JAK SE PROJEVUJE PŘECHOD je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Období přechodu bývá pro ženy ožehavým obdobím, ne každá žena totiž toto životní období pozitivně přijímá, spousta žen se obává, že přechod je signálem blížícího se stáří, nebo že již nejsou ženou. Přechod může u ženy tedy způsobovat nejen fyzické ale i psychické problémy.
Projevy klimakteria
Mezi nejvýraznější příznaky začínajícího přechodu patří bezesporu nepravidelná menstruace, právě tento příznak obvykle upozorní ženu, že se s jejím tělem něco děje, a donutí ji to vyhledat lékaře. Ostatní projevy nemusí nastat, anebo nejsou dost silné, aby ženu na změny upozornily.
Dalším příznakem přechodu jsou návaly horka a zimy. Tyto příznaky nemusí provázet celé období klimakteria, obvykle jsou jen dočasné, spolu s nimi se může u ženy objevovat i zimnice, nebo zrychlený tep.
Stejně tak se u ženy může projevit i noční pocení, to se právě pojí s návaly horka a se zrychleným tepem srdce.
Během klimakteria se u žen také projevujesnížené libido(= žádostivost, sexuální touha, sexuální energie). U žen je jejich sexuální touha závislá na menstruačním cyklu a během přechodu se menstruační cyklus mění a pak mizí. Ztráta libida ale nemusí být trvalá. Tento příznak obvykle netrápí jen ženu, ale postihuje i její sexuální život, a tím pádem ovlivňuje i jejího partnera, u něhož to může vyvolat i pocity nejistoty vůči své osobě, nebo vůči jejich vztahu. Mezi příznaky sníženého libida patří pokles zájmu o pohlavní styk, neschopnost dosáhnout orgasmu, menší množství sexu, nedostatek fyzického kontaktu s partnerem. Pomoci se zvýšením libida může úprava jídelníčku (více ovoce a zeleniny), využívání aromaterapie a vonných esencí (vonné éterické oleje, koupele, aromalampy, masáže).
Dalším příznakem je suchost pochvy, vlhkost se v ní snižuje. Důsledkem suchosti je pak napětí, bolestivost, výtok, infekce, časté nutkání k močení nebo iinkontinence(= vůlí neovladatelný únik moči z těla). Nejčastěji se suchost vaginální sliznice projevuje během pohlavního styku, protože nedochází k dostatečné lubrikaci, a tak je pohlavní styk bolestivý. Styk při nedostatečném zvlhčení vaginální sliznice způsobuje uvnitř pochvy oděrky, kterými se do pochvy mohou zanést infekce. Krátkodobě mohou pomoci lubrikanty, další možností jsou hormonální preparáty s obsahem estrogenů. Se suchostí pochvy souvisí i vaginální atrofie.
Možná překvapivým důsledkem přechodu mohu být i suché oči. Přesnou příčinu tohoto příznaku ještě lékaři nezjistili. Důvodem může být pokles hladiny některých hormonů, které se podílí na tvorbě slz. Další teorie říká, že důvodem může být porucha chemického signálu zodpovědného za zdravý slzný film. Suché oči se projevují podrážděním, štípáním, zarudnutím, pálením, pocitem přítomnosti cizího tělesa v oku, ale i rozostřeným viděním.
Ženy v přechodu často také trápí suchá, nebo vrásčitá či povislá kůže. I s tímto jevem se ale dá bojovat různými kosmetickými přípravky, změnou životního stylu, nebo návštěvou odborného lékaře.
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: https://www.vfn.cz/pracovis… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Přípravek Eliquis obsahuje léčivou látku apixaban a patří do skupiny léků, které se nazývají antikoagulancia. Tento lék pomáhá zabraňovat tvorbě krevních sraženin tím, že blokuje faktor X, který je důležitou složkou krevní srážlivosti.
