Sliznice jazyka je tvořena vícevrstevným dlaždicovým epitelem. Jazykovépapily, které jsou normálním nálezem na jazyku, jsou výběžky povrchového epitelu jazyka. Tyto papily jsou různého druhu, více či méně vystouplé a mohou se vnímat jako zvětšené a citlivé na některé potraviny z důvodu podráždění sliznice dutiny, jako jsou citrusy a rajčata, která jsou kyselá.
Epitel hřbetu a hrotu jazyka vybíhá v papillae linguales (jejich epitel na povrchu rohovatí).
Papillae filiformes (papily nitkovité) – jsou nejčastěji zastoupené a nejvíce početné, štíhlé, na konci roztřepené, epitel na povrchu podléhá keratinizaci, důležité při rozmělňování sousta během pohybu jazyka oproti tvrdému patru.
Papillae conicae (kuželovité) – ostré, u člověka jich je málo, časté u šelem (drsný jazyk koček a jiné).
Papillae fungiformes (houbovité) – kyjovitého tvaru, jednotlivě mezi papillae filiformes, červené (přes tenčí epitel prosvítají kapiláry ve vazivu).
Papillae foliatae (listovité) – po stranách sulcus terminalis; obsahují chuťové pohárky.
Papillae vallatae (hrazené) – největší, ve stěnách chuťové pohárky (caliculi gustatorii), hluboká brázda kolem každé papily, v počtu 7 sestaveny do tvaru „V“ těsně před sulcus terminalis, obsahují též chuťové pohárky – jsou nejvýznamnějším centrem chuti.
Na kořenu jazyka nejsou papily, nýbrž tonsilla lingualis (jde o soubor lymfatických folikulů).
Ve svém příspěvku RÝHY NA JAZYKU, BOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den,
synovi se opakovaně tvoří na jazyku různé boláky, eroze a vředy.
Byl i na chirurgickém zákroku, ale nějak nic nepomáhá. Tak nejí a
jen vyplachuje, cumlá léčivé bonbony a různé spreje a masti používá,
ovšem bez výsledku... Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jura.
Dobrý den.vyzkoušej arnikovou tinkturu já ji použil na opary afty a už se neobjevily. Namočit pouze vatu a přiložit ono to sice štípe, ale má to svůj účinek. Ještě jedna připomínka arnikovou tinkturu vyzkoušet někde jinde třeba na ruce jestli na ni není alergie.
Jazykovépapily jsou normálním nálezem na jazyku, jsou to výběžky povrchového epitelu jazyka. Tyto papily zduří v případě, že se jim něco „nelíbí“. Někdy to bývá nesprávná strava, hodně kořeněná, aromatická, jindy nikotin při kouření, alergie nebo cizí těleso v jazyce. Při nesprávné životosprávě zduřelé papily zůstanou natrvalo, léčba neexistuje.
Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a k atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců. První známkou zrakové poruchy u atrofie terče po městnání je zvolna postupující, stranově často asymetrické, koncentrické zužování zorného pole s následným poklesem centrální zrakové ostrosti. Atrofie terče po městnání je nepřesně ohraničená, šedavě bílá papila s bělavě opouzdřenými, užšími a napřímenými retinálními cévami. Pokud je včas proveden dekompresní neurochirurgický zákrok, odezní edém terče obvykle během 1 až 2 měsíců. Dlouhodobě přetrvávající městnavá papila vede k destrukci nervových vláken a atrofii. Při nitrolební hypertenzi trvá přechod ze stadia vyvinuté městnavé papily do stadia atrofujícího terče více než 6 měsíců.
Příznaky:
bilaterální otok, zpočátku může být asymetrický;
mírně navalitá hranice papily;
vyhlazená exkavace (vyhloubenina);
ojedinělé plaménkovité hemoragie;
zornicové reakce jsou normální;
zrakové funkce jsou dlouho neporušeny, první známkou je rozšíření slepé skvrny.
