Kysané zelí a cukrovka patří k tématům, která se v praxi často zjednodušují na rady typu „jez ho víc a cukr klesne“. Realita je složitější. Fermentované zelí má velmi specifické složení, které může u některých lidí s diabetem ovlivnit hladiny glukózy, inzulinovou odpověď i trávení sacharidů.
Článek podrobně vysvětluje, co mají společného cukrovka a kysané zelí, kdy může dojít k rychlému snížení cukru v krvi a kdy naopak žádný efekt nenastane. Zaměřuje se na rozdíly mezi diabetem 1. a 2. typu, roli střevního mikrobiomu a praktické zkušenosti z ordinací.
FAQ – Často kladené otázky
Je kysané zelí vhodné při cukrovce?
Kysané zelí je při cukrovce obecně vhodné, protože má nízký glykemický index a minimální vliv na hladinu cukru v krvi. Nezpůsobuje prudké zvýšení glykemie a lze ho bezpečně zařadit do běžného jídelníčku diabetika.
Obsahuje vlákninu a produkty fermentace, které zpomalují vstřebávání sacharidů z jiných potravin a mohou stabilizovat glykemii po jídle. Účinek není léčebný ani okamžitý, ale dlouhodobý a závislý na pravidelné konzumaci. Pro čtenáře to znamená možnost bezpečné přílohy bez nutnosti úprav léčby.
Může kysané zelí snížit hladinu cukru v krvi rychle?
Kysané zelí samo o sobě nezajišťuje rychlé snížení cukru v krvi a nelze ho použít jako akutní řešení hyperglykemie. Nemá účinek srovnatelný s inzulinem ani léky na cukrovku.
Pokles hodnot, který někteří lidé pozorují, souvisí spíše s nahrazením sacharidových potravin nebo zpomalením trávení celého jídla. Kysané zelí tedy působí nepřímo a dlouhodobě. Prakticky to znamená, že pomáhá předcházet výkyvům, nikoli řešit náhlé zvýšení cukru.
Funguje kysané zelíjako lék na cukrovku?
Kysané zelí nefunguje jako lék na cukrovku a nemůže tuto nemoc vyléčit ani nahradit odbornou léčbu. Jde pouze o potravinu, nikoli o terapeutický prostředek.
Studie ukazují mírný podpůrný efekt na metabolismus a střevní mikrobiom, nikoli přímé snížení glykemie. Význam má jen jako součást celkově upraveného jídelníčku. Pro čtenáře z toho plyne, že zelí může pomoci, ale vysazení léků by bylo nebezpečné.
Jaký je rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím u diabetiků?
Pro diabetiky je zásadní rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím, protože nejde o stejnou potravinu. Kysané zelí vzniká fermentací, kyselé bývá jen okyselené octem.
Fermentované kysané zelí obsahuje probiotika a má příznivější vliv na trávení i glykemii. Kyselé zelí bez fermentace tento efekt nemá. Praktickým doporučením je vždy číst složení a vybírat pravé kysané zelí bez octa a přidaného cukru.
Kolik kysaného zelí může diabetik denně sníst?
Diabetik může denně sníst přibližně 100 až 150 gramů kysaného zelí bez rizika zvýšení hladiny cukru v krvi. Toto množství je považováno za bezpečné a běžně doporučované.
Vyšší dávky mohou vést k trávicím obtížím nebo nadměrnému příjmu soli. Ideální je konzumace s hlavním jídlem, nikoli nalačno. Pro čtenáře to znamená držet se rozumné porce a sledovat individuální reakci organismu.
Je kysané zelí vhodné při diabetu 1. typu?
Kysané zelí je vhodné i při diabetu 1. typu, protože má minimální vliv na glykemii a nevyžaduje úpravu dávky inzulinu. Je považováno za neutrální potravinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Kysané zelí při cukrovce je pro většinu diabetiků velmi vhodnou potravinou.
