Téma

JAK POZNAT FUNKČNOST NERVŮ DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY


Zajímá vás téma JAK POZNAT FUNKČNOST NERVŮ DOLNÍCH KONČETIN PŘÍZNAKY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.


Nemoci způsobující rány na kůži

Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.

Dekubity

Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.

Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.

Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:

  • 1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
  • 2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
  • 3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
  • 4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
  • 5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.

Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.

Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rána na kůži

Příběh

Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.

Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolních končetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:

Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely

lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)

14-ti denní kůra:
1,den 1 tableta Iverfastu 12
2,den 1,5 tableta Iverfastu 12
3,den 1-0-0 od třetího dne Hetrazan
4,den 1-1-0
5,den 1-1-1
6,den 1-1-1
7,den 1-1-1
8,den 1,5-1,5-1,5
9,den 1,5-1,5-1,5
10,den 1,5-1,5-1,5
11,den 2-2-2
12,den 2-2-2
13,den 1,5 tablety Iverfastu
14,den 2 tablety Iverfastu

Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků

Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.

pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)

Zdroj: příběh Polyneuropatie dolních končetin.

Hluboká žilní trombóza

Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolních končetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.

Krev z dolních končetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolních končetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolních končetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolních končetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.

Příznaky

Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.

Jak postupovat

Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolních končetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.

Léčba

V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Trombóza dolních končetin

Poradna

V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koudy.

Ahoj chci se zeptat jak poznám jestli ta mst Infectoscab zabrala nebo ne??

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Jak poznat že léčba mastí Infectoscab byla účinná? Jen tak to poznat nejde. Svrab je opravdu malinký a na povrchu kůže ho snadno neuvidíte ani s lupou. To, jestli přežil nebo ne, se dá poznat jen pod mikroskopem. K tomu je zapotřebí seškrábnout kus infikované pokožky a zvětšením zjistit známky života roztoče. V domácích podmínkách poznáte, že svrab umřel až za dva až tři týdny. Je to proto, že svrab žije pod kůží, kde když zemře, tak tam zůstane zavrtaný a začne se rozkládat. Tím způsobí další svědění a zarudnutí, takže i když už je mrtvý, tak příznaky stále zůstávají, jako by žil. Tento stav trvá, než se úplně vymění svrchní část pokožky a mrtvé tělíčko roztoče se tak vypudí na povrch. Teprve pak přestane svědění a ztratí se i červené skvrny.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Svrab u člověka foto

Operace

Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.

Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.

Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slinné žlázy

Příběh

Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Hezký den, chtěla bych poprosit o radu. Před cca 3 lety se u mě objevilo mravenčení horních a dolních končetin. Nevím co vše má spolu souvislost tak raději vypíšu vše na co si vzpomenu.
- bušení srdce
- výpadky dechu ( né úplné ale hodně špatně se mi dýchalo) nejvíce v autobuse a v uzavřených prostorech
- tiky v očním víčku
- cukání ve svalech různě na ruce na hýždích...
mravenčení končetin na rukou i nohou ( před rokem se mi občas stávalo menší citlivost v malíčku ) ale zřídka.
pocity chladu v horních i dolních končetinách. Nejvíce na ruce v které držím u PC myš po delší době na PC je ruka úplně ledová, ale není modrá.
v roce 2013 na jaře se objevilo vitiligo
leden 2011 bezproblémový porod.

Před cca měsícem jsem byla na vyšetření na neurologii. Dr mě poklepala kladívkem a řekla, že na mě nic zvláštního neschledává. Poslala mě na krev Borelioza + vápník vše v pořádku.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Mravenčení končetin

Mravenčení končetin

Mravenčení končetin je nepříjemný pocit, kdy vnímáme určitou část jinak než obvykle.

Příčiny:

