U vybraných nemocných operace stenózy krkavice, takzvaná karotická endarterektomie, výrazně snižuje riziko cévní mozkové příhody (CMP). U symptomatických nemocných (tedy těch, u nichž proběhla nějaká příhoda) je doporučeno operovat zúžení krkavice větší než 50 %. U těch nemocných, u nichž je zúžení 50–70 %, snižuje operace riziko recidivy CMP o 4–6 % v průběhu 5 let. Při stupni zúžení 70–99 % je riziko recidivy během 5 let sníženo o 16 %. U pacientů, u nichž byla stenóza krkavice nalezena náhodně (například při ultrazvukovém vyšetření), se doporučuje operovat při zúžení nad 60 %. Operace je výkon preventivní a má zabránit vzniku nové CMP u pacientů asymptomatických a předejít jejímu opakování u těch, kteří již mrtvici prodělali.
Den před operací navštíví pacienta anesteziolog a operatér, který celý postup podrobně vysvětlí a odpoví na všechny případné otázky. Večer před operací se pacient připraví na operaci, od půlnoci pak nesmí jíst a pít. Kuřákům se doporučuje nekouřit alespoň 2 týdny před operací. Operace probíhá v celkové anestezii, řezem na krku operatér uvolní krkavici a z podélného řezu ji otevře v délce asi 6–8 cm. Poté odstraní aterosklerotický plát a cévu zašije pokračujícím stehem velmi jemným vláknem. Po probuzení na operačním sále je pacient převezen na pooperační oddělení, druhý den již může opět vstávat a chodit. V závislosti na dalším průběhu se propouští 3. až 5. den po operaci.
Rizikem operace je cévní mozková příhoda. I když toto riziko není zanedbatelné, je jistě menší, než kdyby se krkavice neoperovala. Dalšími riziky jsou infekční komplikace, výkyvy krevního tlaku, lokální komplikace rány. I po operaci je pacient pravidelně sledován, zúžením by mohla být postižena i druhostranná céva, operované místo by se zase mohlo zúžit jizvením, takzvanou myointimální hyperplazií. Proto je nutné provádět pravidelné ultrazvukové kontroly, nejprve častěji, tedy za 3 a 6 měsíců, později jednou ročně. Po operaci je vhodné upravit životosprávu tak, aby odpovídala zásadám zdravé výživy. Ošetřující lékař by měl u pacienta pravidelně kontrolovat hladinu krevních tuků a případně i předepsat léky na jejich snížení. Jedním z hlavních faktorů vzniku aterosklerózy je kouření. Proto se všem kuřákům důrazně doporučuje přestat kouřit.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen (obvykle tříselná tepna). Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými vnitřními krčními tepnami (karotické tepny či karotidy) a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Wikipedie uvádí, že krkavice (latinsky: arteria carotis), též karotida či přesněji společná karotida (arteria carotis communis), je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) ústí z hlavopažního kmene. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene.[1] Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku.
Obě společné krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu a za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní (arteria carotis externa) a na karotidu vnitřní (arteria carotis interna). Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko.
Krkavice slouží velmi často k měření pulzu, lze jej nahmatat po stranách hrtanu, zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kde je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný.
V medicíně se může dále používat pro zjištění proudění krve v tepně pomocí Dopplerova ultrazvukového průtokoměru (doppleru) – tento přístroj využívá ultrazvuku k měření krevního tlaku a průtoku. Používá se na tepnách krku a dolních končetin většinou k zjištění průchodnosti tepny.[1]
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Miklová.
Dobrý den,chtěla by se zeptat,zda je nutná operace pravé krkavice,která je ucpaná do 50%. Diagnoza- Kinking ICA bilat. vpravo dvojitý do 50 %,patrné ATS v odstupu vpravo,s lipid.hypoechogenitami. Plát v odstupu,síla 0,08-0,13-0,15 cm,délka 0,9 cm.
