Aspartátaminotransferáza (AST) je enzym, který je typicky přítomný v jaterních buňkách a také ve svalech. Při poškození jaterních buněk dochází k vyplavování AST do krve. Vyskytuje se v označení cAST a mAST.
Normální hodnota
0 až 6 týdnů: 0,38–1,21 µkat/l
6 týdnů až 1 rok: 0,27–0,97 µkat/l
1 až 15 let: 0,10–0,63 µkat/l
15 a více let: 0,05–0,72 µkat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hladina AST signalizuje podezření na jaterní choroby (virová hepatitida, jaterní cirhóza, rakovina jater), na onemocnění žlučových cest (žlučové kameny), dále se vyskytuje u lidí nadměrně konzumujících alkohol, drogy nebo u lidí, kteří přišli do styku s látkami, které mohou játra poškodit.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota AST znamená deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT); uremii; podání metronidazolu, trifluoperazinu.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Krejčí.
dobrý den,
nechal jsem si stanovit jaternítesty, Bilirubin, ALT, AST, ALP v normě (dokonce víceméně uprostřed rozmezí normy). U GGT nalezena hodnota pod 0,14 ukat/l, norma je 0,14 až 0,84 ukat/l. Je to v pořádku, případně jak mám upravit stravu? Pohybu mám dost, cvičím 4-5x týdně s činkami doma po dobu cca 80 min. na jednu tréninkovou jednotku.
děkuji za odpověš Ing. Miroslav Krejčí v.r.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vzhledem k tomu, že játra vykonávají různé funkce, mohou vytvářet chemické látky, které se dostanou do krevního řečiště a do žluče. Různé poruchy jater mohou změnit krevní hladinu těchto látek. Některé z těchto látek mohou být měřeny ze vzorku krve. Některé testy, které se běžně provádí ze vzorku krve se nazývají jaterními testy. Jaternítesty obvykle měří následující:
Alaninaminotransferázu (ALT), jedná se o enzym, který pomáhá zpracovávat bílkoviny. Enzym je protein, který pomáhá urychlit chemické reakce. Různé enzymy se vyskytují v buňkách těla. Velké množství ALT se vyskytuje v jaterních buňkách. Když jsou játra poraněna nebo zanícena, jako je hepatitida, hladina ALT obvykle vzroste.
Aspartátaminotransferázu (AST), což je hladina enzymu, která se obvykle nachází uvnitř jaterních buněk. Když krevní testy zjistí vysokou hladinu tohoto enzymu v krvi, tak to obvykle znamená, že jsou játra nějakým způsobem poškozena. Nicméně AST může být také uvolněno, pokud srdeční nebo kosterní svalstvo je poškozeno. Z tohoto důvodu je ALT obvykle považováno za konkrétnější test vztahující se na játra.
Alkalická fosfatáza (ALP) je enzym, který se vyskytuje převážně v jaterních buňkách vedle žlučových cest a v kostech. Její koncentrace v krvi se zvyšuje u některých typů jaterních a kosterních onemocnění.
Albumin je hlavní protein, který je vytvářen v játrech a cirkuluje do krevního řečiště. Schopnost vytvoření albuminu a dalších proteinů je ovlivněna některými typy onemocnění jater. Nízký počet albuminu v krvi se vyskytuje při některých jaterních poruchách.
Celková bílkovina vzniká vlivem albuminu a všech dalších proteinů v krvi.
Bilirubin je chemická látka, která dává žluči její žluto zelenou barvu. Vysoká hladina bilirubinu v krvi může způsobit žloutenku. Bilirubin je vyroben z hemoglobinu. Hemoglobin je chemická látka v červených krvinkách, která je uvolňována, když dochází k rozkladu červených krvinek. Jaterní buňky si hlídají hladinu bilirubinu a připojují na něj molekuly cukru. Toto je pak nazýváno konjugování bilirubinu, který je předán do žlučovodů.
Zvýšená krevní kladina konjugovaného bilirubinu se vyskytuje v různých jaterních podmínkách a žlučových cestách. Mohou být zvláště vysoké, pokud je tok žluči blokován. Například tím, že žlučový kámen uvízl ve společném žlučovodu, nebo se vytvořil nádor na slinivce břišní. Tyto problémy mohou být také zvýšeny hepatitidou, poškozením jater nebo dlouhodobým užíváním alkoholu.
Ke zvýšení úrovně nekonjugovaného bilirubinu dochází, když je nadměrný rozpad červených krvinek, zejména v případě hemolytické anémie.