  • Útlak nervů – k útlaku nervů dochází v místech, kde nerv prochází pod kůží a blízko kosti. Tento stav je nám známý jako přeležení, kdy se probudíme v noci s brnícími prsty rukou či nohou. Tento stav mravenčení po chvíli odezní. Vážnější jsou potom takzvané úžinové syndromy, kdy dochází k dlouhodobému stlačení nervů v určitém místě jeho průběhu anatomickými strukturami, to je různými kanály (karpální/zápěstní tunel, kubitální/loketní tunel). Nejznámější je syndrom, při němž dochází k útlaku středního nervu (n. medianus) v karpálním tunelu. Dalším známým útlakovým stavem je výhřez meziobratlové ploténky.
  • Mozková mrtvice (iktus) ‒ mozková mrtvice může zapříčinit dočasné nebo trvalé znecitlivění, brnění, parestézie v určité oblasti těla.
  • Ischemie, zúžení cév ‒ ischemie může být i záchvatovitá, například u Raynaudova syndromu dochází ke stahu drobných cév, což kromě zmodrání prstů může vyvolat i parestézie a bolestivost. Při dlouhodobé ischemizaci (nedokrevnosti), například u ischemické choroby dolních končetin, může dojít k poškození nervů, což se projeví změnami v čití.
  • Neurologické záchvatovité stavy ‒ jak záchvat migrény, tak epileptický záchvat mohou být provázeny zhoršením čitím končetin.
  • Nádorová onemocnění ‒ nádory mohou vyvolat takzvaný paraneoplastický syndrom, kdy mohou produkovat hormony nebo hormonům podobné látky. To může mít dopad i na kožní čití.
  • Alkoholismus – dlouhodobě zvýšený přísun alkoholu vede k poškození nervů, navíc také alkohol vyčerpává zásoby vitamínů skupiny B, které jsou nutné pro správnou funkci nervů.
  • Cukrovka ‒ cukrovky obou typů I i II mohou poničit nervy, a to hlavně tím, že jsou poničeny drobné cévy, které je zásobují. Jedná se o takzvanou diabetickou neuropatii.
  • Metabolická a hormonální onemocnění – mravenčení mohou způsobit hromadící se metabolity, zplodiny v těle, například při selhávání jater či ledvin. Také hormonální změny, jako jsou poruchy štítné žlázy, mohou vyústit v poruchy kožního čití v podobě brnění.
  • Roztroušená skleróza ‒ při této nemoci dochází k demyelinizaci nervových vláken a s tím souvisí i poruchy vedení nervového vzruchu a pocit mravenčení.
  • Nedostatek vitamínů ‒ zvláště pak ze skupiny B, způsobuje záněty nervů, takzvanou polyneuropatii.
  • Hyperventilace ‒ při hyperventilaci, což je zrychlené a prohloubené dýchání, dochází k acidóze, tedy překyselení a snížení hladiny vápníku. Tento stav následně vede k brnění až křečím končetin.
  • Infekční a poinfekční stavy ‒ například borelióza, kdy jsou napadeny i nervové struktury.

Zdroj: článek Mravenčení v těle

Příběh

Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY ZÁNĚTU TROJKLANÉHO NERVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena gedusova.

Dobry den.Asi mesic chodim k zubari pro bolest zubu.Mam zrengenovane vsechny zuby,prevrtane,dokonce jsem si 5 nechala vytrhnout a bolest v podobe vystrelovani a tak silnem pichnuti porad pretrvava.Pani zubarka tvrdi ze od zubu to neni.Bolest je pri pohybu celisti-mluveni,jidle.Je to jak kdyby projela jehla takove narazy.Predem dekuji za Vas nazor Alena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.

Dobrý den přesně stejné bolesti jsem měla také bylo to hrozné a žádné léky nepomáhaly.Také jsem už nemohla ani jíst bez bolestí.Dozvěděla jsem se od jednoho známého,který měl stejné potíže,že byl na operaci trojkl.nervu a nyní je bez potíží.Proto jsem si vyžádala také operaci u porfesora Sameše v Ustín.Labem,který je specialista na operace nervů .Zato jsem mu vděčná,že mě naprosto zbavil těchto hrozných bolestí a dnes už nemám žádné.
Proto bych Vám také doporučila tuto operaci,která není nijak bolestivá. Pixová

Zdroj: příběh Příznaky zánětu trojklaného nervu

Papiledém versus ischemický edém

Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.

Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.

Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.

Zdroj: článek Papiledém

Příběh

Ve svém příspěvku OPERACE ARTEROSKLEROZY DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sasínková Jiřina.

Mám 64 let,160 cm měřím a 70 kg vážím / nadváha /.Poslední 2 roky mě bolí při chůzi i v klidu
nohy / lýtka,nárty,kotníky... / Ještě mám příčně plochou nohu, vložky nosím
Po vyšetření mě byla určena diagnoza arteroskleroza dolních končetin. Pan doktor mě doporučil operaci.Zatím užívám claudienne 100 mg.
Rozhodla jsem se na operaci jít, ale pro mě je důležité znát všechny okolnosti např. jak dlouho
operace trvá jak probíhá a pooperaci pobyt v nemocnici je jak dlouho
Omlouvám se za dotaz, ale když budu vědět do čeho jdu tak budu mnohem klidnější.
,

Mnohokrát děkuji za pochopení

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiřina Sasínková.

