Antikoncepce patří mezi nejčastěji používané metody plánovaného rodičovství a v současnosti existuje široká škála možností, které se liší způsobem užívání, obsahem hormonů i délkou účinku. Správná volba antikoncepce závisí na zdravotním stavu, věku, životním stylu i osobních preferencích ženy.
V tomto článku se podrobně zaměříme na jednotlivé druhy antikoncepce, jejich základní principy fungování, výhody a nevýhody, aby bylo snazší se v nabídce orientovat a vybrat vhodnou metodu ve spolupráci s gynekologem.
Obecné rozdělení komerční antikoncepce
Tablety/pilulky
Tableta obsahuje hormony. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu. V naší republice jde o nejrozšířenější typ antikoncepce. Výhodou je vysoká účinnost, pravidelný menstruační cyklus, menší menstruační bolesti. Má i pozitivní vliv na pleť, vlasy a nehty.
Po celou dobu užívání dodává tělu estrogen i gestagen. Podle množství hormonů se dělí na:
jednofázové – obsahují stejnou dávku hormonů (21 dnů estrogen i gestagen, 7 dní menstruace)
dvoufázové – tabletky dvojího druhu s různými dávkami hormonů (11 dní estrogen, 10 dní gestagen, 7 dní menstruace)
třífázové – v průběhu cyklu se mění hladiny gestagenů i estrogenů; snaží se co nejvíce zachovat pravidelnost menstruace
Dávkování: Jednou denně. Měla by se užívat každý den ve stejnou dobu.
Spolehlivost: 90 žen z 1 000 otěhotní při doporučeném používání.
Hormonální působení: Hormony z tablety se uvolňují do celého těla. Mohou obsahovat estrogen.
Ovlivnění cyklu: Pravidelné krvácení každý měsíc, může snížit krvácení a bolest.
Váha: Přírůstek na váze je malý, jestli vůbec nějaký.
Riziko trombózy: Mírně zvýšené riziko.
Otěhotnění po vysazení: Ano, brzy po přerušení.
Cena: Metoda není hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění.
Použití: Lékař vám ji předepíše, zakoupíte ji v lékárně a každý den ve stejnou dobu spolknete jednu pilulku. Hormony se pak neustále uvolňují do krve a chrání vás před nechtěným otěhotněním.
Nežádoucí účinky
Časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 100 uživatelek): změny nálady, bolest hlavy, nevolnost, bolest prsou, problémy s menstruací, například nepravidelná menstruace, vynechání menstruace.
Málo časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 1 000 uživatelek): deprese, nervozita, ospalost, závratě, mravenčení, migréna, křečové žíly, zvýšený krevní tlak, bolest žaludku, zvracení, trávicí potíže, plynatost, zánět žaludku, průjem, akné, svědění, vyrážka, bolesti, například bolest zad, končetin, svalové křeče, kvasinkové poševní infekce, pánevní bolesti, zvětšení prsou, nezhoubné bulky v prsou, děložní/poševní krvácení (které obvykle ustoupí při dalším užívání přípravku), výtok, návaly horka, zánět pochvy (vaginitida), problémy s menstruací, bolestivá menstruace, snížená menstruace, velmi silná menstruace, poševní suchost, neobvyklé výsledky výtěru z děložního hrdla, snížený zájem o sex, nedostatek energie, zvýšené pocení, zadržování tekutin, zvýšení hmotnosti.
Vzácné nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u 1 až 10 z každých 10 000 uživatelek): kvasinkové infekce, an
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ONEMOCNENI ZV.RUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Kratochvilova.
Prosim,mam dotaz..Vcera se babicce udelalo spatne a odvezla ji zachranka.Jde o to,ze nam lekar dnes oznamil,ze ma ruzi na noze...a ja ji vcera prevlekala a na postizenou nohu sahala.Syn si brzy privezou z porodnice miminko.Za jak dlouho by se mi nemoc mohla projevit...pokud jsem se nakazila a nebo poradte...jestli bych vubec mohla k miminku.Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemoc růže zpusobují bakterie a její vývoj má několik stádií, přičemž jen při některých je možná nákaza. Přenos infekce probíhá dotykem přes vaší porušenou pokožku. Přes různé prasklinky na vaší kůži, ekzem, plíseň nebo jinak narušenou kůži. Pokud máte kůži zdravou a nemáte narušen imunitní systém a ani nemáte cukrovku, tak je přenos nepravděpodobný. Obvyklá inkubační doba od přenosu do vzniku infekce bývá 2 až 7 dní. Do týdne na sobě určitě poznáte, jestli k nákaze došlo či ne. Pro příště je potřeba po každém takovém dotyku ihned omýt ruce vodou a mýdlem a na závěr použít dezinfekční gel s alkoholem. Tím zcela zabráníte přenosu.
