Jakobova nemoc je velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat, což je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu.
Prionová bílkovina se u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci dostane do buněk mozku a v nich se zachová jako virus. Ten přinutí buňky, aby místo svých bílkovin začaly vyrábět kopie prionové bílkoviny. Tyto kopie se šíří do dalších buněk a proces se rozšiřuje. Postižené buňky jsou nakonec tak zaplněné prionovými bílkovinami, že prasknou a odumřou. Nemoc se začne projevovat rychle postupujícím rozpadem osobnosti a demencí. Proces by se dal připodobnit k rychle a velmi těžce probíhající Alzheimerově chorobě, která je navíc spojená s vážným narušením pohyblivosti (často se objevují nepravidelné nekontrolované pohyby známé jako chorea) a s třesem. Od objevení prvních příznaků člověk umírá do několika měsíců.
Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné. Jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat přítomné na chirurgických nástrojích.
V naší poradně s názvem REVMATICKÁ ARTRITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Taťána.
Dobrý den, manželovi byla diagnostikovaná revmatická artritida. Prosím o radu.
Jak podpořit léčbu bylinkami, popřípadě dietou?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Revmatoidní artritida je dlouhodobá autoimunitní porucha, která primárně postihuje klouby. Revmatoidní artritida se projevuje horkostí, otokem a bolestí kloubů. Bolest a ztuhlost se často zhoršují po odpočinku. Nejčastěji se jedná o zápěstí a ruce, přičemž na obou stranách těla jsou obvykle postiženy stejné klouby. Příčina revmatoidní artritidy není doposud známa, pouze se předpokládá, že ji způsobuje kombinace genetických a environmentálních faktorů. Hlavní roli při revmatoidní artritidě hraje imunitní systém, který z neznámého důvodu napadá klouby. To má za následek zánět a ztluštění kloubního pouzdra. Nemoc dále ovlivňuje přilehlou kost a chrupavku.
Léčba je omezena pouze na zmírnění příznaků, protože skutečná příčina není známa a není tedy možné tuto nemoc léčit ani vyléčit. Cílem léčby je zmírnit bolest, omezit zánět a zlepšit celkové fungování člověka. Tomu může pomoci rovnováha mezi odpočinkem a cvičením, používání dlahy, rovnátek nebo podpůrných ortéz. K léčbě se často používají léky proti bolesti, steroidy a protizánětlivé léky ze skupiny NSAID (mnoho z nich se dá volně koupit v lékárně). Ke zpomalení vývoje revmatoidní artritidy lze použít antirevmatika (označení DMARD), jako je hydroxychlorochin a methotrexát (jen na lékařský předpis). V určitých situacích může pomoci i chirurgické řešení.
Co se týče přírodní léčby a diety, tak zde moc možností není. Dieta, která by zmírňovala postup revmatoidní artritidy, neexistuje žádná. Samozřejmě platí, že zdravá strava a pohyb jsou prospěšné vždy. Jako přírodní léčbu revmatoidní artritidy lze použít přírodní léky na zmírnění bolesti. Sem patří kapsaicin (přírodní výtažek z chilli papriček), alobal na bolest kloubů, akupunktura, masáže a cvičení. U některých pacientů pomohly magnety, které se přikládaly na postižená místa.
Mnoho lékařů ke zmírnění příznaků revmatoidní artritidy doporučuje ošetření teplem a chladem.
Chlad: Omezuje otoky a záněty kloubů. Například během záchvatů bolesti na postižený kloub umístěte balíček s ledem. Jen to nepřehánějte. Studený obklad přiložte jen na 15 minut a mezi ošetřeními si udělejte alespoň 30ti minutovou přestávku.
Teplo: Uvolňuje svaly a urychluje průtok krve. Můžete použít elektrickou vyhřívanou dečku nebo teplý vlhký ručník. Nepoužívejte příliš velké horko. Kůže se nesmí spálit. Tepelnou terapii můžete využít i ve sprše, kde necháte teplou vodu dopadat na bolestivou oblast. To může pomoci uklidnit projevy. Horká vana je dalším dobrým způsobem, jak uvolnit ztuhlé svaly. Nepoužívejte vířivky ani horké vany, pokud máte vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.
Vyzkoušejte hřejivou koňskou mast. Ta obsahuje kapsaicin, což je přírodní látka získaná z pálivých chilli papriček. Vědecké studie ukazují, že může pomoci zmírnit bolest.
Creutzfeldt-Jakobova nemoc (CJD) je veřejnosti známé, ale přitom velice vzácné onemocnění řadící se mezi takzvané prionové choroby. Priony jsou podivné a teprve nedávno objevené infekční částice. Nejsou to ani bakterie, ani viry, jsou to pouhé bílkoviny. Tyto bílkoviny jsou však schopné se v našem organismu nekontrolovaně rozmnožovat a to je činí podobné klasickým infekčním nemocem. Tato nemoc se vyskytne asi u 1 člověka z milionu. Příčinou je vznik patologické bílkoviny v mozku některých lidí. Jak je možné, že se pouhá neživá bílkovina začne množit podobně jako virus, je nejasné, jistou roli hraje zřejmě genetický předpoklad. Tato nemoc vzniká samovolně velmi vzácně. Od nakaženého člověka již k přenosu dochází častěji, rizikový je kontakt s jeho tkání. K tomuto dochází u různých transplantací a u neurochirurgických operací, protože priony mohou zůstat na chirurgických nástrojích.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janků Ivanka.