Ve svém příspěvku ZVYSENE JATERNI ENZYMY ALT,GGT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobry den,chci se zeptat,mam dlouhodobe zvysene jaterni enzymy alt-1.3,a ggt-1.5,asi pred rokem jsem prodelal infekci ve svalu leve ruky,nejprve lecenou na dnu obvodnim lekarem,ktery me lecil asi mesic antibiotiky a injekcemi,az po neuspesne lecbe jsem byl odeslan na chirurgii,kde odebranim vzorku tekutiny odsavane z otoku zjistili jiz zminovanou infekci,a byl jsem behem tydne uspesne dolecen dalsimi antibiotiky,zrejme temi spravnymi.Je mozne,ze leceni teto infekce ma po roce vliv na jaterni testy?
Dekuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaternítesty jsou užitečné a jsou často prvním příznakem při onemocnění jater. Lze také používat ostatní jaternítesty, které se provádějí a zjistí příčinu diagnózy určité poruchy, anebo se používají pro sledování aktivity onemocnění a zjištění druhu léčby.
Krevní testy, které mohou být provedeny, zahrnují:
Srážení krve, játra obsahují mnoho bílkovin nezbytných ke krevním sraženinám. V některých játrech není dostatek proteinu a tak není dobrá ani krevní sraženina. Proto mohou být krevní sraženiny používány jako příznak závažnosti některých jaterních testů.
Gama-glutamyltransferázy (GMT) je další enzym, který se vyskytuje v jaterních buňkách. Vysoká úroveň tohoto enzymu je zvláště spojená s těžkým pitím alkoholu. Játra odbourávají a odstraňují alkohol z těla a tento enzym se podílí na tomto procesu.
Imunologie jsou krevní testy, které se zaměřují na:
Viry a protilátky. Různé virové infekce mohou způsobit hepatitidu, což je zánět jater a její typy, jako je hepatitida A, hepatitida B.
Autoimunitní protilátky. Jedná se o protilátky, které napadají části těla a vyskytují se u autoimunitních poruch. Mezi nejčastější autoimunitní poruchy jater patří:
Primární billární cirhóza, která je spojená s anti-mitochondriálními protilátkami.
Autoimunitní hepatitida, která je spojená s hladkými svalovými protilátkami.
Primární sklerotizující cholangitis, která je spojena s antinukleárními cytoplazmatickými protilátkami.
Jiné typy bílkovin v krvi mohou poukázat na konkrétní onemocnění jater:
Ceruloplazmin je snížená Wilsonova nemoc.
Nedostatek 1-antitrypsinu je častá příčina jaterní cirhózy.
Vysoká úroveň feritinu je příznakem haemochromatisinu.
Mezi další používané testy patří jaterní biopsie, ultrazvukové skenování a další typy skenování. Tyto testy také můžou být třeba k objasnění příčiny onemocnění jater, anebo při sledování pokroku jejich léčby.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Normální hodnoty jaterních testů
ALT AST
APTT
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Normální hodnoty u dospělých:
ALT: 5–13 U/I; AST: 0,05–0,72 µkat/l;
APTT se netýká jaterních testů, nýbrž srážlivosti krve a normální hodnoty jsou při srovnání s parametrem standardní plazmy v rozmezí 0,83–1,3.
Játra filtrují a zpracovávají krev, která obíhá v těle. Také metabolizují živiny, detoxikují škodlivé látky, srážejí krevní bílkoviny a plní řadu dalších životně důležitých funkcí. Buňky v játrech obsahují bílkoviny zvané jako enzymy, které řídí tyto chemické reakce. Když jsou jaterní buňky zničené nebo poškozené, enzymům v buňkách uniká krev, která může být měřena pomocí krevních testů. Jaternítesty kontrolují krev na dvou hlavních jaterních enzymech.
Enzym aspartátaminotransferázy (AST), je také enzymem svalů a mnoha dalších tkání kromě jater.
Enzym alaninaminotransferázy (ALT), je výhradně v játrech.
Pokud se ALT a AST enzymy nacházejí společně ve vyšším množství v krvi, tak může dojít s největší pravděpodobností k poškození jater.
V naší poradně s názvem JATERNÍ TESTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Normální hodnoty u dospělých:
ALT: 5–13 U/I; AST: 0,05–0,72 µkat/l;
APTT se netýká jaterních testů, nýbrž srážlivosti krve a normální hodnoty jsou při srovnání s parametrem standardní plazmy v rozmezí 0,83–1,3.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olga.
