Dietní režim u onemocnění slinivky v zásadě sleduje tři cíle:
Vyloučit látky, které podporují zánět zevně sekretorické tkáně slinivky břišní.
Vyloučit součásti jídel, jež nemohou být pro nepřítomnost enzymů stráveny a podléhají ve střevě kvasným procesům s nepříjemnými vedlejšími projevy.
Po operacích v dutině břišní je nutno vyloučit části stravy, které vedou k urychlení střevní činnosti nebo plynatosti. Pooperační srůsty a slepeniny kliček bránící dobrému průchodu obsahu střeva by mohly být příčinou bolestí v břiše. V případě, že se jedná o diabetika, jak to často u onemocnění slinivky bývá (přes 30 %), je třeba dietu korigovat především v obsahu cukrů.
Dietní opatření: Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je nutné korigovat i bílkoviny. Doporučuje se přísun velkého množství vitamínů, protože jejich vstřebávání je většinou vázáno na rozpustnost v tucích. Ty jsou v dietě omezovány. Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle stupně onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci jejich množství klesá. Po operaci bývá nemocný odkázán na čaj a tekutiny s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, uzená masa, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, samotné vejce, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě.
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, vločková, krupicová či rýžová kaše, houskové a bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudingy, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení. Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zapracovaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin, zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská a petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Při této dietě je tedy důležité, aby strava měla dostatek bílkovin, hlavně těch živočišných a aby se omezil tuk. Důležité je také dodržovat příjem tekutin. Ideálními tekutinami jsou ovocné a zeleninové šťávy plné vitamínů. Absolutně nevhodný je alkohol, který je zátěží pro játra. Pro vyléčení je také důležitá pravidelnost ve stravování, protože nemocná játra mohou hůře snášet nepravidelnost stravování.
Při onemocnění mononukleózou je třeba dodržovat dietu, pro vaření dietních jídel se dá čerpat inspirace z řady kuchařek, které se vyhýbají nevhodným jídlům.
Za nevhodná jídla při mononukleóze se považují všechna tučná masa (vepřové, losos, husa, kachna), všechny uzeniny, tučné sýry, majonéza, smažená jídla, hranolky, hamburgery, bramboráky, brambůrky, kynuté pečivo, čokoláda, mák, ořechy, kakao, různá koření, cibule, česnek, houby, okurky, luštěniny a zelí. Těmto potravinám je nutné se vyhnout v době nemoci.
Naopak za vhodné potraviny se považuje: maso (telecí, hovězí, velmi libové vepřové, kuřecí, králičí), šunka, nízkotučné mléko, vejce, máslo, těstoviny, rýže, bílé pečivo, piškotové moučníky, ovocné koláče, tmavý chléb, čerstvá a syrová zelenina a ovoce, brambory.
Maso je vhodné buď vařit nebo dusit bez tuku, po čase je možné použít rostlinný tuk, který se nesmí přepálit. Mléko by měl nemocný člověk pít každý den a vejce dokonce by měl jíst dokonce dvakrát denně. U ovoce a zeleniny je opravdu důležitá její čerstvost a nenadýmavost.
Doporučuje se také kloktat teplou vodu s citrónem, která snižuje otok a bolesti krku.
Ve svém příspěvku RE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandraa.
dámy velmi pěkně děkuji, už má výplň za sebou, rty jsou krásné, vypadá to velmi přirozeně. Konečně nemám takové uzoučké rty. I kamarádky mě pochválili, že jsem udělala velmi dobře, že jsem se na to dala a jak pěkně to je udělané, žádná kachna :)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem DNA DIETA VÝŠE PURINŮ V POTRAVINÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Heyduk.
Dobrý den.
Nikde jsem se nedočet o vhodnosti jíst skopové maso při dně...nemá s tím někdo zkušenost.
Mirek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hovězí, vepřové, skopové i kozí maso mají vysoké množství purinů. Proto ani jeden z těchto druhů mas není vhodný pro pacienty se dnou. Tato masa je třeba z jídelníčku úplně vyloučit. Použít se dá drůbeží maso (kuře, kachna, krůta), ale jen poloviční porce. Dále je možné místo masa použít tofu nebo slepičí vejce, ale ty také jen střídmě.
