KAŠOVITÁ STOLICA a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Kolonoskopie je metoda, s jejíž pomocí se tlusté střevo vyšetřuje zevnitř. Lékař pronikne přístrojem zvaným kolonoskop (asi 1 cm silná ohebná hadička) přes konečník do tlustého střeva, přičemž je možné vyšetřit dále i část tenkého střeva, podle potřeby. Název kolonoskopie pochází z latiny a znamená „prohlížení tlustého střeva“. Pokud se vyšetřuje pouze konečník, jedná se o vyšetření s názvem rektoskopie.
Jídelníček po kolonoskopii
Po kolonoskopickém vyšetření, při kterém jsou pacientovi odstraněny polypy, se doporučuje lehčí dieta, kašovitá strava a vyhýbání se kořeněným jídlům. Pokud nemáte v nálezu výslovné doporučení režimu, například pouze tekutiny nebo kašovitou stravu po odstranění větších polypů, tak nejsou žádná omezení. Samozřejmě je vhodnější začít lehčími jídly, ale záleží hlavně na chuti a toleranci.
Stravovací omezení se doporučují pouze po odstranění větších lézí. Většinou den po výkonu jsou to pouze tekutiny, další den kašovitá strava a pak už běžná strava dle individuální tolerance pacienta. Po odstranění malých polypů lze konzumovat běžnou stravu.
V naší poradně s názvem BLEDA STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Kristína.
Mávam aj svetlú stolicu ale nie často ale najviac mávam aj oranžovú a hnedú. To sa nejako strieda. Moč nemám tmavú. Ale má zdravú farbu tak ako má byť.
Ale neviem prečo je svetla. Ráz som mala svetlu a pila som mätový čaj a ona sama hnedla. Ale nemám so žlčníkov problémy. Jediné bolesti kde mám v bruchu sú ovulačné.
Nejem ani mastné jedlá vyhýbam sa im. Je mi po nich zle. Zacítim niečo moc mastné a je mi na zvracanie. Jem veľmi veľa vlákniny na trávenie. Prospieva to.
Kto má túto skúsenosť??? Že vraj svetlá stolica môže byť aj keď sa vypije viac mlieka či zje mliečne výrobky napríklad jogurty.
Horúčku nemávam, pribrala som dva kg, očné bielka mám biele.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pokud vaše tělo reaguje na tučné jídlo nevolností a zároveň máte světlou stolici, tak to svědčí o změnách ve funkci žlučníku. Doporučuji se více zaměřit na játra a nechat si tento orgán včetně žlučníku pořádně vyšetřit.
Kašovitá strava (mixovaná strava) je určená například pro pacienty po operaci zubů, po kolonoskopii (kolonoskopie), nebo i pro seniory. Jedná se o šetřící stravu, která je rozmixovaná. Jídlo se obvykle připravuje běžně a po přípravě se rozmixuje. Maso je většinou vhodné připravovat dušené nebo vařené a po tepelné úpravě si jej můžete na masovém mlýnku umlít. Z příloh je vhodné používat jen bramborovou kaši nebo jemné těstoviny, případně malé druhy těstovin. K pokrmu je vhodné připravovat masovou nebo zeleninovou šťávu a omáčky. Vhodné jsou také kompoty, které je dobré opět rozmixovat. Na večeře a snídaně je možné konzumovat pudinky, ovocné pyré, jogurty, ochucená mléka, jogurtové mléko, mléčné rýže, různé syrovátkové nápoje, ovocné dětské výživy s piškoty. Dále našlehané pomazánky a jako pečivo třeba jen bílou veku nebo rohlíky. Vše je dobré zapíjet mlékem, bílou kávou nebo již zmíněnými rozmixovanými kompoty.