Indikace léku Eliquis u dospělých
Eliquis se u dospělých využívá:
k zabránění tvorby krevních sraženin v srdci u pacientů/pacientek s nepravidelným srdečním rytmem (fibrilací síní) a nejméně jedním dalším rizikovým faktorem. Krevní sraženina se může uvolnit, cestovat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu, nebo se dostat do jiných orgánů a tam zablokovat normální průtok krve (známé též jako systémová embolie). Cévní mozková příhoda může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
k léčbě krevních sraženin v žilách dolních končetin (hluboká žilní trombóza) a v cévách v plicích (plicní embolie) a k zabránění opakovanému tvoření krevních sraženin v cévách dolních končetin a/nebo plic.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eliquis užívat
Neužívejte přípravek Eliquis:
jestliže jste alergický(á) na apixaban nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
jestliže příliš krvácíte;
jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (jako aktivní nebo nedávný vřed žaludku nebo střeva, nedávné mozkové krvácení);
jestliže máte onemocnění jater, které vede ke zvýšenému riziku krvácení (jaterní koagulopatie);
jestliže užíváte léky k zabránění srážení krve (například warfarin, rivaroxaban, dabigatran nebo heparin), kromě případů, kdy měníte antikoagulační léčbu, nebo jestliže máte do žíly nebo tepny zavedenou hadičku, kterou dostáváte heparin, aby zůstala otevřená.
Upozornění a opatření
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru před zahájením užívání tohoto léku, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících stavů:
zvýšené riziko krvácení jako krvácivá porucha, včetně stavů vedoucích ke snížené aktivitě krevních destiček;
velmi vysoký krevní tlak, nekontrolovaný farmakologickou léčbou;
věk nad75 let;
váha 60 kg nebo méně;
závažné onemocnění ledvin, dialýza;
jaterní potíže v současné době nebo v anamnéze (v minulosti);
příznaky změněné jaterní funkce;
umělá srdeční chlopeň;
plánovaná další léčba nebo chirurgický zákrok k odstranění krevní sraženiny z plic.
Jestliže potřebujete podstoupit operaci nebo výkon, který by mohl způsobit krvácení, může vás lékař požádat, abyste dočasně na krátkou dobu přestali brát tento lék. Jestliže si nejste jistí, zda může výkon způsobit krvácení, zeptejte se svého lékaře.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO TRVA PŘECHOD U ŽENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobry den,je mi 48 roku a mám jit na operaci odstraněni dělohy a vaječniku z duvodu rodinné dědičnosti .byla jsem testovana na genetice.
Jak dlouho trva přechod u ženy.myslim když nastoupim na operaci a budu v přechodu ,tak za jak dlouho přestanou navaly,poceni atd?Nebo tyto přiznaky ani mit nemusim??
Děkuji za odpověď Iva
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku PŘÍZNAKY V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
zdravím a předem děkuji za odpověď. V březnu 2018 mi bude 54 let. Mám do 55 let tělísko Mirenu. Jak zjistit přechod, když nekrvácím z hlediska užívání Mireny. Tedy jak poznat přechod? Mám obavu, že když mu ji lékař vyndá v 55 letech, jestli neotěhotním. Nemám totiž žádné stavy, tedy pocity , co mají ženy v přechodu a je mi fain. Co vy na to? Lenka.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Klimakterium probíhá u každé ženy jinak, ale jasné je, že menopauza žádnou z nás nemine. Přestože žijeme déle a jinak, na době, kdy začneme jako ženy stárnout, se nic nezměnilo. Funkce vaječníků a schopnost otěhotnět končí stále kolem padesátky. Tento fakt neovlivníme, ale můžeme se pokusit alespoň trochu ovlivnit, jaké ono stárnutí bude.
Průměrný věk menopauzy se udává často v rozmezí od 49 do 51 let. Období přechodu probíhá obvykle mezi 45. a 60. rokem věku.
Jak dlouho přechod trvá, to je individuální. Vše záleží na somatotypu ženy, genetických předpokladech, druzích absolvované léčby, životním stylu a podobně. Akutní potíže, například typické návaly, u většiny žen vymizí v průběhu prvních třech až pěti let, nicméně část žen má tyto potíže až do velmi vysokého věku. Může je pociťovat i více než dvacet let po přechodu. Také projevy chronického klimakterického syndromu mohou některé ženy zasáhnout až ve stáří.
Ve svém příspěvku PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DAGMAR MRAZKOVA.
DOBRY DEN JE MI 54LET A DELŠI DOBU UŽ MAM NAVALY HORKA NERVOZITA DEPRESE JE TO PŘECHOD ALE MENZES POŘAD MAM A DOKONCE CYSTU 4X4 MAM ANTIKO NELYA A BERU JI BEZ PAUZY MUŽU JI TAK BRAT?NEVADI TO UŽ ASI PUL ROKU POMUŽE TO I NA CYSTU?MA TO NĚJAKY VLIV? JAK NEJDELE MUŽU BRAT NELYU BEZ PŘESTAVKY? DĚKUJI MRAZKOVA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, Ve vašem případě bych navštívila gynekologa. Příznaky, které popisujete s největší pravděpodobností souvisí s přechodem. A to, že máte menstruaci je vlivem antikoncepce, kterou užíváte.
