JAKOU ZELENINU MŮŽU JÍST PŘI LÉČBĚ WARFARINEM je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Lék Warfarin byl původně používán jako jed na hlodavce. Mnoho léků bylo objeveno náhodně, mnoho léků sloužilo původně jako něco jiného. A ano, mnohé léky jsou jedy, proto bychom měli s léčivými přípravky vždy zacházet opatrně a měli bychom se zajímat o své zdraví a o to, co nám lékaři předepisují.
Hlavní nežádoucí účinky
Léčba Warfarinem s sebou přináší i negativní účinky Warfarinu, a to zejména úzké terapeutické okno a s tím spojenou nutnost pravidelného laboratorního sledování. Nezanedbatelné je riziko krvácení, které narůstá se supraterapeutickým INR. Dávkování Warfarinu je velmi individuální, navíc je třeba mít na mysli četné lékové a dietní interakce. Dlouhý poločas je nevýhodou pro delší trvání jak do nástupu, tak do odeznění antikoagulačního účinku. Byly studovány účinky Warfarinu i mimo koagulační systém a ukázalo se, že lék Warfarin může indukovat kalcifikaci a zvyšovat tak kardiovaskulární riziko.
Za jedno z hlavních úskalí terapie Warfarinem je považováno úzké terapeutické okno. Při nedostatečně účinné antikoagulaci je pacient ohrožen tromboembolickými komplikacemi, naopak při nadměrném účinku Warfarinu hrozí krvácení.
Krvácení je nejzávažnějším nežádoucím účinkem. Nejčastěji se objevuje krvácení do gastrointestinálního traktu a hematurií. Všeobecně je riziko krvácení 2–3krát vyšší u pacientů starších 75 let. Důležitá je proto pečlivá monitorace účinku Warfarinu. I když se krvácení může vyskytnout v terapeutickém rozmezí INR, je známo, že riziko strmě narůstá při INR 4,0–5,0. Vzhledem k častému kolísání INR při zahajování léčby Warfarinem je právě toto období považováno za nejrizikovější, co se týká krvácivých projevů.
Vzácnou komplikaci léčby Warfarinem představuje kumarinová kožní nekróza, která je způsobena trombózou drobných cév kůže a podkoží. Bývá pozorována 3.–8. den po zahájení warfarinizace, to znamená v době, než se plně rozvine antikoagulační účinek léku. Jako prevence je důležité počáteční překrytí léčby parenterálním antitrombotikem (nejčastěji LMWH) až do dosažení účinné antikoagulace Warfarinem.
Mezi další možné nežádoucí účinky patří zažívací potíže, velmi vzácně se může vyskytnout hepatopatie, cholestáza, reverzibilní alopecie či alergická reakce.
Při léčběWarfarinem je třeba zohlednit velké množství možných lékových i dietních interakcí. Farmakodynamické interakce mohou nastat, pokud je Warfarin podáván současně s jinými přípravky, které mají antikoagulační či protidestičkový účinek (včetně nesteroidních antiflogistik). V tomto případě může dojít k potenciaci účinku a ke krvácivým komplikacím.
Pokud je indikována kombinace Warfarinu a protidestičkové léčby, doporučuje se rovněž do medikace přidat inhibitor protonové pumpy či blokátor H2-receptorů jako prevenci gastrointestinálního krvácení.
Relativní kontraindikací k podávání Warfarinu jsou vrozené či získané krvácivé stavy nebo jinak zvýšené riziko krvácení. Dále mezi kontraindikace patří závažná jaterní insuficience či cirhóza, infekční endokarditida či hemoperikard, grav
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Warfarin užívejte přesně podle pokynů lékaře, který vám stanoví termíny kontrol. Kontroly jsou velmi důležité, proto je prosím dodržujte. Umožní lékaři sledovat správné nastavení léčby a dávkování případně upravit. Cílem léčby je udržet hladinu srážlivosti krve v optimálním rozmezí. Pokud je hodnota INR příliš nízká (krev se sráží více), je léčba neúčinná a je nutné zvýšit dávku léku. Pokud je hodnota INR vysoká (krev se sráží málo), hrozí krvácivé komplikace a je třeba dávku účinné látky snížit. Hodnoty INR by měly být vždy zapsány do „Záznamu o léčbě warfarinem“. Léčba trvá různě dlouho podle toho, jak rychle se sraženina rozpouští, a zejména podle míry rizika vzniku nové trombózy.
Musíte-li navštívit jiného lékaře, upozorněte ho, že užíváte Warfarin. Nejméně týden před plánovanou operací nebo jiným zákrokem (trhání zubů, vyšetření žaludku nebo střev) uvědomte o výkonu lékaře, který vám Warfarin předepisuje, aby vás mohl připravit a vaši léčbu před plánovaným zákrokem případně upravit.
Léčba Warfarinem přináší větší riziko krvácení také při poranění. Snažte se proto úrazům co nejvíce předcházet. Při aktivitách s rizikem úrazu hlavy noste helmu. Mějte u sebe vždy průkazku „Záznam o léčbě warfarinem“, která v případě úrazu nebo náhlého onemocnění pomůže lékařům rozhodnout o správné léčbě.
Při léčběWarfarinem jsou poměrně časté drobné krvácivé komplikace, například lehké krvácení z nosu nebo dásní. Tento lék může také zapříčinit snadnější tvorbu modřin nebo silnější menstruaci. Pokud vás tyto potíže postihnou, navštivte co nejdříve lékaře, aby mohl zjistit, zda není zapotřebí snížit dávkování. Je-li krvácení velmi silné, vyhledejte lékaře ihned. Pokud pozorujete krev v moči či ve stolici nebo krvácení mimo menstruační cyklus, je třeba provést příslušná vyšetření, protože léčba Warfarinem může sice tato krvácení zvýraznit, ale sama o sobě je většinou nezpůsobuje.
