Už od narození miminka se rodiče vždy těší na jeho první krůčky, které budou předzvěstí jeho objevování světa. Dolní končetiny jsou ale velmi složitým systémem skládajícími se z mnoha částí, a i proto jejich „ovládnutí“ některým dětem trvá déle.
Dolní končetina
a) kosti
Lidskou nohu tedy tvoří pánevní kost (tvořená kostí kyčelní, stydkou a sedací), stehenní kost (= femur), čéška (jablíčko = patela), lýtková kost (= fibula), kolenní kost (= tibia).
Stehenní kost je nejdelší kostí v lidském těle a nachází se v horní části dolní končetiny a je spojena s pánví a s čéškou, holenní a lýtkovou kostí. S pánví stehenní kost pojí kyčelní kloub, s čéškou a současně i s holenní a lýtkovou kostí ji zas pojí kolenní kloub. Pod kolenním kloubem se nachází dvě kosti, které společně tvoří kostru bérce. Jedná se o holenní kost a lýtkovou kost. Holenní kost se při pohledu na člověka nachází v přední části. Holenní kost se postupně rozšiřuje a ve své spodní části vybíhá ve vnitřní kotník směrem k palci. Naopak lýtková kost se při pohledu na člověka nachází v zadní části nohy a v dolní části vybíhá v zevní kotník směrem k malíčku.
b) svaly
Na dolní končetině se nachází velké množství svalů, a proto je vhodné je rozdělit do několika oblastí podle místa jejich výskytu na svaly u kyčelního kloubu, svaly stehna, svaly bérce a svaly nohy/chodidla.
Na stehně se svaly dělí na přední a zadní. Přední svaly tvoří čtyřhlavý sval stehenní (= musculus quadriceps femoris) a sval krejčovský (= musculus sartorius). Zadní svaly stehna tvoří dvojhlavý sval stehenní (= musculus biceps femoris), sval pološlašitý (= musculus semitendinosus), sval poloblanitý (= musculus semimembranosus) a sval zákolenní (= musculus popliteus).
I svaly bérce se dělí na přední, zadní a zevní. Mezi přední svaly patří sval holenní (= musculus tikalis anterior), dlouhý natahovač prstů (= musculus extensor digitorum Lotus) a dlouhý natahovač palce (= musculus extensor hallucis longus). Mezi zadní bércové svaly patří trojhlavý sval lýtkový (= musculus triceps surae) tvořený z dvojhlavého svalu lýtkového (= musculus gastrocnemius) a z šikmého svalu lýtkového (= musculus soleus), a sval chodidlový (= musculus plantaris), zadní sval holenní (= musculus tikalis posterior), dlouhý ohybač prstů (= musculus flexor digitorum), dlouhý ohybač palce (= musculus flexor hallucis longus). Mezi zevní svaly patří dlouhý sval lýtkový (= musculus peroneus longus) a krátký sval lýtkový (= musculus peroneus brevis).
c) klouby a vazy
Dolní končetinu tvoří dva velké klouby, a to kyčelní kloub (= articulatio coxae) a kolenní kloub (articulatio genus). Kyčelní kloub je současně největším kloubem v lidském těle a připojuje dolní končetinu k pánevním kostem. Kyčelní kloub umožňuje pohyby: ohnutí, natažení, otočení, odtažení i přitažení dolní končetiny. Kolenní kloub pak ke stehenní kosti připojuje holenní kost a kost lýtkovou. Kolenní kloub je silný
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Podle klinické studie, která zkoumala vzájemnou interakci účinné látky Nimezilu s Warfarinem, nebylo prokázáno vzájemné ovlivnění při dávce 100 mg dvakrát denně. Závěr studie: Nimesulid (100 mg 2x denně) byl přidán 10 pacientům léčených warfarinem. Po 7 dnech společného podávání nebyly zjištěny žádné změny v protrombinovém čase nebo době krvácivosti. Dejte si ale pozor na Nimezil, protože má hodně nežádoucích účinků a při častém užívání se musí pravidelně kontrolovat funkce ledvin a stav srdce. Proto, jste-li pravidelným uživatelem Nimezilu, požádejte svého praktického lékaře o pravidelné kontroly těchto dvou orgánů.
I nohu tvoří několik kostí, celkově se kostra nohy nazývá skeleton pedis. Noha je vlastně podkladem celé kostry člověka, a tak nese celou váhu lidského těla, proto je třeba, aby kosti byly odolné.
Části nohy
a) kosti
Nohu tvoří kotníky, kosti holenní a lýtkové, současně také několik kostí zánártních (= ossa tarsi), kostí nártních (= ossa metatarsi) a prstů (= phalanges). Kostí zánártních je v chodidlu 7 a počítají se od paty směrem dopředu. Největší z nich je kost patní (= calcaneus) a kost hlezenní (= talus), před nimi se nachází menší kost loďková (= os naviculare) a tři kosti klínové: vnitřní (= os cuneiforme mediale) střední (= os cuneiforme intermedium) a zevní (= os cuneiforme laterále), na stejné úrovni se také nachází kost krychlová (= os cuboideum). Před kostmi zánártními se nachází pět kostí nártních (= ossa metatarsi), každá z nich vede k jednomu prstu nohy. Samotné prsty jsou tvořeny několika články. Palec u nohy tvoří dva větší články, ostatní prsty jsou ale tvořeny již třemi kostními články.
b) klouby a vazy
Stejně jako ruka i noha obsahuje klouby, které ale nejsou v noze tak pohyblivé jako v ruce. Kosti chodidla vytvářejí nožní klenbu, která umožňuje pružné našlapování. Klouby pojí různé části kostí, například kloub spojuje kost patní s hlezenní a člunkovou, nebo kost patní s kostí krychlovou, kost krychlovou s kostí člunkovou, kost člunkovou s kostí klínovou, kost krychlovou s kostmi klínovými a kosti nártní s prstovými články.
c) svaly
U chodidla se rozlišují svaly podle toho, jestli se nachází na hřbetu nebo na chodidlové části. Na hřbetu se nachází krátký natahovač prstů (= musculus extensor digitorum brevis) a krátký natahovač palce (= musculus extensor brevis). V chodidlové části se vyskytuje odtahovač palce (= musculus abductor hallucis), přitahovač palce (= musculus adductor hallucis), krátký ohybač palce (= musculus digitorum brevis), odtahovač malíku (= musculus abductor digiti minimi V), krátký ohybač malíku (= musculus flexor digiti minimi brevis V), krátký ohybač prstů (= musculus flexor digitorum brevis), čtyřhranný sval chodidlový (= musculus quadratus plantae) a další mezikostní svaly.
