"JAK VYPADAJÍ ŠTÍPANCE OD VŠÍ" +VYPADAJÍ +ŠTÍPANCE +VŠÍ
Vši jsou rozšířené po celém světě a jen u nás se vyskytuje asi dvacet šest druhů. Vši jsou paraziti živící se krví člověka a jiných savců. Rozmnožují se pomocí vajíček, která se nazývají hnidy a jsou přichycena na vlasech nebo na srsti. Rozlišujeme vši dětské, muňky a vši šatní.
Léčba
Přípravky na vši jsou k dostání bez lékařského předpisu, a právě sledování počtu prodaných balení těchto přípravků slouží k odhadu četnosti výskytu onemocnění. V posledních letech se v ČR ročně prodalo takových balení několik desítek tisíc. V první polovině devadesátých let minulého století to však bylo ročně i několik stovek tisíc přípravků. Tento nárůst byl způsoben genetickými mutacemi v DNA vší, které měly na svědomí nárůst odolnosti parazitů proti standardně užívaným léčivům (insekticidům, prostředkům k hubení hmyzu). Tento bludný kruh, který začíná vznikem rezistence na staré léčivo, pokračuje zavedením léčiva nového a končí opět šířením parazitů rezistentních na léčivo nové, se v případě vší opakuje cca po 10–15 letech. Zabránit tomuto nepříznivému jevu lze zvýšenou nabídkou různých účinných látek v léčivech a užíváním přípravků působících na jiném principu než insekticidy.
Léčba se zahajuje pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupuje se takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností.
První z nich je koupě šamponu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti.
Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty. V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy.
Přípravek použijeme dle návodu na obalu.
Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuálně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid.
Dále se léčba podpoří vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo je přibalen k přípravku proti vším.
Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme spláchnutím.
Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem.
Kousnutí od štěnice vypadá jako červené kolečko s tmavší tečkou uprostřed. Štípnutí může být jen jedno, častější jsou ale kousnutí v řadě nebo skupině. Kousnutí štěnice se nejčastěji nachází na pažích, zádech nebo krku. U některých lidí se objeví zarudlé a svědící otoky. Kousnutím od štěnice se nepřenášejí žádné nemoci. Štípnutí však může vyvolat nepříjemnou alergickou reakci.
U štípance od komárů se objeví červený pupínek, který začne svědit a někdy opuchne. Když je štípanců víc, nejsou pravidelně rozmístěny jako od blechy.
Roztoči jsou drobný hmyz z čeledi pavoukovců, jsou tedy „bratranci“ pavouků a klíšťat. Roztoči bývají velmi nepříjemným a agresivním alergenem. Doslova se přilepují na lidi, kteří projdou skrz zamořenou vegetaci, a prozkoumávají své lidské hostitele 3 až 6 hodin před tím, než je štípnou. Většina štípanců od roztočů se objevuje na místech těla, kde je tenká kůže, jako jsou kotníky, pas, třísla, podpaží a zadní strana kolen. Štípance většinou vypadají jako červené, silně svědící skvrny, ale je možné, že na ně každý jedinec reaguje jinak.
Roztoče najdeme všude – ve vlhkých prostorách, koupelnách, sklepech, v matracích, chlupatých kobercích, peřinách; rybenky a pisivky ničí tapety a umělecké sbírky (například známky); na rybenky narazíme i v bytě.
Jak na štípance od roztočů:
Místo škrabání štípance jen jemně poklepávejte, abyste pomohli zastavit svědění.
Když zjistíte, že máte štípance od roztočů, vyperte si oblečení v horké vodě, abyste zabili zbývající roztoče ve vašem oblečení.
Nastříkejte si netoxický, pleť nepoškozující sprej proti hmyzu kolem kotníků, pasu nebo na jakékoliv těsné místo, abyste je udrželi daleko.
Když se pohybujete na místě, které by mohlo být obýváno roztoči, noste volně padnoucí trika s dlouhým rukávem a dlouhé kalhoty. Mějte těsné manžety a zvažte zastrčit si lem kalhot do ponožek.