Účinnost léčby Warfarinem lze jednoduše a přesně sledovat vyšetřením odebrané krve pomocí Quickova testu (označován rovněž jako protrombinový test). Quickův test je prováděn buď v laboratoři z krve odebrané ze žíly, nebo přímo v ordinaci lékaře z krve odebrané z prstu. Výsledek tohoto testu se vyjadřuje pomocí hodnoty INR (International Normalized Ratio). Hodnota INR vyjadřuje poměr doby srážení vyšetřované krve k průměrné době srážení krve zdravých jedinců neužívajících žádné léky. Hodnoty pro účinnou léčbu látkou warfarin jsou určovány podle onemocnění pacienta. Dolní hranicí léčebného rozmezí je INR 2,0 nebo 2,5; horní hranicí léčebného rozmezí pak INR 3,0 nebo 3,5. Přístroje k vyšetření krve odebrané z prstu si mohou pacienti také zakoupit a test provádět sami v domácím prostředí. Nákup přístroje však není v ČR hrazen ze zdravotního pojištění.
Pozor: Pokud se domníváte, že můžete být těhotná, navštivte co nejdříve svého ošetřujícího lékaře. Warfarin je třeba vysadit nejpozději do konce 5. týdne gravidity. Během těhotenství je ve většině případů warfarin nahrazen injekcemi nízkomolekulárního heparinu, který nepoškozuje plod.
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jozef schurger.
co pri nem nesmim jist
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak můžete jíst co chcete. Jen u některých potravin musíte dávat pozor na množství. Jde především o zelenou zeleninu, jako je například zelí, kapusta, okurky, zelený hrách, chřest, jarní cibulka, brokolice. Vše, co je zelené a vyrostlo to, tak toho by se mělo jíst jen trochu. Všechno ostatní můžete jíst dle libosti.
Dieta jako taková není pacientovi nařízena. Pacientovi je doporučeno, aby měl vyvážený příjem vitaminu K a aby nedocházelo k výkyvům v jeho příjmu. Pacient musí vědět o potravinách, které obsahují vysoké dávky vitaminu K, nebo o těch, které mají interakce s lékem Warfarin. Minerální látky jako železo, hořčík a zinek mohou tvořit vazby s warfarinem a redukovat tak jeho absorpci a aktivitu. Aby se zamezilo těmto nežádoucím interferencím, je vhodné užívat tyto minerály minimálně 2 hodiny před anebo po užití léku Warfarin.
Relativně vysoký obsah vitaminu K mají především rostliny z čeledi brukvovitých, zejména hlávkové zelí (Brassica oleracea v. capita), růžičková kapusta (Brassica oleracea v. gemmifera), brokolice (Brassica oleracea v. italica), čínské zelí (Brassica campestris v. pekinensis), vodnice (Brassica rapa), locika setá neboli salát (Lactuca sativa), tolice vojtěška (Medicago sativa), řepa obecná (Beta vulgaris), krmná kapusta (Brassica oleracea v. acephala), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris), potočnice lékařská (Nasturtium officinale), petržel zahradní (Petroselinum crispum), jitrocel větší (Plantago major), rdesno peprník (Polygonum hydropiper), rdesno (Polygonum punctatum), špenát setý (Spinacea oleracea), kopřiva (Urtica spp.), kukuřice setá (Zea mays).
Vysoké množství vitaminu K obsahuje i zelený čaj (Camellia sinnsis). Pití velkého množství zeleného čaje proto také může snižovat účinek warfarinu.
Probiotika (Lactobacilus, Bifidobacterium a podobně) mohou zvyšovat přirozenou syntézu vitaminu K ve střevech a druhotně tak snižovat terapeutický účinek warfarinu.
Hliník (aluminium) obsahující antacida snižuje využitelnost warfarinu.
Koenzym Q10 je chemicky podobný vitaminu K, který ovlivňuje působení warfarinu. Pacienti, kteří užívají tento lék, by proto neměli užívat koenzym Q10 bez porady s lékařem.
Konzumace alkoholu ve větším množství a po delší periodu může snížit terapeutický účinek warfarinu.
Proteinové koncentráty užívané sportovci s cílem zmnožit svalovou hmotu mohou významně snížit účinek warfarinu, neboť dojde ke zvýšené tvorbě albuminu, na který se warfarin váže.
Nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, piroxikam, nimesulid, lornoxikam, meloxikam): Zvyšují účinek warfarinu a narušují sliznici (u disponovaných jedinců to vede až ke vzniku dvanácterníkových nebo žaludečních vředů), což u pacientů léčených warfarinem může zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu. Pokud je užívání nesteroidních antirevmatik indikováno, je ověřené jako bezpečné užívání diklofenaku, který neovlivňuje účinek warfarinu, spolu s protivředovým lékem ze skupiny inhibitorů protonové pumpy (například omeprazolem).
V naší poradně s názvem VITAMÍN K A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr CASKA.
