Lichen je poměrně obvyklé onemocnění kůže, jehož příčina není dosud přesně známa. Odborníkům se však podařilo zjistit, že při něm probíhají obdobné děje, jako když imunitní systém příjemce odmítá transplantovaný orgán od dárce. Tedy že jde o autoimunitní reakci organismu, který vytváří látky proti vlastním buňkám těla, protože je pokládá za buňky cizí.
Lichen se může vyskytovat v mnoha různých formách a jeho projevy jsou často velmi různorodé. Rozlišení od dalších, podobně se projevujících chorob kůže je proto poměrně obtížné.
Druhy lichenu
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Subungvální exostóza je bolestivý kostěný výrůstek rostoucí z dorsální strany distálního článku prstu (zejména palce u nohy); může nadzvedávat nehtovou ploténku, často asymetricky. Prokazuje se na RTG.
Glomus tumor je bolestivý tumor prosvítající pod nehtovou ploténkou jako červená skvrna. Vyskytuje se zejména u žen, bolestivé příznaky se projevují hlavně v chladu.
Tato pleť vypadá mastně a leskle a budí dojem, jakoby pleť byla taková jako těžká. Mastná kůže je náchylná k akné a má často větší viditelné póry. Jak pečovat o mastnou pleť Omezte čištění pleti na ráno a večer, protože při častém čištění vyburcujete póry k většímu zásobování kožním tukem a situace bude pak ještě horší. K čištění pleti použijte jemný čistící prostředek bez oleje určený pro mastnou pleť, ale napřed se ujistěte se, že není příliš agresivní. Pravidelné používání čistících přípravků s 10% benzoyl peroxidem bývá příliš agresivní pro většinu typů pleti a povede jen k dalším problémům. Pokud potřebujete extra péči, tak použijte noční krém s alfa-hydroxy kyselinami, které působí jako mírný exfoliant a udržují póry čisté.
Suchá pleť
Tento typ pleti je opakem mastné a často tato pleť vypadá vysušená a drsná, zejména po umytí. Suchá pleť vypadá, jako by nemohla udržet vlhkost. Na suché pleti se můžou vytvářet četné vrásky a jemné linky, které pak ještě více zvýrazňuje slunce po opálení. Jak pečovat o suchou pleť Pro čištění suché pleti použijte výlučně jen krémovou pleťovou vodu, která nebude zbavovat kůži potřebné vlhkosti. Pleťová voda musí být jemná a nesmí obsahovat alkohol. Na suchou kůži můžete použít těžší mastnější krém, ale měli byste se ujistit, že obsahuje i ochrannou složku před slunečním zářením – SPF (sun protection factor).
Normální pleť
Tato pleť bývá hladká s vyrovnanou texturou i tónem a bez mastných nebo suchých projevů. Také se na této pleti objevují takové pupínky v důsledku hormonálních změn, ale naštěstí nejsou trvalé. Jak pečovat o normální pleť Tento typ pleti nepotřebuje zvláštní péči. Normální pleť potřebuje především udržet v rovnováze a proto se k jejímu čištění používá jemný čistící prostředek a teplá voda. Prakticky každý výživný krém by měl být dobře snášen i normální pletí. Můžete zde experimentovat a najít krém, který vám přesně sedne. Ujistěte se, aby vaše pečující prostředky byly mírné nebo přímo určené pro normální pleť, protože jinak se pleť může zanítit a vy se pak rázem ocitnete v některé z předešlých kategorií pletí.
Smíšená pleť
Máte-li na obličeji mastné skvrny na čele, na bradě a kolem nosu, které jsou lesklé a k tomu i suché oblasti na tvářích a okolo očí, tak máte smíšenou pleť. Jak pečovat o smíšenou pleť Sice existují produkty, které jsou přímo určené pro tento typ pleti, ale i tak budete muset trochu více experimentovat s různými druhy pro různé části obličeje. Na suché části obličeje můžete použít přípravky, které obsahují kyselinu glykolovou pro exfoliaci suché pleti, a na mastné plochy pak jemné přípravky proti akné. Stejně jako u všech ostatních typů pleti, byste měli denně používat dobrý hydratační krém se SPF ochrannou.
Vzhled penisu po obřízce se liší podle techniky zákroku, množství odstraněné předkožky i individuálního hojení. Typickým znakem je trvale odkrytý žalud a jizva v oblasti koronárního žlábku.
Rakovina kůže je nejčastěji hlášeným nádorovým onemocněním, přesto však mají jen malý podíl na úmrtích na zhoubný nádor. Je to proto, že rostou pomalu a jsou většinou dobře léčitelné. Mezi dva nejčastější typy kožních nádorů patří bazocelulární karcinom a dlaždicobuněčný karcinom / rakovina kůže. Bazocelulární karcinomy (bazaliomy) jsou zřídka smrtelné, ale pokud se neléčí, mohou vytvořit znetvoření. Dlaždicobuněčné karcinomy jsou již nebezpečnější, přesto lze většinu z nich zcela vyléčit.
Rakovina kůže vypadá jako piha nezvyklého vzhledu, bradavice, mateřské znaménko či jiný nenadále vzniklý útvar. Proto by lidé neměli případné změny na kůži a sliznicích zanedbávat. Rovněž kůže, která je příliš vystavená slunečnímu svitu, obsahuje až 10x více mutací genů, jež vytvářejí příznivé prostředí pro vznik rakoviny kůže. Často tyto příznaky podceňujeme. Je proto nutné chodit na preventivní prohlídky alespoň co dva roky. Kožní lékař nám znaménka prohlédne a zjistí, které z nich by mohlo být nebezpečné a pod speciálním přístrojem ověří, jak vypadá. Rakovina kůže přichází tiše a bezbolestně, následky pozdního odhalení bývají často fatální. Proto znova zdůrazňujeme nutnost dodržovat pravidelné preventivní prohlídky u kožního lékaře. Samozřejmostí je sledovat znaménka na svém těle a při jakýchkoli nejasnostech se obrátit na lékaře.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.