Gynekologická poradna je plná dotazů ohledně špinění v menopauze. Je to opravdu žhavé téma, které trápí mnoho žen. Přechod je fází, kdy dochází k poruchám menstruačního cyklu, který začíná být nepravidelný či různě intenzivní. Postupně se menstruace zcela zastaví a nastává menopauza. Typickým příznakem je mimo jiné špinění. Hladiny hormonů kolísají, což vyvolává nestabilitu krvácení, které bylo pravidelné. Pohlavní hormon estrogen je hlavní příčinou všech potíží, které k přechodu u žen náleží. Postupné poruchy menstruačního cyklu, prodlužování doby mezi menstruacemi, až do úplného vymizení, to jsou společné příznaky u každé ženy. Mezi menopauzou a ztrátou menstruace, hledejte vždy přímou úměru.
Syndromy přechodu mohou trvat různě dlouhou dobu. Od několika měsíců po řadu let. Odhadnout délku přechodu nedokáže ani moderní medicína. Obecně se uvádí, že trvá přibližně 3–5 let. Tento údaj berte pouze jako orientační. I zde totiž platí, že jde o záležitost zcela individuální. Pokud základní projevy, které vám ztěžovaly život, odezněly, potom můžete usuzovat, že přechod je definitivně za vámi.
Menopauza se začíná objevovat kolem 40. roku života ženy. Ne však nijak náhle. Její nástup je velmi postupný:
Premenopauza – normální průběh menstruace, postupné snižování hladiny hormonů. Okolo 45. roku slábne menstruační krvácení a většinou po 50. roku zcela mizí.
Perimenopauza– jde o období zhruba rok před samotným vymizením menstruace.
Samotná menopauza – nastává v momentu poslední menstruace a pokračuje do jejího úplného ukončení.
Postmenopauza – stav zhruba rok od úplného ukončení menstruace, který je charakteristický snížením a nakonec ukončením reprodukčního období vaječníků. Nejčastěji je definován pro věkovou kategorii žen do 60. roku věku, kdy je období přechodu považováno za ukončené.
Obecně platí, že čím je člověk nemocnější, tím má větší potíže. A některé ženy si myslí, že klimakterium je taky nemoc. To je ale veliký omyl. Je to naprosto fyziologický jev, který potká každou ženu, která se ho dožije. Jenomže každá na něj reaguje jinak. A dodnes se přesně neví proč. Asi jedna třetina žen pomalu ani neví, že přechod nastal, a poznají to jen tím, že přestanou menstruovat. U další třetiny se vyskytují určité příznaky, které se dají vydržet i bez lékařské pomoci, ale u poslední třetiny jsou potíže tak intenzivní, že jsou tyto ženy více méně odkázané na pomoc lékařů a většinou berou nějaké léky, a to jak hormonální, tak i nehormonální.
V naší poradně s názvem PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den
měsíc od měsíce mám kratší menstruaci. Pravidelně jsem mívala 4 dny, teď mívám jen jeden den. Přestala jsem mít chuť na sex. Může se jednat o přechod?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
To může být přechod. Dohodněte se se svým gynekologem na vhodné léčbě.
Předčasná menopauza je menopauza, která u ženy začne před čtyřicátým rokem jejího života. Přechod u mladých žen není běžný, ale řadu žen i tak postihuje.
Ve svém příspěvku PŘECHOD DLOUHÁ MENSTRUACE PŘÍRODNÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hanousková.
Dobrý den,
48 let, 2 děti, 1/2 roku nejím mléčné věci, vejce a nyní 3 měsíce i maso, tzn. 1/4 roku jsem veganka bez čehokoliv živočišného. Během této doby se mi začala objevovat nepravidelná menstruace (přechod, veganka)? Vždy 1 měsíc mám menses např. 3 týdny, další měsíc nic, pak zase krvácím 3-5 týdnů a další zase nic. Je možné, že mi díky veg. stravování chybí nějaké vitaminy, minerály, nebo je to přechodem (hormony)? Má někdo, kdo se stravuje vegansky zkušenosti s léčbou pomocí přírodních prostředků, abych nemusela na kyretáž, narkózu apod.? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ella.