V naší poradně s názvem DLOUHODOBĚ ŘÍDKÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den,mám delší dobu řídkou stolici.Asi od listopadu min.roku jsem měla bolest v podbřišku zjištěna cýsta na vaječníku užívala jsem kapký gýnex od energi.v lednu mi cýsta zmizela jeden den jsem prodělala jednodenní prujem nasadila jsem smektu asi na 2dný poté jsem si koupila laktobacilý imunit od swisu užívala jsem je měsíc.Stolice je stále řídká někdý až kašovitá občas pozoruji kouský stravý,pří snídani musím jít na wc stolice je řidčí ale formovaná než dojím tak musím znova a už to spíš ze mě lítá menší kusý stolice s kašovitou stolicí je v barvě sv.hnedé chodím jen ráno.Jsem dost výstrašená nidý jsem neměla takovou stolici nechodila jsem pravidelně spíš jsem měla zácpu.Občas pocituji ne uplnou bolest spíš takový nepříjemný pocit v podbřišku.U lékaře jsem zatím nebýla.Muže to znamenat nějaký problém?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, to může signalizovat vážnější problém a příčin může být několik. Například změny na střevní stěně nebo nerovnováha v trávicích enzimech žlučníku nebo slinivky břišní. Radím vám podstoupit vyšetření na gastroenterologii, abyste věděla na čem jste. Prozatím zkuste nasadit žlučníkovou dietu a často jeste dušenou rýži s mrkví a ráno několik kousků tmavé čokolády. Co nejrychleji se objednejte k doktorovi na gastroenterologii nebo na internu.
Pokud jsou střeva delší dobu v nečinnosti a neprochází jimi potrava v pevném stavu, dochází ke změnám střevní mikroflóry a ke zhoršení činnosti střevních buněk, které jsou nezbytné pro správnou funkci střeva. Pokud již k tomuto narušení dojde, je pak mnohem problematičtější se vrátit zpět k přirozenému příjmu potravy. Kašovitá strava je určená pouze na přechodnou dobu.
Ve svém příspěvku KAŠOVITA STRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý den,
bude mi 69 let a v roce 2017 mi byla prokázána infekce Helicobacter Pylori. Názory praktiků a gastroenterologů na eradikaci se liší. To byl jeden z důvodů,kvůli kterému odkládám eradikaci. Druhým důvodem jsou pouze ne příliš velké obtíže. Od covidu jím především kašovitou stravu (krupičnou kaši) a moje stolice je dlouhodobě řídká. Zajímá mě, zda řídká stolice je způsobena kašovitou stravou nebo uvedenou infekcí. Z hygienických důvodů mám obavu z endoskopického vyšetření (zanesení infekce z nesterilních přístrojů). Praktický lékař toto vyšetření zatím nepožadoval a rovnou mi doporučil léčbu na základě dechového testu a testu ze stolice Jak mám najít motivaci k přeléčení, když názory lékařů se různí a já se obávám vedlejších účinků eradikace. Ani hrozba rakoviny žaludku mě zatím k léčbě nemotivovala. Čekala jsem na dvojkombinací léků s Vonoprazanem, tato účinná látka u nás stále není zaregistrována.Dokážete mě namotivovat?
Děkuji za odpověď.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Existuje už jen málo málo dalších potravin, které lze pro dítě rozmačkat vidličkou. Podívejte se na tato další skvělá jídla:
Měkké tofu;
Rýže;
Ryby, pečlivě připravené bez kůže a malých kostí;
Mleté kuře nebo krůta;
Těstoviny;
Quinoa.
Mnoho z nich lze kombinovat a naplnit s nimi opakovaně použitelné sáčky na jídlo pro rychlé nakrmení kdekoliv venku. Bavte se s tím a sledujte, která kašovitá jídla má váš malý drobeček nejraději. Zde máte ještě seznam nabídek na sáčky, do kterých můžete rozmačkané jídlo vložit a použít ho třeba na výletě: kašovitá strava - sáčky.
Rozlišujeme dva typy průjmů – akutní a chronický. Akutní průjem začíná náhle a trvá krátkou dobu – méně než 4 týdny. Nejčastěji je infekčního původu a způsobují ho viry, bakterie nebo paraziti. Průjem může způsobit i dietní chyba, bývá vedlejším účinkem při podávání určitých léků (například antibiotik), nebo zkonzumuje-li dítě nadměrné množství potravin obsahujících větší množství vody (například meloun), nebo se průjem objeví v důsledku alergie na určitou potravinu.
O chronickém průjmu hovoříme tehdy, trvá-li déle než 4 týdny. Tento stav je nutno v každém případě konzultovat s lékařem, který zváží podrobnější vyšetření. Chronický průjem může mít organickou příčinu (například nedostatečná činnost slinivky, zánět střeva a tak dále), ale i psychickou (například stres).
Při infekcích gastrointestinálního traktu nebo jiných infekcích, které postihují i střevo, může být stolice hlenovitá, kašovitá, vodnatá, v hlenu se může objevit hnis či krev.