Svaly jsou zde velmi důležité, protože udržují nožní klenby ve správném postavení. U svalů je důležité, aby byly pevné a současně i pružné. Pokud by byly ale dlouhodobě přetěžovány, může se stát, že způsobí i pokles nožní klenby, a tím i způsobí ploché nohy.
d) klenby
U nohy se rozlišuje vnitřní klenba, zevní klenba příčná přední klenba. Vnitřní klenba vede od spodního hrbolu patní kosti přes kost člunkovou, první kost klínovou k první kosti nártní. Zevní klenba také začíná
V naší poradně s názvem ČAKRY A VLASY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MIlada.
Slyšela jsem, že prý nějaké čakry mají mít vliv na růst a kvalitu vlasů. Chci se zeptat která z čaker působí na vlasy a jaké jsou všechny čakry?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Podle jógínské tradice jsou čakry důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo něj. Na těle podle této tradice existuje mnoho čaker různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře.
Kořenová čakra
Název: Muladhara (Múládhára), kořenová čakra
Umístění: V poloviční vzdálenosti mezi řitním otvorem a šourkem, popřípadě na zadní straně děložního hrdla.
Barva: červená, rudá
Vůně: cedr, hřebíček.
Kořenová čakra je spojená se zemí, její energií a s činnostmi, které se zemí souvisí. Může to být zemědělství, ale také např. činnosti nazývané jako konzumní způsob života. Je spojena s prožíváním nejzákladnějších aspektů existence jako je potřeba jíst, pít, být v bezpečí nebo v teple. Zablokovaná kořenová čakra způsobuje, že má člověk málo síly - fyzické, duchovní i duševní.
Sakrální čakra
Název: Swadhisthana (Svadhišthána); sakrální čakra
Umístění: Zadní aspekt leží u dolního konce páteře, přední aspekt nad ohanbím (centrum kříže)
Barva: oranžová
Vůně: ylang-ylang, santal.
Sakrální čakra se též někdy nazývá sexuální čakra. Sakrální čakra má na starosti emoce, mezilidské vztahy, sexuální energii a tvořivé síly. Zablokování v sakrální čakře způsobuje sexuální chladnost a potlačování emocí, ale platí to i opačně, potlačování emocí zablokuje sakrální čakru.
Solar-Plexus čakra
Název: Manipura (Manipúra); solar-plexus čakra
Umístění: Zadní aspekt se nachází na úrovni solar plexu na vnitřní straně páteře, přímo za solar plexem, přední aspekt leží na solar plexu.
Barva: žlutá až zlatožlutá
Vůně: levandule, rozmarýn, bergamot.
Čakra Solar-Plexus je sídlem vůle osobnosti, citových vazeb a mentálních pochodů. Zablokování čakra Solar-Plexus vede k pocitům ztráty odvahy, porážky, ztráty svobodné vůle, vytváření falešných představ a negativních myšlenkových konstrukcí.
Srdeční čakra
Název: Anahata (Anáhata); srdeční čakra
Umístění: Zadní aspekt je na vnitřní straně páteře přímo za středem hrudníku, přední naproti srdci.
Barva: zelená (růžová a zlatá)
Vůně: růžový olej.
Srdeční čakra je čakra lásky a vztahů. Jde jak o vztahy k sobě, tak k druhým lidem, ale i k celému světu. Blokace srdeční čakry způsobuje neschopnost lásku dávat i přijímat.
Krční čakra
Název: Vishuddha (Višúddha); krční čakra; komunikační centrum (čakra)
Umístění: Zadní aspekt leží na spojnici páteře a medully oblongaty, v cervikálním pletenci přímo za krční jamkou, přední se nachází na ohryzku.
Barva: světle modrá (stříbrná, zelenavě modrá)
Vůně: šalvěj, eukalyptus.
Krční čakra má na starosti komunikaci a projevy vůle v životě. Zablokování krční čakry vede k neschopnosti se vyjádřit - vady řeči i prázdné myšlenky a také problémy s vlasy a chlupy.
Čelní čakra
Název: Ajna (Adžňá); čelní čakra
Umístění: Přední aspekt - na čele mezi obočím, zadní naproti na temeni hlavy (třetí oko)
Barva: indigově modrá (žlutá, fialová)
Vůně: máta peprná, jasmín.
Varle (latinsky: testis; množné číslo varlata, latinsky: testes; hovorově: koule) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (například testosteron). Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší. Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm. Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů. Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Nadvarle (řecky: epididymis) je část lidského těla, která se podobá velmi těsně stočenému kanálku. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na horní a zadní ploše varlete. Kdyby se natáhlo, dosáhlo by délky 6 metrů. Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během toho spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy. Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatatelné na zadní straně varlete. Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.
Šourek (latinsky: scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, kde jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech, potřebují ke svému vývinu teplotu nižší, než je teplota zbytku těla. Zdá se, že u člověka je ideální teplota pro spermatogenezi asi 34,4 °C; 36,7 °C už může snižovat počet spermií v ejakulátu. Teplota uvnitř šourku je ovladatelná, v chladu se stěna šourku stáhne a přitáhne varlata k břišní stěně, kde se ohřejí, v teple se naopak šourek povolí.
Penis (neboli pyj či falus) je kopulační orgán samců a součást samčí rozmnožovací soustavy.
V naší poradně s názvem ČESNEK, CITRÓN A MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Janku.