Dobry den, vegetarianum muze chybet zelezo, to je v koprivovem caji. A Pak Vam mohou chybet bilkoviny.
Mohla byste z zvazit udelat jeden krok zpet a udelat prechod na veg. stravu mirnejsi a dva Tri mesice zkusit jistt vajicka, jestli by to pomohlo a dat telu sanci si zvyknout. Telo je zvykle si brat ziviny, vitaminy, mineraly, bilkoviny, esencialmi oleje a takhle se musi znovu adaptovat na nove zdroje. Take tahini, mandlova pasta, kesu pasta jsou intenzivnim zdrojem techto veci.
Není přesně daný věk, kdy má žena přechod očekávat. Ten u ní může nastat v podstatě kdykoliv, je to dáno mnoha faktory. Začátek i průběh přechodu ovlivňují například: dědičnost, životní styl a rasa(v některých případech ovlivňuje začátek přechodu i geografie). Nejčastěji k němu dochází ve věku 45 - 50 let. V některých případech (jedná se obvykle o výjimky) ale může klimakterium nastat i výrazně dříve (třeba i ve dvaceti letech), nebo stejně i výrazně později (u některých žen nemusí nastat vůbec, mohou menstruovat klidně i v osmdesáti letech). Za předčasnou menopauzu se považuje ta, která postihuje ženy před čtyřicátým rokem života.
Označení perimenopauza (premenopauza) se vžilo pro období kolem menopauzy – zhruba rok před a po ní. Zahrnuje takzvaný přechod neboli klimakterium, kdy dochází k postupnému útlumu funkce vaječníků. Už tehdy mohou ženy pociťovat první příznaky podobné jako při menopauze. Samotný přechod se u ženy objevuje kolem 45–55 let věku.
Ve svém příspěvku PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřiška Sedláčková..
Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera trpí od malička atopickým ekzémem. Je jí 48 let a je v přechodu. Může mít přechod vliv na zhoršení ekzému?
Děkuji za odpověď. Sedláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jiří.
Dobrý den, zabývám se nyní tematikou menopauza (přechod) a píšu na toto téma odborné články a podklady k nim čerpám z lékařského webu MedcineNet. Můj blog najdete na https://prirodazdravi.blogs… a možná vám nějaký z mých článků pomůže najít odpověď na vaše otázky.
Přeji všem ženám krásný den
V naší poradně s názvem PŘECHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý večer.Je mi 46 let a více než před půl rokem mi začal přechod.Začala jsem mít nepravidelný mensez a gynekoložka mi předepsala Klimonorm ,abych mensruaci měla i v přechodu,bez těch léku není možno jí dostat.Už několik let se snažím otěhotnět i těd v přechodu.Jsem zoufalá a bezradná,protože nevím co je špatně proč otěhotnět nemůžu.Poslední možnost ovulace,ale nevím kdy jí vůbec mám ,když mám nepravidelnou menstruaci.Obědnala jsem si ovulační,ale nevím kdy testovat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se poradit se svou gynekoložkou. Ta přesně zná váš stav a může vám vysvětlit příčiny nemožnosti otěhotnět. Také společně proberte rizika takto pozdního těhotenství.
Kvasinkové infekce penisu nejsou příliš časté. Výskyt souvisí buď se špatnými životními návyky, nebo se závažnou poruchou imunity. V každém případě by se mykóza měla řešit, nejlépe ve spolupráci s odborníkem.
Pacienti si často myslí, že mykóza penisu je pohlavní nemoc. Úplná pravda to není, poněvadž intimní styk představuje jen jednu z možností, jak lze mykózu získat. Proto mezi klasické sexuálně přenosné infekce nepatří. Navíc k přenosu při pohlavním styku dojít nemusí, i když partnerka kandidózou trpí. Muže, který měl sex s takto nemocnou ženou, není nutné léčit, pokud se u něho neobjeví příznaky onemocnění. Nicméně se doporučuje vyhýbat se nechráněnému sexu, dokud žena infekci nevyléčí.
