JAKY JE NAROK NA LAZNE PO INFARKTU

Poradna

V naší poradně s názvem REFLUX JÍCNU A SILNÉ ZAHLENĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Reflux jícnu a silné zahlenění

Seznam lázní zaměřených na cévní onemocnění

Lázeňská léčba cévních a kardiovaskulárních onemocnění představuje důležitou součást následné zdravotní péče u pacientů s chronickými i akutními obtížemi. Její hlavní přínos spočívá v kombinaci odborné lékařské péče, řízené rehabilitace, fyzikální terapie a dlouhodobého režimového působení, které nelze plně nahradit ambulantní léčbou. V České republice existuje řada specializovaných lázní, které se dlouhodobě věnují léčbě cévních onemocnění, stavům po infarktu, po operacích srdce i periferních cév a rovněž neurologickým komplikacím, jako je neuropatie.

Lázeňská péče je hrazena buď plně formou komplexní lázeňské péče (KLP), nebo částečně jako příspěvková lázeňská péče (PLP). Podmínky úhrady se řídí platným indikačním seznamem podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Přehled lázní vhodných pro cévní onemocnění

• Františkovy Lázně
• Hodonín
• Jáchymov
• Janské Lázně
• Jeseník
• Karlova Studánka
• Karlovy Vary
• Klimkovice
• Konstantinovy Lázně
• Lázně Bělohrad
• Lázně Darkov
• Lázně Kundratice
• Lázně Kynžvart
• Lázně Lednice
• Lázně Libverda
• Lázně Toušeň
• Luhačovice
• Mariánské Lázně
• Mšené-lázně
• Ostrožská Nová Ves
• Poděbrady
• Slatinice
• Teplice
• Třeboň
• Velké Losiny
• Vráž
• Velichovky
• Bechyně
• Lipová-lázně
• Bludov

Zdroj: článek Lázně na cévy

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI ILEUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Nocarová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po operaci tlustého střeva

Léčebný pobyt v lázních hrazený pojišťovnou

Lázeňská léčba je hrazena zdravotní pojišťovnou buď plně, nebo částečně. Plně hrazená je označována jako komplexní lázeňská péče a zdravotní pojišťovna hradí celý léčebný pobyt (někdy označováno jako křížkové lázně). Částečně hrazené péči se říká příspěvková lázeňská péče, kdy zdravotní pojišťovna hradí pouze léčebnou část pobytu a sami si hradíte ubytování a stravu. O druhu hrazené lázeňské péče rozhoduje revizní lékař vaší zdravotní pojišťovny.

Co všechno zdravotní pojišťovna hradí?

U komplexní lázeňské péče zdravotní pojišťovna hradí léčebný plán, procedury, ubytování a stravování. V případě, že chcete u plně hrazené péče využít nadstandardního ubytování, doplácí se pouze doplatek podle platného ceníku konkrétních lázní. U příspěvkové lázeňské péče pojišťovna hradí příspěvek na lázně, ve kterém je zahrnut pouze léčebný plán s procedurami, přičemž ubytování se stravováním si platíte sami.

V obou případech je možné využít lázně opakovaně, ale záleží na diagnóze. Čtěte dále, abyste se dozvěděli, které diagnózy mají nárok na lázně opakovaně.

Lhůta k nástupu do lázní

V Indikačním seznamu je uveden seznam onemocnění, která mají nárok na lázeňskou léčbu a uvádí také u kterých onemocnění je třeba do lázní nastoupit v omezené lhůtě, která může být i 3 měsíce po operaci / úrazu / onemocnění. Pokud lékař podá návrh na lázně pozdě, týden nebo dva před vypršením této lhůty, zdravotní pojišťovna návrh automaticky zamítne, protože pacient by stejně nestihl nastoupit do lázní včas. Pokud se chcete dozvědět, s kterými onemocněními musíte do lázní co nejdříve, přečtěte si náš článek Nárok na lázně, kde se tomuto tématu věnujeme dopodrobna.

Co když návrh na lázně zdravotní pojišťovna neschválí?