Pokud máte akutně podrážděný žlučník, držte přísnou dietu, teprve až se stav uklidní, přejděte na žlučníkovou dietu klasickou. Můžete vyzkoušet i různé bylinky na žlučník.
Zásady žlučníkové diety:
Dodržovat zásady zdravé výživy.
Jíst alespoň 4x až 5x denně.
Mezi jídly dodržovat maximálně 2- až 3hodinovou pauzu.
Začít den lehkou snídaní.
Všechna jídla připravovat čerstvá.
Vyhnout se následnému ohřívání pokrmů.
Jíst vařená a dušená jídla.
Omezit tučné, pečené nebo smažené jídlo na minimum.
Vyhýbat se čerstvému pečivu, polotovarům a ostře kořeněným jídlům.
V naší poradně s názvem WARFARIN A KEDLUBNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
jeste jsem se chtela zeptat nikde jsem nenasla zda se na warfarin muze jist uzenina. a treba kralik nebo kachna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Uzenina, kachna a ani králík nevadí. Nic z toho totiž neobsahuje žádný vitamín K a proto to nijak neovlivňuje účinky Warfarinu. Při Warfarinu nemusíte hlídat maso, rýži, ani mouku a výrobky z nich.
Nevhodnou stravou jsou všechna tučná jídla. Co se týče masa, konzumovat by se vůbec neměly pokrmy z bůčku, pečená husa či kachna, slanina a uzeniny. V těchto potravinách se nachází skutečně enormní množství tuku, který by mohl mít na naši slinivku skutečně katastrofální vliv. V souvislosti s nadbytkem tuku bychom měli dále vynechat majonézu a různé druhy ořechů (především vlašské a lískové). Při onemocnění slinivky nejsou vhodné ani luštěniny a určité druhy zeleniny (například brokolice), neboť pokrmy z nich připravené způsobují nadměrnou plynatost. K zakázaným potravinám se dále řadí všechny druhy kynutého pečiva, moučníků i sušenek. Rovněž by se měly eliminovat nezdravé sladké nápoje, kofein a samozřejmě alkohol.
Co se týče úpravy potravin, zakázáno je jakékoliv smažení (pokud přesto potřebujeme použít tuk, doporučuje se buď máslo, nebo olivový olej, a to v minimálním množství). Ideální je pečení, vaření v páře nebo běžné vaření v méně osolené vodě. Uvedené platí jak pro přípravu masa, tak pro přípravu zeleniny. Zelenina by totiž měla mít v této dietě své nezastupitelné místo. Nejvhodnější je podávat ji jako přílohu právě k masitým pokrmům. Jako přílohu lze využít i těstoviny, rýži nebo například brambory (pozor však na přílišné množství škrobu, které mohou obsahovat a který nemusí být pro naše tělo tolik prospěšný).
Bolest mezi lopatkami po jídle může signalizovat žlučníkový záchvat. Při žlučníkovém záchvatu (biliární kolice) je nemocný také bledý a opocený. Bolest bývá velmi krutá. Vzniká většinou náhle po dietní chybě, vychází z pravého nadbřišku (pod pravým žeberním obloukem), odkud se šíří do okolí a vystřeluje do oblasti lopatek. Bolest trvá 15 minut až 3 hodiny a během ní pacient nemůže najít žádnou úlevovou polohu. Záchvatu často předchází konzumace tučných jídel (kachna, řízky, majonézové saláty a podobně). Provokujícím momentem může být i fyzická námaha, prochladnutí a rozrušení. Záchvaty při nemocech žlučníku (kamenech, zánětech) se obvykle objevují dvakrát do roka. Bolest mezi lopatkami je typická pro vředovou chorobu žaludku a dvanácterníku.
Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.
Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.
Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.
Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.
Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!
Doporučená jídla:
luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
Pokud chcete překonat dnu, pak je dieta klíčová. Zde je několik tipů.
Snídaně
Kukuřičné lupínky s nízkotučným mlékem a lesními plody: mléčné výrobky s nízkým obsahem tuku mohou snížit riziko vzniku dny, nemluvě o tom, že jsou dobrým zdrojem bílkovin bez masa.
