Bolest, brnění, mravenčení nebo ztráta citlivosti v rukou dokážou výrazně zasáhnout do běžného života. Syndrom karpálního tunelu dnes nepostihuje jen lidi v namáhavých profesích, ale stále častěji i ty, kteří tráví dlouhé hodiny u počítače, pracují jednostranně rukama nebo procházejí hormonálními změnami. Mnoho lidí proto hledá úlevu nejen v lékařské péči, ale i v osvědčených domácích postupech. Tento článek přehledně vysvětluje, co jsou karpály, jak se projevují, co skutečně pomáhá a jak k potížím přistupovat bezpečně a s rozumem.
FAQ – Často kladené otázky
Jak poznám karpály?
Typické je brnění prstů, bolest zápěstí a zhoršení potíží v noci.
Co pomáhá na karpály nejvíce?
Kombinace omezení zátěže, cvičení, ortézy a včasné léčby.
Lze karpály léčit doma?
Lehké formy ano, těžší vyžadují odbornou péči.
Pomáhají babské rady na karpály?
Mohou ulevit, ale nenahrazují lékařskou léčbu.
Kdy je nutná operace?
Při výrazném a dlouhodobém útlaku nervu bez zlepšení konzervativní léčbou.
Existuje psychosomatika karpálů?
Psychická zátěž může obtíže zhoršovat, ale není jedinou příčinou onemocnění.
Mohu karpálům předcházet?
Ano, správnou ergonomií, přestávkami při práci a pravidelným cvičením.
Ve svém příspěvku KARPÁLY LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav kleprlík.
podívej se na babí recept na karpály...jednoduché....lesana,acylpiri a 5 listů aloe
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Hrad.
pROSÍM O RADU, JAK NA KARPÁLY, JEDNU RUKU JSEM VYLÉČILA, ALE S DRUHOU SI NEDOVEDU PORADIT.
jEDNAK JE PO PORODNÍ OBRNĚ, TAKŽE JE TROCHU JINÁ.
mOC PROSÍM O RADU. dĚKUJI PŘEDEM
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a hrudníku a také pacienti s chronickým plicním onemocněním nebo s nervosvalovým handicapem. U těchto pacientů je vhodná dechová předoperační rehabilitace, nutná je dobrá pooperační analgezie (například kombinovaná anestezie s epidurálním katétrem) a
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
V brzké době jdu na operaci pravé krkavice, zajímá mě průběh operace, bolest a pooperační stav, děkuji za každé info
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
Syndrom karpálního tunelu je útlakový syndrom způsobený postižením či poškozením středního nervu (nervus medianus) v karpálním tunelu. Tlakové poškození může vzniknout například po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů v této oblasti nebo poslední dobou častým chronickým přetížením zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem, tedy jako nemoc z povolání. Uváděny jsou rovněž hormonální změny v organismu, jako je užívání antikoncepce, těhotenství či menopauza.
Karpální tunel je průchod, jímž se některé nervy, drobné cévy a šlachy svalů dostávají z předloktí do dlaně. Ohraničen je ze stran vyvýšeninami zápěstních kostí (eminentita carpi ulnaris et radialis), zadní stěna je tvořena zápěstními kůstkami a zepředu je kryt zápěstním poutkem ohýbačů (retinaculum musculorum flexorum). Spolu s mnoha dalšími strukturami zde prochází i nervus medianus, který v této oblasti může být tlačen okolními strukturami na tuhé stěny tvořené zápěstními kůstkami, což vede k následné symptomatologii syndromu karpálního tunelu.
Při operativním řešení je důležité brát v potaz možnou variabilitu průběhu větví nervu medianu, jejichž přetětí je jednou z nejčastějších komplikací otevřených zákroků.
Lokální masti a mazání mohou přinést úlevu zejména u mírných obtíží. Často se používají přípravky s obsahem bylin nebo domácí mazání.