Má nízký obsah sacharidů, minimální vliv na glykémii a vysoký obsah vlákniny. Při běžných porcích nezpůsobuje vzestup cukru v krvi. Praktický závěr je, že může být pravidelnou součástí diabetické stravy.
Zvyšuje kysané zelí hladinu cukru v krvi?
Kysané zelí a glykémie spolu většinou nesouvisí negativně.
Díky velmi nízkému glykemickému indexu nemá kysané zelí prakticky žádný vliv na postprandiální glykémii. Pokud dojde ke zvýšení cukru, bývá to spíše vlivem ostatních složek jídla. Praktický závěr je sledovat celý pokrm.
Kolik kysaného zelí může diabetik sníst?
Množství kysaného zelí je obvykle omezeno spíše solí než cukrem.
Běžná porce jako příloha je bezpečná. U větší konzumace je vhodné sledovat krevní tlak a případné otoky. Praktický závěr je jíst zelí pravidelně, ale s mírou.
Jsou probiotika z kysaného zelí pro diabetiky přínosná?
Probiotika a cukrovka mohou mít pozitivní vliv.
Fermentované potraviny podporují střevní mikrobiom, který souvisí s metabolismem glukózy a inzulinovou citlivostí. Nejde o léčbu diabetu, ale o podpůrný prvek. Praktický závěr je vnímat kysané zelíjako doplněk zdravé stravy.
Může být kysané zelí nevhodné při cukrovce?
Kysané zelí může být problém u některých pacientů.
Rizikem je vysoký obsah soli, zejména u diabetiků s hypertenzí nebo onemocněním ledvin. Praktický závěr je vybírat méně slané varianty nebo zelí před konzumací propláchnout.
Je rozdíl mezi domácím a kupovaným kysaným zelím?
Domácí a kupované kysané zelí se mohou lišit.
Domácí zelí často obsahuje méně soli a žádné přidané cukry. U kupovaného je důležité číst složení. Praktický závěr je vybírat čisté fermentované zelí bez přísad.
Může kysané zelí zlepšit trávení u diabetika?
Kysané zelí a trávení spolu často souvisejí pozitivně.
Díky probiotikům a vláknině může zlepšovat střevní komfort a pravidelnost. U citlivých osob ale může zpočátku způsobit nadýmání. Praktický závěr je začínat s menšími porcemi.
Je kysané zelí vhodné i při diabetu 2. typu?
Kysané zelí při diabetu 2. typu je obecně velmi vhodné.
Může pomoci snížit glykemickou zátěž jídel a podpořit pocit sytosti, což je výhodné při redukci hmotnosti. Praktický závěr je zařazovat jej pravidelně jako přílohu.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Šťáva z kysaného zelí může být pro diabetiky vhodná, pokud je užívána v malém množství a správně načasovaná.
Obsahuje minimum jednoduchých cukrů a její přímý vliv na glykemii je obvykle nízký. Praktický přínos spočívá hlavně v podpoře trávení a střevního mikrobiomu, což může nepřímo zlepšit stabilitu krevního cukru. U každého diabetika je však nutné sledovat individuální reakci a nepovažovat ji za náhradu léčby.
Zvyšuje šťáva z kysaného zelí hladinu cukru v krvi?
U většiny lidí se po vypití malé dávky šťávy z kysaného zelí hladina cukru v krvi výrazně nezvyšuje.
Díky fermentaci je obsah sacharidů nízký a glykemický efekt minimální. Přesto může u citlivých jedinců dojít k mírným výkyvům v důsledku změn trávení. Doporučuje se začít malou dávkou a první dny častěji kontrolovat glykemii, zejména u osob s nestabilním diabetem.
Může šťáva z kysaného zelí pomoci při inzulinové rezistenci?
Šťáva z kysaného zelí může u části lidí s inzulinovou rezistencí působit podpůrně, nikoli však léčebně.