Chodím na kontroly.V případě točení hlavy,hned mám přijít.Mám obavy,aby to nebylo pozdě.Jestli je možné nějak tomu předejít.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den, před 6dny jsem prodělal operaci krkavice při celkovém uspání, po operaci mě bolí v krku jako kdybych tam něco měl a nad řeznou ranou je otok který pomalu začíná splaskavat, při delším mluvení vysychá v krku. Je to prosím normální stav ? Děkuji za poskytnuté info. Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
Krkavice (karotida) je největší krční tepna. Levá společná karotida (carotis communis sinistra) vychází přímo z oblouku aorty, pravá společná karotida (carotis communis dextra) vyúsťuje z hlavopažního kmen. Proto je pravá karotida kratší, a to právě o délku hlavopažního kmene. Krkavice zásobuje krví velkou část mozku, hlavy a krku. Velmi často slouží k měření pulzu, který lze nahmatat po stranách na krku.
Ve svém příspěvku UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maria.
po operaci krkavice, mam opet ucpane cevy, jak je to mozne,co se da s tim delat,hrozi mi jeste operace?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada Juchnová.
Dobrý den,také sem po operaci krkavice, byla sem ve Vítkovicích, teď půjdu na Sono,doufám že to bude dobré,ne jak tady píše paní že je po operací a má nadále ucpané cévy.. teď jen mohu dodat,nikdy víc bych nešla, celý měsíc po operaci sem trpěla s hlasivkama a dušnosti, mějte pekny den
Vodová ondulace je tvarování vlasu za mokra. Vlasu dáme požadovaný tvar – natočíme jej na natáčku, usušíme a vlas si ponechá tento tvar jen do dalšího mytí vlasů. Vlas se ale nezničí.
Při ručně pokládané vlně se mokré vlasy učešou do požadovaného tvaru vln. Než se položí první vlna, tak se vlasy trochu uvolní, aby bylo možné zjistit přirozený spád vlasů. První vlna musí být orientována doleva, nebo doprava v souladu se směrem růstu vlasů. Pokud se vlny pokládají po celé hlavě, tak se vlna klade vždy z jedné strany na druhou. Teprve poté se začne s další vlnou do opačného směru. Vlny v požadovaném tvaru se upevňují pinetami nebo hřebínky na upevňování vodové vlny.
Vytváření foukaného účesu vysoušecím hřebenem se provádí podobným způsobem jako ručně pokládaná vodová vlna. Pro foukanou vlnu je důležitým předpokladem ovládání techniky pokladené vodové vlny. U foukané vlny se dosahuje většího objemu než u ručně pokládané vlny a hrany vln nejsou tak ostré. Vlny pak působí přirozeněji a měkčeji.
Kroužkování
Kroužkování vlasů je nejstarší a osvědčený způsob práce, kterým vznikají po usušení přirozené kadeře, lokýnky nebo vlny. Kroužky jsou lokny, které se tvarují prsty. Rozlišujeme dvě základní techniky kroužkování: od pokožky a od konečků vlasů.
Kroužkování od konečků vlasů
Výsledkem tohoto postupu jsou plošně přilehající časti účesů. Pokud jsou uspořádány v řadách ve střídavém směru, tak vznikají vlnité části účesu nebo celé vlnité účesy. Pro velmi dlouhé a kudrnaté vlasy není tato technika vhodná. Průměr kroužků určuje pramen vlasů, který se odděluje, pružnost vlasů a šířku vlny.
Kroužkování od pokožky
Vytvářejí se jím objemné, husté účesy. Čím větší objem požadujeme u kořínku vlasů, tím větší musí být úhel mezi partií vlasů a hlavou. Průměr kroužků určuje velikost pramenů. Ta je rozhodující pro objem účesu a pružnost vlasů.
Vedle výše uvedených technik existují ještě další varianty kroužkovaní, které se odvozují buď od kroužkování od pokožky, nebo od konečků, například kroužkování u kořínků vlasů, kroužky na konečcích vlasů, harlekýnské kroužky.