Olej z růže patří mezi nejdražší silice. Tento olej je extrahován z okvětních lístků, většinou z damaškové růže. Olej z růže se vyrábí zejména v Moldavsku, Kavkazu, Krymu, Gruzii, Ukrajině, Turecku, Bulharsku, Maroku a Indii. Voda z růže, nebo také růžová voda, je vedlejším produktem při výrobě oleje z okvětních lístků růže. Voda z růže se nazývá růžový hydrosol. Voda z růže je hlavní složkou marcipánu a používá se k ochucování dezertů. Voda z růže se používá k výrobě kosmetických přípravků, zejména pro péči o pokožku. Olej z růže má afrodiziakální a rozveselující efekt. Díky tomu revitalizuje, posiluje a přináší úlevu od bolestí hlavy, zácpy, duševní únavy a od příznaků menstruace, menopauzy a pomáhá při léčbě kožních onemocnění. Olej z růže má dobré vlastnosti pro péči o vlasy. Používá se v mnoha kosmetických výrobcích, jako jsou tělní oleje, krémy a krémy na obličej.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na fotografii je vidět mužská kandidóza - kvasinková infekce u mužů.
Mužská kandidóza, běžně známá jako moučnivka penisu, je způsobena kvasinkou Candida. Tato houba nejlépe prospívá ve vlhkých podmínkách a penis poskytuje dobré prostředí, zejména pod předkožkou, pro jejich přežití.
Příznaky mužské kvasinkové infekce jsou:
Svědivá vyrážka, která může být bílá což vede k tvorbě bílých skvrn na penisu. Případný otok žaludu způsobuje záněty penisu - onemocnění známé jako balanitis. Svědivé pupínky se můžou zanítit a způsobit červené boláky na penisu. Rovněž můžete cítit bolest při pohlavním styku a v pokročilém stádiu může být pozorován bolestivý pocit na špičce penisu při močení. Rovněž může být přítomen konstantní neobvyklý bílý výtok pod předkožkou.
Léčba
Ve většině případů se kvasinková infekce léčí použitím jednoduch antimykotik, která jsou předepsána lékařem potom, co schválil, že je to určitě kvasinková infekce, která způsobuje tyto bílé svědivé skvrny na vašem penisu.
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčbarůže
Léčbarůže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčbarůže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
V naší poradně s názvem ERYSIPEL (EPYPEL) ALIAS RŮŽE V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Urbánková.
Dobrý den, mám dotaz ohledně růže (nemoci) v uchu. Jak často postihuje toto onemocnění ucho. Dále prosím o radu zda při tomto onemocnění může být opakovaně naměřen vysoký krevní tlak? Dále bych se chtěla zeptat zda s touto nemocí souvisí otok rukou, nebo to může také souviset s nošením respirátorů, protože za ušima se mi vytvořilo zarudnutí až skoro poškození kůže. Dále se ukázalo, že mám zánět močových cest. Můžete mi prosím poradit, jak mám postupovat při těchto příznacích? Na růži v uchu jsem užívala antibiotika. Děkuji za radu Urbánková Jarmila
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S uchem budete muset na ušní, jinak to nepůjde, protože bude potřeba udělat stěr, ze kterého se pak pozná, co to v uchu máte a jak to rychle vyléčit. Existuje popsaný případ výskytu erysipelu (růže) v uchu. Infekce byla doprovázena teplotou 38°C a prokázala se až laboratorním vyšetřením vzorku.
Doxyhexal obsahuje účinnou látku doxycyklin, který kromě obecných indikací pro všechny členy skupiny tetracyklinových antibiotik se často používá k léčbě lymské boreliózy, chronické prostatitidy, sinusitidy, zánětlivého onemocnění pánve, těžkého akné, rosacey a rickettsiových infekcí.
Doxycyklin je považován za léčbu první volby pro chlamydie a negonokokovou uretritidu a společně s cefiximem na nekomplikovanou kapavku.