Pa ne Cempírek dnes jsem byla na předoperačním vyšetření, všechno všechny odběry OK.
Cukr 5,6 asi hraniční že
Dále mi ale sestra řekla že mám zvýšený jeden z jaterních testů ALT -- v pořádku AST-- v pořádku,
Další mi řekla nějak GP. .....no a rozmezí je od
0,......až 1,15 no a já měla 1,30 operaci to prý neohrozí
Provádí se fyzikální vyšetření krve a moči. U vyšetření je důležité zjistit, zda se jedná o přímou, nebo nepřímou žloutenku. Vyšetření moči by mělo být potvrzeno hladinou bilirubinu. Testování u pacientů se žloutenkou by měla zahrnovat kompletní vyšetření krevního obrazu (CBC) a stanovení hladiny bilirubinu, transamináz (AST), alaninaminotransferáz (ALT), γ-glutamyl transpeptidázy a alkalické úrovně fosfatázy.
CBC je užitečné při identifikaci hemolýzy, která je indikována přítomností zlomených červených krvinek (schistocyty ) a zvýšení retikulocytů na stěru.
AST a ALT jsou markery, které signalizují poškození jater. Mohou být méně užitečné u pacientů s chronickým onemocněním jater, protože hladina může být normální nebo jen mírně zvýšená. Akutní virová žloutenka může způsobit, že hladiny ALT jsou několik tisíc jednotek na litr. Hladiny vyšší než 10 000 jednotek se obvykle vyskytují u pacientů s akutním poraněním jater z jiného zdroje, například lék acetaminophen, nebo ischemie.
Pacienti s akutní alkoholickou hepatitidou mají AST a ALT na úrovni, které je až několik set jednotek na litr. U alkoholového poškození jater je poměr AST na ALT obvykle větší než 1, opakem je infekční hepatitida, která má zpravidla větší zvýšení ALT oproti AST.
Alkalická fosfatáza a γ-glutamyltransferázy jsou markery cholestázy. Jak žluč postupuje obstrukcí, hladiny těchto dvou markerů se zvýší několikanásobně nad normu.
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY - NORMÁLNÍ HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slavěna Danielová.
Dobrý den, nevím, co znamenají tyto hodnoty, můžete mi to vysvětlit? je tam rakovina? labolatorní vysledky krve jsou ALT 0,270 ukat/l, AST JE 0,280 ukat/l GMT JE 0,630 ukat/l AMS 0,990 uka/l je tam vidět velké množství požití alkoholu? je mi 52 let.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaterní selhání lze považovat za smrtelně nebezpečný stav, který se ani při nejlepší možné léčbě nemusí podařit zvládnout a nemocný na něj zemře.
Jaterní encefalopatie je soubor obvykle reverzibilních neurologických a psychiatrických příznaků, které vznikají:
v souvislosti s pokročilým chronickým onemocněním jater – jaterní insuficiencí a portosystémovými zkraty, nejčastěji při jaterní cirhóze;
nebo při akutním jaterním selhání.
Jaterní encefalopatie je metabolická encefalopatie multifaktoriální etiologie s plnou reverzibilitou. Jedním z hlavních mechanismů odpovědných za klinický obraz je převaha inhibice neuronů CNS(2). Nutnými předpoklady jejího vzniku jsou buď portosystémové zkraty, nebo významná porucha funkce jaterní buňky. Většinou se jedná o kombinaci obou faktorů.
Příznaky
Akutní selhání se projeví zejména neschopností jater zbavovat tělo škodlivin a odpadních látek a jejich následným hromaděním v organismu. Mezi tyto škodliviny patří amoniak a jemu podobné dusíkaté látky. Nejcitlivějším orgánem na tyto odpadní látky je mozek. U akutního jaterního selhání tak může poměrně rychle dojít k těžkým příznakům, jako je porucha vědomí, kóma a smrt. Dalším důležitým projevem akutního selhání jater je žloutenka jako důsledek poruchy zpracování odpadní látky bilirubinu. Na rozdíl od dusíkatých zplodin nepředstavuje vysoký bilirubin zásadní ohrožení organismu, je jen dobře viditelným průvodním znakem.