Dobrý den pane Vinš,výborné informace velké díky za takové super rady. V dnešní době jsou velice potřebné,chemické léky mají spoustu vedlejších učinku,není nad přírodní léčení samozřejmě pokud to jde.Ještě bych se zeptal na rady na snižování cholesterolu LDL přírodní cestou.Velké díkyJankuFrantišek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zde je 8 doporučení, která mohou snížit cholesterol přírodní cestou a zlepšit zdraví srdce:
1. Snižte nasycené tuky. Nasycené tuky, které se nacházejí především v červeném mase a plnotučných mléčných výrobcích, zvyšují váš celkový cholesterol. Snížení spotřeby nasycených tuků může snížit váš cholesterol s nízkou hustotou lipoproteinů (LDL) – „špatný“ cholesterol.
2. Odstraňte trans-tuky. Trans-tuky, někdy uváděné na etiketách potravin jako „částečně hydrogenovaný rostlinný olej“, se často používají v margarínech, sušenkách a koláčích z obchodu. Trans-tuky zvyšují celkovou hladinu cholesterolu.
3. Jezte potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny neovlivňují LDL cholesterol. Ale mají další přínosy pro zdraví srdce, včetně snížení krevního tlaku. Mezi potraviny s omega-3 mastnými kyselinami patří losos, makrela, sleď, vlašské ořechy a lněná semínka.
4. Zvyšte rozpustnou vlákninu. Rozpustná vláknina může snížit vstřebávání cholesterolu do vašeho krevního oběhu. Rozpustná vláknina se nachází v takových potravinách, jako jsou ovesné vločky, fazole, růžičková kapusta, jablka a hrušky.
5. Přidejte syrovátkový protein. Syrovátkový protein, který se nachází v mléčných výrobcích, může být odpovědný za mnoho zdravotních výhod připisovaných mléčným výrobkům. Studie ukázaly, že syrovátkový protein podávaný jako doplněk snižuje jak LDL cholesterol, tak celkový cholesterol a také krevní tlak.
6. Cvičte většinu dní v týdnu a zvyšte svou fyzickou aktivitu.
7. Přestaňte kouřit.
8. Zhubněte.
Pokud tyto změny nepovedou ve výsledku ke snížení cholesterolu, tak budou na řadě léky, které dokáží účinně normalizovat hladiny cholesterolu.
Hotel je umístěn v klidné ulici poblíž lázeňské kolonády a je propojen prosklenou spojovací chodbou s hotelem Libenský. Ubytovací kapacita hotelu je 90 lůžek, z toho 9 jednolůžkových, 39 dvoulůžkových pokojů a 2 apartmá.
V těchto pokojích je vybavení odpovídající standardu *** – sprcha s WC, lednička, telefon s přímou provolbou a barevný televizor se satelitním příjmem.
Na recepci vám pracovníci rádi poskytnou veškeré informace týkající se všech léčebných pobytů, kulturního i sportovního vyžití a dalších služeb. Hotel má vlastní parkoviště a nabízí hostům půjčovnu jízdních kol nebo pronájem relaxačního bazénu.
Stravování: Hotel má 1 jídelnu s kapacitou 100 míst v komplexu Libenský, kde se nachází i krásná stylová kavárna s terasou. Důležitou složkou léčebného pobytu je také vhodná strava – dieta, kterou určí při vstupní prohlídce pacienta ošetřující lékař na základě povahy onemocnění. O pacienty pečuje nutriční terapeut, se kterým je možno kdykoliv stravu konzultovat.
Léčení: Léčebné procedury jsou zajištěny v objektu hotelu Libenský anebo v Centrálních lázních, kde se nachází balneoprovoz, elektroléčba včetně rehabilitace a tréninkové ergometrie. Další služby zajišťuje hotel Libenský, kde se nachází stálá služba sester a pohotovostní služba lékaře. V objektu jsou ordinace ošetřujících lékařů a další odborné vyšetřovny (EKG, diagnostická ergometrie, doppler a další). Součástí je i vlastní solárium a místnost pro oxygenoterapii.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Akupresura se dá použít ke stimulaci bodů na těle, které mohou pomoci s problémy močových cest, zejména s hyperaktivním močovým měchýřem a močovou inkontinencí. Mezi klíčové body patří CV3 (Zhongji) a CV4 (Guanyuan) ve střední čáře břicha, stejně jako body na meridiánu močového měchýře, jako je BL23 (Shenshu) a BL28 (Pangguangshu). Stimulace těchto bodů může potenciálně zlepšit funkci močového měchýře a zmírnit močové potíže.
Akupresurní body a jejich použití
CV3 (Zhongji)
CV3 se nachází ve střední čáře břicha, v polovině cesty mezi pupkem a stydkou kostí, a je klíčovým bodem pro problémy s močovým a reprodukčním systémem.
CV4 (Guanyuan)
CV4 se nachází 7,5 cm pod pupkem ve střední čáře a je dalším důležitým bodem pro regulaci močové funkce.
BL23 (Shenshu)
BL23, umístěný na zádech, dva prsty laterálně od spodního okraje trnového výběžku druhého bederního obratle, se používá k posílení ledvin, které jsou klíčové pro zdraví močových cest.
BL28 (Pangguangshu)
BL28, který se nachází na zádech, dva prsty laterálně od spodního okraje trnového výběžku třetího křížového obratle, je dalším bodem souvisejícím s močovým měchýřem a močovými funkcemi.
KI3 (Taixi)
Tento bod, umístěný na vnitřní straně kotníku, v prohlubni mezi mediálním kotníkem a Achillovou šlachou, se často používá k posílení energie ledvin, která je životně důležitá pro zdraví močových cest.
SP6 (Sanyinjiao)
SP6, umístěný na vnitřní straně nohy, čtyři prsty nad vyvýšením mediálního kotníku, je bod, který lze použít k regulaci sleziny a zlepšení celkové energie.
Další body pro problémy s močením
Body meridiánu močového měchýře na končetinách
Body podél meridiánu močového měchýře na končetinách, zejména ty spojené s kožními dermatomy, které ovlivňují funkci močového měchýře, mohou být stimulovány pro ovlivnění kontroly močového měchýře.