Domácí mazání z alpy s aloe
V lidové praxi se využívá kombinace francovky, aloe a acylpyrinu k potírání zápěstí před spaním. Jde o tradiční postup bez klinického ověření, proto je nutná opatrnost, zejména u citlivé pokožky.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ LÁZNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta ČÍŽKOVSKÁ DAVLE.
Dobrý den
18,10,2017 jdu na2 operaci kýčelního kloubu
po poslední operaci jsem byla rehabilitonována na Slapech ale mají plný stav,tak schaním jiné rehabilitační ústav nebo lázně
Jak mam postupovat
děkuji za odpověd Čížkovská mob 736463295
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Možná, že lázně vůbec nebudete potřebovat. S klidem můžete pokračovat v ambulantní rehabilitaci nebo požádat lékaře o zvážení možnosti umístění v rehabilitačním ústavu. U 90% případů s TEP se dá pooperační péče opravdu řešit ambulantně.
Osvědčené lázně po TEP jsou lázně Jevíčko a lázně Bělohrad.
Karpální tunel je úzký anatomický prostor v oblasti zápěstí, kterým procházejí šlachy ohýbačů prstů a středový nerv. Pokud dojde k jeho zúžení nebo otoku okolních tkání, vzniká útlak nervu a typické potíže známé jako syndrom karpálního tunelu.
Typické projevy karpálů
brnění a mravenčení prstů
bolest a otok ruky
snížená citlivost a slabost úchopu
zhoršení obtíží v noci
Často se objevují otázky na duchovní příčina potíží nebo mýty typu karpály na noze – ty anatomicky neexistují, syndrom se týká výhradně zápěstí ruky.
Ve svém příspěvku HERNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Škvárová.
Dobrý den,
manžel (1952), zdravý, silný člověk byl v uznávané nemocnici v r.2019 na operaci nezhoubných polypů v tl.střevu. Při anestezii vniknutí 4l obsahu žaludku do plic,napojen na plicní ventilaci, umělý spánek,tracheostomie,zánět plic,zánět pobřišnice-39dnů bojovali lékaři na ICU o jeho život. V břiše stále záněty, skončilo ileostomií, nechali pouze 20cm tl.střeva.Slíbili, že ileostomii zanoří a kýlu "opraví",což se nestalo.Propuštěn s antibiotiky, bakterií Klebsiellou, trombózou v obou nohách v zuboženém stavu, zhubl 25kg, doma stále hubnul, zvracel, vysoké teploty,kolaboval. Prof.který manžela operoval pomoc odmítl, musela jsem zařídit sama.Život mu zachránili ve zdejší okresní nemocnici, 8x hospitalizován-selhání ledvin, neprůchodnost střeva.
Od operace má pooperační kýlu, která se stále ohromně zvětšuje (Neupozornili od počátku na možnost kýlního pásu, koupila jsem sama). Nefrolog, kde je kontrolován říká, že ledviny by operaci zvládly.
Při kontaktování profesora(+foto kýly), který manžela operoval mi řekl, že vzhledem k jeho znalostem v dutině břišní je stav definitivní a operace by byla velice riskantní s nejistým výsledkem. Nemohu se smířit, že zdravý, silný člověk skončí invalidní těžce závislý na péči 3.stupně.
Ráda bych se zeptala, zda existuje naděje pro zkvalitnění manželova života nebo uznávané pracoviště se špičkovými lékaři, kde bychom mohli konzultovat manželovu kýlu a celkový stav.
Děkuji mockrát za radu a odpověď.
Vše dobré, hlavně pevné zdraví
přeje Jana Škvárová
Léčba je možná několika způsoby. Účinnou léčbou je například dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetnutí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. K operaci karpálního tunelu se přistupuje tehdy, selžou-li konzervativní metody léčby (klid, vitamíny, léky, obstřiky). Odkládání operace karpálního tunelu u těžkých případů může mít nevratné důsledky: utlačovaný nerv může být natolik poškozen, že se jen stěží naplno navrátí všechny funkce ruky. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny. Zde můžete vidět, jak probíhá operace karpálního tunelu.