Jak probíhá /zhruba / operace ucpaných cév dolních končetin a s jakými výsledky

Zdroj: příběh Operace arterosklerozy dolních končetin

Čištění cév pomocí operace

Tepny dolních končetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolních končetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolních končetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.

Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolních končetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolních končetin.

Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.

Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.

Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.

U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolních končetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.

Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolních končetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.

Zdroj: článek Ucpávání cév na nohou

Poradna

V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.

Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, otoky dolních končetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolních končetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Příznaky při onemocnění ledvin

Cilostazol

Cilostazol je méně známou protidestičkovou sloučeninou.

Cilostazol je obsažen v některých lécích podávaných u ischemické choroby dolních končetin (například lék Noclaud, Claudienne, Pladizol a podobně).

Noclaud

Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 50 a 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 50–100 miligramů 2x denně.

Princip účinku: Noclaud je inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Noclaud se využívá především v terapii ischemické choroby dolních končetin, kdy zlepšuje prokrvení tkání dolních končetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že základem konzervativní terapie ICHDK je vždy zanechání kouření a léky je nutno chápat spíše jako podpůrnou formu léčby.

Hlavní nežádoucí účinky: Nejsou příliš časté a nebývají závažné. Někteří lidé popisují bolesti hlavy a trávicí obtíže, bušení srdce, otoky tkání a alergické reakce.

Cena: Odvíjí se od síly a velikosti balení, tedy od 310 Kč do 456 Kč, s doplatkem 68 Kč nebo 31 Kč. Noclaud je na lékařský předpis.

Claudienne

Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 50 a 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 50-100 miligramů dvakrát denně.

Princip účinku: Claudienne je inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Claudienne se využívá zvláště v terapii ischemické choroby dolních končetin, kdy zlepšuje prokrvení tkání dolních končetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že základem konzervativní terapie ICHDK je vždy zanechání kouření a léky je nutno chápat spíše jako podpůrnou formu léčby.

Hlavní nežádoucí účinky: Nejsou příliš časté a nebývají závažné. Někteří lidé popisují bolesti hlavy a trávicí obtíže, bušení srdce, otoky tkání a alergické reakce.

Cena: Záleží na síle a velikosti balení, tedy od 258 Kč do 1 00 Kč, s doplatkem 137 Kč až 575 Kč. Přípravek je na lékařský předpis.

Pladizol

Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 100 miligramů 2x denně.

Princip účinku: Jde o inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Pladizol se využívá zvláště v terapii ischemické choroby dolních končetin, neboť zlepšuje prokrvení tkání dolních končetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Léky na ředění krve - seznam

Příběh

Ve svém příspěvku OTEKLÉ NOHY KOLEM KOTNÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtech.

manzelka ma porad otekle nohy dole kolem kotniku hodne nevime si rady

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Gruntorádová.

Dobrý den....Mám osteroporozu....Nejvíce v okolí bederní páteře.....Zjištěno před 13.roky......Chdím na Ostropologické centrum......Asi 5.roků jsem brala Flosamax.....Nyní vysazen.....Tak dvakrát do roka zajdu na ortopedii na obstřik bederní páteře......na chvíli to pomůže......Součastný můj problém....Mravenčení,mražení v nohou dolní kočetiny....okolo kotníků.....nepatrný otok .....Nemám žádné křečové žíly viditelné.....nohy mám hladké..... celý život jsem pracovala jako prodavačka.....Tak jsem soustavně chodila po tvrdé dlažbě nebo betonu....na konci září jsem byla na turistickém zájezdě....BYLO TO VELMI NÁROČNÉ.....DOMŮ JSEM PŘIJELA S NAMOŽENÝMI PATAMI....A TOUTO BOLESTÍ.....DOLNÍCH KONČETIN.....Na neurologii se mě nechce.....Nemám odtamtud dobré zkušenosti.....dlouhá čekání...a prášky které vždy zhoršovaly můj zdravotní stav.....vždy jsem je musela vysadit.....V součastnosti beru prášky na vysoký tlak.....Ifimacombi 300 mg/12,5 mg...1 krát denně + Vasocardin ..50...2 krát denně......Prosím o radu jak tento problém vyřešit.....Popřípadě jaký lék volně prodejný mohu zakoupit.....Ps" Při pohybu,chůzi je vše v pořádku....Problém pouze v klidu.....Děkuji za radu.....