Body na hlavě
Akupunkturisté mohou stimulovat body na temeni hlavy ve spojení s dalšími léčbami, aby pomohli s močovou inkontinencí.
Body na chodidlech
Spouštěcí body na bříškách chodidel jsou také někdy cíleně aplikovány pro pomoc při zahájení močení.
CV2
Tento bod, který se nachází na předním bodě močového měchýře, se používá pro dysfunkci močového měchýře a inkontinenci.
Hloubka stimulace:
Hloubka vpichu akupresury nebo akupunkturní jehly se může lišit v závislosti na zamýšleném účinku. Pro ovlivnění funkce močového měchýře stimulací kůže může stačit mělké vpichnutí, zatímco pro ovlivnění svalů nebo nervů může být nutná hlubší penetrace.
V naší poradně s názvem LÉČENÍ HYDROKÉLY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav somr.
Nikde jsem se nedozvěděl, jak ošetřovat hydrokélu v případě, že mně lékaři odmítli operovat. Nedostal jsem ani radu, jakému jídlu se vyhýbat nebo co preferovat. Prosím o zaslání rady či zkušenosti, jak se s tímto problémem vyrovnat. Dík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vodní kýla není nic nebezpečného, a když se objeví v dospělosti, tak často se nechá být a jenom se sleduje, jestli se nějak mění. Normálně žijte jako do teď, protože stravou si v tomto případě nijak nepomůžete. Takže jeste co máte rád a přestaňte myslet na hydrokélu. Dvakrát do roka si nechte na urologii zkontrolovat šourek a varlata.
K této výrobě bude zapotřebí pravých okvětních lístků z růže damascénské, která se nejblíže od nás nachází v Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem, asi 200 kilometrů východně od Sofie. Anebo pak jako alternativa je možné použít okvětní lístky z růže stolisté, která se nejblíže od nás nachází ve městě Grasse, které se nachází na Azurovém pobřeží jižní Francie. Okvětních lístků bude zapotřebí skutečně mnoho! Na 100 gramů růžového oleje je zapotřebí 400 kilogramů okvětních lístků. Růžový olej se z nich pak vyrobí pozvolnou macerací či destilací vodní parou, kterou je třeba provést dvakrát po sobě. Sběr okvětních lístků začíná brzy ráno, kdy se z nich ještě neodpařila ranní rosa, a pokračuje nejpozději do devíti až deseti hodin, aby byly květy svěží a ne naplno rozvinuté. Proces výroby růžového oleje musí začít ihned po sběru, kdy se růžové lístky ihned smísí s vodou. Při výrobě růžového oleje vznikají dvě důležité suroviny, jedna z nich je miniaturní množství růžového oleje a druhá je kvanta růžové vody. V domácím prostředí je zcela nemožné růžový olej získat, protože destilace vodních par, při které se musí oddělit vodní pára a olej, je technologicky velice náročná a vyžaduje laboratorní prostředí. Právě díky této složitosti výroby je růžový olej na světových trzích prodáván dráž než kupříkladu zlato. Naproti tomu růžová voda jde v domácích podmínkách vyrobit snadno. Recept na výrobu domácího růžového oleje je uveden tady: domácí růžový olej recept.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNI VARLAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomaš.
můžete mi prosim napsat na muj email. jak jste stim problémem nakonec dopadnul? mam ten samy problém téměř už rok.začalo to po lečbě plisnove infekce na tříslech-tose vylečilo pomoci tablet PROKANAZOL. ale svěděni na třislecha va pytliku zustalo a nemužu se toho zbavit. děkuji tomaš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Určitě nejrychlejší způsob, jak se svědění zbavit, je vyšetření u kožního lékaře a zvolení účinné léčby. Sám můžete vyzkoušet rady, které u některých lidí tyto problémy pomohly vyřešit. Vyzkoušejte jednou denně natřít celou oblast isopropylalkoholem (volně prodejný v lékárně) a na noc zaprášit dětským zásypem. Taktéž nechte celou oblast opalovat sluníčkem. Experimentujte se spodním prádlem, zkuste slipy, které oddělují šourek od třísel (vidět jsou například zde: https://andrew-christian.he… ) Alternativně můžete zkusit natřít oblast třísel a šourku mastí Flucinar nebo Kalciovou mastí (vše volně prodejné v lékárně).
Varlata jsou párový orgán, jedná se o mužskou pohlavní žlázu. Varlata se vyvíjejí v břiše jedince a následně sestupují do šourku. Šourek je kožovitý vak, který se nachází pod penisem muže. Při sestupu varlat dochází k jejich obalení vrstvami břišní stěny. Uložení varlat v šourku při porodu je jednou ze známek zralosti plodu. Uložení varlat v šourku má své praktické důvody. Je zde o něco nižší teplota než ve zbytku organismu, což je důležité pro správný vývoj spermií. Spermie jsou mužské pohlavní buňky, které po splynutí s ženskou pohlavní buňkou, vajíčkem, umožňují vznik nového jedince. Vedle spermií je ve varlatech tvořen také testosteron, tedy mužský pohlavní hormon. Varlata však může postihnout řada nemocí.
Nadvarle patří mezi rozmnožovací orgány muže. Nachází se na horní straně varlete a zčásti naléhá i na zadní stranu. Na dolní straně varlete se stáčí dozadu a plynule přechází do chámovodu (ductus deferens). V přední části nadvarlete (hlava) můžeme pozorovat několik (cca 8–12) vývodných stočených kanálků, které se následně spojí v jeden mnohonásobně stočený vývod nadvarlete (ductus epididymidis), který tvoří tělo a ocas nadvarlete. Nadvarle slouží přibližně po dobu 14 dní jako zásobárna spermií, v této době dochází k dozrávání, získávání schopnosti pohybu a oplodnění vajíčka. Dochází zde i ke vzniku takzvaného hlenovitého sekretu, který slouží k látkové výměně spermií. Mezi onemocnění nadvarlete patří zánět nadvarlat, který je bolestivý, nepříjemný, často vzniká v souvislosti s infekcí močových cest. Projevuje se zarudnutím, zvýšenou teplotou, zvětšením, pocity na zvracení.
