KARBUNKLY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Flegmóna je druh zánětlivého onemocnění. Jde o dost nepříjemnou záležitost, která může dokonce skončit tragicky. Flegmóna znamená neohraničenou hnisavou agresivně se šířící infekcí měkkých tkání těla. Vlastní průběh onemocnění bývá velmi rychlý. Flegmóna se objeví už několik hodin od proniknutí bakterií postiženým místem.
Diagnóza flegmóna manus reprezentuje nemoci kůže a podkožního vaziva. Panaricia prstů ruky, impetiga, pyodermie, sykózy, abscesy, flegmony, furunkly a karbunkly v nejrůznějších lokalizacích. Toto onemocnění se léčí a operuje podle potřeby, a to incizí, drenáží, exkochleací. V závažných případech je nutná hospitalizace.
Zde můžete vidět, jak vypadá flegmóna manus.
Zdroj: článek Flegmóna
Povrchová forma folikulitidy je způsobena mikrobem, který se vyskytuje ve vlhkém a teplém prostředí s nízkou hladinou pH. Infekce propuká v období od 8 hodin až do 5 dnů od kontaktu s touto bakterií. Infekce se projevuje hrbolatou červenou vyrážkou, která se postupně vyvíjí v malé puchýřky naplněné hnisem.
Pityrosporum folikulitida je běžná u dospělých mužů a u mladistvých. Projevuje se červenými, svědivými pupínky na hrudi, zádech, na krku, pažích, ramenou a obličeji. Infekce je způsobena houbou, která je podobná kvasinkám.
Folikulitida gramnegativní se často vyvíjí na základě dlouhodobé antibiotické léčby akné. Antibiotika totiž mohou změnit rovnováhu bakterií, které jsou v oblasti nosu běžné. Při porušení rovnováhy dojde k přemnožení organismů, zejména gramnegativních mikrobů, které jsou zdraví škodlivé.
Karbunkly se vytvářejí po infikování stafylokokem. Tato infekce se projevuje vředy, které se objeví nečekaně a jsou bolestivé. Většinou po zhojení zanechávají jizvy. Tato infekce se vyskytuje na zádech, ramenou a krku. Léčba tohoto druhu infekce je pomalejší.
Eozinofilní folikulitida se nejčastěji projevuje u jedinců infikovaných virem HIV, přesná příčina tohoto druhu folikulitidy je neznámá. Infekce způsobuje opakovaný výskyt vřídků, které jsou zanícené a naplněné hnisem. Vřídky se vyskytují na horní nebo zadní části ramen. Tyto vředy se mohou rychle šířit a mohou extrémně svědit.
Zdroj: článek Vyrážka z vířivky
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
Zdroj: článek Nežit alias karbunkl
Fialové fleky na chodidlech a nohou mohou způsobit níže uvedená onemocnění...
Diabetes způsobuje změny u malých krevních cév. Následkem jsou kožní projevy zvané diabetická dermopatie. Na kůži vznikají světle hnědé šupinaté oválné skvrny, a to nejčastěji v přední části nohou a na chodidlech. Takové skvrny nebolí ani nesvědí a nevyžadují zvláštní léčbu.
Jedná se o vzácné onemocnění, které je podobně jako diabetická dermopatie způsobeno změnami v krevních cévách. Vzniklé skvrny jsou ale větší, hlubší a je jich méně. Vznikají tmavě červené vyvýšené oblasti, které se po určité době změní na lesklé jizvy s fialovým okrajem. Krevní cévy pod kůží jsou lépe viditelné. Někdy způsobují svědění a jsou bolestivé, nebo prasknou a pak je nutné vyhledat lékaře.
Vzácně se mohou objevit puchýře (například při diabetické neuropatii), a to převážně na hřbetech prstů na rukou či nohou. Vypadají jako popáleniny, ale nejsou bolestivé. Odezní obvykle samy bez jizev po úpravě glykémie.
Jedná se o další kožní projev způsobený dekompenzovaným diabetem. Dochází k tvorbě nažloutlých, hráškovitých a červeně ohraničených útvarů na kůži, ve kterých se hromadí tukové látky. Mohou svědit. Vyskytují se nejčastěji na zádech, rukou, nohou, pažích a hýždích, obvykle u osob s vysokými hladinami cholesterolu a tuků v krvi.
Původcem plísňových infekcí u lidí s diabetem je často kvasinka Candida albicans. Vytváří svědivé vyrážky − vlhká červená místa obklopená malými puchýřky a stroupky. Vyrážka se obvykle vyskytuje v záhybech kůže (pod prsy, mezi prsty na rukou a nohou, v podpaží a podobně). Mezi běžné plísňové infekce postihující diabetiky patří také například trichoficie (kožní mykóza), tinea capitis (plísňové onemocnění třísel) či vaginální mykózy.
U diabetiků se často objevuje ječné zrno (infekce žláz očního víčka), furunkly, folikulitida (infekce vlasových váčků), karbunkly (hluboké infekce kůže a podkožních tkání) nebo infekce kolem nehtů. Zanícené tkáně jsou obvykle horké, oteklé, červené a bolestivé. Nejběžnějším původcem těchto infekcí bývají stafylokoky.
Zdroj: článek Fialové fleky na nohou