Musím hlídat vnoučata a chlapec má diagnostikovanou pátou nemoc,hrozí mi jako dospělákovi také tato nemoc?Myslím ,že jsem ji neměla v mládí.Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, pátá nemoc je přenosná v každém věku. Podobně jako neštovice postihují některé dospělé lidi, tak i pátou nemoc může chytit dospělý. Obvykle ale platí, že když jste doposud pátou nemoc neprodělala, tak zřejmě máte přirozené vlastní protilátky a můžete být díky tomu imunní.
V prvotním stadiu, nazývaném jako asymptomatická hyperurikémie, se nemoc nemusí nijak projevovat. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Normální hladina kyseliny močové v krvi je:
140–340 µmol/l (ženy)
220–420 µmol/l (muži)
Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, případně kotníky, kolena), což se projevuje jejich silnou bolestí. Mluvíme o akutním dnavém záchvatu. Bolest obvykle přichází náhle, v ranních hodinách. Daný kloub je pak oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět. Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.
Jak se pozná dna od jiných onemocnění, nelze jednoduše stanovit, jelikož se dna, jak bylo výše popsáno, projevuje bolestí, otoky, zarudnutím kloubů, omezením jejich pohyblivosti, což je charakteristické také pro jiná onemocnění. Typické u dny je postižení drobných kloubů nohou a rukou. Nejčastěji se zánět projevuje na palci nohy. Kyselina močová a uráty se mohou vytvářet také v ledvinách a vyvolávat vznik ledvinových kamenů nebo jiné problémy až selhání ledvin. Nemoc zhoršuje obezita, podobně jako při cukrovce, a může ji doprovázet vysoký krevní tlak.
Prevence onemocnění spočívá především v zabránění přechodu akutní dny do chronického stadia jednak kvalitní terapií, jednak dietetickými opatřeními.
Závažným projevem tohoto onemocnění je dnavý záchvat, který provází silná bolest v některém z kloubů, nejčastěji v palci u nohy. Postižený kloub je velmi citlivý, dochází k napuchnutí a kůže reaguje zarudnutím. Ukládání krystalků kyseliny močové (tofů) v okolí kloubu může vést až k poškození tkání, což má za důsledek zhoršenou hybnost kloubů a také jejich viditelnou deformaci.
Ve svém příspěvku CO TO ZNAMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry večer lékař mi do zprávy napsal fw 22/44 jako diagnóza,muzere mi říct co to znamená dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mohelnice.
To může být kinetóza. Říká se tomu také mořská nemoc, cestovní nevolnost nebo nemoc z pohybu. Není to přímo onemocnění, ale stav, který způsobuje přesun těla jinak než chůzí nebo během. Tento stav se vyskytuje jen u některých jedinců a v určitých situacích. Nejedná se o nijak vážný případ, spíše postiženou osobu obtěžuje.
Kinetóza je způsobena dvěma faktory. Za prvé, když se v rovnovážném ústrojí nacházejícím se uvnitř ucha při zvláštním pohybu přelévá tekutina a dává mozku nejisté signály. Za druhé takto může reagovat samotný centrální nervový systém. Tento jev se děje, pokud se tělo hýbe a oči fixují jeden bod. To se děje například při jízdě autobusem, když oči sledují nehybnou sedačku před sebou, nebo naopak je tělo v klidu a oči sledují pohyb, například při pohledu z mostu na plynoucí vodu.
Kinetóza se nejčastěji projevuje jako nevolnost při jízdě autobusem, v letadle nebo na lodi.
Crohnova nemoc se nikdy nedá zcela vyléčit. Nejprve se vždy lékař zaměří na léčbu akutního onemocnění, pak se společně s pacientem snaží o to, aby se nemoc projevovala v životě jedince minimálně. Obvykle se při léčbě nejprve nasadí protizánětlivé léky, jejichž úkolem je zredukovat zánět (obvykle se jim ho nepodaří zcela odstranit). Takovým lékem může být mesalazin, který působí lokálně (čípky, tablety). Dříve se používal více sulfasalazin, u něj se ale často objevovaly nežádoucí účinky. Pokud se ale jedná o těžší formu nemoci, může lékař předepisovat kortikoidy, ty ale nelze brát trvale. V případě, že je již zánět vyléčen a je třeba udržet nemoc v klidovém stavu, může lékař předepsat různá probiotika.
Pokud dochází k nějakým infekčním komplikacím, může lékař nasadit i antibiotika. Pokud by ale léky nezabíraly, řešením může být třeba chirurgická operace, kdy je nemocná část odoperována (například fistule, rakovina).
Důležitou součástí léčby lidí trpící Crohnovou nemocí je dodržování diety. Obvykle pacient sám vypozoruje, které potraviny mu onemocnění zhoršují a těmto potravinám se pak musí vyhýbat. Zpravidla je pacientům s Crohnovou nemocí doporučováno vyhýbat se potravinám obsahujícím laktózu. Naopak se u většiny pacientů doporučuje příjem nenasycených mastných kyselin (ryby). Strava by měla ale obsahat všechny nutriční složky. Pokud by nemoc vedla ke zúžení trávicí trubice, je důležité volit takovou stravu, která neobsahuje nestravitelné zbytky potraviny (zrníčka, slupky).