Když revizní lékař zdravotní pojišťovny neschválí návrh na lázeňskou péči, můžete podat do 15 dnů od vrácení návrhu odvolání příslušné zdravotní pojišťovně. Odvolání by měl podávat lékař, který lázeňský návrh vystavil. Podat písemnou žádost o přehodnocení rozhodnutí revizního lékaře samozřejmě můžete podat také sami.

Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO OPERACI TLUSTÉHO STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po operaci tlustého střeva

Nárok na lázně po vyhřezlé ploténce

Otázka nároku na lázně patří mezi nejčastější dotazy pacientů s vyhřezlou ploténkou. Rozhodující je, zda došlo k operaci nebo úrazu páteře.

Pokud pacient neprodělal operaci, nemá zpravidla nárok na plně hrazenou lázeňskou péči a lázně si hradí sám.

Kdy vzniká nárok na lázně hrazené pojišťovnou

• stav po operaci meziobratlové ploténky
• stav po úrazu pohybového aparátu
• neúčinnost ambulantní nebo lůžkové rehabilitace

V těchto případech je nárok na komplexní lázeňskou péči v délce 28 dnů s možností prodloužení.

Důležité časové podmínky

• nástup do lázní nejpozději do 6 měsíců po operaci nebo úrazu
• u pooperačních komplikací až do 12 měsíců
• opakování lázní do 24 měsíců při přetrvávajících potížích

Příspěvková lázeňská péče

V některých případech lze využít příspěvkovou lázeňskou péči v délce 21 dnů, kdy pojišťovna hradí léčebné procedury a pacient si platí ubytování a stravu.

Zdroj: článek Vyhřezlá ploténka a nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně

Praktický návod: jak si vybrat lázně podle diagnózy a typu operace páteře

Výběr lázní po operaci páteře by nikdy neměl být náhodný. Každý typ operace zatěžuje jiné struktury, má jiná rizika a vyžaduje odlišný rehabilitační přístup. Níže najdeš praktický, srozumitelný návod, podle kterého se mohou řídit pacienti i jejich rodiny.

Krok 1: Ujasni si přesný typ operace

Zásadní je vědět nejen obecné označení zákroku, ale i jeho rozsah. Rozdíl mezi „operací páteře“ a konkrétním výkonem je obrovský.

• operace výhřezu meziobratlové ploténky,
• stabilizační operace (šrouby, implantáty),
• operace krční páteře,
• operace pro zúžení páteřního kanálu,
• opakované (reoperace) zákroky.

Tato informace musí být vždy uvedena v lázeňském návrhu.

Krok 2: Zohledni hlavní pooperační potíže

Ne každý pacient má po operaci stejné obtíže. Právě podle nich se vybírá vhodný typ lázní.

Přetrvávající bolest

• vhodné jsou lázně se silným fyzioterapeutickým a neurologickým zázemím,
• důraz na individuální cvičení a práci s nervovým systémem.

Omezená hybnost

• lázně s rehabilitačními bazény a hydroterapií,
• postupné zvyšování rozsahu pohybu bez přetížení.

Neurologické příznaky (brnění, slabost končetin)

• nutná přítomnost lékaře přímo v zařízení,
• zkušenosti s pooperačními neurologickými pacienty.

Krok 3: Vyber lázně podle konkrétní oblasti páteře

Lázně po operaci bederní páteře

Bederní oblast nese největší mechanickou zátěž. Rehabilitace musí být velmi přesně dávkovaná.

• zaměření na hluboký stabilizační systém,
• nácvik správného sedu, stoje a chůze,
• postupná zátěž bez prudkých rotací.

Lázně po operaci krční páteře

Zde je klíčová opatrnost a jemnost.

• preferovat lázně s jemnými mobilizačními technikami,
• omezit silové a dynamické procedury,
• zaměření na dech a uvolnění přetížených svalů.

Lázně po stabilizační operaci

Pacienti s implantáty potřebují zkušený personál.

• nutná znalost práce s fixovanou páteří,
• vyhýbat se prudkým změnám poloh,
• důraz na dlouhodobý plán rehabilitace.

Krok 4: Zohledni celkový zdravotní stav

Po operaci páteře se často projeví nebo zhorší další zdravotní problémy.