Při nedostatku enzymů ve střevě je stolice kašovitá, hutná, často se leskne, zapáchá. V tomto případě tělo nedokáže stravu dostatečně rozštěpit a strávit.
Podobný vzhled vykazuje stolice při onemocnění střevní sliznice. V tomto případě tělo nedokáže stravu dostatečně vstřebat (například při celiakii).
Dieta pankreatická se dělí do 4 stadií. Předepisuje se obvykle po akutním záchvatu slinivky břišní.
První stadium: Nic se nekonzumuje ústy, nasazena je infuzní výživa.
Druhé stadium: Přechází se na něj asi po 3. dnu prvního stadia. Podává se čaj, sacharidové potraviny, zejména takzvané hlenovité polévky, například odvar z vloček, odvar z rýže nebo z ovesných vloček, vodová bramborová kaše, starší pečivo, mrkvové pyré. Ke konci stadia se může přidat netučné mléko, jemné omáčky. Technologická úprava receptu je bez koření a kašovitá.
Třetí stadium: Přechází se na něj 12. až 15. den po akutním stavu. Podávají se piškoty, jemné těstoviny, banán, ovocné šťávy, mrkev, petržel, cuketa, netučný tvaroh, mleté maso kuřecí či telecí, ryby. Ke konci stadia se zkouší 5 g čerstvého másla do hotových pokrmů. Technologická úprava jídel je stále bez koření a kašovitá.
Čtvrté stadium: Následuje 3. týden od hladovky. Přechází se na dietu č. 4, což je dieta s omezením tuků. Pankreatická dieta méně potrápí milovníky sushi, které je možné beze strachu ve čtvrtém stadiu konzumovat.
Pokud vám byl během vyšetření odstraněn polyp, konzumujte dietní stravu po dobu čtyř dnů. Jsou-li po kolonoskopii nutná nějaká jiná opatření, sdělí vám je lékař. Většinou se doporučuje kašovitá strava.
Pokud nebyl při kolonoskopii proveden žádný léčebný zákrok, není třeba stravu nijak omezovat. Tudíž není nutná kašovitá či tekutá strava. V případě, že byl například snesen polyp, tak se obvykle doporučuje tekutá dieta po dobu asi 24 hodin. Uvedené opatření má dle zkušeností především význam pro lepší přehlednost ve střevě v případě komplikace (například krvácení). Některá zdravotnická zařízení doporučují normální dietu ihned po odeznění sedace.
Stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která léčbu podporuje. Příslušný druh a formu stravování ordinuje ošetřující lékař a sestavuje nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka je tím správným člověkem, který by měl poradit, jak se stravovat po propuštění domů či po návratu do práce. A to zvláště tehdy, když je dlouhodobá změna stravování nezbytná.
Tento druh stravy bývá doporučen zpravidla jen krátkodobě!
Tipy
Při kašovité dietě by měla být strava hlavně chutná a lehce stravitelná. Zároveň by měla obsahovat vše, co tělo potřebuje pro správné fungování. Důležité je také dodržovat pitný režim.
Pravidlo kašovité stravy: Běžně připravovaná strava se zpracuje do kašovité konzistence. Jak již bylo popsáno, maso se doporučuje upravovat dušením nebo vařením. Možné je i pečení (spíše výjimečně) či zapékání ve vodní lázni. Za vhodnou přílohu se samozřejmě považují brambory. Hodí se ale i těstoviny a další.
Tip: Jídlo je třeba vždy připravit do měkka.
Při krátkodobém (v řádu dnů) „pojídání“ kašovité stravy asi není nezbytně nutné do detailu sledovat, zda je ve stravě obsaženo vše, co by v ní mělo být. Na druhou stranu nelze doporučit ani druhý extrém, tedy vůbec si složení stravy nevšímat.
Recepty
Recepty se neliší od běžného stravování. Pouze se připravené pokrmy nakonec rozmixují.
