Muňka (Phthirus pubis), někdy se používá také výraz filcka, je parazit, který se vyskytuje na ochlupených místech těla, hlavně pak kolem genitálií. Někdy se může objevit na prsou, v podpaží, vousech, obočí a řasách. Onemocnění Peduculosis pubis se řadí mezi pohlavní choroby, protože k přenosu dochází nejčastěji při pohlavním styku. Filcky se v našich zeměpisných šířkách běžně vyskytují.
Filcky neboli muňky
Muňka připomíná svým tvarem klíště, má malou hlavu, ploché čtvercové tělo a silné nohy s drápy, kterými se drží na chlupech. Sameček měří 1 mm, samička asi 1,5 mm. Samičky za dobu svého života, což je přibližně 3 týdny, nakladou 20–30 vajíček, ze kterých se za 7 dní vylíhnou larvy. Ty jsou za 15 až 17 dní schopné rozmnožování. Živí se sáním krve. Původcem filcek je veš muňka (Phthirus pubis). Přenos se děje především tělesným kontaktem, a to převážně při pohlavním styku, výjimečně nepřímo, tedy lůžkovinami, ručníky a podobně.
Jak se filcky projevují:
lokálním svěděním;
hnidami, tedy vajíčky ulpívajícími na chlupech;
exkoriací – poškrábáním;
šedomodrými drobnými kožními změnami v místech kousnutí;
ekzematizací – zanícením.
Nejčastěji se muňky vyskytují v pubickém ochlupení, méně často v análním (kolem řitního otvoru) a axilárním (v podpaží) ochlupení, kštici, obočí, řasách, vousech, v ochlupení na hrudníku. Muňka je vidět pouhým okem, vypadá jako tmavě hnědá až žlutohnědá tečka přichycená ke chlupu. Muňky způsobují svědění, které však nemusí být velké a postižení lidé mu nemusí věnovat pozornost. Při zpozorování příznaků je třeba ihned navštívit lékaře.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se do prádla vrací. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis) žijící ve vlasaté části hlavy a o veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla. Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě (vlasech, či naopak v ohanbí a spodním prádle), která je pro něj typická a nepřelézá do lokality druhé. Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané. Oproti tomu veš dětská přežívá spolehlivě veškeré úkony hygieny, tedy mytí hlavy a česání běžným hřebenem. Mimo vlasy (například na tkaninách) nepřežívá obvykle déle než jeden den. Z toho je skutečně patrné, že s úrovní hygieny výskyt vší nesouvisí. S tímto faktem je zapotřebí nemocného a jeho okolí seznámit.
Svědění varlat může mít celou řadu příčin, od neškodných až po infekční onemocnění vyžadující léčbu. Rozlišit jednotlivé příčiny je důležité nejen kvůli úlevě od obtíží, ale i kvůli prevenci komplikací.
Tinea cruris
Tinea cruris patří mezi nejčastější příčiny svědění varlat. Jedná se o plísňové onemocnění, které se daří v teplém a vlhkém prostředí. Často postihuje sportovce, osoby se zvýšeným pocením nebo muže nosící těsné syntetické prádlo.
Typickými příznaky jsou intenzivní svědění rozkroku, zarudnutí, šupinatění a ostře ohraničená vyrážka, která se šíří z třísel na vnitřní strany stehen. K léčbě se používají antimykotické krémy nebo spreje. Pokud volně prodejné přípravky nezabírají, je nutné vyšetření dermatologem.
Kvasinková infekce
Kvasinková infekce je způsobena především Candida albicans. U mužů se může objevit po užívání antibiotik, při oslabené imunitě nebo po pohlavním styku s infikovanou partnerkou.
Projevuje se svěděním kůže varlat, pálením, zarudnutím a někdy bělavým povlakem. Léčba zahrnuje lokální antimykotika, v těžších případech i perorální léčbu.