U chronického selhání se projevují nejen důsledky narušené schopnosti odbourávat škodliviny, ale více se uplatňuje i porucha tvorby sloučenin nutných ke správnému chodu organismu. Jedná se o projevy jaterní cirhózy a s ní související portální hypertenze (jícnové varixy, ascites, zvýšená krvácivost a vznik klubíček rozšířených cév na kůži, takzvaných pavoučkových névů) – detaily si přečtěte v článku o cirhóze. Přítomna může být žloutenka různého stupně a objevit se může i jaterní encefalopatie, ale ta má v tomto případě pomalejší a nenápadnější průběh. Obvykle začíná spánkovou inverzí (spánek ve dne, bdělost v noci), objevuje se třes rukou označovaný v tomto případě jako flapping tremor a porucha dále postupuje přes poruchy emocí, změny osobnosti a setřelou řeč k demenci, poruchám vědomí, kómatu a ke smrti. K méně vážným příznakům se řadí i nepříjemný zápach z úst (foetor hepaticus).
Velice nebezpečnou komplikací selhání jater je takzvaný hepatorenální syndrom.
Nejčastěji se jaternítesty dělají jako rutinní laboratorní zkouška. Mnozí lékaři kontrolují játra u nových pacientů nebo při roční lékařské prohlídce. Lékař provádí jaternítesty a testy enzymů, pokud:
Užíváte léky, které mohou poškodit játra.
Trpíte onemocněním jater.
Máte příznaky jaterních nebo žlučových cest a systémového onemocnění, jako jsou bolesti břicha, nevolnost, zvracení či nažloutlá kůže.
Pijete nadměrné množství alkoholu.
Jaternítesty mohou být prováděny společně v paketu s jinými testy nebo mohou být zkoušeny samostatně.
Cirhóza je chronické jaterní onemocnění, při kterém postupně dochází k přestavbě jaterní tkáně a cévního řečiště jater. Jaterní cirhóza je chronický proces, při kterém dochází k nekróze jater a následně ke zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a k uzlovité přestavbě jaterních buněk. Toto onemocnění není v Česku vzácné a stále ho přibývá. Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, ženy ještě mnohem dříve. Mezi postižené patří nejčastěji sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, a naopak také dobře zajištěné ženy středního věku, u kterých se rozvíjí takzvaný syndrom opuštěného hnízda po odchodu dětí z rodiny a všude dostupný alkohol má pomoci zvládat jejich depresivní ladění. Při vzniku jaterní cirhózy se uplatňují nejrůznější vlivy. V ČR jsou nejčastějšími příčinami virové infekce jater a nadměrné užívání alkoholu. K jaterní cirhóze může vést také obstrukce žlučových cest (biliární cirhóza) a chronické srdeční městnání (kardiální cirhóza).
Příčinou úmrtí cirhotiků jsou častěji následné komplikace onemocnění než vlastní poškození jater. Jedná se především o krvácení z jícnových varixů, hepatocelulární karcinom, zánětlivé komplikace (hlavně plicní) a selhání ledvin.
Podle charakteru příznaků se rozlišuje kompenzovaná a dekompenzovaná forma jaterní cirhózy.
Kompenzovaná cirhóza svými projevy připomíná chronický zánět jater. Nemocní si stěžují na nespecifické příznaky, jako jsou pocity plnosti po jídle, změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků a noční močení. U žen se mohou objevit poruchy menstruačního cyklu ve smyslu vynechání menstruace, nebo úplného vymizení. Lékařské vyšetření prokáže zvětšení jater a postupně také zvětšení sleziny. Onemocnění pozvolna přechází ve fázi dekompenzace.
Dekompenzovaná cirhóza má poměrně pestré příznaky. Někdy převažují projevy poškození jaterní tkáně (ikterus, krvácivé projevy, hypoalbuminémie se zadržováním tekutin, ascitem a otoky), jindy naopak projevy poškození cévního řečiště (ascites, jícnové varixy, portosystémová encefalopatie). Nemocní si stěžují na nepřekonatelnou únavu, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a otoky. U žen jsou časté poruchy menstruačního cyklu, muži si stěžují na pokles libida a potence. Časté jsou bolesti kloubů a páteře.
Typický cirhotik mívá velké břicho, tenké končetiny, vypadá unaveně a má zpomalené reakce. Jeho kůže je bledá
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NEHTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den,
cca 1,5 měsíce jsem užívala Terbinafin actavis.Projevily se u mne nežádoucí účinky,vysoké jaternítesty,zavrate, průjem a přestala jsem cítit chuť jídla v ústech. Teď již 14 snímek neberu, jaternítesty jsou stále vyšší ale hlavně necítím pořád tu chuť. Můžete mě prosím napsat, kdy cca může dojít ke zlepseni?
