Při napadení vešmi mluvíme o parazitárním přenosném onemocnění. Postihnout může člověka bez ohledu na jeho věk či pohlaví. Typicky se vši objevují u dětí povinných základní školní docházkou, přičemž více jsou k němu náchylná děvčata. Onemocnění je při dodržení všeobecně platných zásad odvšivování obvykle nekomplikované a jeho zvládnutí je otázkou 14 dnů. Nejsou však vyloučeny některé komplikace, o kterých je pojednáno níže.
Druhy vší
Parazitující na člověku:
veš šatní (Pediculus corporis)
veš dětská (Pediculus capitis)
veš muňka (Phithirus pubis)
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se do prádla vrací. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrabány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis) žijící ve vlasaté části hlavy a o veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla. Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě (vlasech, či naopak v ohanbí a spodním prádle), která je pro něj typická a nepřelézá do lokality druhé. Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané. Oproti tomu veš dětská přežívá spolehlivě veškeré úkony hygieny, tedy mytí hlavy a česání běžným hřebenem. Mimo vlasy (například na tkaninách) nepřežívá obvykle déle než jeden den. Z toho je skutečně patrné, že s úrovní hygieny výskyt vší nesouvisí. S tímto faktem je zapotřebí nemocného a jeho okolí seznámit.
Ve svém příspěvku VŠI – VĚČNÝ PROBLÉM ŠKOLÁKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika.
Ahoj mám problém, chytla jsem už potřetí vši a nemohu se jich opět zbavit a trápí mě to. Skoro každý vlas, který si vyrvu je na něm hnida. Stále se drbu a je to děsnéé nevím co mám dělat pomoooc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamila.
No, tak já jsem vši chytla asi prěd rokem a půl, stříkám atd. Ale pořád je mám. Vždy v intervalech tak dvou měsíců...pomoc. Zastřelila bych je a to nemluvim ani o tom, že mám vlasy dlouhý až do pasu, takže se snad ostříhám.
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Ve svém příspěvku VŠI A HNIDY FOTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Mám dotaz, nikdy jsem hnídy a vši neviděla (měla jsem je v 1. třídě což je už více jak 20 let pryč :) ) A tak se ptám, jsou hnídy po celé hlavě nebo jen v určitých místech? Dcerka chodí do školky tak abych byla připravená. A je veš vidět? jako třeba blecha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kača.
Vši se nejčastěji vyskytují za ušima a nad krkem a postupně pak ve vlasech po celé hlavě. Jsou vidět maličcí vší roztoči u kořínků vlasů a na vlasovém stvolu jsou také patrná pevně přichycená vajíčka - hnidy. Nejlépe jsou vši pozorovatelné velkou lupou a při dobrém osvětlení. Tady jsou fotky, kde je vidět jak vši vypadají: https://www.google.cz/searc…
Někteří entomologové považují prvé dva druhy za dva poddruhy jednoho druhu (Pediculus humanus). Veš šatní žije v záhybech prádla, ze kterého se vydává sát na lidskou pokožku a opět se vrací do prádla. Může přenášet skvrnitý tyfus. Veš dětská neboli hlavová se může vyskytovat ve vlasech a vousech. Jméno dětská souvisí s tím, že je často přenášena mezi dětmi ve školce nebo škole. Většinou její výskyt identifikujeme nálezem hnid ve vlasech. Veš dětská nepřenáší žádné nebezpečné onemocnění, ale po jejím sání vznikají svědivé ranky, které bývají rozškrábány, a může docházet k následné infekci. Někdy mohou vznikat i ekzémy. Veš muňka („filcka“) žije v lidském ochlupení (v ohanbí, na prsou, v podpaží), nikdy se nevyskytuje ve vlasech. Je přenášena mimochodem při pohlavním styku nebo z ložního prádla. Pupence svědí a po jejich rozškrabání dochází k sekundárním infekcím.
Lichen planus vulgaris je nejčastěji se vyskytující klinická forma. Kožní projevy jsou v predilekci, často ale dochází k disseminaci. Prognóza je dobrá. Asi u 75 % nemocných se choroba do jednoho roku zhojí.