Účinky vitamínů skupiny B nelze sloučit do jedné položky. Zde je tedy výčet účinků jednotlivých vitamínů.
B1 (thiamin): Zpevňuje nervstvo a svalstvo. Je důležitý pro metabolismus cukrů, udržuje potřebnou hladinu kyslíku v krvi (napomáhá tak k buněčné oxidaci a optimálnímu využití energie). Nedostatek způsobuje nemoc beri-beri (zánět kloubů a svalů). Důležitou roli hraje v metabolismu sacharidů.
Kde se vyskytuje: kvasnice, luštěniny, klíčky, oříšky, vnitřnosti, ovesné vločky, zelenina
B2 (riboflavin): Nazývá se také růstový vitamín. Jeho spotřeba stoupá ve stresových situacích. Z těla se vylučuje převážně močí, ale může i potem. Nedostatek, ale i nadbytek způsobuje otoky na rtech, jazyku, záněty očních spojivek. Důležitou roli hraje při nitrobuněčném dýchání.
Kde se vyskytuje: vnitřnosti, droždí, vejce, pivo
B3 (niacin): Je nezbytně potřebný při tvorbě energie v buňkách a je důležitý při srdeční, nervové a svalové činnosti a při udržování zdravé kůže a dobrého fungování trávicího traktu. Nedostatek B3 může vést k pelagře, nemoci charakterizované postižením kůže, problémy s trávením a duševní poruchou.
Kde se vyskytuje: mléčné výrobky, drůbež, ryby, libové maso, ořechy a vejce
B5 (kyselina pantothenová - acidum panthotenicum): Kyselina pantotenová patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě. Je důležitou složkou metabolismu. U člověka nejsou nemoci z nedostatku známé. Konjugát kyseliny pantothenové je růstovým faktorem pro některé mikroorganismy.
Kde se vyskytuje: v každé živé hmotě; nejbohatší zdroj: vnitřnosti, droždí, žloutek, čerstvá zelenina
B6 (pyridoxin): Je rozpustný ve vodě. Udržuje činnost ústředního svalstva, má zklidňující účinky, podporuje tvorbu krvinek a ukládání tuků.
Kde se vyskytuje: sýry, mléko, droždí, obilné klíčky, celozrnný chléb
B9 (kyselina pteroylglutamová - kyselina listová - acidum folicum): Kyselina rozpustná ve vodě. V malé míře je syntetizovaná střevními bakteriemi. Její nedostatek se projevuje zhoršením krevního obrazu, účastní se důležitých metabolických dějů. Synergicky s kyselinou listovou působí vitamín B12.
Kde se vyskytuje: čerstvá listová zelenina, játra, maso, vejce
B12 (kobalamin): Je součástí enzymů, podporuje tvorbu krve a je nezbytný pro tvorbu DNA. Vzácně se nachází i v rostlinném materiálu. Zaniká během přípravy potravin.
Kde se vyskytuje: vnitřnosti, mléko, vejce; synteticky: z meziproduktů vznikajících při výrobě antibiotik
Funkce a účinky vitamínů skupiny B na zdraví:
jsou to antioxidanty;
zlepšují příznaky alergií;
vyživují vlasy a nehty;
hydratují pokožku (pouze za dostatečného příjmu teku
Ve svém příspěvku SVĚDĚNÍ KŮŽE NA VARLATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robo.
Mě svědí šouřek už kolik let.A když se podrbu a někdy až na hranici krve je to krásná ůleva .-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Llalalaalaal.
Dobrý den mám to cca asi půl roku a také se mi po tom uleví ´´´´ ale neskrabu si to až do krve. Prosím napište mi do e-mailu jak jste se toho zbavil a pripadne jak postupovat.
Varlata většiny mužů mají shodnou velikost. Je normální, když jedno varle visí níže než druhé. Varlata by měla být hladká bez jakýchkoliv hrudek nebo hrbolů a také by měla být pevná, ale ne tvrdá. Na zadní straně každého varlete můžete cítit trubičku, která se nazývá nadvarle.
Co jsou varlata?
Varlata jsou dva malé oválné orgány. Jsou umístěna v mužském šourku, vaku kůže, který visí pod penisem. Varlata jsou součástí mužského reprodukčního systému, produkují spermie a mužský pohlavní hormon testosteron. Tady jsou fotografie, na kterých je vidět jak varlata vypadají: varlata foto. Zde je několik videí, na kterých jsou také vidět varlata jak vypadají: varlata video.
Zkoumáte svá varlata?
Je důležité, aby si muži asi jednou měsíčně zkontrolovali svá varlata. Při tomto přezkoumání můžete zjistit, zda máte nějaké hrudky nebo otoky. Díky tomu si dokážete všimnout i jakýchkoli změn. Většina hrudek na varlatech je neškodná, jen ve vzácných případech mohou být příznakem rakoviny varlat. Testikulární rakovina je nejčastější u mladých mužů a může být úspěšně léčena, pokud je diagnostikována brzy. Nejlepší dobou na kontrolu varlat je čas po teplé koupeli nebo sprše, kdy je šourek uvolněný. Držte šourek v dlani své ruky prsty a palcem tak, abyste cítili každé varle. Pokud máte pocit, že jste si nahmatali hrudky či otok nebo zaznamenali nějaké změny ve tvaru či velikosti varlat, navštivte svého lékaře. Tady je několik videí, na kterých je vidět, jak si správně vyšetřit varlata: samovyšetření varlat video.
Co způsobuje bulky a otoky na varlatech?
Existuje několik příčin:
varikokéla způsobuje zvětšení žil ve varlatech;
hydrokéla způsobuje otok kolem varlat;
epididymální cysty způsobují tvorbu tekutiny v nadvarlatech;
testikulární torze – zkroucení varlete, které způsobí náhlou bolest nebo otok;
Ve svém příspěvku ČERNÉ ZNAMEMKO NA ŠOURKU-KULIČKA VYSTOUPLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Woow.