Roztoči se ve skutečnosti nezavrtají do vaší kůže. Přípravky, jako je líh nebo bělidlo, které cílí na udušení roztočů, nefungují, protože roztoči ve skutečnosti ve vaší kůži nejsou.
Pokapejte štípanec čisticím přípravkem na ruce. Nechte kůži odhalenou potom, co se po ní přípravek rozteče, potom nakapejte znovu a nechte pleť odhalenou – roztoč zmizí.
Léčbu zahájíme pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupujeme takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností: První z nich je koupě šampónu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti. Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty.
V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy. Přípravek použijeme dle návodu na obalu.
Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuálně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid.
Dále léčbu podpoříme vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo je přibalen k přípravku proti vším.
Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme (spláchneme).
Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka připevněná daleko od pokožky (nad 1 cm se jedná o mrtvé či vylíhlé hnidy) necháme s vlasy odrůst. Teprve po odstranění všech podezřelých hnid a lezoucích vší je možné dítě poslat do kolektivu. Pozor! Insekticidní přípravky jsou agresivní látky. Je nutné je používat přesně dle návodu výrobce, zejména dodržet dávkování. Nehynou-li vši po aplikaci přípravku, pak se zřejmě jedná o vši rezistentní na tuto chemikálii. Oznamte to svému lékárníkovi, který vám prodá přípravek obsahující jinou účinnou látku. V žádném případě nezvyšujte dávky, škodili byste nemocnému, ne vším. K léčbě zásadně nesmí být použit petrolej! Je sice účinný, ale případná alergická reakce na něj může ohrozit život nemocného.
Léčbu zahájíme pouze v případě, že ve vlasech najdeme dospělé lezoucí vši. V souladu s tímto nálezem by měly být na jednotlivých vlasech (především za ušním boltcem a na týle) nalezeny hnidy nacházející se blízko (pod 1 cm) k pokožce. Dítě do vyřešení problému nesmí do dětského kolektivu. Je-li nemocným muž či chlapec, nabízí se nejjednodušší řešení, tedy ostříhání vlasů na délku pod 1 cm. V takto krátkých vlasech vši žít nemohou.
Pokud je toto řešení nevhodné, například u dívek, postupujeme takto:
V lékárně zakoupíme přípravek proti vším. Je k dostání bez lékařského předpisu a zákazník má na výběr v podstatě ze dvou možností. První z nich je koupě šampónu nebo spreje s insekticidem vyvinutým proti vším, který parazity hubí ochromením jejich nervové činnosti. Druhou možností jsou přírodnější přípravky s olejnatými látkami, které ucpávají vším dýchací cesty. V poslední době se jeví jako vhodnější druhé jmenované přípravky, neboť není možné, aby na ně byly vši rezistentní, a jejich používáním se rezistence nezvyšuje. Nepůsobí škodlivě na pokožku hlavy a na vlasy. Přípravek použijeme dle návodu na obalu. Proceduru je nutno ještě opakovat po 8–10 dnech, protože většina přípravku nezabíjí hnidy. Smyslem opakovaného použití je likvidace vší, které by se eventuelně mohly vylíhnout z nepoškozených hnid. Dále léčbu podpoříme vyčesáváním vlasů takzvaným všiváčkem, což je velmi hustý hřeben, který je k dostání v lékárně nebo bývá přibalen k přípravku proti vším. Vyčesané vši a hnidy necháme padat na bílý papír nebo do umyvadla a poté likvidujeme (spláchneme). Hnidy, které nebylo možné vyčesat, můžeme odstranit malými nůžkami i s vlasem. Vajíčka připevněná daleko od pokožky (nad 1 cm se jedná o mrtvé či vylíhlé hnidy) necháme s vlasy odrůst. Teprve po odstranění všech podezřelých hnid a lezoucích vší je možné dítě poslat do kolektivu. Pozor! Insekticidní přípravky jsou agresivní látky. Je nutné je používat přesně dle návodu výrobce, zejména dodržet dávkování. Nehynou-li vši po aplikaci přípravku, pak se zřejmě jedná o vši rezistentní na tuto chemikálii. Oznamte to svému lékárníkovi, který vám prodá přípravek obsahující jinou účinnou látku. V žádném případě nezvyšujte dávky, tak byste škodili nemocnému, ne vším. K léčbě zásadně nesmí být použit petrolej! Je sice účinný, ale případná alergická reakce na něj může ohrozit život nemocného.
