V naší poradně s názvem SLIZNICE JÍCNU OBNOVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohacek.
Má někdo zkušenosti s léčbou popálené sliznice jícnu po chemoterapii ? Jak obnovit sliznici - čím ? Děkuji. Pište prosím na meil !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Chemoterapie může poškodit buňky ve sliznici, čímž dochází k zánětu (mukositida). Chemoterapie může způsobit bolestivé vředy, krvácení a infekce v jícnu. Mukositida je obvykle dočasná a zmizí do několika týdnů po ošetření chemoterapií.
Obtížné nebo bolestivé polykání, pálení žáhy nebo bolest v horní části břicha (v nadbřišku) by měly být oznámeny lékaři. Bolest způsobená zánětem jícnu (ezofagitida), může vadit při jídle. Někteří lidé proto musí dočasně změnit své stravovací návyky nebo užívat léky proti bolesti, pokud mají potíže s polykáním nebo polykání je pro ně bolestivé. Zůstaňte proto v péči svého lékaře a snažte se společně toto období překonat, než se sliznice jícnu zahojí.
V příběhu REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den,
chci se zeptat, zda má někdo zkušenost s refluxem jícnu a s Barrettovým jícnem. Jakou dietu. Případně, zda si někdo Barrettův jícen vyléčil. Lékařské zprávy píšou o nevratnem procesu. Děkuji. PJ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katarina.
Dobry den Pavle, taky mam tu stejnou diagnozu jako vy... Bohuzel je to nezvratny stav, bunky jicnu se zmenili v bunky tenkeho streva, tohle ctu na vsech forech (ve 3 jazycich). Take hledam nejakou kucharku a nikde tu specifikovanou na Barretuv syndrom nenachazim jen porad dokola vynechat ostre, tucne, studene, teple a neprejidat se... nekde doporucuji jablecny ocet s citronem redeny ve vlazne vode nalacno, jinde zakazuji... Vypada to ze si to musi kazdy vysledovat sam co mu sedi a co ne.. Taky bych se nejradeji udrzovala bylinkami ale vypada to na Protonove pumpy do konce zivota.... kdybych na neco narazila zkusim sem znovu napsat. Diagnozu mam teprve tyden tak zatim hledam... Opatrujte se.
V naší poradně s názvem JAK SE POZNÁ PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hlavatý Ladislav.
Prosím, jak sepozná Parkinsonova nemoc?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Častým projevem parkinsonovy choroby jsou třes či pocity únavy a ztuhlosti v končetinách a zádech. Také křeče, častější zácpa a problémy se spaním. Následuje zpomalení chůze a zhoršená mimika. Jedním z prvních varovných signálů může být klidový třes rukou, zhoršení čichu a chuti. Zpočátku může třes postihnout jen jednu končetinu a teprve postupem času postihuje obě strany. Často třesem trpí horní a dolní končetiny křížem, tedy například pravá ruka a zároveň levá noha. Parkinsonický třes může zachvátit taky jazyk, rty a krk.
Onemocnění se potvrdí vyšetření mozku lékařem neurologem.
Onemocnění má dva typické příznaky: pálení žáhy (pyróza) a návrat (regurgitace) žaludečního obsahu do jícnu či do úst.
Pálení žáhy je pálivá bolest za hrudní kostí způsobená refluxem žaludečního obsahu do jícnu, která se často zhoršuje vleže, někdy bývá spojena s takzvanou regurgitací (navracením žaludečního obsahu do úst). Komplikace zahrnují především zánětjícnu, zúžení (strikturu) jícnu a vřed jícnu. Zánětjícnu může vyvolat odynofagii (bolestivost při polykání) a krvácení (naštěstí většinou mírné). Zúžení jícnu způsobuje postupně se zhoršující dysfagii (obtížné polykání) při polykání pevné stravy. Vřed jícnu se projeví bolestí stejného charakteru jako žaludeční nebo dvanáctníkový vřed, bývá však pociťována za hrudní kostí. Vředy se hojí pomalu, často se vracejí (recidivují) a po vyhojení většinou zanechají zúžení jícnu.
Chronický problém nastává, pokud dojde k oslabení nebo poškození funkce dolního jícnového svěrače. V tomto případě se objevuje takzvaný noční reflux, kdy žaludeční šťávy natečou zpět do jícnu při spánku v horizontální poloze.
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Horáčková.
Jakým vyšetřením se pozná voda na plicích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pleurální výpotek, někdy označovaný jako „voda na plicích“, je nahromadění přebytečné tekutiny mezi vrstvami pleury mimo plíce.
