JAK PŘIPRAVIT PŮDU PRO PĚSTOVÁNÍ ZELENINY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Dieta je v dnešní době nedílnou součástí života mnoha žen a mužů. Pod pojmem dieta si lze představit řízený, dopředu promyšlený příjem pokrmů a tekutin, jehož záměrem je dosáhnout určitého cíle. Dieta může být součástí léčby, ale stejně rozšířené jsou i redukční diety, jejichž cílem je, aby člověk dosáhl vysněné postavy. Tento článek pojednává o dietě, která byla součástí léčby, ale dnes se často využívá jako redukční dieta, jejímž cílem je snížení tělesného tuku.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELENINA. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobrý den.
Chtěl bych se zeptat. Jestliže beru warfarin 5mg ale jen 3/4 tablety a naměřeno při
kontrole mám většinou 2,6- 2,9 ale někdy to ulítne spíše nahoru. Konkretně teď třeba na 3,61. Podle mne je to známka že jsem jedl méně zeleniny ale den před tím jsem si po čase popřál knedlo, zelo a vepřo a hovězí polévku kde bylo dostatek kořenové zeleniny a i růžičková kapusta ale druhý den při kontrole mi to vyběhlo na těch 3,61.
Mám na den či dva si popřát více zeleniny aby to kleslo?
Děkuji za odpověď.
Karel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ideální hodnoty INR pro velkou část pacientů jsou v rozmezí od 2 do 3. V některých případech má význam ředit krev ještě více a norma se zvýší na 3,5. Vašich 3,61 je hodnota zvýšená a může souviset s nepřesností při dělení tablety a nebo v příliš velkém omezení potravin s vitamínem K. Obecně platí, že více potravin s vitamínem K způsobí nižší INR. Zkuste v jídelníčku trochu přidat zeleného a nechte si do týdne změřit INR, ať víte, jak se to projeví.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN BRALA SOM 5 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elena Halamová.
Dobrý večer ! Od minulého leta, keď som bola v nemocnici s fibriláciou a arytmiou, mi bol naordinovaný Warfarín. Chodím na pravidelné kontróly. Pred tromi týždňami som mala hodnotu Quicku 2,9 naordinovala mi.p. dr. pokračovať v 5 mg, včerá som bola na kontróle a mala som hodnotu Quicku 4,5 . Ako mám upraviť stravovací režim . Ďakujem !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Quick 2,9 je optimální. Vyšší čislo znamená málo zeleniny. Když víte, že v daném dni nesníte příliš zeleniny, tak si pro tento případ kupte hlávku zelí a v tom dni snězte dva listy zelí. Snažte se každý den sníst stejné množství zeleniny. Hodnotu Quick ovlivňuje jen zelenina. Ostatní jídlo, jako je maso, rýže, těstoviny, knedlíky a pečivo nemusíte hlídat vůbec, protože téměř neovlivňují účinky Warfarinu.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janakobe@seznam.cz.
Chřest, květák, špenát, houby, zelený hrášek, čočka, hrách a fazole, to jsou všechno potraviny s vysokým obsahem purinů. Tady píšete, že se mohou používat všechny druhy zeleniny bez omezení. Jak to tedy je?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U zeleniny s vysokým obsahem purinů je názor stále nejednotný. Jedni tvrdí, že obsah purinů v zelenině je stejně škodlivý pro nemocné dnou, jako když konzumují maso. Druzí se zase odvolávají na proběhlé studie, které prokázaly, že zelenina s vysokým obsahem purinů, jako je chřest a špenát, nezvyšují riziko dny ani opakujících se záchvatů dny. Na konečné vyjádření zřejmě budeme muset ještě počkat. A nebo to můžete vyzkoušet na sobě, kdy jeden týden před plánovaným vyšetřením krve budete konzumovat tyto druhy zeleniny podle vaší chuti a zhodnotíte pak výsledky obsahu urey v krvi. Pokud bude hodnota vykazovat výkyv, tak proveďte ještě jednou odběry, ale během týdne před tím tuto zeleninu vůbec nekonzumujte. Tím si ověříte, jak ve vašem konkrétním případě působí vysokopurinová zelenina na hladinu kyseliny močové ve vaší krvi.
Oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách na balkónech. Nejdůležitějším kritériem pro úspěšné pěstování těchto rajčat je volba místa. Rajčata milují slunnou polohu a naopak nesnáší přílišnou vlhkost. Nejlepší je tak balkón orientovaný na jih nebo západ, navíc zakrytý střechou.
Pro pěstování si připravte klasický zahradnický substrát, který koupíte v každém obchodě se zahradnickými potřebami. Potom jej důkladně promíchejte s rozleželým kompostem, nejlépe v poměru jedna ku jedné. Ještě si připravte proleželý chlévský hnůj. Ten dejte úplně do spodní části pěstební nádoby, zbytek doplňte připravenou zeminou. Pokud nemáte hnůj k dispozici, využijte nadrobno rozsekanou trávu, která se při svém rozkladu silně zahřívá, čímž podporuje rychlý a zdravý růst rostliny.
Pro pěstování zakrslých odrůd keříčkového rajčete na balkóně použijte nejlépe samozavlažovací truhlíky o délce padesát centimetrů, kam se vám vejdou bez problémů tři sazenice. Samozavlažovací nádoby se volí proto, aby sazenice nebyly zalévány na list, a to z důvodu jejich ochrany před zvýšeným rizikem napadení plísní bramborovou. Na klasickém panelákovém balkóně vám porostou i rajčata tyčková, jenže těm už truhlíky nestačí. Pro jejich pěstování je nutné použít květináče s minimálním průměrem čtyřicet centimetrů a hloubkou třicet centimetrů. Složení půdy je stejné jako u balkónových rajčat. Samozřejmě i zde platí, že vhodným prostředkem pro pěstování jsou samozavlažovací nádoby.
Pěstování v pytlích se osvědčuje tam, kde buď jinou možnost nemáte, nebo v případě, že chcete u několika rostlin dosáhnout ranější sklizně. Vhodné jsou silné, plastové pytle (čiré i černé) a doporučuje se vždy ustřihnout rohy, aby mohla odtékat přebytečná voda. Pytle naplníte kvalitním substrátem, rostliny zasadíte stejným způsobem jako u venkovní výsadby a během růstu je vyvazujete k opěrnému kůlu. Pozor, při tomto způsobu pěstování v omezeném prostoru se z půdy často rychle vyčerpá vápník a plody pak trpí suchými hnědými skvrnami proti stopce (suchá skvrnitost z nedostatku vápníku). Proto je nutné během vegetace rostliny přihnojovat vápenatými hnojivy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Polévky připravujeme z obilovin, pečiva, vnitřností (kromě brzlíku a mozečku, které jsou bohaté na cholesterol), kostí, masa, brambor, mléka. Zelí, kapustu a cibuli, po kterých mívají nemocní velmi často nadýmání, nepodáváme. Jinak používáme všechny druhy zeleniny. Nikdy však nedusíme s tukem ani nesmažíme, jen vaříme. Polévky zahušťujeme nasucho opraženou moukou a až do hotových přidáváme čerstvé nepřepálené máslo. Obsah tuku v polévkách již nezvyšujeme přidáním žloutků a smetany, i kdyby to prospělo chutnosti polévky. Do polévek se doporučuje občas přidávat sušené droždí, které je bohaté na vitamíny skupiny B, jejichž potřeba je u této diety zvýšena. Sušené droždí navíc dodává polévkám výraznější chuti, připomínající masové vývary.
Maso má být pro tuto dietu libové, jinak je možné použít téměř všechny druhy, dbáme-li správných zásad technologické přípravy. Hlavním pravidlem je, abychom se vyvarovali přepalování tuků. Proto maso buď vaříme, nebo je pečeme i dusíme bez tuku a opékáme na suché pánvi. Šťávu zahušťujeme moukou nasucho opraženou a čerstvé máslo přidáváme těsně před podáváním. Maso s tukovou vrstvou, jako je tučné vepřové, skopové, husa, kachna, tučná slepice, uzené maso, tučné ryby jako losos, úhoř, tuňák, nepodáváme. Ostatní druhy masa používáme v nejrozmanitější úpravě. Aby se dosáhlo jejich větší chutnosti i pestrosti při přípravě, doporučují se různé obměny se zeleninou. Z vnitřností používáme játra, slezinu, ledvinky a jazyk. Méně vhodný je brzlík a mozeček kvůli vyššímu obsahu cholesterolu.