Fermentované potraviny mohou pozitivně ovlivňovat složení střevního mikrobiomu, který hraje roli v citlivosti tkání na inzulin. Efekt je dlouhodobý a nepřímý, obvykle pozorovatelný až po několika týdnech pravidelného užívání v kombinaci s úpravou stravy a pohybem.
Je lepší pít šťávu z kysaného zelí nalačno, nebo po jídle?
Záleží na individuální snášenlivosti a typu diabetu, univerzální doporučení neexistuje.
Nalačno může šťáva stimulovat trávení a u některých lidí nezpůsobuje žádné potíže. U diabetiků se sklonem k hypoglykemiím nebo žaludečním obtížím je však bezpečnější užívání po jídle. Praktickým přístupem je vyzkoušet obě varianty a sledovat reakci organismu.
Kolik šťávy z kysaného zelí může diabetik denně vypít?
Pro většinu diabetiků je bezpečná denní dávka přibližně 50–150 ml šťávy z kysaného zelí.
Začínat je vhodné s nižší dávkou kolem 30–50 ml a postupně ji navyšovat podle tolerance. Vyšší množství nepřináší větší přínos a může vést k trávicím potížím nebo nadměrnému příjmu soli, což je u diabetiků nežádoucí.
Může šťáva z kysaného zelí ovlivnit účinek léků na cukrovku?
Šťáva z kysaného zelí obvykle přímo neovlivňuje účinek antidiabetik.
Její nepřímý vliv přes trávení a vstřebávání živin může u citlivých osob mírně změnit glykemické křivky. U pacientů léčených inzulinem nebo sulfonylureami se doporučuje při zahájení pravidelného užívání krátkodobě častější kontrola glykemie.
Je šťáva z kysaného zelí vhodná při diabetu 2. typu?
Při diabetu 2. typu může být šťáva z kysaného zelí roz
V naší poradně s názvem LÉČBA WARFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta.
Dobrý den, užívám warfarin (5 mg)a chci se zeptat, zda můžu jíst rajčata a pokud ano v jakém množství denně? Mohu také jíst kapustu?
Děkuji
Iveta Mikendová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že se na to ptáte. Rajčata jsou ve spojení s Warfarinem relativně bezpečná a můžete jich sníst kolik chcete. S kapustou je to horší. Kapusta je zelená rostlina, která obsahuje vitamín K. Hlávková kapusta, která je vidět na těchto fotografiích https://www.google.cz/image… má jen vyšší obsah vitamínu K a je možné ji občas v MALÉM množství zařadit do jídelníčku. Nebezpečí hrozí u kadeřávku https://www.google.cz/image… ten má opravdu vysoké množství vitamínu K a pokud užíváte Warfarin, tak byste rozhodně neměla kadeřávek vůbec konzumovat. Mezi další podobné druhy, které je třeba hlídat patří: růžičková kapusta, brokolice, vařený i čerstvý špenát, vařené zelí, čerstvá brokolice, chřest, okurka a zelená jablka. Když si něco z těchto věcí dáte, tak v ten den musíte omezit jinou potravinu s obsahem vitamínu K.
Když se řeší cukrovka a kysané zelí, je nutné začít u jeho složení. Kysané zelí vzniká mléčným kvašením, při kterém bakterie mléčného kvašení přeměňují přirozené cukry v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je potravina s velmi nízkým obsahem využitelných sacharidů a vysokým podílem vlákniny.
Pro diabetiky je klíčové, že kysané zelí má nízký glykemický index a minimální glykemickou zátěž. To znamená, že samo o sobě nezpůsobuje prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi. Tento fakt je často mylně interpretován jako „snižuje cukr v krvi“, což není vždy pravda.
Rozdíl mezi kysaným a kyselým zelím
V praxi se zaměňují pojmy kysaný a kyselé zelí. Kysané zelí je fermentované přirozeně bez octa. Kyselé zelí může být pouze okyselené octem, bez fermentace a bez probiotického efektu.