Kontaktní dermatitida
Kontaktní dermatitida vzniká jako reakce na dráždivé nebo alergizující látky. Často jde o reakci na prací prášky, aviváže, sprchové gely, mýdla nebo parfemované intimní přípravky.
Projevuje se svěděním varlat, zarudnutím a vyrážkou. Základem léčby je odstranění vyvolávající látky a zklidnění pokožky pomocí vhodných krémů.
Veš muňka
Veš muňka (filcky) je parazit, který se živí lidskou krví a nejčastěji postihuje oblast genitálií. Přenáší se především pohlavním stykem, ale i prostřednictvím kontaminovaného prádla nebo ložního povlečení.
Typické je silné svědění šourku, drobné ranky po štípnutí a někdy i viditelné parazity nebo hnidy. Léčba spočívá v použití speciálních antiparazitárních přípravků a důsledné hygieně.
Svrab
Svrab je parazitární onemocnění způsobené zákožkou svrabovou. Ta vyhledává teplá místa kůže, mezi která patří i genitálie. Svědění je velmi intenzivní, zejména v noci.
Kromě svědění se objevují drobné pupínky, stroupky a chodbičky v kůži. Léčba vyžaduje speciální antiparazitární přípravky a současné ošetření všech osob v domácnosti.
Další příčiny
Ekzém – chronické zánětlivé onemocnění kůže
Psoriáza – lupénka s postižením genitální oblasti
Kandidóza – přemnožení kvasinek
Extramamární Pagetova choroba – vzácné, ale závažné onemocnění
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrábány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.
Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.
Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.
Subungvální exostóza je bolestivý kostěný výrůstek rostoucí z dorsální strany distálního článku prstu (zejména palce u nohy); může nadzvedávat nehtovou ploténku, často asymetricky. Prokazuje se na RTG.
Glomus tumor je bolestivý tumor prosvítající pod nehtovou ploténkou jako červená skvrna. Vyskytuje se zejména u žen, bolestivé příznaky se projevují hlavně v chladu.
Tato pleť vypadá mastně a leskle a budí dojem, jakoby pleť byla taková jako těžká. Mastná kůže je náchylná k akné a má často větší viditelné póry. Jak pečovat o mastnou pleť Omezte čištění pleti na ráno a večer, protože při častém čištění vyburcujete póry k většímu zásobování kožním tukem a situace bude pak ještě horší. K čištění pleti použijte jemný čistící prostředek bez oleje určený pro mastnou pleť, ale napřed se ujistěte se, že není příliš agresivní. Pravidelné používání čistících přípravků s 10% benzoyl peroxidem bývá příliš agresivní pro většinu typů pleti a povede jen k dalším problémům. Pokud potřebujete extra péči, tak použijte noční krém s alfa-hydroxy kyselinami, které působí jako mírný exfoliant a udržují póry čisté.
Suchá pleť
Tento typ pleti je opakem mastné a často tato pleť vypadá vysušená a drsná, zejména po umytí. Suchá pleť vypadá, jako by nemohla udržet vlhkost. Na suché pleti se můžou vytvářet četné vrásky a jemné linky, které pak ještě více zvýrazňuje slunce po opálení. Jak pečovat o suchou pleť Pro čištění suché pleti použijte výlučně jen krémovou pleťovou vodu, která nebude zbavovat kůži potřebné vlhkosti. Pleťová voda musí být jemná a nesmí obsahovat alkohol. Na suchou kůži můžete použít těžší mastnější krém, ale měli byste se ujistit, že obsahuje i ochrannou složku před slunečním zářením – SPF (sun protection factor).
Normální pleť
Tato pleť bývá hladká s vyrovnanou texturou i tónem a bez mastných nebo suchých projevů. Také se na této pleti objevují takové pupínky v důsledku hormonálních změn, ale naštěstí nejsou trvalé. Jak pečovat o normální pleť Tento typ pleti nepotřebuje zvláštní péči. Normální pleť potřebuje především udržet v rovnováze a proto se k jejímu čištění používá jemný čistící prostředek a teplá voda. Prakticky každý výživný krém by měl být dobře snášen i normální pletí. Můžete zde experimentovat a najít krém, který vám přesně sedne. Ujistěte se, aby vaše pečující prostředky byly mírné nebo přímo určené pro normální pleť, protože jinak se pleť může zanítit a vy se pak rázem ocitnete v některé z předešlých kategorií pletí.