Edém terče zrakového nervu (ZN) je klinickým příznakem několika patologických stavů. Prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi nazýváme městnavou papilou (papiledémem). Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém rozlišujeme několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a jako poslední vzniká atrofie terče ZN. Charakteristickými známkami edému terče ZN jsou hyperémie disku ZN, setření jeho hranic, vyhlazení fyziologické exkavace, vznik papilárních a peripapilárních retinálních hemoragií, tvrdých a měkkých exsudátů, prosakování tekutiny do vrstvy nervových vláken a tvorba retinálních řas. Terč zrakového nervu je jednou z hlavních struktur, které se vyšetřují při oftalmoskopii. Nálezy na terči jsou často výchozím bodem pro diferenciálně diagnostickou rozvahu nejen u očních onemocnění, ale i u celkových chorob. Jak již bylo řečeno, edém terče je symptomem, kterým se manifestuje více klinických problémů. Mezi ně patří například zánětlivý edém u intraokulární neuritidy, ischemický edém u přední ischemické neuropatie optiku (AION – z anglického anterior ischemic optic neuropathy) či prosáknutí terče ZN při nitrolební hypertenzi.
Řadu let trvalo, než oftalmologové začali rozlišovat mezi oftalmoskopicky velmi podobným edémem terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a zánětlivým edémem při intraokulární neuritidě či ischemickým edémem. Termín městnavá papila je v Čechách vyhrazen pouze problému prosáknutí terče zrakového nervu při nitrolební hypertenzi a jeho vyslovením se dělá vždy již jednoznačný a etiologicky velmi závažný závěr. Pokud je edém jiné etiologie nebo zatím nebyla přesně stanovena diagnóza, používá se označení edém nebo prosáknutí terče zrakového nervu. Zcela běžně a naprosto správně však lze používat „širší“ termín edém terče zrakového nervu i u městnavé papily. Toto názvosloví je také jedním z mála (vedle přídavných jmen označujících lokalizaci, například peripapilární), kde dosud zůstalo zachováno slovo papila k popisu intraokulární části zrakového nervu, tedy oblasti zadního segmentu oka, kde axony gangliových buněk opouštějí oční kouli. Jinak se v současné době již termín papila zrakového nervu nedoporučuje používat, protože vzhled zdravého terče zrakového nervu vyznačujícího se fyziologickou exkavací názvu papila (bradavičnatý výběžek) neodpovídá. V souladu se zahraniční literaturou se tedy upřednostňuje označení terč, hlava či disk zrakového nervu.
Vzhledem k tomu, že je městnavá papila významným objektivním příznakem nitrolební hypertenze, stojí v popředí zájmu nejen oftalmologů, ale i neurologů a neurochirurgů. Zda je tento symptom přítomen a v jakém rozsahu, je mnohdy hlavní otázkou, kterou má oční lékař zodpovědět při konziliárním vyšetření. Vznik a vývoj městnavé papily je dynamický proces, při kterém se rozlišuje několik stadií: časná fáze, fáze plně vyvinutého edému, chronické stadium a poslední vznik atrofie terče zrakového nervu.
V naší poradně s názvem VÝRŮSTEK VZADU V KRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Parůžková.
Dobrý den, mam menší vyrustky vzadu v krku, polikaní jde trošku stěží, a mam trosku červený krk, bojím se ze to bude rakovina?? Přikládám ještě fotku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto zduřelé papily vzadu na jazyku jsou běžnou reakcí na mírnou infekci v oblasti nosohltanu. Rozhodně se nemusíte bát, že jde o rakovinu. Potvrdit vám to může lékař stomatolog (zubař) a nebo otorinolaryngolog (ORL). Jak si můžete pomoci? Kupte si kloktadlo s názvem Stopangin a třikrát denně po jídle kloktejte alespoň dvě minuty. Do dvou tří dnů vše zmizí.
Zvětšené papily na jazyku mohou být vrozené nebo mohou signalizovat nějaké onemocnění.
Příčiny
Zvětšené papily na jazyku mohou být vyvolány bakteriemi nebo třeba mechanickým drážděním.
Léčba
Pokud budete užívat antibiotika, je vždy potřeba následně upravit střevní mikroflóru. Při zatížení jater je vhodná detoxikace, dietní opatření a jaterní čaj. Na podporu imunity je vhodná například echinacea, dostatek vitamínů skupiny B a C, nejlépe ve vyvážené stravě, dále pak odpočinek a na krátkou dobu užívání selenu, zinku a hořčíku.
Rizika
Dlouhodobým mechanickým drážděním papil za určitých okolností může vzniknout rakovina jazyka.
V naší poradně s názvem VAROVNÉ PŘÍZNAKY RAKOVINY JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza S.
Dobrý den objevil jsem na jazyku takovýto útvar nevíte o co se jedna ? Viz přiložené foto.