Zdroj: příběh Oteklé nohy kolem kotníků

Onemocnění žil dolních končetin

Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.

Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.

Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).

Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.

Zdroj: článek Zánět žil dolních končetin

Příběh

Ve svém příspěvku JAK ODSTRANIT OTOKY DOLNÍCH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.

Mám dotaz, neví někdo,jak se zbavit otoků dolních končetin a břicha,rady na netu jsem vyzkoušela.Děkuji a hezké dny Dana

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Jak odstranit otoky dolních končetin

Jak poznat a léčit obrnu lícního nervu u dětí

Obrnu lícního nervu poznáte pohledem. Obrna lícního nervu u dětí je provázena poklesem koutku úst a neschopností zavřít oko, nebo pouze poklesem koutku a snížením hybnosti dolní části obličeje. Léčba obrny lícního nervu se odvíjí podle příčiny, která je zodpovědná za jeho vznik. Pokud je obrna infekčního původu, předepíše lékař antivirotika. Dalším užívaným lékem jsou kortikoidy. Doporučený je také zvýšený příjem vitamínů, především vitamínu B 12. Pokud je příčinou vzniku nádor, je nezbytné přistoupit k chirurgickému zákroku. Velkou roli hraje rehabilitace, při které se fyzioterapeut pomocí speciálních cviků v obličejové části snaží navrátit původní funkce nervu. K nápravě u dětí dochází při pravidelném cvičení do 1 až 2 měsíců. U postižení oka, kdy nedochází k uzavření očního víčka v důsledku obrny, je důležité krytí oka zvlhčeným polštářkem, aby se zabránilo vysychání rohovky. Doporučuje se také omezit mluvení na nezbytné minimum a při mluvení si přidržovat zdravou stranu tváře tak, aby ochrnutá nebyla na zdravou stranu přetahována. Jsou i případy, kdy zůstane koutek nebo víčko ochrnuté. V případě oka je možno uvažovat o chirurgické úpravě.

Zdroj: článek Obrna lícního nervu

Nápomocné mechanismy

Zpětnému návratu krve ze žil k srdci napomáhá několik mechanismů:

  • svalově-žilní pumpa
  • srdeční činnost
  • dýchací pohyby

Svalově-žilní pumpa, označovaná také jako „svalové srdce“, představuje práci svalů dolních končetin, při které se stahem lýtkových svalů krev vyhání k srdci a relaxací svalů je zase krev z distálních, níže uložených oblastí nasávána směrem k srdci. Tlak v žilním systému závisí i na poloze člověka. Ležící člověk má žilní tlak na nártu asi 15 mmHg. Vestoje dosahuje žilní tlak průměrně 80 až 100 mmHg, což představuje vysokou zátěž pro žíly, které zvětší svůj průsvit a roztáhnou se.

Při chůzi se snižuje objem krve v žilách dolních končetin a klesá žilní tlak na nártu z uvedených 80 až 100 mmHg na 30 až 40 mmHg. U zdravých končetin tento pokles přetrvává do 20 sekund po skončení chůze.

Při běhu žilní tlak na nártu nohy a v prstech klesá až na nulové hodnoty. Fyziologicky pracující chlopně zabraňují zpětnému toku krve v žilách. Při nedostatečnosti (insuficienci) chlopní žilní tlak klesá minimálně, protože při relaxaci svalů krev teče retrográdně, tedy zpět do vzdálených (distálních) oblastí.

Prokrvení končetin preventivně podporujeme pravidelným cvičením. Stejně tak i při onemocněních s poruchami periferní cirkulace (poruchy tepenného a žilního systému) pravidelným opakovaným zatěžováním svalových skupin podporujeme prokrvení končetin, které jsou lokalizovány periferně od poruchy, čímž podporujeme tvorbu funkčních kolaterál a zvyšování průtoku krve.

Podstatou cviků je zapojení svalové pumpy svalů dolních končetin, čímž se podpoří žilní návrat stagnující krve z dolních končetin.

Zdroj: článek Cévní gymnastika

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVODNĚNÍ KOTNÍKU A NOUHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.