Všechny kroužky se zásadně připevňují pinetami. Aby nebylo na lokně vytlačené místo, nesmí se pineta dávat přes celý kroužek. Při kroužkování je používaní pinet klasickou upevňovací technikou. Kroužky lze ale vytvářet i běžnými nebo speciálními natáčkami. Obě dvě tyto možnosti se hodí pro dlouhé, ztrvalené nebo přirozeně kudrnaté vlasy. Kroužkování patří ke klasickým technikám pr
V naší poradně s názvem UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Před týdnem jsem prodělal operaci pravé krkavice, je nutná nějaká dieta a opatření, děkuji za každé info, Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Není třeba žádná dieta. Pro zahojení rány tělo potřebuje kolagen, který můžete přijmout ve stravě a nebo pomocí doplňků stravy. Měl byste dodržovat klid a vyvarovat se prudkých a náročných pohybů hlavy. Nyní vás čeká vyndavání stehů, při kterém lékař zhodnotí stav hojení a poví vám další podrobnosti.
Pokud máte některý z následujících stavů, neměli byste podstupovat masáž karotického sinu:
Srdeční infarkt nebo mozková mrtvice v posledních 3 měsících.
Závažné poruchy srdečního rytmu v anamnéze (např. ventrikulární fibrilace nebo komorová tachykardie).
Nežádoucí reakce na předchozí masáž karotického sinu.
Možná budete potřebovat další vyšetření před masáží karotického sinu, pokud bude mít lékař nějaké pochybností. Velmi zřídka mohou být tyto příznaky trvalé.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Po prodělané operaci krkavice při celkovém uspání s špatně polyká linolová v krku a občas se dělají jako když hleny , je nejde problém
Obě krkavice stoupají podél boků průdušnice a jícnu za štítnou žlázou. V oblasti za horním okrajem štítné chrupavky se dělí na karotidu zevní a na karotidu vnitřní. Zevní karotida zásobuje především oblast krku a hlavy vyjma mozku. Vnitřní karotida vstupuje do lebeční dutiny a zásobuje velkou část mozku a oko. Krkavice slouží velmi často k měření pulzu (lze jej nahmatat po stranách hrtanu), zjišťuje se obvykle u lidí v hlubším bezvědomí nebo u lidí v kritickém stavu, kdy je pulz na zápěstní tepně slabý nebo nehmatný. Krční tepny jsou velmi důležité pro přívod krve do mozku. Pokud má mozek krve nedostatek (k čemuž dochází při zúžení krční tepny), může dojít ke vzniku mozkové mrtvice (cévní mozkové příhody). Mezi hlavní rizikové faktory pro vznik stenózy karotidy patří kouření, cukrovka (diabetes mellitus), vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi, obezita a nedostatek pohybu.
Stejně jako u všech ostatních tepen v těle i u krční tepny se mohou objevit určité zdravotní potíže, jako je slabost, bolestivost. Pokud cítíte bolest podél boční strany krku nebo obličeje, může být spojena s ucpáváním krkavice.
Ve svém příspěvku KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Dobrý den,
po všech vyšetření se zjistilo že mám 100% ucpánou levou krkavici, bez následků.
Můj dotaz je co dál? Je možná nebo nutná operace? Co se děje s cevou a žílami za ucpávkou? Je možné že se ucpání uvolní a když ano nehrozí vykrvácení?
Omlouvám se mám spoustu otázek, na neurologii kam chodím na vyšetření mi
řekly -Teď už nic- Proto ta nejistota. Děkuji za odpověď Jiří T.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Král Bohumil.
Dobrý den mám dotaz:kde dělají neivazivní operace ucpané krkavice?Bojím se bolestí a jak probíhají.Děkuji
O charakteru vlasů rozhoduje velikost a tvar vlasového folikulu, což je genetická vlastnost řízená hormony a spojená s věkem a rasovými znaky. Zda je vlas kudrnatý, vlnitý, nebo rovný, závisí na několika faktorech.
Skandinávci mají obvykle slabé, rovné, velmi jemné vlasy, Středoevropané nemají vlasy ani příliš jemné, ani příliš hrubé, lidé indického původu mají hrubé kadeře, zatímco obyvatelé Středního východu mají vlasy silné. Všeobecně platí, že čím dále na východ cestujeme, tím hrubší vlasy lidé mají. Číňané a Japonci mají vlasy velmi rovné, románské a severoafrické národy mají vlasy velmi kudrnaté a husté. O charakteru vlasů rozhoduje velikost a tvar vlasového folikulu, což je genetická vlastnost řízená hormony a spojená s věkem a rasovými znaky.