Dobrý den,mám dotaz, jaké množství vitaminu K může denně bez obav obsahovat moje strava. Užívám warfarin 5 mg, jsem po CMP asi před 5ti lety a je mi 75 roků.Ze stravy jsem prakticky zcela vyloučil hlavně zeleninu,která vitamin K obsahuje (špenát, zelí, brokolice atd.)a myslím,že to není ta nejlepší volba. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na to ptáte, protože vitamín K je při léčběWarfarinem opravdu důležité sledovat. Aby byly účinky Warfarinu každý den stejné, tak je nezbytné udržet každodenní příjem tohoto vitamínu stále na úrovni 120 mikrogramů. Rozhodně není třeba vyřadit úplně všechnu zeleninu. Dobré je sníst každý den nějaké plody i zeleninu. Zkuste si složit jídelníček těchto rostlinných potravin na týden, aby každý den jste mohl sníst vitamínu K 120 mikrogramů. Tento jídelníček pak udržte 4 týdny, přičemž můžete každý týden zamíchat jednotlivé dny, abyste neměl například každé pondělí to samé. Vždy, když si složíte nový jídelníček, tak byste měl jít po prvním týdnu jeho konzumace na kontrolu srážlivosti krve. Tím si ověříte, že je vaše stravování nastaveno správně, a můžete takto pokračovat. Nad rámec sestaveného jídelníčku byste neměl konzumovat nic jiného co je rostlinného původu. To si nechte do nového měsíce a nového jídelníčku. Omezovat nemusíte například maso, knedlíky, rýži nebo těstoviny.
O přerušení léčby Warfarinem z důvodu plánované kolonoskopie musí vždy rozhodnout lékař, který vede léčbu Warfarinem. Musí zde zvážit a vyhodnotit rizika, která sebou nese případné přerušení léčby a rizika krvácení z plánovaného výkonu. Warfarin je lék, který brání vzniku sraženin a umožnuje tak žít pacientovi delší život. Zároveň Warfarin zesiluje krvácení. Pacient, kterému byla doporučena kolonoskopie, musí vždy informovat lékaře, že užívá Warfarin. Lékař pak rozhodne, jaké úkony při kolonoskopii provede. Pokud se jedná o pouhé prohlédnutí střev, tak je zde riziko krvácení jen nízké a léčba Warfarinem se přerušovat nemusí. Pokud jde o kolonoskopii, při které bude docházet k odebrání tkáně, tak zde již musí přijít na řadu rozhodnutí lékaře vedoucí léčbu Warfarinem a jeho plán na přizpůsobení dávkování Warfarinu. Obvyklá doba přerušení léčby Warfarinem je pět dní před plánovanou kolonoskopií.
Ve svém příspěvku CO JIST A PIT. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Bouška.
dobry den čekam na operaci močoveho kamene mam 78roku a stale hledam na internetu co mužu jist pit a jakouzeleninu a všude pišou jinak napřiklad špenat kuřeci mrkev vyvar mandarinky kruti maso hovězi hrach čočka a jine. Každy piše jinak i na jidelnich listkach pro dnu a močove kameny. neni to stejna nemoc. děkuji za odpověd bouška jiři.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel HK.
Dobrý den. Ředím krev po operaci srdeční chlopně warfarinem, mohu si dat mísu LASAGNÍ?
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jístmléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
V naší poradně s názvem JAKOU ZELENINU JÍST PŘI WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela Dočkalová.
Dobrý den,
zatím jsem nikde nezjistila, jakouzeleninu mohu jíst při užívání Warfarinu 3mg. Nyní užívám 1 1/2 Warfarinu denně. Všude čtu jenom o té zelenině, která se nesmí.
Proto vás prosím o sdělení, kterou zelenimu tedy mohu jíst, jak se říká, bez zábran.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je to jednoduché, při warfarinu se může jíst bez zábran všechna zelenina, která není uvedena v seznamu nevhodné zeleniny.
Warfarin a Lawarin patří mezi kumarinové přípravky, což jsou antagonisté vitaminu K. Používají se per os (ústy). Kdežto Pradaxa, která je přímým inhibitorem trombinu dabigatran etexilát, patří mezi nové perorální přípravky povolené u nás k použití v posledních čtyřech letech – přímé inhibitory faktoru Xa – rivaroxaban (Xarelto) a apixaban (Eliquis)
Udělení povolení k léčbě národními institucemi kontrolujícími léčiva (v ČR je to SÚKL v návaznosti na EMA) ještě automaticky neznamená, že schválené přípravky budou při léčbě ve všech svých indikacích dle SPC doporučovány i jednotlivými odbornými skupinami. U nás je k tomu oprávněna zejména Česká kardiologická společnost. Pradaxu může předepisovat kardiolog, internista a neurolog. Přípravek je v uvedených indikacích hrazen v prevenci CMP a systémové embolizace u dospělých pacientů indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tedy při:
a) nemožnosti pravidelných kontrol INR;
b) nežádoucích účincích u léčby warfarinem;
c) nemožnosti udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0–3,0, to znamená, že 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí;
d) rezistenci na warfarin, tedy nutnosti podávat denní dávku vyšší než 10 mg.
Je nutné uvést, že s používáním nových antikoagulancií nejsou dlouhodobé zkušenosti. K léčbě byly povoleny teprve před několika lety. Proto se doporučuje, aby v případě indikace nových antikoagulancií byli pacienti vždy pečlivě seznámeni se všemi „pro“ i „proti“ nových léků (včetně cenového srovnání) a sami se pak také rozhodli pro vhodnější alternativu. Pokud v případě potřeby chybí rychlý a účinný způsob eliminace účinku „nových“ antikoagulancií, vede to u každého lékaře také k obavě z možného rizika nezvládnutelného krvácení v případě úrazu, urgentní operace a podobně. Proto se stále vytvářejí registry závažných komplikací při jejich použití, většinou se však zjišťuje, že ke krvácení dochází zejména tehdy, jestliže se nerespektují údaje uvedené v SPC přípravků.