Cena operace se na soukromých klinikách pohybuje okolo 5 000 Kč včetně pooperační kontroly. Za tuto cenu získáte špičkovou péči operatérů, kteří se na operace ruky dlouhodobě specializují, minimální čekací lhůty (operace jsou možné i do 10 dní) a příjemné zázemí. Máte-li diagnostikován syndrom karpálního tunelu na základě EMG, stačí se objednat přímo na operaci. V ostatních případech si nejdříve sjednejte konzultaci, na jejímž základě vám budou provedena další dovyšetření.
Po úspěšné operaci bez vzniku komplikací může jít mnohdy pacient rovnou domů. Úleva přichází do 1 až 2 dnů a normalizace funkce celé ruky se očekává do několika týdnů, popřípadě měsíců. Končetina se smí plně zatěžovat po uplynutí doby cca 3 měsíců. Správně provedený operační zákrok vyřeší problémy definitivně, proto jej není nutné odkládat, neboť se jedná o nejúčinnější způsob léčby tohoto onemocnění. Pooperační průběh léčby je založen opět na snaze pacienta. Nutné je navštěvovat obvodního lékaře, a to z důvodu kontroly hojení a převazu rány. Vhodná je tlaková masáž jizvy, díky níž dochází k většímu prokrvení a odplavení odpadních látek, což přispívá k rychlejšímu hojení jizvy a zabraňuje srůstu struktur měkkých tkání. Ránu je nutné první týden udržovat v suchu a čistotě, aby se zabránilo vniknutí infekce. V rozmezí 7. až 10. dne po operaci byste se měli podrobit vyndání stehů. Poté nejspíše dostanete poukaz k rehabilitační léčbě, kde vás naučí všechny potřebné cviky a aplikují některou z metod fyzikální terapie. Důležité je procvičit pohyby ve všech kloubech, protáhnout zkrácené svalové struktury a postupně začít posilovat ruku při různých manuálních činnostech. Důležité je nezapomínat na péči o jizvu. Jemná masáž a potírání jizvy sádlem, indulonou nebo jiným mastným krémem nejen urychlí její hojení, ale má i kosmetický efekt. Hojení jizvy nastává po dvou týdnech a plná zátěž ruky je možná asi za jeden až dva měsíce.
V naší poradně s názvem BARRETŮV JÍCEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Libor.
Dobrý den.Mohu prosím požádat o radu co je nejlepší lék/olej atd./na Barrettuv jícen?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Barretův jícen znamená, že původní buňky výstelky jícnu zmutovaly na buňky podobné těm ve střevech. Tento stav je definitivní a jde změnit pouze chirurgicky pomocí endoskopu. Sám si můžete pomoci tím, že zabráníte vzniku pálení žáhy. Právě průnik žaludečních šťáv do jícnu zhoršuje stav těchto buněk a způsobuje pálení žáhy. Pálení žáhy se dá předejít dodržováním těchto pravidel:
- proveďte změny ve své stravě tím, že omezíte mastné potraviny, čokoládu, kofein, kořeněné potraviny a mátu peprnou
- vyhněte se alkoholu, kofeinovým nápojům a tabáku.
- zhubněte, nadváha zvyšuje riziko zpětného toku žaludečních šťáv do jícnu.
- spěte v polosedě, poloha s hodně podloženou hlavou může zabránit tomu, aby se kyselina ze žaludku dostala do jícnu.
- nelehejre si dřive než 3 hodiny po jídle.
- všechny léky vždy zapíjejte velkým množstvím vody.
Pravidelně každý rok si nechte jícen vyšetřit endoskopem, abyste včas předešel případnému zhoršení stavu.