Zda je vlas kudrnatý, vlnitý, nebo rovný, závisí na jeho tvaru, když vyrůstá z folikulu, a na rozložení buněk produkujících keratin u kořínků. Při pohledu na průřez vlasu mají rovné vlasy tendenci být kulaté, vlnité vlasy oválné a kudrnaté vlasy mají ledvinovitý tvar. Rovné vlasy mají kořínky, které tvoří stejné množství keratinových buněk po celém folikulu. U kudrnatých vlasů je však produkce keratinových buněk nerovnoměrná, takže v každém okamžiku je na jedné straně oválného folikulu více buněk než na straně druhé. Produkce nadměrného množství buněk navíc kolísá mezi oběma stranami. To způsobuje, že vyvíjející se vlas roste nejdříve jedním směrem a pak druhým. Výsledkem je vlas kudrnatý. Charakter také ovlivňuje přirozená barva vlasů. Přírodní blondýni mají jemnější vlasy než bruneti, zatímco zrzaví lidé mají vlasy nejhustší.
Celkově se vlasy dají rozdělit do tří základních kategorií: jemné, středné jemné a hrubé a husté. Jemné vlasy mohou být slabé i silné, ale díky svému charakteru mají všechny jemné vlasy stejnou vlastnost, a to, že postrádají objem. Jak už název naznačuje, středně jemné vlasy nejsou ani příliš husté, ani příliš řídké a jsou silné a elastické. Husté a hrubé vlasy jsou bohaté a těžké a mají tendenci růst všemi směry. Často postrádají pružnost a bývají zkrepatělé. Na jedné hlavě mohou růst vlasy několika různých typů. Nejjemnější vlasy najdeme například na spáncích, nad čelem a na týlu, zatímco charakter vlasů na zbytku hlavy může být středně jemný, nebo dokonce i pevný.
Zdravý vlas je elastický, a pokud nepraskne, může se natáhnout o 20 až 30 procent. Lidský vlas je silnější než měděný drát stejné tloušťky. Vlasy na lidské hlavě by dokázaly unést tíhu rovnající se hmotnosti 99 lidí!
V případě jemných vlasů jde o dědičnou záležitost, a tudíž není možné doufat v trvalou změnu. Průměr vlasu je geneticky dán. Jemný vlas má asi o 25–30
Pacienti jsou přijímáni na neurochirurgické oddělení zpravidla 1 den před plánovanou operací. V den příjmu s nimi lékař sepíše přijímací protokol a proběhne veškerá předoperační příprava včetně krátkého vyšetření na magnetickou rezonanci (MR) mozku – takzvaný tunel (pokud k němu nejsou kontraindikace). Operace je nejčastěji plánována na následující den. V případech nutnosti ošetřit pacienty v ohrožení života nebo nutnosti provedení urgentního výkonu je bohužel možné, že bude operace odložena.
Operace se provádí v takzvané svodné anestézii. Při ní je anestetikem (znecitlivující látkou) umrtvena nervová pleteň v oblasti krku, čímž dojde k znecitlivění místa, kde je operace prováděna. Pacient je tak při operaci po celou dobu při vědomí a spolupracuje s operační skupinou. Mezi hlavní výhody tohoto postupu patří nižší riziko komplikací oproti anestézii celkové (s uspáním pacienta) a především možnost spolehlivé monitorace stavu pacienta při dočasném uzavření krční tepny během jejího „čištění” (odstraňování zužujícího plátu). Pacient při uzavření krční tepny počítá (zkouší se stav vědomí a řečové funkce) a mačká gumovou pískací hračku (test hybnosti končetiny). Pokud toleruje uzavření krční tepny beze změny v neurologickém stavu (neupadá do bezvědomí, neobjevuje se porucha řeči, neochrnují končetiny), je možné pokračovat v operaci při uzavřené krční tepně. V opačném případě je nutno zavést dočasný zkrat (shunt), pomocí kterého mozek dostává krev v průběhu odstraňování zúžení na karotidě. Operace trvá přibližně 2 hodiny.
