěří, že ty problémy mám. Ráda bych si s Vámi popovídala o tom co jsem vše podnikla alespoň po telefonu. Já jsem z Prahy, bude mi letos 75 let a nejsem také žádná babka u televize,jak jste mi napsala o sobě, ale snažím se vést aktivní život. Budete-li chtít, napište mi přímo na můj e-mail alen.filipova@seznam.cz nebo mne prozvoňte na 605 366 012 a já Vám obratem zavolám.
Srdečně zdraví Alena F.