Syndrom karpálního tunelu lze léčit několika způsoby. Účinnou léčbou je dekomprese karpálního tunelu. Té lze v počáteční fázi dosáhnout udržováním ruky v klidovém stavu, injekcemi kortikoidů a použitím fyzikální terapie. Při plně rozvinutém syndromu je nutné přetětí zápěstních vazů, čímž se tlak na nerv odstraní. Operace se provádí ambulantně při lokální anestezii a trvá asi půl hodiny. K úlevě dojde cca po 2 dnech od zákroku a ruka se navrací k plnému fungování zhruba za 3 měsíce. Pooperační hojení lze pozitivně ovlivnit masáží jizvy. Po operaci se nerv regeneruje jen velice pomalu a trvá několik týdnů, spíše měsíců, než se nerv opět zotaví. Po operaci se doporučuje ruku šetřit, aby nedošlo k opětovnému zajizvení v okolí nervu. Také je vhodné užívat k urychlení regenerace nervu kombinované preparáty vitamínů B.
Ve svém příspěvku POOPERACNI TMAVE FLEKY NA NOHÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Adéla.
Neboj se Marie, proto jsi přeci na tu operaci šla, aby sis zlepšila stav svých nohou. Tyto jizvy po operaci varixů jsou běžné a vznikají tím, že se vylije trocha krve do podkoží, které je pak zbarveno do tmavší barvy, než normální okolí. Postupem času se tyto rozdíly vyrovnají. Pomůže k tomu i slunění, kterému již v roce 2012 můžeš vystavit i odoperovaná místa na nohou. Těš se na léto :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie .
Bojím, děkuji za optimistickou odpověď :-) Ale jak tak na tu nohu koukám, je horší než byla :-( před desíti měsíci. Nosím podpůrnou punčochu a přesto se mi ještě k flekům objevila 20cm. dlouhá kř.žíla uprostřed lýtka po délce :-(( Tak že stím sluněním to asi nepůjde :-/ Užívám tablety Detralex, a nyní ( už druhé balení ) mažu nohu Kostivalovou mastí ( Dr.Popov ). Po operaci jsem dostala několikrát krémem Hirudoid. Díky, ať se daří :-))
Pooperační péče hraje zásadní roli a skládá se ze dvou období. První období pooperační péče trvá asi šest až sedm týdnů a druhé období pooperační konzervativní péče dva až šest měsíců. Ihned po operaci je aplikován napínací funkční obvaz s přenastaveným palcem u nohy až do výměny druhého obvazu rány o tři dny později, s týdenními výměnami, se zachováním vhodného směru palce u nohy až do konečného odstranění obvazů šest až sedm týdnů po operaci. Pacient zůstává několik hodin v nemocnici, kde bude léčen antibiotiky a antikoagulanty o nízké molekulové hmotnosti. Plná zátěž bude povolena od prvního dne, kdy pacient začne nosit speciální botu po dobu asi dvou měsíců, během kterých bude pořízen rentgenový snímek k posouzení osifikace osteotomií.
V naší poradně s názvem POOPERACNI TMAVE FLEKY NA NOHÁCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie .
Bojím, děkuji za optimistickou odpověď :-) Ale jak tak na tu nohu koukám, je horší než byla :-( před desíti měsíci. Nosím podpůrnou punčochu a přesto se mi ještě k flekům objevila 20cm. dlouhá kř.žíla uprostřed lýtka po délce :-(( Tak že stím sluněním to asi nepůjde :-/ Užívám tablety Detralex, a nyní ( už druhé balení ) mažu nohu Kostivalovou mastí ( Dr.Popov ). Po operaci jsem dostala několikrát krémem Hirudoid. Díky, ať se daří :-))
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Marie, já jsem přesvědčen, že s tím máte spíše svůj niterní problém, protože se na to hodně soustředíte. Jestli Vám tento stav nenavozuje bolest, tak ostatní z toho vzniklé nedostatky hoďte za hlavu. Soustřeďte se, abyste své okolí zaujala hezkým pohledem a přijemným úsměvem a pak nikdo nebude mít příležitost, aby Vám zkoumal Vaše nohy. Detralex Vám určitě dobře pomůže od oteklých a bolavých nohou. Dopřejte si občas i nějakou ulevující koupel s voňavou pěnou a nezapomínejte také na masáže dolních končetin. Dobrý by pro Vás také mohl být kofeinový zábal, vyzkoušejte ho.