Dobrý den.Prosím o bližší radu.Oproti jiným četnějším znaménkům ve tvaru kuliček-toto je v poslední době cca 14 dní susché a na omak tuhé jakoby tvrdší.Jedná se o šourek z pravé strany velikosti cca 1mm.Zvětšení dosud žádné,na omak jakoby sušší a tvdší oproti těm ostatním.Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.
Kyselina aspartová
Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).
Acesulfam draselný
Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.
Sukralóza
Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.
Benzoát sodný
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak moho
Ve svém příspěvku PROČ JSOU VARLATA TEPLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Peter.
Dobrý den jak je to možné se se mi pořád nahřivaj varlata mam teplotu 36,8 a ma bejt nižší a mám nejak červene koule čim to muže bejt odpovězte mi na email dekují
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šedivá.
Přečetla jsem si Vás problém, protože syn 27 let má také jak říká červený šourek a zatím mu žádný kožní lékař neporadil, prosím jestli Vám někdo poradil jak se toho zbavit.
Děkuji za odpověď
Játra (latinsky: iecur, řecky: hepar) jsou největším vnitřním orgánem a centrálním orgánem látkové výměny. Mají klíčovou roli v metabolismu sacharidů, tuků i bílkovin. Jsou trávicí žlázou, která produkuje žluč, i žlázou endokrinní, ve které se tvoří některé hormony. Jsou orgánem zásobním, ukládají glykogen, železo a některé vitamíny, jsou v nich tvořeny bílkoviny krevní plazmy a nezastupitelná je jejich úloha při detoxikaci organismu.
Játra dospělého člověka se na přední stěnu břišní promítají ve tvaru pravoúhlého trojúhelníku, který leží v horní pravé části břicha, s přeponou směřující z dolní pravé strany na horní levou stranu. Váží okolo 1,5 kg. Jsou dobře zásobená krví, v klidu játry protékají až dva litry krve za minutu. Zvláštností jater je to, že kromě jaterní tepny, která k nim přivádí čerstvou okysličenou krev, do nich přichází také žilní krev z vrátnicové žíly, která je nasycená vstřebanými aminokyselinami a sacharidy z žaludku a střev.
Játra mají zhruba klínovitý tvar. U dospělého člověka váží 1 200–1 500 g a tvoří asi 2 % hmotnosti těla. Játra dospělého muže mohou mít hmotnost větší, 1 500–1 800 g. U dětí bývají játra relativně velká a tvoří 5 % jejich hmotnosti. Zdravá játra jsou mají poddajnou konzistenci a červenohnědou barvu. Tkáň je však relativně křehká, takže při nadměrných otřesech nebo nárazech může dojít k natržení jater a hrozí masivní, život ohrožující krvácení.
Játra mají tvar trojbokého jehlanu, jehož základna je přiložena k pravé břišní stěně a vrchol směřuje doleva. Mají dva hlavní anatomické laloky, větší pravý (lobus dexter) a menší levý (lobus sinister), jež jsou rozděleny úponem srpovitého vazu a průběhem levé sagitální rýhy na viscerální ploše jater. Kromě toho se na pravé straně popisují ještě dva menší laloky – ocasatý lalok (lobus caudatus) a čtyřhranný lalok (lobus quadratus). Na povrchu jsou játra potažená vazivovým pouzdrem zvaným Glissonovo pouzdro (capsula Glissoni), které přechází ve vazivo v okolí cév a lalůčků jaterní tkáně.
Na povrchu jater jsou popisovány dvě plochy: horní brániční plocha (facies diaphragmatica) přiléhá na bránici, z druhé strany na játra naléhají orgány břišní dutiny, tato plocha se nazývá facies visceralis.
Brániční plocha jater je konvexní a hladká, rozdělená úponem srpovitého vazu (ligamentum falciforme) na menší levý a větší pravý lalok. Dělí se na pars dextra, což je část obrácená doprava proti bránici a stěně hrudníku, pars anterior, přední část, která vpředu naléhá na bránici a stěnu břicha, pars superior, okrsek vložený do brániční klenby a pars posterior, zadní část, která vzadu naléhá na bránici a zadní b
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na vaší fotce je vidět zduřená pokožka na šourku. To může mít několik různých příčin. Od mechanického podráždění, přes opruzeninu až po alergickou reakci. Nejlepší a rychlou léčbu dostanete v ordinaci kožního lékaře. Sama můžete synovi pomoci dětským zásypem aplikovaným vždy po omytí mýdlem a vodou a po dobu hojení mu nechat nosit slipy namísto trenýrek, aby se šourek nedotýkal třísla.
Tato sloučenina se nejčastěji vyskytuje ve formě jemného bílého krystalického prášku, rozpustného ve vodě. Tento prášek se využívá jako konzervant pod označením borax neboli tetraboritan sodný (E285).
Tetraboritan sodný je konzervant nabízející stejné možnosti využití jako kyselina boritá (E284). V mnoha zemích je jeho použití omezeno výhradně na kaviár (například i v ČR) a některé mořské živočichy, ovšem v minulosti se jednalo o tradiční substanci zajišťující ochranný voskový film na uskladněných masných výrobcích, například šunkách, které tak byly chráněny před hmyzem. Borax lze nalézt i v některých komerčních vitamínových doplňcích.
V přírodě se nachází v místech, kde dochází k sezónnímu vysychání jezer. Synteticky se připravuje z jiných boritých solí.
Z hlediska toxicity tetraboritanu sodného platí, že může vykazovat toxické účinky jak při požití, tak při kontaktu s pokožkou. Přípravky s obsahem E285, respektive E286, by tedy neměly používat děti, které vůči nim mohou být obzvláště citlivé. Časté podávání vyššího množství způsobuje zvracení, průjem, krvácení, chudokrevnost a kožní obtíže. Podle nejnovějších výzkumů je borax v rámci Evropské unie nutné označovat jako látku představující nebezpečí pro reprodukci a pro těhotné ženy.