Kromě diety je důležité eliminovat v životě pacienta i stres. Tělesné aktivity by měly být voleny v závislosti na zdravotním stavu člověka, to znamená, že některým pacientům nebude vadit vyšší fyzická aktivita, pro jiné to ale bude problém.
Léčba této nemoci nemá žádné stoprocentní výsledky, u některých pacientů může dojít k úplnému vyléčení, jiní dokážou svou nemoc udržet v mírné formě, u jiných se ale třeba onemocnění neustále zhoršuje. Zatím neexistuje žádné stoprocentně úspěšné řešení.
V naší poradně s názvem ČERVENÉ NOHY OBE POD KOLENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Arnold.
Zdravim a prosim o radu.Maminka 85 ma jiz 24 hodin cervene obe nohy,jako by si natahla svetle cervene podkolenky i tak pod kolenem ohranicene na obou nohach.Trpi leta plisni na nohach,mezi prsty. Pred 25 lety si z lazni dovezla exzem Ruzi,ktera ji obcas na leve noze vystoupi,dnes se me to nezda,ale tuhle nohu ma po uraze zlomeniny stale oteklou ,koleno,kotnik a modre zilky jiz 20 let.
Dala jsem ji let proti alergii,Alena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Může to být cévní dermatitida, která je známá také jako žilní ekzém. Je způsobena zánětlivými účinky nashromažděné krve v tkáňových prostorech dolních končetin. Stejně jako u všech typů ekzémů se postižená kůže stává svědivou, červenou, oteklou, šupinatou, praskající a teče z ní voda. Může postihovat obě končetiny současně. Tady je vidět, jak vypadá cévní dermatitida https://www.google.com/imag…
Další možná příčina je lipodermatoskleróza (LDS), což je zánět podkožního tuku a projevuje se jako fibrózní, rigidní, červená nebo hnědá kůže, obvykle postihující dolní končetiny od kolen dolů. Nohy při této nemoci vypadají jako obrácené láhve od šampaňského. V akutním stavu se LDS projevuje jako bolestivý zánět. Může postihovat obě končetiny současně. Tady můžete vidět, jak lipodermatoskleróza vypadá https://www.google.com/imag…
Léčba lipodermatosklerózy může zahrnovat léčbu žilní nedostatečnosti, podložení nohou výše než srdce a stažení elastickými kompresními punčochami. V některých obtížných případech může být stav vylepšen použitím fibrinolytického činidla, Stanozolu. Fibrinolytická činidla využívají enzymatický účinek k rozpuštění krevních sraženin a umožnují zprůchodnit krevní rečiště. Stanozol je vpravován injekčně přímo do postižené oblasti.
Situaci by měl vidět praktický lékař, popřípadě kožní lékař a nebo gerontolog, neboť hrozí komplikace z nekontrolovaného vývoje tohoto stavu.
Vlastní diagnostika kožních onemocnění není nikdy snadným úkolem. Je to obtížnější, protože různá onemocnění mívají podobné příznaky. Kopřivka sama o sobě je rozdělena na dva typy, na akutní a chronickou. Kopřivka je způsobena uvolněním histaminu v reakci na alergeny. Histamin je organická sloučenina, která v těle způsobuje zánětlivý proces. Prvními příznaky kopřivky jsou malé pupínky na povrchu kůže, které však mohou být zaměněny za jiné onemocnění. Dalším problémem je diagnostika pupínků, protože příznaky jsou příliš obecné. Mezi symptomy kopřivky patří zarudnutí, svědění, tvorba podlitin. Ale tyto příznaky jsou známy i u jiných kožních onemocnění. Kopřivka může být způsobena alergeny, stresem, teplem, slunečním světlem nebo vodou. Neléčené příznaky mohou trvat od několika hodin až po několik týdnů. Pro diagnostiku jsou důležité krevní testy a pro léčbu antihistaminika.
Potničky
Potničky (latinsky hydroa) jsou drobné červené puchýřky na kůži, které vznikají retencí potu ve vývodech potních žláz při přehřátí těla. Nejde o vážné, spíše o nepříjemné onemocnění. Náchylní k potničkám jsou hlavně novorozenci a kojenci, u nichž je termoregulace a funkce potních žláz snížena, naopak funkce mazových žláz je zvýšena. Vyskytnout se však mohou i u starších dětí, ojediněle i u dospělých a jedinců s nadváhou. Tím, že je kůže novorozenců a kojenců velmi jemná a citlivá, je i snadno náchylná ke kožním infekcím (snadná tvorba puchýřů, vyrážky). Povrchní drobné čiré puchýřky připomínají kapky vody. Snadno praskají, místo se vysuší a začne se olupovat. Drobné začervenalé pupínky o velikosti 1–3 mm se objevují nejčastěji tam, kde je teplé a vlhké prostředí (v záhybech kůže na krku, v tříslech, na zadečku, trupu, v obličeji, ale i ve vlasaté části hlavy). Citlivá místa je proto nutné nechávat co možná nejvíce na vzduchu, aby kůže dobře dýchala.