Doporučení:
polévky – vývary, zeleninové
bramborová kaše, těstoviny, rýže; v podstatě je možný i knedlík
libové maso (hovězí, kuřecí, krůtí, může být i vepřové) a netučné ryby (nejlépe filé)
omáčky
dětské přesnídávka – lze přidat drcené piškoty
jogurty, tvarohy
krupicová kaše, pudink
sýry (tavené i tvarohové), vejce, pomazánky
banány, jahody, broskve, meruňky, jablko a další; zvolit lze i ovoce ve formě kompotu
vhodná je i zelenina – mrkev, řepa, rajčata a další
pečivo – netučné rohlíky, veka, piškoty jako přídavek do tekuté stravy
z tuků nejlépe rostlinné; přidávají se do hotových produktů
Co vynechat
Při kašovité dietě se doporučuje vynechat zejména potraviny, které jsou hůře stravitelné, dráždí zažívací trakt, způsobují nadýmání či se špatně zpracovávají do kašovité podoby. Patří k nim například:
tučné maso, uzeniny (zejména kořeněné a tvrdší)
chléb, čerstvé kynuté pečivo
kapusta, zelí, paprika, česnek, nakládané okurky, angrešt, fíky, datle, ořechy a další
Polypektomie je odstraňování polypů z trávicího traktu (především žaludek a tlusté střevo). Vlastní polypektomie se provádí při endoskopickém vyšetření (gastroskopie a kolonoskopie). U menších polypů se stopkou se pracovním kanálem endoskopu zavede polypektomická klička, ta se přehodí přes polyp jako laso, stáhne a následně se do ní pustí elektrický proud, který polyp odřízne. Uříznutý polyp se poté endoskopickým nástrojem vyjme z trávicího traktu. V případě, že je polyp větší a přisedlý, se nejprve do sliznice pod ním speciální jehlou aplikuje roztok adrenalinu a modrého barviva. Tím se polyp nadzvedne a barvivo ozřejmí, kudy vést řez kličkou, přičemž adrenalin snižuje riziko krvácení. Další postup je stejný, polyp je odříznut kličkou.
Celková příprava pacienta se shoduje s přípravou k endoskopickému zákroku, tedy ke gastroskopii a kolonoskopii. Speciálně u polypektomie je však nutné klást důraz na to, aby měl pacient dobrou srážlivost krve. Neměl by tedy užívat žádný silnější lék na ředění krve, čímž se myslí zejména Warfarin. Ten by proto měl být s předstihem vysazen a nahrazen jiným lékem.
Po odstranění je polyp odeslán na histologické vyšetření, kde lékaři přesně sdělí, zda se jednalo o nenádorový či nádorový polyp, a u nádorového polypu je zhodnocena jeho zhoubnost. Patolog se obvykle vyjádří i k tomu, zda byla tkáň nádorového polypu odstraněna celá. Další postup pak záleží na nálezu a na tom, za jak dlouho je provedeno kontrolní vyšetření, zda pacienta dovyšetřovat a jiné. Riziko tohoto zákroku roste s velikostí odstraňovaného polypu. Typickým rizikem je krvácení a závažným rizikem je protržení střeva. Při krvácení se podávají léky zrychlující srážení krve, eventuálně se krvácející místo ošetří při opakované endoskopii. Protržení střeva je velmi závažné a často se musí řešit chirurgicky.
Pokud není proveden žádný léčebný zákrok, například po kolonoskopii, není třeba nijak omezovat stravu. V případě, že je například snesen polyp u kolonoskopie, doporučuje se obvykle tekutá dieta po dobu asi 24 hodin. Uvedené opatření má zvláště význam pro lepší přehlednost ve střevě v případě komplikace (například krvácení). Některá pracoviště ale doporučují normální dietu ihned po odeznění sedace, tudíž se nepodává ani kašovitá strava. Ohledně kořeněných jídel nejsou známa žádná omezení ani po terapeutickém zákroku.
Stravovací omezení se doporučují pouze po odstranění větších lézí. Většinou den po výkonu se podávají pouze tekutiny, další den kašovitá strava a pak už běžná strava dle individuální tolerance pacienta. Po odstranění malých polypů je možné konzumova
Stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která léčbu podporuje. Příslušný druh stravování (dietu) ordinuje ošetřující lékař a sestavuje nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka je tím správným člověkem, který by měl poradit, jak se stravovat i po propuštění domů či po návratu do práce. A to zvláště tehdy, když je dlouhodobá změna stravování nezbytná.
Těsně po operaci je výživa zajištěna infuzemi, následně se přechází na stravu ústy, která je nejdříve tekutá s možným „popíjením“ takzvaných perorálních nutričních doplňků ke stravě a následně kašovitá (od 7. dne až do 3 týdnů) a přibližně do 5 týdnů by měla být tolerována pevná strava v kratších časových intervalech.