Kardiovaskulární onemocnění

• vybírat lázně s interním lékařem,
• kontrola krevního tlaku a srdeční zátěže.

Diabetes a metabolické poruchy

• nutnost dietního režimu,
• hlídání glykémií při fyzické zátěži.

Nadváha a obezita

• velkou výhodou je cvičení ve vodě,
• postupná zátěž šetrná ke kloubům.

Krok 5: Ověř si reálné zkušenosti s pooperačními pacienty

Ne každé lázně, které uvádějí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nejvhodnější lázně po operaci páteře: jak vybrat místo, které

Poradna

V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Flegl.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Narok na lazne pri neuropatii

Kdy mi vyprší nárok na lázně?

Jak již bylo řečeno, nárok na lázně je u některých stavů podmíněn dobou nástupu do lázní. Výčet těchto zdravotních stavů je uveden v Příloze č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., Zákon o veřejném zdravotním pojištění. Znění tohoto zákona je často aktualizováno, proto využijte tento odkaz, abyste se podívali na aktuální podmínky pro jednotlivá onemocnění: Indikační seznam příloha číslo 5.

Například nárok na lázně po artroskopii kolene zanikne již po šesti měsících po úrazu nebo operaci. Do lázní je třeba nastoupit neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději však do 6 měsíců po úrazu nebo operaci. V případě pooperačních komplikací se lhůta prodlužuje na 12 měsíců po operaci. Pokud pojišťovna návrh schválí, tak lázeňská léčba trvá 28 dní a je komplexní (pojišťovna hradí procedury, ubytování i stravu). V případě opakované lázeňské léčby je již na rozhodnutí pojišťovny zdali umožní komplexní nebo příspěvkovou péči, kdy uhradí pouze léčebné procedury po dobu 28 dní a pacient si hradí ubytování a stravu. Lázeňskou péči je v tomto případě možné prodloužit.

Stavy s krátkou lhůtou nástupu do lázní

• Stavy po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA). Příspěvková péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 3 měsíců po perkutánní transluminární koronární angioplastice (PTCA).
• Stavy po rekonstrukčních a revaskularizačních operacích na cévním systému mimo srdce a hrudní aorty a stavy po perkutánní transluminární angioplastice. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejdéle do 4 měsíců po operaci. Pro příspěvkovou léčbu 21 dní je nástup možný v rozmezí 4 až 12 měsíců po perkutánní transluminární angioplastice.
• Stavy po komplikovaném zánětu plic. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem nejpozději do 4 měsíců po ukončení hospitalizace.
  
• Chronický vertebrogenní algický syndrom funkčního původu v soustavné ambulantní rehabilitační péči. Komplexní péče na 21 dnů s nástupem do lázní do 3 měsíců po ukončení hospitalizace nebo případy nejevící známky zlepšení po 6 týdnech soustavné ambulantní rehabilitační péče. Po uplynutí této lhůty je pak k dispozici pouze příspěvková péče na 21 dní s možností prodloužení.
• Stavy po ortopedických operacích s použitím kloubní náhrady. Komplexní léčba na 28 dnů s nástupem neprodleně, jakmile stav umožní zatížení léčebnou rehabilitací, nejpozději do 3 měsíců po úrazu nebo operaci; v případě pooperačních komplikací do 6 měsíců po operaci.
• Stavy po popáleninách a po rekonstrukčních výkonech,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nárok na lázně

Poradna

V naší poradně s názvem LÁZNĚ PO OPERACI KARCINOM PRSU-MASETKOMIE OBOU PRSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Uhrová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Lázně po onkologické operaci prsu

Rodičovská dovolená dle zákoníku práce

Kromě mateřské dovolené je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni či zaměstnanci na jejich vlastní žádost rodičovskou dovolenou, která slouží ke zdokonalení a prohloubení péče o jejich dítě. Rodičovská dovolená náleží matce (rodičce) dítěte ihned po skončení mateřské dovolené, která trvá obvykle 28 týdnů, případně 37 týdnů (u vícerčat).