Kyselé zelí: často ocet, žádná fermentace, menší metabolický efekt
Pro diabetiky má význam hlavně pravé kysané zelí
Glykemický dopad u diabetu 1. a 2. typu
U diabetu 2. typu může kysané zelí nepřímo ovlivňovat inzulinovou rezistenci a zpomalovat vstřebávání sacharidů z ostatních potravin. U diabetu 1. typu se jedná spíše o neutrální potravinu s nízkým dopadem na glykemii.
Rozdíly vycházejí z odlišného mechanismu onemocnění a nelze je paušalizovat jednou radou pro všechny pacienty.
V naší poradně s názvem OTEC PLESKAČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Bednář.
prosím,jsem tři dny po skončené radioterapii močového měchýře a mám stálé nucení na stolici a velké křeče.Ve střevech žádnou stravu nemám,ale nucení mám stále.Nevím,jestli se tomu říká průjem,ale jde ze mě nějaký hlen někdy i nepatrné stopy krve.Prý je to následek po radioterapii.Můžete mi prosím sdělit,jak dlouho tento stav potrvá a co proti tomu se dá dělat? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš stav se nazývá chronická radiační enteritida. Je to odborný termín pro dlouhodobé poškození funkce střev, které může vzniknout po radiační terapii. Tyto následky mohou vést k chronickému průjmu, inkontinenci a střevní urgentnosti. Často k tomu dochází po léčbě různých druhů rakoviny, které vyžadují radiační terapii do břišní oblasti. Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat měsíce nebo dokonce roky po ukončení léčby.
Následující návrhy vám pomohou zvládnout chronický průjem:
1. Pokud se jedná o nový příznak, informujte o tom svého lékaře. Váš lékař vám může pomoci určit, zda je tento váš stav léčitelný a v případě potřeby předepsat léky k jeho zvládnutí.
2. Požádejte svého lékaře, aby vás zkontroloval na infekci C. diff (Clostridium difficile). C. diff je následek přerůstání normálních GI bakterií a může způsobit vážné průjmy a křeče v břiše.
3. Každý den vypijte nejméně 3 litry (12 šálků) tekutiny, aby nedošlo k dehydrataci. Pijte tekutiny ohřaté na pokojovu teplotu a pomalu je popíjejte po celý den. Vyhněte se pití velkého množství najednou a vyhněte se sladkým nápojům, jako je džus a limonády. Ty mohou zhoršovat průjem. K pití vyzkoušejte masový vývar, kávu bez kofeinu, čaj bez theinu a vodu. Vyhněte se alkoholu a kofeinu.
4. Jezte malá, častá jídla a občerstvení. Vyhněte se konzumaci velkých jídel, která by příliš mnoho zatěžovala trávicí trakt.
5. Zaznamenejte, co a kolik jste toho snědl, ať už jsou to jídla domácí nebo z restaurace, jejich teplotu a denní dobu konzumace. Uveďte i přesné podrobnosti o příznacích, které se u vás objeví. Pak deník vezměte k lékaři a promluvte si s ním o jídle a symptomech. Lékař vám pomůže určit, co vyvolává nepříjemné příznaky. Identifikace příčin může trvat několik týdnů, takže buďte trpěliví!
6. Projděte si se svým lékařem všechny doplňkové a alternativní terapie, které používáte, jako jsou speciální čaje, vitamíny, minerály, bylinné doplňky a další živiny. Některé byliny a doplňky stravy mohou způsobit průjem.
7. S lékařem si také promluvte o možných lécích proti průjmům. Imodium nebo jiná protiprůjmová léčba umožní jíst pestřejší stravu.
8. Co nejdříve doplňte stravu psylliem, guarovou gumou, inulinem nebo jiným rozpustným vlákninovým produktem. Začněte jednou dávkou denně, podle pokynů v balení. Později pak dávku zvyšte.
9. Změňte současně pouze vždy jeden aspekt své léčby. Například změňte léky proti průjmům nebo příjem potravy, ale ne obojí najednou. To vám umožní vyhodnotit, co funguje a co ne.