Bleší štípnutí je charakteristické tím, že zanechává na kůži pupenec se středovou krvavou skvrnou, která svědí, a když máte štěstí, tak po 3 dnech mizí. Není výjimkou ani velký puchýř, který vypadá dost nepříjemně a také hodně svědí.
Kousnutí od štěnice stále svědí, a i když po pár dnech třeba přestane, tak může za další dny začít znovu svědit. Tím se liší od kousnutí od blechy, které svědí krátce. Štěnice vydrží hladovět více než 1 rok. Když ji rozmáčknete, poznáte podle světlé nebo tmavé barvy krve, která po ní zbyde, kdy vás kousla. Světlá krev je známkou toho, že vás kousla před chvílí.
Na první pohled se kousnutí štěnice podobá bodnutí od komára. Někdy může způsobit alergickou reakci – po štípnutí kůže zčervená a mírně nateče. Většině lidí taková skvrna během chvilky zmizí, citliví jedinci ji mohou mít celé měsíce. To samé platí pro její velikost, která má v průměru několik milimetrů až centimetrů.
Štípance od blech lze jen těžko odlišit od ostatních štípanců. Někdy je nedokáže na pohled identifikovat dokonce ani lékař. Štěnice mají ovšem unikátní vzorec štípanců. Některé štípance mohou být osamocené, ale většina z nich se objevuje v řadách po třech nebo pěti štípancích (neboli snídaně, oběd a večeře), nebo ve shluku zarudlých skvrn (vyrážka, které se říká štěnicová dermatitida). Tyto štípance jsou většinou v cikcak vzoru, ale někdy se mohou projevit také jako rovná čára (zejména pokud vás štěnice poštípají ráno).
Puchýře se objevují na otevřených místech na těle, jako je krk, obličej, chodidla a paže. Ve srovnání se štípanci od komárů se puchýře jen zřídka vyskytují na zadní straně kolen nebo v záhybech kůže.
Štípance nebo vyrážka většinou zmizí během jednoho až dvou týdnů. Ale pokud jste se nezbavili štěnic, které máte doma, budete na těle nacházet další a další štípance. Když budete mít štěnice v domě, budou vás stále štípat.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a skládá se z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a tak mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Jakmile máme podezření na výskyt vší, je třeba hned jednat. Jednoznačným důkazem je intenzivní svědění ve vlasech (může být způsobeno ale i suchou pokožkou či atopickým ekzémem). Na jasném denním světle či pod lampu je třeba pomocí hřebenu rozčesat vlasy postiženého, pramen po prameni, a pečlivě je prohlédnout.
Dětské vši se zdržují pouze na hlavě a jsou přichyceny k vlasům tak dokonale, že je velmi obtížné odstranit je rukou. V dětských kolektivech mohou být nepříjemnou hrozbou, protože se rychle šíří.
Vši u dospělých se vyskytují mimo jiné jako veš muňka, a to v ostatních ochlupených částech těla, převážně v oblasti genitálií, ale také v podpaží a vousech. Existují přípravky na její odstranění, základem je však pečlivá hygiena.
Veš (Pediculus humanus) je malý parazitický hmyz, který žije na lidské hlavě a živí se lidskou krví. Dospělá veš měří 2–3 mm a je viditelná pouhým okem. Hnidy vypadají trochu jako lupy. Nejdou příliš vyčesat, vylučují lepivou hmotu, díky níž drží na vlasech. Kousnutí způsobuje zánět, a proto při napadnutí tímto parazitem pokožka velmi svědí. Jak již bylo popsáno, veš žije ve vlasaté části hlavy. Pokud si kladete otázku, odkud se pořád berou ty vši, tak dospělá lezoucí veš si jednoduše „přestoupí“ na nového hostitele, kde klade nové hnidy a životní cyklus se opakuje. Přenos vzduchem není možný. Dlouho se diskutovala možnost přenosu na předmětech, například na hřebenech, ale dle nejnovějších publikací se jeví jako značně nepravděpodobná. Pravděpodobnější je přenos pomocí tkanin (čepic, ručníků, ložního prádla, čalounění), do kterých se veš zachytí. Dojde-li včas ke kontaktu tkaniny s vlasy člověka, může veš takto osídlit nového hostitele. Nemá na to však mnoho času. Jakmile se parazit ocitne mimo hostitele, ztrácí zdroj obživy. V řádu několika hodin se dehydratuje a vyčerpá, ztratí schopnost sát a poté se i pohybovat. Hyne cca do 24 hodin od posledního sání, s klesající teplotou okolí se však tato doba může prodlužovat.