Děkuji
Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Až osm týdnů trvá než zmizí tyto nežádoucí účinky Terbinafinu. Nezoufejte, vše se vrátí do normálu, jen musíte být trpělivá.
Jaternítesty znamenají laboratorní vyšetření stavu jater. Stanoví se 4 jaterní enzymy, které se mohou doplnit o vyšetření bilirubinu. Jaterní enzymy jsou sloučeniny vyskytující se v jaterních buňkách, konkrétně to jsou:
V naší poradně s názvem ŽLUTÁ STOLICE, GGT 5 A VICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Dobrý den
Moc děkuji za reakci, zkusím. Jim často jogurty a kefir. Antibiotika jsem měl naposled tak před 22 lety. Ptal jsem se spíše na souvislosti - tlak na žlučníku-špatné jaternítesty-žlutá stolice-průjem, což mám tak 10 let. Zda není problém ve špatně funkci žlučníku,nebo zlucovodu, kvůli kterému mám vysoké jaternítesty a občas průjem se stále okrovou stolici? Jestli ano jak se posusit o zlepšení?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná by ještě pomohly nějaké zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance, sono, nebo CT. Dalo by se tím lépe porozumět funkci žlučovodu i samotného žlučníku.
Alaninaminotranferázy (ALT) jsou převážně obsaženy v buňkách jater, srdce, kosterních svalů, ledvin, mozku a v červených krvinkách. Vleže je aktivita ALT obecně o 10–15 % nižší. Slabě zvýšené hodnoty jsou u dětí. Muži mají vyšší hodnoty ALT než ženy. Ze dne na den se aktivita může lišit až o 30 %. Fyzická zátěž hodnoty zvyšuje. Zvýšená aktivita byla také prokázána u obézních lidí.
Normální hodnota
Děti a dospělí: 5–13 U/I.
Co znamená vysoká hodnota
Zvýšená hodnota ALT v krvi znamená zvýšený rozpad buněk v těchto oblastech. Značně zvýšené jsou hodnoty ALT u akutní virové hepatitidy nebo pravostranného srdečního selhání. Dále u toxického poškození, kdy je výše vzestupu výrazem rozsahu postižení (například otrava tetrachlormetanem nebo muchomůrkou zelenou); také po požití většího množství alkoholu následuje krátkodobý vzestup; u infekční mononukleózy je maximálně 20násobné zvýšení; dále je to u sepse; dekompenzované jaterní cirhózy (maximálně 4–5krát vyšší aktivita, většinou nižší než AST); u karcinomu jater (5–10násobné zvýšení); metastáze do jater (pomalý vzestup, AST/ALT = 1 nebo více); srdečního selhání (městnání krve v játrech) – zvýšení 10–50krát; u cholangitidy; biliární koliky (vrací se k normě za několik dní); extrahepatální cholestázy – zvýšení 2–4krát.
Co znamená nízká hodnota
Nízká hodnota ALT signalizuje deficit vitamínu B6 (pyridoxin, prekurzor pyridoxalfosfátu – koenzymu ALT). ALT je mírně snížené v těhotenství.
Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaternítesty normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.
Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.
Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba pr
Mononukleóza je virové onemocnění způsobené viry Epsteina a Barrové (Epstein Barr; EBV) nebo cytomegalovirem (CMV infekce). Postihuje vnitřní žlázy, zejména slezinu a játra a uzliny, hrtanové a týlní. Nemoc zpočátku vypadá jako angína či chřipka a je tak i často diagnostikována, až poté, co neúčinkují antibiotika, je pacient testován na přítomnost virů. U dospělých jedinců není onemocnění vyloučeno, mívá však těžší průběh.
Příznaky mononukleózy jsou specifické a onemocnění se může projevovat vysokými teplotami až horečkou, úpornou bolestí v krku, objevuje se obtížné polykání, oteklé lymfatické uzliny (především v oblasti hlavy a krku), zesláblost, únava, nechutenství, bílé povlaky na krčních mandlích, huhňavý hlas, obtížné dýchání, bolest (tlak v pravém podžebří vlivem zvětšujících se jater) a jiné, méně časté příznaky, jako například bolesti hlavy a svalů, zimnice oteklá oční víčka.
Často je mononukleóza zpočátku zaměňována s angínou či chřipkou, ale při neustupujících potížích a následné návštěvě lékaře se po odebrání krve a jejím laboratorním vyšetření přijde na to, že se jedná o infekční mononukleózu – testy na specifické protilátky (Ericssonův a Paul-Bunnel test).