10. Občerstvení můžete založit na suchých slaných jídlech, jako jsou slané sušenky nebo suchý toast.
11. Vyhněte se těžko stravitelným jídlům, jako je popcorn, hrášek, kukuřice a syrová zelenina. Patří sem brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, kapusta, mangold, cibule, česnek a pór.
12. Vyhněte se kořenitým jídlům, pokud zhoršují váš průjem
13. Vyvarujte se potravin bez cukru a žvýkaček a cukrovinek vyrobených z cukerných alkoholů, jako je sorbitol, mannitol a xylitol. Cukrové alk
Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se&nbs
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bedřiška Švrčulová.
dnes mě naměřili zase hustější krev,ctěla jsem se zeptat jestli,když si dám zelí a beru varfarin,tak mi seřídne nebo zhoustne,děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vašimi slovy to lze říci, že čím více zelí sníte, tím hustší krev budete mít. Zelí, kapusta, okurky, to vše obsahuje mnoho vitamínu K, který ve vašem těle zkracuje čas, za který se krev srazí. Warfarin vychytává vitamín K, aby se čas srážení krve prodloužil. Když sníte více potravin s vitamínem K, tak obvyklá dávka Warfarinu nestačí a krev se chová, jako by se žádný Warfarin neužíval. Proto při užívání Warfarinu musíte kontrolovat příjem vitamínu K a udržet ho na stejné úrovni každý den. Zelí si nechte pro dny, kdy víte, že jste nesnědla mnoho zeleniny, abyste rychle doplnila hladinu vitamínu K. Dávkování Warfarinu je stanoveno tak, abyste mohla přijmout 90 mikrogramů vitamínu K každý den. Když sníte málo potravin s vitamínem K, tak Warfarin vychytá všechen vitamín K a způsobí to zvýšené riziko krvácení a vzniku modřin.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE - SEZNAM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Teraz užívam na riedenie krvy Anopyrin. Na internete som sa dozvedel o potravinách predovšetkým zelenine obsahujúcich vitamin K, nie sú vhodné pre
konzumáciu pri súčasnom užívaní Anopyrinu. Aké vitamíny mám konzumovať, keď nemôžem zeleninu ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Anopyrin obsahuje kyselinu acetylsalicylovou, která vám pomáhá udržet krev bez tvorby krevních sraženin. Jednou z hlavních funkcí vitamínu K je kontrola hustoty krve a umožnění srážení krve v případě zranění. Vitamin K může aktivovat řadu proteinů zapojených do buněčné komunikační cesty zvané koagulační kaskáda. Tato kaskáda podporuje shlukování krevních buněk, nazývaných krevní destičky, což způsobuje tvorbu krevní sraženiny. Máte-li ve stravě příliš málo vitamínu K, tak to může zabránit vašemu tělu v řádné reakci na zranění, což zvyšuje riziko vzniku modřin a jiného třeba i vnitřního krvácení. Vitamin K také interaguje s léčivy, která mají vliv na srážení krve, včetně Warfarinu a Anopyrinu.
Anopyrin a vitamin K mohou pracovat společně, aby pomohly udržet vaši krev na vhodné hustotě. Správná rovnováha Anopyrinu a vitaminu K umožňuje vašemu tělu správně reagovat na poranění a zároveň zabraňuje spontánní tvorbě sraženin. Změny v dávkování vitamínu K nebo Anopyrinu mohou tuto rovnováhu narušit, což zvýhodňuje krvácení nebo tvorbu sraženin. Pokud užíváte Anopyrin, tak byste se měl ve stravě vyvarovat pouze potravin s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta, růžičková kapusta, jarní cibulky, brokolice, chřest, okurky, švestky výrobky ze soji a plnotučné mléčné výrobky. Ostatní zeleninu a potraviny můžete konzumovat rozumně bez omezení. Takže vám zbývá dostatečně pestrá paleta z které můžete čerpat potřebné vitamíny a minerály. Pokud i přesto budete pociťovat, že potřebujete vitamínový doplněk stravy, tak volte ten, který nebude obsahovat vitamín K.