Krev je od kartáčku Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
To se vám zduřely papily vzadu na jazyku. Příčin je mnoho, od virové infekce až po alergickou reakci na nějaké jídlo. Teď je to určitě nepříjemné, ale obvykle se to samo zklidní do tří dnů.
Ve svém příspěvku ZVĚTŠENÉ PAPILY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga.
Dobrý den,mám vyrustek na spicce jazyku asi měsíc,teď pozoruji zvětšení a změna na bílou barvu,kam s tím? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lingvální papilitida je označení pro zánět papily na jazyku.
Zvětšené papily na jazyku
Papily na jazyku jsou fyziologické, někdy však může dojít k jejich zvětšení na základě podráždění potravou či alergickou reakcí.
Puchýřky vzadu na jazyku
Pupínky u kořene jazyka (kořen jazyka pupínky) mohou signalizovat banální, ale i závažná onemocnění, která byla popsána výše v článku. Pokud si nejste jistí příčinou svých zdravotních potíží, je dobré vyhledat lékaře.
Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.
Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.
Papiledém je otok papily zrakového nervu způsobený vzestupem nitrolebního tlaku. Kolem optického nervu je prostor, který se nazývá subarachnoidální. Tento nitrolební tlak způsobený především tumorem, krvácením, případně infekcí, zvýší tlak i kolem hlavovému nervu č. II (nervus opticus), v jehož středu probíhá centrální retinální žíla, která asi po 8 mm opouští nerv, kříží meningy a je zranitelná. Ukazuje se, že hlavní podíl na otoku papily má otok axonů daný mechanickým útlakem v lamina cribrosa sclerae (porušený ortográdní axoplasmatický transport). Axon neboli neurit je dlouhý výběžek na neuronu (nervové buňce). Je obalen myelinovou pochvou s Ranvierovými zářezy, mezi nimiž probíhá přenos nervového vzruchu skokem. Myelinová pochva je tvořena Schwannovými buňkami, které svou membránou omotají axon.
Výrůstky na jazyku jsou chuťové papily, které se mohou zvětšit na hořkou chuť, těchto se zbavit nelze. U hrany jazyka se může objevit mapovitý jazyk, který vzniká na základě dráždění zuby, většinou tento problém zmizí sám, léčba tedy není zapotřebí.
Pupínky na jazyku jsou většinou malé velikosti. Mohou se objevovat téměř po celém jazyku, často zasahují špičku jazyka nebo kořen jazyka, jsou buď bílé, nebo červené, mezi nimi může být povlak. V některých případech může mít postižený i teplotu. Pupínky mohou být bolestivé nebo naopak nebolestivé.
Příčiny:
afty;
podráždění papily jazyka – například příliš kořeněným jídlem;
rakovina jazyka – objevuje se však spíše u lidí nad 50 let;
únava a vyčerpání.
Ve většině případů zmizí pupínky na jazyku do 5 dní samy od sebe. Pokud nezmizí asi po 14 dnech, tak byste měli navštívit lékaře. Lékař najde příčinu pupínků a zároveň stanoví správnou léčbu.
Neexistuje žádný speciální test na diagnózu dyslexie. Lékař vychází z mnoha faktorů, například:
Odpovědi na řadu otázek. Ty budou pravděpodobně zahrnovat otázky týkající se vývoje dítěte, jeho vzdělání a lékařské anamnézy. Lékař vás požádá i o rodinnou anamnézu – výskyt specifických vývojových poruch v rodině, mentální hendikep rodinného příslušníka a podobně.
Dotazníky. Dětský lékař vychází rovněž z písemných odpovědí vašeho dítěte, vás nebo i učitele. Dítěti může být předložen test čtení, aby byly zjištěny jazykové schopnosti a možné příznaky dyslexie.
Psychologické testování. Lékař vám nebo vašemu dítěti může klást otázky týkající se psychického stavu dítěte. To mu pomůže k určení sociálních problémů, úzkosti nebo deprese a také může rozpoznat určitá omezení dítěte.
Testování čtení a dalších školních dovedností. Dítě může podstoupit řadu testů čtenářských dovedností, které jsou analyzovány speciálním pedagogem.