Testy lékař nechává udělat až po prohlídce pacienta a zpozorování výše popsaných příznaků, obvykle se totiž nedělají. Již pouhým běžným vyšetřením krve se ale dá zjistit, zda jsou zvýšené hodnoty jaterních enzymů, takzvané jaternítesty (ALT – alaninaminotransferáza, AST – aspartátaminotransferáza, GMT – gamaglutamiltransferáza a barvivo bilirubin), což může ukazovat na onemocnění mononukleózou, ale nejedná se o přímý důkaz, protože jaterní enzymy a bilirubin se mohou v krvi zvýšit i při jiných onemocněních jater.
Ve svém příspěvku SYFILIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zaneta.
Dobry den, pred 14timi rokmi som mala vela krat rizikovy styk kvoli mojej byvalej praci. Ked som tam za rok a pol prestala pracovat dala som si urobit testy na hiv ale na syfilis bohuzial az teraz a to od minuleho roku opakovane 7krat a boli negativne ale bojim sa ze by tie protilatky mohli za tak vela rokov vymiznut co by bolo pre mna velmi zle lebo by ma nemohli liecit. Pred 13a pol rokom som mala aj vyrazky ktore videla aj kozna lekarka len neviem ci by vedela a upozornila by ma a je pravda ze som o tej chorobe nic nevedela a tie vyrazky mam aj teraz a aj ine kozne problemy ako su hemangiomy, bradavice, stala sa mi taka cudna vec z nicoho nic sa mi zmenil nos urobila sa mi tam taka diera v prepazke a mam ho taky vacsi, dalej mam take opuchy na oboci, usta mi ide do jednej strany, zhorsil sa mi zrak, mam take sumenie v usiach, zacali ma velmi boliet kosti a klby, mam svalovu slabost a ako keby sa mi vytratili nieco ako atrofia, zhorsil sa mi chrup mam take vystupene zuby a opuchnute dasna a vela zdravotnych problemov a to vsetko od minuleho roku yak preto mam strach aj ked mam negativne testy. Robili mi aj lumbalnu punkciu a mr mozgu a aj to mam v poriadku. Preto by som chcela vediet ci sa da urobit este nejae ine vysetrenie cim by sa to mohlo preukazat. Vacsina lekarov tvrdi ze ak by som to mala tak by som mala dozivotne protilatky v krvi tak neviem. Kvoli strachu musim uzivat aj antidepresiva lebo inak by som ani nespala. Viem ze som mala ist na testy skor ale to uz bohuzial nevratim. Som z toho zufala ale uz ziadny doktor ked vidi ze mam negativne testy tak sa na mna ani nepozru. Bola by som ta najstastnejsia keby to ozaj bolo vidiet aj po rokoch v testoch len kvoli tym symptomom mam pochybnosti a neviem co sa da este robit ake ine vysetrenie aby som sa upokojila alebo ak je to treba aby mamohli zacat liecit. Neviem ci mi tu niekto s tym moze pomoct. Dakujem
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Alkalická fosfatáza se vyskytuje výhradně v cytoplazmatických membránách – v epitelu vývodových cest žlučových, játrech, kostech, střevech, placentě, srdci a v plicích.
Normální hodnota
děti do 6 týdnů: 1,2–6,3 μkat/l
děti 6 týdnů až 2 roky: 1,44–8,0 μkat/l
děti 2 až 11 let: 1,12–6,2 μkat/l
děti 11 až 15 let: 1,35–7,5 μkat/l
ženy: 0,7–2,1 μkat/l
muži: 0,9–2,2 μkat/l
Co znamená vysoká hodnota
Vysoká hodnota může signalizovat:
intra- či extrahepatální cholestázu
reparační procesy kostí (díky zvýšené činnosti osteoblastů)
zlomeniny
metastáze v kostech
Pagetovu chorobu
osteomalácii
virové hepatitidy (při malém zvýšení oproti hodnotám AST a ALT)
nádorová onemocnění jater (při velkém zvýšení oproti hodnotám AST a ALT)
bakteriální infekce
střevní onemocnění
selhání ledvin
biliární cirhózu
hyperparatyreózu
růst kostí u dětí (dle aktivity osteoblastů)
Co znamená nízká hodnota
Nízké hodnoty se vyskytují při hypofunkci štítné žlázy a při nedostatku vitamínu C. Dále u intoxikace vitamínem D, léčby antiepeleptiky nebo hypolipemiky a u hereditární hypofostatemie.