Kysané zelí je hlávkové zelí, které projde procesem fermentace. Ta změní strukturu a chuť produktu. Hlavně ale způsobí, že kysané zelí obsahuje velké množství zdraví prospěšných látek. Půl hrnku kysaného zelí obsahuje jen 7 gramů sacharidů, 2 gramy cukru, ale už 10 procent denní dávky vitaminu C, 11 procent doporučené denní dávky vitaminu K a po 5 procentech doporučené denní dávky vitaminu B6 a kyseliny listové. Půl hrnku zelí obsahuje asi 20 procent denní dávky sodíku. Najdeme zde i železo a mangan, draslík, proteiny a hlavně probiotika, která jsou podstatná pro správné fungování zažívání, imunity, ale také nervové soustavy.
Kysané i čerstvé zelí působí na cukrovku prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahují totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitaminy K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamin B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru, jde tedy o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
Navíc kysané zelí obsahuje ve 100 g výrobku 8 purinů, což z něj činí potravinu, kterou lze konzumovat bez omezení.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysané zelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Tvrzení o rychlém snížení cukru v krvi pomocí kysaného zelí je nutné uvést na pravou míru. Kysané zelí není akutní léčebný prostředek při hyperglykemii. Neobsahuje látky, které by okamžitě snižovaly hladiny glukózy.
Jeho přínos spočívá v tom, že nezvyšuje hladiny cukru a může tlumit vzestup glykemie po sacharidovém jídle.
Kdy může dojít k subjektivnímu poklesu glykemie
Někteří pacienti popisují pokles hodnot po zařazení kysaného zelí k jídlu. Ve skutečnosti jde často o:
nahrazení části sacharidové přílohy
zpomalení trávení celého jídla
lepší kontrolu porcí
Kdy kysané zelí nepomůže
Při výrazné hyperglykemii, infekci, stresu nebo vynechání léků nemá kysané zelí žádný léčebný efekt. V těchto situacích je nutná standardní terapeutická intervence.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Co je šťáva z kysaného zelí a proč se řeší u diabetu
Šťáva z kysaného zelí vzniká přirozenou fermentací bílého zelí za účasti mléčných bakterií. Nejde o doplněk stravy, ale o potravinu s komplexním složením, která obsahuje organické kyseliny, malé množství sacharidů, sodík, draslík a živé kultury.
U diabetu 2. typu a inzulinové rezistence se o ni zajímáme proto, že fermentované potraviny mohou ovlivňovat střevní mikrobiom, který hraje roli v regulaci metabolismu glukózy. Nejde o „léčbu cukrovky“, ale o možný podpůrný nástroj v rámci celkového režimu.
Fermentace a metabolismus cukrů
Během fermentace dochází ke štěpení části přirozených cukrů v zelí na kyselinu mléčnou. Výsledkem je nápoj s nízkým obsahem jednoduchých sacharidů, který má minimální přímý glykemický efekt.
To znamená, že šťáva z kysaného zelí sama o sobě obvykle nezvyšuje glykemii. Její vliv je spíše nepřímý – přes trávení, hormonální odezvu a střevní prostředí.
Proč diabetici hledají alternativy
Mnoho lidí s diabetem hledá jednoduché a „přirozené“ způsoby, jak podpořit stabilitu krevního cukru mezi jídly. Šťáva z kysaného zelí je dostupná, levná a má dlouhou tradici, což zvyšuje zájem o její praktické využití.
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana S..
Nedávno jsem si dala 2x v týdnu do salátu moji oblíbenou rukolu (jen hrst) a už jsem měla hodnotu INR 1,6.Kysané zelí,které je moc zdravé se také bojím jíst.Dnes jdu na krev tak uvidím co bude,každý den zelené saláty nejím,nemám je doma nebo nemám chuť a to mě také vadí,že se má jíst stejné množství vitaminu K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Právě ve dnech, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, se hodí potraviny s vysokým obsahem vitamínu K, jako je zelí, kapusta a ledový salát. Stačí pak sníst tři velké listy nebo miska kysaného zelí a máte limit pro příjem vitamínu K dosažen také.