Aspergerův syndrom je onemocnění nervového systému, které je vrozené a nelze ho vyléčit. Cílená léčba neexistuje, možná je pouze speciální pedagogická výchova. Neexistuje jednotná nejlepší léčba pro všechny děti s Aspergerovým syndromem. Většina odborníků se domnívá, že čím dříve je léčba zahájena, tím lépe. Programy pro děti s Aspergerovým syndromem učí dovednostem tak, že staví na sérii jednoduchých kroků pomocí vysoce strukturovaných aktivit. Důležité úkoly a body jsou opakovány v průběhu času, aby pomohly posílit určité chování. Typy programů mohou zahrnovat kognitivní chování nebo řečovou terapii, která pomáhá dětem zvládat emoce, opakující se chování a obsese. Programy učí i rodiče určité techniky, které lze použít doma. Důležitá je rovněž fyzická terapie nebo ergoterapie, která pomáhá s motorikou a smyslovými problémy. Trénink sociálních dovedností se často vyučuje ve skupině. Pomocí řeči a jazykové terapie se učí jedinci s Aspergerovým syndromem dovednostem v každodenní konverzaci. Farmakologická léčba spočívá v používání selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), dále antipsychotik a stimulancií. Tyto léky slouží ke zmírnění problémů, jako jsou úzkost, deprese, agrese a problémy s pozorností. Zatím nelze nijak léčit poruchy v komunikaci a sociální interakci. Léčbu vede vždy dětský psychiatr. Komplikace onemocnění spočívají zejména v problematice společenského uplatnění (získání a setrvání v určitém povolání) a sociálního života (vycházení s rodinou, nalezení partnera), nicméně základní dovednosti zvládání normálního života je možno naučit speciální pedagogickou výchovou postiženého jedince během dětství.
Zánět mandlí je nejčastěji způsoben bakteriemi (streptokoky, stafylokoky), ale někdy také viry a houbami. Nejčastěji se o zánětu mandlí hovoří v souvislosti s patrovými (krčními) mandlemi. Zánět mandlí však může označovat i postižení nosní a jazykové mandle. Podle průběhu se rozlišuje na akutní a chronický. V ohrožení jsou především děti a osoby s poruchami imunity.
Projevy
Bolesti v krku, obtížné polykání, chrapot, kašel, zarudlost, bolest a otok mandlí, čepy. Bolest hlavy, bolest v uších, zimnice a horečka, dávení a zvracení, ucpání nosu, nosní výtok a zvětšené mízní uzliny.
Léčba
Klasická léčba při zánětu mandlí spočívá v podávání antibiotik a analgetik. Pokud dojde ke vzniku abscesu, je nutná chirurgická drenáž. Účinnost antibiotik podporuje lék Wobenzym. Enzymy, které obsahuje, zlepšují průnik antibiotik do tkání, zvyšují účinek léčby a tím, že podporují oslabenou imunitu, pomáhají bránit opakování onemocnění.
Potravinové doplňky
Zinek – 1 tabletka každé 2 až 3 hodiny po dobu 3 dnů, pak snížit na 1 tabletku 4x denně až do vyléčení. Zinek podporuje hojení a imunitu.
Betakaroten – 25000 UI denně. Podporuje vstřebávání zinku a hojení sliznic.
Chlorofyl – má antibiotické účinky a může hojit podráždění úst a krku.
Vironal – širokospektrální bylinný sirup s protibakteriálním a protivirovým účinkem, podporuje imunitu.
Včelí propolis – chrání sliznice úst a krku, má antibiotické účinky.
Česnekové kapsle – mohou zkrátit délku infekce a zklidnit bolesti v krku. Mají antibiotické vlastnosti.
Výživa
Doporučuje se zdravá výživa s vynecháním rafinovaného cukru a škrobů. Pokud lékař předepíše antibiotika, jezte jogurty s živou kulturou pro obnovení střevní mikroflóry, ne však současně s antibiotiky, nýbrž po jejich doužívání.
Nekuřte a vyhněte se pasivnímu kouření. Tabákový kouř dráždí krční sliznici.
Po několika hodinách kloktejte půl lžičky mořské soli ve sklenici teplé vody.
Byliny
Heřmánek – zmírňuje horečku, bolesti hlavy a bolest v krku. Tuto bylinu neužívejte trvale, protože může dojít ke vzniku alergie. Pokud již touto alergií trpíte, vyhněte se heřmánku úplně.