V naší poradně s názvem GTT/GMT – TEST GAMA-GLUTAMYLTRANSFERÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Dobrý den,
prosím o informaci. Mám zvýšené GGT 4,4. Jsem žena, 72 let, neberu žádné léky (v životě jsem téměř nemarodila), nepiji žádný alkohol, mám nadváhu. Byla jsem na SONU, vše v pořádku, markery na slinivku, též v pořádku. Lékař neví čím by to mohlo být. Je ta hodnota vysoká nebo jen zvýšená? Čím je možné hodnoty GGT snížit. Všechny kontrolované hodnoty z krve mám v normě.
Děkuji mnohokrát za odpověď
Vildová H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoké hodnoty GGT říkají, že se něco děje s vašimi játry. Pokud jsou ostatní ukazatele jaterní činnosti jak píšete v pořádku, tak není třeba panikařit. Váš lékař určitě bude pátrat po příčině a bude vaše jaternítesty častěji sledovat. Sama si můžete pomoci tím, že nebudete nadále pít žádný alkohol, a ve svém stravování zohledníte žlučníkovou dietu. Pokud byste na sobě kdikoliv pozorovala nevolnost, zvracení a žlutou kůži a oči, tak neprodleně volejte rychlou záchrannou pomoc. Z bylinek vám může dobře posloužit ostropestřec mariánský. Jinak samozřejmě spoléhejte a dodržujte doporučení svého lékaře. Ostatním lékařům vždy říkejte, že máte vysoké GGT.
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars d
V naší poradně s názvem CHLAMYDIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar .
Dobrý den,
,
je mi 52 let a již delší dobu mě trápí nespecifické příznaky. Jsem pořád hodně unavená i když spím třeba 9 hodin denně. Manžel si možná myslí, že jsem lenoch, ale ta únava je někdy nepřekonatelná. Ve tři hodiny v noci se vzbudím a je mi divně od žaludku, až na zvracení, ale nikdy nezvracím. Pořád divně pokašlávám a škrábe mě v krku. Někdy mám pálení mezi prsy a mezi lopatkami. Dělám celý den u počítače, tak to přisuzuji krční páteři. Každý rok chodím na krevní testy a již několik let mám mírně zvýšené jaternítesty. Bolí mě klouby a nohy. Mám hodně červených žilek v očích. Taky trpím kožními problémy a na kožním mi nic nezjistili. Nedávno se tyto kožní problémy projevily na zadnici, potíže ustoupily, ale zůstaly mi po nich fleky, takže se nerada někde svlíkám. Nyní se objevily zase na rukou. Hlavně kolem nehtů. Praská to a bolí. Prosím o radu. Bohužel kouřím asi tak 10 denně. Alkohol piji, přes týden málo, ale o víkendu si dám pár skleniček vína. Tyto problémy již trvají dost dlouho a je to pořád dokola. Někdy je mi líp a někdy hůř, ale úplně dobře mi snad není nikdy. Chybí mi elán. Dceři je let a má podobné problémy a navíc má zvětšenou uzlinu v tříslech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Problémy, které popisujete se často objevují u osob s překyseleným organismem. Zde je několik článků, které se zabývají touto problematikou a pomohou vám vyrovnat acidobazickou rovnováhu: http://www.ceskyprehled.cz/…
Nedostatek elánu může souviset s přechodem (menopauzou), kdy vám možná chybí některé hormony. S tímto problémem by vám pomohl váš gynekolog, zkuste se tedy na něho obrátit.
Virová hepatitida je zánět způsobený různými viry v játrech. Rozlišuje se virový zánět jater typu A až G, ale nejčastějšími typy jsou hepatitidy A, B a C. Jejich výskyt je celosvětově velice vysoký.
Virová hepatitida A je nejméně závažným typem zánětu jater, jelikož probíhá pouze akutně a téměř vždy se spontánně vyléčí. Přenáší se špinavýma rukama, kontaminovanou potravou a vodou. V rámci léčby je potřeba dodržovat dietu, vyvarovat se alkoholu a tělesné aktivitě.
Virová hepatitida B je závažnějším onemocněním, které může probíhat akutně i chronicky. Přenáší se krví, pohlavním stykem, slinami a kontaminovanými jehlami. Proto jsou zvláště ohroženou skupinou narkomani. Virová hepatitida typu B často vzniká přechodem z neléčené akutní formy a její nebezpečí tkví v tom, že přechází v jaterní cirhózu, na jejímž základě často vzniká zhoubný nádor jater.