Dobrý den.
Potřebuji taky poradit. Mám kotníky úplně oteklé i nohy pod kolenem.
A úplně mi trnou.Mám taky sedavou práci.
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pro otoky dolních končetin není podstatné, jestli je organismus zavodněn či nikoliv. Proto léky na odvodnění nemusí být správným řešením. Otok dolních končetin se nejčastěji vytvoří vlivem nedostatečné funkce odtoku krve zpět k srdci. Vzhledem k tomu, že krev nestoupá vzhůru tak, jak by měla, hromadí se v nejníže položených kotnících a lýtkách. Dlouhodobé sezení zhoršuje tyto projevy, protože krev musí protékat klikatě, tedy s ještě větším odporem, než vstoje. Co s tím? Zjistit zdravotní stav srdce a ledvin. Sama a hned si můžete pomoci tím, že začnete cvičit. Během jakékoliv pracovní pauzy udělejte toto nenamáhavé cvičení: 20 výponů na špičkách a 10 dřepů. Doma pak VŽDY odpočívejte s nohama výše než je zbytek těla! Kupte si kompresní punčochy a noste je při chůzi z a do práce. Masírujte si nohy - každý den provádějte lymfatickoi masáž. Ve volných dnech jezděte na kole, choďte a plavejte, abyste udržela v kondici svůj kardiovaslulární systém.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Zavodnění nohou

Diagnóza

Lékař zkontroluje vaši anamnézu, zeptá se na jakékoli nehody nebo předchozí operace a prodiskutuje s vámi vaše příznaky. Váš lékař také provede fyzické a neurologické vyšetření. Pokud vaše neurologické vyšetření ukazuje známky poškození nervu, může vám lékař doporučit diagnostické testy, které mohou zahrnovat:

  • Elektromyografie (EMG). Při EMG zaznamenává tenkojehlová elektroda vložená do svalu elektrickou aktivitu svalu v klidu a v pohybu. Snížená svalová aktivita může znamenat poškození nervu.
  • Vyšetření nervové dráhy. Elektrody umístěné ve dvou různých bodech těla měří, jak dobře elektrické signály procházejí nervy.
  • Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI). MRI využívá magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních snímků oblasti postižené poškozením nervů.

Výsledek vyléčení skřípnutého nervu závisí na stupni poškození nervu a okolnostech v místě poškození. Vzhledem k tomu, že neurapraxie je nejméně závažnou formou poranění periferních nervů, zotavení a léčba nejsou náročné. Jakmile je příčina neurapraxie odstraněna, dojde během krátké doby k zotavení lézí v nervu.

Zdroj: článek Babské rady na skřípnutý nerv

Poradna

V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.

Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetes mellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Pomáhá milgamma n na plotýnky

Co prokazuje Tinelův test

Tinelovým testem se prokazuje zúžení prostor pro procházející nerv v karpálním tunelu. Karpální tunel je úžina, proto anatomicky predisponuje k postižení nervu. Jakákoliv abnormita nervu či jeho okolí, která má za následek zmenšení okolního prostoru, vede následně ke kompresi nervu. Nejprve dochází k útlaku vasa nervorum a tím k ischemizaci nervu a jeho edému, čímž se dále zvyšuje tlak na nerv v místě průchodu karpálním tunelem. Přetrvávající chronická komprese nervu pak může indukovat strukturální změny v nervu (zpočátku dochází k lézi myelinové pochvy, později se objevuje postižení jednotlivých axonů) s postupnou ztrátou funkce senzitivních a motorických vláken. Někdy může dojít až ke vzniku intraneurální fibrózy. Slabě myelinizovaná vlákna vedoucí percepci bolesti jsou odolnější.

Za normálních anatomických podmínek prochází kanálem pouze 9 šlach flexorů prstů a nerv medianus. Tento nerv zajišťuje senzitivní inervaci dlaňové strany 1. až 3. prstu a částečně i 4. prstu. V karpálním tunelu z něj odstupuje i drobná motorická větvička, která zásobuje krátké svaly palce. Karpální tunel tedy slouží jako ochranný obal pro tyto vnitřní struktury a poskytuje jim i prostor pro správnou funkci. K poruchám funkce nervu medianu pak dochází při omezení tohoto vnitřního prostoru, vedoucímu k útlaku nervových struktur a projevujícímu se specifickými klinickými příznaky.

Zdroj: článek Tinelův test

Poradna

V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.

Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Někdy si polyneuropatii přineseme do života vlastní genetickou výbavou, podobně jako třeba leidenckou mutaci. To pak vůbec nezáleží na dodržování zásad zdravého životního stylu a neuropatie propukne tak jako tak. V kombinaci s leidenskou mutací zde vyvstává možnost řešení projevů polyneuropatie úpravou dávkování antikoagulačních léků, které určitě užíváte na ředění krve. Domluvte se na tom se svým kardiologem. Také by bylo vhodné být v péči neurologa, který bude kontrolovat změny v projevech neuropatie a určí i následnou léčbu.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Polyneuropatie dolních končetin.