Nová antikoagulancia se ukazují jako bezpečná. Evropská kardiologická společnost v novelizovaných Doporučeních pro léčbu nemocných s fibrilací síní z roku 2012 při indikaci antikoagulancií doporučuje použít rozšířený bodový systému hodnocení, označovaný jako CHA2DS2‑VASc, který by měl z léčby antikoagulancii vyloučit jen pacienty s nejnižším rizikem CMP, pro ostatní je tato léčba vhodná.
Obecně se povoluje použít všechna antikoagulancia: warfarin, dabigatran, rivaroxaban i apixaban. Ke snížení rizika krvácení se pak pro volbu antikoagulancia doporučuje použít takzvaný skórovací systém HAS‑BLED, kde je mimo jiné h
Titrace dávky probíhá dle výsledků INR (International Normalized Ratio). U zdravého jedince neléčeného antivitamínem K je normální hodnota INR 0,8 až 1,2. Optimální terapeutická hodnota je 2–3 při středním riziku trombotické příhody, respektive 2,5–3,5 při riziku vysokém. Při léčběWarfarinem je třeba si dát pozor na faktory ovlivňující odpověď na Warfarin, jako je příjem vitamínu K v potravě a užívání některých léků, především nesteroidních antirevmatik, která efekt Warfarinu zvyšují. Lékař by měl také kontrolovat adherenci k léčbě. Co se týká diety, pacient by měl mít poměrně vyrovnaný příjem vitamínu K, aby nedocházelo k velkým výkyvům. Vyšší přívod jeden den by měl být kompenzován nižším přísunem v den další. Respektují se přitom dietní zvyklosti nemocného. Dále si musíme uvědomit, že vitamín K je i v mase a velmi záleží na tom, zda bylo zvíře, z něhož maso pochází, krmeno zelenou stravou nebo granulemi. V létě mají zvířata v mase několikanásobně více vitamínu K než v zimě. Proto nepřekvapí, že někteří nemocní budou v létě potřebovat dávku Warfarinu snížit. Výhodou Warfarinu je, že se na rozdíl od NOAC antikoagulační efekt rutinně sleduje a dávka upravuje. Hodnoty INR nižší než 2 signalizují zvýšené riziko tromboembolie, hodnoty INR vyšší než 4 představují zvýšené riziko krvácení. Kontrola terapie Warfarinem by se měla považovat za přednost, protože je jistota, že je pacient dobře léčen. Účinná léčba Warfarinem tedy spočívá v nalezení rovnováhy mezi rizikem krvácení a trombózou.
Nejkontroverznější částí je ovlivnění perorální antikoagulační léčby množstvím vitaminu K ve stravě (s potravinami). Názory na důležitost zavedení diety po nasazení terapie Warfarinem se rozcházejí od jejího naprostého odmítání až po přísné dodržování. Vitamin K může organismus získat z přirozených zdrojů – vitamin K1 (fytomenadion) z potravin rostlinného původu nebo vitamin K2 (menachinon) vyráběný kmeny bakterií v tenkém a tlustém střevě člověka, nebo lze využít syntetického preparátu (vitamin K3 – menadion).
Doporučená denní dávka vitaminu K je u dospělých mužů 80 μg, u dospělých žen 70 μg.
Pro správné antikoagulační působení warfarinu je nutné, aby pacienti neměli nižší přísun vitaminu K. Aby bylo možné zajistit účinek warfarinu, znamená to, že úplná restrikce vitaminu K by byla kontraproduktivní. Vitamin K je důležitý nejen jako kofaktor při tvorbě koagulačních působků, ale také pro správný chrupavkový a kostní metabolismus.
Omezení zeleniny jako nejdůležitějšího zdroje vitaminu K by tedy měla pro pacienty neblahé důsledky, nehledě na její zásadní zastoupení v racionální výživě a jako zdroje vlákniny, antioxidantů, minerálů a jiných vitaminů. Jednorázový ani extrémní příjem těchto potravin úroveň antikoagulace zásadně neovlivní. Terapeutická dávka vitaminu K je 1–5 mg Kanavitu jednorázově. Tato dávka se podává s cílem změny INR. Pokud by se mělo dosáhnout dávky 5 mg Kanavitu, například při požití špenátu, musel by ho pacient zkonzumovat najednou přibližně 2 kilogramy za předpokladu 100% vstřebání obsahu vitaminu v zelenině. Je však prokázáno, že dlouhodobý příjem vitaminu K dietou vyšší než 250–500 μg/denně může ovlivnit úroveň efektu kumarinů. Uvádí se, že hodnota INR klesá o 0,2 na každých 100 ug vitaminu K. Nejbohatší zdroje vitaminu K jsou obsaženy zejména v listové a košťálové zelenině. Doporučuje se příjem těchto potravin v rozmezí 5–7 dávek za týden (dávka je specifikována jako jeden šálek). Problémem může být fakt, že obsah vitaminu K v zelenině je nestálý, protože je závislý na podmínkách jejího pěstování, klimatu a délce slunečního svitu. Za bezpečné ke konzumaci ve větším množství se ze zeleniny považují například brambory, cukety, papriky, okurky, rajčata a kořenová zelenina, zde nehrozí žádné interakce.