Chirurg odstraní buď celou štítnou žlázu, nebo její část. V případě některých zhoubných nádorů vyjme i uzliny v jejím okolí.
Odstranění celé štítné žlázy se nazývá totální tyreoidektomie, odstranění jednoho laloku se nazývá lobektomie a odstranění převážné části štítné žlázy se nazývá subtotální tyreoidektomie. Pokud jde o opakovanou operaci štítné žlázy, mluví se o reoperaci. Jestliže se lékaři přikloní k úplnému odstranění štítné žlázy, je třeba dodávat pacientovi hormony prostřednictvím medikamentů. Pacient pak musí tyto léky užívat doživotně.
Strategie samotného zákroku bude mít vliv na prognózu pacienta a rovněž také na případné komplikace, které mohou nastat.
Před samotnou operací štítné žlázy je nutné pacienta velmi pečlivě vyšetřit a stanovit správnou diagnózu. Lékaři se budou zajímat rovněž o rodinnou anamnézu a možném provázání rodových nemocí. Následně budou provedeny další testy – klinické, laboratorní, zobrazovací, cytologie a imunohistochemické.
Sonografie krku je velmi důležitým vyšetřením, které bývá prováděno u všech nemocných. Ultrazvuk umožňuje lékařům získat informace o struktuře a uspořádání parenchymu štítné žlázy a rovněž odhalí stav lymfatických uzlin. V některých případech je nutné provádět také CT vyšetření a biopsii.
Struma si velmi často žádá operativní zákrok. Lidově se strumě říká vole. Jestliže struma nezpůsobuje pacientovi žádné zdravotní potíže, pak operace není nutná. Operace je však nutná vždy, když dojde k takzvanému útlakovému syndromu, kdy štítná žláza naroste do takové velikosti, že začíná utlačovat okolí, především tracheu. Pacient pak má pocity dušení a tlaku.
U nadbytečné produkce hormonu štítné žlázy je nutné tento stav srovnat za pomocí medikamentů. Léčba je poměrně úspěšná a může operativní řešení odložit na dlouhá léta. V případě, že taková léčba neprokazuje žádné zlepšení zdravotního stavu a štítná žláza i nadále produkuje nadbytek hormonu, je třeba přemýšlet nad dalším postupem. V takovém případě se lékaři rozmýšlí mezi samotnou operací nebo takzvaným vypálením štítné žlázy pomocí radiojodu. Radiojod však nelze aplikovat u všech pacientů. U pacientů je třeba zvážit zdravotní stav. U pacientů – žen je třeba přihlédnout k tomu, zda si žena nepřeje mít v blízké budoucnosti dítě. Podle dávky radiojodu by žena neměla až dva roky otěhotnět. Aby toho nebylo málo, tak by ženy po aplikaci radiojodu přibližně 5 týdnů po radioterapii neměly pobývat v blízkosti malých dětí. Tato opatření se týkají především vůči dětem, u dospělých jedinců je vše v pořádku, tam k žádnému omezení nedochází.
Další onemocnění štítné žlázy jsou její nádory. Ty mohou být benigní (nezhoubné) či maligní (z
V naší poradně s názvem WWW PROSTATA PO OPERACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Dured Bittar.