Oběd
Těstoviny se zeleninou: těstoviny jsou skvělý nízkopurinový způsob stravování se bez masa.
Večeře
Kachní salát s pomeranči: kachna je jednou z lepších možností konzumace masa a pomeranče jsou plné vitamínu C, který snižuje hladinu kyseliny močové. Doplňte jídlo nízkopurinovým olejem, octem a lískovými oříšky.
Zákusek
Dýňové palačinky: jsou rozumnou volbou pro mlsný jazýček.
Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny.
Doporučuje se přívod velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. A ty jsou v dietě omezovány.
Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle tíže onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.
Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, masa uzená, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté pečivo a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, vejce samotné, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, kaše vločková, krupicová, rýžová, houskové knedlíky, bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudinky, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení
Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zadělaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská, petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Jestliže se u vás projeví podrážděná slinivka, měli byste dodržovat preventivní opatření, a to:
vyhýbejte se alkoholu;
nekuřte;
vyhýbejte se stresovým situacím;
nekonzumujte příliš tučná jídla;
nepřehánějte to se sladkostmi;
snažte se nemít nadváhu;
hlídejte si hladinu cholesterolu;
dávejte pozor na problémy se žlučníkem a žlučovými cestami;
vyřešte žlučníkové kameny, pokud jimi trpíte;
konzultujte prevenci s lékařem v případě rodinné anamnézy zahrnující problémy se slinivkou;
nezvedejte příliš těžké věci;
pozor na údery do břicha (bojové sporty a podobně);
stravujte se podle zásad slinivkové diety.
Dieta při podrážděné slinivce je popsána v řadě brožur a knih. Jedná se o kombinaci diety diabetické a žlučníkové, vhodné je dodržovat i principy dělené stravy. Trvání dietního omezení může záviset na intenzitě prodělaného záchvatu, ale v zásadě by mělo mít trvalý charakter.
Následující potraviny byste měli z jídelníčku vynechat, máte-li potíže se slinivkou: tučné maso (zejména kachna, husa, vepřové), uzeniny a uzené výrobky, sádlo, škvarky, oleje, silně kořeněná a pikantní jídla, nadýmavé potraviny (kapusta, zelí, hrášek, fazole, květák), majonézy, dresinky, tatarská omáčka, kečup, tučné sýry a tučné mléčné výrobky (nejlépe konzumovat nízkotučné), všechny druhy oříšků, černá káva, smetana, šlehačka, mák, čokoláda, sladkosti, alkohol, smažená jídla, cibule, česnek a jiné dráždivé potraviny.
Trvání dietního režimu závisí na průběhu a intenzitě proběhlého zánětu. Při dlouhodobém zánětu dochází k nevratným změnám, čímž je řada funkcí slinivky poškozena trvale. Dietní režim se v těchto případech doporučuje dodržovat celoživotně. Mějte stále na paměti, že každý dlouhodobý zánět slinivky potřebuje odborný přístup a pravidelné lékařské kontroly.
Některá masa jsou méně zdravá než jejich libové varianty, ale přesto mohou být vhodná ke konzumaci s mírou.
Středně tučné maso
Středně tučné maso obsahuje 5 g tuku a 75 kalorií na porci 28 g. Lidé by měli jíst menší porce středně tučného masa nebo je zařazovat do jídelníčku jen zřídka. Mezi středně tučné maso patří:
mleté hovězí maso, plec a vysoký roštěnec;
vepřové kotlety a pečeně;
pečené jehněčí a jehněčí kotlety a kýta;
telecí řízky, buď mleté, nebo krájené na kostky a bez chleba;
drůbež s kůží, mletá krůta a domácí kachna nebo husa;
játra, srdce, ledviny a brzlík;
86% lančmít bez tuku (ačkoli má vysoký obsah sodíku).