Rosacea
Rosacea (růžovka) je velmi častá dermatóza, která je příbuzná akné. Jedná se o zánětlivé onemocnění kůže, příčiny vzniku růžovky jsou zatím nejasné. Rosacea postihuje obě pohlaví, přičemž u žen se vyskytuje častěji. Nemoc začíná většinou po 30. roce života. Nejvíce nemocných detekujeme ve věkové skupině 40–60 let.
Onemocnění se projevuje velmi typickými příznaky, které specializovaného lékaře-dermatologa, snadno dovedou k diagnóze. Lokalizace projevů je téměř výhradně na hlavě, a to v obličeji. Nemoc postihuje typicky kůži nosu, tváře, střed čela a bradu. Méně často se vyskytuje za ušima, na krku a ve výstřihu. Kůže okolo úst a očí bývá nepostižená. Rosacea je na začátku svého průběhu velmi nenápadná, projevuje se především vznikem přechod
V naší poradně s názvem NEMOC SLONÍ NOHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslava krupičková.
Dá se léčit nemoc sloní noha?jJe mi 67 roků často jsem měla bércový vředy..jJe to už půl roku co se mi udělala boule na pravém stzehně ze kterého mi vytékala voda,proto jsem se léčila abrala jsem léky na odvodnšní"furon..Jenže mi léčitel zjistil,že je to nemoc sloní noha a já bych prosila o radu jakse tato nemoc léčí. zdá se mi,že mi ta boule na stehně roste a tvrdne,Je to pro mne bolestivé,špatně se mi chodí a dost mi to vadí.Děkuji za pomocnou radu Krupičková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Nemoc sloní noha je stádium lymfedemu. Lymfedem se vytvoří tehdy, když přestane fungovat lymfatický systém. U Vás přestal fungovat v oblasti stehna a vytvořil se Vám tam otok. Bohužel současné zdravotnictví ještě nedokáže tento problém zcela vyléčit a budete se tedy muset naučit s tím žít. Můžete si pomoci režimovými opatřeními a to zejména provádění častých masáží od kolene směrem k srdci a dále zařazením nějakého sportu, třeba jízdu na kole nebo plavání. Vyvarujte se dlouhého stání nebo sezení, stále se pohybujte. Vyhýbejte se vysokým teplotám a nenoste těsné oblečení. Také s tím choďte na pravidelné prohlídky na kožní, abyste předešla rozvoji onemocnění kůže a následné amputaci končetiny. Na kožní choďte preventivně každé 3 měsíce.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů
Ve svém příspěvku VNITŘNÍ PÁSOVÝ OPAR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanča.
S politováním musím konstatovat, že vnitřní pásový opar, který mě postihl, nepoznal nikdo na pohotovosti, kterou jsem navštívila v bolestech tři dny po sobě. Ačkoliv jsem si "stěžovala" na velké bolesti od oblasti levého bedra směrem do pupku, citlivost kůže v celé šířce s pocitem pálivé až řezavé bolesti....prostě na kůži není nic viditelného! Až potřech dnech diagnostikoval obvodní lékař pásový opar vnitřní. Na kůži se mi vytvořil po třech dnech pouze flíček velikosti koruny, červený, ale za to velmi bolestivý a z něho bolest vyzařovala po celé délce výše popsané oblasti.Lékař nasadil Herpesin tbl a hlavně léky proti urputné bolesti Novalgin, Panadol extra a Milgama injekce. Nemoc trvá téměř měsíc a stále přetrvávají bolesti / již při analgetické léčbě/ jsou únosnější. Kbyby nemoc byla objevena včasněji, možná bych tolik netrpěla.Hlavně jsem byla vyšetřena na úplně něco jiného a odlišného.
Jak asi tato zrádná nemoc s bolestmi bude trvat dlouho?Lze již nyní chodit do sauny, vířivky nebo bazénu?Nebo je nutné více odpočívat?
Hanča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hanča.
Když více s tou rukou pracuji tak večer mám větší bolesti,asi to chce klid.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji
Příušnice jsou infekčním onemocněním, které se latinsky značí jako parotitis epidemica. Příušnicemi může onemocnět téměř kdokoliv. Nemoc se šíří kapénkovou infekcí, nejčastěji napadá děti od 2 let. Tato nemoc napadá slinné žlázy, které se nachází mezi dolní čelistí a ušním lalůčkem. Tato oblast obvykle nateče a je velmi bolestivá. Příušnice mohou zasáhnout ale i jiné orgány, například slinivku břišní, CNS a varlata.
Příznaky a průběh
Mezi časté příznaky patří horečka, zánět příušní slinné žlázy, její bolestivost a zduření. Někdy toto onemocnění provází jednostranná hluchota. Inkubační doba je 15 – 24 dní. Nemocný je infekční sedm dní před a sedm dní po otoku slinné žlázy. Mezi možné, ale velmi vzácné, komplikace příušnic patří virová meningitida a encefalitida.