Antibakteriální použití
Obecná antibakteriální indikace
Doxycyklin je širokospektrální antibiotikum, které se používá při léčbě řady bakteriálních infekcí. Je účinný proti bakteriím, jako je Moraxella catarrhalis, Brucella melitensis, Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Kromě toho se doxycyklin používá při prevenci a léčbě závažných stavů, jako je antrax, leptospiróza, dýmějový mor a lymská borelióza. Některé bakterie, včetně Haemophilus spp., Mycoplasma hominis a Pseudomonas aeruginosa, však prokázaly rezistenci k doxycyklinu. Je také účinný proti Yersinia pestis (infekční agens dýmějového moru) a předepisuje se k léčbě lymské boreliózy, ehrlichiózy, a skvrnité horečce.
Konkrétně je doxycyklin indikován k léčbě následujících onemocnění:
V naší poradně s názvem HRBOLKY V ZADU A NA BOKU JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kristýna.
Dobrý den mohu se zeptat co Vám zjistily? Udělalo se mi to samé na obou stranách jazyka. Děkuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hrbolky na zadní straně jazyka jsou často normální papily, které mohou být zduřelé kvůli podráždění, infekci nebo alergii. Zatímco mnoho hrbolků vzadu na jazyku je neškodných a samy odezní, přetrvávající nebo bolestivé hrbolky vyžadují vyšetření u lékaře.
Zadní strana jazyka má přirozené hrbolky zvané papily, které obsahují chuťové pohárky a mohou být znatelnější, když jsou podrážděné nebo zanícené.
Možné příčiny:
- Přechodná lingvální papilitida (hrudky vzadu na jazyku) – Malé, červené nebo bílé, bolestivé hrbolky způsobené podrážděním papil, které často odezní během několika dní.
- Afty – Malé, bolestivé vřídky, které se mohou objevit na jazyku a dalších částech úst.
- Orální kandidóza – Plísňová infekce, která může způsobit bílé skvrny a hrbolky na jazyku a v celých ústech.
- Alergické reakce – Reakce na určité potraviny nebo látky, které mohou způsobit hrbolky na jazyku.
- Virové infekce – Bolesti kdekoliv na jazyku mohou způsobovat onemocnění jako orální herpes (opary) nebo HPV.
Bolesti kdekoliv na jazyku i vzadu se mohou projevit společně se spálou, angínou, leukoplakií a ve vzácných případech i s rakovinou ústní dutiny.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc:
Pokud jsou puchýře vzadu na jazyku bolestivé, přetrvávající nebo doprovázené dalšími příznaky, jako je horečka, potíže s polykáním nebo změna vzhledu jazyka. Také pokud si všimnete nevysvětlitelných bílých nebo červených plošek, vřídků nebo tvrdých bulek.
Léčba:
Mnoho hrudek vzadu na jazyku samo odezní bez léčby.
Kloktadla s teplou slanou vodou, hydratace a vyhýbání se dráždivým látkám mohou pomoci zmírnit nepohodlí.
V případě aftů mohou volně prodejné léky zmírnit bolest způsobenou afty.
Pokud je příčinou infekce nebo jiný stav, pak jedině lékař může poskytnout vhodnou léčbu.
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
Zde můžete vidět obrázek, jak vypadá růže na kůži.
V naší poradně s názvem NATEKLÉ UZLINY NA JEDNÉ STRANĚ KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anton.
Dobre rano.Uz rok mam nateklou uzlinu na lavej strane krku.Kontroluju mi to kazde 3 mesiace.Mam v krku hleny,musim kaslat.V Poslednej dobe to uz ma velikost asi pol vajca.Co mam robit?Moc krat dakujem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Skutečnost toho, že to máte takto dlouho bez léčby, ačkoliv jste již absolvoval minimálně tři prohlídky u lékaře, může vypovídat o tom, že se nejedná o rakovinu. Rakovina je jen jedním z několika dalších příčin zvětšené uzliny na krku. Mezi další časté příčiny patří bakteriální a virové infekce. Jedním z příznaků těchto onemocnění je právě tvorba hlenu a kašel. Virové infekce zpravidla trvají kratší dobu. Bakteriální infekce se naopak mohou vléct dlouhou dobu. Z toho by se dalo usuzovat, že se jedná o chronickou infekci způsobenou nějakou bakterií. Nateklá uzlina na jedné straně krku na to reaguje zvětšením a sděluje vám, že onemocnění stále probíhá. Uzliny se většinou zvětšují blízko místa s probíhající infekcí. Je tedy vhodné zaměřit se na krk a dutiny. Bakterie se v těchto lokalitách dají zjistit výtěrem z krku a nosu, podobně jako při testech