Vši se šíří velmi rychle, nemají křídla, ale normálně lezou a zachytí se háčky na vlasech. Zejména mezi dětmi se nákaza šíří rychle v celém kolektivu. Děti jsou totiž v těsném kontaktu, stačí, když se přiblíží hlavami, a vši přelezou na další oběť. Také si půjčují čepice či šály, takže se můžou vši jednoduše přenášet. Ze zvířat na lidi se nepřenáší.
Na člověku parazitují dva základní druhy vší. Jedná se o veš dětskou (Pediculus capitis), žijící ve vlasaté části hlavy, a veš šatní (Pediculus humanus), která žije ve spodním prádle a na související oblasti lidského těla.
Oba druhy jsou vzhledově identické a liší se především v genetické informaci, kterou jsou vybaveny. Přes tuto podobnost každý druh vždy parazituje na té lokalitě, která je pro něj typická (vlasy, či ohanbí), a nepřelézá do lokality druhé.
Z čeho jsou vši? Pouze veš šatní má spojitost s nedostatečnou hygienou. Jsou jí ohroženi ti, kteří si dlouhodobě nesvléknou spodní prádlo (ani na noc) a nemění ho za čisté, řádně vyprané.
Vši (Anoplura) jsou podřád bezkřídlého hemitabolicky parazitického řádu hmyzu Phthiraptera. Vši parazitují na těle savců a živí se krví svého hostitele. Vši jsou celosvětově rozšířené, je známo asi pět set druhů, v České republice se vyskytuje dvacet šest druhů. Velikost všech zástupců se pohybuje mezi 0,4–6,5 milimetry.
Vši mají v poměru k ostatnímu tělu velký zadeček, který je roztažitelný a složený z devíti zřetelných kroužků, které jsou pokryty různě tvarovanými a uspořádanými štětinami. Na zadeček navazuje hruď, která je malá s nezřetelným dělením. Křídla v důsledku parazitismu zcela zmizela. Tři páry nohou mají dvoučlánková chodidla, ukončená jedním drápkem, který slouží k držení vlasů či chlupů, a proto má schopnost ohnout se proti chodidlovému článku. Proto tento typ nohou označujeme jako přichycovací. Hlava má ústní ústrojí směřující dopředu, je podlouhlá a oproti hrudi užší. Vši mají složené oči, výjimku tvoří pouze vši parazitující na člověku. Většina druhů má i zakrnělá jednoduchá očka, která pro ně však nemají velký význam, a proto mohou u některých druhů i zcela chybět. Ústní ústrojí je bodavě sací a sosák je zakončen speciálními háčky. Samotné sací ústrojí se vysouvá ze sosáku až po proražení kůže na dobu sání. Tykadla jsou krátká s třemi až pěti články.
Poznat zavšivení je celkem snadné, upozorní nás na ně mnohdy nesnesitelné svědění kůže, které nutí ke škrábání. Dospělé vši můžeme vyčesat hustým hřebenem, nejlépe na bílý papír. Prohlídkou hlavy můžeme pouhým okem nalézt stříbřitě bílá vajíčka – hnidy, kterých je nejvíce za ušima a v zátylku. Podle výšky hnid na vlasu můžeme odhadnout délku trvání infekce. Jsou-li hnidy těsně u hlavy, je napadení vší čerstvé.
Veš se šíří hlavně přímým stykem, zejména v kolektivech, jako je rodina, předškolní a školní kolektivy, ubytovny a podobně. V menší míře pak prostřednictvím různých předmětů (hřebenů, kartáčů na vlasy, pokrývek hlavy, ložního prádla a dalších). Nejčastěji postiženy bývají osoby s nízkou hygienickou úrovní, napadeni však mohou být i osoby přísně dodržující osobní hygienu.