Komplikace

Nejsou časté a nepřesahují počet komplikací jiných odborných pracovišť, vyskytují se do 5 %. U operace podčelistní žlázy může dojít k porušení jemných větví lícního nervu, které vedou v její blízkosti. To má za následek poruchu hybnosti dolního rtu a ústního koutku nebo poruchu kožního svalu na přední straně krku na příslušné straně. Mohlo by také dojít k poranění nervu, který hýbe jazykem (plazení jazyka), což by mělo za následek poruchu hybnosti a časem postupnou atrofii, zmenšení poloviny jazyka na příslušné straně. Výjimečně může dojít k většímu pooperačnímu krvácení v ráně, které by si vynutilo operační revizi rány. Může též dojít k prodloužení hojení rány způsobené infekcí, která se léčí podáním celkových či lokálních antibiotik.

U operace příušní žlázy je nejzávažnější komplikací poranění lícního nervu. Úplné přerušení nervu se projeví poruchou hybnosti mimických svalů obličeje na příslušné straně (nemožnost zavřít oko a nebezpečí osychání rohovky, pokles dolního víčka, slzení oka, nemožnost tvořit vrásky na čele, usmát se, cenit zuby, možnost vytékání sliny postiženým ústním koutkem, celkový pokles poloviny obličeje). K pooperační poruše hybnosti však může dojít i bez přerušení nervu, kdy je nerv dočasně zhmožděn, je oteklý a má porušeno cévní zásobení. Takové poruchy hybnosti se zpravidla do 3–6 měsíců upraví, někdy může docházet ke zlepšování i déle než 1 rok po operaci. V případě, že byl nerv zcela přerušen, dá se přerušený úsek nervu nahradit jiným, zpravidla kožním nervem. Za dobrý výsledek operace se považuje zachované klidové napětí svalů, které se projeví klidovou symetrií obličeje. Hybnosti mimických svalů však nedosáhneme.

Další možnou komplikací po částečném odstranění příušní žlázy je pooperační slinná píštěl, která se léčí zevní kompresí a léky tlumícími tvorbu slin. Píštěl může přetrvávat i několik týdnů, ale nakonec se zhojí. Při přerušení kožního nervu v úvodu operace dojde k poruše citlivosti ušního lalůčku. Po odstranění celé příušní žlázy, která je poměrně velká, dojde k propadnutí kůže v tomto místě a určité asymetrii obličeje po operaci. Dalším problémem po operaci příušní žlázy může být vznik patologické poruchy inervace potních žlázek kůže v oblasti příušní žlázy, kolem čelistního kloubu, ve spánku a za boltcem, což se projeví zvýšeným pocením, zarudnutím a nepříjemnými pocity až bolestmi v této oblasti (takzvaný syndrom Freyové). Vzniká za 3–12 měsíců po operaci asi u 10–20 % pacientů. Medikamentózní ovlivnění těchto potíží je z dlouhodobého hlediska problematické.

Zdroj: článek Slinné žlázy

Příběh

Ve svém příspěvku LAZNĚ LUHAČOVICE ,,,NEUROPATIE DOLNICH KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bronislava.

Už 6 let se lečím na neuropatii dolních končetin.Beru Gabanox 400 6ks denně, Baclofen 25 2x denně a Tramal dle potřeby, Baclofen by mi měl vystřidat Gabanox. Je to čím dal tím horší.Palení,svědění tlak a bolest holenních kosti,křeče.Pan doktor se snaží a vystřídala jsem ještě jiné léky,ale nic mi nepomáhá.Mezi jinýma jsem skoušela CBD 400. Od pana doktora mám informaci,že na neuropatii na lázně nemám nárok.Pojištěna jsem u 211 mám 70 let.Děkují za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Krejčiřík.