Příznaky
Mykóza penisu mívá různé podoby, přesto existuje soubor příznaků, jimiž se většinou projevuje: na žaludu se objeví zarudlá kůže, otok, podráždění, zánět, bílé skvrny, žalud může svědit; předkožka se začne obtížně přetahovat a pod ní vzniká hrudkovitý zapáchající sekret. Vše může doprovázet bolest při močení a při sexu. Mykóza penisu je vzácné onemocnění, které může upozornit na dlouhodobě špatnou životosprávu nebo na počínající, mnohem závažnější onemocnění. Mezi velmi závažné jevy patří invazivní kandidóza, při níž se kvasinky šíří krevním řečištěm do celého těla. Tento stav může u mužů se sníženou imunitou vyvolat právě kandidóza penisu. Invazivní forma nemoci musí být léčena v nemocnici, a to silnými antimykotiky. Jedná se totiž o onemocnění, jež může rychle skončit smrtí. K faktorům zvyšujícím riziko přechodu kandidózy penisu v invazivní typ se řadí: virus HIV, diabetes, chemoterapie, dialýza, centrální žilní katétr, užívání léků potlačujících imunitu.
Při podezření na mykotické onemocnění penisu se nebojte obrátit na lékaře. Ten na základě příznaků může buď rovnou zahájit léčbu, nebo provést další testy. Testy zahrnují stěry z postižené tkáně, případně i vyšetření na některé pohlavně přenosné choroby. Lékař by měl brát rovněž v potaz jiná, závažnější onemocnění, se kterými může kandidóza souviset, například diabetes nebo HIV infekci.
Část lehčích mykotických postižení penisu zmizí sama od sebe. Pokud se tak nestane, existuje léčba ve formě antimykotických mastí nebo tablet. Co se prášků týče, užívá se mimo jiné: ketokonazol, flukonazol, klotrimazol, mikonazol. Podobu místně nanášeného krému má antimykotikum Nystatin (obsahující stejnojmennou léčivou látku) nebo Canesten pro muže. V přípravku Canesten se nachází léčivá látka klotrimazol, což je antimykotikum určené k aplikaci na kůži. Klotrimazol působí proti řadě choroboplodných houbovitých mikroorganismů, včetně dermatofytů, kvasinek a plísní. Ničí i některé druhy
V naší poradně s názvem PŘECHOD U ŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina žižkova.
Dobry den rada bych se zeptala už mesic mam stale menstruaci jednou je to dost silne pak zase slabši je mi 43 let mohu to brat jako přechod nebo spiš řešit to s lekařem moc dekuji za odpoved Žižkova.J
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíš půjde o počátek přechodu. Pro svou bezpečnost a klid je vhodné nechat se vyšetřit gynekologem. Lékař vám udělá odběr krve a zjistí úrovně vašich pohlavních hormonů. Při této péči si můžete být jistá, že klimakteriem projdete bezpečně bez dalších následků do budoucna.
Některé vředy na penisu mohou mít závažnější příčiny, a proto je důležité vyhledat lékařskou pomoc. Možné příčiny vředů:
Primární syfilis – projevuje se bezbolestným vředem na penisu nebo šourku. Primární syfilis je způsoben spirálovitou bakterií Treponema palladum. Syfilis se diagnostikuje pomocí laboratorních testů. Jedná se o infekční pohlavně přenosnou chorobu.
Venerologický vřed, granulom inguinale, Lymphogranuloma venereum – tropické nemoci způsobující bezbolestný a zapáchající vřed. Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Tyto nemoci se objevují u mužů, kteří navštívili tropické oblasti a měli v nich pohlavní styk.
Senilní rakovina (spinocelulární karcinom) – projevuje se bezbolestným nepravidelným genitálním vředem. Tento vřed se objevuje u lidí nad 50 let. Včasná diagnóza a léčba je nezbytná, neboť může dojít i k úmrtí.
Vředy na penisu dále dělíme podle délky trvání, a to do dvou skupin. První skupina zahrnuje akutní vředy, které se vyskytují po dobu kratší než dva týdny. Do druhé skupiny patří chronické vředy, které jsou přítomny déle než dva týdny.
Akutní vředy
Herpes simplex je nejčastější příčinou genitálních vředů, způsobuje ho herpesvirus hominis, který je rozdělen do dvou typů (typ jedna a typ dva). Virus je obvykle spojen s orálním herpesem nebo opary. Herpes se vyznačuje opakujícími se záchvaty genitálních váčků (malé puchýře), které se rychle rozkládají a tvoří malé, bolestivé vředy. Tento virus je velice infekční a pohlavně přenosný. Častými příznaky je akutní onemocnění, které je velmi vážné. Akutní příznaky jsou opakovaně léčeny protivirovými léky. Stres nebo jiné akutní onemocnění vyvolávají recidivy. Diagnóza se potvrzuje laboratorními testy.