Dobrý den, v Praze jsem podstoupil operaci rakoviny prostaty koncem minulého roku. Úspěšně, ovšem mám stále problémy s močením z důvodů asi zúžení močovodu. Doporučují mi další zákrok pomocí laseru, ovšem v celkové anestezi, obávám se jí protože mi je 76 let a známí mne varují, že jde o riziko na mozek.
Je to pravda nebo mám jinou možnost?
Děkuji předem za info
Ing. Dured Bittar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Současná anestezie mozek nijak neohrožuje, takže z tohoto pohledu se obávat nemusíte. Zda-li máte jiné možnosti léčby musíte probrat se svým ošetřujícím lékařem, který nejlépe zná Váš stav. Laparoskopické operace pomocí lejzru jsou dnes jedny z nejlepších řešení, které můžete dostat. Oznamte svému lékaři, že máte pochybnosti a on Vám dovysvětlí nejasnosti. Důvěra v lékaře je důležitá a významně ovlivňuje před i pooperační stavy.
Použití: Přiměřené množství masti jemně vetřete do pokožky. Mast je zpracována homeopaticky, a proto se nanáší jen množství, které se vstřebá do pokožky.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV PO OPERACI KRKAVICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Operace krkavice není náročná díky tomu, že tato tepna je mělko pod kůží a je dobře dostupná. Abyste necítil žádnou bolest, tak se před operací aplikuje buď celková anestezie, kdy během operace spíte a nic nevíte a nebo šetrnější lokální anestezie, kdy je znecitlivněn jen krk, ale zůstáváte při vědomí a vnímáte průběh operace. Abyste se cítil bezpečně, tak dostanete léky na uklidnění. Bolest můžete pociťovat po operaci při rotaci hlavy, ale to se řeší léky na bolest po dobu několika dní. Jak probíhá samotný operační výkon odstranění plaku z krkavice, můžete vidět tady: https://youtu.be/isFeXO8JXe8
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Mezi příznaky patří oslabená citlivost, mravenčení, pálení, trnutí a bolesti prstů rukou, které často bolí i v klidovém stavu. Postižení uvádějí, že největší bolest pociťují v noci. Syndrom lze klinicky diagnostikovat například studií nervového vedení či metodou EMG.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den, před 6dny jsem prodělal operaci krkavice při celkovém uspání, po operaci mě bolí v krku jako kdybych tam něco měl a nad řeznou ranou je otok který pomalu začíná splaskavat, při delším mluvení vysychá v krku. Je to prosím normální stav ? Děkuji za poskytnuté info. Zdeněk
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
EMG se používá pro diagnostiku neurosvalových onemocnění a poškození, kineziologii a poruchy kontroly pohybového aparátu. EMG signálů lze taktéž využít pro řízení protetických náhrad jako například ruky či nohy. EMG je používáno i pro ovládání počítače a jiných elektronických zařízení (PDA nebo mobilních telefonů). Možné využití sahá k řízení mobilních robotů či elektrického křesla, což může být velmi přínosné pro osoby, které nemohou ovládat křeslo řízené joystickem. Povrchové EMG je možné využít například pro ovládání her či v kombinaci s EEG ve výzkumu spánkových pochodů a nervových záchvatů.
V naší poradně s názvem POOPERAČNÍ STAV UCPANÉ KRKAVICE DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Tyto komplikace mohou být následkem intubace - zavedení dýchací roury plicní ventilace. Pozorujete ústup otoku v oblasti zákroku, to je dobré znamení. Měřte si dvakrát denně teplotu a kdyby se zvýšila a nebo jste cítil cukání na krku a nebo pokud by se situace zhoršovala, tak neprodleně kontaktujte svého ošetřujícího lékaře.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Povrchově se používají takzvané multielektrody, a to stripsy nebo gridy. Strips je silikonový (případně plastový) pásek s kontaktními ploškami elektrod v linii za sebou. Grid je dvourozměrné pole s ploškami elektrod (často tvořenými Ag/AgCl kuličkami uspořádanými maticově) na silikonové či plastové podložce. Gridy slouží k mapování rozložení potenciálů generovaných svalem. Dostupná je i verze plovoucích gridů, které namísto vystouplých stříbrných kuliček používají prohlubně, v nichž je aplikovaný vodivý gel – tím se redukuje vznik artefaktů ve snímaném signálu. Takovéto gridy se vyrábějí i jednorázové, přičemž je spodní strana opatřena samolepicí vrstvou, případně se připevňují samolepicí páskou.