Příušnice bez teploty
Pokud se jedná o mírnou formu tohoto onemocnění, může se stát, že se nemoc neprojevuje horečkou ani výrazným zánětem. Jediným projevem může být jen nepříjemný pocit v místech příušních slinných žláz.
Obrázky a fotografie příušnic
Příznaky tohoto onemocnění jsou k nahlédnutí zde: příušnice foto.
Léčba
U příušnic není vždy stejný průběh léčby, pokud se jedná o mírnou formu, tak příznaky samy odezní. V případě té nejběžnější formy, tak teplota klesne zhruba za tři dny a otoky zmizí tak za deset dní. Při tomto onemocnění dochází k hospitalizaci, jen když se objeví komplikace. Základem léčby je snižování teploty například pomocí zábalů a léků a zmírňování otoku pomocí teplých obkladů. I u tohoto onemocnění jsou určité zásady, které je dobré dodržovat, například jíst tekutou stravu, nevyhýbat se lékům proti bolesti, omezit tuky, dodržovat ústní hygienu, pít dostatek tekutin (rozhodně ne kyselé nápoje).
Příušnice u dospělých
Prvním problémem s příušnicemi u dospělých je v tom, že málokterého pacienta napadne, že v dospělosti onemocněl touto dětskou chorobou. Obvykle na to přijde, až když už nemoc podcenil. Podcenění tohoto onemocnění u dospělého muže může způsobit to, že nemoc zasáhne i jedno, nebo obě varlata, u mužů i žen může navíc dojít i k zasažení mozku. Toto onemocnění může tedy způsobit jak sterilitu, tak i hluchotu.
Příušnice v těhotenství
Pokud by se stalo, že příušnicemi onemocní žena, která čeká dítě, je třeba, aby informovala svého gynekologa, který u ní stanoví postup co dál. Celkově ale platí, že tato choroba není považována za kritickou pro dítě.
Očkování na příušnice
Očkování je povinné v České republice od roku 1987. První dávka s tímto virem se podává zhruba v patnáctém měsíci života dítěte a pak se provádí přeočkování zhruba za 6 až 10 měsíců.
V naší poradně s názvem PÁTÁ NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Roučková.
Vnučce je 3 půl roku, teď se jí narodila sestřička, jsou jí 4 dny,
může jít z porodnice domů, nehrozí jí pátá nemoc ? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
4 dny starému novorozenci přirozeně hrozí všechny infekční onemocnění, i pátá nemoc. Ale nestrachujte se zbytečně. Vaše vnučka bude pod dohledem pediatra a pokud se nemoc začne léčit včas, tak dítěti neublíží. Jsou-li matka i novorozeně v pořádku, tak není důvod k prodlužování hospitalizace. Těšte se na ně.
Onemocnění má krátkou inkubační dobu. Příznaky se rozvíjí tedy jen několik hodin poté, co streptokok pronikne do těla. Nemoc růže postihuje většinou kůži dolních končetin. Postižen může být ale také obličej. Příznaky vznikají náhle a mohou být provázeny mírnými či vysokými teplotami, zimnicí a třesem. Na počátku nemoc může připomínat „pouhou“ chřipku. Nemocný může trpět i zažívacími potíži, nevolností a zvracením. Kůže je při postižení zarudlá, má zvednutý okraj a může mít dolíčky jako při celulitidě. Pokožka je teplá a oteklá. Někdy se objevují i puchýřky, které mohou prasknout a způsobit erozi. Může dojít k zánětu. Dalším možným projevem je purpura. Často jsou postiženy uzliny, které jsou zvětšené a bolí. Způsob přenosu nemoci růže je buď od nakaženého člověka, nebo si ji sami přivodíte, máte-li streptokokovou infekci.
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny jsou rizikové především pro oslabené jedince, jako jsou lidé s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením hlavně dolních končetin, onemocnění žil, zejména bércové vředy. Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je rovněž nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zánět má tendenci se plošně šířit. Při neléčení hrozí velmi závažné komplikace v důsledku dalšího pronikání bakterií do organismu a hrozí postižení mízních cév i ledvin.
Růže se léčí antibiotiky, převážně penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. Vhodné je dát končetinu do vyvýšené polohy a přikládat fyziologické obklady. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na snížení teploty. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Na kůži se mohou přikládat chladivé obklady a mast s ichtamolem. Hojení kůže je doprovázeno loupáním, přičemž nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může růže na noze vracet, pokud trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo pokud nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Ve svém příspěvku NOVÉ LÉKY NA PARKINSONOVU NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Danková.