Dospělé vši mohou přežít mimo lidského hostitele pouze asi 1–2 dny. Nymfy neboli mláďata vši mohou přežít bez krmení několik hodin. Vajíčka, známá také jako hnidy, obvykle uhynou do týdne, pokud nejsou uchovávána při teplotě podobné té, která se nachází v blízkosti lidské pokožky hlavy.
Jak dlouho vydrží dospělá veš
K přežití potřebují krmit se krví několikrát denně. Bez krevní vši dehydratují a uhynou do 1–2 dnů.
Jak dlouho vydrží vší nymfa
Jsou to mladé vši, které k přežití také potřebují krev. Jsou zranitelnější než dospělí a bez hostitele nemohou přežít tak dlouho, obvykle jen několik hodin.
Jak dlouho vydrží hnidy (vší vajíčka)
Tyto vši jsou obvykle přichyceny k vlasovým stvolům a k vývoji a vylíhnutí vyžadují teplotu blízkou lidské pokožce hlavy. Pokud jsou z hostitele odstraněny, obvykle uhynou do týdne.
Diffusil H Forte je dezinfekční kožní sprej určený pro hubení vši dětské a muňky ve vlasech a ochlupení lidského těla. Díky novému složení a látce carbaryl 1% hm přípravek účinně působí proti vši dětské. Přípravek Diffusil H Forte je zařazen do specifického léčebného programu. Cílem tohoto programu je poskytnout obyvatelům ČR přípravek k hubení vši dětské, která je rezistentní k přípravkům obsahující malathion, permethrin a d-phenothrin. Přípravky s carbarylem a s obdobným složením jsou již několik let registrovány a používány v zemích Evropské unie, aniž by byly zaznamenány vedlejší účinky. Přípravek Diffusil H Forte může být aplikován na dospělé i děti. Používá se pouze v případech, že jsou nalezeny živé vši a muňky. Desinfekční účinek spočívá v zahubení parazitického hmyzu na povrchu lidského těla. Bez insekticidů, na bázi silikonových a přírodních olejů.
Léčbu Diffusilem je vhodné doplnit o koupel vlasů v octě, která se provede vždy před každou aplikací tohoto přípravku. Je to proto, že Diffusil skvěle zahubí vylíhnuté vši, ale nikoliv hnidy, protože neprostoupí přes jejich ochrannou krustu. Na ní je expertem jablečný ocet, který obal hnid rozpouští a umožní tak vniknutí Diffusilu.
Protože roztoči nekoušou, nelze hovořit o skutečných štípancích. Přesto se na kůži objevují svědivé pupínky, zarudlé skvrny nebo vyrážky, které lidé vnímají jako štípance na těle.
Tyto projevy jsou alergickou reakcí na roztoče a jejich exkrementy. Nejčastěji se objevují:
na rukou a nohou
na trupu
v místech kontaktu s ložním prádlem
Kožní reakce mohou připomínat štípance od komára, drobné červené pupínky, někdy i svědivé fleky nebo ekzém.
Nepříjemným aspektem je pro nemocného, tedy především pro dítě, izolace od dětského kolektivu do doby zvládnutí problému, zdlouhavé procedury mechanického odstraňování (vyčesávání) vší a jejich vajíček, tzv. hnid, a pocity svědění působené pohybem a bodáním parazita. Z důvodu nedostatečné informovanosti laické veřejnosti o problému vší má toto onemocnění i psychologickou stránku zahrnující pocity viny, studu a vyloučení ze společnosti. Jak však napoví následující text, s úrovní hygieny konkrétního jedince či rodiny pedikulóza rozhodně nesouvisí. Onemocnění je rozšířené celosvětově bez vztahu k vyspělosti konkrétních zemí. Přípravky na hubení vší jsou k dostání bez lékařského předpisu, a právě sledování počtu prodaných balení těchto přípravků slouží k odhadu četnosti výskytu onemocnění. V posledních letech se v ČR ročně prodalo takových balení několik desítek tisíc. V první polovině devadesátých let minulého století to však bylo ročně i několik stovek tisíc přípravků. Tento nárůst byl způsoben genetickými mutacemi v DNA vší, které měly na svědomí nárůst odolnosti parazitů proti standardně užívaným léčivům (zde insekticidům, prostředkům k hubení hmyzu). Tento bludný kruh, který začíná vznikem rezistence na staré léčivo, pokračuje zavedením léčiva nového a končí opět šířením parazitů rezistentních na léčivo nové, se v případě vší opakuje cca po 10–15 letech. Zabránit tomuto nepříznivému jevu lze zvýšenou nabídkou různých účinných látek v léčivech a užíváním přípravků působících na jiném principu než insekticidy.