Jde o jehlové elektrody bipolární či multipolární, případně o tenký drátek či svazek drátků. Bipolární elektroda je složena z duté jehly, jejímž středem prochází izolovaný vodič, který před hrotem jehly vychází na povrch její stěnou. Kovové tělo jehly tvoří jednu společnou elektrodu a středový vodič druhou elektrodu.
Jehlová multipolární elektroda je konstrukčně totožná s bipolární s tím rozdílem, že středem vede (a na povrch stěnou vystupuje) hned několik vzájemně izolovaných vodičů. Multipolární elektrodou lze tedy snímat několik signálu na velmi malé ploše najednou. Speciální jehlovou elektrodou se snímací plochou 25 μm lze měřit signál z jediného svalového vlákna (pro metodu SFEMG).
Podpovrchové elektrody se zavádějí kolmo na osu svalu nebo podélně. Jehlovou elektrodu lze dobře umístit ve svalu, ale jedná se o bolestivou metodu, a navíc jehla omezuje pohyb svalu a sval zároveň pohybuje elektrodou, což vede ke vzniku nežádoucích artefaktů v signálu. Jehlová elektroda může zůstat zavedena do svalu maximálně hodinu. Naproti tomu zavedený drát lze ponechat ve svalu až několik hodin, ale nelze s ním dobře manipulovat a lokalizovat konkrétní místo zájmu ve svalu. Drátové elektrody se používají tam, kde nechceme omezovat pohyb svalstva, ovšem drát se pohybem může povytáhnout.
V případě neinvazivního měření na povrchu kůže se zaznamenává signál vzniklý činností velkého množství motorických jednotek. Signál dosahuje špičkové hodnoty do 10 mV. Značný objem tkáně mezi elektrodami a svalovými vlákny, stejně jako rozhraní elektroda–pokožka omezují horní hranici využitelného frekvenčního pásma na 500 Hz. Hlavní část výkonového spektra tedy leží v oblasti 50–150 Hz.
Invazivním, takzvaným intramuskulárním EMG lze měřit elektrický potenciál malého množství motorických jednotek až jednotlivých motorických jednotek. Využitelné frekvenční pásmo sahá až k 10 kHz díky malému objemu tkáně mezi elektrodou a zdrojem signálu. Špičkové napětí dosahuje řádově stovek μV.
Snímání a záznam sumárních akčních potenciálů svalu se provádí za účelem zjištění funkcionality svalu. Využívá se povrchových nebo podpovrchových elektrod ke stimulaci periferního nervu, který pak vyvolá samotný záškub svalu, který je pak měřen povrchovou elektrodou. Podpovrchová elektroda ke snímání ve svalu není vhodná, protože dochází k jeho silné kontrakci, což se projeví vznikem artefaktů v signálu. Stimulace nervu je realizována elektrickými pulzy o frekvenci 3–5 Hz. Vyhodnocuje se amplituda a odezva na budící signál. Nízká amplituda (alespoň 10% snížení) všech odezev značí primární nemoc svalstva. Naproti tomu u nervové poruchy, jako je například roztroušená skleróza, je patrné zpoždění kontrakce vláken při normální amplitudě. Jinou verzí CMAP metody je stimulace senzorických nervů, čímž se zpětnovazebně aktivují motoneurony, a tak lze vyšetřovat jejich funkčnost či přenosové vlastnosti.