Délka rodičovské je variabilní (2, 3 nebo 4 roky). Délku je možné měnit (téměř libovolně) i v průběhu čerpání. To znamená, že pokud se na začátku rozhodnete pro rychlejší čerpání, můžete si je v průběhu rodičovské dovolené změnit na pomalejší variantu.

S rodičovskou dovolenou souvisí i rodičovský příspěvek, který však neupravuje zákoník práce, ale zákon o státní sociální podpoře. V praxi dochází často k zaměňování obou pojmů. Doba, po kterou zaměstnanec nebo zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou, se nemusí plně krýt s obdobím, po které je pobírán rodičovský příspěvek. O poskytnutí rodičovské dovolené se žádá u zaměstnavatele, zatímco o rodičovský příspěvek se žádá na příslušném úřadu práce.

Aby vznikl nárok rodiči na rodičovský příspěvek, musí splnit určité podmínky, jako například po celý kalendářní měsíc musí osobně celodenně a řádně pečovat o nejmladší dítě v rodině. Dítě se může umístit i na určitou dobu do jeslí, mateřské školy či jiného předškolního zařízení, avšak pouze za určitých podmínek. Další podmínkou vzniku nároku na rodičovský příspěvek pak je, že rodič dítěte (otec i matka, ale pouze jeden z nich) zažádá o příspěvek na nejmladší dítě v rodině (pokud má rodina více dětí, dávka se čerpá jen na nejmladší dítě), maximálně však do 4 let věku tohoto dítěte.

Nárok na rodičovský příspěvek má také pouze ten žadatel, který má bydliště na území ČR. U dětí, které jsou mladší než dva roky, je pak ještě jedno omezení, a to že rodiče nesmí dávat dítě do jeslí na dobu delší než 46 hodin měsíčně.

Pokud však ani jeden z rodičů neplatil nemocenské pojištění (například jsou oba nezaměstnaní nebo oba pracují jako OSVČ a neplatí si dobrovolné zálohy na nemocenské pojištění), pak jim nevzniká nárok na mateřské dávky (peněžitá pomoc v mateřství). A následně mají automaticky nárok jen na čtyřletou variantu rodičovské dovolené. Nemohou si tedy zvolit rychlejší čerpání rodičovských dávek.

Rodičovský příspěvek navazuje na mateřskou dovolenou, pokud na ni máte nárok. V opačném případě můžete čerpat rodičovský příspěvek hned po narození dítěte. Rodičovský příspěvek činí celkem 220 tisíc korun, doba čerpání závisí do značné míry na vás. Celkovou částku rodičovského příspěvku, tedy 220 tis

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rodičovská dovolená

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ PO INFARKTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Purnoch Josef.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po infarktu

Na co si dát pozor

Kašel: Vytrvalý kašel může být předzvěstí infarktu, protože se v důsledku nedostatečné srdeční činnosti může v plicích hromadit tekutina. Mohou se objevit i krvavé hleny. Symptomy infarktu si nepleťme s již existujícím onemocněním, jako je například bronchitida nebo zápal plic.

Vyčerpanost: Náhle se objevující bezdůvodná slabost trvající několik dnů nebo i týdnů je časným příznakem blížícího se srdečního infarktu. V těchto případech je třeba si pro jistotu nechat udělat vyšetření EKG.

Nevolnost: Může být také symptomem blížícího se infarktu, ale může se objevit i během samotného záchvatu. Jako znak blížícího infarktu je důležité zmínit také potíže odlišné od běžných trávicích problémů, jako je nadýmání v podbřišku nebo náhlé nechutenství.

Rychlý nebo nepravidelný srdeční rytmus: Opakovaně se objevující zrychlené bušení srdce, především pokud je doprovázeno náhlou malátností, může být také symptomem infarktu. Nechte se včas vyšetřit, protože jenom tak se můžete vyhnout nejenom infarktu, ale i jiným onemocněním srdce.

Trávicí potíže: Před infarktem si mnoho pacientů stěžuje na zažívací potíže. Vysvětlení se nachází v krevním oběhu – organismus není schopen ujmout se svých běžných úkolů.