Po operaci je pacient převezen na jednotku intenzivní péče (JIP), kde je pečlivě sledován jeho zdravotní stav a monitorovány tělesné funkce. Zůstává zde zpravidla do druhého dne, pak se přesouvá na standardní lůžkové neurochirurgické oddělení. Druhý den po operaci se z rány odstraní drén, což usnadní mobilizaci pacienta. Rovněž je naplánováno opětovné krátké vyšetření mozku na MR (podobně jako před operací). Pokud vše probíhá bez komplikací, propouští se pacient obvykle do domácího ošetřování 3. nebo 4. pooperační den.
Vážnou komplikací při operaci může být vznik cévní mozkové příhody (mrtvice), která je způsobena oddrolením části plátu zužujícího krční tepnu, nebo méně často nedokrveností mozku během „čištění“ cévy. Cévní mozková příhoda se projeví poruchou hybnosti končetin či řeči, většinou se jedná o dočasné postižení, které se v následujícím období upraví. Může však vzniknout i trvalé postižení, ve výjimečných případech může dojít i k úmrtí pacienta.
Po propuštění se doporučuje pacientovi do 3 dnů návštěva obvodního lékaře, který jej převezme do péče. Stehy se odstraňují zpravid
V naší poradně s názvem JAK SE PROJEVUJE UCPÁVÁNÍ CÉV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla Richterová.
Mám ucpané krkavice, které špatně fungují, 1 krkavice pracuje na 20% a ta druhá na 50%. Odmítla jsem lékařský zákrok pro to, že jsem těžký polyvalentní alergik a nesnesu žádné léky. Prosím, sdělte mi čím zprůchodnit tepny. pavlacarmel@seznam.cz Richterová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bohužel neexistuje žádná jiná metoda ke zprůchodnění cév, než onen lékařský zákrok. Pokud vám ho lékař nabídl, tak to udělal s vědomím o vaší alergii a vidí zde možnou šanci na úspěch. Zkuste ještě jednou zvážit své rozhodnutí a pokuste se důvěřovat lékaři, že zařídí, aby vše dopadlo dobře.
Brnění levé ruky a nohy nikdy nepodceňujte. Může se jednat o mozkovou mrtvici nebo o přechodný záchvat ischemické choroby (místního nedokrvení tkáně) spojený se zúžením krční tepny, kdy se dočasně omezí přísun krve do mozku. Mozková mrtvice vyžaduje co nejrychlejší přivolání rychlé záchranné služby (tel. 155). Čím rychlejší pomoc, tím menší následky.
Mozková mrtvice vzniká dvěma odlišnými způsoby:
Může dojít k ucpání důležité cévy v mozku a tím se přeruší zásobování mozku kyslíkem.
Dojde k prasknutí mozkové cévy, přeruší se zásobování kyslíkem a mozek je poškozován i hromadící se krví.
Příznaky: přechodné znecitlivění nebo brnění v některé části těla, zastřené vidění, zmatenost, potíže při mluvení, neschopnost pohnout pažemi či nohami, mdloby, závratě, trvalé znecitlivění nebo brnění v některé části těla.
Při mozkové mrtvici hrozí rychlé a nevratné poškození mozku a na místě a rozsahu poškození závisí charakter dočasných nebo trvalých následků!
Brnění může být pozvolné, někdy může odeznít, jindy však může dojít k velmi rychlému ochrnutí končetin. Nikdy tento stav nepodceňujte!