Dobrý den já užívám na parkinsonovu nemoc tyto léky medipexol izikom a vyregit k velice by mě zajímalo zda jsou nějaké nové léky aby se nemoc nezhoršovala děkui
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Tanzmann.
mam jiz dva roky parkinsonovu nemoc,uzivam denne 12mg rolpryna vzdy rano a pak isicom 100mg 1/2 tablety 3x denne,zajimalo by mne zda jak dlouho vydrzi tato medikace,zatim vse zvladam az na boleni nohou a zad,dle vysetreni u neurologa jsem pomalejsi,mentalne normalni,spoluprace dobra,alternujici pohyby vlevo vaznou
U dítěte, které cystickou fibrózu má, je nejdůležitější co nejdříve nemoc odhalit, aby ji bylo možné začít léčit dříve, než zanechá na orgánech vážné následky. Optimální tedy je, když se nemoc podaří diagnostikovat během několika týdnů po narození. Proto se provádí levný preventivní test na nemoc cystické fibrózy u všech novorozenců 2 dny starých. Zkoumá se u nich zvýšená koncentrace sodíku a/nebo chlóru v jejich potu. Koncentrace chloridu v potu novorozence vyšší než 60 mmol/litr potvrzuje diagnózu onemocnění cystickou fibrózou. Pacient s cystickou fibrózou má nejlepší prognózu, tedy lepší naději na délku a kvalitu života v případě, že je tato nemoc u něho diagnostikována do dvou měsíců jeho věku. To prakticky nelze bez novorozeneckého screeningu. Novorozenecký screening (skrýnyng) se provádí u všech novorozenců, na kterých se provádí testy na 13 vybraných chorob. Cystická fibróza mezi ně patří od roku 2009.
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, udělala se mi na pravé straně jazyka "bradavička", která roste. Mám jí tam asi měsíc, myslela jsem, že je to aft, ale bradavička nemizí a naopak roste jakoby do špičky. Můžete mi prosím poradit, o co může jít a jak to vyléčit? Je to nepříjemné a občas to i bolí.
Děkuji Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové bolestivé výrůstky na špičce nebo straně jazyka mohou mít různé příčiny. Pupínky na jazyku nejčastěji spouští chemická nerovnováha v těle a alergenní strava. Výrůstky na jazyku je třeba ale důkladně rozpoznat a až podle toho určit další léčbu. Ve vašem případě to může být latentní afta, která se projevuje jako špičatý výrůstek na jazyku navrcholu zakončený bílou nebo červenou špičkou a při stlačení je bolestivý. Nebo to také můžou být kondylomata na jazyku. Kondylomata jsou sexuálně přenosná infekční nemoc, která se občas přenese z nakaženého partnera při orálním sexu na jazyk nebo i na hlasivky nebo do krku. Kondylomata se projevují jako malé květákové hlavičky připomínající bradavice a jsou při stlačení nebolestivé. Obojí se dá léčit, ale každé naprosto odlišně. Proto je potřeba zajít na oddělení ORL a nechat si tam jazyk vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte. Protože, když to budou kondylomata, tak těch se přirozeně nezbavíte, jsou infekční a můžou se dále šířit například na hlasivky, kde způsobují trvalý chrapot. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi na ORL.
Pokud by se potvrdily kondylomata, tak doporučuji nechat si preventivně provést test na HIV.
Jednoznačná odpověď na otázku nakažlivosti a přenosu zní jednoznačně ANO. Nemoc je přenosná i nakažlivá. Streptokoky se přenášejí vzdušnou cestou, přímým i nepřímým kontaktem. V těle se pak šíří lymfatickými cestami nejčastěji z drobných poranění, prasklin vzniklých při plísňovém onemocnění prstů, z chronických ekzémů nebo z porušené kůže při chronické žilní nedostatečnosti, z dutiny nosní či zevního zvukovodu. Poměrně často bývá vstupní branou infekce otevřená rána při proleženinách, bércových vředech či diabetické noze. Když se nedodrží přísné sterilní podmínky při převazech, infekce může vniknout i operační ránou. Původcem infekce je velmi často sám pacient, někdy i druhá osoba s jinou streptokokovou infekcí. Recidivy většinou vznikají opětovnou aktivací streptokoků, kteří jsou v organismu nebo na kůži. 20 % populace jsou bezpříznakoví nosiči, jejichž kůže nebo nosohltan je osídlen streptokoky.
Rekapitulace:
Ano, růže je přenosná, jelikož je to infekční nemoc.
Ano, je možné se nakazit od druhého, ale pravděpodobnost je asi 7%, to by ten dotyčný musel postiženému nohu třeba olíznout! I takoví mezi námi jsou.
Ano, nemoc se přenáší krví a přímým stykem s postiženým místem.
Pozor: V žádném případě na postižené místo nesahejte, může dojít k přenosu infekce, je zapotřebí dodržovat důslednou hygienu!
Doporučení: Je dobré mít stále kůži mastnou, ne vysušenou, nejlepší je ji mazat obyčejným sádlem. Vhodná je celíková nebo lichořeřišnicová mast, v sádlovém základu. Doporučují se i obklady ze spařených listů podbělu nebo čerstvé mydlice. Na vyčištění organismu pijte dvousložkové čaje, a to šalvěj a majoránka (1 : 1), nebo saturejka a mateřídouška (1 : 1). Oba čaje se připravují stejně: čajovou lžičku z každé byliny přelijeme hrnkem horké vody a necháme 10 minut přikryté louhovat. Oba čaje se pijí 3x denně. Šalvěj před jídlem, saturejka mezi jídly. Čaje tělo pročistí a mast jen upraví vnější příznaky.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ A LEPEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Rajniaková.