Poruchy spánku: Následkem nedostatečné činnosti srdce se mění i zásobování krve kyslíkem, které vede k neklidu a nedostatku spánku, nezávisle na stresu.

U žen mohou být projevy infarktu odlišné, v jejich případě se častěji objevují:

• křeče v podbřišku;
• bolesti čelistí nebo zad;
• nevolnost;
• dušnost;
• rozmazané vidění;
• zesilující pocení hlavy.

Slabý infarkt, tedy menší ischemie, může mít příznaky zastřené a není výjimkou přechození tohoto stavu.

Akutní infarkt myokardu začíná v okamžiku, kdy se věnčitá tepna krevní sraženinou úplně uzavře a příslušná část srdečního svalu přestane dostávat okysličenou krev. Nedokrvená část myokardu začne odumírat již po 20 minutách. Nekróza pak postupuje v ohrožené oblasti od vrstev pod srdeční nitroblánou na povrch srdce až k vrstvám ležícím pod osrdečníkem.

Moderní léčba vedla k dramatickému snížení nemocniční úmrtnosti na infarkt myokardu na hodnoty okolo 5–7 %, přesto jde o závažné onemocnění, k řadě úmrtí totiž dojde ještě předtím, než se pacient dostane do nemocnice. Relativně často tak může být náhlá smrt prvním projevem onemocnění. V akutní fázi onemocnění je zásadním faktorem čas! Proto je nutné při vzniku výše uvedených symptomů vždy co nejdříve kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu na telefonu 155 (nebo 112), kde je operátorem školený zdravotník.

Během 15 minut by měl k pacientovi dorazit vůz rychlé lékařské pomoci, vybavený EKG pro správné

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jaký je tlak při infarktu

Příběh

Ve svém příspěvku NÁROK NA LÁZNĚ PO ODSTRANĚNÍ DĚLOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Chlumová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radojka Němcová.

Zdroj: příběh Nárok na lázně po odstranění dělohy

Indikace

Tablety Anopyrin 100 mg se užívají na předpis lékaře:

• při nestabilní angině pectoris (bolestech na hrudi způsobených poruchou průtoku krve srdečními věnčitými tepnami) jako doplněk standardní léčby;
• při akutním srdečním infarktu jako součást standardní léčby;
• k zabránění vzniku dalšího srdečního infarktu po prvním srdečním infarktu (k profylaxi reinfarktu);
• po operacích nebo jiných výkonech na tepnách (po arteriálních cévně-chirurgických nebo intervenčních výkonech, například po aortokoronárním přemostění, při perkutánní transluminální koronární angioplastice);
• k předcházení vzniku přechodných záchvatů nedostatečného prokrvení mozku (tranzitorních ischemických atak) a mozkových infarktů, když se vyskytla předchozí (prodromální) stadia (například přechodné projevy obrny v obličeji nebo svalovině paží, nebo přechodná ztráta vidění).

Upozornění: Přípravek Anopyrin 100 mg není vhodný k léčbě bolestivých stavů.

Kontraindikace:

• při známé přecitlivělosti na léčivou látku acetylsalicylovou kyselinu nebo na jiné salicyláty (látky příbuzné acetylsalicylové kyselině) nebo na kteroukoli z pomocných látek obsažených v tabletách Anopyrin 100 mg;
• při žaludečních nebo dvanáctníkových vředech;
• při chorobně zvýšeném sklonu ke krvácení (hemoragické diatéze).

Přípravek není určen pro použití u dětí do 18 let. Při podávání kyseliny acetylsalicylové hrozí dětem riziko vzniku velmi vzácného život ohrožujícího Reyova syndromu, který postihuje mozek a játra.

Dávkování:

Při nestabilní angině pectoris (bolestech na hrudi způsobených poruchou průtoku krve srdečními věnčitými tepnami): používá se denní dávkování mezi 75 a 300 mg acetylsalicylové kyseliny; na základě lepší snášenlivosti se doporučuje denní dávka 1 tableta Anopyrin 100 mg (což odpovídá 100 mg kyseliny acetylsalicylové).