na COVID 19. Praktické je také vyšetření sputa (hleny v krku) a nosního sekretu, pokud se tvoří. Ze všech těchto laboratorních analýz se dá lépe zjistit, zda-li obsahují něco, co v nich nemá být. Laboratorní vyšetření také pomůže lépe nasměrovat další kroky. Pokud vám byly tyto laboratorní testy provedeny a stále jste veden pod lékařským dohledem s frekvencí jednou krát za tři měsíce bez léčby, tak řešení nebude jednoduché a celé to bude vypovídat o tom, že za zduření vaší uzliny na krku bude odpovědná některá ze vzácných příčin nebo že nejde o uzlinu. Mnoho boulí na krku může být způsobeno podkožními nádory, které sice nejsou zhoubné, ale jejich nebezpečí spočívá v tom, že pomalu zvětšují svůj objem a tím mohou způsobit útlaky okolních mechanismů a vytváří také kosmetické vady. K potvrzení všech těchto hypotéz je třeba mnoho vyšetření a ochota lékaře je s vámi absolvovat. Z vašeho dotazu je cítit, že nejste spokojený se současným vývojem léčby, kdy vám je poskytnut jen omezený lékařský dohled jednou za tři měsíce. Podle zákona máte nárok na konziliární vyšetření, to je porada s jiným lékařem o dalším postupu léčby. Požádejte proto svého lékaře, nebo svého praktika o žádanku na vyšetření lékařem specialistou v oboru endokrinologie, imunologie, alergologie a ORL. Tato vyšetření by měla lépe ukázat na příčinu vašich problémů a urychlit tak nápravu do původního stavu.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ POHOTOVOST PRAHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nguyenová Ngoc Anh.
Dobrý den,
Trápí mě již 4. den seskupení vodových puchýřku na zadní hýždí, jsou svědivé a citlivé na dotek, počet puchýřku se už nezvětšuje ale samotné puchýřky se zvětšují a plní vodou, některé se i spojí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Herpes gladiatorum je kožní infekce způsobená virem herpes simplex typu 1. Herpes gladiatorum je také známý jako chmatový herpes, protože se nejčastěji vyskytuje u zápasníků. Tento virus také způsobuje opary nebo puchýře na rtech. Infekce herpes gladiatorum jsou běžné u sportovců, kteří provozují kontaktní sporty. Jakmile se člověk nakazí virem herpes simplex 1, zůstane nakažen po celý život. Člověk pak může zažívat „vzplanutí“ příznaků, které může vyvolat stres nebo nemoc.
Prvotní infekce se může objevit kdekoli na kůži, ale u sportovců se nejčastěji vyskytuje na hlavě, krku a trupu.
Neexistuje žádný lék na herpes gladiatorum. Jakmile jednou dostanete tento virus, budete ho mít na celý život. V začátku aktivní fáze mohou být podávány antivirové léky, aby pomohly zmírnit příznaky. Účinné jsou zejména během prvních hodin výskytu oparu, kdy výrazně zkracují délku případů, kdy má osoba epizodu. Začátek léčby v pozdějších stádiích po 4. dni a déle již nemá uspokojivý účinek.
Antivirové léky:
- acyklovir, který se užívá v dávce 800 mg každé 4 hodiny s noční pauzou vynechání dávky,
- valacyklovir, který se užívá v dávce 1g kazdých 8 hodin.
Bez léčby se epizoda spontánně ztratí do třech týdnů.
Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
V naší poradně s názvem MUŽE TO BYT SVRAB? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.
Dobrý den, posílám dotaz pro ty, jenž mají vlastni zkušenost. V oblasti pasu se mi vytvořila tato ohraničená vyrážka, jsem velký atopik a ekzematik, tak jsem tomu nevěnovala mnoho pozornosti. Nicméně kožní leze nereaguje na namazaní kortikoidu, tak, jak jsem zvyklá a několik dni je stejná. Ale nemůžu říct, ze by mě extra svěděla.
Diky za názor a rady. Samozrejme se objednávám na kožní.
Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zamoření svrabem je charakteristické právě sveděnim a viditelnými chodbičkami v kůži. Píšete, že tyto příznaky nemáte, takže to svrab není.
Důležité je podívat se na ty puchýřky, jestli obsahují tekutinu. Pokud ano, tak je to herpes. Herpes simplex je infekční virus šířený kontaktem s kůží nebo pohlavním přenosem HSV-1 nebo HSV-2, což je virus, který způsobuje orální herpes nebo genitální herpes.
Projevuje se svěděním, puchýři, opary, palčivou bolestí a horečku, ačkoli někteří lidé nemusí vykazovat všechny tyto známky nebo příznaky onemocnění.