V období jednoho až čtyř týdnů po nákaze (kontaktu s nemocným) se projeví svědění a pálení pokožky hlavy. Tyto pocity jsou vyvolány bodáním, sáním a pohybem nymf a dospělých vší. Dráždivě působí i rozpouštědlo, které veš vypouští do kůže při sání. Může navodit různé alergické reakce, od místních (vyrážka, celkové zarudnutí a silné svědění) až po celkové (alergické astma). Nemocný je neklidný a nesoustředěný, neustále se škrábe. Rozdrásání pokožky může vést ke vstupu bakterií do jejích hlubších vrstev a způsobit tak zánětlivé onemocnění kůže (impetigo a jiné). Vzácně je možno pozorovat mírný vzestup tělesné teploty a zvětšení místních uzlin. Hnidy se jeví jako miniaturní váčky připojené k vlasům, většinou bělavě lesklé. Jejich velikost se pohybuje okolo 1 mm. Na rozdíl od lupů je nelze smýt či odfouknout. Odstranitelné jsou pouze mechanicky. Hnidy nacházející se na vlasu dále než 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé, neboť vlas roste o cca 1 cm za měsíc a tato doba přesahuje dobu trvání životního cyklu vší. Naopak nález hnid blíže k pokožce znamená, že ve vlasech jsou pravděpodobně i pohybující se dospělé vši. Dospělá veš má hnědé, kapkovitě protáhlé tělo o délce pouze 2–4 mm s třemi páry končetin, kterými se přichycuje k vlasu. V časném stadiu rozvoje nemoci bude možno nalézt ve vlasech maximálně na dvě desítky lezoucích vší, v případě pokračování bez léčby pak až několik stovek jedinců.
V období jednoho až čtyř týdnů po nákaze (po kontaktu s nemocným) se projeví svědění a pálení pokožky hlavy. Tyto pocity jsou vyvolány bodáním, sáním a pohybem nymf a dospělých vší. Dráždivě působí i rozpouštědlo, které veš vypouští do kůže při sání. Může navodit různé alergické reakce, od místních (vyrážka, celkové zarudnutí a silné svědění) až po celkové (alergické astma). Nemocný je neklidný a nesoustředěný, neustále se škrábe. Rozdrásání pokožky může vést ke vstupu bakterií do jejích hlubších vrstev, a způsobit tak zánětlivé onemocnění kůže (impetigo a jiné). Vzácně je možno pozorovat mírný vzestup tělesné teploty a zvětšení místních uzlin. Hnidy se jeví jako miniaturní váčky připojené k vlasům, většinou bělavě lesklé. Jejich velikost se pohybuje okolo 1 mm. Na rozdíl od lupů je nelze smýt či odfouknout. Odstranitelné jsou pouze mechanicky. Hnidy nacházející se na vlasu dále než 1 cm od pokožky jsou vylíhlé nebo mrtvé, neboť vlas roste cca o 1 cm za měsíc a tato doba přesahuje dobu trvání životního cyklu vší. Naopak nález hnid blíže k pokožce znamená, že ve vlasech jsou pravděpodobně i pohybující se dospělé vši. Dospělá veš má hnědé, kapkovitě protáhlé tělo o délce pouze 2–4 mm s třemi páry končetin, kterými se přichycuje k vlasu. V časném stadiu rozvoje nemoci bude možno nalézt ve vlasech maximálně na dvě desítky lezoucích vší, v případě pokračování bez léčby pak až několik stovek jedinců.