Lichen planus hypertrophicus – projevy bývají často lokalizované na dolních končetinách. Hypertrofie epidermis vede k tvorbě verukózních až nodulárních projevů, které bývají symetrické. V průběhu onemocnění dochází k výsevu nových projevů při současném mizení projevů starých. Afekce může trvat i několik let (histologie musí být provedena z čerstvých projevů).
Lichen linearis – lineární léze se vyskytují často samostatně ve formě zonálních nebo zosteriformních lézí. Často na hrudníku. Histologický nález je typický. Nutno odlišit od jiných dermatóz, jako je lichen striatus, lineární psoriáza či lineární névy.
Lichen annularis – anulární formy často doprovázejí klasický lichen. Někdy ale anulární formy lichenu dominují. Pro tuto formu je charakteristická lehká atrofie centrální části projevu a vyvýšené okraje. Tato varianta se někdy vyskytuje na penisu.
Lichen planus palmo plantaris je vzácnější varianta, vyskytující se na dlaních a chodidlech. Chybí charakteristická barva i tvar projevů. Je nutno odlišit od psoriázy, ale také od syfilis druhého stadia.
Lichen planus pigmentosus – tato forma nebývá spojena s typickými papulemi. Makulární pigmentace postihují obličej a horní končetiny, mohou být ale kdekoliv. Postižení sliznic nebývá časté, podobně ani dlaní a chodidel.
Lichen planus atrophicus – projevy této formy jsou většinou v menším počtu. Atrofie může následovat po prodělané anulární formě, nebo v souvislosti s regresí hypertrofické formy. Diagnóza se opírá o anamnézu (předchozí lichen různých forem) a o nález slizničních projevů, které tuto formu doprovázejí. Histologicky nutno odlišit od lichen sclerosus nebo od čočkovitých projevů mo
Ve svém příspěvku TIBETSKÁ,KEFÍROVÁ HOUBA-ZDRAVÝ NÁPOJ NABÍZÍM 40,- KČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Čílová.
Dobry den preji,mela bych zajem o vami nabizenou tibeckou houbu,ma adresa je ..Jitka Čílová,Nová Ves 29,Chrastava 463 31 ,mockrat dekuju s pozdravem Čílová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomira.
Pěkný den paní Čílová,
v pondělí pošlu houbu s návodem a recepty.
Leukonychie spadá do skupiny nazvané chromonychie (změny barvy nehtového lůžka). Leukonychia punctata et linearis je běžně se vyskytující chromonychie, která se vyvíjí na podkladě drobných traumat (př. manikúra).
Paličkové prsty, zvané též pulmonální hypertrofická osteoartropatie či digiti Hippocratici: vyskytují se na rukou i nohou. Doprovází plicní choroby, jako např. emfyzém či maligní nádory. Mohou být také příznakem srdečního selhávání.
Half and half nail znamená, že proximální polovina nehtového lůžka je světlá, a distální je tmavě červená. Naznačuje renální insuficienci či urémii. Je reversibilní: při léčbě mizí.
Koilonychie jsou lžičkovité nehty: volný okraj nehtové ploténky evertuje (obrací se). Doprovází nejčastěji sideropenickou anémii či thyroidopatie. Bývá též součástí syndromu Plummer-Vinson.
Ve svém příspěvku KOUSNUTI OD FILCKY (MUŇKY) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.
jak vypadá kousnutí od filcků
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan.
Kousnutí od filcky je charakteristické tím, že pupínek je často kolem vyrůstajícího chloupku. Veš se totiž při sání drží na chlupu a saje z místa, kde chlup vyrůstá.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně. Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat. Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý, a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k čemuž dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše přestoupí na nového hostitele, kde klade nové hnidy, a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
Když rodiče zjistí, že jejich dítě má vši, musí tuto skutečnost nahlásit ve škole a v kolektivech, kde se dítě v období posledních dvou týdnů pohybovalo. Nemocné dítě nesmí být odesláno do dětského kolektivu (škola, dětský tábor) do doby, než rodiče provedou odstranění všech lezoucích vší a také hnid (zlikvidovány musejí být všechny hnidy ulpělé na vlasech ve vzdálenosti 0–10 mm od pokožky).