Borax bývá dále používán i jako prostředek proti plísním a repelent. Prášek může být šedobílý, šedý, bezbarvý, zelený nebo modrý. Rozpustný je ve vodě a v kyselinách. Využívá se v chemickém a potravinářském průmyslu, sklářství, papírenství, v zemědělství, při kovářském svařování a ve zdravotnictví.
Chemický vzorec je Na2[B4O5(OH)4]•8H2O, tedy tetraboritan sodný. Název borax pochází z arabštiny, ale ve středověku se tomuto jednoklonnému minerálu říkalo tinkal, jelikož byl do Evropy dovážen z Tibetu. Borax pochází z ložisek evaporitů, vzniká vysrážením ve slaných jezerech a jako výkvět na půdách aridních oblastí.
Borax je přírodní solí, která se běžně nachází při dolování ze suchých jezerních pánví, a je zdrojem dalších průmyslových sloučenin. Hlavní zdroje boraxu se nacházejí v Kalifornii a Turecku. Technicky jde o hydrát borátu sodnatého. Veškerý borax je přírodního původu a jediný rozdíl je v obsahu vázané vody. Běžně se prodává jako technický nebo zemědělský prostředek s čistotou 99–99,5 %. Běžné nečistoty jsou chloridy, sírany, fosforečnany a uhličitany draslíku, sodíku a vápníku, ale neobsahuje žádné jedovaté těžké kovy. Tato čistota je společná i běžným domácím čisticím prostředkům.
V domácnosti se borax nachází v mýdlech, změkčovači vody a jako bělidlo v pracích prostředcích, zjednodušeně řečeno, používá se v dezinfekčních, čisticích a bělicích prostředcích. Kromě toho borax působí jako preventivní ochrana dřeva proti plísním a hmyzu.
Štítná žláza je endokrinní žláza laločnaté stavby, která se nachází na konci průdušnice, u některých lidí dosahuje až k hrtanu. Štítná žláza je tvořena dvěma laloky spojenými úzkým můstkem, nachází se na přední části krku, před průdušnicí a pod štítnou chrupavkou. Nezvětšená žláza by neměla být normálně viditelná kromě situací, kdy jsou některé krční svaly uloženy nesouměrně, kdy je pokřivená krční páteř či u jedinců s velmi štíhlou šíjí. Charakteristická je pro ni tmavě červená barva a hladký povrch. Štítná žláza má velmi bohaté cévní zásobení, což je výhodné právě pro snadné uvolňování hormonů do krve. Na povrchu tohoto orgánu se nachází vazivové pouzdro, které tvoří výběžky zanořující se do tkáně žlázy. Těmito výběžky vaziva probíhají menší tepny a oba laloky jsou děleny na více menších lalůčků. Každý lalůček pak tvoří velké množství folikulů, což jsou kulovité váčky vyplněné velmi specifickou hlenovitou hmotou nazvanou koloid. K zadní straně štítné žlázy jsou obvykle pevně přirostlá takzvaná příštítná tělíska, jejichž počet se může u každého člověka mírně lišit, obvykle jsou však čtyři, dva páry u dolního i horního pólu štítnice. Tělíska jsou také součástí endokrinního systému lidského těla, jelikož produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi. Štítná žláza svým tvarem připomíná motýla.
Úkolem štítné žlázy je shromažďovat jód z krve a podílet se na regulaci metabolismu pomocí thyroidních hormonů (tyroxin a trijodthyronin), které se vylučují přímo do krve člověka. Tyto hormony se pak dostanou do celého organismu a ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny v těle, růst a vývoj člověka.
Lidské oko je velmi složitý orgán, který se skládá z mnoha malých částí. V oční kouli se nachází bělima, rohovka, živnatka, řasnaté tělísko, duhovka, zornice, čočka, sítnice a sklivec. Zároveň k oku patří také spojivka, slzní žláza, obě víčka (horní a dolní) i okohybné svaly.
Sítnice je tedy nezbytnou součástí oka, jedná se o jeho vnitřní vrstvu. Sítnice slouží ke snímání a předzpracování světelných jevů, které se do sítnice dostávají přes čočku. A samozřejmě i samotná sítnice se skládá z různých částí a vrstev. Existují dva pohledy na stavbu sítnice. První z nich popisuje mikroskopickou stavbu sítnice oka. Ta se skládá z deseti vrstev (pigmentové buňky, čivé výběžky, zevní ohraničující membrána, vnitřní jádrová vrstva, zevní plexiformní vrstva, vnitřní jádrová vrstva, vnitřní plexiformní vrstva, gangliové buňka, vnitřní ohraničující membrána, agony gangliových buněk). Sítnice je vyživována nepřímo z cévnatky, a pokud by tedy byla oddělena od ostatních složek oka, může dojít k odumření světločivných elementů. Zároveň se sítnice nachází ve vrstvě pigmentových buněk, ale není s nimi pevně spojená.
Všechny buňky, které jsou v sítnici obsažené, mají určitou funkci a nejsou v oku jen tak bez důvodu. Již zmíněné pigmentové buňky mají za úkol pohltit světlo a zabránit jeho odražení. Podílí se tedy na ostrosti vidění. Velmi podstatné jsou v oku také tyčinky a čípky, které se nacházejí ve vnitřní jádrové vrstvě. Právě tyto buňky jsou schopné reagovat na dopad světla. Tyčinky reagují na světlo, ale ne na barvy. Naopak čípky registrují barvy, ale potřebují k tomu dostatek světla. Ve vnitřní jádrové vrstvě se také nacházejí bipolární (jejichž úkolem je předávní vzruchu z čivých buněk), horizontální a amakrinní buňky (ty propojují bipolární i gangliové buňky mezi sebou a napomáhají tak předzpracování obrazu. Samotné gangliové buňky přeposílají informace z oka do mozku a jejich axony vytvářejí zrakový nerv.