Druhý rok mě neurolog léčí chronickou distální neuropatii. Bolesti noh, otoky,špatná chůze s berlou. Užívám aneurox a enelbin.
Mohl by zastavit zhoršování pobyt v lázních ?
Děkuju za odpověď fr

Zdroj: příběh Narok na lazne pri neuropatii

Rekonvalescence po operaci štítné žlázy

Ve 3–4 % operací při obtížnější preparaci zvratného nervu někdy dochází i při anatomické celistvosti k dočasnému omezení pohyblivosti hlasivek. Nález je většinou viditelný jen při pohledu zrcátkem na hlasivky a do několika měsíců se spontánně upraví. Při zhoršení hlasu se využívá i foniatrické rehabilitace. Trvalé poškození nervu nastává v 0,5–2 % případů, obvykle u větších nádorů (hlavně zhoubných), při výrazných zánětlivých změnách, při druhé a další operaci na žláze. Zde dochází k pevné fixaci nádoru k nervu, výraznému zjizvení a nepřehlednosti operačního terénu. Poškození nervu se projeví chrapotem. Intenzivní foniatrická rehabilitace však ve většině případů vede k normalizaci hlasu, při jejím neúspěchu je řešením plastická operace hlasivky. Naprosto vzácně a výjimečně (v jednom případě na několik tisíc operací) může dojít k oboustrannému poškození nervů s vážnými dechovými obtížemi až s nutností provedení tracheotomie (otvoru v průdušnici) a další léčby.

Při totální thyreoidektomii manipulací v okolí příštítných tělísek dochází cca ve 25–35 % případů ke snížení hodnoty vápníku v krvi. Tento stav se zjistí při pooperačních laboratorních testech, někdy se projeví brněním, „mravenčením“ těla a křečovým stavem. V tomto případě se podává vápník v šumivých tabletách, někdy i další preparáty. Ve většině případů tyto potíže odezní do několika měsíců a podávání vápníku je ukončeno. Ve 2–5 % případů se nepodaří ochránit příštítná tělíska před poraněním či odstraněním. V této situaci pak zůstává porucha funkce příštítných tělísek trvalá. Řešením je trvalé užívání preparátů, které funkci tělísek nahrazují.

Při sklonu ke keloidnímu hojení nelze vyloučit vznik výrazné a nápadné jizvy. Po dobu několika týdnů může přetrvávat bolestivost v oblasti rány. Určitou dobu někdy přetrvává pocit zhoršeného polykání, mírné změny hlasu, tlaky a podobně. Tyto potíže jsou dány tím, že je operace prováděna v těsné blízkosti hrtanu a jícnu. Do roka tyto potíže většinou odezní. Někdy lze doporučit rehabilitační cvičení.

Absolutní úspěch léčby a zcela bezrizikový průběh nemůže zaručit žádný lékař. Obecná rizika chirurgického výkonu, jako například infekce v ráně, pooperační krvácení z rány, poruchy srdce a oběhu, plicní komplikace, se nedají i přes největší pečlivost a všechny pokroky moderní medicíny vždy bezpečně vyloučit. Výhodou operací v oblasti hlavy a krku je to, že trombóza žil dolních končetin a plicní embole jsou u výkonů v této oblasti podstatně vzácnější nežli v jiných oblastech.

Rekonvalescence obecně probíhá tak,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lázně po operaci štítné žlázy

Příběh

Ve svém příspěvku NOČNÍ BOLESTI NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVLA.

V roce 1999 po operaci ploténky, Artroza diabetes. Již několik měsíců mě k ránu budí silné bolesti levé nohy, od prstů brnění a bolesti od nártu až po křeče v lýtku. Přes den při delším stání jako by mi nohy začínaly dřevěnět. Magnézium užívám ale bez efektu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ladislav.

Mám už několik let polyneuropatii dolních končetin.Polyneuropatie střednětěžkého stupně axonílního typu.EMG nález stacionární,bez progrese.Nyní jsem byl objednán ortopédem na výmněnu levého kyčelního kloubu koksatroza III.st.Nyní se ptám není pro mně ortopedická operace z důvodu polyneuropatie dolních končetin nebezpečná? Předem děkuji za Váš názor.

Zdroj: příběh Noční bolesti nohou

Příbalový leták

Co je přípravek Eliquis a k čemu se používá

Přípravek Eliquis obsahuje léčivou látku apixaban a patří do skupiny léků, které se nazývají antikoagulancia. Tento lék pomáhá zabraňovat tvorbě krevních sraženin tím, že blokuje faktor X, který je důležitou složkou krevní srážlivosti.