Smíšená pleť
Máte-li na obličeji mastné skvrny na čele, na bradě a kolem nosu, které jsou lesklé a k tomu i suché oblasti na tvářích a okolo očí, tak máte smíšenou pleť. Jak pečovat o smíšenou pleť Sice existují produkty, které jsou přímo určené pro tento typ pleti, ale i tak budete muset trochu více experimentovat s různými druhy pro různé části obličeje. Na suché části obličeje můžete použít přípravky, které obsahují kyselinu glykolovou pro exfoliaci suché pleti, a na mastné plochy pak jemné přípravky proti akné. Stejně jako u všech ostatních typů pleti, byste měli denně používat dobrý hydratační krém se SPF ochrannou.
Vzhled penisu po obřízce se liší podle techniky zákroku, množství odstraněné předkožky i individuálního hojení. Typickým znakem je trvale odkrytý žalud a jizva v oblasti koronárního žlábku.
Rakovina kůže je nejčastěji hlášeným nádorovým onemocněním, přesto však mají jen malý podíl na úmrtích na zhoubný nádor. Je to proto, že rostou pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Mezi dva nejčastější typy kožních nádorů patří bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný karcinom / rakovina kůže. Bazocelulární karcinomy (bazaliomy) jsou zřídka smrtelné, ale pokud se neléčí, mohou vytvořit znetvoření. Dlaždicobuněčné karcinomy jsou již nebezpečnější, přesto lze většinu z nich zcela vyléčit.
Rakovina kůže vypadá jako piha nezvyklého vzhledu, bradavice, mateřské znaménko či jiný nenadále vzniklý útvar. Proto by lidé neměli případné změny na kůži a sliznicích zanedbávat. Rovněž kůže, která je příliš vystavená slunečnímu svitu, obsahuje až 10x více mutací genů, jež vytvářejí příznivé prostředí pro vznik rakoviny kůže. Často tyto příznaky podceňujeme. Je proto nutné chodit na preventivní prohlídky alespoň co dva roky. Kožní lékař nám znaménka prohlédne a zjistí, které z nich by mohlo být nebezpečné a pod speciálním přístrojem ověří, jak vypadá. Rakovina kůže přichází tiše a bezbolestně, následky pozdního odhalení bývají často fatální. Proto znova zdůrazňujeme nutnost dodržovat pravidelné preventivní prohlídky u kožního lékaře. Samozřejmostí je sledovat znaménka na svém těle a při jakýchkoli nejasnostech se obrátit na lékaře.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Moučnivka je kvasinková infekce, která nejčastěji postihuje novorozence a kojence. Příčinou moučnivky je kvasinka Candida albicans, která je normálně v malém množství přítomna v ústech. Pokud se však kvasinky přemnoží, způsobí infekci. Jestliže měla matka vaginální kvasinkovou infekci při porodu, mohou novorozenci dostat moučnivku krátce po porodu, během něhož jsou vystaveni infekci kvasinek v porodních cestách. Příznaky moučnivky se objeví během jednoho dne až týdne po porodu. Kojené děti mohou rovněž dostat moučnivku z matčiných prsů. Moučnivku mohou dostat také kojenci a děti léčené antibiotiky, protože antibiotika narušují přirozenou rovnováhu organismů v ústech dítěte a umožňují tak množení kvasinek. Postiženy mohou být také děti s poruchami imunitního systému souvisejícími s AIDS, rakovinou, transplantací nebo s podvýživou.