Kořeníme kmínem, majoránkou, vývarem z hub. Dovolen je i křen. Ostré koření nepoužívejte!
Chceme-li maso vystřídat jídlem bezmasým, nahradíme bílkoviny tvarohem a netučným sýrem. Při přípravě bezmasých hlavních jídel pamatujeme na omezování vajec a tuku (nákypy či pudinky připravujeme bez třeného základu). Výběr zeleniny a ovoce k přípravě samostatných jídel je téměř neomezený, vyhýbáme se jen velkým dávkám nadýmavých druhů.
Knedlíky kypříme jedlou sodou, kypřicím práškem nebo sněhem z bílků, nedoporučujeme kypřit droždím. Kromě houskových knedlíků připravujeme také knedlíky bramborové, které doplňujeme krupicí, krájenou houskou a strouhankou. Můžeme do nich přidat i tvaroh, čímž podstatně zvýšíme jejich bílkovinnou hodnotu.
Brambory můžeme podat vařené nebo jako kaši. Pečeme-li je, tak určitě bez tuku, ať již ve slupce, nebo loupané. Brambory opékané na tuku jsou opravdu pro tuto dietu nevhodné. Chutnou přílohou jsou též jáhly, které dusíme obdobně jako rýži nebo kroupy.
Omáčky připravíme z mouky opražené nasucho, ředíme je mlékem, vývarem ze zeleniny nebo masa, případně jogurtem. Zlepšování smetanou nedoporučujeme kvůli
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ POD NEHTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel "laický kožař".
myslím si že by bylo dobré nalézt vnitřní příčinu plísně, tzn. psychickou a následně fyzickou-léčit vše ve spojitosti. Dále určitě by asi nebyla od všci vnitřní očista orgánů s kterými mají plísně často souvislost. To znamaná střeva, játra, ledviny, žlučník...
Dále je možné že bude potřeba upravit stravu, tedy zvýšit příjem vitamínů, pravděpodobně A, Vitamíny B z nich je hodně důležitý pyridoxin, D a též stopových prvků jako je zinek, hořčík, vápník, selen, mangan. Dále pak jsou důležité esenciální nenasycené 3 a 6 omega kyseliny. Více zeleniny a vlákniny. Důležitá je správná střevní mikroflóra. Přestat kouřit a pít alkohol, omezit nebo úplně přestat jíst mastná a smažená, pikatní jídla. Snažit se mít spíše zásaditější ph což docílíš hlavně přijímáním určitých jídel obecně více ne li hodně zeleniny, zde pozor ne vše je vhodné. Zajímavý a věřím, že i účiný recept na plíseň pod nehty je česnek se solí - recept lze nalézt na internetu. Česnek spolu se solí léčí i bradavice ( potírat ) Jako velmi zajímavé potraviny na léčbu takovýchto problémů je velmi zajímavá červená řepa, lněné semínko a dále se uvádí například koloidní stříbro. Zajímavé a zcela zásadní může být při odhalování příčin vyšetření na přístroji Oberon. Obecně doporičuji čínskou medicínu či alternativní. Klasická medicína si moc s tímto nedokáže poradit. Je taky důležité začíst jíst normální stravu, t.j, bez éček a dát si pozor na mlíko masa atd. - viz případ německo nedavno. Na závěr není od věci se celkově snažit být lepším člověkem. Co se týče tšchto informací nejsem lékař takže je berte s rezervou. Přeji hodně úspěchů. P.S: objevila se mi pravděpodobně plíseň pod nehtem na palci u nohy, po té co jsem započal s očistou-začal se objevovat nový čistý nehet. Nyní je zbytek "nemocného" nehtu na jeho kraji kde již doufám odrůstá.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Může se stát, že ještě narazíte na lékaře, kteří vás budou upozorňovat na nutnost dodržování warfarinové diety, což je dieta při antikoagulační léčbě, která spočívá v omezení až vyloučení ze stravy ty druhy zeleniny, které obsahují větší množství vitamínu K. Doporučený denní příjem zeleniny by však neměl negativně ovlivnit interakce mezi těmito dvěma látkami. Navíc vstřebatelnost a využitelnost vitamínu K v lidském organismu ze zeleniny není velká a neodpovídá tedy tabulkovým údajům o obsahu vitamínu K v jednotlivých druzích zeleniny. Je třeba zdůraznit fakt, že zelenina obsahuje důležité vitamíny a minerální látky a množství jiných nutričně významných faktorů, které jsou důležité v prevenci kardiovaskulárních či nádorových onemocnění.