Indikace léku Eliquis u dospělých

Eliquis se u dospělých využívá:

  • k zabránění tvorby krevních sraženin v srdci u pacientů/pacientek s nepravidelným srdečním rytmem (fibrilací síní) a nejméně jedním dalším rizikovým faktorem. Krevní sraženina se může uvolnit, cestovat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu, nebo se dostat do jiných orgánů a tam zablokovat normální průtok krve (známé též jako systémová embolie). Cévní mozková příhoda může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
  • k léčbě krevních sraženin v žilách dolních končetin (hluboká žilní trombóza) a v cévách v plicích (plicní embolie) a k zabránění opakovanému tvoření krevních sraženin v cévách dolních končetin a/nebo plic.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eliquis užívat

Neužívejte přípravek Eliquis:

  • jestliže jste alergický(á) na apixaban nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
  • jestliže příliš krvácíte;
  • jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (jako aktivní nebo nedávný vřed žaludku nebo střeva, nedávné mozkové krvácení);
  • jestliže máte onemocnění jater, které vede ke zvýšenému riziku krvácení (jaterní koagulopatie);
  • jestliže užíváte léky k zabránění srážení krve (například warfarin, rivaroxaban, dabigatran nebo heparin), kromě případů, kdy měníte antikoagulační léčbu, nebo jestliže máte do žíly nebo tepny zavedenou hadičku, kterou dostáváte heparin, aby zůstala otevřená.

Upozornění a opatření

Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru před zahájením užívání tohoto léku, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících stavů:

  • zvýšené riziko krvácení jako krvácivá porucha, včetně stavů vedoucích ke snížené aktivitě krevních destiček;
  • velmi vysoký krevní tlak, nekontrolovaný farmakologickou léčbou;
  • věk nad75 let;
  • váha 60 kg nebo méně;
  • závažné onemocnění ledvin, dialýza;
  • jaterní potíže v současné době nebo v anamnéze (v minulosti);
  • příznaky změněné jaterní funkce;
  • umělá srdeční chlopeň;
  • plánovaná další léčba nebo chirurgický zákrok k odstranění krevní sraženiny z plic.

Jestliže potřebujete podstoupit operaci nebo výkon, který by mohl způsobit krvácení, může vás lékař požádat, abyste dočasně na krátkou dobu přestali brát tento lék. Jestliže si nejste jistí, zda může výkon způsobit krvácení, zeptejte se svého lékaře.

Děti a&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Eliquis

Petechie na dolních končetinách

Obvyklou lokalizací petechií při cévních chorobách jsou dolní končetiny, zatímco při destičkových poruchách to spíše bývá trup i končetiny souměrně. Poruchy cévní stěny dělíme na vrozené a získané.

Mezi poruchy cévní stěny patří tato onemocnění:

  • Hereditární hemoragická teleangiektázie – jedná se o strukturální abnormalitu pojivové tkáně stěn kapilár a venul. Onemocnění je charakteristické podle vyvýšených, přesně ohraničených, až jako malá čočka velkých cévních klubíček.
  • Ehlersův-Danlosův syndrom – je vzácné onemocnění pojivové tkáně. Krvácivé projevy mohou být variabilní, nejčastější jde o petechie.
  • Henochova-Schönleinova purpura (alergická, anafylaktoidní, revmatická purpura, peliosis) – jde o imunokomplexovou vaskulitidu postihující malé cévy, tedy kapiláry, venuly. Petechie vznikají na půdě erytémových, kopřivkových nebo papulózních kožních změn a jsou symetricky lokalizovány především na dolních končetinách.
  • Behcetova choroba – je zánětlivý proces, který je lokalizován především na venuly, méně často bývá postižen tepenný systém. Choroba se vyskytuje především v arabských zemích a Japonsku, poněkud častěji u mužů než u žen, se začátkem obvykle mezi 20.–45. rokem života. U onemocnění může docházet i k hemoragickým projevům, jako jsou petechie.
  • Meningokokové infekce – pro meningokokové infekce jsou typické nově vzniklé petechie, které jsou větší než 2 mm a které se nacházejí na celém těle, tedy i na břiše a dolních končetinách. Při lokalizaci petechií pouze na hlavě, rukou a hrudníku jde o meningokokovou infekci méně pravděpodobně, tyto petechie často vznikají při kašli a zvracení (zvýšení tlaku v oblasti horní duté žíly).
  • Petechie se dají rozlišit od jiných exantémů natažením kůže, exantém totiž vybledne, až vymizí, kdežto petechie přetrvávají. Petechie na dolních končetinách se také vyskytují při lymské borelióze.
  • Také některé léky také mohou způsobit výskyt petechií na dolních končetinách, například kortikoidy.

Zde naleznete několik fotografií, na kterých jsou vidět petechie na dolních končetinách.

Zdroj: článek Různé projevy petechií

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Světluše Vinšová

 Bc. Jakub Vinš

 Mgr. Marie Svobodová


jak poznat flegmonu
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
jak poznat genitalni bradavice
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>