Virová hepatitida C se přenáší krví, pohlavním stykem a přenosem z matky na plod. Může probíhat v akutní, bezpříznakové formě, ale udává se, že až 85 % případů je ve formě chronické. Často přechází v jaterní cirhózu a karcinom jater.
Mezi časté příznaky patří stále narůstající únavnost, tlak v pravém podžebří, bolesti kloubů a svalů, chřipkové příznaky. Není ale vzácností, že onemocnění probíhá bezpříznakově. Často nebývá vyjádřena ani žloutenka, tedy žluté zbarvení kůže a očních bělim. Proto pacienti často navštíví lékaře s potížemi, které jsou již důsledkem vazivové přestavby jater, tedy cirhózy, která byla způsobena chronickou bezpříznakovou infekcí hepatitidou B nebo C. Pacienti s chronickou hepatitidou jsou tedy vystaveni několikanásobně vyššímu riziku rozvoje jaterní cirhózy, často až řadu let od prvotní nákazy virem hepatitidy. Na poli cirhózy se poté ještě navíc často rozvíjí zhoubný nádor jater, talzvaný hepatocelulární karcinom. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit, zda nemocný trpí infekcí hepatitidou B nebo C, je pak přímé zjištění viru v krvi.
Jak poznat onemocnění jater u dětí. U dětí je situace komplikovanější, zvláště u malých dětí se nemusí onemocnění klinicky významně projevit a nemusí dojít ani k zežloutnutí. Dítě trpí nechutenstvím, může ho pobolívat bříško, někdy se objeví zvýšená teplota. Příznaky infekčního zánětu jater jsou ale lehké, takže rodiče stav zvládnou doma sami, aniž by onemocnění bylo diagnostikováno, respektive se o něm začne zpětně uvažovat, až když se nakazí spolužáci nebo rodina. K popsaným
Přípravek Eliquis obsahuje léčivou látku apixaban a patří do skupiny léků, které se nazývají antikoagulancia. Tento lék pomáhá zabraňovat tvorbě krevních sraženin tím, že blokuje faktor X, který je důležitou složkou krevní srážlivosti.
Indikace léku Eliquis u dospělých
Eliquis se u dospělých využívá:
k zabránění tvorby krevních sraženin v srdci u pacientů/pacientek s nepravidelným srdečním rytmem (fibrilací síní) a nejméně jedním dalším rizikovým faktorem. Krevní sraženina se může uvolnit, cestovat do mozku a způsobit cévní mozkovou příhodu, nebo se dostat do jiných orgánů a tam zablokovat normální průtok krve (známé též jako systémová embolie). Cévní mozková příhoda může být život ohrožující a vyžaduje okamžitou lékařskou péči.
k léčbě krevních sraženin v žilách dolních končetin (hluboká žilní trombóza) a v cévách v plicích (plicní embolie) a k zabránění opakovanému tvoření krevních sraženin v cévách dolních končetin a/nebo plic.
Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Eliquis užívat
Neužívejte přípravek Eliquis:
jestliže jste alergický(á) na apixaban nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku;
jestliže příliš krvácíte;
jestliže máte onemocnění některého orgánu, které zvyšuje riziko závažného krvácení (jako aktivní nebo nedávný vřed žaludku nebo střeva, nedávné mozkové krvácení);
jestliže máte onemocnění jater, které vede ke zvýšenému riziku krvácení (jaterní koagulopatie);
jestliže užíváte léky k zabránění srážení krve (například warfarin, rivaroxaban, dabigatran nebo heparin), kromě případů, kdy měníte antikoagulační léčbu, nebo jestliže máte do žíly nebo tepny zavedenou hadičku, kterou dostáváte heparin, aby zůstala otevřená.
Upozornění a opatření
Informujte svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestru před zahájením užívání tohoto léku, pokud se u vás vyskytuje některý z následujících stavů:
zvýšené riziko krvácení jako krvácivá porucha, včetně stavů vedoucích ke snížené aktivitě krevních destiček;
velmi vysoký krevní tlak, nekontrolovaný farmakologickou léčbou;
věk nad75 let;
váha 60 kg nebo méně;
závažné onemocnění ledvin, dialýza;
jaterní potíže v současné době nebo v anamnéze (v minulosti);
příznaky změněné jaterní funkce;
umělá srdeční chlopeň;
plánovaná další léčba nebo chirurgický zákrok k odstranění kr