Ovoce se v zásadě považuje za bezpečné v jakémkoliv množství, snad pouze s výjimkou u nás nepříliš rozšířeného avokáda, které vyvolá interakci s Warfarinem spíše indukcí zrychleného odbourání léku v játrech než obsahem vitaminu K. Kontroverzní zůstává otázka v urologii v poslední době často užívaných brusinek. Konzumace přiměřeného brusinkové
I přes náležitou monitoraci a pečlivé vedení léčby warfarinem je možné se setkat s hodnotami INR mimo terapeutické pásmo. Vzhledem k úzkém terapeutickému oknu warfarinu a narůstajícímu riziku krvácení při supraterapeutických hodnotách INR je nutno vědět, jak v těchto případech postupovat.
Postup při předávkování warfarinem u pacientů bez známek krvácení:
INR 3,0–5,0: doporučuje se pouze snížit dávkování warfarinu, eventuálně lze 1 dávku vynechat, samozřejmostí by poté měla být častější kontrola INR; vhodné je vždy také pátrat po příčině předávkování
INR 5,0–8,0: je třeba vynechat 1 až 2 dávky warfarinu a poté snížit původní dávkování, opět za pravidelné monitorace INR; pokud je však u pacienta přítomno vysoké riziko krvácení, lze navíc podat 1–3 mg vitaminu K perorálně
INR > 8,0: podává se 1–5 mg vitaminu K, warfarin se nasadí zpět až při poklesu INR do terapeutického rozmezí, a to ve sníženém dávkování a za častých kontrol INR až do stabilizace hodnot
Postup při předávkování warfarinem u pacientů s krvácením:
Při léčbě krvácení u warfarinizovaného pacienta je nutno vždy postupovat přísně individuálně. Na prvním místě se posuzuje naléhavost antagonizace účinku warfarinu oproti riziku tromboembolických komplikací při rychlé korekci koagulopatie. Kromě vlastní antagonizace je v tomto případě důležitá i komplexní a podpůrná léčba (volumoterapie, transfuzní terapie a podobně) a dle možností samozřejmě i lokální ošetření krvácení.
K dispozici jsou tyto možnosti antagonizace účinku warfarinu:
Vitamin K
Při závažném či život ohrožujícím krvácení by měl být vždy aplikován intravenózně. V případě méně závažného krvácení je preferováno perorální podání, protože nitrožilní podání s sebou přináší určité riziko alergické až anafylaktické reakce. Korekce koagulopatie po aplikaci vitaminu K nastává v rámci hodin (4–24 hodin). Doporučovaná dávka vitaminu K při nezávažném krvácení je 1–3 mg, při závažném krvácení pak 5 mg. Vyšší dávky mohou být příčinou následné rezistence k warfarinu po dobu až několika týdnů, což může představovat komplikaci při opětovném převádění na warfarin.
Čerstvě zmražená plazma
Podává se v dávkování 10–15 ml/kg dle hodnoty INR, vždy je třeba současně podat i vitamin K. Dochází tak k rychlejší korekci koagulopatie než při samostatném podání vitaminu K. Podání čerstvě zmražené plazmy však přináší určitá úskalí vyplývající z podání transfuzního přípravku, jako jsou oběhové přetížení, rozvoj transfuzí navozeného akutního poškození plic či jiné potransfuzní reakce a zůstává zde určité, i když minimální
V naší poradně s názvem FRAXIPARINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel kotasek.
zdravim prosim vas proplaci VZP pripravek na trombózu FRAXIPARINE dekuji za informaci
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Fraxiparin je částečně hrazený ze zdravotního pojištění a jen za určitých podmínek. Například za dvě injekce po 0,6 ml se doplácí asi 78 Kč. Zde jsou případy, kdy pojišťovna uzná částečnou úhradu:
1. v indikaci zahájení léčby hluboké žilní trombózy potvrzené dopplerovským vyšetřením nebo při silném klinickém podezření na hlubokou žilní trombózu před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů, a to v monoterapii nebo spolu s warfarinem do dosažení jeho terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
2. při nutnosti dočasného ambulantního převedení nemocného, který je indikován k dlouhodobé perorální antikoagulační léčbě (např. pro fibrilaci síní nebo při implantované srdeční chlopenní protéze aj.) z perorálního antikoagulancia na nízkomolekulární heparin před plánovanou operací (tzv. překlenovací léčba),
3. v prevenci srážení krve v mimotělním oběhu, zejména při hemodialýze a hemofiltraci,
4. pro léčbu stavů vyžadujících antikoagulační léčbu v průběhu gravidity a šestinedělí či před plánovanou transplantací srdce,
5. v prevenci žilního tromboembolismu v perioperačním období v délce 10 dnů, po vysoce rizikových operacích (totální náhrada kyčelního kloubu, endoprotéza kolenního kloubu, stav po operaci zlomeniny horního konce stehenní kosti, rozsáhlé operace pro zhoubný nádor) se doba profylaxe prodlužuje na 28 dnů,
6. v prevenci a léčbě hluboké žilní trombózy u nemocných s prokázaným vrozeným či získaným hyperkoagulačním stavem, u nichž nelze stabilizovat požadované snížení koagulačních faktorů perorálními antikoagulancii či při nemožnosti nebo dokumentované kontraindikaci tato antikoagulancia podat - výše uvedené podmínky úhrady se vztahují v plném rozsahu i na úhradu u nemocných s poraněním dolní končetiny vyžadujícím sádrovou nebo jinou fixaci, u kterých je přípravek hrazen po celou dobu fixace,
7. u nemocných se zvýšeným rizikem tromboembolické nemoci indikovaných k zahájení léčby warfarinem z jiných indikací, např. při fibrilaci síní, k potlačení prvotního prokoagulačního působení warfarinu, a to po dobu 2 až 3 dnů či nejdéle do dosažení terapeutického účinku (INR je větší nebo rovno 2,0),
8. v léčbě akutní symptomatické tromboflebitidy dolních končetin bez současné flebotrombózy, pokud je tromboflebitida delší než 5 cm a současně ve vzdálenosti menší než 10 cm od safenofemorální či safenopopliteální junkce při dopplerovském vyšetření, a to nejdéle po dobu 45 dnů. Při silném klinickém podezření na splnění těchto podmínek může být aplikována první léčebná dávka před tím, než jsou známy výsledky diagnostických testů.