Nejčastěji bývají při ischemické mozkové mrtvici postiženy dvě povodí tepen, a to povodí krkavice a povodí tepny zadní části mozku. Ucpání povodí krkavice dává za vznik takovým projevům, jako je částečná nebo úplná ztráta hybnosti poloviny těla, poruchy čití na stejné polovině těla, poruchy řeči, epilepsie, poruchy zraku až jednostranná slepota, a u těžších forem i ztráta vědomí. Současně mohou být přítomny i některé psychické poruchy, jako je zmatenost. Při postižení cévy v zadní části mozku se objevují typicky závratě, zvracení, poruchy rovnováhy, dvojité vidění, porucha artikulace, mravenčení v obličeji i končetinách, případně i porucha vědomí. Někdy se objevuje i takzvaný drop-attack, který vzniká nedokrevností mozkového kmene. Jedná se o ztrátu svalového napětí, které se projeví pádem pacienta bez ztráty vědomí. Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je způsobena buď nedokrevností mozku při uzávěru některé z mozkových tepen, nebo krvácením do mozku. Při mrtvici přeruší krevní sraženina přívod kyslíku a živin do určitých částí mozku a postupně dochází k odumírání buněk.
Léčba ischemické mozkové mrtvice musí být vždy komplexní, to znamená, že se musí terapeuticky ovlivnit všechny možné příčiny mrtvice.
Prevence ischemické mozkové mrtvice spočívá v užívání léčiv, která snižují riziko opětovného vzniku mrtvice. Indikuje se protidestičková terapie ve formě kyseliny acetylsalicylové, která je hlavní složkou aspirinu. U pacientů s vysokým rizikem opětovné embolizace se podávají protisrážlivé léky, nej
V naší poradně s názvem UCPANÁ KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Malík.
Dobrý den, mám jít v brzké době na operaci pravé krkavice která se provádí při vědomí, bojím se bolesti a toho že se nezvládnu koukat na lékaře kteří provádějí operaci.
Děkuji moc za odpověd Malík,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, bolest neucítíte, jen různé tlaky, které ale nejsou nijak zvlášť nepříjemné. Před zákrokem dostanete léky na uklidnění, po kterých vám bude všechno jedno a díky tomu zvládnete přežít i tuto operaci. Myslete během operace na něco krásného. Uvidíte, že to bude brnkačka.
Karotida (krkavice) je jedna z tepen, které přivádějí krev do mozku. Pokud se v této tepně začne usazovat cholesterol, vzniká plát, který postupně narůstá a tepnu zužuje. Rizikové faktory pro toto zúžení jsou dvojí: ty, které se nedají ovlivnit, což je věk, pohlaví, výskyt mozkových příhod (mrtvic) v rodině, a ty, které se dají ovlivnit, a to je vysoký tlak, kouření, cukrovka, nadváha a cholesterol.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Pomocí léků se postižení tepny přímo léčit nedá, spíše jde o prevenci – zabránit nebo zpomalit nárůst cholesterolového plátu v tepně. Používá se Anopyrin nebo jiné léky proti srážení krve a dále léky na snížení cholesterolu. Pokud zúžení tepny přesáhne určitou hranici, je nutno přistoupit k chirurgické léčbě. Jedná se o klasickou operaci, kdy se z řezu na krku chirurg dostane k postižené tepně, otevře ji, a odebere plát, čímž odstraní zúžení, poté tepnu znovu zašije. Operace se dá provést v narkóze, ale i v lokálním znecitlivění krku. Rizikem operace je vznik malé nebo velké mozkové mrtvice během operace a v následujících 24 hodinách. Příčinou bývá nejčastěji odlomení drobné částečky plátu, tato drobná částečka pak může ucpat některou z menších mozkových tepen. V současné době se využívá k léčbě onemocnění krkavic endovaskulární léčba. Jde o relativně novou metodu, která je stejně bezpečná i efektivní jako operace. Jde o to, že do karotidy se zavede speciální výztuž (stent). Aby se snížilo riziko vzniku mrtvice během výkonu, tak se před zavedením stentu nad zúžením roztáhne speciální filtr (košíček), který dokáže případnou malou odlomenou částečku plátu zachytit. Zákrok se provádí podobně jako angiografie, vpichem přes tříslo v místním znecitlivění, pacient tedy nemá na krku jizvu, a není nutná celková anestezie. Rovněž doba hospitalizace je kratší než při klasické operaci a pacient může být propuštěn druhý den po zákroku.