Sekundární syfilis. Projevy sekundární syfilidy jsou nepravidelné, mělké a bezbolestné šedé vředy, vytvářející na penisu tzv. „hlemýždí dráhu“. Sekundární syfilis je charakteristickým rysem druhé etapy syfilidy a má podobné příznaky jako chřipka, navíc způsobuje skvrny na těle (červenou vyrážku). Diagnóza musí být potvrzena laboratorními testy. Sekundární syfilis je infekční pohlavně přenosnou chorobou.
Aftózní vředy jsou malé, mělké a bolestivé vředy objevující se nejčastěji v ústech, ale mohou se objevit i na penisu. Aftózní vředy jsou šedé s červeným podrážděním okolo afty. Mohou být často zaměněny s vředy herpes simplex, proto jsou nezbytné laboratorní testy, které spolehlivě rozliší typ vředů. Tyto vředy nejsou infekční a jejich příčina je neznámá.
Chronické vředy
Pemfigus je skupina vzácných puchýřnatých autoimunitních onemocnění kůže a sliznice. Obvykle postihuje jiné části těla, často se objevuje v ústech, ale může se
Příznaky neuropatií závisí na tom, které nervy jsou postiženy. Neuropatie můžeme rozdělit dle toho, zda postihují somatické nervy - periferní neuropatie, které mají na starost vedení citlivosti a zabezpečení pohyblivosti svalů, které můžeme ovlivňovat, nebo autonomní nervy, které se starají o vnitřní orgány - autonomní neuropatie. Postižení nervů může být dále symetrické, to znamená, že je postižení na obou končetinách stejně vyjádřené, nebo asymetrické.
Periferní neuropatie: Nejčastější diabetickou neuropatií je tzv. symetrická distální (senzitivní a motorická) neuropatie. Postihuje nervy rukou, ale zejména nohou a chodidel. Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Pozoruje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštěná, tenká, jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.
Mezi asymetrické periferní neuropatie patří tzv. proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména z a do schodů.
Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka.Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku, poklesem spodního víčka. Není možné například vrásčit čelo či sešpulit rty. Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stěsněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu, nebo jiných úžinových syndromu. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností k sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama z
V naší poradně s názvem PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřiška Sedláčková..
Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera trpí od malička atopickým ekzémem. Je jí 48 let a je v přechodu. Může mít přechod vliv na zhoršení ekzému?
Děkuji za odpověď. Sedláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ano, přechod nabo-li menopauza, může ovlivnit průběh chronických onemocnění. Existuje několik prostředků na zmírnění dopadů této přeměny v životě ženy. Blíže by zde mohl pomoci gynekolog, který provede laboratorní vyšetření krve a podle výsledků doporučí vhodnou substituční léčbu.
Nejdříve postihuje nervy, které slouží vnímání citlivosti. Projevuje se jako snížené nebo oslabené vnímání bolesti, tepla a chladu, což může vést k úrazům nebo popálením, a to přispívá ke vzniku špatně se hojících ran. Objevuje se také brnění, pálení, píchání, které začíná u palců a šíří se nahoru. V noci se objevuje až nesnesitelná ostrá a rýpající bolest bránící spánku. Objevuje se také zvýšená citlivost k jemnému doteku, například i jemná pokrývka v noci může vyvolávat až velice nepříjemné pocity až bolest. Později se přidávají příznaky z postižení motorických nervů. Vznikají obtíže s udržením rovnováhy a koordinace, ruce začínají být neobratné, může se zhroutit nožní klenba. Přidává se svalová slabost a problémy s chůzí, dochází k zakopávání. Kůže na končetinách se také mění. Je suchá, svraštělá, tenká a jakoby více průsvitná, nepotí se a ztrácí se ochlupení.
Mezi asymetrické periferní neuropatie patří takzvaná proximální neuropatie (amyotrofie). Postihuje svalstvo pánevního pletence a stehen. Vyskytuje se většinou u starších mužů s diabetem 2. typu. Projevuje se bolestí v hýždích a stehnech. Začíná většinou na jedné straně. Dále se projevuje svalovou slabostí, nemocní mají problémy se vstáváním ze sedu a při chůzi zejména dolů a nahoru ze schodů.