„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla. Moc dobře vím, co jsem se sebou
V naší poradně s názvem STRAVA PŘI LÉČBĚ WARFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Horníková Irena.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,zda-li je možné jíst rozinky, ořechy natural(jakékoliv), různá semínka (např. slunečnicová) kustovnice, mandle, cuketa, lilek (se slupkou nebo bez), celozrnný chléb, müsli se sušeným ovocem, celozrnný chléb?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Všechny potraviny, které zmiňujete je možné konzumovat při léčběWarfarinem. Důležité je, konzumovat je stále ve stejném množství v týdenním potravinovém příjmu. Lékař totiž stanoví dávku Warfarinu podle srážlivosti krve, kterou máte ve sledované době několika odběrů. To znamená, že strava v období jednoho měsíce před posledním odběrem krve, by se měla stát vaším vzorem jídelníčků do budoucna. Problémem jsou totiž náhlé změny ve stravování včetně začínání nebo končení s užíváním doplňků stravy. Když u vás dojde ke změně jídelníčku nebo léčby kupovanými přípravky, tak si co nejdříve nechte přeměřit INR (srážlivost krve - Quickův test), aby vám mohl lékař případně upravit dávkování Warfarinu. A pak zase musíte chvíli vytrvat v určité jednotvárnosti. Úplně nejlepší je nechat si INR přeměřit každý měsíc. To zaručí, že léčba Warfarinem pro vás bude bezpečná.
Pokud je u pacienta zahájena léčba Warfarinem, úplné vynechání zeleniny v potravě nezbytné není. Je důležité vědět, která zelenina obsahuje vysoké množství vitamínu K, a tuto zeleninu pak nekonzumovat ve velkém množství jako hlavní jídlo. Jedná se zejména o listovou zeleninu (zelí, kysané zelí, kapusta, špenát, čínské zelí, hlávkový salát, brokolice, květák), kterou lze konzumovat pouze v menším množství – jako součást polévky, ozdoba. Kopr, řeřicha a petrželová nať obsahují vysoké množství vitamínu K, ale v minimálním množství v polévce, k dochucení, nevadí. Bez problému lze jíst kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel, ředkvičky), rajčata, papriky, oloupané okurky, brambory, houby. Dieta při antikoagulační léčbě nezakazuje konzumaci ovoce, až na výjimky, kterými jsou kiwi, sušené švestky, mango, maliny, ostružiny.
Co se nesmí jíst při užívání Warfarinu se dle nových výzkumných poznatků neřeší. Jsou pouze doporučení, ale ne omezení, jak bylo popsáno výše.
Zelenina obsahuje důležité vitamíny a minerální látky a množství jiných nutričně významných faktorů, které jsou důležité v prevenci kardiovaskulárních či nádorových onemocnění. Zásady stravování při Warfarinu spočívají v nalezení rovnováhy v denním konzumování zeleniny bez větších výkyvů v množství. Postup lege artis během užívání Warfarinu je docházet pravidelně na testy krevní srážlivosti a aktuálně dávku Warfarinu upravovat a takto současně zajistit účinnost i bezpečnost léčby, aniž by se musel omezovat příjem zeleniny. Pouze se doporučuje vyvarovat se náhlých, extrémních změn v množství požívané zeleniny. Není však vhodné celý týden zeleninu nejíst a pak si dát „zeleninový den“.
V naší poradně s názvem ZINEK A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Lisková.
Beru WARFARIN, Selen a Zinek. Chci vědět, zda se vzájemně tyto léky snášejí a zda mohu některý z nich brát současně s Warfarinem, nebo všechny 3 najednou. Děkuji .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Selen je při léčběWarfarinem problematický, protože přirozeně zpomaluje srážení krve a Warfarin to dělá také. Užívání selenu spolu s léky, které také zpomalují krevní srážlivost, mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku modřin a krvácení. Selen lze užívat jedině pod kontrolou lékaře, který k tomu přizpůsobí dávkování Warfarinu.
Zinek snižuje účinky Warfarinu když se polyká současně s Warfarinem. Při léčběWarfarinem je nutné užívat Warfarin a produkty obsahující železo, hořčík a zinek nejméně dvě hodiny od sebe.
Warfarin je silně teratogenní, to znamená, že způsobuje vznik vrozených vývojových vad u plodu. Těhotná žena tedy v žádném případě nesmí užívat Warfarin. Je-li nutno jí z lékařských důvodů snížit srážlivost krve, musí se používat nízkomolekulární heparin.
Warfarinem se lze vcelku snadno předávkovat. Staří lidé dlouhodobě užívající Warfarin si mohou brát vyšší dávky, než jim lékař předepsal, a pak jim hrozí krvácivé projevy. Nejprve se u nich tvoří velké modřiny při jakémkoliv poranění (stačí slabý náraz), může se objevit krev v moči, krev ve stolici a častější krvácení z nosu. U těžkého předávkování může dojít k vnitřnímu krvácení a k úmrtí.