U dítěte se moučnivka projevuje výskytem bělavých povlaků v ústech, které vypadají jako sražené mléko nebo tvaroh. Objevit se může na patře, jazyku i dásních. Bělavý povlak je zpočátku možné setřít, při déletrvající nákaze pevně ulpívá na sliznici. Okolí a podloží výsevu mykózy bývá ostře červeně ohraničené. Infekce se může přenést z úst na sliznici rtů, kde obvykle napadá ústní koutky (Anguli infectiosi). Pokud není moučnivka včas podchycena a zaléčena, může se kvasinka rozšířit z úst do hltanu a přes trávicí soustavu může projít až ke konečníku dítěte. V těchto místech se nákaza projevuje zčervenáním sliznice, výsevem povlaku až mokvajících puchýřků. Dítě na rozšíření nákazy na konečník může reagovat zvýšeným neklidem až plačtivostí, zejména před přebalením (infikovaná místa totiž hodně svědí, až bolavě pálí). Nákaza se neprojevuje zvýšenou teplotou, ale může ji doprovázet nechutenství a odmítání jídla, které dítě v pusince dráždí. Takto vypadá moučnivka u kojence.
Co s tím dělat
K léčbě moučnivky se používají dezinfekční a antimykotické tinktury, kterými se napadená místa 4–5x denně potírají (například 0,5–1% genciánová violeť). Alternativně lze zvolit výplachy úst roztokem z tea tree oleje nebo aloe vera. Pokud během 4 až 5 dní nedojde k ústupu nákazy, je vhodná konzultace s lékařem. V urputných případech, u dětí s oslabenou imunitou, dětskou cukrovkou či vážně nemocných dětí je možné moučnivku řešit celkovou léčbou pomocí perorálních antimykotik. Aby nedošlo k návratu onemocnění, mělo by být součástí léčby pečlivé vyvaření dudlíků a saviček, které dítě používá, a důkladná dezinfekce hraček, které si dává do úst. Prevencí vzniku onemocnění je používání výhradně vlastních dudlíků, aby se dítě nemohlo infikovat přes zapůjčené předměty.
Dražší lak nemusí být nutně lepší! Zde jsou typy na levné, a přitom často kvalitní laky:
Neonový lak SUPER NEON COLORS nail enamel od Flormar, odstín Gipsy Pink: Krásná barva už v lahvičce, na nehtu vypadá totožně. Štěteček je jemnější, perfektní pro přesné nanášení. Lak je trochu hustší, nenanáší se úplně rovnoměrně, chce to preciznější nanášení, jinak je viditelně nerovnoměrný a mohl by působit flekatě. Výdrž je ale dobrá, pět dní vydržel bez chybičky.
Cena: 69,90 Kč, k dostání v síti drogerií Teta, v parfumerii Douglas
Výdrž: 4–5 dní
ULTIMATE, CATRICE odstín Shopping Day At Bluemingdales: Rychle zasychá a barva je tak sytá, že úplně stačí jeden nános. Má pohledný flakonek, není co vytknout.
Cena: 64,90 Kč
Výdrž: 3–4 dny
Lak na nehty Matný efekt od značky Moje: Jedna vrstva ale nestačí, nehet vypadá jako potřený růžovým zvýrazňovačem, až díky druhé vrstvě byl krásně sytý.
Cena: 39,90 Kč, k sehnání na kosmetikamoje.cz nebo v běžné síti drogerií
Výdrž: 3–4 dny
Nailwear pro+, Avon: Když ho nanesete ve dvou vrstvách, dobře kryje a vydrží skoro čtyři dny! Snadno se nanáší, rychle zasychá. Zákaznicím vyhovuje i přirozený odstín, decentně zvýrazněný zlatými flitry. Vypadá dobře na kratších nehtech, hodí se spíš na ruce než na nohy.
Cena: 149 Kč
Výdrž: 4–5 dnů
COLORAMA od MAYBELLINE: Tento lak se odlupuje jak od kraje, tak od kůžičky. Má hezkou světle růžovou barvu, hodí se pro každou příležitost. Navíc se příjemně nanáší, má praktický kartáček a ideální hustotu.