Warfarin a následná dieta spočívá v nalezení rovnováhy v denním konzumování zeleniny bez větších výkyvů v množství. Tudíž by měla být zachována stabilita jídelníčku v obdobích mezi měřením INR. INR je měřeno jednou měsíčně.
Postup lege artis, což je doporučený postup během užívání Warfarinu, je docházet pravidelně na testy krevní srážlivosti a aktuálně dávku Warfarinu upravovat a takto současně zajistit účinnost i bezpečnost léčby, aniž by se musel omezovat příjem zeleniny. Pouze se doporučuje vyvarovat se náhlých, extrémních změn v množství požívané zeleniny. Alkohol by se naopak měl omezit na minimum, protože může zvýšit účinek léku, což vede k vyššímu nebezpečí krvácení. Alkoholickým nápojům s vysokým % obsahu alkoholu byste se měli vyhnout úplně.
V naší poradně s názvem LECBA WALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
90 mikrogramů vitamínu K přijmete z normální denní vyvážené stravy, ze které vyloučíte nevhodné potraviny uvedené v článku. Nejlepší je, vytvořit si jídelníček na týden a ten pak rotovat 4 týdny. Na začátku (7. den) každého nového jídelníčku je potřeba nechat změřit srážlivost krve (quick test). Tím si ověřiíte, že se stravujete správně vzhledem k Warfarinu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan Stuchlík.
Nějak jste pozapomněl na :
Proč lékaři předepisuji warfarin když jsou léky , které neomezují konzumaci zeleniny ??????
Vyčetl jsem z textu -- Eliquis, Xarelto nebo Pradaxa --
Jsem diabetik a vylučuji z potravin uhlohydráty , vyloučení zeleniny je pro mne problém .
Pokud užíváte Warfarin, může se stát, že narazíte na lékaře, kteří vás budou upozorňovat na nutnost dodržování „warfarinové diety“, která spočívá v omezení až vyloučení všech druhů zeleniny obsahujících větší množství vitamínu K. Doporučený denní příjem zeleniny by však neměl negativně ovlivnit interakce mezi těmito dvěma látkami. Vstřebatelnost a využitelnost vitamínu K v lidském organismu ze zeleniny není velká a neodpovídá tedy tabulkovým údajům o obsahu vitamínu K v jednotlivých druzích zeleniny. Navíc zelenina obsahuje důležité vitamíny a minerální látky a množství jiných nutričně významných faktorů, které jsou důležité v prevenci kardiovaskulárních či nádorových onemocnění. Dieta při užívání Warfarinu spočívá tedy v nalezení rovnováhy v denním konzumování zeleniny bez větších výkyvů v množství.
Podle nejnovějších vědeckých poznatků je důležité, abyste se při léčbě Warfarinem snažili o vyvážený příjem vitamínu K. To znamená jíst zeleninu pokud možno denně v přibližně stejném množství. Nepřehánět to nárazově s velkými dávkami. Zelenině se ale určitě nevyhýbejte. Důležité je chodit na pravidelné kontroly INR (Quick) a individuální situaci konzultovat s lékařem, který upraví dávku Warfarinu podle potřeby.
Během užívání Warfarinu je nutné docházet pravidelně na testy krevní srážlivosti a aktuálně dávku léku upravovat. Jedině tak lze zajistit účinnost a bezpečnost léčby, aniž by se musel omezovat příjem zeleniny. Alkohol by se naopak měl omezit na minimum, protože může zvýšit účinek léku, což vede k vyššímu nebezpečí krvácení. Alkoholickým nápojům s vysokým obsahem alkoholu byste se měli vyhnout úplně.
Jak již bylo napsáno, poznatky vědy jdou kupředu a k dnešnímu dni existují důkazy, že i některé bylinné, vitamínové a minerální produkty mohou měnit hladinu Warfarinu v krevním řečišti nebo mohou přímo ovlivnit srážlivost krve samy o sobě.