Pozor: Při předávkování je nutno Warfarin ihned vysadit. Jediný lék, který při předávkování Warfarinem alespoň trochu funguje, je vitamin K (preparát Kanavit). Pokud je nutná rychlá úprava narušené srážlivosti, podává se pacientovi krevní plazma transfuzí.
Kvůli celkově zvýšenému nebezpečí krvácení by neměli užívat Warfarin pacienti s žaludečními vředy a s předchozí krvácivou cévní mozkovou příhodou.
Warfarin reaguje s řadou běžně užívaných léků, jako jsou některá antibiotika, která různě mění jeho účinnost.
Warfarin podaný samotný může způsobit takzvané warfarinové kožní nekrózy, kdy dojde k odumírání částí kůže. Důvodem je fakt, že krátce po podání může účinná látka warfarin paradoxně srážlivost krve dočasně zvýšit. Z toho důvodu by při zahájení terapie Warfarinem měl být podáván několik dnů ještě jiný lék na ředění krve, většinou nízkomolekulární heparin.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červená řepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčběWarfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčběWarfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
U Warfarinu je známá vysoká interindividuální a intraindividuální variabilita účinku. Potřebné dávky účinné látky warfarin se tak u jednotlivých pacientů mohou lišit i 10–20krát. V odpovědi na léčbu hraje roli mnoho proměnných, jako jsou věk a etnikum pacienta, genetické faktory ovlivňující metabolismus warfarinu, lékové a dietní interakce, komorbidity (například onemocnění jater, ledvin, srdeční selhání, aktivní malignita), ale i akutní stavy jako horečnaté či průjmovité onemocnění.
Standardně se léčba zahajuje dávkami 5–10 mg warfarinu denně. Nižší dávky jsou doporučovány u starších pacientů, protože je známo, že s věkem se snižuje potřebná dávka warfarinu o 6–10 % na každou dekádu věku. Dále je nutno nižší dávky zvážit u pacientů polymorbidních, s hepatopatií, vyšším rizikem krvácení či anamnézou nízkého dávkování warfarinu.
Při zahájení léčby warfarinem je důležité současně aplikovat parenterální antikoagulancia, nejčastěji nízkomolekulární heparin (low molecular weight heparin – LMWH). Důvodem tohoto postupu je fakt, že plný antikoagulační účinek warfarinu se rozvíjí až po několika dnech od zahájení léčby. Vlivem warfarinu jako první klesá aktivita faktoru VII (poločas 4–6 hodin) a laboratorně tak dochází k prodloužení koagulačních časů, a tím ke zvýšení hodnot INR. Nicméně pro antikoagulační účinek je nutné snížit aktivity i ostatních K dependentních faktorů s delším poločasem – faktoru IX (poločas 14–20 hodin), faktoru X (poločas 45–70 hodin) a zejména faktoru II (poločas 60–90 hodin). Dochází tedy k diskrepanci, protože laboratorně již lze pozorovat zvýšení INR, avšak klinický antikoagulační účinek nastupuje až s poklesem faktoru II. Navíc warfarin snižuje aktivitu i K dependentních přirozených inhibitorů koagulace. Protein C má krátký poločas (6–12 hodin) a jeho rychlý pokles tedy vede paradoxně k prokoagulačnímu stavu v prvních dnech po zahájení warfarinizace. V tomto období je pacient ohrožen progresí trombózy, vznikem retrombózy či kumarinové kožní nekrózy.
Třetí den od nasazení léku Warfarin se doporučuje provést kontrolní odběr INR k eventuální úpravě dávkování. Následují opět pravidelné kontroly INR až do dosažení terapeutického rozmezí. Podávání LMWH je možno ukončit, pokud je 2 dny po sobě INR > 2,0. Po stabilizaci INR v terapeutickém pásmu lze postupně prodlužovat intervaly mezi odběry krve až na 4–6 týdnů. Častější kontroly jsou však nutné při zavedení nové medikace, dietní změně, alteraci zdravotního stavu, ať už se jedná o chronická onemocnění či akutní stavy. Rovněž v případě změny dávkování warfarinu je nutná časná kontrola INR, a to za 1–2 týdny.
V naší poradně s názvem PLISEN POD NEHTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Ahoj Jitko, to co zde popisujete, ukazuje spíše na problém Vašeho imunitního systému - Imunodeficienci. Imunodeficience jsou poruchy imunitního systému, které vedou ke zvýšené náchylnosti k infekcím. Ve Vašem případě jde o opakované infekce nechtového lůžka. Těmito infekcemi je pak i ovlivněna kvalita Vašeho nehtu. U Vás bych nehledal příčinu v plísni nehtu, ale v poruše imunitního systému. Višňák léčí vzniklý puchýř, ale Vy přeci nechcete, aby vůbec takový vznikal. A toho dosáhnete vyléčením svého imunitního systému. Imunitní systém se vyšetřuje pomocí krevního rozboru, kde se sledují lymfocyty. Požádejte tedy svého obvoďáka o tento krevní rozbor.
Vlivy, které můžou ovlivňovat Váš imunitní systém:
Obecně je zřejmé, že na imunitní systém působí, často negativně, mnohé civilizační vlivy: od změn životního stylu (druhové i chemické složení stravy, stres atd.), až po nejrůznější formy znečištění prostředí.