Dobrý den,
jdu asi s neobvyklým dotazem. Jsem celiak. V poslením roce mě pořád svědí tělo a když se poškrabu, naskáčou mi jizvy, stále koumám odkud jsem to vzala, ale jediný co mě napadlo, je lepek.Samozřejmě občas zhřeším. Máte s tím někdo nějakou zkušenost? Díiky Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V souvislosti s celiakií a svěděním mě napadá možnost rozvoje onemocnění zvaného Duhringova nemoc. Je to velmi vzácné autoimunitní onemocnění, které se projevuje právě v souvislosti s celiakií. Mezi hlavní příznaky Duhringovy nemoci patří puchýřovitá vyrážka, která se podobá oparu. Vyrážka se vyskytuje nejčastěji v místech, kde dochází k velkému namáhání kůže (loketní jamka, kolenní jamka, stehna), ale může se vyskytnout i na hlavě nebo na zádech. Vyrážka svědí a pálí a svádí ke škrábání. Kromě těchto příznaků na kůži se objevují i klasické příznaky celiakie (průjmy, nadýmání, nevolnost, zvracení a hubnutí, respektive nepřibývání na váze). Asi by bylo vhodné zajít za svým gastroenerologem a nechat si vyšetřit aktuální stav střev a podle toho určit další postup. Co můžete udělat hned, je vyřadit všechny zdroje lepku a proti svědění zkusit užívat lék Claritine. Celiakie se bohužel nedá vyléčit, ale dietou se dají výrazně omezit její negativní projevy.
Nemoc motýlích křídel je nemoc zasahující téměř celý organismus. Jedná se o komplexní postižení, které může končit smrtí pacienta ve velmi mladém věku. Nemoc motýlích křídel nepostihuje intelekt. Lidé s touto nemocí jsou často nadprůměrně inteligentní, velmi vnímaví a bystří. Onemocnění se dá léčit jen symptomaticky, má velice náročnou péči. Než namažete a ošetříte všechny puchýře, může se péče protáhnout až na 3–4 hodiny denně. U těžších forem trvá péče i 3 hodiny na jedné končetině. Největším strašákem je infekce, proto je velice důležité sterilně krýt všechny puchýře. Nezbytná je správná výživa, a to nejlépe mixovaná dobře stravitelná strava, dostatek pohybu a rehabilitace. Účinná prevence vzniku této nemoci zatím neexistuje, pokud máte podezření, že by se ve vaší rodině mohla tato nemoc vyskytnout, můžete se nechat otestovat ještě předtím, než počnete takto nemocné dítě.
Děti s nemocí motýlích křídel potřebují téměř nepřetržitou péči.
V naší poradně s názvem NEMOC LEDVIN A JEJÍCH PŘÍZNAKY HNĚDÉ FLEKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Teri.
Dbrý den.Asi před 2 roky jsem se léčila s ledvinami,nebot mi levá ledvina pracuje jen na 18 procent doporučil mi lékař ledvinu odebrat jiný lékař mě léčil dostávala jsem antibiotika více druhů.Zároven jsem měla zánět močových cest.Počástečném zlepšení antibiotiky se mi na těle hlavně pod prsy na břiše utvořili hnědé docela velké fleky dostala jsem na léčení mast která mi moc nepomáhá.Můžete mi poradit co s tím a nějakou léčbu.Díky za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Teri, podle toho co píšete se nedá takto po internetu jednoznačně určit příčina vašich fleků pod prsy. Může jít o alergickou reakci na antibiotika, může jít také o opruzeniny, které se předčasně opálily a zhnědly a nebo to může souviset s nějakým neznámým komplikovaným onemocněním, které se takto projevuje na kůži. Já bych doporučil zajít s tím na kožní a ukázat to dermatologovi. Jen tak se dá nejrychleji dosáhnout uspokojivého výsledku vyléčením. Vezměte sebou názvy všech ATB, které jste brala i současnou mast a zkuste to takto vyřešit.
Syfilis je pohlavně přenosná infekce způsobená bakterií Treponema pallidum. Syfilis se přenáší hlavně sexuálním kontaktem, a to bez ohledu na to, zda se jedná pouze o líbání nebo přímo o pohlavní styk. Onemocnění se však může přenášet také krevními produkty nebo z nemocné matky na plod. Vysoký počet infikovaných se v dnešní době přisuzuje především prostituci, zvýšené promiskuitě, rizikovým sexuálním praktikám a poklesu používání bariérových metod ochrany. Inkubační doba nemoci je 9 až 90 dnů. Syfilis není přenosný třeba prostřednictvím toaletních prkének, při sdílení nádobí, příborů a oblečení nebo v horké koupeli.
Příznaky
Syfilis se projevuje pestrou škálou příznaků. Má schopnosti napodobit celou řadu dalších onemocnění. Pokud pacient včas nezahájí léčbu, v pozdním stadiu může nemoc způsobit smrt nebo invaliditu pacienta. Příznaky syfilidy se liší v závislosti na tom, v jakém vývojovém stadiu se infekce zrovna nachází.
Primární fáze: Syfilis se nejprve projeví vznikem šankru, což je tvrdý červený vřed, který nebolí ani nesvědí. Postižená osoba ho obvykle objeví v oblasti genitálií a konečníku, v ojedinělých případech se ale může vyskytovat také na rtech, v krku nebo na mandlích.