Školy a jiné instituce jsou povinny o výskytu vší v kolektivu informovat rodiče ostatních dětí. Ti následně musí provádět pravidelnou kontrolu ve vlasaté části hlavy v intervalu 2 dnů po dobu asi 3 týdnů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejspíše je to veš. Na vši koupíte v lékárně přípravek vyrobený ze speciálního oleje, kterým pak vši udusíte. Tady je vidět jak to vypadá a kolik to stojí: https://www.zbozi.cz/hledan…
Veš vždy zůstává v kontaktu s lidskými vlasy a samovolně je neopouští. K přenosu je třeba přímý a nikoliv zběžný kontakt vlasů nemocného a zdravého člověka, k jakému dochází zejména u dětí při kolektivní práci ve škole, při hrách a podobně.
Dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztratí tak zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Příznivým prostředím k šíření vší jsou všechny dětské kolektivy, ať už se jedná o pravidelnou školní a zájmovou činnost, nebo o jednorázové akce typu letních táborů a sportovních výcviků. Děti se při práci, hře nebo tanci nevědomky hlavami dotýkají – z tohoto důvodu je výskyt nejčastější u dívek ve věku od 6 do 10 let, které se k sobě přibližují častěji než chlapci, a přenos je u nich podpořen i dlouhými vlasy. Obvyklý, a v podstatě téměř jistý, je také přenos mezi sourozenci, zvláště pokud sdílejí společné lůžko.
V naší poradně s názvem PARKINSONOVA NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Gazdík.
Léčí se v Lázních Poděbradech i Parkinsonova nemoc v komplexní lázeňské léčbě ? Obsahuje léčebná voda jod? Děkuji za odpovědi.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Parkinsonova nemoc se léčí komplexní lázeňskou péčí v těchto lázních:
Bechyně-Buchlovice
Františkovy Lázně
Hodoní
Jáchymov
Janské Lázně
Karlova Studánka
Karlovy Vary
Karviná
Klášterec nad Ohří
Klimkovice
Konstantinovy Lázně
Kostelec u Zlína
Lázně Bělohrad
Lázně Bohdaneč
Lázně Kundratice
Lázně Kynžvart
Lázně Libverda
Lázně Toušeň
Lednice
Luhačovice
Mariánské Lázně
Mšené-lázně
Ostrožská Nová Ves
Poděbrady
Slatinice
Teplice
Teplice nad Bečvou
Třeboň
Velichovky
Velké Losiny
Vráž
Ze seznamu je patrné, že i Poděbrady jsou vhodné. Zda-li léčivá voda v Poděbradech obsahuje jód není známo. Promluvte si se svým neurologem o možnostech lázeňské léčby ve vašem konkrétním případě. Pro přidělení lázní budete muset mít doporučení od svého neurologa.
Muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm. Ve vlasech žije veš dětská (Pediculus capitis). Platí tedy pravidlo, že když se objeví veš od obočí dolů, je to filcka. Abychom mohli potvrdit, že svědění či skvrny způsobily filcky, je nutné některou z nich najít. Filcky se většinou drží na chlupech v genitáliích. Na chlupu je vidět drobné ztluštění a není potřeba velké síly muňku z chlupu odstranit. Při podrobném zkoumání jsou zřetelné jednotlivé části těla a nožičky. Dobrým důkazem, že se jedná doopravdy o veš a ne o něco jiného, je položit si ji na nehet a druhým nehtem ji rozdrtit. Je slyšet drobné lupnutí. Pokud byla veš napitá, tak se objeví i krvavá skvrnka.
V naší poradně s názvem JAK VZNIKAJÍ VŠI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mary.
Zdravím, nikde jsem se nedočetla jak ta veš vznikne, chápu jak se přenáší a i vše co tu bylo napsaného. Ale odkud se v těch vlasech berou? Kde a jak vznikají? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Znáte přísloví, drží se vás jak veš? Jeho podstata odpovídá na vaší otázku. Veš má vždy někde nějakého hostitele, od kterého se nakazí jiní lidé. Veš vymizí až společně s člověkem. Její extrémní nakažlivost ji zajistí přežití.
Přečtěte si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro Vás důležité údaje. Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však přípravek Visine Classic musíte používat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se Vaše příznaky zhorší nebo nezlepší do 5 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.
V příbalové informaci naleznete:
Co je přípravek Visine Classic a k čemu se používá.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Visine Classic používat.
Jak se přípravek Visine Classic používá.
Možné nežádoucí účinky přípravku Visine Classic.
Jak přípravek Visine Classic uchovávat.
Další informace.
1. CO JE PŘÍPRAVEK VISINE CLASSIC A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Léčivá látka očních kapek Visine Classic, tetryzolin-hydrochlorid způsobuje zúžení průsvitu cév (vazokonstrikci) spojivkové tkáně a vede k vysušení sliznice spojivkového vaku. Léčebný účinek nastupuje za několik minut po místním použití a přetrvává po dobu 4 - 8 hodin. Oční kapky Visine Classic můžete používat při překrvení a otoku spojivek s podrážděním očí vyvolaným kouřem, prachem, větrem, chlorovanou vodou, ostrým světlem, kosmetickými přípravky nebo kontaktními čočkami. Dále je lze použít k odstranění obtíží, tj. ke zmírnění pálení, podráždění, svědění, bolesti a nadměrného slzení u alergických zánětlivých onemocnění, např. u senné rýmy nebo přecitlivělosti na pyl. Přípravek mohou používat dospělí a děti od 2 let.
2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK VISINE CLASSIC POUŽÍVAT
Nepoužívejte přípravek Visine Classic
jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na tetryzolin-hydrochlorid nebo na kteroukoli další složku přípravku.
jestliže trpíte zeleným zákalem (glaukom) s uzavřeným úhlem.
u dětí do 2 let.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Visine Classic je zapotřebí
jestliže jste léčen/a některými léky proti depresi (inhibitory monoaminooxidázy) nebo jinými léky s možným účinkem na zvýšení krevního tlaku včetně období do 10 dnů po ukončení jejich užívání
jestliže trpíte závažným onemocněním oběhového systému (např. ischemickou chorobou srdeční, vysokým krevním tlakem)
Ve svém příspěvku OTEC PLESKAČ WWW STRÁNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Smejkalová Zdeňka.
Vážený otče Pleskači,
Prosila jsem o radu na úporné točení hlavy mé dcery po lumbální punkci.Zatím mně nikdo neodpověděl,dcera má problém stále-prosím mohu doufat v odpověď?
Moc děkuji Zdenka Smejkalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mária Janíková.
Dobrý deň, prosím o radu Otca Pleskača, zistili mi v prsníku cystu čo by som mala užívať, ďakujem za odpoveď.Janíková Mária Petrova Ves
Dospělé vši mohou přežít mimo lidského hostitele pouze asi 1–2 dny. Nymfy neboli mláďata vši mohou přežít bez krmení několik hodin. Vajíčka, známá také jako hnidy, obvykle uhynou do týdne, pokud nejsou uchovávána při teplotě podobné té, která se nachází v blízkosti lidské pokožky hlavy.
Jak dlouho vydrží dospělá veš
K přežití potřebují krmit se krví několikrát denně. Bez krevní vši dehydratují a uhynou do 1–2 dnů.
Jak dlouho vydrží vší nymfa
Jsou to mladé vši, které k přežití také potřebují krev. Jsou zranitelnější než dospělí a bez hostitele nemohou přežít tak dlouho, obvykle jen několik hodin.
Jak dlouho vydrží hnidy (vší vajíčka)
Tyto vši jsou obvykle přichyceny k vlasovým stvolům a k vývoji a vylíhnutí vyžadují teplotu blízkou lidské pokožce hlavy. Pokud jsou z hostitele odstraněny, obvykle uhynou do týdne.
ESPUMISAN: 40 mg, měkké tobolky, patří do skupiny Simethiconum.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však přípravek Espumisan musíte užívat pečlivě podle návodu, aby vám co nejvíce prospěl.
Co je přípravek Espumisan a k čemu se používá
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Espumisan užívat
Jak se přípravek Espumisan užívá
Možné nežádoucí účinky
Jak přípravek Espumisan uchovávat
Další informace
CO JE PŘÍPRAVEK ESPUMISAN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Látka nebo indikační skupina nebo mechanismus účinku
Espumisan je lék působící v trávicím traktu jako protipěnivý prostředek a používaný také jako diagnostická pomůcka.
Použití:
•k léčbě příznaků zažívacích obtíží způsobených plyny, například plynatosti (meteorismus) a pocitu plnosti;
•na doporučení lékaře k přípravě na vyšetření v oblasti dutiny břišní, například rentgenologickému a sonografickému vyšetření.
Obtíže způsobené plyny by mohly být také známkami funkčních poruch zažívacího traktu a projevovat se jako pocit tlaku a plnosti, předčasný pocit sytosti, říhání, hlasité pohyby střev a plynatost.
ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK ESPUMISAN UŽÍVAT
Neužívejte přípravek Espumisan, jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na simetikon, oranžovou žluť (E110), methylparaben nebo na kteroukoli další složku přípravku Espumisan.
Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Espumisan je zapotřebí při nově vzniklých a/nebo přetrvávajících žaludečních obtížích. Musíte navštívit lékaře, aby mohla být zjištěna příčina obtíží a možné základní onemocnění, které vyžaduje léčbu.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky: Interakce s jinými léky nejsou známy.
Těhotenství a kojení: Nejsou žádné důvody pro omezení užívání přípravku Espumisan v těhotenství a po dobu kojení.
Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů: Žádná zvláštní upozornění nejsou třeba.
JAK SE PŘÍPRAVEK ESPUMISAN UŽÍVÁ
Vždy užívejte přípravek Espumisan přesně podle pokynů uvedených v této příbalové informaci. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Dávkování: Obvyklá dávka je:
Při zažívacích obtížích způsobených plyny
Dospělí a mladiství: 2 tobolky přípravku Espumisan (což odpovídá 80 mg simetikonu) 3–4krát denně.
Děti ve věku 6–14 let: 2 tobolky přípravku Espumisan (což odpovídá 80 mg simetikonu) 3–4krát denně.
Pro mladší děti a kojence jsou k dispozici jiné lékové formy.
Při přípravě na zobrazovací vyšetření
Doporučené dávkování je 2 tobolky přípravku Espumisan třikrát denně (což odpovídá 240 mg simetikonu) v den před vyšetřením a 2 tobolky přípravku Espumisan (což odpovídá 80&n
Co je přípravek Colchicum-Dispert a k čemu se používá
Léčivou látkou přípravku Colchicum-Dispert je kolchicin, přirozený alkaloid z ocúnu podzimního. Colchicum-Dispert je lék s protizánětlivými účinky, který se užívá u následujících stavů:
akutní záchvat dny a prevence dnavých záchvatů u dospělých;
familiární středomořská horečka (dědičná nemoc s opakovanými záchvaty horečky, bolestmi a otoky kloubů, bolestmi břicha a zánětlivým postižením dalších orgánů);
Behcetova nemoc (chronické onemocnění projevující se zánětem cév v celém těle).
Při léčbě familiární středomořské horečky u dětí se Colchicum-Dispert používá k prevenci záchvatů a amyloidózy.
Léčba tímto přípravkem vyžaduje speciální intenzivní dohled lékaře.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Colchicum-Dispert užívat
Neužívejte přípravek Colchicum-Dispert:
jestliže jste alergický(á) na kolchicin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
pokud máte závažné onemocnění ledvin nebo jater a užíváte současně léky, jako jsou klarithromycin, erythromycin, telithromycin, flukonazol, itrakonazol, ketokonazol, indinavir, nelfinavir, ritonavir, sachinavir, aprepitant a verapamil nebo pijete větší množství grapefruitové šťávy;
jestliže užíváte cyklosporin;
pokud jste na dialýze.
Upozornění a opatření
Před užitím přípravku Colchicum-Dispert se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem:
máte-li problémy se srdcem, ledvinami, játry nebo trávicím traktem;
pokud trpíte onemocněním krve.
Další léčivé přípravky a Colchicum-Dispert
Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a), nebo které možná budete užívat.
Užívání jiných léků současně s přípravkem Colchicum-Dispert může ovlivnit jejich účinek. Můžete se vystavit vyššímu riziku nežádoucích účinků, především pokud trpíte poruchou ledvin, jestliže užíváte současně s přípravkem Colchicum-Dispert další léky, jako například cyklosporin, statiny (léky na snížení hladiny cholesterolu jako simvastatin, lovastatin), některé léky proti HIV, makrolidová antibiotika (erythromycin, klarithromycin) nebo digoxin. Cimetidin (přípravek k léčbě vředů) nebo nadměrná konzumace grapefruitové šťávy (1 000 ml/den) mohou zvýšit hladiny kolchicinu v krvi, což může být životu nebezpečné. Kolchicin také může narušit vstřebávání vitamínu B12. Bude tedy třeba, abyste zvýšil(a) příjem vitamínu B12, užíváte-li tablety kolchicinu ve vysokých dávkách nebo dlouhou dobu.
Užívání přípravku Colchicum-Dispert s jídlem a pitím
Veš dětská se týká pouze vlasů. Jiné druhy se mohou vyskytovat v ochlupení. Veš není přenašečem závažných chorob. Místa napadená vší nepříjemně svědí, dochází k podráždění pokožky. U citlivých jedinců může nastat i alergická reakce na vší trus zanesený do rozškrábaných míst. Ve výjimečných případech může dojít i ke zvýšení teploty.
Zde můžete na fotografiích vidět, co jsou vši a co lupy.
Zde můžete na fotografiích vidět, jak vypadají vši a hnidy.
Jak poznáte, že váš potomek má skutečně vši? Podívejte se do vlasů a možná na nepříjemného parazita rovnou narazíte. Děti také bývají neklidné, ospalé, nepozorné a často se drbou na hlavě. Na pokožce hlavy se mohou objevit boláky a rozedřená místa. Někdy bývá nápadnějším příznakem lechtání. Způsobuje ho prolézání vší mezi vlasy, nejčastěji po večerním ulehnutí do postele. Pouhým pohledem, případně pomocí lupy můžete veš ve vlasech najít ve třech stadiích – dospělá veš, její vajíčka (hnidy) a larvy (nymfy). Veš je zhruba 2 až 4 milimetry dlouhý parazit, hnidy jsou hnědá vajíčka těsně přiléhající k vlasům. Vši je kladou blízko k pokožce hlavy. Pokud už máte diagnózu pedikulóza, jak zavšivení lékaři říkají, stanovenu, nezbývá než začít s odstraňováním hmyzu. Zavšivená hlava totiž není v žádném případě jen otázkou krásy. Jestliže si budete hlavu, která svědí, drbat, hrozí, že si ji rozškrábete a do ranek zanesete další infekci. Člověk, který má ve vlasech vši, může mít dokonce zvětšené mízní uzliny na krku a v týlu.
Samička dospělé vši pohybující se ve vlasech začne několik hodin po kopulaci klást vajíčka (hnidy). Tyto hnidy lepí na vlasy těsně u pokožky speciálním, velmi účinným lepidlem, které je bílkovinné povahy. Odolává působení vody, šamponů a česání vlasů běžným hřebenem. Tvrzení, že hnidy se nelepí na barvené vlasy, je mylné, lépe řečeno ne vždy pravdivé. Proto se likvidace vší obarvením vlasů nepokládá za dostatečné opatření.
Hnidy lze nalézt obvykle v krajinách za ušními boltci a na týle. Z hnid se za 8–10 dní líhnou larvy (nymfy), které jsou již podobné dospělým vším. Jsou ihned schopné bodat a sát krev. Po trojím svlékání se nymfa opět cca za 8 dní promění v dospělou veš. Ta se dožívá maximálně dalších 30 dní, za které ovšem dokáže naklást několik desítek hnid. Zde můžete vidět na fotkách graficky znázorněný životní cyklus vši.
Hnidy se jeví jako miniaturní váčky připojené k vlasům, většinou jsou bělavě lesklé. Jejich velikost se pohybuje okolo 1 mm. Na rozdíl od lupů je nelze smýt či odfouknout. Odstranitelné jsou pouze mechanicky. Hnidy nacházející se na vlasu dál než 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé, neboť vlas roste cca o 1 cm za měsíc a tato doba přesahuje dobu trvání životního cyklu vší. Naopak nález hnid blíže k pokožce znamená, že ve vlasech jsou pravděpodobně i pohybující se dospělé vši.
Dospělá veš má hnědé, kapkovitě protáhlé tělo o délce pouze 2–4 mm s třemi páry končetin, kterými se přichycuje k vlasu. V časném stadiu rozvoje nemoci bude možno nalézt ve vlasech maximálně dvě desítky lezoucích vší, v případě pokračování bez léčby pak až několik stovek jedinců.