Herpes simplex se normálně léčí acyklovirem, ale jeho účinky jsou přínosné, když se začne užívat v prvním dni výskytu. Později již ztrácí smysl.
Toto onemocnění je nakažlivé a přenáší se dotykem, takže buďte opatrná pro uchránění členů domácnosti. Herpes sám odezní do tří týdnů, ale virus zůstává dále v těle a může znovu propuknout v dobách zvýšeného stresu nebo oslabeného imunitního systému vlivem jiné infekce.
Infekce pupíku patří mezi nejčastější příčiny krvácení v této oblasti. Pupík je přirozeně teplé, tmavé a vlhké prostředí, což vytváří ideální podmínky pro množení bakterií a plísní. Riziko infekce je zvýšené zejména u osob s piercingem, při nedostatečné hygieně nebo u lidí s nadváhou.
Moderní dermatologické a infekční poznatky upozorňují, že i drobné poranění kůže v pupíku může vést k rozvoji infekce, pokud není oblast správně ošetřena. Krvácení se pak často objevuje spolu se zánětlivými projevy.
Příznaky infekce pupíku
Příznaky se mohou lišit podle typu infekce, přesto existují typické projevy, které by neměly být přehlíženy:
přecitlivělost a bolest v oblasti pupíku
zarudnutí nebo změna barvy kůže
svědění, pálení nebo brnění
hnisem naplněný absces
otok a teplota kůže na dotek
páchnoucí výtok různých barev
závratě, nevolnost nebo zvracení
krvácení z pupíku
Diagnóza infekce
Lékař nejprve provede pečlivé fyzikální vyšetření. Pomocí tamponu může odebrat vzorek z pupíku k mikrobiologickému vyšetření, které pomůže určit, zda se jedná o bakteriální nebo plísňovou infekci.
Správné určení původce je klíčové pro volbu účinné léčby a prevenci návratu obtíží.
Léčbainfekce pupíku
Léčba závisí na typu a závažnosti infekce. Obvykle zahrnuje kombinaci lokální terapie a režimových opatření:
nošení volného oblečení
důsledná osobní hygiena
udržování oblasti v suchu
odstranění piercingu v pupíku
Při kvasinkové infekci se používají antimykotické krémy či prášky. Bakteriální infekce se často léčí oplachy teplou slanou vodou a lokálními antibiotiky, v těžších případech i antibiotiky celkovými.
Ve svém příspěvku PŘENOS NEMOCI RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Kročil.
Jak moc je nemoc nebezpečná pro nejbližší okolí.Jak se trochu obrnit doma ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Linda.
Prosím Vás o dotaz dědovi se oběvila pod lítkem růže byl 9 dní v nemocnici včera jsme ho přivezli domu.Noha ho stalé bolí dostal nějaké antibiotika.Chtěla jsem se optat jak hodně to je nebezpečné když tu nohu zatěžuje.Chvíly něco děla a pak jsi jde lehnout protože ho to bolí a zase dokola nechce jsi nechat říct.Děkuji Sýkorová
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
V naší poradně s názvem NEMOC RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobrý den
prosím o radu jak se řeší prostředí, ve kterém se vyskytne nemoc růže (hlavně postel a osobní věci
nemocného), jestli je nutná desinfekce a jakým způsobem.
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Erysipel alias růže je zánětlivé onemocnění, které způsobují bakterie. Bakterie je živý organizmus, který dokáže přežít i mimo člověka, na různých předmětech, tkaninách i v tělesných tekutinách. Zničit tyto bakterie lze desinfekcí. Desinfekci lze provést při praní, kdy se zvolí velmi vysoká teplota 100°C a nebo pak kontaktně přímo na předměty se použije desinfekce v podobě tekutého ethanolu, který lze koupit v lékárně, ale i v drogerii, jako desinfekční prostředek na ruce. Kontaktních desinfekcí je celá řada, v lékárně si vyberete přesně tu, která bude vyhovovat vašim potřebám - na vytírání, i na utírání.
Streptokoková angína (zánět hltanu): typickým příznakem je bolest, červené zarudnutí krku s hustým hnisem kolem mandlí; horečka a zimnice; zvětšené lymfatické uzliny kolem krku; zvracení a břišní potíže, zvláště u dětí.
Spála: mezi příznaky spály patří zánět hrdla; růžovočervená vyrážka, která se šíří přes břicho, stranu hrudníku a objevuje se i v kožních záhybech; vyrážka má při doteku strukturu jako smirkový papír; dále jasně červený jazyk (známý jako „jahodový jazyk“) a bledost v okolí úst.
Impetigo: typickým příznakem onemocnění jsou puchýře kolem nosu, úst a nohou; v závažných případech se vyskytuje horečka a zduření lymfatických uzlin.
Diagnóza streptokokové infekce skupiny A
Metodou diagnostiky u streptokokové angíny a spály je vyšetření bakterie v krku tamponem nebo krevní testy. Impetigo je diagnostikováno tím, že lékař tamponem setře z puchýře nebo kůry vředu vzorek, který následně pošle na mikrobiologické vyšetření. Syndrom toxického šoku je diagnostikován tak, že se zkoumají příznaky a v některých případech se udělají krevní testy.
Přenos streptokoka skupiny A
Přenos streptokoka skupiny A je možný z člověka na člověka, kontaktem s nakaženými osobami. Bakterie jsou přítomny ve slinách, ve výtoku z nosu, při kýchání, kašlání a na rukou infikovaných sekretem. Přenos infekce může být ve vzácných případech z kontaminovaných potravin, jako je mléko a mléčné výrobky a vejce. Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění a lidé s kožními lézemi nebo puchýři by neměli manipulovat s potravinami, dokud infekce není vyléčena. Infekci mohou přenášet i osoby, které mají bakterie, ale nemají žádné příznaky. Léčba infikované osoby antibiotiky po dobu 24 hodin nebo déle obvykle eliminuje schopnost šíření bakterií. Je však důležité, aby léčba antibiotiky byla dokončena, jak bylo předepsáno lékařem. Není pravděpodobné, že by došlo k šíření infekce předměty v domácnosti, například talíři, hrnečky nebo hračkami.
Léčba streptokokové infekce skupin A
Antibiotika jsou standardní léčbou, ve většině případů se používá desetidenní léčba. Základním antibiotikem pro léčbu streptokokové infekce skupiny A je penicilin. Také erytromycin, pokud jste alergičtí na penicilin. Pokud si nemůžete vzít ani penicilin, ani erytromycin, pak se předepisuje cefalosporin. K léčbě impetiga jsou určeny antibiotické masti. Po aplikaci antibiotik se vy nebo vaše dítě budete cítit lépe do 24 hodin. Ujistěte se, že vždy byla dobrána celá dávka antibiotik.
Doporučení: Nemocné děti nechávejte v dostatečné vzdálenosti od ostatních dětí. Pokud se u vašeho dítěte vyvíjí streptokokové infekce skupiny A, včetně spály nebo impetiga, měli byste zamezit kontaktu s ostatními dětmi ve školkách, školách a podobných zařízeních.
Bílý povlak v puse může být způsobený kvasinkami. Kvasinková infekce je poměrně častá infekce vyvolaná kvasinkami rodu Candida. Za normálních okolností jsou kvasinky součástí obvyklé flóry v trávicím traktu a genitálu, ojediněle na kůži. V přítomnosti predispozičních faktorů se mohou výrazně pomnožit a vyvolat nejrůznější projevy. Kvasinková infekce způsobuje na jazyku bílé pupínky, které mohou být známkou plísňové infekce. Kvasinková infekce je rovněž známá jako afty nebo jako kandidóza, která je způsobena přímo plísní Candida albicans. Předtím než se objeví bílé pupínky na jazyku, dochází obvykle k jeho otoku a bolesti. Léčba se řídí lokalizací infekce, jejím rozsahem a přidruženými rizikovými faktory. Základem úspěšné léčby je dodržování režimových opatření a cílené odstranění kvasinek antimykotiky, která zabrání růstu a množení kvasinek. Při orální kandidóze se aplikují lokální prostředky ve formě sprejů a roztoků.
Mykóza u dětí je nepříjemné onemocnění způsobené plísní zvanou Candida. Mezi kvasinkové infekce patří moučnivka a plenková dermatitida. Moučnivka postihuje hlavně novorozence a kojence (viz výše). Moučnivka se například u dětí projeví po porodu, jestliže jejich matka měla vaginální kvasinkovou infekci, dále při kojení z matčiných prsů, při léčbě antibiotiky či u dětí s poruchami imunitního systému. Plenková dermatitida se vyskytuje v místech zakrytých plenkami. Častou příčinou je nadměrná vlhkost způsobená močí a potem pod plenkami. Moučnivka se léčí protiplísňovými léky v tekuté formě, které se vtírají dítěti do úst smotkem vaty nebo čistým prstem. Starším dětem je možné podávat lék na lžíci; dítě si jím vypláchne ústa a vyplivne ho. Plenková dermatitida se léčí protiplísňovými léky ve formě masti nebo roztoku, které se nanášejí na postižená místa. Poševní kvasinková infekce se obecně léčí protiplísňovou mastí nebo čípky, které se zavádějí do pochvy. Léčená infekce by měla po několika dnech odeznít, může se však vracet.
Ve svém příspěvku LÉČBA KVASINKOVÁ INFEKCE NA ŽALUDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Na kvasinky výborně zabírá sucho. Stačí mít žalud 2-3 týdny větraný v suchu. Nepoužívat mýdlo, jen vodu. A vyléčí se to výborně. Jen se musí hlídat, aby to bylo v suchu pořád, i v noci. Pokud se střídá vlhko a sucho, to pak nemá vůbec smysl. Na internetu jsou návody, aby předkožka zůstala, držet vzadu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tomáš.
Dobrý den, ve Vašem článku léčba kvasinkové infekce na žaludu píšete. Stačí mít žalud 2-3 týdny větraný v suchu.Na internetu jsou návody, aby předkožka zůstala, držet vzadu. Bohužel žádný takový návod se mne nepodařilo dohledat. Nebylo by možno dát např. odkaz, nebo popsat vlastní provedení.
Děkuji Tomáš
Průběh infekce močových cest se liší podle toho, zda jde o akutní cystitidu, nebo pyelonefritidu, a to jak u mužů, tak i u žen. U mužů výskyt onemocnění stoupá po 40. roce věku v souvislosti s hyperplazií prostaty a urolitiázou. U žen jsou pro infekce močových cest typické recidivy.
Akutní cystitida – zvyšující se bolest při domočování (terminální dysurie); palpační citlivost v podbřišku.
Akutní pyelonefritida – tupá bolest v bederních krajinách s horečkou a třesavkou; bolestivost při hluboké palpaci ledvin a při poklepu na bederní krajinu.
U dětí pyelonefritidu provázejí nespecifické symptomy, které ukazují spíš na nemoci trávicího traktu či jater (nechutenství, neprospívání, zvracení, průjem), horečka, alterace celkového stavu, může se objevit mírná žloutenka nebo i sepse. Je třeba sledovat specifické příznaky, jako je neobvyklý zápach moči a skvrny na plenách.
U větších dětí je často přítomna dysurie (řezavé močení), polakisurie (časté nucení na močení), strangurie, bolesti břicha nebo zad, enuréza.
Infekci močových cest nejčastěji vyvolávají gramnegativní bakterie, hlavně E. coli, méně často Proteus mirabilis, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter, Pseudomonas; G+ bakterie – rod Enterococcus a Staphylococcus saprophyticus. Některé sérotypy E. coli mají tendenci adherovat fimbriemi na epiteliální buňky, a proto vyvolávají infekci častěji.
Infekce vzniká nejčastěji ascendentně (u žen hlavně kvůli krátké močové trubici/uretry) – z tlustého střeva přes perineum do uretry. IMC začíná u žen kolonizací vaginálního vestibula, u mužů předkožkového vaku, a následně se infikuje močová trubice, močový měchýř a vzácně i horní močové cesty.
Hematogenní infekce jsou vzácné, mohou se však vyskytovat u novorozenců, u chronicky nemocných a u imunosuprimovaných pacientů. Perorální a bariérová lokální kontraceptiva zvyšují riziko infekce močových cest. Rekurentní infekce močových cest u adolescentů mohou svědčit pro sexuálně přenosné choroby.
Mezi rizikové faktory pro vznik močové infekce patří: glykosurie (například při diabetu), poruchy vyprazdňování měchýře (zúžení uretry, vezikoureterální reflux, postmikční reziduum v močovém měchýři a hypertrofie prostaty), dále konkrementy a těhotenství. Velmi častou příčinou infekce močových cest je instrumentální vyšetření a močová cévka.
Mykóza pohlavních orgánů (tedy infekce způsobená houbami) trápí něžné pohlaví častěji než muže. Alespoň jednou za život jí trpí tři ze čtyř žen. Typickým příznakem mykózy je svědění zevních rodidel. Mírné svědění se často objevuje přibližně tři dny před menstruací, není doprovázeno výtokem a během menstruace samo odezní. Svědění však může být (i když ojediněle) poměrně nesnesitelné, někdy se změní až v pálení v pochvě, jež mohou doprovázet následující příznaky: zarudnutí pochvy a zevních rodidel, bílý tvarohovitý výtok z pochvy, otok rodidel, pálení a řezání při močení, zápach výtoku, bolestivý pohlavní styk.