Při akutním srdečním infarktu: používá se denní dávkování mezi 100 a 160 mg acetylsalicylové kyseliny, proto se doporučuje denní dávka 1 tableta až 2 tablety Anopyrin 100 mg (což odpovídá 100 až 150 mg kyseliny acetylsalicylové).

K zabránění vzniku dalšího srdečního infarktu po prvním srdečním infarktu (k profylaxi reinfarktu): doporučuje se denní dávka 3 tablety Anopyrin 100 mg (což odpovídá 300 mg kyseliny acetylsalicylové).

Po operacích nebo jiných výkonech na tepnách (po arteriálních cévně-chirurgických nebo intervenčních výkonech, například po aortokoronárním přemostění, při perkutánní transluminální koronární angioplastice): používá se denní dávkování mezi 100 a 300 mg acetylsalicylové kyseliny; na základě lepší snášenlivosti se doporučuje denní dávka 1 tableta Anopyrin 100

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Anopyrin

Poradna

V naší poradně s názvem FRANTIŠKOVY LÁZNĚ HRAZENÉ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Františkovy Lázně hrazené pojišťovnou

Jaké lázně po operaci žlučníku

Lázně zaměřené na onemocnění trávicího ústrojí a stavy po operacích žlučníku využívají kombinaci pitných kúr, dietní léčby a rehabilitačních procedur.

Nejčastěji doporučované lázně

• Františkovy Lázně
• Mariánské Lázně
• Karlovy Vary
• Lázně Luhačovice
• Lázně Kynžvart

Tato zařízení se specializují na onemocnění jater, žlučníku a žlučových cest a na doléčení pooperačních stavů.

Zdroj: článek Nárok na lázně po operaci žlučníku

Poradna

V naší poradně s názvem NÁROK NA LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel DÁŠA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Nárok na lázně

Příznaky infarktu

Infarkt myokardu postihuje častěji muže než ženy a více se objevuje se stoupajícím věkem, i když výjimkou nejsou ani čtyřicátníci.

Příznaky

Je to především náhle vzniklá bolest na hrudi, která je u infarktu poměrně specifická – bývá lokalizovaná za celou hrudní kostí, je svíravá až pálivá a často doprovázená pocitem tísně. Může vyzařovat do dolní čelisti nebo do horních končetin, zejména do levé paže, někdy se objeví atypicky mezi lopatkami nebo v nadbřišku. Podezření na probíhající infarkt vyvolává přetrvávání bolesti déle než 10 minut.

Druhým nejčastějším příznakem je dušnost. Relativně často se přidávají další příznaky, jako jsou pocit úzkosti, strachu, opocení, bušení srdce nebo pocit na zvracení.

Primární příznaky

Bolest v hrudi: Jde o nejčastější příznak a objevuje se především u mužů. V případě srdečního infarktu se bolest objeví zejména ve střední oblasti hrudníku, s jemným vyzařováním doleva. Bolest často zasáhne i žaludek, a proto se může stát, že si nemocný dává do souvislosti příznaky infarktu se špatným trávením.

Pocit tlaku v hrudi: Typickým příznakem srdečního infarktu je tlaková bolest, která se objevuje uprostřed hrudníku, trvá jednu dvě minuty a pravidelně se vrací.

Studený pot: Mezi charakteristické znaky patří rychle se objevující studený pot. Pokud se tento příznak objeví během sportu, může ho způsobit i jiné onemocnění, ale pokud se objeví v době klidu, s velkou pravděpodobností se jedná o srdeční záchvat.

Bolesti paží: Objevují se většinou u mužů, jsou vyzařovány z hrudníku a směřují k levému rameni, někdy k oběma ramenům, nebo mohou zasahovat i loket. Bolest může být stálá nebo dočasná a může vyzařovat ke krku, k dolní čelisti nebo i k žaludku. Bolesti hrudníku a paží mohou být bezprostředním příznakem infarktu, a proto je berte vážně!

Potíže s dýcháním, dušnost: Potíže s dýcháním mohou poukazovat i na jiná onemocnění, například na astma nebo na plicní problémy. Pokud se objevují společně s bolestmi hrudníku, je větší riziko vzniku srdečního infarktu.