Makroskopická stavba sítnice oka rozlišuje jen dva útvary v sítnici, a to slepou skvrnu a jamku se žlutou skvrnou. Slepou skvrnou vystupuje zrakový nerv a vstupuje sem a. centralis retiane. Pokud se zjišťuje jaký jen nitrooční a nitrolebeční tlak, tak se zkoumá tato část oka. Žlutá skvrna (= makula) se skládá jen z čípků a v této části oka dosahuje obraz nejvyšší ostrosti. Žlutá skvrna je jen velmi malou částí v sítnici a kromě zaostřování zodpovídá také za rozpoznávání detailů obrazu. Zatímco zbytek sítnice se současně zaměřuje na periferii obrazu a případné noční vidění.
Sítnice je nezbytnou součástí oka a zastává zde nezpochybnitelně důležitou funkci, a proto jakékoliv one
Ve svém příspěvku JATERNÍ TESTY HODNOTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohuslav vokáč.
Co znamená zkratka GGT ve výsledcích testů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Laddo.
Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat, v jaké míře se nachází naměřený stav GGT na hodnotě 3,00.
Protože vlastně nevím, jestli se jedná o mírné navýšení u muže 50 let, oproti uváděné normě, anebo je to něco razantního, protože mi není jasné, kde je ta hranice mírného zvýšení a vysokého zvýšení této hodnoty.
Slovo anatomie pochází z řeckého anatemnō, což znamená rozříznout. Anatomie je vědní disciplína, která se zabývá studiem struktur organismů včetně jejich soustav, orgánů a tkání. Popisuje vzhled a umístění jednotlivých částí těla, jejich stavbu, složení a vztahy mezi jednotlivými orgány či orgánovými soustavami. Anatomie se od fyziologie a biochemie značně liší. Tyto dvě disciplíny se zabývají zejména funkcemi jednotlivých částí těla a chemickými procesy, jimiž tyto části procházejí. Anatom se tedy zajímá o tvar, velikost, umístění, strukturu, přísun krve a inervaci jednotlivých orgánů, například jater, zatímco fyziolog se zajímá o produkci žluči, roli jater ve výživě člověka a o regulaci tělesných funkcí.
Lidské tělo je takový seznam orgánů.
Anatomie se dělí na makroskopickou a mikroskopickou. Makroskopická anatomie, též nazývaná topografická anatomie, se zabývá zkoumáním částí těl živočichů bez pomoci přístrojů, tedy pouhým okem. Topografická anatomie zahrnuje také povrchovou anatomii. Mikroskopická anatomie oproti tomu používá k výzkumu optické přístroje a studuje tkáně různých struktur (tato věda se nazývá histologie) a zabývá se i stavbou buněk.
Stavba lidského těla může být zkoumána jak pomocí invazivních, tak neinvazivních vyšetřovacích metod. Cílem studie je získání informací o struktuře a uspořádání orgánů a orgánových soustav. Metody zkoumání zahrnují pitvu, při níž je (nejen) lidské tělo otevřeno a studují se jednotlivé lidské orgány, a endoskopii, což je zákrok, při kterém se endoskop (nástroj vybavený kamerou) zavede do malého otvoru v těle a umožní tak zkoumat vnitřní orgány a další struktury. K zobrazení krevního řečiště se používá angiografie (vyšetřovací metoda využívající rentgenové záření či magnetickou rezonanci).
Pojmu anatomie se obvykle užívá ve vztahu k anatomii lidského těla. Značné množství stejných či podobných struktur a tkání se však nachází v celé živočišné říši, a tudíž pojem anatomie zahrnuje též anatomii jiných živočichů. K označení vědy zabývající se výhradně anatomií zvířat se někdy užívá slovo zootomie. Stavba a tkáně rostlin jsou rozdílné povahy, a tudíž jsou studovány v anatomii rostlin.
Všichni obratlovci mají podobnou stavbu těla a v určitém stadiu vývoje (většinou v embryonální fázi) sdílí podobné charakteristiky: hřbetní strunu, nervovou trubici či žaberní oblouky. Mícha obratlovců je chráněna páteří. Nervová tkáň je tvořena ektodermem, pojivové tkáně tvoří entoderm. V zadní části těla se nachází ocas, který je pokračováním míchy a páteře. Ústní dutina se nachází v přední části těla živočicha a řitní otvor při bázi ocasu. Základn
Lidská kůže se skládá ze tří částí: z pokožky, škáry a podkožního vaziva.
Pokožku (latinsky epidermis) tvoří vrstvy buněk dlaždicového epitelu. Buňky ve spodních vrstvách se neustále dělí a vytlačují starší buňky blíže k povrchu. Buňky v horních vrstvách se tak postupně vzdalují od zdroje krve a živin, degenerují, naplňují se keratinem, rohovatí a postupně odumírají a odlupují se. Díky tomuto neustálému procesu se celá pokožka obmění zhruba za tři týdny. Člověku se za celý život odloupe asi 18 – 22 kg mrtvých buněk kůže. Pigmentové barvivo a melanin (chrání před ÚV zářením) jsou obsaženy ve spodních vrstvách.
Škára (latinsky dermis) je druhou vrstvou kůže, jedná se o pevnou a pružnou vazivovou vrstvu kůže, kterou tvoří síť kolagenových a elastických vláken. Na hranici škáry s pokožkou se nachází škárové papily, ve kterých jsou nervová zakončení a kapilární sítě. Právě papily tvoří otisky prstů. Čím je člověk starší, tím se pomalu ztrácí pružnost škáry, protože se kůže uvolňuje a skládá se do záhybů a vrásek. Škára také obsahuje nervová tělíska, která jsou receptory dotyku (Meissnerova), chladu (Krauseova), tepla (Ruffiniho). Kromě tělísek jsou tam i kožní a mazové žlázy a vlasové cibulky.
Třetí část podkožní vazivo (latinsky hypodermis) se nachází pod škárou. Obsahuje tukové buňky, které jsou zásobárnou energie a rozpouštějí vitamíny A, D, E a K. Nachází se zde také tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu (Vater-Paciniho). Podkožní vazivo izoluje a chrání svaly a nervy, také tato podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost těla.