Polévky připravujeme z obilovin, pečiva, vnitřností (kromě brzlíku a mozečku, které jsou bohaté na cholesterol), kostí, masa, brambor, mléka. Zelí, kapustu a cibuli, po kterých mívají nemocní velmi často nadýmání, nepodáváme. Jinak používáme všechny druhy zeleniny. Nikdy však nedusíme s tukem ani nesmažíme, jen vaříme. Polévky zahušťujeme nasucho opraženou moukou a až do hotových přidáváme čerstvé nepřepálené máslo. Obsah tuku v polévkách již nezvyšujeme přidáním žloutků a smetany, i kdyby to prospělo chutnosti polévky. Do polévek se doporučuje občas přidávat sušené droždí, které je bohaté na vitamíny skupiny B, jejichž potřeba je u této diety zvýšena. Sušené droždí navíc dodává polévkám výraznější chuti, připomínající masové vývary.
Maso má být pro tuto dietu libové, jinak je možné použít téměř všechny druhy, dbáme-li správných zásad technologické přípravy. Hlavním pravidlem je, abychom se vyvarovali přepalování tuků. Proto maso buď vaříme, nebo je pečeme i dusíme bez tuku a opékáme na suché pánvi. Šťávu zahušťujeme moukou nasucho opraženou a čerstvé máslo přidáváme těsně před podáváním. Maso s tukovou vrstvou, jako je tučné vepřové, skopové, husa, kachna, tučná slepice, uzené maso, tučné ryby jako losos, úhoř, tuňák, nepodáváme. Ostatní druhy masa používáme v nejrozmanitější úpravě. Aby se dosáhlo jejich větší chutnosti i pestrosti při přípravě, doporučují se různé obměny se zeleninou. Z vnitřností používáme játra, slezinu, ledvinky a jazyk. Méně vhodný je brzlík a mozeček kvůli vyššímu obsahu cholesterolu.
Kořeníme kmínem, majoránkou, vývarem z hub. Dovolen je i křen. Ostré koření nepoužívejte!
Chceme-li maso vystřídat jídlem bezmasým, nahradíme bílkoviny tvarohem a netučným sýrem. Při přípravě bezmasých hlavních jídel pamatujeme na omezování vajec a tuku (nákypy či pudinky připravujeme bez třeného základu). Výběr zeleniny a ovoce k přípravě samostatných jídel je téměř neomezený, vyhýbáme se jen velkým dávkám nadýmavých druhů.
Knedlíky kypříme jedlou sodou, kypřicím práškem nebo sněhem z bílků, nedoporučujeme kypřit droždím. Kromě houskových knedlíků připravujeme také knedlíky bramborové, které doplňujeme krupicí, krájenou houskou a strouhankou. Můžeme do nich přidat i tvaroh, čímž podstatně zvýšíme jejich bílkovinnou hodnotu.
Brambory můžeme podat vařené nebo jako kaši. Pečeme-li je, tak určitě bez tuku, ať již ve slupce, nebo loupané. Brambory opékané na tuku jsou opravdu pro tuto dietu nevhodné. Chutnou přílohou jsou též jáhly, které dusíme obdobně jako rýži nebo kroupy.
Omáčky připravíme z mouky opražené nasucho, ředíme je mlékem, vývarem ze zeleniny nebo masa, případně jogurtem. Zlepšování smetanou nedoporučujeme kvůli
Bolesti břicha, které nastupují po jídle se zpožděním půl hodiny až několika hodin a které jsou vázané zejména na požití tučné stravy (kachna, zabijačka a podobně), mohou být zapříčiněny onemocněním žlučových cest, a to nejčastěji žlučníkovými kameny. Pokud se ve žlučníku nacházejí kameny, nemusí se to projevovat vůbec nijak. Pokud se ale jeden z nich uvolní, dostane se do žlučových cest jdoucích do dvanáctníku a tyto cesty ucpe, vzniká náhlá prudká bolest – žlučníková kolika, kterou pociťujeme především v pravém podžebří a může se šířit až do oblasti pravé lopatky. Se vstupem tučné stravy do dvanáctníku dochází totiž k uvolnění speciálních hormonů trávicího traktu, které podporují vylučování žluči a stahování žlučníku. Žluč však kvůli kamenům není schopná odtéct, žlučník se snaží ji skrz překážku protlačit, a to vše vyvolává bolesti. Léčba by v tomto případě měla být rychlá, nejčastěji operační – vyjmutí kamenů i se žlučníkem.