Voda na plicích nemusí mít žádné příznaky a často se zjistí až z rentgenového snímku. U některých pacientů ale byly hlášeny příznaky jako bolest na hrudi, suchý, neproduktivní kašel, dušnost nebo obtížné, namáhavé dýchání, ortopnoe (neschopnost snadno dýchat, pokud osoba nesedí vzpřímeně nebo nestojí vzpřímeně). Jak se diagnostikuje pleurální výpotek?
Mezi testy, které se nejčastěji používají k diagnostice a hodnocení pleurálního výpotku, patří:
- Rentgen hrudníku,
- Počítačová tomografie (CT) skenování hrudníku,
- Ultrazvuk hrudníku,
- Thoracentéza (jehla zasunutá mezi žebra pro získání biopsie nebo vzorku tekutiny),
- Analýza pleurální tekutiny (vyšetření tekutiny odebrané z pleurálního prostoru).
Pokud pleurální výpotek zůstal nediagnostikován navzdory předchozím, méně invazivním testům, lze provést torakoskopii. Torakoskopie je minimálně invazivní technika, při které se využívá malé kamerky zasunuté do pleurálního prostoru. Provádí se v celkové anestezii. Tato metoda umožňuje nejen vizuální hodnocení pohrudnice, ale často umožní i léčebný zásah.
Potíže u onemocnění se často zhoršují v poloze vleže, kdy na žaludek přestává působit gravitace. Z příznaků, které nesouvisí přímo s jícnem, se objevuje pocit sucha v ústech, ztráta chuti, chronický a noční kašel, chrapot, zánět průdušek či bolest na hrudi.
V naší poradně s názvem PRUDKÁ BOLEST JÍCNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Jiříčková.
Probudila mě v noci prudká bolest asi jícnu. Je to bolest jednoho místa na hrudní kosti, brkání, bolest v ústech a suché horní patro. Užívám dle potřeby Omeprazol.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Omeprazol by měl pomoci. Je to dobrý lék na tyto komplikace. Možná bude problém v tom dávkování podle potřeby. Omeprazol totiž není lék s rychlým nástupem účinku. Účinky přichází až za několik hodin. Určitě byste se měla sejít s lékařem gastroenterologem, abyste vyhodnotili dosavadní léčbu Omeprazolem. Nepodceňujte to, protože jícen máte jen jeden a když si ho necháte proděravět kyselinou ze žaludku, tak nebudete moct normálně jíst.
Při akutních obtížích pomůže vypít sklenici s rozpuštěnou zažívací sodou (běžně dostupná v supermarketech nebo v lékárnách) či mléko (soda i mléko fungují jako látky neutralizující vliv kyselého žaludečního obsahu), účinek je sice poměrně rychlý, nicméně krátkodobý.
V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU - DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Píšete co není z mouky a celozrnný chléb je tedy z čeho?
U mojí dcerky 5 let byl zjištěn reflux jícnu. A moc to jednoduché asi nebude. Máte tady někdo dítě s reflux a co tak malému dítěti dáváte.dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se svým dítětem komunikovat a zjišťovat, po čem se mu objevují pocity pálení žáhy a ta jídla pak vyloučit. U malých dětí také pomáhá, aby nechodily spát s plným žaludkem a nejedli před spaním čokoládu. Během dopoledne zkuste podávat nápoj z jablečného octa. Jednu lžíci octa rozmíchejte ve 250 ml čisté vody bez bublinek a podávejte jeden měsíc. Nenahrazujte, ani nedoplňujte ocet citronovou šťávou.
Problém je způsoben vadným jícnovým svěračem, svalovým kroužkem na dolním konci jícnu v blízkosti membrány. Svěrač je uzpůsoben tak, aby zabránil žaludečnímu obsahu proudit vzhůru, funguje jako jednosměrný ventil. Pokud svěrač nefunguje správně, žaludeční kyselina se vrací do jícnu. Refluxní tendence se zvyšuje, když žaludek obsahuje mnoho žaludeční šťávy nebo velké množství potravin, a to zejména v případě zvýšení tlaku v břiše.
Léčba spočívá u lehčích forem onemocnění ve vyvarování se rizikových faktorů a podávání ochranných léků, u závažnějších nálezů je namístě léčba chirurgická, následovaná léky.
Při podávání léků je základem omezení produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zvýšení tonu dolního jícnového svěrače. Jako základní léčiva se podávají takzvaní antagonisté H2-receptorů (ramitidin, famotidin) a takzvané inhibitory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol). Tato léčba je vždy dlouhodobá.
Doplňující léčbou jsou takzvaná prokinetika, látky mající vliv na pohyblivost jícnu a na jícnový svěrač (zvyšují jeho tonus – stah).
Pro zvládání občasných potíží se používají antacida, která snižují kyselost žaludečního obsahu. Jejich výhodou je, že působí velmi rychle, nicméně úleva je krátkodobá.