Další skupinou je fokální mononeuropatie. Postihuje většinou jeden nerv, takže je nesymetrická. Může způsobit velké bolesti, ale většinou do několika týdnů sama odezní. Dochází k postižení okohybných nervů. To se projevuje šilháním, dvojitým viděním a padáním víčka. Také dochází k postižení lícního nervu s jednostranným poklesem ústního koutku a poklesem spodního víčka. Není možné například pokrčit čelo či sešpulit rty. Někdy se fokální neuropatie objevuje, když je nerv utlačován a prochází stísněným prostorem. Je to například u syndromu karpálního tunelu nebo jiných úžinových syndromů. Projeví se brněním, necitlivostí, otokem a bolestí prstů hlavně v noci, kdy dochází nečinností ke sníženému překrvení nervu. Pak stačí jen rukama zahýbat a problémy ustoupí. Postupně se rozvíjí slabost ve svalech ruky a sklon k upouštění a neudržení předmětů v rukou.
V naší poradně s názvem PLAVUŇ NEBEZPEČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fr. Bocek.
Před dvaceti léty jsem si koupil brožuru p. Marie v. Treben. Asi za 5 let mi doktoři řekli, že mám vysoký cholesterol. Ptám se: Proč?Jíte tlusté, špatně žijete! Musíte držet dietu. V brožuře jsem našel, že to je špatná práce jater. Jsem silný pivař. Pět týdnů jsem pil rovnou čajavou lžičku plavůvně s kopřivou,2 x denně. Neměl jsem jíst vejce, zvěřinu(i králíka), mastné, pečené, prostě dieta. Jedl jsem cellkem normálně, i pečené maso, nepřejídám se, pivo jsem nevipil zacelou dobu. Pak mně doktor pochválil, jak jsem si jeho rady vzal k srdci. Asi za dva roky kluci od známých dostali hepatitidu(nebo něco takového). Nabídl jsem jim mou radu, ale plavůn jen půl. lžičky. Oba se z toho dostali. Jeden je dokonce jeden je ing. na spec. lékařskké stroje a přístroje. Až teď, po delší době jsem zabruslil na tyto stránky a všude se píše o nebezpečí otravy nervového systému, nebo jeho poškození. V čem přesně spočívá toto nebezpečí, jak seprojevuje, jeho důsledky? Má zpověď je dlouhá, ale na odpověˇbudu netrpělivě čekat, protože si chci játra zase pročistit. Děkuji předem! Fr. Bocek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Plavuň vidlička ve svých stoncích obsahuje látky, které mohou u vnímavých lidí paralizovat nervovou soustavu. Proto je potřeba dbát pokynů výrobce sušiny a užívat jen v doporučených dávkách. K projevům intoxikace dochází až při pozření opravdu velkého množství plavuně. Když budete plavuň vidličku používat s rozumem, tak se paralizace vubec neprojeví.
Kožní projevy u déletrvající zvýšené hladiny krevního cukru (hyperglykemie) se na kůži, obdobně jako v jiných částech lidského těla, projevují poškozením drobných krevních cévek (mikroangiopatií), což postupně způsobuje poruchu krevního průtoku v dané oblasti. Pro diabetickou mikroangiopatii v oblasti kůže je typické narušení výstelky cév (endoteliální dysfunkce) s poruchou regulace napětí (tonu) stěny kapilár. To vede k jejich rozšíření (dilatace) se zvýšením prostupnosti stěn. Kůže může být na první pohled normální, u starších pacientů může být zřetelnější atrofie. Mezi kožní projevy související s mikroangiopatií patří především diabetická dermopatie, necrobiosis lipoidica a granuloma anulare.
Erytém (zčervenání kůže): Postihuje spíše méně diabetiků. Projevuje se jako trvalé, světle červené zbarvení kůže v obličeji, často související s působením tepla nebo s konzumací alkoholu či kofeinu.
Rubeóza (rubeosis diabetica): Tato porucha je obvykle známkou nedostatečné léčby cukrovky.
Porucha sympatické inervace: Jedná se o růžové nebo světle červené skvrny na dlaních či ploskách nohou diabetiků. Nemocní bývají občas postiženi náhlými atakami erytémů a otoků s pocitem pálení a tepla v oblasti nohou.
