KATARAKTA

Příčiny

V podstatě každá porucha struktury očního systému může vést k oslepnutí.

• vrozená slepota
• chybí prvky vizuálního orgánu;
• chybí spojení mezi okem a mozkem;
• rané dětství vývojová slepota
• nedostatečná diferenciace, tupozrakost a šilhání;
• juvenilní glaukom;
• genetické predispozice, které mohou vést ke ztrátě zraku v pozdějším věku například: retinitis pigmentosa, juvenilní makulární degenerace, dědičné oční atrofie, Biettiho krystalická dystrofie;
• získané slepota
• věkem podmíněné makulární degenerace (AMD), je nejčastější v průmyslově vyspělých zemích, asi u 50% populace;
• neprůhlednost čočky (katarakta), světově hlavní příčina slepoty;
• diabetes způsobuje slepotu u 17% populace;
• akutní nebo chronický glaukom (glaukom) způsobuje slepotu u 20% populace;
• odchlípení sítnice;
• důsledek mrtvice;
• embolie nebo trombóza cév;
• zranění;
• infekce, například bakteriální infekce jako je trachom z virů pak herpes
• nádory, například uveální melanom
• nemoci sklivce

Celosvětově je slepota na vzestupu, ale příčina nebude v klesající kvalitě očního ústrojí, ale v prodlužování věku dožití, kdy je více starých lidí, kteří jsou slepí.

Zdroj: článek Slepota

Režim po operaci šedého zákalu

Šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění způsobené postupným kalením čočky, nejčastěji podmíněným věkem. Z tohoto důvodu se vyskytuje nejvíce v populaci nad 50 let. Postupné kalení čočky vytváří clonu, která časem vede ke zhoršování zraku. Jediná dnes známá a efektivní léčba je operativní odstranění zkalené čočky a její náhrada za čočku umělou.

Vlastní operace je uzpůsobena tak, aby co nejméně zatěžovala pacienta a byla co nejpohodlnější. Celý výkon trvá zhruba 30 minut, je prováděn v lokální anestezii převážně ve formě kapek, zřídka je nutná lokální anestezie injekční. Ve speciálních mimořádných případech, jako například při psychickém či tělesném neklidu, se používá anestezie celková. Během výkonu operatér proniká drobným řezem při okraji rohovky do oka (přední komory). Vlastní čočka je umístěna v pouzdře za duhovkou. Tato zkalená čočka je pak pomocí speciálního ultrazvukového nástroje rozmělněna a odsáta ven. Zůstává pouze pouzdro čočky, do kterého je vložena umělá nitrooční čočka. Výhodou malé rohovkové rány je její samouzavření bez nutnosti šití, v případě její netěsnosti je možno ranku zabezpečit jedním stehem. Po operaci je oko do druhého dne zavázané.

Po operaci (zejména v den operace) můžete pociťovat mírnou bolest v oku, především řezání nebo svědění. Může být přítomný otok víček, spojivky a drobné modřinky na očním bělmu, které jsou normálním doprovodným jevem. V následujících dnech se vše vrátí k normálu. V případě, že zpozorujete některé z níže uvedených obtíží, je nutno rychle vyhledat očního lékaře:

• velká bolestivost;
• výrazné zčervenání;
• světloplachost;
• náhlé zhoršení vidění;
• mnohočetné mušky;
• záblesky či tmavá clona před operovaným okem.

První den po operaci a několik následujících dní může být vidění operovaného oka zamlžené. Ke stabilizaci vidění dochází za dva až čtyři týdny. Určité kolísání může trvat až dva měsíce. Nové brýle lze zpravidla předepsat již za čtyři až šest týdnů po operaci. V současné době se při operaci používá malý řez a implantuje se typ umělých nitroočních čoček z měkkých materiálů, které plně hradí zdravotní pojišťovna.

Zdroj: článek Rekonvalescence po operaci sítnice

Nežádoucí účinky

Kontraindikací u masti Dexametazon je přecitlivělost na účinnou látku a další složky použité v masti, nepoužívat na bakteriální (zejména tuberkulóza), virové, mykotické a parazitární infekce kůže, periorální dermatitidu, acne vulgaris, acne rosacea, dekubity, bércové vředy. Při aplikaci lokálních kortikosteroidů zejména u dětí je nutná zvýšená opatrnost.

Přípravek se nesmí dostat do kontaktu s očima, neboť hrozí vznik glaukomu nebo katarakty, a nesmí se ani nanášet na kůži v blízkosti oka (s výjimkou očních přípravků). Nedoporučuje se dlouhodobá aplikace na kůži obličeje. Neměl by se používat ani v oblasti pohlavních orgánů a konečníku. Ošetřování větších oblastí kůže (zvláště u dětí), dlouhodobá aplikace, okluze, použití v oblastech kožních záhybů či aplikace na porušenou kůži zvyšují nebezpečí vstřebání, a tím i vyvolání systémových účinků. Při dlouhodobém používání také hrozí ireverzibilní kožní atrofie.

Pokud se vyskytne sekundární infekce, musí být co nejdříve zahájena odpovídající protiinfekční léčba. I přes notoricky známé nežádoucí účinky jsou bohužel kortikosteroidy nadužívány, a vinu na tom má i nekázeň pacientů.

Nejvýznamnější nežádoucí účinky jsou:

• katabolismus – svalový úbytek, zvýšené ukládání tuků, dyslipidemie, diabetes mellitus,
• porucha metabolismu kostí – (osteoporóza),
• hypertenze (retence tekutin),
• peptický vřed,
• krvácení do GIT, imunosuprese (sekundární infekce, aktivace možné latentní infekce),
• glaukom, katarakta, atrofie kůže, špatné hojení ran,
• akné, strie, hirsutismus, hypogonadismus,
• změny nálad a chování, psychóza.

Zdroj: článek Dexametazon mast

Zapadlé oči po operaci šedého zákalu

Šedý zákal, katarakta, je zkalení oční čočky. Vyskytuje se především ve vyšším věku, výjimečně u mladých lidí nebo i dětí. Jedinou možnou léčbou je operace, při níž je zakalená čočka nahrazena novou umělou nitrooční čočkou. Existují dva způsoby provedení operace. Standardní ultrazvuková a modernější laserová. Ultrazvukovou operaci s implantací standardní čočky hradí zdravotní pojišťovny, je tedy zdarma. Laserová operace je bezpečnější, přesnější, šetrnější, ale provádí se za příplatek. Pacient si také může vybrat z různých typů nitroočních čoček, které se liší optickými vlastnostmi. Po operaci šedého zákalu se dočasně může vyskytnout pocit zapadlých očí.

Zdroj: článek Zapadlé oči