Jsou to například tyto doplňky stravy:
chondroitin a glukosamin;
koenzym Q10, známý jako ubichinon či ubidecarenone;
ďáblův dráp (Harpagophytum procumbens);
dong quai, známý jako danggui nebo čínská angelika (Angelica sinensis);
doplňky s rybím olejem, které obsahují kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenové kyseliny (DHA);
jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba);
ženšen (Panax ginseng);
zelený čaj (Camellia sinensis);
jírovec (Aesculus hippocastanum);
čínské bobule známé jako Di Gu Pi, Goji Berry, Gou Qi Zi (Lycium barbarum);
extrakt z papáji (obsahuje papain);
třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum);
vitamín A;
vitamín K;
libavka (Gaultheria).
Potraviny s vlivem na hladinu Warfarinu:
Avokádo;
brusinková šťáva;
len (lněné semínko);
česnek;
zázvor;
mango;
cibule;
papája;
mořské řasy (sushi);
sójové bílkovinné produkty (včetně sójového mléka a tofu).
V naší poradně s názvem JIDELNICEK NA SNIZENI KYSELINY MOCOVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta.
Dobrý den ve Vašem uvedeném jídelníčku k svačině je hruška,ale od lákařky mám ,že hruška je jako nevhodná při zvýšené hladině kyseliny močová.
Kdo má pravdu ,netuším jíst nebo nikoliv,asi by bylo dobré zjistiti kdo má pravdu
Marta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrušky při dně jíst můžete a dokonce jsou prospěšné pro vaše ledviny, které bývají postižené zvýšenou hladinou kyseliny močové. Níže se dozvíte proč.
Obsah purinů v hruškách
Potraviny, které jsou vhodné pro dietu s nízkým obsahem purinů, obsahují koncentraci purinů nejvýše 50 miligramů na každých 100 gramů tohoto jídla. Všechno ovoce, včetně hrušek, patří do této kategorie. Nízkopurinová strava může obsahovat dvě až čtyři porce ovoce denně, přičemž jedna hruška střední velikosti se rovná jedné porci.
Velikost porce
Když jste na dietě s nízkým obsahem purinů, tak byste každý den měla sníst dvě až čtyři porce ovoce. Jedna porce odpovídá středně velkému kusu čerstvého ovoce nebo 180 ml ovocné šťávy nebo 120 ml zavařeného ovoce. Vždy upřednostněte čerstvé ovoce nebo čerstvou ovocnou šťávu, protože čerstvé ovoce, zejména pokud má svoji slupku, jako například neloupaná hruška, obsahuje velké množství prospěšné vlákniny. Používejte pouze 100% ovocné šťávy a ovoce zavařené ve vlastní šťávě, nikoli v sirupu.
Hruška při dně ano či ne?
Ačkoli hrušky mají nízký obsah purinů, společnost Gout & Uric Acid Education Society https://gouteducation.org/d… varuje, že obsahují přirozeně vysokou koncentraci fruktózy (ovocný cukr). Pro zmírnění dopadů dny je lepší konzumovat ovoce s nízkým obsahem fruktózy, jako je grapefruit, banány, různé bobule a melouny.
Na druhou stranu hrušky obsahují antioxidanty, fenolika a kyselinu askorbovou, což jsou látky, které pomáhají snižovat zánět v těle a chrání před stavy souvisejícími se zvýšenou kyselinou močovou, jako jsou ledvinové kameny. Doporučení konzumovat hrušky při tomto onemocnění bylo vydáno ve zprávě zveřejněné v Evropském přehledu pro lékařské a farmakologické vědy v roce 2016, k vidění zde: https://www.researchgate.ne… podle které slupka obsahuje až 20tinásobek množství těchto látek ve srovnání s masem. Takže se soustřeďte, abyste jedla i slupku z hrušky. Hrušky, ale i ostatní ovoce jezte, když jsou čerstvé, protože tyto prospěšné látky postupem času ubývají.