Existuje určitý vztah mezi bakterií Helicobacter pylori a vznikem žaludečních vředů a zánětem jícnu. Při průkazu výskytu této bakterie se obvykle nasazují antibiotika k jejímu vymýcení.
Zánětjícnu je chorobný stav spojený s poškozením jícnové sliznice. Hlavním příznakem je zvláštní druh bolesti, pálení žáhy neboli pyróza. Tato bolest je charakterizována jako palčivá bolest za dolní částí hrudní kosti či bolest zad.
Zpočátku se objevuje jen po určitých jídlech (pečená jídla, smažené pokrmy, sladké, alkohol, černá káva), v pokročilých případech trpí nemocný bolestmi po každém jídle, leckdy nalačno a také v noci, kdy se stav zhoršuje po ulehnutí a při snížené tvorbě slin. Zdrojem bolesti je přímé dráždění sliznice, roztažení jícnu a naopak dočasná stažení jícnu v jiných úrovních.
Dalším příznakem může být pocit uváznutí sousta v krku, obtížné polykání (dysfagie), bolestivé polykání (odynofagie) či pocit cizího tělesa v krku bez prokázané příčiny (takzvaný globus).
Bolesti na hrudi mohou být někdy tak nespecifické, že mohou imitovat jiná onemocnění, například choroby srdce (srdeční infarkt). Řada nemocných si také stěžuje na ztrátu chuti, chrapot, chronický kašel, záněty průdušek i astma, a proto se často nedaří odhalit příčinu nemoci, protože jen polovina nemocných má při gastroskopickém vyšetření (endoskopické vyšetření jícnu a žaludku pomocí kamery zavedené přes ústa) pozitivní nález na jícnové sliznici.
Do souvislosti s refluxní chorobou se dává i zvýšený výskyt zubního kazu na podkladě poškození zubní skloviny kyselými žaludečními šťávami (hovoří se o průniku kyselého žaludečního obsahu do dutiny ústní, takzvané regurgitaci).
Pokud trpíte refluxním onemocněním jícnu, bude třeba, abyste začali užívat léky ze skupiny blokátorů protonové pumpy, které snižují kyselost žaludečního obsahu. Se zahájením léčby by se nemělo vyčkávat moc dlouho, protože sliznice jícnu i dutiny ústní se kyselými šťávami samozřejmě poškozuje. Léčiva jsou volně prodejná (Omeprazol, Helicid), ale může je předepsat i praktický lékař. Z dalších preparátů, které se při refluxu užívají, je možné do léčby zařadit prokinetika, která pomáhají posunovat potravu správným směrem. Od pálení žáhy si můžete pomoci užitím antacid (Rennie, Tums).
Refluxní choroba jícnu je nejčastěji způsobena oslabením dolního jícnového svěrače. Za normálních okolností se tento svěrač rozevře pouze tehdy, když přijímáme potravu a je potřeba, aby se dostala do žaludku. Jinak zůstává sevřený a brání tak tomu, aby žaludeční kyselina pronikla zpátky do jícnu.
Refluxní choroba jícnu se projevuje příznaky, jako jsou pálení žáhy a nepříjemná „hořká“ pachuť v krku. Zatímco u některých lidí se pálení žáhy vyskytuje jenom občas, existují i lidé, kteří příznaky refluxní choroby jícnu trpí celoživotně, přičemž jim velmi negativně ovlivňují celkovou kvalitu života. Projevy refluxní choroby jícnu lze často zmírnit přijetím vhodných opatření (zejména změna stravovacích návyků), případně lze toto onemocnění léčit pomocí léků nebo – v závažných případech – operací.
Základní příznaky refluxní choroby jícnu:
pálení žáhy – jde o nepříjemné pálení, které nejčastěji pociťujeme v oblasti těsně nad žaludkem, ale může se šířit i do celého hrudníku nebo dokonce až do krku; pálení žáhy se obvykle zhoršuje po jídle, při předklonu nebo vleže;
regurgitace žaludečního obsahu – stav, kdy se žaludeční obsah (včetně žaludeční kyseliny) vrací zpět do jícnu, krku a úst, což vyvolává nepříjemnou, hořkou pachuť v ústech.
Ostatní příznaky refluxní choroby jícnu:
zánětjícnu (ezofagitida);
zápach z úst (odborně halitóza);
nadýmání, plynatost a říhání;
nevolnost
problémy při polykání (můžete mít pocit, jako když sousta zůstávají „zaseknutá“ v hrdle) nebo bolest při polykání;
bolest v krku a chrapot;
přetrvávající kašel nebo sípání, které se zhoršují v noci;
zvýšená kazivost zubů a onemocnění dásní.
Pokud trpíte astmatem, mohou se u vás jeho projevy zhoršit v důsledku podráždění dýchacích cest žaludeční kyselinou.
Následkem uvolnění dolního svěrače jícnu dochází k pronikání kyselého obsahu žaludku do oblasti jícnu. Žaludeční kyseliny, zejména kyselina chlorovodíková, postupně poškozují sliznici jícnu a vzniká zánětjícnu, což lidé vnímají jako pálení žáhy, říhání, pálení za hrudní kostí (v některých případech to může vypadat jako infarkt myokardu), někdy se projevující i zápachem z úst.
Velmi typickými příznaky refluxu jícnu bývá chronický kašel, který často není zpočátku přisuzován této chorobě. Až po vyčerpání klasické léčby na kašel, která nebývá v tomto případě úspěšná, přichází na řadu další pátrání po příčině chronického kašle, a tou bývá právě reflux jícnu. Kašel je v tomto případě následkem toho, že výpary kyselin dráždí průdušky. Tento symptom se objeví i tehdy, když nás trápí „stresový reflux“, to znamená, že se pálení žáhy objeví jen ve stresových situacích, případně při nervozitě.
Důvodem vzniku refluxu jícnu je v převážné většině nesprávná skladba stravy, především strava obsahující velké množství tuků, lepku, alkoholu a cukru, a také trvalé překyselení organismu. Reflux jícnu může vzniknout na základě většího vnitrobřišního tlaku, který způsobuje nadváha, anebo také konzumace objemově většího množství jídla, než tělo potřebuje. Tlak na žaludek může být i příčinou narušení rovnováhy střevní flóry, škodlivého přemnožení jednotlivých bakterií a střevních plynů, které vznikají v důsledku bakteriálního rozkladu v žaludku a ve střevech. Příznaky zhoršují i jídla, která zvyšují plynatost, konzumace alkoholu a kouření. Častým důvodem bývá rovněž dlouhodobý chronický stres a také dlouhodobé užívání léků. Režimová opatření jsou při této chorobě zásadní pro úspěšnou léčbu. K tomu velmi dobře přispívá i alternativní léčba a léčba pomocí bylinek.
Při podezření na dnu lékař odebere krev a moč. Může tak vyhodnotit hladinu kyseliny močové. Případně doporučí punkci kloubu a z odebrané tekutiny zjišťuje hladinu soli.
chci se zeptat, zda má někdo zkušenost s refluxem jícnu a s Barrettovým jícnem. Jakou dietu. Případně, zda si někdo Barrettův jícen vyléčil. Lékařské zprávy píšou o nevratnem procesu. Děkuji. PJ
Probudila mě v noci prudká bolest asi jícnu. Je to bolest jednoho místa na hrudní kosti, brkání, bolest v ústech a suché horní patro. Užívám dle potřeby Omeprazol.
Píšete co není z mouky a celozrnný chléb je tedy z čeho?
U mojí dcerky 5 let byl zjištěn reflux jícnu. A moc to jednoduché asi nebude. Máte tady někdo dítě s reflux a co tak malému dítěti dáváte.dekuji
Dobrý den, vážení a milí, mám dotaz, lék Prokanazol, jak tady čtu, je víceméně na infekce u pohlavních orgánů, ale manžel to dostal předepsané od lékaře, na jakousi plíseň , údajně v jícnu?? Tak to tedy nechápu, nikde se nepíše, že by to bylo na léčbu nějaké plísně v zažívacím traktu, můžete mi to trochu vysvětlit, i to, jak se může utvořit plíseň v jícnu, děkuji za odpověď, Irena
Nejlepším přírodním prostředkem na reflux jícnu je jablečný ocet. Požitím kyseliny před jídlem oklamete svůj žaludek, aby počkal s tvorbou vlastní kyseliny.
Svaly dolního jícnového svěrače se aktivují a stahují v závislosti na kyselině. Pití jablečného octa před jídlem aktivuje svěrač a omezí tak přístupu kyseliny do jícnu. Zastánci jablečného octa navrhují přidat dvě až tři čajové lžičky do malé sklenice vody a vypít ji před každým jídlem.
Také je dobré po každém jídle sníst čtyři mandle, což může omezit reflux.
Tak nevím, možná každému kdo má reflux jícnu vadí jiná potravina,ale manžel má refluf asi 15 let a stravovat se podle Vašich rad tak je již pod kytickami. Nadymava zelenina, cibule,česnek, tlačenka a ostatni problémové potraviny opravdu nepatří do jídelníčku pacientů s refluxem. Připadá mi že na internetu rádi kde kdo, najít rady odborníků kterým se dá věřit je problém protože NET je zahlcen pseudoradci.