Máte pravdu, že je to trochu náročné, ale dá se na to zvyknout. Zároveň existuje možnost pro pacienty na Warfarinu, u kterých se nedaří udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0, kdy 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, přejít na Eliquis s doplatkem 200 Kč/měsíc. Tady je kompletní ustanovení podmínek pro tuto hrazenou léčbu: https://www.sukl.cz/modules…
V naší poradně s názvem WARFARIN - CO MŮŽU JÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava Vostrá.
Dobrý den ?
starám se o tetu,která užívá warfarin.Co ji mám dávat k jídlu? Má k němu dobrý vztah.Ale má problémy ,nevychází ji dobře qvik.Má 2.1.1.6,23.1.1.9,20.2.1.8,30.3.1.2.Je poslaná na interní vyšetření.Zajímá mě co ji mám vařit a vůbec připravovat k jídlu aby se to srovnalo.Jaké smí čaje ,nebo pít pouze vodu.Co zelenina ovoce?
Děkuji moc za odpověĎ.Tetě je 69 roků.Užívá léky na štítnou žlázu Euhtyrox 50mikro. na tlak prestanceneo combi 5 mg/1,25 a warfarin
S pozdravem J.Vostrá neteř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro správnou funkci léku Warfarin je nezbytné, aby každý den teta přijala stravu s obsahem vitamínu K ve výši 90 mikrogramů. Ne více, ale ani ne méně - každý den stejně. Obvyklá česká strava založená na mase, omáčce a přílohách z mouky (těstoviny, knedlíky) nebo rýže je chudá na vitamín K a jedno takové jídlo obsahuje do 10 mikrogramů vitamínu K. Vitamín K se tedy musí navíc doplňovat prostřednictvím zeleniny. Nejvíce vitamínu K obsahují zelí, kapusta, ledový salát, brokolice, chřest, jarní cibulky a okurky. Například tři listy zelí, kapusty nebo salátu obsahují 90 mikrogramů vitamínu K a hodí se tehdy, když víte, že ten den nebyla strava bohatá na zeleninu, tak to s tím lze rychle doplnit. Aby však byla strava zábavná a přesto obsahovala potřebné množství vitamínu K, tak zde máme připravené jídelníčky. Můžete je vidět tady:
Nemoci z překyselení organismu a seznam vhodných a nevhodných potravin
Nemoci z překyselení organismu
Některé nemoci si vyvoláváme svým mnohaletým chybným chováním. Revmatismus, dna, artritida, stejně jako řada dalších onemocnění, mají svou příčinu – překyselení organismu. Překyselený organismus nemůže být zdravý. Čím větší je toto zatížení, tím závažnější je onemocnění. Hlavní příčiny překyselení organismu:
Všeobecné
špatná výživa (denaturované potraviny)
špatné stravovací návyky
špatný způsob života
Konkrétní příčiny
příliš mnoho bílkovin
cukr
alkohol
nikotin
nasycené mastné kyseliny
jedovaté látky v životním prostředí
poživatiny (respektive jedy z poživatin)
elektrosmog
zloba a agrese
stres a nahromaděná duševní zátěž
Seznam nejdůležitějších kyselinotvorných potravin obecně:
Alkohol, většina mléčných výrobků, vejce a těstoviny, maso, uzeniny a vnitřnosti, ryby a mořské plody, většina ořechů a semínek, většina obilovin, některé luštěniny, nezralé ovoce.
Seznam nejdůležitějších kyselinotvorných potravin konkrétně:
V naší poradně s názvem ČERVENÉ ZELÍ A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Rychtářová.