Návrhy na konzumaci hrušek při dně
Pacienti na nízkopurinové dietě by měli každý den sníst 6 až 11 porcí pečiva, obilovin, rýže nebo těstovin, spolu se dvěma porcemi nízkotučných nebo beztukových mléčných výrobků, třemi porcemi zeleniny a až 170 gramy libového masa, vajec, sýrů, ořechů nebo fazolí. Hrušky si můžete zakomponovat do jídel s nízkým obsahem purinů tak, že si své ranní snídaňové cereálie doplníte o plátky čerstvé hrušky nebo přidáte nakrájené hrušky do salátu ze smíšené zeleniny, opékaných ořechů a studených grilovaných kuřecích prsou nebo steaku. Také můžete jíst hrušky smíchané s nízkotučným jogurtem jako rychlé občerstvení s nízkokalorickým obsahem.
Řečík pistáciový pochází z Íránu. Je to velice otužilý strom. Snese teplotu -10 ° v zimě a +40 ° v létě. Potřebuje slunnou polohu a dobře propustnou půdu. Dlouhé horké léto je nezbytné ke zrání plodů. Je potřeba jeden samčí strom na 6–8 samičích stromů, aby měly plody. Samčí strom může být i jiná odrůda než samičí strom. Řečík pistáciový vyrůstá až do výšky 10 m. Má opadavé zpeřené listy, dlouhé 10 až 20 cm. Plodem je peckovice – pistáciový oříšek.
Některé vyšlechtěné odrůdy ale mají samčí a samičí květy na jediném stromě. Z nenápadných květů, sdružených do latovitých květenství, se vyvíjí množství drobných zašpičatělých plodů červené barvy. Tenké zelené oplodí skrývá pistáciový oříšek – pecku s tenkou a hladkou dvoudílnou skořápkou, ve které je drobné oválné, zeleně zbarvené semeno charakteristické chuti, která vynikne zvláště po opražení a prosolení. Pistácie bývají většinou nejdražší ořechy, které se na trhu nabízejí.
Pistácii pravou e nutné pěstovat na mimořádně vhodných místech, například u osluněné zdi nebo ve skleníku. Osvědčení odrůda 'Aleppo' je dnes pravděpodobně nedosažitelná. Příbuzným, ne příliš odolným druhem je kyperský řečík terebint (Pistacia terebinthus), který obsahuje pryskyřici. Plody má zpočátku červené, během zrání hnědnou a obsahují jedlá, olejnatá semena, která jsou také zelená a zašpičatělá, ale menší. Slouží jako opylovač pro pravé pistácie, které vytvářejí často pyl příliš brzo a nestačí se tak samy oplodnit. Většina semenáčků je proto hybridem obou druhů, což brání prošlechtění pistáciových oříšků. Plody řečíku lentišku (Pistacia lentiscus) poskytují stolní olej. Tento druh se pěstuje hlavně pro takzvaný mastix, pryskyřičnou hmotu, která se získává ze zářezů v kůře a používá se k výrobě léčiv a žvýkaček.
Pěstování: Pistácie nejsou příliš náročné na půdu. V teplejších zemích jsou vhodnou plodinou pro chudé suché horské půdy, kde nelze jiné, na trhu často méně ceněné druhy ořechů pěstovat. Jeden samčí prašníkový strom se pěstuje asi na šest samičích pestíkových, ale vzhledem k tomu, že pyl dozrává často předčasně, doporučuje se chránit samčí květy papírovými sáčky, dokud nejsou pestíky připraveny k oplození. Pistácie je možné pěstovat ve skleníku. V nádobách vytvářejí atraktivní keře. Je ale nutné jim zajistit opylení. V teplých krajích nebo u ochranné zdi je pistácie zajímavým stromkem. Bývá oblíbenou potravou ptáků a savců. Doporučuje se pouze zmlazovací řez, pro který je nejvhodnější doba uprostřed léta. S vyvazováním ke zdi je nutné začít co nejdříve, aby se dosáhlo keřovitého tvaru.
Hnojení: Stromek se postřikuje stimulátorem Bio-Algeen S-90.
Ve svém příspěvku OPLACH OVOCE ,ZELENINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Vážení,
zhruba před 50-ti lety jsem žila 3 roky v Indii.Ovoce, zeleninu i
maso jsem nejdříve umyla v ředěném hypermanganu, než jsme to jako rodina jedli.
Maso pochopitelně po tepelné úpravě.