Horký roztok připravený ze stejných dílů sušeného bezového květu, máty a žebříčku zmírňuje bolest mandlí. Pijte jej po celý den.
Bylinné čaje z myrhy, tymiánu a šalvěje.
Echinacea – tlumí bakteriální a virové infekce.
Homeopatie
Belladonna, Hepar sulfur, Arsenicum album, Apis.
Při nateklém krku Lachesis, Lykopodium, Phytolacca.
Účinný v boji s bolestí je Priessnitzův obklad, který se skládá ze studeného mokrého obkladu překrytého igelitem a suchým ručníkem. Ten si omotáte kolem krku a necháte působit asi 30 minut.
Slinné žlázy v ústech jsou velké útvary uložené pod sliznicí, nebo i v podkoží a mezi svaly, mnohdy i relativně daleko od ústní dutiny, kam ústí dlouhými vývody.
Člověk má tři velké párové slinné žlázy:
příušní slinná žláza (gl. parotis)
podjazyková slinná žláza (gl. sublingualis)
podčelistní slinná žláza (gl. submandibularis)
Slinné žlázy jsou lalůčkovité orgány oddělené od okolních tkání tenkým vazivovým obalem. Základní strukturou je takzvaný acinus, malý shluk buněk, které produkují sekret do jednoho vývodu.
Kromě toho se v ústní dutině nachází množství malých slinných žláz, které jsou umístěné v podslizničním vazivu ústní dutiny. Jsou to:
Autismus má široké spektrum různě se projevujících příznaků. Prakticky nelze najít dva jedince postižené autismem se stejně se projevujícími příznaky. Postižené děti často nerozumí tomu, co vidí nebo slyší, duševní vývoj dítěte je narušen především v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Postižení jedinci reagují na různé podněty atypicky ve srovnání se zdravými lidmi.
V sociálních dovednostech se nemocní autismem jeví při komunikaci s jinou osobou často neobratní, mohou mít pro ostatní lidi kolem podivné připomínky, reakce mohou působit až útočně. Komunikace se může také zdát naprosto nesynchronizovaná s ostatními účastníky diskuze. Autisté často působí jakoby bez zájmu o ostatní osoby kolem, neudrží oční kontakt s druhou osobou. Často také nechápou, že se s nimi druhá osoba pokouší navázat kontakt, nechápou určité narážky, vtipy a podobně. Někteří autisté naopak mohou mít zvýšený zájem komunikovat s určitou konkrétní osobou, ale s ostatními lidmi nemají dostatek sociálních schopností, aby se zapojili.
Co se týče empatie, autisté se neumí vcítit do pocitů ostatních osob. Zdravé osobě se může při komunikaci s autistou zdát, že komunikuje pouze jednosměrně, nedostává adekvátní odpověď. Pokud je autista zaujat nějakým konkrétním tématem, často je schopen velmi dlouze o tom hovořit, ale daná komunikace postrádá dostatek nápadů, myšlenek nebo pocitů ve srovnání s komunikací se zdravou osobou. Většina autistických dětí nemá ráda intimní kontakt, jako je mazlení, tulení se, hlazení a podobně. Vlastnosti autistů se neprojevují u všech nemocných jedinců, každý autista je velmi specifický. Někteří autisté naopak velmi rádi objímají, ale většinou pouze osoby jim nejbližší (rodiče, sourozence, prarodiče, učitele a podobně). Mnoho autistů špatně reaguje na hluk, nečekané zvuky nebo světlo. Nepříjemné pro ně může být i setkání s některými pachy nebo náhlé změny okolní teploty. Odborníci se většinou shodují, že problém nebývá v konkrétním hluku či pachu, ale v momentu překvapení, který autisté často velmi špatně snáší. Autisté většinou upřednostňují se na danou novou situaci předem připravit.
Děti s těžší formou autismu nemluví vůbec. Typické je časté opakování stejného slova nebo fráze. Stejně tak autisté rádi opakují stejné situace, mají rádi rutinní události a zvyky. Často opakují i stejné pohyby (příkladem je kreslení stále stejného obrázku znovu a znovu).
Vývoj autistického dítěte probíhá odlišně ve srovnání se zdravým jedincem. Kognitivní (pohybové) dovednosti nemusí být postiženy, ale sociální a jazykové jsou většinou opožděné nebo postižené. Slovní zásoba může být omezená. Některé děti trpí i motorickým postižením. Učení u autistických dětí býv