1.–2. týden tekutá strava: Konzistence potravy by neměla přesáhnout konzistenci jogurtového mléka, co takzvaně projde vidličkou (čisté vývary, ředěné přesnídávky, ředěné jogurty, jogurtová mléka, scezené polévky, řídké omáčky a podobně).
3.–4. týden kašovitá strava: Cokoliv rozmixovaného (přesnídávky, jogurty, kefíry, scezené omáčky, husté polévky, krupicová kaše, bramborová kaše, špenát, řídké míchané vajíčko a jiné). Vyhýbejte se nadýmavým potravinám, jako je například brokolice, květák, luštěniny, dále pak sycené nápoje a alkohol.
Po měsíci normální strava: Preference křehčích potravin, které lze dokonale rozžvýkat. Sousta důkladně prožvýkejte a jezte pomalu. Vyhraďte si na jídlo dostatek času a vždy jezte jen po malých kouscích. Nehltejte a nepolykejte velké kusy jídla. Přechod na běžné stravování by měl být pozvolný. Postupně zařazujte každý den jednu novou potravinu, abyste po operaci vyzkoušeli, jak ji tělo přijme. Počkejte do druhého dne, a pokud nemáte problém, například nevolnost, pálení žáhy, pocit těžkosti, můžete ji ve svém jídelníčku ponechat.
Po operaci je důležité konzumovat hlavně bílkoviny, a to v jakékoliv podobě včetně mléka. Mléko třeba v kávě, ráno kakao, pudinky, jogurty, kefírová mléka, proteinové nápoje, protože dokud se nejí maso, jde spolu s vývary o jediný zdroj bílkovin. V zásadě se nedoporučují takzvané light výrobky nebo odtučněné mléko, a to z toho důvodu, že neobsahují žádné živiny, které tělo potřebuje, takže raději vybírejte polotučné mléko a mléčné výrobky se 3 a více procenty tuku.
Vhodné potraviny:
maso – netučné, libové (v prvních týdnech lepší mleté), kuře, králík, treska, filé, tuňák, kapr, pstruh, sardinky ve vlastní šťávě, štika, sumec, losos, krůtí maso, vepřová kýta, kotleta, hovězí zadní, holoubě, vrabec, telecí maso, jehněčí
rostlinné výrobky Robi, Klaso, výrobky ze sóji
uzeniny maximálně 1–2x týdně například šunka od kosti, tedy uzeniny s vyšším po
Kašovitá strava z ovoce, to je skvělá sladká pochoutka pro vaše dítě. Zde je 14 druhů ovoce, které lze snadno rozmačkat vidličkou. Vyzkoušejte po vaše malé některé z těchto:
Kašovitá strava z rozmačkané zeleniny pro vaše malé může být snadná. Zde je 11 zelenin, ze kterých můžete udělat kašovitou stravu a hned podávat. Před rozmačkáním zeleninu oloupejte a zbavte semen, jsou-li v ní obsažena. Před podáním dítěti ji nechte vždy vychladnout.
Pečená brambora;
Pečené batáty, nakrájené před rozmačkáním, aby se přerušila jejich vláčná struktura;
Dušený hrášek;
Dušená cuketa;
Avokádo;
Vařená mrkev;
Dýně, nakrájená na kostičky před rozmačkáním, aby se zabránilo dlouhým vláknům;
Typ diabetu, při kterém slinivka břišní, přesněji Langerhansovy ostrůvky, produkují dostatek, ba i nadbytek inzulinu, ale tělesné buňky na něj dostatečně nereagují, a proto nedochází ke vstřebávání cukru z krve do tkání. Vyvíjí se velmi dlouhou dobu a projevuje se až ve vyšším věku. Příznaky se objevují ve formě zvýšené hladiny cukru v krvi, vydatné žízně, častým močením, ztrátou tělesné hmotnosti a únavy či nevýkonnosti. Léčba spočívá v dietě, snížení tělesné hmotnosti, zvýšení fyzické aktivity a podávání perorálních antidiabetik. Pouze u některých případů je potřeba dodávat inzulin.