Další varovné znaky

Závratě, ztráta rovnováhy: Dalším symptomem, a to přímo před záchvatem, jsou závratě, často spojené se ztrátou rovnováhy, které mohou vést k bezvědomí. Důvodem je porucha krevního oběhu, která způsobuje nedostatek kyslíku v mozku.

Nadýmání, otoky: Nedostatečná činnost srdce způsobuje hromadění tekutin v organismu. Pokud náhle dojde k otokům kotníků, lýtek nebo cítíme nadýmání, okamžitě vyhledejme odborného lékaře.

Čím více příznaků se najednou objeví, tím větší je pravděpodobnost, že se vyvinul infarkt.

Zdroj: článek Jaký je tlak při infarktu

FAQ – Často kladené otázky

Jaké lázně jsou vhodné po infarktu?

Nejčastěji se doporučují lázně se specializací na kardiologickou rehabilitaci, například Poděbrady, Františkovy Lázně nebo Karlova Studánka.

Existuje nárok na lázeňskou péči při neuropatii?

Ano, pokud je neuropatie vázána na cévní nebo neurologické onemocnění uvedené v indikačním seznamu, může být lázeňská péče schválena.

Jaký je rozdíl mezi KLP a PLP?

KLP je plně hrazená zdravotní pojišťovnou včetně ubytování a stravy, zatímco PLP hradí pojišťovna pouze léčebné procedury.

Jak dlouho trvá lázeňský pobyt?

Komplexní péče obvykle trvá 28 dnů, příspěvková péče 14 nebo 21 dnů.

Mohu si vybrat konkrétní lázně?

Lékař může lázeňské místo doporučit, konečné rozhodnutí však závisí na schválení zdravotní pojišťovnou a kapacitě lázní.

Co dělat, když pojišťovna lázně neschválí?

V takovém případě je možné absolvovat lázeňský pobyt jako samoplátce.

Zdroj: článek Lázně na cévy

FAQ – Často kladené otázky

Kdo má nárok na lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou?

Nárok mají pacienti, jejichž diagnóza je uvedena v Indikačním seznamu lázeňské péče. Ten je součástí zákona č. 48/1997 Sb. a přesně určuje, u kterých onemocnění je lázeňská léčba hrazena.

Jaký je rozdíl mezi komplexní a příspěvkovou lázeňskou péčí?

Komplexní lázeňská péče znamená, že pojišťovna hradí léčbu, ubytování i stravu. U příspěvkové lázeňské péče pojišťovna hradí pouze léčebné procedury a ubytování se stravou si pacient platí sám.

Kdo rozhoduje o schválení lázní?

O schválení lázeňské péče vždy rozhoduje revizní lékař zdravotní pojišťovny, a to na základě lékařské zprávy a údajů uvedených v návrhu.

Jak dlouho trvá lázeňský pobyt hrazený pojišťovnou?

Délka pobytu závisí na diagnóze. Nejčastěji trvá 21 nebo 28 dní. U některých onemocnění je možný také opakovaný pobyt, pokud to indikační seznam dovoluje.

Musím nastoupit do lázní v určité lhůtě?

Ano. U řady diagnóz platí přesně stanovená lhůta pro nástup, například do 3 měsíců po operaci, úrazu nebo infarktu. Pokud je návrh podán pozdě, pojišťovna ho může automaticky zamítnout.

Co když zdravotní pojišťovna lázně neschválí?

V případě zamítnutí je možné podat odvolání do 15 dnů od vrácení návrhu. Odvolání obvykle podává lékař, který návrh vystavil, ale podat jej může i pacient sám.

Lze jet do lázní opakovaně?

Ano, ale pouze u některých diagnóz. Možnost opakovaného pobytu je vždy uvedena v Indikačním seznamu a závisí na typu onemocnění a jeho průběhu.

Mohu si vybrat konkrétní lázně?

Lázeňské místo může lékař doporučit, ale konečné rozhodnutí závisí na schválení zdravotní pojišťovny a dostupné kapacitě lázní.

Zdroj: článek Kdo má dnes nárok na lázně