Sekundární fáze: Zhruba po týdnu od prvních projevů dochází ke zduření mízních uzlin. Vřed postupně mizí a nemoc po 4‒10 týdnech přechází do druhé fáze, kdy se infekce šíří do celého těla. Sekundární stadium je typické rozptýlenou červenou vyrážkou, která postihuje trup, dlaně, chodidla i ústa. Pokud se vyrážka objeví ve vlasech, mohou vám začít i vypadávat.
Časté doprovodné projevy:
malátnost;
zvýšená teplota;
bolest v krku;
bolest kloubů;
úbytek váhy.
Latentní fáze: V případě, že se syfilis v prvních dvou stadiích neléčí, do dvou let zmizí viditelné příznaky a nemoc postoupí do latentní fáze. Ta je charakteristická pouze mírnými projevy, případně je zcela bez symptomů. Nakažlivost nemocného je pro okolí mnohem nižší než v ostatních stadiích onemocnění, syfilis však poškozuje jeho organismus. Latentní období končí zhruba po 10‒20 letech.
Terciární fáze: Pokud nemoc postoupí až do terciárního stadia, dochází opět k aktivním projevům. Ty zahrnují zvláště neurologické a kardiovaskulární symptomy. Typicky se objevují také gummata (červenofialová ložiska na postižených místech), způsobená zvláštním typem chronického zánětu. Mohou vředovatět, vylučovat hnis a jejich výskyt ve spojení s poškozením nervových tkání a orgánů často vyústí v psychologické problémy (poruchy řeči nebo demence).
V naší poradně s názvem BOLEST PAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den, bolí me obe paty na rentgenu me nic nenasly bolest je jako kdyz mam v patach jehlicky masticky nepomahaji prosim o radu dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Váš problém se jmenuje syndrom tarsálního tunelu. Jde o kompresi tibiálního nervu v místě, kde prochází tarzálním tunelem na vnitřní straně kotníku. Příčinou může být cokoliv co zužuje prostor v tarzálním tunelu, tedy například otoky, cysty, uzliny, artritida, růst nezhoubných nádorů nebo ploché nohy. Projevuje se to především bolestí paty, která se může dále šířit. Pak také je to pocit píchání jehliček uvnitř paty necitlivost a mravenčení na vnitřní straně chodidla a paty, teplými a studenými pocity v nohou. Horší to bývá v noci. Obvykle nemoc postihuje jen jednu nohu. Léčba býva odpočinek, protizánětlivé léky, cvičení, speciální bota a další protetika, steroidní injekce, chirurgie. Přesné určení léčby závisí na příčině útisku v tunelu. Budete muset navštívit neurologa, který vyšetří celou oblast a zvolí další postup. Poté ve spolupráci s ortopedem budete pracovat na vyléčení.
Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.
Příčiny
Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.
Projevy
Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.
Diagnostika
Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.
Léčba
U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.
Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.
Dystonie je syndrom, který může mít řadu příčin. Podle etiologie se dystonie dělí na primární (idiopatické) se sporadickým nebo familiárním výskytem, u nichž se kromě dystonie ještě může objevit třes, ale ostatní klinický nález je normální. Do skupiny primárních dystonií patří i takzvané dystonie plus syndromy nejčastěji v kombinaci s parkinsonismem nebo myoklonem. Heredodegenerativní dystonické syndromy jsou podmíněny geneticky, obvykle u nich dominuje dystonie a jsou spojeny s výskytem dalších neurologických (další extrapyramidové, pyramidové, cerebelární léze periferního motoneuronu a myopatie) i jiných příznaků (poruchy chování, kognitivní deficit, hepatopatie, splenomegalie) podobně jako sekundární dystonie, které ale nejsou podmíněny geneticky.
U primárních dystonií se zpočátku abnormní svalová aktivita objevuje jen při určitém pohybu (task specific) a teprve později se vyskytuje i v klidu. Naopak u sekundárních dystonických syndromů se dystonie v klidu vyskytuje již od počátku. Hemidystonie má téměř vždy sekundární původ. Pro dystonii je při elektromyografii typická trvalá mimovolní svalová aktivita, obvykle nepravidelného charakteru. U fokálních a segmentálních dystonií je nutno elektroencefalograficky vyloučit epileptický původ.
V diferenciální diagnostice dystonií postihujících cervikokraniální oblast je třeba odlišit faciální hemispasmus, který není přiřazován k dystonickým syndromům, dále choreu, tiky a psychogenní původ. Hemispasmus se klinicky projevuje záškuby periorbitálního a často i periorálního svalstva včetně m. platysma. Záškuby mohou být nepravidelné a i v salvách. Velmi vzácně se vyskytuje bilaterálně. Hemispasmus se objevuje při fokálním postižení n. facialis (například kontaktem s a. cerebellaris posterior inferior) nebo po jeho periferní paréze.
Etiologie dystonických syndromů
Primární sporadické dystonie:
cervikální dystonie (torticollis)
blefarospasmus
grafospasmus
oromandibulární dystonie
laryngeální dystonie
Primární hereditární dystonie (dystonie plus syndrom):
progresivní torzní dystonie (Oppenheim)
doparesponzivní dystonie (Segawa)
myoklonická dystonie
Dystonie v rámci herododegenerativních onemocnění: