Téma

KAPILÁRY


Zajímáte se o téma KAPILÁRY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Boule na hlavě nejčastěji bývá klasickým následkem nějakého úrazu způsobeného úderem do hlavy. Nebo může mít příčinu v kožní nemoci. Jiným typem boule na hlavě může být třeba i vznikající nádor.


Boule na hlavě po pádu nebo nárazu

Boule vznikají nejčastěji na hlavě, kde je nad plochými lebečními kostmi tenká kůže. Boule na hlavě trápí především malé děti, které se ještě neumí dobře orientovat v prostoru, nedokážou odhadnout vzdálenosti a nemají dobrou rovnováhu. Věk batolete tak bývá provázen častými boulemi na hlavě. Jestliže je některé dítě skutečně velmi náchylné k častým střetům své hlavy s tvrdými předměty (narážení do stěn, pády a podobně), měly by jim jejich maminky chránit hlavy turbánkem z pleny nebo měkkého šátku.

V dřívějších dobách bývalo zvykem boule na hlavě vzniklé úrazem zatlačovat. Mnozí lidé vzpomínají na oboustranné utrpení, když je milovaná maminka (babička) pevně sevřela mezi koleny a lžicí nebo plochou jídelního nože se pokoušela bouli na hlavě nacpat dovnitř lebky. Kromě křiku, slz a ještě větší bolesti nemělo zatlačování žádný efekt. Mnohem účinnější a příjemnější je přiložit na bouli na hlavě studený mokrý obklad.

Úraz hlavy nemusí končit jen boulí na hlavě. Třeba i po několika hodinách se mohou objevit příznaky otřesu mozku nebo poškození lebečních kostí. V takových případech je nezbytné odborné lékařské vyšetření.

V podkoží (škáře) na hlavě je poměrně bohatá síť krevních vlásečnic neboli kapilár, které přivádějí z tepének živiny i kyslík a ústí do odvodných žilek. Žilami se pak odvádějí odpadní látky a oxid uhličitý. Bohaté prokrvení kůže hlavy pak způsobuje, že i drobná otevřená poranění značně krvácejí, například po nepodařeném skoku do mělké vody nebo po škrábnutí větví v lese. Když zůstane kůže neporušená, může náraz poranit nebo poškodit krevní a mízní kapiláry pod pokožkou.

Krevní kapiláry jsou po odstupu z tepének pod slabým tlakem nutným pro filtraci krevní plazmy s živinami a kyslíkem do tkání. Proto může z narušených kapilár pod tlakem vytékat buď přímo krev, nebo jen světlá krevní plazma, jestliže jsou cévy zasaženy mírněji a krvinky neunikají. Skoro vždy jsou však poškozeny křehčí mízní kapiláry, které nepozorovaně protkávají celé naše tělo. Mají za úkol průběžně odvádět z mezibuněčného prostoru přebytečnou tekutinu a nakonec ji dopravit do krevního řečiště.

Pod místem úderu se proto hromadí směs mezibuněčné tekutiny, kožního vaziva (vláken složených z bílkoviny kolagenu) a krevních bílkovin, které se začínají srážet. Tvoří se nerozpustná, postupně tvrdnoucí hmota. Boule se pak po několika dnech bez následků vstřebá. Někdy i trochu cestuje a může měnit barvu. Pokud je její náplň bez krvinek, je boule téměř bílá (u černochů černá). Sraženina obsahující červené krvinky ovšem mění barvu jako v případě modřiny. Červené krevní barvivo hemoglobin se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Boule na hlavě

Příběh

Ve svém příspěvku MASTIČKA NA PRASKLÉ ŽILKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.

Našla jsem mastičku, která má pomáhat na prasklé žilky. Jmenuje se Antižilka a ošetřuje a pomáhá vstřebávat rozšířené a popraskané žilky, drobné jizvy, strie a jiné kožní defekty při ztrátě elasticity pokožky. Antižilka obsahuje účinné látky z jírovce a jinanu, které zvyšují pevnost a pružnost cévních stěn a eliminují účinky volných radikálů. Dále antižilka obsahuje výtažky z arniky, levandule a čajovníku, které pomáhají vstřebávat již poprskané kapiláry a zabraňují jejich dalšímu praskání. Antižilka se používá tak, že se s ní několikrát denně masíruje postižené místo. Antižilka se dá koupit tady https://pohadkoukezdravi.71…

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Mastička na prasklé žilky

Vznik otoků

  • Zvýšení krevního tlaku v kapiláře: Pokud bude krevní tlak na konci kapiláry vyšší než onkotický tlak, zabraňuje návratu tekutiny do krevní cévy. Tekutina se tak bude hromadit v tkáních.
  • Snížení onkotického tlaku: Tento tlak je závislý na množství bílkovin v krvi. Je-li v krvi málo bílkovin, poklesne onkotický tlak. Stejně jako v předchozím případě pak onkotický tlak na konci kapiláry bude nižší než tlak krevní tekutiny, což zabrání návratu tekutiny.
  • Zvýšená propustnost kapilár: Dojde-li z jakéhokoliv důvodu ke zvýšení propustnosti stěny kapilár, může do okolní tkáně procházet z krve více tekutiny. Vznikne otok.
  • Porucha odtoku tekutiny lymfatickými cévami: Vzhledem k tomu, že se asi 10 % objemu tekutiny z tkání odvádí lymfatickým systémem, začne se při poruše odtoku lymfy hromadit tekutina ve tkáních.

Zdroj: článek Babské rady na otoky

Poradna

V naší poradně s názvem UCPANÉ CÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan Bulka.

Prosím o radu, mám ucpanou krkavici na pravé straně 40 procent a na levé 60 procent. Poraďte jak se vyhnout operaci.
Nemá někdo zkušenost z Wobenzymem? Beru prášky na vysoký tlak a cholesterol.
hodnoty cholesterolu HDL 1,27,LDL 2,53

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Wobenzym na takto ucpané cévy nepomůže. Obecně všechny způsoby alternativní medicíny, které by se daly použít na ucpané cévy jsou nebezpečné, protože hrozí riziko náhlé mozkové příhody nebo infarktu. Může zde totiž dojít k uvolnění velkého plátu cévní výstelky, který pak cestuje krevním řečištěm a ucpe slabší kapiláry. Přes ně se pak nebude prokrvovat tkáň například v mozku a může tak dojít k mrtvici. Pokud Vám byla doporučena operace, tak určitě je to nejlepší a nejbezpečnější způsob, jak se ucpaných cév zbavit. Doporučuji s tímto si nezahrávat a respektovat zde rady konvenční medicíny.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Ucpané cévy

Léčba

Nejprve něco k vyšetřovacím metodám. Pokud má lékař podezření na zánět spojivek, provádí důkladné vyšetření na štěrbinové lampě. V případě, že se jedná o zánět spojivky, je přítomno její překrvení (spojivka ztrácí svou růžovou barvu a je krvavě až cihlově červená; je to z toho důvodu, že kapiláry ve sliznici se v přítomnosti zánětu roztáhnou = dilatují), spojivka je nateklá (z důvodu prostoupení tekutiny z roztažených kapilár, které jsou navíc často vlivem zánětu poškozeny a jsou na nich trhlinky /fenestrace/). Dále je přítomná nadměrná sekrece slz. Lékař vyšetřuje jak dolní spojivkový vak, tak horní, a to tzv. everzí (přetočením) horního víčka. Pro ověření diagnózy a určení původce onemocnění se provádí stěr ze spojivky, jenž se posílá na mikrobiologické vyšetření. Slouží k určení, zda se jedná o bakteriální, virové, plísňové nebo chlamydiové onemocnění a dle něj se dále volí terapie. Pokud se jedná o chronické konjunktivitidy, může lékař odebrat ze spojivky biopsii k podrobnému tkáňovému prostudování a taktéž k volbě nejlepší léčby. U bakteriálních a chlamydiových konjunktivitid se používají k terapii antibiotika. Lokálně se podávají v podobě očních mastí nebo kapek, celkově jsou podávány tablety. Terapie může být podpořena průplachy oka jodopovidonem, což je dezinfekční přípravek s přídavkem jodu, jak je patrné už z názvu. Na virové konjunktivitidy antibiotika rozhodně nezabírají. Doporučuje se terapie studenými obklady, léky, které zužují kapiláry, případně virostatiky v kapkách nebo v mastech. Alergické konjunktivitidy se v první řadě léčí odstraněním alergenu ze života alergika, případně lze podpořit tlumení alergických projevů antihistaminiky. Je důležitá spolupráce s alergologem.

Zdroj: článek Zánět spojivek

Příběh

Ve svém příspěvku PODKOŽNÍ KRVACENI U KOTNIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.

Drobné krvácení podkožní u oteklého kotníku.Kapiláry jsou,zdá se popraskány až nad kotník.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Podkožní krvaceni u kotniku

Generalizované otoky

Generalizované otoky mohou být venostatické, hypalbuminotické, toxické a angioneurotické. Klinicky se rozlišují otoky kardiální, renální, jaterní, hypalbuminemické, alergické, otoky při preeklampsii a nepravý otok typu myxedému.

Kardiální otok: Jde o venostatický edém, jehož příčinou je selhávání srdce jako pumpy. Následkem je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry. Vzroste tak filtrace vody z kapiláry do tkáně a klesne zpětná resorpce. Tekutina uniká do intersticia tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají. Snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody.

Klinický obraz: U pravostranného srdečního selhání je základním projevem vznik perimaleolárních symetrických otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru. Dále zvýšená náplň krčních žil až s pulzací, hepatojugulární reflux, hepatomegalie, splenomegalie a ascites. U levostranného srdečního selhávání je to pak edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární).

Diagnostika: Základem je ECHO. Změny jsou viditelné i na RTG (plicní edém) či EKG.

Jaterní otok: Jaterní otoky kombinují dva mechanismy: toxický a hypalbuminemický. Základem je stáza krve v portálním systému, do níž pronikají gramnegativní střevní bakterie, které běžně bývají eliminovány v játrech. Stázou se otevírají portokavální anastomózy, kterými se gramnegativní bakterie dostávají do systémového oběhu. Tato endotoxémie způsobí zvýšenou tvorbu oxidu dusnatého, jenž působí v periferii vazodilatačně. Následkem je otok, snížení cirkulujícího objemu krve a aktivace systému renin-angiotenzin-aldosteron. Poškozená syntetická funkce jater zároveň zapříčiňuje hypalbuminémii a pokles onkotického tlaku.

Příčina: Nejčastější příčinou je jaterní cirhóza jako následek etylismu.

Diagnostika: Anamnéza (etylismus, krvácení z jícnových varixů, punkce ascitu), fyzikální vyšetření (hepatomegalie, ascites), sonografie břicha (tumory). Biochemicky jaterní funkce, albumin (prealbumin).

Renální otok: Ten může být způsoben dvěma mechanismy: retencí sodíku a vody (oligurie/anurie) a hypalbuminémií (proteinurie).

Diagnostika: V diagnostice je kromě biochemického vyšetření důležitá sonografie ledvin.

Otoky u preeklampsie: Jde o uvolnění angiogenních faktorů z placenty následkem placentární hypoxie. Následkem je systémová endoteliální dysfunkce. Otoky zhoršuje proteinurie.

Polékové otoky: Jde o nežádoucí účinek léků. Časté jsou například otoky u blokátorů kalciových kanálů.

Cyklické otoky: Premenstruálně se u některých žen vyskytují otoky, jejichž

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Otok a jeho léčba

Kardiální otok

Etiopatogeneticky jde o venostatický edém. Příčinou je selhávání srdce jako pumpy, jehož následkem je zvýšení hydrostatického tlaku na venózním konci kapiláry. Vzroste tak filtrace vody z kapiláry do tkáně a klesne zpětná resorpce. Tekutina uniká do intersticia (vmezeřená tkáň orgánu) tak dlouho, dokud se hydrostatické tlaky nevyrovnají. Snížením objemu intravaskulárního řečiště je přes baroreceptory aktivována smyčka R-A-A, která způsobí zadržování vody.

Klinický obraz

U pravostranného srdečního selhání je základním projevem vznik perimaleolárních symetrických otoků (u stojících či sedících pacientů, u ležících jsou oteklé zádové oblasti a genitál), které se šíří vzhůru. Dále zvýšená náplň krčních žil až s pulzací, hepatojugulární reflux, hepatomegalie, splenomegalie a ascites.

U levostranného srdečního selhávání je to pak edém plic (nejprve intersticiální, překročí-li hydrostatický tlak tekutiny tlak alveolárního vzduchu, vzniká edém alveolární).

Diagnostika

Základem je ECHO. Změny jsou viditelné i na RTG (plicní edém) či EKG.

Zdroj: článek Z oteklých nohou teče voda

GLYVENOL

Náhrada Detralexu lékem s podobným účinkem.

Glyvenol patří do skupiny léků předpisovaných při onemocněních žil. Účinnou látkou preparátu je trebinosid.

Lék se využívá v léčbě mnoha žilních onemocnění, především příznaků chronické žilní nedostatečnosti a křečových žil. Může se předepsat jako podpůrný lék u hluboké žilní trombózy a povrchového zánětu žil.

Trebinosid působí na žíly, zpevňuje jejich stěnu a zvyšuje její pružnost, navíc snižuje propustnost malých cévek (kapiláry), čímž působí proti vzniku otoků.

Většinou se užívá jedna tableta Glyvenolu dvakrát denně. Délka užívání záleží na doporučení ošetřujícího lékaře.

Vedlejší účinky jsou u Glyvenolu velmi vzácné, výjimečně byly pozorovány trávicí obtíže a kožní vyrážky. Přípravek by neměli užívat nemocní se zhoršenou funkcí jater a selháváním ledvin.

Glyvenol je běžně používaný lék na nemoci žil, jehož užívání je spojeno s minimem vedlejších účinků.

GLYVENOL 400 MG 60 TOBOLEK je registrovaný léčivý přípravek a jeho cena se pohybuje okolo 500 Kč.

Zdroj: článek Náhrada za Detralex

Co je Ascorutin

Ascorutin (špatně Askorutín nebo askorutýn nebo askorutejn) je volně prodejný v lékárně.

Ascorutin obsahuje dvě účinné látky:

  1. Rutosidum (rutin - flavonolový glykosid nalezený v mnoha rostlinách, včetně pohanky, tabáku, zlatice, hortenzie, violy atd.),
  2. Acidum ascorbicum (vitamín C).

Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy.
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.

Zdroj: článek Prasklé žilky a jejich léčba Ascorutinem

Dělení hemangiomů

1. Kapilární hemangiom 

Kapilární hemangiom se vyskytuje nejčastěji v kůži, kde vytváří červené skvrny. Lidově se mu také říká „jahodové znaménko“. Často nepředstavuje vážnější problém a lze jej léčit steroidy, kryoterapií, nebo odstranit laserem či chirurgicky.

2. Kavernózní hemangiom  

Kavernózní hemangiom můžeme najít v kůži, pod kůží nebo i na vnitřních orgánech. Makroskopicky vypadá jako modravý či nafialovělý uzel. Menší uzlíky mohou spontánně vymizet během školního věku. Větší hemangiomy se mohou vyskytnout např. v hrtanu, kde ztěžují dýchání, nebo na očním víčku, kde omezují vidění. Dále je nutná léčba, buď injekčním podáváním steroidů, laserovou terapií či chirurgickým vynětím.

3. Arteriovenózní hemangiom 

Arteriovenózní (racemózní) hemangiom lze vidět v kůži, ale i jinde. Je charakterizován velice krátkým úsekem, kde se přívodná tepna rozdělí na kapiláry a opět spojuje do značně rozšířených žil.

autor: ©Jakub Vinš

Zdroj: článek Hemangiomy - nezhoubné kožní nádory

Léčivá Aloe vera

Kromě již zmíněných příznivých účinků, má Aloe vera i další prospěšné schopnosti. Aloe vera působí antibakteriálně, proniká do tkáně, kde dokáže znecitlivět tkáň a ulevit tak od bolesti, a to i hluboko ve svalech či kloubech. Aloe vera dokáže snížit krvácení, ale i intenzitu teploty pod vředy. Rozšiřuje kapiláry, čímž pomáhá stimulovat krevní oběh. Toto vše dokáže Aloe vera bez vedlejších nežádoucích účinků, protože je to přírodní bio produkt. Aloe vera doporučují nejen lékaři, ale i bylinkáři, lidoví léčitelé či kosmetické společnosti.

Zdroj: článek Aloe vera jako nejlepší domácí lékař

Fialové zbarvení nehtu

Do fialova se nehet zbarví po úderu nebo po nadměrném tlaku na nehtovou ploténku. Fialovou barvu způsobuje krev, která prosákla přes stlačené žilní kapiláry do nehtového lůžka. Krev stárnutím tmavne a zbarvuje se do fialové až hnědé barvy. Toto není příznak onemocnění plísní. Ovšem hrozí zde riziko vzniku nákazy, protože v místech změny barvy dojde k oddělení nehtu od ploténky a jak nehet odrůstá, tak se tvoří mikrocestičky vedoucí od okraje hluboko pod nehet, a to je přesně to co má plíseň ráda. Dobré je nehet udržovat v čistotě a preventivně po každém čištění zastříknout lékem Clotrimazol.

Zdroj: článek Jak bojovat s plísní nehtů na nohou

Červené znaménko hemangiom

Hemangiom je bezpečný druh cévního nádoru, který může vzniknout brzy po narození a může připomínat mateřská znaménka. Hemangiomy jsou obvykle bezbolestné a neškodné a jejich příčina není známa. Barva z hemangiomu pochází z extenzivního rozvoje krevních cév v jeho místě.

Typy hemangiomů:

  • Jahodový hemangiom se může objevit kdekoliv na těle, ale nejčastěji se vyskytuje na obličeji, zádech nebo na hrudi. Skládá se z malých úzce balených cév. Nemusí být hned od narození, ale mohou se rozvinout až po několika týdnech. Obvykle rostou rychle, zůstávají v pevné velikosti a pak mohou odeznít. Ve většině případů jahodový hemangiom zmizí v době, kdy je dítěti 9 let. Na místě hemangiomu může zůstat mírné obarvení nebo svraštění na kůži.
  • Kavernózní hemangiomy jsou podobné jahodovému hemangiomu, ale nacházejí se hlouběji. Mohou se objevovat jako červenomodrá houbovitá hmota, což je tkáň naplněná krví. Některé z těchto hemangiomů mohou zmizet samy od sebe, většinou u dětí v předškolním věku.
  • Skvrny v barvě červeného vína jsou plochá fialová až červená mateřská znaménka z dilatací krevních kapilár. Tato mateřská znaménka se vyskytují nejčastěji na obličeji a mohou se lišit ve velikosti. Tyto skvrny jsou většinou trvalé.
  • Lososové fleky jsou mateřská znaménka a objevují se u 30 až 50% novorozenců. Jedná se o malé krevní cévy (kapiláry), které jsou viditelné přes kůži. Nejčastěji jsou na čele, víčkách, horním rtu, mezi obočím a na zadní straně krku. Často vyblednou v průběhu růstu.

Jaké jsou příznaky červených hemangiomů?

  • Hemangiomy jsou kožní znaménka, která se vyvíjejí před nebo krátce po narození.
  • Hemangiomy jsou podobné cévám.

Jak se mohou hemangiomy diagnostikovat?

Hemangiom může být diagnostikován na základě vzhledu kůže. U hlubších mateřských znamének se používají testy, jako jsou magnetická rezonance, ultrazvuk, počítačová tomografie nebo biopsie.
 

Jaká je léčba hemangiomu a červených mateřských znamének?

Mateřská znaménka jako jsou losové fleky a jahodový hemangiom, které jsou dočasné tak nevyžadují žádnou léčbu. U trvalých znamének se dá používat kosmetika k jejich zamaskování. Perorální kortikosteroidy mohou snížit velikost hemangiomu, který se rychle rozrůstá a brání ve vidění nebo jiným životně důležitým funkcím. Nová a velmi perspektivní léčba závažných hemangiomů je pomocí sympatholytických neselektivních beta blokátorů, což jsou léky, které se používají k léčbě vysokého krevního tlaku.
 

Skvrny v barvě červeného vína, které se vyskytují na obličeji, mohou být ošetřeny v mladém věku s pulzním odbarvovacím laserem pro dosažení nejlepších výsledků. 
 

Ostatní léčebné metody, kterými lze červená mateřská znaménka odstranit

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Mateřské znaménko alias hemangiom

Vnitřní léčba hemoroidů

Při vnitřní léčbě hemoroidů je dobré pravidelně a často používat vlákninu a laxativa na zácpu, které zvětší objem stolice a změkčí ji. Mezi domácí léky na hemoroidy lze tedy zařadit psyllium, lněné semínko, pšeničné otruby a odvar z lejnice pálivé, které by se měly stát součástí každodenní stravy proti hemoroidům.

Prášky na hemoridy

Z prášků jsou to všechny, ve kterých je obsažena léčivá látka makrogol 3350 a laktulóza. Nejlevnější lék, který obsahuje Makrogol 3350 je lék Fortrans, u kterého je doplatek asi 50 Kč. Volně prodejný lék s látkou Makrogol 3350 je pak Forlax 10 G a Molaxole. Laktulóza je například v léku Duphalac a Lactulosa sandoz, oboje volně prodejné v lékárně.

Na hemoroidy také účinkují některé flavonoidy, které se používají na léčbu žil, například je to látka Oxerutin, Troxerutin a Diosmin. Oxerutin se dá v lékárně volně koupit jako Venoruton. Troxerutin se dá v lékárně volně koupit jako Cilkanol. A Diosmin se dá v lékárně koupit jako Mobivenal a nebo si ho nechat předepsat jako Detralex, ve kterém je také obsažen diosmin na hemoroidy.

Také flavonoid z borůvky s názvem anthocyanosides pomáhá nejen na žíly ale i na hemoroidy. I sušený oddenek z celé nebo drcené podzemní části listnatce kopinatého pomáhá na hemoroidy i na žíly. Oba dva tyto přírodní léky posilují kapiláry a snížili jejich propustnost a zánětlivost.

Zdroj: článek Léky na hemoroidy

Diagnostika bradavic

Diagnostika bradavic je většinou klinická, tedy založená na vyšetření kůže dermatologem nebo praktickým lékařem. Zde jsou hlavní kroky a metody:

1. Vizuální vyšetření

Lékař sleduje tvar, barvu, povrch a umístění léze.

Bradavice mají typické rysy:

  • Drsný povrch.
  • Malé černé tečky (sražené kapiláry) – tzv. “semínka máku”.
  • Jasně ohraničené okraje.

2. Palpace a tlak

Bradavice mohou být bolestivé při tlaku zespodu (zejména plantární bradavice).

Zatlačení po stranách obvykle nebolí – to pomáhá odlišit bradavici od mozolu.

3. Odstranění zrohovatělé vrstvy

Někdy lékař odstraní část ztvrdlé kůže (keratinu), aby lépe viděl charakteristické černé tečky.

4. Dermatoskopie

Pomocí dermatoskopu lze zvětšit a detailně prohlédnout strukturu léze, včetně drobných kapilár a šedých nebo hnědých teček.

5. Biopsie nebo histologie (vzácně)

Pokud je léze nezvyklá, nejasná nebo neodpovídá typickému vzhledu, odebere se malý vzorek kůže.

Vyšetření pod mikroskopem potvrdí přítomnost HPV infekce a vyloučí jiné kožní nemoci (např. nádory).

Většina bradavic se diagnostikuje pouze vizuálně a palpačně. Biopsie se provádí jen u neobvyklých nebo podezřelých lézí.

Zdroj: článek Bradavice

Plantární bradavice

Plantární bradavice jsou bradavice, které se objevují na chodidlech, zejména na patách nebo na plosce nohy. Jsou způsobeny infekcí virem lidských papillomavirů (HPV) a přenášejí se obvykle kontaktem s infikovanou kůží nebo povrchy, například v bazénech, sprchách nebo saunách.

Charakteristika plantárních bradavic:

  • Tvar a vzhled: Nejčastěji ploché, tvrdé útvary s drsným povrchem, mohou být šedé, žlutavé nebo hnědé. Často mají malé černé tečky, což jsou sražené kapiláry.
  • Umístění: Na spodní straně chodidla, nejčastěji na patě nebo na místech, která jsou vystavena tlaku při chůzi.
  • Bolestivost: Kvůli tlaku při stání nebo chůzi mohou být bolestivé.
  • Růst: Rostou pomalu a mohou se šířit do okolní kůže.

Léčba:

  • Volně prodejné keratolytické přípravky (např. s obsahem kyseliny salicylové).
  • Kryoterapie – zmrazení bradavice tekutým dusíkem u dermatologa.
  • Někdy lékař doporučí laserovou nebo chirurgickou léčbu, pokud je bradavice odolná.

Tip: Je důležité neodstraňovat bradavice násilně, aby se virus nerozšířil do okolní kůže nebo na jiné osoby.

Zdroj: článek Bradavice

Hojení jizev

Faktory ovlivňující hojení poranění jsou biochemické, genetické, metabolické a imunologické. Hojení jizev je tedy velmi individuální záležitostí.

Ovlivňuje jej:

  • kvalita ošetření rány;
  • kvalita pokožky a podkoží;
  • hloubka porušení kůže – záleží, jestli rána zasahuje do vaziva, tukové vrstvy nebo až do svalové tkáně;
  • schopnost těla regenerovat;
  • vhodná strava bohatá na bílkoviny, vitamíny a minerály;
  • dostatečná hydratace;
  • psychický stav.

Hojení jizev může být negativně ovlivněno:

  • cukrovkou;
  • alergickou reakcí;
  • infekcí;
  • opětovným poškozováním – například u ran v ohybech kloubů;
  • nečistými okraji rány.

Při hojení ránu vyplňují nové reparační buňky. Tato specifická, takzvaná zrnitá tkáň je tvořena vazivem, kolagenovými vlákny a cévkami. Přítomnost kapilár způsobuje červené zbarvení čerstvých jizev. Postupem času se kapiláry ztrácejí a jizva bledne. Při regeneraci tkáně dochází k náhradě ztracené tkáně identickými tkáňovými strukturami. Pokud dojde k náhradě méněcennou vazivovou tkání, hovoříme o reparaci. Rána je uzavřena, ale vznikla jizva. Hojení jizev můžeme podpořit různými metodami – záleží na typu jizvy. Pokud výsledný vzhled jizvy není uspokojivý, můžeme přistoupit k metodám plastické chirurgie. Ale vždy napřed vyzkoušejte všechny konzervativní metody – výsledek je jistější a nepochybně levnější.

Zdroj: článek Domácí triky na jizvy po akné

Petechie na dolních končetinách

Obvyklou lokalizací petechií při cévních chorobách jsou dolní končetiny, zatímco při destičkových poruchách to spíše bývá trup i končetiny souměrně. Poruchy cévní stěny dělíme na vrozené a získané.

Mezi poruchy cévní stěny patří tato onemocnění:

  • Hereditární hemoragická teleangiektázie – jedná se o strukturální abnormalitu pojivové tkáně stěn kapilár a venul. Onemocnění je charakteristické podle vyvýšených, přesně ohraničených, až jako malá čočka velkých cévních klubíček.
  • Ehlersův-Danlosův syndrom – je vzácné onemocnění pojivové tkáně. Krvácivé projevy mohou být variabilní, nejčastější jde o petechie.
  • Henochova-Schönleinova purpura (alergická, anafylaktoidní, revmatická purpura, peliosis) – jde o imunokomplexovou vaskulitidu postihující malé cévy, tedy kapiláry, venuly. Petechie vznikají na půdě erytémových, kopřivkových nebo papulózních kožních změn a jsou symetricky lokalizovány především na dolních končetinách.
  • Behcetova choroba – je zánětlivý proces, který je lokalizován především na venuly, méně často bývá postižen tepenný systém. Choroba se vyskytuje především v arabských zemích a Japonsku, poněkud častěji u mužů než u žen, se začátkem obvykle mezi 20.–45. rokem života. U onemocnění může docházet i k hemoragickým projevům, jako jsou petechie.
  • Meningokokové infekce – pro meningokokové infekce jsou typické nově vzniklé petechie, které jsou větší než 2 mm a které se nacházejí na celém těle, tedy i na břiše a dolních končetinách. Při lokalizaci petechií pouze na hlavě, rukou a hrudníku jde o meningokokovou infekci méně pravděpodobně, tyto petechie často vznikají při kašli a zvracení (zvýšení tlaku v oblasti horní duté žíly).
  • Petechie se dají rozlišit od jiných exantémů natažením kůže, exantém totiž vybledne, až vymizí, kdežto petechie přetrvávají. Petechie na dolních končetinách se také vyskytují při lymské borelióze.
  • Také některé léky také mohou způsobit výskyt petechií na dolních končetinách, například kortikoidy.

Zde naleznete několik fotografií, na kterých jsou vidět petechie na dolních končetinách.

Zdroj: článek Různé projevy petechií

Autoři uvedeného obsahu

 Bc. Jakub Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Marie Svobodová

 Nina Vinšová


kapilární malformace
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
kapilary
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>