Bohužel, už si nepamatuji, jak jsem k němu i jeho použití přišla.Přijeli jsme domů v pohodě, což se některým nepodařilo.Viz steaky apod.a to
ještě tajně - hovězí maso vozili totiž Indové pod plachtou (známé důvody).
||Proto bych chtěla vědět, zda lze i u nás v Čechách toto použít jako desinfekci,
popř.jak . A též, kde jej sehnat - nerada bych si dělala ostudu, nebo dokonce
vyvolávala nějaké emoce.
děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marcel.
Já žil v Indii s rodiči v letech 1968 až 1970 a moje máma i všichni ostatní Češi žijící v České komunitě ČKD a Škoda Plzeň všechny potraviny důkladně oplachovali. I proto jsme neměli žádné zdravotní problémy. Pokud se pamatuji, tak do mísy s vodou o objemu asi 3 lity nasypala máma několik zrnek a barva bila růžovofialová a pak se do toho ovoce na chvíli ponořilo a pak nevím zda ho ještě oplachovala tekoucí vodou z vodovodu, kterou jsme tam měli k dispozici. Myslím ale, že jsme vodu z vodovodu pili i tak jen převařenou. Vzpomínky jsou matné, bylo mi tehdy 3 až 5 let... :-) . Hypermangan neboli Manganistan draselný se dá normálně koupit v lékárně a oplachování ovoce a zeleniny jsme teď v souvislosti s pandemií také doma zavedli. Jen to po tom hypermanganu oplachujeme ve studené tekoucí pitné vodě, protože ta doufám koronavirem promořená není a nebude...
Inulin obsažený v potravinách je syntetizován na oligofruktózu. Inulin je jemný bílý prášek, chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže lidský organismus ho neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Enzymová hydrolýza inulinu přirozenými endoglykosidázami rostlin, takzvanou inulasou neboli β-1,2-fruktan fruktanohydrolázou, poskytuje oligofruktany.
Oligofruktóza je obsažena v níže uvedených potravinách.
Topinambur
Topinambur se především pěstuje pro využití hlíz jako suroviny na výrobu fruktózového sirobu. Kvůli příznivému poměru fruktózy a glukózy po hydrolýze inulinu se doporučuje zpracovávat hlízy od října do prosince. Chuť syrových hlíz je nevýrazná. Po přechodu prvních mrazíků se chuť dotváří a hlíza se stává specificky nasládlou. Syrové hlízy se využívají jako součást zeleninových salátů, lze je používat do polévek a dušených jídel. Hlízy se například mohou nastrouhané přidat v podílu cca 10 % ke strouhaným bramborům při přípravě bramboráků nebo brynzových halušek. Sušené plátky lze přidávat do přesnídávkových směsí se zvýšeným obsahem vlákniny nebo do výrobků typu müsli. Dále je možné topinambury využít na výrobu dřeně, která se používá v pekařství a cukrářství.
Čekanka obecná je vytrvalá bylina s přímou lodyhou dosahující výšky až 120 cm, tuhou, obvykle větvenou, lysou nebo krátce štětinatě chlupatou. Přízemní listy tvoří růžici kracovitě peřenoklaných zubatých listů, lodyžní lístky jsou podlouhle kopinaté a slabě zubaté. Úbory mají 3 až 4 cm v průměru a jsou barvy modré, vzácněji růžové až bílé. Květní úbory mají jazykovitý tvar. Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny. Odtud také zřejmě vznikl český název rostliny. Kořen je válcovitě vřetenovitý, tuhý, jindy řepovitě ztlustlý a dužnatý. Plody jsou obvejcovité nažky bez chmýru s korunkou štětinek na horním konci. Pro pěstování čekanky se doporučují půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin, ne však půdy těžké a kamenité. V těžké půdě se kořen při sklizni láme, protože je křehký. V zemi tak zůstává 15–20 % hmoty kořene, a to má dva negativní důsledky. Kořen roní šťávu, což jednak zhoršuje jeho technologickou jakost a jednak ulomené kousky kořene obrážejí a zaplevelují pozemek v příštím roce. Čekanka je nenáročná na předplodinu. Optimální jsou obiloviny a brambory, ale není vhodné sít čekanku po kukuřici, slunečnici, hořčici a řepce. Výsev se doporučuje na konci dubna, kdy teplota půdy dosahuje asi 10 °C. Rostlina je citlivá na mrazíky. Výsevová vzdálenost se doporučuje 60–80 mm s n
V naší poradně s názvem ŘEDĚNÍ KRVE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Když mám INR 1,7,mám jíst více nebo méně zeleniny.Užívám Warfarin 5 mg.Děkuji za odpověď.