Vitiligo: Objevuje se asi desetkrát častěji u diabetiků než u normální zdravé populace, nejvíce u žen s diabetem 2. typu. Podobně častá je diabetická dermopatie, která se projevuje jako lesklé, nahnědlé, mírně se šupinatící atrofické hyperpigmentace na holeních. Zvýšená křehkost stěny kapilár (spojená s mikroangiopatií) a následný extravazální přestup červených krvinek a ukládání hemosiderinu v makrofázích mohou v pozdějších stadiích choroby způsobovat diabetickou purpuru.
Erythrasma:Projevuje se jako ostře ohraničené a mírně se šupinatící nahnědlé skvrny v oblasti genitálií a třísel.
Diabetická nekrobióza:Projevuje se nejprve jako plochá červená papula s jemnou šupinkou na povrchu. Pomalým zvětšováním vznikají typická, ostře ohraničená, lehce indukovaná lesklá ložiska okrouhlého i nepravidelného tvaru, s vyvýšeným lividním okrajem, která jsou někdy hnědě pigmentována. Nalézají se obvykle v pretibiální oblasti, na hřbetech rukou a předloktí.
Granuloma anulare: Vyskytuje se častěji u osob s diabetem 1. typu. V patogenezi se vedle mikroangiopatie uplatňuje i vaskulitida z imunitních komplexů, vliv streptokokové infekce či defekt migrace neutrofilů. Objevuje se především na dorzálních a laterálních částech končetin, tvoří se zde typická anulární ložiska o průměru až několik centimetrů, která mají navalitý okraj z lehce splývajících uzlíčků.
Infekční žloutenka (virová hepatitida) je virová infekce jater. Nemoc postihuje především děti a mladé lidi.
Žloutenka typu A se vyskytuje na celém světě i v průmyslově vyspělých zemích, ale riziko je vyšší v zemích s nižším hygienickým standardem. Zdrojem nákazy jsou lidé v inkubační době – nemocný člověk s viditelným nebo skrytým onemocněním. Onemocnění se šíří nejvíce takzvaně fekálně-orální cestou, znečistěnýma rukama, kontaminovanou vodou, zeleninou a potravinami. Ohroženi jsou zejména cestovatelé konzumující potraviny studené kuchyně, upravované na ulici, nebo při pití nebalené vody, anebo cestovatelé žijící v úzkém styku s místním obyvatelstvem v rozvojových zemích. Rizikové potraviny představují saláty ze syrové zeleniny, neloupané ovoce, nedostatečně tepelně upravení mořští živočichové, maso (zvláště kuřecí importovaná onemocnění mohou být zdrojem nákazy dalších osob).
Zdrojem nákazy žloutenkou B je nemocný člověk nebo zdravý bacilonosič. K přenosu infekce stačí minimální množství infikované krve, například na injekční jehle. Žloutenka typu B je vysoce odolný virus, který primárně napadá játra. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Je známo, že tato infekce je 100x nakažlivější než AIDS. Onemocnění bývá těžší a rekonvalescence delší než v případě žloutenky typu A, také k úmrtí dochází častěji. Někteří chronicky nemocní jsou nakažliví po celý život. Virus se vyskytuje téměř ve všech tělních tekutinách, pro přenos infekce má největší význam krev, sperma a poševní výměšek (sekret). Ke krevnímu přenosu může dojít ve zdravotnických zařízeních, při manikúře, pedikúře, akupunktuře, tetování nebo piercingu. Významný je také přenos nechráněným pohlavním stykem.
Žloutenka C (VHC) je známa teprve od konce 80. let 20. století. V elektronovém mikroskopu byl virus spatřen až v roce 1994. Onemocnění se vyskytuje celosvětově cca u 3 % populace. Vyšší výskyt je v Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde dosahuje 10 až 20 %. V České republice má protilátky proti VHC přibližně 0,2 % populace. K přenosu VHC dochází především krví. Před zavedením testování dárců krve v 90. letech 20. století se většina nemocných nakazila krví a krevními deriváty (imunoglobulin podávaný Rh negativním matkám). Další možností je nákaza u hemodialyzovaných pacientů a při transplantaci orgánů. V současné době dominuje přenos kontaminovanými pomůckami u injekčních uživatelů drog. K přenosu může dojít i společným užíváním pomůcek osobní hygieny (zubní kartáček, holicí strojek). Sexuální přenos je méně častý. Riziko nákazy u monogamních párů s dlouhodobým nechráněným stykem je cca 2–3 %. Toto procento se zvyšuje u prostitutů a homosexuálních mužů