Léčba poruchy imunitního systému není jednoduchá, podobně jako u alergií, ale léčit se dá. Pokud byste chtěla zahájit léčbu okamžitě, tak je možné začít užívat léčbu Ibuprofenu 400mg, který je volně prodejný v lékárně v dávkování 1 tabletu každé 4 hodiny po dobu jednoho týdne. Pak zhodnoťte výsledky. Před užitím Ibuprofenu je třeba prostudovat příbalovou informaci o kontraindikacích a nežádoucích účincích, jde totiž o vysoké dávky protizánětlivého léku.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie p..
zdravim,manzel mel pred lety velmi osklivou plisen nehtu...jak na nohou,tak na jedne ruce.je to uz 3 roky co ma klid,ale za jakou cenu bral rok silne leky dop.od kozni lekarky na cely rok s jednou aci cca mes.prestavkou...nemel ani od ni doporuceni na jaterni vysetreni,coz kdyz jsem rekla memu obvodnimu lekari,tak neveril...podle neho jsou to velice silne leky s ucinkem prirovnatelnym k lehci chemoterapii.Jak pisi nastesti se mu plisen vylecila,nehty odrostli a ma je tad opravdu pekne..i kdyz u plisni neni nikdy vyhrano,to rekla nam primo doktorka...S hruzou jsem zjistila,zeto onemocneni jsem dostala i ja,pracuji ve fa,na akvarijni rybycky,takze vlhko,mokro pochopitelne plisne mezi rybickami,takze nevim jakou obuv zvolit a pro jakou lecbu se hlavne rozhodnout...leky by pravdepodobne pomohli vnitrne nejlepe,ale mam prob.se stitnou zlazou,take dosti caste bolesti hlavy,tak nevim,ale dlouho nechci cekat,rozhodne jsem mela s nejakou lecbou zacit rozhodne uz drive........diky
Warfarinem se lze snadno předávkovat. Staří lidé dlouhodobě užívající Warfarin si mohou brát vyšší dávky, než jim lékař předepsal, a pak jim hrozí krvácivé projevy. Nejprve se u nich tvoří velké modřiny při jakémkoliv poranění (stačí slabý náraz), může se objevit krev v moči, krev ve stolici a častější krvácení z nosu. U těžkého předávkování může dojít k vnitřnímu krvácení a ke smrti.
Při předávkování Warfarinem je nutno jej ihned vysadit. Jediný lék, který při předávkování Warfarinem alespoň trochu funguje, je vitamín K (preparát Kanavit). Je-li potřeba rychle upravit narušená srážlivost, podává se pacientovi krevní plazma transfuzí.
V naší poradně s názvem WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek .
Společné užívání warfarinu a pangaminu je možné jen pod dohledem lékaře. Některé vitamíny řady B (B6 a B8) zvyšují účinky Warfarinu a může pak docházet ke krvácení.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Fojtik jaroslav.
DOBRY DEN . UŽIVAM WALFARIN . LEKAŘ MI ŘEKL ŽE NESMIM JIST ŽADNOU ZELENINU ANI OVOCE . MAM DOTAZ ZDA MUŽU CIBULI A ČESNEK . A POKUD MOŽNO PROSIM ZDĚLTE KTERE POTRAVINY OBSAHUJI VITAMIN K. TAK NEVIM CO MUŽU JIST A CO NE. DĚKUJI FOJTIK
Warfarin je lék, který vyžaduje dodržování dietních opatření týkajících se stabilního příjmu potravin s vitamínem K. Pacient s léčbou Warfarinem musí každý den sníst potraviny, které mu dodají stanovené množství vitamínu K. Před kolonoskopií je však zapotřebí dodržet půst, a den před vyšetřením se nesmí jíst vůbec nic, aby se střevo mohlo vyčistit a lékař mohl dobře vidět na střevní stěnu. Pokud lékař nedoporučí přerušení léčby Warfarinem, tak je třeba stále dodržovat příjem potravin s vitamínem K s dodržením podmínek pro dietu k vyčištění střev. Dieta k vyčištění střev začíná čtvrtý den před kolonoskopií, kdy je třeba konzumovat jen snadno stravitelnou stravu. Pro pacienty s Warfarinem a nutným příjmem vitamínu K to znamená, že by měli jíst snadno stravitelná jídla s obsahem vitamínu K.
Mezi lehká jídla s obsahem vitamínu K patří:
bramborová kaše;
rajčatová šťáva;
okurkový salát z oloupaných okurek bez smetany;
šťáva z okurek;
šťáva z kysaného zelí;
brokolicový krém;
špenátový protlak;
zeleninový vývar;
hráškový krém;
jablečné pyré.
Den před kolonoskopií již není možné konzumovat žádné jídlo, jen pít čiré tekutiny (nápoje, vývary skrze které je vidět). V tomto dni již není jednoduché přirozeným způsobem dodržet příjem vitamínu K z přírodních zdrojů.
Přírodní čiré tekutiny s obsahem vitamínu K:
šťáva z okurek;
šťáva ze zelných listů;
šťáva z kysaného zelí.
Existuje zde také možnost doplnit vitamín K pomocí doplňku stravy s obsahem vitamínu K. Příjem vitamínu K během jednoho dne by měl být 120 mikrogramů pro muže a 90 mikrogramů pro ženy. Vzhledem k tomu, že jde pouze o jeden den, tak není tolik nebezpečné, když nastane jednodenní výkyv v příjmu vitamínu K.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onemocněním netrpíte, máte alespoň malý přehled o tom, jak by se takový člověk měl stravovat. Je-li ve vašem blízkém okolí či ve vašem rodinném kruhu někdo takto nemocný, nebudete mít snad už takový problém čím takového človíčka pohostit.