Strava je zaměřena na tzv. dietu číslo 9 čili diabetickou dietu, jež se dále může dělit do několika speciálních variant:
9S – diabetická šetřící (diabetici s onemocněním zažívacího ústrojí)
9B – diabetická kašovitá (mletá dieta pro diabetiky)
9N – diabetická neslaná (pro diabetiky s chorobami srdce a ledvin)
Diabetická dieta je dietou racionální, plnohodnotnou a pestrou, a tudíž je většinou vhodná pro každého. Základem a každodenním pravidlem by mělo být rozdělení jídla do 5–6 porcí. Pro bližší představu je to snídaně, svačina (většinou se nechává například jablko čí rohlík od snídaně), oběd, svačina, večeře a u některých osob i druhá večeře. Neméně důležité by mělo být i dodržování stanovených časů jídel. To znamená, určit si například na 12 hodinu oběd a tuto dobu i nadále dodržovat.
Při diabetu mellitu II. typu by měly být úplně vyřazeny potraviny obsahující tzv. volné nebo také přímé cukry jako klasický bílý cukr a jiné, výše zmíněné poživatiny. Dále se nedoporučuje konzumace smažených či tučných jídel, nadměrného množství uzenin, veškerého tvrdého alkoholu a piva. Ve vlastním zájmu se snažme, aby pokrmy nebo potraviny určené k této dietě, nebyly zbytečně přesolené či překořeněné a k dochucení využívejme především bylinky.
Povolené potraviny: OVOCE – většinou konzumace bez omezení, jen pozor u ovoce příliš sladkého (například banány, hrušky, švestky). ZELENINA – konzumace bez omezení. MASO – doporučeno libové maso (kuřecí, krůtí, králičí, telecí, hovězí – zadní, vepřové – kýta), sladkovodní i mořské ryby (pstruh, kapr, lín apod.). VEJCE – povolen jeden kus týdně (nepočítají se vajíčka, jež jsou použita k přípravě pokrmů). MLÉKO – nízkotučné či polotučné mléko a zakysané mléčné produkty (kefír, podmáslí aj.). MLÉČNÉ VÝROBKY – bílé jogurty či jogurty označené jako DIA výrobky, sýry (tavené, tvrdé i tvarohové). SACHARIDY (cukry) – především tmavé pečivo, pečení z klasické mouky je povoleno, ale spíše je doporučována mouka celozrnná, z příloh k hlavním jídlům se využívají především brambory, bramborová kaše, těstoviny a rýže.
Pacient se dostaví s kompletním předoperačním vyšetřením na příjmovou ambulanci, kde je vypsán příjem, poté je odeslán na chirurgické oddělení. K operaci je indikován většinou na druhý den. K operaci je oholen na břiše a musí být na lačno. Po zavedení laparoskopického přístroje se detekuje stav jícnového prostoru. Dále se preparuje pomocí harmonického skalpelu oblast jícnového hiátu. Při preparaci se uvolní abdominální jícen, což usnadní založení manžety. Manžeta by měla být 25 až 30 mm široká, volně založená kolem mobilizovaného abdominálního jícnu se zavedenou žaludeční sondou. Obě části manžety se uchopí do kleští a před jícnem se sešijí. Dále se dvěma stehy zúží za jícnem hiát. Šití se může provádět dvěma způsoby. Uzly se zakládají buď intrakorporálně pomocí endoskopických jehelců, nebo extrakorporálně, kdy se dotahují speciální tyčinkou přes trokar. Endoskopické šití a uzlování vyžaduje nácvik, proto tento operační výkon provádí pouze zkušení lékaři. Samotný operační výkon se končí celkovou revizí, kontrolou krvácení a odstraněním sondy. Celý zákrok trvá přibližně 90 minut. Pacient cítí po operaci okamžitou úlevu. V den operace je pacient živen infuzemi, druhý až třetí den se podávají tekutiny a čtvrtý až pátý den postupně kašovitá a pevná strava. Jestliže pacientovi příjem stravy nečiní potíže, je propuštěn do ambulantní péče.
Pokud jsou podmínky nepřehledné, komplikované srůsty, pak se volí konverze operačního výkonu a zákrok se dokončuje otevřenou cestou klasického řezu v nadbřišku. Jako komplikace operačního výkonu jsou uváděny pneumotorax (vzduch v dutině pohrudniční), dále perforace (proděravění) žaludku či jícnu, které se řeší stehem a drenáží. V pooperačním období musí pacienti cca 5 až 6 týdnů počítat s jistým diskomfortem v oblasti polykání soust. Je třeba sousta dobře kousat a hodně zapíjet. V prvních týdnech se nedoporučuje konzumovat rýži.