Ovšem nezapomínejte, že každá pochva je osídlena bakteriemi, houbami i viry. A není žádoucí, aby se žena snažila tyto organismy zlikvidovat. Za normálních okolností je pochva sama schopná udržovat rovnováhu v tomto mikrobiotickém prostředí. Existuje ale mnoho faktorů, které mohou poševní prostředí narušit, v důsledku čehož počet kvasinek rychle narůstá. Výsledkem je poševní kvasinková infekce.
Poševní prostředí se narušuje kromě jiného i pohlavním stykem. Přestože pohlavní styk představuje pro většinu z nás příjemnou záležitost, pro pochvu může znamenat narušení přirozeného prostředí. Poševní prostředí může být při pohlavním styku narušeno mechanicky (drobná poranění například při nedostatečné vlhkosti pochvy) nebo „zavlečením“ jiných bakterií, které žijí na partnerovi. Prostředí může být po ejakulaci změněno i přítomností spermií. To vše napomáhá přemnožení kvasinkových organismů. V současné době lidé často souloží nepravidelně, kumulovaně (o víkendech, dovolených, na líbánkách), což neumožňuje pochvě, aby se dostatečně adaptovala na nové podmínky. Tudíž pokud plánujete uskutečnit více styků, musíte pochvě zajistit dostatečnou lubrikaci. Používejte lubrikant, jenž chrání tkáně před poškozením a močový měchýř před infekcí. Při pohybu penisu se kvasinky totiž mohou dostat i do močové trubice a močového měchýře. Proto je dobré se před souloží i po ní vymočit.
Poševní prostředí ovlivňují rovněž změny koncentrace hormonů, tedy mimo jiné i menstruační cyklus: v první polovině cyklu estrogeny stimulují pochvu a čípek, čímž se vytváří sekret, který se podobá vaječnému bílku a který představuje prostředí příznivé pro spermie. Množství sekretu stoupá až do ovulace. Po ovulaci se k estrogenům přidává hormon progesteron a tato kombinace mění poševní sekret: začíná být smetanově bílý, není tak vazký a pro spermie je méně příznivý. Od prvního dne cyklu pH v pochvě postupně klesá a s blížící se menstruací se stává kyselejším. Kyselost svědčí kvasinkám, proto čím je menstruace blíže, tím více pochva svědí. Při menstruaci se pH o
Mezi původce kožních infekcí patří 25 patogenních druhů dermatofytů. V celé Evropě, a tedy i v naší republice je nejčastější druh zvaný Trichphyton rubrum. Ten se přenáší z člověka na člověka a vyvolává především infekce na chodidlech, v meziprstích nohou a na nehtech. K takzvaným zoofilním dermatofytům patří například druh Microsporum canis, který je častější u dětí a přenáší se z drobných zvířat.
Drobné ranky, rozpraskané paty a podobně, to jsou vstupní místa, kudy se infekce ochotně šíří. Vyvolavatel infekce se nejčastěji uchytí v meziprstích nohou a odtud se přenáší na nehty nohou, vzácněji na ruce nebo do třísel.
Vzhledem k tomu, že se plísním daří ve vlhkém prostředí, jsou více ohroženy osoby, které nosí většinu dne uzavřenou sportovní nebo pracovní obuv, ve které se nohy potí. Dále osoby, které navštěvují veřejná koupaliště, sauny a jiné rekreačně lázeňské provozy, tedy místa, kde lidé chodí bosi. Větší predispozici k mykózám nohou a nehtů mají rovněž starší lidé, kteří trpí poruchou periferního prokrvení nohou nebo diabetem.
Plísním se dobře daří v místech s vyšší vlhkostí. Je třeba si uvědomit, že odloučené kožní šupiny a části nehtů jsou infekční několik měsíců. Pokud se tato infekce přenese na kůži, přispívá k jejímu šíření nošení neprodyšné obuvi. Z koberců je lze odstranit běžným vysáváním, z podlah vytíráním.
Plísně jsou infekční nemoci, takže se obvykle nakazíme kontaktem se sporami plísní v místech, kde lidé chodí bosi. Nakazí se i lidé, kteří dbají na čistotu, významnou roli hraje stav obranyschopnosti daného pacienta. Špatné hygienické návyky také samozřejmě hrají roli, ale ne tu nejpodstatnější.
Šíření mykotických infekcí není obvykle tak rychlé jako u bakterií. Šíření z meziprstí nohou na nehty nohou trvá několik měsíců. Je důležité začít aplikovat antimykotika včas a používat je pravidelně.