Jarolímková Lida
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Důležité pro vaše zdraví je jíst zeleninu každý den ve stejném množství. Když každý den sníte stejné množství zeleniny, lékař pak může lépe korigovat vaše INR pomocí změn v dávkování. Experimenty se změnami množství snědené zeleniny zde nejsou na místě, protože léčba Warfarinem je na to velmi citlivá a může to mít negativní dopad na budoucí vývoj vašeho zdravotního stavu. Warfarin je pro vás lékem na prodloužení života. Když nedodržíte optimální podmínky pro jeho fungování, léčba nepovede k tomuto účelu.
I když je přechod na čistý a zdravý stravovací plán nepochybně chytrý tah, možná bude lepší provádět změny postupně, než náhle začít s extrémní detoxikační dietou nebo očistou. Někteří praktici, kteří kandidu léčí, doporučují postupný přechod na dietu, která každý den obsahuje méně cukru a méně sacharidů, než náhle přejít na stravu bez cukru a obilovin.
Pokud užíváte vysoké dávky probiotik nebo antimykotik, možná budete chtít snížit dávku, abyste snížili množství toxinů uvolňovaných do vašeho těla.
Jak již bylo řečeno, někteří lidé udělají nejlépe, když se vrhnou přímo na očistu a dietu proti candidě; je to nakonec individuální volba a závisí na vaší reakci. Před provedením změn ve stravě se určitě poraďte s certifikovaným dietologem nebo odborníkem na výživu.
2. Pokračujte v dietě Candida
Můžete být v pokušení přestat a vrátit se ke svému starému způsobu stravování; z dlouhodobého hlediska to však pouze zhorší základní problém přemnožení plísní candida. Pokračujte ve stravě s vysokým obsahem bílkovin a zeleniny s vysokým obsahem vlákniny a omezte obiloviny, mouku, ovoce, cukr a alkohol (nejčastější pachatelé, kteří způsobují kandidu).
Nejlepší potraviny pro udržení těla v čištění od přebytečné kandidy a endotoxinů, jsou:
jablečný ocet;
kysané zelí a další kvašená zelenina;
zelená zelenina a zelené nápoje;
kokosový olej;
manuka med;
česnek;
mletá chia a lněná semínka;
neslazená brusinková šťáva;
fermentované mléčné výrobky;
koření jako kurkuma a skořice.
Strava by měla obsahovat hodně čerstvé bio zeleniny (ideálně dušené), ale na určitou dobu omezte škrobovou zeleninu, jako je mrkev, ředkvičky, řepa, sladké brambory a normální brambory. Můžete také jíst saláty vyrobené z listové zeleniny nebo hořké zeleniny přelité jen trochou kokosového oleje a jablečného octa (nebo citronové šťávy). Pokračujte v konzumaci fermentované zeleniny a kefíru, abyste pomohli tělu zůstat v rovnováze a udržet candidu na uzdě.
Nezapomeňte také pít hodně vody, abyste pomohli tělu vyloučit endotoxiny z vašeho organismu.
3. Užívejte doplňky stravy, které podporují imunitní systém
Níže uvedené doplňky jsou užitečné pro zvládnutí příznaků diety Candida, protože doplňují užitečné bakterie ve vašem střevě, zmírňují zánět a pomáhají odstraňovat endotoxiny z vašeho organismu:
Glutathion, kyselina alfa lipoová (ALA) a n-acetyl cystein (NAC);
Kurkumin, který je protizánětlivou složkou kurkumy;
Quercetin, antioxidant, který pomáhá snižovat zánět;
Ve svém příspěvku NEMOC DNA – CO JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zoltán Elek.
To je všetko pekné, ale keď človek nemá vlastnú záhradu, ťažko nájde vhodné zeleniny a ovocie ! Aj to len v sezóne ! Zeleniny a ovocia v obchodoch sú nekvalitné, nechutné a nečerstvé !!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.