V bílém zelí je hodně vitamínu K , ráda bych věděla jak je to u červeného zelí?Děkuji za odpovědˇ.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V červeném zelí je vitamínu K také poměrně hodně. Během léčby Warfarinem byste měla denně přijmout stejné množství vitaminu K a to 90 mikrogramů každý den. Čtvrka hlavy červeného zelí obsahuje právě 90 mikrogramů vitamínu K. Takže pokud přijímáte během dne i jiné potraviny s obsahem vitamínu K, tak jste již nad limit.
Warfarin blokuje účinek vitamínu K v játrech. Z toho vyplývá, že nadměrný přísun vitamínu K snižuje účinek Warfarinu, naopak jeho nedostatečný přísun účinek léku zesiluje. Mezi potraviny s nejvyšším množstvím vitamínu K patří listová zelenina s tmavozelenými listy. To neznamená, že ji musíte ze své stravy vyřadit. Tento druh zeleniny je totiž tělu prospěšný: má pozitivní vliv na srdce, na gastrointestinální trakt (díky vysokému obsahu vlákniny), zlepšuje zrak (díky vysokému obsahu luteinu) a podobně. Abyste mohli zařadit do svého jídelníčku listovou zeleninu s tmavozelenými listy i během užívání přípravku Warfarin, doporučuje se stravovat se stabilně. Tím je myšleno, že byste měli jíst každý týden stejné množství této zeleniny, ne jeden týden hodně a další týden žádnou. Bude-li Vaše strava obsahovat stále stejné množství vitamínu K, Warfarin i tělo se s tím vyrovnají. Jestliže však bude množství vitamínu K kolísat, bude kolísat i hodnota INR. A pamatujte, že i když má zelenina zelenou barvu, neznamená to, že je bohatá na vitamín K. Velké množství vitamínu K obsahuje pouze listová zelenina s tmavozelenými listy.
Příklady zeleniny bohaté na vitamín K: zelí, brokolice, špenát, locika lesní, kapusta kadeřavá, tuřín, brukev hořčičná, hlávkový salát (vyjma ledového salátu, který je na vitamín K chudý), růžičková kapusta, čekanka, brukev kapusta, květák (přestože má bílou barvu, patří do stejné čeledi jako brokolice).
Doplňky stravy:Vitamín K lze najít v potravinových doplňcích, což neznamená, že je nemůžete užívat. Stejně jako u listové zeleniny s tmavozelenými listy platí, že je třeba přijímat konstantní množství vitamínu K. Pokud byste chtěli doplňky stravy začít užívat, poraďte se se svým lékařem. I zde platí, že na začátku užívání by se měla hodnota INR sledovat pozorněji.
Vitamíny: Které vitamíny můžete bezpečně konzumovat, když užíváte Warfarin?
Seznam některých nejběžnějších vitamínů a jejich vliv na hodnotu INR
Vitamíny B: nemají žádný vliv na INR.
Vitamín C: až do 500 mg denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 500 mg mohou hodnotu INR snížit.
Vitamín E: až do 400 IU denně nemá žádný vliv na INR; dávky vyšší než 400 IU mohou hodnotu INR zvýšit.
Multivitamíny: většina multivitamínů obsahuje malé množství vitamínu K. Chcete-li je užívat, berte je pravidelně každý den, abyste zabránili kolísání hladiny vitamínu K v těle. Pakliže multivitamíny chcete začít užívat, poraďte se se svým lékařem. Také v tomto příp
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Pomocí kysaného zelí lze snížit hladinu krevního cukru. Pokud však zároveň užíváte léky na ředění krve, konzultujte konzumaci této potraviny s lékařem. Kysané zelí totiž obsahuje velké množství vitamínu K, který zvyšuje srážlivost krve a hrozí rizikem trombózy.
Očistná kúra: Každodenní konzumace syrového kysaného zelí v množství 100–150 g se doporučuje hlavně lidem, které dlouhodobě trápí přetrvávající chronická zácpa. Během detoxikačního programu se v rámci očisty střev doporučuje alespoň jednou denně konzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2 dl zelné šťávy.