Příznaky onemocnění karotid se do určitého stadia nemusí projevit vůbec, bývají spíše jen náhodným nálezem. Prvními příznaky může být náhlé oslabení tváře, horní nebo dolní končetiny na jedné polovině těla, náhlá porucha řeči nebo rozumění řeči, porucha zraku u jednoho nebo obou očí, náhlá porucha rovnováhy, nemožnost chůze. Mezi velmi vážné příznaky patří malá mrtvice, což je jakési varování, že krkavice je zúžená a že hrozí další stadium, tedy velká mozková mrtvice, což může mít fatální následky.
Projevy mrtvice jsou velmi rozmanité, od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí a závažnou poruchou hybnosti, nejčastěji jednostranným ochrnutím. Pacient může mít také poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybné inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých pacientů velmi rozmanité, společné je však to, že jsou vždy náhlé a jde o závažný stav. Pokud je postižena dominantní hemisféra, zůstává pacient na půl těla ochrnutý, není schopen mluvit a má postižené i myšlení. Je-li naopak zasažena nedominantní hemisféra, je u praváka zachována řeč a ztráta hybnosti je na „levostranných“ končetinách, pacient může být schopen psát a podobně. Někdy ale nevnímá levou polovinu těla. Intenzita příznaků závisí na rozsahu postižení mozkové tkáně.
V naší poradně s názvem KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anina Kalinová.
Dobrý den, poslední dobou mi bolí krkavice na obou stranách, občas omdlím,jemi špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To, co popisujete, mohou být příznaky ucpání krkavic. Blíže vám k tomu řekne váš praktický lékař, který vás pošle na vyšetření průchodnosti těchto tepen a na základě výsledků určí další postup.
Zužování krkavic nemusí mít dlouho žádné příznaky, to znamená, že se neprojevuje ani bolestí. Jindy však může být spojeno se zhoršeným prokrvením mozku v zátěžových situacích, jako je pokles krevního tlaku, dehydratace a podobně. To se pak u starých lidí projevuje únavou, motáním hlavy, či zmateností. Mnohem nebezpečnější problém je při zúžení krkavice zvýšené riziko ischemické mozkové mrtvice, které může předcházet tranzitorní ischemická ataka. V zúžené krkavici se totiž mění tok krve a to je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Takto vytvořená sraženina pak může z krkavice vletět do mozku a způsobit mrtvici.
V naší poradně s názvem KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Horňáková.
Dobrý den,jsem deset dní po oeraci levé krkavice a zajíalo by mně zdali mám nárok na lázně plně hrazené ,nebo aspoň příspěvkové . Nevím na koho se obrátit děkuji Horňáková Iva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
O vašem nároku na lázně rozhodne posudkový lékař vaší zdravotní pojišťovny. Před tím je potřeba navštívit praktického lékaře a požádat ho o sepsání návrhu na lázeňskou doléčovací péči. Tento návrh se zašle do vaší zdravotní pojišťovny a tam rozhodnou o způsobu financování a o možných lázeňských místech.
Zúžení krční tepny je postižení cévy odpovědné za zásobování mozku krví. K zúžení dochází nejčastěji v důsledku aterosklerózy, typicky je céva postižena v krčním úseku. Ucpaná krční tepna a nerovný povrch aterosklerotického plátu vedou k nepravidelnostem proudu krve a k tvorbě drobných sraženin (trombů) a embolů (vmetků). Pokud se tyto dostanou dále do mozkového řečiště, mohou uzavřít některou menší cévu a mozková tkáň trpí nedokrvením (ischemií).
Krkavice jsou hlavní tepny pro zásobení mozku. U pacientů s významným zúžením karotické tepny je možné provést chirurgické zprůchodnění. Tento zákrok je prováděn u nemocných, kteří prodělali mozkovou příhodu a mají zúžení krkavice větší než 50 %. Výkon se provádí také z preventivních důvodů u pacientů, kteří mozkovou příhodu neprodělali, v takovém případě musí být tepna zúžena minimálně o 70 %. Nejčastěji se provádí v místním umrtvení, operace není příliš zatěžující pro organismus a hospitalizace trvá jen několik dní.